Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 10. duben 2020 @ 08:58:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..."Co ti konkrétně brání, abys dozrál pro věčný život v nebi?"...
Že by snad obyčejná lidská náklonnost ke zlému, která způsobuje, že když duchovně nerosteš, upadáš??
Ježíš řekl: "Oheň jsem přišel svrhnout na zem a jak si přeji, aby se rozhořel!"
My lidé jsme jako ty svíce.
Když svíce nehoří, je temná - když zapálíš plamen (Kristovy lásky), šíří se světlo nejenom z toho plamene, ale všimni si, že se rozzáří i samotný materiál svíce. Blízkost plamene způsobuje, že se prosvětlí. A tak je to s každým křesťanem. Zda má v sobě skutečně Krista, poznáš podle toho, že sám září. Třeba svými skutky, postoji. Netřeba agitovat evangelium, přítomnost Krista poznáš podle člověka - zda září, zda jeho světlo osvětluje okolí.
..."Nepočítám zajíce. "...
Jestliže o sobě tvrdíš, že jsi odevzdal svůj život Kristu a tím jsi si už zajistil docela jistě věčný život v nebi - tak právě že v tomto smyslu ony "zajíce" už máš dopředu spočtené.
..."odevzdat život Kristu je pro tebe "prý" ...."...
Takové lidské "odevzdání se Kristu", mívá zpravidla docela jepičí životnost - hned prvním dalším hříchem, který vzápětí u každého z nás jistě přijde, toto své "odevzdání" vlastně zase znevážíš.
Jediné, co pro svůj věčný život můžeme udělat, je jenom právě teď (v okamžiku přítomnosti - co jsi udělal kdysi v minulosti, to už je pryč) a poslední okamžik přítomnosti, kdy ještě můžeme cosi udělat pro svoji věčnost (nebo si ji zkazit) bude okamžik naší smrti.
..." A budeš už v té hodině zralý pro ten věčný život? Stihneš to do té doby dozrát, jestlis to nestihnul dozrát doteď?"...
Toto je právě o základním postoji křesťana k životu.
Není vůbec na mě, abych já odpovídal na tuto otázku - to náleží (v hodině mé smrti) výhradně jenom Kristu.
Moje hodnocení sama sebe nemá totiž z pohledu účasti na věčném životě žádnou váhu. I kdybych stokrát vykřikoval, že jsem už spasen tím, že jsem se odevzdal Kristu a že Kristus je záchranář - profesionál - stejně bude rozhodovat jen prostá skutečnost toho, čím skutečně a doopravdy jsem, nebo nejsem.
|
| NadřazenýRe: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pátek, 10. duben 2020 @ 10:40:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Proč nevěříš a nepřijímáš Slova Pána Ježíše Krista a svědectví apoštolů Petra, Pavla a Jana?
Amen, amen, pravím vám, že kdo slyší Mé slovo a věří Tomu, Kdo Mne poslal, má věčný život a nejde na soud, ale přešel ze smrti do života.
Pavlova slova: Dobrý boj jsem bojoval, běh jsem dokončil, víru jsem zachoval. Nakonec je pro mne připraven věnec spravedlnosti, který mi v onen den předá Pán, spravedlivý Soudce. A nejen mně, nýbrž i všem, kteří milují jeho zjevení.
potvrzená Petrem: A trpělivost našeho Pána považujte za záchranu, jak vám to napsal i náš milovaný bratr Pavel podle moudrosti, která mu byla dána, a jak to napsal i ve všech dalších listech, v nichž o tom mluví. Jsou v nich některé těžko srozumitelné věci, které neučení a neupevnění lidé překrucují, jako i ostatní Písma, ke své vlastní záhubě.
A Jan jde ještě dál: My víme, že jsme přešli ze smrti do života, neboť milujeme bratry; kdo nemiluje bratra, zůstává ve smrti.
Tož tak. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 10. duben 2020 @ 12:55:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Možná proto, že nejsem ani Pavel, ani Petr, ani Jan - jsem jenom slabý hříšník, který se sice usiluje nezhřešit, ale je si vědom, že bez Boží pomoci to nedokáže.
Ty si mylně vytrhneš, že "už máš věčný život a nejdeš na soud" - a zcela přitom pomíjíš jiná slova Písma, která jsou s tímto tvým tvrzením v ostrém rozporu:
(Žd 9,27) A jako je lidem uloženo jednou zemřít a potom bude soud,....
Jednou je nám uloženo zemřít a potom bude soud.
(Ř 14,10)
Všichni se přece postavíme před soudnou stolici Boží.
(2 Kor 5,10)
Neboť my všichni se musíme objevit před soudnou stolicí Kristovou, aby každý přijal odplatu za to, co vykonal v těle, ať už to bylo dobré nebo zlé.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pátek, 10. duben 2020 @ 13:40:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | - a zcela přitom pomíjíš jiná slova Písma, která jsou s tímto tvým tvrzením v ostrém rozporu:
Ale já vím, že se budu muset objevit před soudnou stolicí Kristovou. A víš, co? Já se na to těším, poněvadž vím, jak to proběhne. Pán to věděl a ví, Pavel to věděl, Jan a další to věděli, já to vím a ty to nevíš (jak to, proč?), protože těm jejich, našim slovům nevěříš. Tož tak. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 11. duben 2020 @ 08:07:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Těšíš se i na odplatu za to, co jsi v životě udělal zlého?
