Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Květoslava.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 8, článků celkem: 16274, komentáře < 7 dní: 603, komentářů celkem: 404519, adminů: 60, uživatelů: 5119  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 138 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:

martino
Willy

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
110276333
přístupů od 17. 10. 2001

Kontrasty: Ohavnost
Vloženo Pátek, 25. červenec 2008 @ 12:58:38 CEST Vložil: Bolek

Katolicismus poslal Cizinec

Několikrát jsme tady na Granosalis použili pro některé věci a skutečnosti slovo "ohavnost". Tohle slovo používám záměrně, i když je to slovo, které z běžného slovníku docela vymizelo. Pro Vassila bych rád uvedl konkrétní článek a skutečnosti, které jsem poctil tímto slovem.



Bible a ohavnost

Slovo Ohavnost se dnes již téměř nevyskytuje. Nanejvýš ho použije třeba Knížák, když hodnotí Palladium v centru Prahy, nebo když se podobní "odborníci" vyjadřují k projektu, který chtějí urazit a neví, jak to jinak udělat.

Bible používá slovo "Ohavnost" docela zvláštně. Skoro to vypadá, že když se to slovo v Levitiku a Deuteronomiu objevuje, spíš Bůh definuje jeho obsah, než že by některé skutečnosti Bůh hodnotil už známým slovem.

Slovo Ohavnost je tam použité pro konkrétní skutečnosti - sodomii, incestní sex a sochy bohů. Když si člověk obsah toho slova čte, dal by se shrnout: "Věci a skutečnosti, které zvlášť závažným a podlým způsobem likvidují lidské životy".

I dál v bibli je to slovo Ohavnost použité pro skutky tupců, těch, kdo nenávidí, skutky zlých, závistivých, chamtivých a hloupých lidí.

V tomto smyslu používám to slovo "ohavnost" i já. Když ho použiju, nemyslím tím urážku kohokoliv, myslím tím to, že daná skutečnost je pro lidský život, vztah mezi lidmi a vztah s Bohem obzvláště zničující, zákeřná, podlá.


Jak jsem se k tomu zase dostal.

Proč jsem to slovo použil ale i pro tak hezky nazvaný časopis jako je "Milujte se!" a zařadil ho mezi jinou katolickou literaturu typu Immaculata či Světlo? Rád bych tohle trochu upřesnil, protože opravdu není fér postavit tyto různé tiskoviny na stejnou úroveň.

Moje dcera byla před pár dny na Velehradě, na akci, která se jmenovala Active8 (čti: Aktivejt). A jako jednu z věcí si přivezla domů časopis Milujte se! (ne, nepřivezla si sošku nebo obrázek na rozbití a spálení :-) Jeli jsme pak autem na výlet a ten časopis si vzala s sebou na čtení. Časopis prolistovala a zastavila se na článku, který jí zaujal.

Seděl jsem pak v autě a poslouchal každou chvíli její výkřiky: "Tati, to snad není možný, tomuhle katolíci fakt věří? No to je teda hustý!" A já si matně vzpomínal, že to teda fakt bylo hustý.

Posedlá světice?

Jako správná příslušnice hnutí víry se samozřejmě zastavila na článku, který se týkal démonů. Jmenoval se "Anneliese Michel - posedlá světice?". Článek byl celý o mladé dívce, která byla podle všeho posedlá démony.

Tato mladá dívka vyrůstala v dobré katolické rodině a někdy v šestnácti letech se začala projevovat její posedlost démonem. Démoni dělali co dělají běžně - likvidovali její důstojnost a život, nic extra zvláštního pro člověka, který se kdy s posedlostí setkal. Zvláštní není ani způsob, kterým démoni přišli, skrze zjevení.

Zvláštní na tom příběhu Anneliese jsou asi dvě věci. První je to, že nad Anneliese byly prováděny katolické rituály Exorcismu a to tak, až dívka vyčerpáním zemřela. Jak asi tyto rituály probíhaly, lze odhadnout i ze zmínek v článku: "Kněz ...přikazuje démonům slovy z písma svatého či vzývaje svatá jména..." "Kněz chce v jednu chvíli zanotovat mariánskou píseň ale nemůže, protože vybuchne šílený ryk" atd.

Dvojitá ohavnost

Druhou věcí, které se zároveň vztahuje k našemu tématu, pro kterou bych to celé nazval "dvojitou ohavnost katolického učení" je důvod, pro který byla Anneliese posedlá a pro který se démonů nechtěla zbavit a nakonec i zemřela. Tím důvodem bylo katolické učení o zástupném utrpení a odevzdání života démonům. Už posedlé Anneliese se zjevila podle dokumentů "panna Maria" a požádala jí, aby zůstala posedlá a tím naučila svět o démonech.

