:-((((

takové detaily u ostatních opravdu nemohu posoudit, pokud se sami nesvěří. Měl jsem na mysli vnější pozorovatelné změny na lidech, které jsem dobře znal před křtem a po něm. Pokud jde o mne osobně, toužil jsem po křtu především proto, abych byl poslušný Pánu, Písmu a 'prošel' si tím, o čem hovořilo Písmo, že jsme ve křtu pohřbeni spolu s Kristem, a taky ve víře vzkříšeni spolu s ním, a o dalších věcech o nichž svědčilo Písmo. Navíc jsem si tehdy chybně vykládal verš, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, .... V době, když jsem byl pokřtěn, už uplynulo od mého obrácení k Pánu a křtu Duchem Svatým již několik měsíců, byl jsem zapálený pro Pána a Boží věci, a tedy si ani neumím představit, že v mém případě bylo možné prožít nějaké zásadní viditelné změny v duchovním životě a vztahu s Bohem. Jediné, co si pamatuji, byla radost, že už jsme pokřtěný, a taky že nemusím mít obavy, že bych nebyl přijat k Pánu na základě toho verše, kterému jsem tehdy rozuměl jinak než dnes. To byly takové dva momenty, které si vybavuji. Ale z pohledu duchovní proměny si opravdu nepamatuji nic. Celé toto vzniklo asi tím, že moje tehdejší církev měla ve zvyku dělat hromadné křty v bazénech, a tak se vždy čekalo, až se 'obrátí' dostatek lidí - a tedy se asi pronájem bazénu 'vyplatil' (tak to vidím zpětně), a tak to mnohdy trvalo dlouhé měsíce i půl roku, než ke křtu došlo. Tehdy jsem nic jiného neznal a důvěřoval staršovstvu.

Jinak nepamatuji si, že by mne od prvního dne po obrácení a křtu Duchem Svatým (což nyní považuji za víceméně totožnou událost, ale podle měřítek mé církve to tak nebylo - nicméně dar mluvení v jazycích jsem přijal prakticky okamžitě, aniž by se za to se mnou někdo modlil, něco mi vysvětloval) - nepamatuji si, že bych měl nějaké významné problémy, vzpomínky, které by mne tížily, či jak to říci... nejvýznamnější pro mne bylo vyznat Pána Ježíše před ostatními lidmi - vesměs křesťany. A tak jak jsem věřil předem, že znovu narození prožiji onoho dne na konkrétním evangelizačním shromáždění, o kterém jsem věděl asi týden předem, tak se i stalo - a to bez jakýchkoliv náznaků útoku, protivenství od Zlého. Prostě, jak jsem věřil Pánu, že se stane, tak se i stalo. A vysvobození z nevíry a veškerého hříchu bylo okamžité. 'Modlitby spasení', co jsem se do té doby modlil opakovaně na základě četby různých křesťanských knížek - jakkoliv jsem je upřímně myslel - nedaly mi prožít narození do nového života v Pánu,  Nedaly mi víru, že jsem spasený a plně přijat Pánem. Tu jistotu jsem prožil právě na té evangelizaci, i když jsem věděl už minimálně den předem, že k tomu dojde.

Tak nějak si to zpětně vybavuji - a nepamatuji si, že bych kdy od někoho slyšel dostatečně podobné svědectví. Mimochodem, toho dne, byla to sobota, tam na výzvu k příjetí Pána reagovalo mnohem více lidí. Zda deset nebo třicet, to už dnes nedokáží říci. Ale vím, že poměrně v krátkém čase (2-3 let) jsem v tom sboru zůstal snad jediný, kdo vyloženě od Boha neodešel... takže ta efektivita těchto akcí byla mizerná. Ale pro mne tehdy naprosto zásadní...

Pokoj Tobě,

wollek

České slovo církev, jehož význam vnímáme v době individualismu mnohdy jen „institučně“, má zajímavou etymologii, která skrývá pozapomenuté významy, jež mohou obsah pojmu aktuálně oživit. 

zdroj: http://advent.advent-orion.cz/UserFiles/file/advent/2007/adv06_07.pdf

Ty žel ani do jedné z těch skupin nedostatečných nepatříš, proto ode mne příhodnější komentář neočekávej :-). Opravdu už mne dávno přestalo bavit utírat ti stolici a zavazovat ti tkaničky od bot ..., nebo donekonečna vysvětlovat skutečný význam triviálních větných konstrukcí - chápito?

..."Jidáš zradil, ale v době, kdy ještě nevěděl, kdo je Pán Ježíš. A co Petr? Zapřel Pána Ježíše. "...

Nemáš pravdu.

Oba dva moc dobře věděli, kým je Pán Ježíš.

(Mt 16,15-16)

Řekl jim: „A za koho mě pokládáte vy?“ Šimon Petr odpověděl: „Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha.“

Jsi si Františku vědom toho, že v té (jak říkáš) "katolické sektě" je jak Jindřich Šimon Baar, Mendel, Isac Newton, Pascal, Prokop Diviš - atd. - tak i ty sám jsi byl (pokud se nepletu) v ní pokřtěn?

Všichni jsme jen hříšníci - jen každý máme tu svoji osobní hříšnost nastavenou v odlišné rovině a třeba v jiných oblastech hříchu.

  Jidáš hlavně zradil v době, kdy ještě neexistovala křesťanská církev. V době vzniku křesťanské církve byl Jidáš už mrtvý. Existovalo tedy asi nějaké shromáždění, které mělo ve svých řadách "Jidáše", ale Boží církev to určitě nebyla.

  Proč si myslíš, že "církev vraždila"? Proč pořád spojuješ nesmyslně věci dohromady? 

  Nečetl jsi snad nikdy písmo? Nečetl, co říká Pán Ježíš o svých učednících, co říká o své církvi?

  Copak jsi neslyšel, že Ježíšovi učedníci se poznají po lásce, po dobrém ovoci?