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Sobota, 11. duben 2020 @ 15:02:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | I na to se těším; těším se na to, že to shoří. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 11. duben 2020 @ 08:09:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Já tento poslední Kristův soud očekávám s bázní a chvěním, spoléhám v něm pouze na Boží milost, shovívavost. Protože svými zásluhami se chlubit nemohu.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Sobota, 11. duben 2020 @ 15:13:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | S bázní a chvěním máš konat své spasení, spásu své duše, tj. spolupracovat s Pánem v tomto těle, v tomto věku na spáse duše jejím zapíráním, aby ji mohl prostoupit sám sebou. Pak se nebudeš Kristova soudu bát, nýbrž jej budeš vyhledávat - vždyť Boží soud začíná od Božího domu. Kéž bys uviděl a poznal radost z Božího spravedlivého soudu, která je a bude v nebesích. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Milka v Neděle, 12. duben 2020 @ 11:30:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Nikdo se nemůže chlubit, oko. Proto je tady přece ta boží milost, víra a důvěra v něj, ne v lidské skutky a zásluhy.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 12. duben 2020 @ 12:38:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | A taky zkušenost s tím, jak Bůh událostmi zasahuje do našich životů. To mi dává naději na moji spásu.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Neděle, 12. duben 2020 @ 15:17:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Bůh je Slovo; je to Bůh, který mluví, promlouvá. Jestli Bůh k tobě nemluví, oko, pak s Ním nemáš žádnou zkušenost a ty události, o nichž mluvíš, nemusí být vůbec Božími zásahy do tvého života. Můj Bůh v Kristu mluví, promlouvá Slova, která jsou Duch a jsou život. Kdyby přestal mluvit, Kristus, můj život by skončil (ostatně, ono by všechno skončilo). ale to se neděje a nestane, neboť Jeho slova nepominou navěky. Naděje, kterou mám, není naděje na spásu, neboť spasený jsem. Mojí nadějí je Kristus - tato naděje je živá a věčná, tak jako je Kristus živý a věčný. Tož tak. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 30. duben 2020 @ 19:59:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Naděje, kterou mám, není naděje na spásu, neboť spasený jsem."...
Spása člověka, který žije dál svůj pozemský život, nemusí být ještě spásou navěky. Když člověk zhřeší hříchem ke smrti, neučiní pokání a zemře, bude nakonec stejně zavržen. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 11. duben 2020 @ 11:01:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | (Žd 9,27) A jako je lidem uloženo jednou zemřít a potom bude soud,.... Jednou je nám uloženo zemřít a potom bude soud.
Stando, tohle je hodně důležité místo křesťanského učení: Jednou je člověku uloženo zemřít. Není člověku uloženo zemřít dvakrát nebo dokonce vícekrát.
Ten, kdo ještě nezemřel (nebo se spíše pyšně a omylem domnívá, že žije, i když je mrtvý), tomu je ještě uloženo zemřít.
Toník
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 12. duben 2020 @ 09:49:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Opět jen průmět ze tvého virtuálního světa!
Žd 9,27) A jako je lidem uloženo jednou zemřít a potom bude soud,....
Zde se hovoří konkrétně jenom o fyzické smrti našeho těla.
Existuje i smrt duchovní (o té se tu ale nehovoří), která je způsobována hříchem ke smrti. Je to naprosté oddělení člověka od Boha - samota člověka. Proto se to také nazývá "hřích ke smrti" - i když tělo člověka přitom třeba přímo kypí zdravím.
Smrt duchovní může člověk v tomto pozemském životě prodělat opakovaně i vícekrát - vždycky, když zhřeší hříchem ke smrti. Cesta z duchovní smrti je skrze pokání a obrácení, skrze Kristem ustanovenou službu církve hříchy odpouštět (J 20,21-23).
Křesťan nebyl ve křtu spolu s Kristem jenom pohřben, byl spolu s ním i vzkříšen do nové kvality Božího dítěte.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 12. duben 2020 @ 10:51:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Smrt duchovní může člověk v tomto pozemském životě prodělat opakovaně i vícekrát - vždycky, když zhřeší hříchem ke smrti.
Stando, tohle jsem nikdy od nikoho z reality neslyšel.
Zajímalo by mne: Ty jsi někdy v realitě zemřel duchovně vícekrát, opakovaně?
Pokud ano, kolikrát jsi takto duchovně zemřel? Bylo to třikrát, pětkrát, nebo padesátkrát?
Nebo je to "vícenásobné umírání" jen průmět tvého virtuálního světa a v realitě jsi to nezažil?
Křesťan nebyl ve křtu spolu s Kristem jenom pohřben, byl spolu s ním i vzkříšen do nové kvality Božího dítěte.
Píšeš o něčem, s čím nemáš osobní zkušenost - jen virtuální svět. Když nemáš osobní zkušenost, vymýšlíš si, co tě zrovna napadne.
A hlavně píšeš úplně mimo téma, mimo toho, co jsem psal já tobě - snad proto tolik píšeš o virtuálním světě, do kterého utíkáš.
Zpět tedy k běžné realitě života křesťanů.
Apoštol Pavel píše:
"Jestliže jsme s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít. A víme, že Kristus, když byl vzkříšen z mrtvých, už neumírá; smrt nad ním už nepanuje. Neboť smrtí, kterou zemřel, zemřel hříchu jednou provždy; a život, který žije, žije Bohu."
Pro tebe je to možná virtuální svět, pro nás je to realita - víme, že jsme zemřeli s Kristem.
Pavel také dále vysvětluje, kdy reálně zemřel: "Já jsem kdysi žil bez Zákona; když však přišlo přikázání, hřích ožil, a já jsem zemřel. I ukázalo se, že přikázání, které mělo být k životu, bylo mi k smrti. Neboť hřích využil příležitosti, které se mu skrze přikázání dostalo, oklamal mě a skrze ně mě zabil." Pavel tedy nezemřel křtem, ani nezemřel Kristem, ale zemřel hříchem - hřích je to, co zabíjí, ne křest ve vodě, nebo Kristus.
Kristus je naopak ten, kdo křísí k životu.
On je ten, který zemřel za nás, s námi, nesl náš hřích i smrt a zvítězil nad ním a to vítězství nám daroval.
Toník
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 12. duben 2020 @ 12:35:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Pavel tedy nezemřel křtem, ani nezemřel Kristem, ale zemřel hříchem - hřích je to, co zabíjí, ne křest ve vodě, nebo Kristus. "...
Je zajímavé, jak si jde "vyzobat" z jednotlivých úryvků Písma docela novou podobu svojí víry!
Hřích je skutečně tím, co zabíjí člověka - duchovně a nakonec i i tělesně. Díky prvnímu hříchu jsme se ale i my narodili už jako duchovně mrtví - jako potomci vyhnanců z ráje, potomci bezdomovců bez pravé vlasti, jimž země plodí jen trní a hloží.