Poslechněme si komentář k této věci přímo z článku:

"Proč byla Anneliese posedlá? ... S prodlužující se modlitbou nad dívkou došel otec Arnold k následujícímu závěru: 'Zdá se mi být odůvodněné, že se jedná o případ posedlosti jako zástupného pokání. ... V případě posedlosti jako pokání je úloha exorcisty velmi namáhavá, poněvadž neni snadné pochopit smysl pokání. Jediná útěcha, jakou člověk jako nezasvěcená osoba má, je že hrozným utrpením je zachráněno mnoho duší'. ... Anneliese si jasně a zřetelně uvědomovala, že její strašlivý zápas se silami zla a všechno utrpení ... pomáhá druhým lidem dosáhnout spásy"

"To snad ani není možný, tati, tomuhle opravdu věří? Oni opravdu věří, že žrala zeď a válela se po zemi aby zachránila lidi?" komentovala to zděšeně moje dcera, když to nahlas v autě dočetla. A já jsem matně vzpomínal: Jojo, je to tak.

Katolické učení

Celá tahle ohavnost je postavená na jediném verši z bible, Koloským 1, 24:

"Nyní se tedy raduji ve svých utrpeních pro vás a svým tělem doplňuji to, co zbývá z Kristových soužení pro jeho tělo, jímž je církev."

Nad tímto veršem je vystavěna celá teologie, která říká zhruba toto: Pokud se nebudeš vzpírat utrpení a vzpírat ďáblovi, ale mlčky ho přijmeš a trpělivě poneseš a celé to utrpení obětuješ na úmysly církve, zachráníš tím mnoho lidí.

Katolíci v tomto nerozlišují nijak "utrpení" a "utrpení". T.j. politické, náboženské a duchovní pronásledování pro víru v Krista až k smrti (které nesl například apoštol Pavel) je pro ně na stejné úrovni jako utrpení v nemocech (rakovina, deprese...) až po výše zmiňovaný extrém "posedlosti jako zástupného utrpení".

Osobní příběh

O těchto věcech nepíšu jen teoreticky ale byl jsem k nim velmi, velmi blízko a velmi bolavě. Možná tady Jirkovi a Vassilovi, kteří třeba ani netuší, trochu více přiblížím co jsem prožíval v té "pravé, jednojediné a zcela jednotné opravdu římsko-katolické Církvi".


Bylo to někdy v letech veliké sametové euforie a okolo ní. Měli jsme na kolejích na Strahově takové malé společenství, jak se tomu tenkrát říkalo, pár kluků a holek. Scházeli jsme se ke společným modlitbám, sdíleli jsme se o různých věcech. Tedy ne o všech, jen o některých.

Měl jsem tam dost blízkého kamaráda a bratra, jmenoval se Jirka. S tím jsme se vídali trochu více, bydleli jsme pár pokojů od sebe, byli skoro stejně staří. Pro naše scházení by ale křesťani použili spíše odborný křesťanský pojem "Depresenka" než "Společenství".

S Jirkou jsme měli jednu věc společnou: Velmi těžké duševní potíže. Když si dneska zpětně čtu odbornou literaturu na toto téma, příznaky těch potíží by nejspíš psychiatr nazval pojmem "maniodepresivní psychóza". Neskutečný, nepopsatelný vnitřní útlak, který se střídal s neuvěřitelnou prázdnotou a se světlými chvilkami.

Zpočátku to vypadalo tak, že přišel občas útlak a jinak bylo slunečno. Po několika letech tak, že jednou za několik měsíců vysvitlo sluníčko, v ostatním čase byly takové chmury, že se ani nedají popsat.


Katolické učení zná k tomu jednoznačnou věc: Trpělivě nést, nevzpírat se a obětovat toto utrpení na úmysl Papeže, na spasení církve, na cokoliv dobrého. Dlouho a trpělivě jsme toto utrpení s Jirkou nesli.

Až jednoho dne jsem se potkal s mocí jména Ježíš, před kterou paní Deprese prchla, ani se za ní nezaprášilo. Vyprávěl jsem tohle Jirkovi, ale nevěřil mi. Já sám jsem tu moc neměl, nemohl jsem mu pomoci. Navíc jsem byl docela dost zapřažen v Systému, o kterém tu tak často píšu a ve věcech jsem měl spíš zmatek. A slova jsou v takovéhle situaci docela málo.

