..." A pak jsem ti vysvětlil smysl Matouš 28,19 (že v Matouši 28,19 se píše o ponoření ve jméno Otce, Syna i Ducha svatého) a uvedl jsem k tomu i postoj papeže Benedikta k danému tématu."...

Pokud si pamatuji, tak náš spor byl původně o tom, že vy prý ponořujete do jména - a já na to, že žádný člověk nemá tu moc ponořit jiného člověka do jména - že my křtíme ve jménu toho, kdo nám to tak křtít přikázal. A že zbytek vykoná už sám Duch svatý.

A najednou mi prý "vysvětluješ", že v Mt 28 se píše o ponoření ve jméno - to se tam sice píše (protože ve výsledku tomu tak je), ale nedělá to už člověk, ale Duch svatý.

..."Ti, co udělovali svátost křtu, neznali jméno Otce, Syna a Ducha svatého. Nemohli mne tedy ani pokřtít (ponořit) v to jméno, když ho ani neznali." ...

Abys poznal Boha, na to netřeba znát jeho jméno. Bůh se dá člověku sám poznat docela neomylně zkušeností života, skrze události v životě. A takto znali Boha i ti, kteří tě kdysi jako miminko pokřtili.

A pokřtili tě ve jménu toho, kdo to takto přikázal, abychom mu dělali učedníky (křtěte a učte! - Mt 28,19) - Duch svatý tě už tehdy v tom křtu miminka ponořil v to jméno - oblékl tě v Krista.

Protože děti křesťanů je možno křtít už jako miminka - jsou přece svaté! (1 Kor 7,14)

Celkově je škoda, že nenapíší častěji takto konkrétně něco ze svého života, nebo z života v katolické církvi. Určitě bychom měli přesnější představu o tom, jak jednotlivým biblickým pojmům rozumí. Ono i tak je jasné, že se baví úplně o něčem jiném, ale takto názorně to tu uvádějí málokdy.

martino

Willy víš proč nerozumíš? Protože si sektář a sektáři se nezpovídají. Kdybys miloval Krista, byl bys členem Církve a svátost smíření by ti byla součástí tvého duchovního života. Protože si sektář a nezpovídáš se, tak nevíš, že pokání neuděluje Bible, ale zpovědník na základě zločinu, kterého se hříšník dopustil. Pokud zde motáš pokání do změny smýšlení tak plácáš nesmysly. Změna musí nastat u věřícího křesťana neprodleně po spáchání zločinu. Již jsem o tom psal včera na adresu Myslivce, ale to je zatvrzelý odpadlík a sektář. Takže i pro druhého sektáře Willyho. Po spáchání hříchu musí u křesťana Církve nastat změna smýšlení, tedy lítost před Bohem nad spáchaným zločinem. Lítost otvírá dveře zpovědnice pro kajícníka, který si je vědom svého zločinu, lituje ho a potřebuje ještě umýt duši ve svátosti smíření. Nevíš, že svátost smíření je požadavek od Krista: Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou. Takže vyznáni hříchů ve svátosti smíření a zpovědník určí pokání. Nechápu proč pokání, které určuje zpovědník hledáš v nějakém sektářském tkz. "studijním překladu". Ten studijní překlad to je nějaký sektářský manuál do diskusí s členy Církve? Ptám se proto, že jsem již zaregistroval, že s tím studijním překladem se zde ohání další sektáři jako Cizinec a wollek. Jsi chytrý muž, tak snad již nebudeš obtěžovat, jako nechápající Cizinec a wollek unavují nick oko.

Ano, možná to nechápu smysl vašeho sporu, a připadá mi to zbytečný - a hlavně dlouhodobý a únavný.

Všímám si toho, jakým způsobem oponuješ, a ten mi velmi vadí - to není vůbec o obhajobě někoho, ale o tom, co mi vadí - pokud bys to uspokojivě vysvětloval a uspokojivě reagoval, nemám námitek.

  Celou dobu tu ty spekuluješ o problémech s lítosti, o nedostatku lítosti, neustále dokola o tom píšeš ty. Tvoje téma, tvůj evergreen. Musíš tedy vědět, proč to ty píšeš. 

  Dokonce jsi ty psal o nelitování zla a hříchů!