Křtem tito bezdomovci v nás umřeli spolu s Kristem a spolu s ním se narodili znovu (z vody křtu a z Ducha) jako Boží děti - jako dědici nebeské vlasti. Byla to pro nás ničím nezasloužená milost, pouhá otázka Božího vyvolení.
Tato nová křestní duchovní čistota se nazývá "milost posvěcující".
Kdo si tento stav milosti (daný darem) už udrží po zbytek života, bude s určitostí spasen. Však závažné hříchy Písmo nikoli nadarmo nazývá hříchem ke smrti - člověk takovýmto smrtelným hříchem o svůj stav čistoty (milosti posvěcující) přichází a jeho poslední dny mohou horší, než ty první. A to i přestože už byl jednou Kristem spasen.
..."Jestliže jsme s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít"...
Všimni si, že i toto místo Písma se tu zabývá právě tématem křtu!
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 12. duben 2020 @ 10:01:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | ..."Stando, tohle je hodně důležité místo křesťanského učení: Jednou je člověku uloženo zemřít. Není člověku uloženo zemřít dvakrát nebo dokonce vícekrát."...
Na tomto je hezky názorně vidět, co se stane, když člověk čte v Písmu, jak je napsáno a s vlastním porozuměním, aniž by se vzdělával ve skutečném smyslu.
Zde totiž slovo "JEDNOU" není vůbec číslovkou, nýbrž příslovce - znamená výraz pro neurčitou budoucnost (např. Jednou budem dál ...).
Je přece obecně známou skutečností, že i lidské tělo může zemřít vícekrát - tzv. "Klinická smrt". |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 10. duben 2020 @ 11:17:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Že by snad obyčejná lidská náklonnost ke zlému, která způsobuje, že když duchovně nerosteš, upadáš??
Je nějaký důvod, proč jsi jí ponecháváš a nepřijmeš místo ní od Boha náklonnost k dobrému?
Jestliže o sobě tvrdíš, že jsi odevzdal svůj život Kristu a tím jsi si už zajistil docela jistě věčný život v nebi - tak právě že v tomto smyslu ony "zajíce" už máš dopředu spočtené.
Tak to o sobě ty netvrď a problém je vyřešen, ne? Proč bys měl ty tvrdit takové nesmysly?
Pokud si nebudeš vymýšlet takovéhle nesmysly a přečetl by sis v bibli, kdo, jak a čím nám zajistil věčný život, mohl bys pak počítat zajíce živé v klidu na poli, nemusel bys je zabíjet.
Proč si vymýšlíš taková tvrzení? Je to proto, aby ses nemusel zamýšlet nad svědectvím křesťanů? Abys nemusel číst v bibli, co se o věčném životě píše [obohu.cz]?
Vždyť spousta těch slov z písma je známých i v ŘKC, například: "Neboť tak Bůh miluje svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby byl svět skrze něj zachráněn."
Nečetl jsi to někdy, alespoň jednou?
Pokud ano, proč tvrdíš takové nesmysly o "zajištění věčného života v nebi"?
Podle mne jsou tvoje výmysly v tomto stylu jen obyčejná vzpoura, převracíš věci, vymýšlíš nesmysly, aby ses nemusel zamyslet nad tím základním faktem:
Věčný život nám všem dal dal Bůh v Ježíši Kristu.
Slyšel jsi to někdy? Pokud ano, proč si vymýšlíš dokola nesmysly ve stylu "odevzdal jsi svůj život Kristu a tím jsi si už zajistil docela jistě věčný život v nebi"?
Takové lidské "odevzdání se Kristu", mívá zpravidla docela jepičí životnost - hned prvním dalším hříchem, který vzápětí u každého z nás jistě přijde, toto své "odevzdání" vlastně zase znevážíš.
To chápu, že taková vaše "prý" odevzdání a "prý" předsevzetí mívají jepičí život. To je dobře, že to víš. Proto jsou ta tvoje "prý" a tvoje předsevzetí nesmyslná, zbytečná - je zbytečné dělat jepičí věci a nesmyslná předsevzetí (obvykle ještě ve stylu náboženského soběstředného postoje "zajistit sám sobě XXX") a je lepší věnovat se něčemu, co nemá jepičí život, ale co vytrvá.
Jediné, co pro svůj věčný život můžeme udělat, je jenom právě teď (v okamžiku přítomnosti - co jsi udělal kdysi v minulosti, to už je pryč) a poslední okamžik přítomnosti, kdy ještě můžeme cosi udělat pro svoji věčnost (nebo si ji zkazit) bude okamžik naší smrti.
A má to nějaký smysl? Má nějaký smysl se věnovat svému sobectví, soběstřednosti, starosti o sebe, o svůj věčný život?
Děláš to už léta - přineslo ta soběstřednost nějaký praktický užitek?
Není lepší se věnovat něčemu jinému, než soustředění na sebe?
Stando, řečnické otázky, pro zamyšlení na tebe. Času je málo, krátí se.
Moje hodnocení sama sebe nemá totiž z pohledu účasti na věčném životě žádnou váhu.
Proč ne, Stando? Když má váhu tvoje psaní o "dozrávání k věčnému životu", proč by nemělo váhu jednoduché zhodnocení, jestli mělo smysl to, co žiješ? To je základ reality, že když člověk něco dělá, něčemu věnuje svůj čas, energii, svůj život, že průběžně hodnotí, jak se mu daří to, čemu se věnuje. To je běžná reflexe reality.
Naopak, takové hodnocení má podstatný smysl - čím dříve ho člověk udělá, tím lépe.
I kdybych stokrát vykřikoval, že jsem už spasen tím, že jsem se odevzdal Kristu a že Kristus je záchranář - profesionál - stejně bude rozhodovat jen prostá skutečnost toho, čím skutečně a doopravdy jsem, nebo nejsem.
Přesně tak.
Pokud ty vykřikuješ nesmysly ve stylu "jsem už spasen tím, že jsem se odevzdal Kristu" a zároveň píšeš o tom tvém odevzdání že je "prý" a že má jepičí život, tak to právě ukazuje na to, kým doopravdy jsi - když ani nerozumíš, čím nebo spíše kým jsme spaseni a když svědčíš o takových podivných odevzdáních.