Jirka dál nesl trpělivě svoje utrpení. Udělal státnice, promoval, na kolejích už nebyl, zmizel mi z očí. Já jsem měl v té době svého života "tak nějak plné brejle", tak jsem se s ním ani nespojil, jen jsem mu napsal pár pohledů a dopis.

Po pár týdnech mi přišla domů bílá obálka a v ní bylo parte. Jirka svoje utrpení nesl statečně, ale nedonesl. Pár týdnu po promoci se pověsil na větev v hlubokém lese, co nedál od lidí. Seděl jsem dlouhé dny nad tím parte a řval jak želva. Dneska na to vzpomínám a pláču taky.


Závěr


Jsou zkrátka věci, které likvidují lidské životy zvlášť kvalitně, zvlášť důkladně, zvlášť zákeřně, zvlášť zvráceně a lidé jsou proti nim zvlášť bezbranní. Úchylné, zvrácené a ohavné nábožné systémy jsou zcela jistě jedním z nejkvalitněších způsobů v téhle práci.

Ohavností je tato věc ještě ze speciálního důvodu, který je použit právě i v článku Pan Jezis miluje svoju cirkev. Tím důvodem je právě parazitování na tom dobrém a vzácném jménu Ježíš. To je asi ta největší ohavnost a zákeřnost ze všeho, proto jsem se i k tomu článku ozval.


Podobná témata

Katolicismus

"Ohavnost" | Přihlásit/Vytvořit účet | 11 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Ohavnost (Skóre: 1)
Vložil: Irena v Pátek, 25. červenec 2008 @ 14:11:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Díky, Cizinče, za vynikající  zamyšlení. Připomněla jsem si znovu dobu, kdy jsem také byla v té "nejlepší, nejsprávnější a samospasitelné Církvi", a děkuji Bohu za to, že jsem prohlédla a odešla. Je neuvěřitelné, co celý ten systém dělá s lidmi. S exorcismem jsem se setkala taky, už jsem to tu jednou vzpomínala, v Medjugorje.

Jestli někdo z vás viděl film "Exorcista", pak mu může být celá věc jeětě jasnější. Tam se kněz snaží vyhnat ďábla z posedlé dívky, ale nemá šanci. Ďábel ho obviňuje z kdečeho, a on se snaží obhajovat:-), no, naprosto trapné. KDE ČTEME V BIBLI, ŽE JEŽÍŠ DISKUTOVAL S ĎÁBLEM JINAK, NEŽ ŽE CITOVAL PÍSMO? Já jsem ten film viděla poprvé ještě jako katolička, podruhé už jako znovuzrozená, a viděla jsem celý ten rozdíl mezi učením KC a Biblí.

Ještě jednou díky, Cizinče. Víc takových článků!

Irena



Re: Ohavnost (Skóre: 1)
Vložil: nula v Pátek, 25. červenec 2008 @ 14:15:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
--Slovo Ohavnost je tam použité pro konkrétní skutečnosti - sodomii, incestní sex a sochy bohů. Když si člověk obsah toho slova čte, dal by se shrnout: "Věci a skutečnosti, které zvlášť závažným a podlým způsobem likvidují lidské životy".--

Řekl bych idealizovaná představa... např. dneska snad nikdo v naší republice neřekne,že nošení kalhot ženami  "závažným a podlým způsobem likviduje lidské životy" přitom z biblického hlediska  je to právě ta připomínaná ohavnost


Žena na sebe nevezme, co patří muži, a muž neobleče, co nosí žena. Hospodin, tvůj Bůh, má v ohavnosti každého, kdo to činí.

Deuteronomium 22,5


a tak by se dalo pokračovat

  



Re: Ohavnost (Skóre: 1)
Vložil: vassil v Pátek, 25. červenec 2008 @ 14:32:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Omlouvám se že jsem článek jen proletěl (jsem v práci:-), snad jsem pochopil vše co si chtěl říci...

chtěl bych se zeptat na jednu věc, co si ještě tvá dcera přinelsa kromě časopisu Milujte se! ze setkání na velehradu? Já tam teda nikdy nebyl, nevím co se tam přesně děje, ale zajímalo by mě jestli si s tama přinelsa i nějaký špatný pocit, něco co jí od Boha oddalovalo nebo tak, nebo zda naopak se ve společných (nebo nespolečných) modlitbách (nebo nemodlitbách) se s Bohem setkávala...?