  Já tu píšu stále o opačné zkušenosti, než kterou popisuješ ty: O situaci, kdy jsem já měl lítosti na rozdávání a k pokání mi ta lítost nebyla užitečná vůbec, pokání se lítostí nedostavilo. Zato se málem dostavila Smrt. 

  Teď jen reaguji na to, co jsi o sobě odpověděl ty na moje přímé otázky k tématu a ke tvému životu - věřím, že alespoň o sobě jsi psal pravdu.

  Napsal jsi o sobě pravdu v odpovědi na otázky, které jsem ti ke tvému životu dával?

  To chápu, že si tvé problémy v sektě promítáš omylem do druhých - podobně, jako jsi to udělal s nedostatkem lítosti nad zlem/hříchem.

  To už se tvůj bůh změnil? Ještě před pár lety jsi psal, že je to jeho postoj vzhledem  člověku. Já samozřejmě chápu, že takto funguje vaše psychologie a že ten hrozný postoj opravdu žijete. Je jen otázka jestli chápeš, že někdo může žít něco jiného než vy ve vašem náboženství, ve vaší náboženské víře.

  Pokud o tom nemáš pochyb, tak věz, že tvůj postoj je pravda. Já nežiji tvůj postoj tvé víry v katolické církvi "co nic nestojí za nic nestojí a člověk si toho neváží". Já si dokonce vážím toho, co mne nic nestálo mnohem více, než věcí, které mne něco stály a toho, co jsem dostal darem, bez zásluh, si vážím úplně nejvíc a cením si toho nejvíc. Žiji tedy opak toho, jak funguje vaše psychologie. A nejsem zcela jistě sám.

  Zpět k tématu.

  Teď nešlo o tento tvůj konkrétní hrozný postoj k životu, postoj tvé víry v katolické církvi, jistě autentický. 

  Ten hrozný postoj jsem vybral jako exemplární ukázku ke tvému omylu, že se mi něco z tvých příspěvků jeví jako lež. 

  Přes to, že žiji opak toho, co ty, tak se mi tvoje postoje nejeví jako lež. Považuji je za autentické a věřím ti, že opravdu žiješ v katolické církvi tvůj postoj "co nic nestojí za nic nestojí a člověk si toho neváží". 

  A pokud si pamatuji, psal jsi tyto tvé postoje právě v souvislosti s obětí Páne Ježíše Krista, s novým narozením, darem nového srdce, které Bůh dává křesťanům v Nové smlouvě, když jsme svědčili, že nás Bůh zachránil zadarmo, z milosti, že sňal naše hříchy zadarmo, že nám dal nový život zadarmo. Psal jsi to jako opozici k našemu svědectví o životě s Bohem, jestli jsem tě tehdy dobře pochopil. 

  Tehdy jsem ti vysvětloval, že spasení nebylo "zadarmo", i když jsme ho my zadarmo dostali, že za něj Pán Ježíš dal cenu nejvyšší. Pokud si to dnes uvědomuješ, je to pokrok v našich diskuzích.

  Toník

S podobnou myšlenkou přišel před více jak půl stoletím Earl Nightingale ve svém nejslavnější přednášce Nejneobyčejnější tajemství. A říkal to ve smyslu, že nejcennější věci, které v životě máme, jsme dostali zadarmo, ačkoliv si to většina lidí neuvědomuje nebo si toho neváží. Ale je to obecně pravda, a jen hřích člověka a touha po hmotném a po mamonu mu zaslepuje oči i zatemňuje mysl. Psychologie člověka (lidskou duši a její projevy) sice popisuje, ale neříká vždy, co je správné a co je zlé - třebaže se mu mnohdy snaží jednak pomoci, a pochopitelně taky porozumět. (většinou ze světského hlediska)

Pro upřesnění, není to psychologie, která funguje, jak říkáš - to je pouze věda, která se tím fungováním zabývá. Ale u tebe jsou takové zásadní nepřesnosti na denním pořádku, takže předpokládám nejde o překlep, ale spíše o standardní myšlenkovou laxnost. To ostatní raději nebudu komentovat - zaujal mne spíše tento váš konkrétní spor o skutečnou hodnotu věcí s ohledem na teoretickou cenu.