Přeji ti, aby ses nad tím jedno zamyslel, místo hloupostí si zjistil fakta kým a čím jsme spaseni (ty i já) a podle toho se zařídil.
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 10. duben 2020 @ 13:20:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Pokud ty vykřikuješ nesmysly ve stylu "jsem už spasen tím, že jsem se odevzdal Kristu" "...
Jaký má praktický smysl obracet věci, které ti já vytýkám, na které tě já upozorňuji proti mě samému a tvrdit, že je to můj život? Já přece jen reagoval na tvoje slova!
Tento nesmysl jsi tu přece vykřikoval ty!
Proto jsem říkal, že hovořit jen tak o spasení obecně je zavádějící a neurčité, že je třeba přímo konkretizovat, o kterém druhu záchrany se zrovna hovoří.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 11. duben 2020 @ 01:03:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Jaký má praktický smysl obracet věci, které ti já vytýkám, na které tě já upozorňuji proti mě samému a tvrdit, že je to můj život? Já přece jen reagoval na tvoje slova!
To je jednoduché, Stando: Věci, které mi vytýkáš, jsou tvoje nápady, objevují se ve tvých příspěvcích. Předpokládám tedy, že jsi je ty vymyslel, případně ti je někdo vymyslel (zřejmě v ŘKC, nikde jinde jsi nebyl, pokud vím). Když se mého života netýkají, nežiji je, nepsal jsem je, ptám se, kde jsi je sebral a proč tvé nápady a tvoje uvažování připisuješ druhým.
Nebylo by smysluplnější, abys odpověděl? Ty otázky stále v diskuzi jsou a týkají se ŘKC života a učení, o kterém jsem svědčil. Můžeš tedy odpovědět z osobní zkušenosti, z toho, co znáš.
Tento nesmysl jsi tu přece vykřikoval ty!
Stando, ale vůbec ne! Já přeci nejsem oko! Já jsem tu mnohokrát psal, jak a kým jsme byli spaseni, kromě toho jsem mnohokrát citoval. Když už sis toho nevšiml, nevíš, čím jsme byli spaseni, tak jsem ti říkal, aby ses zeptal, kdyby tě to zajímalo - to jsem opravdu psal. Doteď ses nezeptal - a to už zase proběhlo několik příspěvků.
A spoustu dalších nesmyslů - proč to děláš? Vždyť si z vesnice, nejsi jako ten hulvát a pomlouvač z města. nebylo by lepší psát k tématu, odpověďět, sdílet?
Proto jsem říkal, že hovořit jen tak o spasení obecně je zavádějící a neurčité, že je třeba přímo konkretizovat, o kterém druhu záchrany se zrovna hovoří.
Psal jsi tedy "o spasení", ne "jen" o záchraně? A k tomu jsem ti psal, že takový zmatek v pojmech jako vy nemáme, že "spasení" znamená v křesťanství jen jeden konkrétní pojem s jasným obsahem, nepoužíváme "spasení" pro něco jiného.
A řekl bych, že ani v ŘKC není takový zmatek, že by "spasení" znamenalo něco jiného - to by se ŘKC za těch 30 let musela dost změnit, aby se tam pojem "spasení" používal na něco jiného. Proč tedy tyto tvoje tanečky okolo slov?
Pokud se bavím o "spasení", je to vždy totéž: Spasení k věčnému životu, přechod z temnoty do světla, ze Zákona do milosti, z otroctví do svobody, z bezbožnosti k Bohu. Je jen jedno jediné spasení, kým se toto stane.
Pokud se bavím o "záchraně", může ten pojem být použitý různě.
Například nějaké dítě nechce být zachráněné ze svého nepořádku a špíny, kterou má v pokojíčku. Pokud má normální rodiče, tak to dítě z nepořádku a špíny ti rodiče zachrání, i když to dítě zachránit nechce a i když to trvá dlouho a znamená to pro rodiče námahu, zvláště když jí absolvují mnohonásobně. Pokud má dítě nenormální rodiče, tak ti to dítě nezachrání, dítě v tom nepořádku nechají a život toho dítěte je pak nezvratně poškozený. A takoví jsou i bezmocní bohové, co si lidé vyrábí a co jsou bezmocní, když jejich dítě nechce - o tom jsem ti taky psal článek [www.cizinec.com].
Toník
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 11. duben 2020 @ 08:04:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Ty obracíš tvé podivné vykřikování ve stylu "jsem už spasen tím, že jsem se odevzdal Kristu" proti druhým, a to nesmyslně. Proč?"...
Toto jsou ale přece tvá slova!
..."Pokud se bavím o "spasení", je to vždy totéž:
Spasení k věčnému životu, přechod z temnoty do světla, ze Zákona do
milosti, z otroctví do svobody, z bezbožnosti k Bohu. Je jen jedno
jediné spasení, kým se toto stane."...
Spasení je záchrana. Tato slova jsou synonyma.
Byli jsme spaseni Kristem ve křtu - bez našich zásluh, pouze z Božího vyvolení, z milosti. Tato spása je otevřením možnosti prožít svůj další pozemský život spolu s Bohem a ve společenství církve - už jako dítě Boží. Tedy prožívat svůj život nad možnosti naší vrozené lidské přirozenosti - nadpřirozeně, v moci Božího dítěte. Takto zachráněný člověk má už své místo v nebi, má svou nebeskou vlast. Tato spása je už otevřením cesty k věčnému životu - i když zatím žijeme pořád svůj život pozemský. (Pokud tedy někdo tvrdí, že už obdržel věčný život, ohlupuje sám sebe. Není to pravda).
Toto je jistě kvalitativně nesmírný skok na novou úroveň bytí oproti člověku přirozenému, nezachráněnému.
Je to otevřená cesta, na jejímž konci je Bůh - a tento Bůh se stává i společníkem a vůdcem na této cestě.
Na této životní cestě (jejímž konečným cílem je nebe, spasení duší) působením našeho (zažraného) sklonu ke zlému potřebujeme být Bohem zachraňováni (spaseni) ještě mnohokrát. Pokaždé, když učiníme pokání ze svých dalších hříchů.