tvá osobní zkušenost mi dává pochopit proč nahlížíš na katolickou církev tak jak na ni nahlížíš... já si ale nemyslím že by KC tvrdila "trpení jako utrpení"... řeknu ti můj příběh, v něčem bude i podobný, pře ne tak dávnou dobou jsem trpěl hroznými vztahy, byl jsem jen krůček od sebevraždy, problémy jsem řešil tak jak jsem neměl (chlast apod.) vzdálij jsem se bohu tak, že jsem se s ním nebyl schopný setkávat, pokaždé když jsem nakročil k modlitbě se mi do hlavy dostali šílené představy, bál jsem se, přál jsem si zemřít, nemohl jsem žít... Nakonec jsem se se všeho, Díky Bohu!, dostal, dnes jsem šťastný, žiju s Bohem... A to co mi pomohlo, ten kdo mi pomohl, to byl samozřejmě Bůh!. Navštěvoval jsem modlitební setkání ve farnosti v Ostravě přívoze, to mě tehdy drželo, když jsem nemohl k Bohu, modlil jsem se k Marii ať se za mne u Boha přimlouvá, velmi mi pomohli setkání s kamarádem, jeho povzbuzující slova, jeho pomoc dostat se k Bohu... Ale pomoc jsem nalezl i jinde, ne jenom v tom Katolickém prostředí, taky u "vás" protestantů... Děkuji za to Bohu!



Re: Ohavnost (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 25. červenec 2008 @ 19:36:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Celý život jsem prožil jako katolík a nikdy jsem nemohl pochopit lidi, kteří církev zavrhli. Ale teď už tomu začínám rozumět. Zavrhli jste to, čemu vás kdosi naučil, co ale nebylo učením ŘKC, nýbrž jen jeho karikaturou.

Katolické učení
Celá tahle ohavnost je postavená na jediném verši z bible, Koloským 1,24 .
..????

Ten verš není ohavnost, ohavností je takový výklad, který ale ani zdaleka není učením ŘKC.  Význam utrpení je zásadní pojem. Církev jakožto duchovní tělo Kristovo snáší utrpení a tím se připodobňuje Kristu.

Druhou věcí, které se zároveň vztahuje k našemu tématu, pro kterou bych to celé nazval "dvojitou ohavnost katolického učení" je důvod, pro který byla Anneliese posedlá a pro který se démonů nechtěla zbavit ...

Taková křivda je do nebe volající! Kde v katolickém učení nacházíš oporu pro své tvrzení? V katechismu? V papežských encyklikách?

Nebo je na tom časopise napsané"Vydáno s církevním schválením"?

Dneska si může kdejaký náboženský pošuk napsat cokoli a vydat to.  Jak můžeš takový plátek vydávat za učení katolické církve?
 

Tím důvodem bylo katolické učení o zástupném utrpení a odevzdání života démonům. Nad tímto veršem je vystavěna celá teologie, která říká zhruba toto: Pokud se nebudeš vzpírat utrpení a vzpírat ďáblovi, ale mlčky ho přijmeš a trpělivě poneseš a celé to utrpení obětuješ na úmysly církve, zachráníš tím mnoho lidí.

Kde jsi na to přišel, že takové je katolické učení? To jsi byl katolík na baterky! Trpět za jiného je učení evangelia, ale NIKDY NEODEVZDÁVÁME ŽIVOT DÉMONŮM. DÉMONŮM ODPORUJEME A BOJUJEME S NIMI. Vzpírat ďáblovi se musíme a je strašnou herezí utrpení (Kristův kříž - který přijímáme a nabízíme své utrpení Bohu za jiné lidi) srovnávat s ďábelskou posedlostí. Pokud je člověk posedlý, není schopen lásky k bližnímu, ani oběti. Posedlost je zlo. Nemůže z něho vzejít dobro.

Už posedlé Anneliese se zjevila podle dokumentů "panna Maria" a požádala jí, aby zůstala posedlá a tím naučila svět o démonech.

Nikdy jsem neslyšel větší ohavnost. Všechno se ve mě bouří. Každá chvilka, kdy je člověk v moci ďábla, znamená pro něho nesmírnou škodu. Panna Maria by nikdy nic takového nežádala.  Kde je skutečně přítomná, tam ďábel zkrotne. Anneliese nás nemusí učit nic nového o démonech, vše co potřebujeme vědět, víme od Krista a to nám stačí.