V hodině naší smrti pak potřebujeme, aby nás Bůh spasil naposledy - s konečnou platností - pro nebe.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 11. duben 2020 @ 10:24:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Toto jsou ale přece tvá slova!
Já nejsem spasen tím, že jsem se odevzdal Kristu. A kdyby tě zajímalo, kdy a jak dostali (nejen) křesťané spasení k věčnému životu, tak se zeptej. Zatím ses nezeptal - nezajímá tě to tedy kdy a jak a kým jsme byli spasení k věčnému životu? Nebylo to lidským skutkem, lidským rozhodnutím, lidským vydáváním (natož pak nějakým "prý" odevzdáním, pochybným s jepičím životem z tvých příspěvků) ani ničím podobným.
Stando, dávám ti jednoduché otázky na zamyšlení - je na tobě, zda se budeš zajímat o téma a život druhých a odpovíš na otázky na víru a život v ŘKC, nebo ne ty jednoduché otázky neodpovíš a o druhých si budeš zbytečně vymýšlet to, co se nestalo...
Spasení je záchrana. Tato slova jsou synonyma.
Spasení a záchrana jsou pro tebe synonyma? Takže třeba říkáš: Včera jsem spasil dvě meruňky před mrazem, přikryl jsem je? Hasičům pak říkáš "spasitelé"?
A pokud ano, tak tě lidi na Moravě považují za normálního?
U nás se tedy slovo "spasení" používá pro jednu konkrétní "záchranu", a to záchranu pro věčný život s Bohem. Slovo "spasení" se téměř nepoužívá k jinému účelu, než pro tuto záchranu, a pokud ano, tak při nějakém silně emotivním projevu. Obsah slova "spasení" je u nás podmnožina obsahu slova "záchrana".
Ještě se tedy slovo "spasení" používá na lukách, kde když přijde hodně kraviček, tak má travička jistotu spasení. Ale to nejsou synonyma se záchranou.
Byli jsme spaseni Kristem ve křtu - bez našich zásluh, pouze z Božího vyvolení, z milosti. Tato spása je otevřením možnosti prožít svůj další pozemský život spolu s Bohem a ve společenství církve - už jako dítě Boží. Tedy prožívat svůj život nad možnosti naší vrozené lidské přirozenosti - nadpřirozeně, v moci Božího dítěte. Takto zachráněný člověk má už své místo v nebi, má svou nebeskou vlast. Tato spása je už otevřením cesty k věčnému životu - i když zatím žijeme pořád svůj život pozemský.
"Ve křtu" myslíš asi svátost křtu miminek, tedy to, co jsi nezažil, nepomatuješ si, jen si domýšlíš virtuální svět?
Pokud ano, tak ti mohu vydat opět reálné svědectví: Svátost křtu miminek mě nijak nespasila, svátostí křtu miminek jsem spasen nebyl. Svátost křtu miminek mi žádnou možnost prožít svůj další pozemský život spolu s Bohem ve společenství církve neotevřela. Natožpak jako dítě Boží. Ani mi svátost křtu miminek neotevřela cestu k věčnému životu.
Přes moji veškerou snahu žít s Bohem a vsugerovávání si, že jsem se svátostí křtu stal Božím dítětem jsem Božím dítětem nebyl a od Boha mne odděloval můj hřích. Ani jsem neměl moc Božího dítěte. Moc Božího dítěte jsem neměl ani po mnohých zpovědích a bezpočtu "přijímání". Naopak jsem měl u sebe stále bezmoc hříšníka a temnotu beznaděje života bez Boha. Nepomohla mi nijak ani předsevzetí při tzv "pokání" - ta měla opravdu jepičí život, takže vím, o čem píšeš.
A nejsem sám, kdo to tak měl - o svém stavu svědčí bezpočet lidí, kterým byla udělena svátost křtu a kteří neznají a nežijí věčný život, nejsou spaseni k věčnému životu, nejsou Božími dětmi a jasně o tom svědčí.
Ani křest ve vodě mně nespasil k věčnému životu - nebylo to potřeba. Ale křest ve vodě mne zachránil od náboženství soch, obrazů a velmi podivných pověr.
V hodině naší smrti pak potřebujeme, aby nás Bůh spasil naposledy - s konečnou platností - pro nebe.
A proč to potřebujete až v hodině smrti? Je nějaký důvod proč čekáte až na hodinu smrti?
Stando, stále stejné otázky. Toník
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 12. duben 2020 @ 09:39:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | ..." "jsem už spasen tím, že jsem se odevzdal Kristu" nejsou moje slova, nepsal jsem je já,"...
Podle tvého vlastního svědectví jsi kdysi hlasitě vyznal Krista za svého Pána - a potom (snad na druhý den) jsi nějak "poznal", že jsi "znovuzrozen". Opravdu ti to mám připomínat, hledat v archivu?
..."U nás se tedy slovo "spasení" používá pro jednu konkrétní "záchranu", a to záchranu pro věčný život s Bohem."...
Když se potápěl Titanic, vysílali volání SOS - to bylo tehdy mezinárodní volání o pomoc (doslova "Spaste naše duše!" - Save our souls!).
..."V hodině naší smrti pak potřebujeme, aby nás Bůh spasil naposledy - s konečnou platností - pro nebe.
A proč to potřebujete až v hodině smrti? Je nějaký důvod proč čekáte až na hodinu smrti?..."....
Tím důvodem je naše neustále přetrvávající hříšnost - že nedokážeme zcela nehřešit. Souhlasil jsi s tím, že Bůh nás každého v životě zachránil od následků hříchů už mnohokrát - proč ti tedy dělá problém, aby nás takto zachránil i v hodině naší smrti?
..."Ale křest ve vodě mne zachránil od náboženství soch, obrazů a velmi podivných pověr."...
Divný to křest, Ten křesťanský křest totiž dokáže cosi jiného; člověk přirozený je spolu s Kristem pohřben (umře spolu s Kristem - Ř 6,8) a zároveň se z křestní vody už narodí Boží dítě (byli jsme takto ve křtu už vzkříšeni spolu s Kristem pro další pozemský život v církvi) s přímým přístupem k Otci skrze Krista. Byli jsme tedy zachráněni od života v malosti člověka přirozeného, tělesného - spaseni milostí Boha pro život věčný. Tuto záchranu ovšem nemáme jako nějakou definitívu - můžeme si ji znovu zničit kterýmkoli hříchem ke smrti. Je tedy třeba své spasení Kristem ve křtu neustále obnovovat - účinnou lítostí nad námi způsobeným zlem, obrácením se k Bohu, pokáním.
Bůh nám pak hříchy (skrze jím ustanovenou službu církve - J 20,21-23) odpustí a my jsme znovu čistí - a spasení (znovu zachránění pro další život s Bohem - lhostejno, zda pro ten náš další pozemský život, nebo už pro ten nebeský, věčný.).
..."svátostí křtu miminek jsem spasen nebyl.....A nejsem sám, kdo to tak měl - o svém stavu svědčí bezpočet lidí, kterým byla udělena svátost křtu a kteří neznají a nežijí věčný život, nejsou spaseni k věčnému životu, nejsou Božími dětmi a jasně o tom svědčí."...
To bych rád věděl, jak se toto tvé tvrzení dá skutečně dokázat! Tvými pocity?
Jistěže bezpočet lidí, kteří byli kdysi ve křtu zachráněni (spaseni) pro pozemský život s Bohem, žijí dneska bez Boha - je to však jejich vlastní volba! Každý smrtelný hřích totiž stav čistoty (obdržené milostí ve křtu) zničí a vrhá tak člověka zpátky do stavu otroctví hříchu.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 12. duben 2020 @ 11:38:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Podle tvého vlastního svědectví jsi kdysi hlasitě vyznal Krista za svého Pána - a potom (snad na druhý den) jsi nějak "poznal", že jsi "znovuzrozen". Opravdu ti to mám připomínat, hledat v archivu?
Vidíš, Stando, že si pamatuješ, co jsem psal!
Čím to je, že si nepomatuješ čím nebo spíše kým jsme byli spaseni a vymýšlíš si místo toho nápady ve stylu "jsem už spasen tím, že jsem se odevzdal Kristu"?
Psal jsem tu mnohokrát, kým a jak jsme byli spaseni. Nepamatuješ si to? Napsal bych ti to znova, kdyby ses zeptal, zajímal. Není to tajné.
Ale já bych řekl, že si taky pamatuješ kým a čím jsme byli spaseni a těmi tvými výmysly ve stylu "jsem už spasen tím, že jsem se odevzdal Kristu" jen popouzíš a uhýbáš od tématu.
Zbytečně, nenechám se.
Když se potápěl Titanic, vysílali volání SOS - to bylo tehdy mezinárodní volání o pomoc (doslova "Spaste naše duše!" - Save our souls!).
To ano, v angličtině se to slovo "save" používalo pro záchranu.
Jak je to na Moravě? Když voláš na 155, co řekneš do telefonu? "Přijeďte, spasitelé, potřebuji spasit"? Mohl bys to tak říci, když "spasit" a "zachránit" jsou synonyma, ne?
Stando, proč tanečky se slovy? Copak slovo "spasit" znamená kdekoliv u vás něco jiného, než "spásu k věčnému životu"? Když u vás s farníky budeš muvit o spasení, představí si něco jiného, než to, že se dostanou do nebe a budou s Bohem?
Souhlasil jsi s tím, že Bůh nás každého v životě zachránil od následků hříchů už mnohokrát - proč ti tedy dělá problém, aby nás takto zachránil i v hodině naší smrti?
To ano. Ale proč s tou "konečnou platností" čekáte až na smrt?
Ten křesťanský křest totiž dokáže cosi jiného; člověk přirozený je spolu s Kristem pohřben (umře spolu s Kristem - Ř 6,8) a zároveň se z křestní vody už narodí Boží dítě (byli jsme takto ve křtu už vzkříšeni spolu s Kristem pro další pozemský život v církvi) s přímým přístupem k Otci skrze Krista
Nikdy jsem nic takového ve realitě neviděl, nezažil, neslyšel svědectví, že by se něco takového stalo. Nevylučuji to, ale jinak jsou tyhle povídačky a nápady jen virtuální svět výmyslů lidí, kteří se křtem nemají reálnou zkušenost, nezažili ho, nepomatují si ho - vymýšlet si tak můžete cokoliv, co vás zrovna napadne.
Svědectví lidí, kteří prošli křtem je v tomto jednoznačné: Většina těch svědectví byla o to, že ti lidé byli Božími dětmi dávno před křtem a pokřtít se nechali právě proto, že se znovuzrodili a žili Boží života. Část lidí, kteří se nechali pokřtít ( svědectví života jednoho takového jsem tu dával [granosalis.cz]) pak jasně svědčí o tom, že když nebyli Boží děti a neměli Boží život, křest jim žádný život nepřinesl a Boží děti z nich neudělal.
To bych rád věděl, jak se toto tvé tvrzení dá skutečně dokázat! Tvými pocity?
Zas ty tvoje "pocity", pořád dokola. Je něco, kam ty tvé "pocity" nenamontuješ?
Stando, ne všichni se musí řídit pocity, jako v ŘKC. Tohle není o těch vašich "pocitech", ale jednoduchém porovnání reality života a Božím slovem- například s listem apoštola Jana, Petra, se slovy Ježíše. A o tom, že si člověk čte svědectví lidí, nebo poslechne, zajímá se o realitu a ne tolik o pocity.
Jistěže bezpočet lidí, kteří byli kdysi ve křtu zachráněni (spaseni) pro pozemský život s Bohem, žijí dneska bez Boha - je to však jejich vlastní volba!
To nevím, nemám tu zkušenost, neznám takového člověka. Určitě jich není "bezpočet", pokud by jich byl bezpočet, bylo by o nich slyšet, někde by se objevilo svědectví, že takoví lidé existují.
Naopak, je bezpočet lidí, kteří byli zblblí náboženstvím soch, obrazů a pověr tak, jako my, snažili se žít s Bohem, protože si omylem mysleli, že jsou Boží děti a realita jejich života bez Boha přes jejich věškerou snahu a budování svalů je buď odradila, nebo začali hledat Boha. Svědectví některých z nich je tu na GS, stačí si je přečíst.