V naší republice je jen jeden kněz, pověřený jako exorcista. A nejmenuje se Arnold.

Prosím, když chcete někdo kritizovat učení ŘKC, namáhejte se ho alespoň trochu poznat. Ani v uvedeném odkazu o očistci samozřejmě není zmínka o posedlosti, jako zástupném utrpení. A podle archaického slohu jsou to stránky bůhvíkoho. Pokud chceme učení ŘKC, tak třeba zde: http://www.katolik.cz/texty/vira/k42.asp



Re: Ohavnost (Skóre: 1)
Vložil: jirka_ v Neděle, 27. červenec 2008 @ 01:24:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Cizinče,
 díky za článek i to, že jsi si na mě vzpomněl, když jsi ho psal. V jedné z minulých diskuzí Ti dlužím odpověď - a tak Ti ji i s poznámkami k tomuto článku vložím pro přehled sem.

Napsal jsi: "Žil jsem v prostředí, kde 100% lidí byli římští katolíci a značná část z nich byla "praktikujících". Když už se nějak modlili, byly to "modlitby ka Marii" - všelijaké pobožnosti a růžence, nošení a korunování soch, obrovské poutě na místa typu Turzovka a tak. Boží evangelium nepředali ani ně, ani nikomu z mých přátel. Původně jsem jim to měl zazlé, pak jsem pochopil, že ho sami neměli. Je zvláštní, ale najdeš více takových katolíků."

Ano, já věřím, že najdu více takových katolíků. Sám jsem takové dokonce už potkal - nebo abych to uvedl na pravou míru, "potkal" jsem Společenství seniorů v naší farnosti. Náhodou jsem se tam dostal, když jsem tam na žádost promítal dokument o cestě do Medjugorie na svém notebooku - a upřímně Ti řeknu, že jsem nebyl dvakrát nadšený z toho, když mi paní, která toto společenství iniciovala, na závěr tiskla ruku s přáním, ať mě Panna Maria ochraňuje potom, co přehrála kazetu s písničkami o Nejsvětější matce Páně a zahájila modlitbu růžence. Protože náš farář se těchto společenství neučástní, nebo jen jejich zahájení, program zůstal právě na ní. Na druhou stranu, věřím taky tomu, že kdyby se program pozměnil na "Motoristické okénko", účast by byla pravděpodobně stejná, protože ten pravý program je neměnný: vypít si kávu a poklábosit, jak člověka všechno bolí.

Víš, vůbec se nebojím toho, abych Ti napsal, že s mnohými katolíky bych si toho asi neměl moc co říct - ale počítám, že zvláštně by působilo spíš opačné tvrzení, stejně jako u Tebe a protestantů - nebo se pletu? Zářným případem takovýchto katolíků jsou pravděpodobně ti, o kterých píšeš jako o svých bývalých souputnících. Se stejnou upřímností Ti ale taky napíšu, že jsem potkal i mnohé jiné katolíky, se kterými si rozhodně co říct mám a věřím, že každý, kdo své osobní prožívání křesťanství neomezuje na trapné anti-cokoliv (katolicismus, liberalismus, globalizace, protestantismus, amerikanizace, ...), měl by rozhodně taky. Tim samozřejmě neříkám, že Ty k těmto lidem patříš - říkám tím jen bez jakýchkoliv snah o zaobalené projevy povýšenosti to, že je mi takových lidí líto. Přímo odmítavý postoj mám pak k těm, kdo mezi křesťany umělé barikády tvoří - a ještě daleko odmítavější ho k nim má Pán Ježíš, když mluví o svůdcích a mlýnském kameni. S lítostí a neutuchajícím rozčarováním to píšu o to víc, že takové snahy vidím přímo tady na Granu. Jako katolík se snažím o lásku ke svým spolubratřím a upřímným křesťanům za hranicí mé církve, stejně, jako to stojí např. v encyklice Lumen Gentium - na kterou mě upozornil Hyperion. Přesněji, protestant Hyperion. A pro ty, kteří to potřebují, ještě jednou: Hyperion, který je protestant:-)

Ne, vážně: jsem člověk a když zacituju, "nic lidského mi myslím není cizí". Dokážu v mnohém porozumět ateistům, úplně sdílím některé výtky protestantů proti katolické církvi, velice mě láká pronikat do katolické teologie, teologie "svatby víry a rozumu". Těžko nebo vůbec naopak nerozumím extrémismu nebo snaze o očerňování kohokoliv - buď to není lidské, nebo nejsem dostatečně lidský já. Pokud jde o mě, jsem především křesťan a potom katolík, k těm, které lituju, patří neméně ti, kteří jsou x (katolíci, evangelíci, pravoslavní, ...) a potom křesťané. Kéž bychom byli všichni křesťané a potom x, viděli to, co máme společné a neupozorňovali na chyby pravoslavných, katolíků, protestantů, ale upozorňovali na chyby...