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 12. duben 2020 @ 12:13:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Vysvětloval jsem ti jen, že slovo "spasit" znamená ve smyslu záchranu. V oblasti víry znamená spása právě záchranu pro věčný život.
Ale tato záchrana se projevuje rozdílně v případě, že po ní následuje další úsek pozemského života (kdy si ji člověk může hříchem ke smrti znovu zmařit) a rozdílně v případě, že se toto spasení událo v okamžiku smrti těla, v přechodu do věčnosti. V tomto druhém případě je toto spasení člověka už definitivní.
..."Ale proč s tou "konečnou platností" čekáte až na smrt?"...
To ale není žádný náš výmysl - tato skutečnost vychází z dané reality věcí.
Spasení Kristem, po kterém následuje další pozemský úsek lidského života, může totiž být hříchem člověka opět zmařeno. Může - a nemusí. Ale to dopředu nikdo nevíme - nevíme totiž, jak v budoucím životě v pokušení obstojíme. Proto považuji za předčasné o sobě tvrdit, že jsem jistojistě už spasen. Jistěže jsem byl už spasen, ale zda v dobrém vytrvám až do konce? Vždyť nedokážu zcela nehřešit!
..."Určitě jich není "bezpočet", pokud by jich byl
bezpočet, bylo by o nich slyšet, někde by se objevilo svědectví, že
takoví lidé existují."...
Jsou to všichni, kteří byli kdysi ve křtu spolu s Kristem pohřbeni a spolu i vzkříšeni - jako nově narozené Boží děti - však v pozdějším životě od Boha a jeho řádu znovu odpadli a nyní žijí ve hříchu smrti po způsobu lidí tohoto světa..
Naše katolická víra není náboženstvím soch, obrazů, ani pověr. Naše sochy a obrazy přispívají k lidské oslavě Boha a samotné pověry jsou pro nás hříchem.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 10. duben 2020 @ 13:28:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Mé rozhodnutí žít svůj život s Kristem není otázkou ani sebestřednosti ani sobectví. Nestydím se za to, že chci být i po smrti s Kristem v nebi a není mi vůbec lhostejno, zda budu po smrti spasen či nikoli.
Proto mám starost i o sebe, o svůj věčný život.
Je to otázkou věcného logického rozhodnutí - prožít život s Bohem při plnění Božích záměrů je nejplodnější, nejbohatší způsob prožití pozemského života. Lhostejno, zda bude dlouhý či krátký!
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 11. duben 2020 @ 01:12:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Je to otázkou věcného logického rozhodnutí - prožít život s Bohem při plnění Božích záměrů je nejplodnější, nejbohatší způsob prožití pozemského života. Lhostejno, zda bude dlouhý či krátký!
Určitě, Stando. Rozumná řeč. Určitě je to užitečnější, než například prožít život tím, že člověk 24 hodin denně 365 dní v roce bojuje se svou hříšností a věnuje se svému tělu.
O nic více mi nešlo - jen základní zamyšlení o užitku. Samozřejmě, že prožít život s Bohem a věnovat se druhým lidem podle Božích záměrů je mnohem lepší, užitečnější, než se věnovat boji s vlastní hříšnosti nebo zabít život jiným soběstředným nesmyslem náboženství. Proto si tady s tebou píšu, aby měli lidé možnost se zamyslet, uvažovali nad tím, co a pro co žijí, jaké mají hodnoty, čemu se věnují.
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 11. duben 2020 @ 07:35:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Alespoň na něčem že se tedy shodneme!
..."než například prožít život tím, že člověk 24 hodin denně 365 dní v roce bojuje se svou hříšností a věnuje se svému tělu."...
Věnuje se nikoli jen svému tělu, ale i své duši.
Máme - li se naučit milovat i své bližní - nejde jinak, než záměrným cvičením v odpírání si věcí příjemných! Každý tréning na cokoli si musíš pracně odmakat! Těžko na cvičišti, lehko v boji.
Záměrně - i za použití rozumu, plánovitě se budovat, pracovat na sobě - abychom postupně ze svého života odstranili alespoň ty nejvážnější hříchy. Na vztahu s Bohem se musí záměrně pracovat, vyvíjet úsilí! Mít cíl.
Máme se přece budovat v duchovní chrám - říká apoštol Petr! Jde snad budovat bez námahy, bez záměrného úsilí?
Ty jsi snad stavěl svůj dům bez předchozího záměru, jak by měl vypadat po dokončení? Bez plánů? Bez znalosti a dodržování technických norem? Šlo to snadno, samo?
Takto snad buduješ i svůj životní dům? Bez námahy, v nahodilém chaosu, bez určitého záměru?
Jen abys nebyl soběstředný?
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 11. duben 2020 @ 10:55:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Máme - li se naučit milovat i své bližní - nejde jinak, než záměrným cvičením v odpírání si věcí příjemných! Každý tréning na cokoli si musíš pracně odmakat! Těžko na cvičišti, lehko v boji.
Záměrně - i za použití rozumu, plánovitě se budovat, pracovat na sobě - abychom postupně ze svého života odstranili alespoň ty nejvážnější hříchy.
Jeden dům jsem budoval bez plánů, jen tak - koupili jsme staré sociální zázemí zahradnictví [cizinec.com], záchody pro pány, dámy, malý byt. Docela bez plánu jsme tu budovu z Akce Z bourali, bořili, ničili, protože docela všechno tam bylo postaveno blbě. Cement byl při stavbě v sedmdesátých letech asi na dovolené v Jugoslávii, takže jsme museli vybourat nejen příčky, podlahy, ale místy i základy. Sociální sítě pod nimi byly spíše asociální. Odpady tekly někam jinam, než do žumpy. Voda tekla někam jinam, než do umyvadel a záchodů, kterých tam bylo hodně. A když jsme to všechno vybourali, tak jsme celý sajrajt pohřbili na skládku. Něco bylo tak jedovaté, že to muselo jít na skládku kontaminovaného odpadů v Jiřicích [www.cizinec.com].