Odbočuju, rozvášňuju se a navíc to protahuju, ani jedno se nemá dělat, a tak se vrátím k původnímu tématu. Když píšeš

"I když jsou katolíci různí, má hodně katolických skupin jedno společné, z mého pohledu to nejdůležitější - lidé v nich nejsou spasení, neznají Boží vůli ani Boha a dokonce to považují za svojí přednost. Když napíšou "nejsem spasený, nejsem znovuzrozený, nevím, jestli jdu do nebe nebo do pekla, nevím, co si o mne Bůh myslí, musím si spasení nějak vydobýt" považují to za pokoru a ctnost. A když někdo napíše: "Narodil jsem se znovu, byl jsem spasen, jsem v Božím království a těším se do nebe, mám dary Božího ducha", je to pro mnoho katolíků nebetyčná pýcha a vytahování se nad druhými."

nevím, jestli bych Ti dal za pravdu. Na základě Písma, ale i toho, co jsem se za svůj katolický život doslechl, bych asi nepřikývl na to, že "nejsem spasený, nevím, co si o mě Bůh myslí, musím si spasení nějak vydobýt", nevím, co bych řekl na otázku, jestli "znám Boží vůli, jsem znovuzrozený" a asi bych souhlasil s "nevím, jestli půjdu do nebe nebo do pekla" - tak nevím, buď je naše rodina vyjímkou, nebo to s tím katolictvím tak jednoznačné nebude.

"To je dobře, že jsi v jiné skupině katolíků. Pokud si taky myslíš, že modlářství je ohavnost a odevzdávat život různým "královnám nebes" není v pořádku, tak se taky shodnem? Nebo jsi to myslel jinak?"

No, to, že jsem v jiné skupině katolíků, asi dobře je. Na druhou stranu - to poslední, co bych chtěl, je chodit někomu do svědomí. Komu je která forma zbožnosti bližší a které symboly mu vyhovují, ten ať je podle mě používá. Jediné hledisko je asi jasné - neupadnout do modlářství. Takže ano, souhlasil bych s Tebou a i tak jsem to myslel, že modlářství samozřejmě je ohavnost; mimochodem myslíš, že bys našel katolíka, který by v tomto s Tebou nesouhlasil? Modlářství totiž přece není způsob vyjadřování navenek, ale vnitřní postoj - nebo se pletu? Pokud ne, necítím se kompetentním k tomu, abych rozhodoval o komkoliv jiném kromě sebe samého, jestli má k něčemu modlářské vztahy - do nikoho nevidím.

A teď k tomuto článku. A od toho, co mě, přiznám se, vždycky v textech od Tebe uhodí do očí: totiž přesně opačný popis katolické církve než na každém kroku zevnitř vidím, který u mě ironicky vykrystalizoval v tu otázku, jestli snad není řeč o jiné církvi se stejným názvem. Příklad: přednášky T.Halíka o slepé cestě katolického a vůbec křesťanského triumfalismu, o potřebě sdílet odlišnost a učit se od jiných církví, vedle toho třeba Lumen Gentium a stať o lásce k upřímným křesťanům v jiných církvích a i mimo ně, různá setkání křesťanské, nejen katolické mládeže a naproti tomu od Tebe ironické "pravé, jednojediné a zcela jednotné opravdu římsko-katolické Církvi". Přiznám, že já už takové "rýsováčky" v textech od Tebe vždycky očekávám, takže si čtu opatrně;-) Ne, vážně: věřím, že spoustu katolíků, obzvlášť tradicionalistického zaměření, takto svoji církev vidí, ale buď se asi pohybuju v jiném prostředí, ale takový názor jsem ještě neviděl. Promiň proto, že tyto rozkoly pořád zmiňuju, ale snad chápeš, že mi to zní opravdu zvláštně a dám ruku na srdce, nefér. Ale o existenci dvou Římskokatolických církví už jsme se tu bavili:-)

Ale já jsem se hrozně rozkecal, takže ačkoliv tu bylo víc věcí, na které jsem chtěl reagovat, nebudu to dál natahovat.
Měj se hezky...



Stránka vygenerována za: 0.31 sekundy