Když jsme to docela chaoticky vybořili až na hlínu (byť jsme se neustále omylem domnívali, že něco přeci jen z toho domu musí zůstat...), udělal jsem v CADu plánek a do něj barevnýma fixama zakreslil topení, elektriku, vodu, umístění zařízení. A pak přišel fachman, který to podle mojí barevné fixové čmáranice během šesti týdnů postavil, protože před tím stavěl už desítky domů. A teď už tam mnoho let bydlíme.
A tak to bylo i s mým životem - když byl na smrt poškozený náboženstvím soch, obrazů a pověr a nebylo v té temnotě, prázdnotě či útlaku co dál dělat, vydal jsem život Bohu. A nastalo bourání a boření všech těch nesmyslů a pověr, špatných základů i stěn, až už nezůstalo skoro nic (byť jsem se pořád domníval, že by v náboženství mohlo být něco dobrého - to ale byla jen pýcha člena ŘKC) - zbyla jen dobrá výchova rodičů, prarodičů, z náboženství muselo jít všechno pryč. A soběstřednost, starost o sebe, ta šla první. Taky šly pryč věci posbírané na vesnici, jako například závislost na majetku, o které už jsme se spolu bavili.
Celý ten odpad, včetně smrtelně jedovatého, jsme pak pohřbili spolu s Kristem ve křtu.
Křest mne zachránil podobně, jako potopa Noeho - spláchl všechno, co nebylo k životu.
No a po boření a pohřbu nastalo období budování - neměl jsem nijaké extra plány, ani jsem nevěděl, jak se takový život buduje. Ale měl jsem s sebou jednoho fachmana, co už vybudoval bezpočet životů a tomu šlo to budování překvapivě dobře.
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 12. duben 2020 @ 09:05:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | ..."Pokud mám milovat bližní, vlastní soběstřednost k tomu není potřeba. Naopak je lepší dát jí stranou a to co nejdřív."...
Pozor! Asi si toto pleteš s egoismem, se sobectvím. To je jistě zapotřebí dát stranou. Nikoli ovšem přímo i vlastní osobu! Mám přece milovat své bližní, jako sám sebe! Když se já sám dám stranou - dám snad potom stranou úplně stejně i své bližní? Logicky ti to totiž právě takto vychází.....
Měl by sis v tomto vybrat a nenamlouvat si věci, které jsou ve skutečnosti jinak..
Moje zkušenost se stavěním domu: Já si dům postavil převážně vlastníma rukama, hlavně za pomoci rodiny a občas i přátel. Každý cihelný blok nám musel projít několikrát rukama, než nakonec skončil usazen ve zdi. Pokud jsem si třeba na rozvody vody a topení zavolal fachmany, musel jsem jim draze zaplatit. A protože jsem si ty peníze vydělával vlastní prací, byla to také vlastně jenom směna za moji vlastní práci. Nikdy v životě jsem nezažil fachmana, který by za mě udělal, co bylo potřeba udělat a já se mohl jen obdivně dívat. Tak to v tomto světě opravdu nefunguje. Takovýto fachman, který všechno vyřeší, je asi tak podobně reálný, jako ta postava stranického tajemníka z Dietlových seriálů!
..."A pak přišel fachman, který to podle mojí barevné fixové čmáranice během šesti týdnů postavil, protože před tím stavěl už desítky domů."...
(I ta čmáranice je už jakýmsi záměrem, plánem ...)
Tohle ale opravdu není moje zkušenost s Bohem.
Za mě Bůh nic v tomto světě nepostavil (ani bych to nechtěl). Připravilo by mě to o radost z výsledku dobře odvedené práce, o radost z účasti na díle, které mě samotného naprosto přesahuje.. Abych já udělal, co je třeba, k tomu mi Bůh dal mé tělo, ruce, které se práce nebojí a hlavu, která si libuje v přemýšlení, v řešení obtížných úkolů. Bůh mě v životě jen žehná mojí práci, takže se většinou daří - inspiruje mě ( co je potřeba udělat a co dělat je zbytečné), dává mi nápady, dokonce mi ukazuje vnitřním zrakem budoucnost! Vidím věci hotové už dříve, než jsem s nimi vůbec začal! Ukazuje mi vzrostlý les v místě, kde jsem ještě ani nezačal sázet stromy. To je Duch svatý, inspirace života, motor a zdroj energie pro křesťana! Bůh ale není fachman, který buší kladivem vedle mě ( a já jen snad obdivně sleduji, jak práce zdárně pokračuje) - Bůh si klidně počká, až si každý hřebík zatluču sám (cvičí mě to v trpělivosti, ve vytrvalosti).
Dneska žiji díky této spolupráci v prakticky pasívním domě s troj-skly s nejlepším koeficientem, vodu mi ohřívá slunce. V zimě není zima, v létě není horko.
..."když byl na smrt poškozený náboženstvím soch, obrazů a pověr a nebylo v té temnotě, prázdnotě či útlaku co dál dělat, vydal jsem život Bohu. "...
Tuto zkušenost nemám - a katolictví toto opravdu není. Katolická víra je o hlubokém prožívání společenství celé Boží rodiny (bratrů a sester v církvi i andělů a svatých v nebi) spolu s Bohem. Andělé a svatí v nebi Bohu v jeho slávě nijak nekonkurují, ale naopak doplňují ji dalším rozměrem vztahů lásky. Každý z nás má svého anděla, který stojí před Boží tváří (Mt 18,10) a ten existuje stejně, ať na něho nikdy v životě nepromluvíš, či ať jej každé ráno pozdravíš a poděkuješ mu za to, že tě doprovází tvým životem. Je to jenom o prožívání či neprožívání vztahů a o elementární lidské slušnosti umět poděkovat, odpovědět na vztah.
A není snad Kristus uprostřed svatých v nebi, které sám nazývá bratry (Žd 2,11-13) a nejsme snad i my neustále obklopeni oblakem svatých (Žd 12,1)? Máme je ignorovat a dělat, že nejsou? To už není křesťanská víra!
Nerozumím tomu, jak se vůbec mohlo někomu podařit tě přesvědčit, že prožívání vztahů v Boží rodině konkuruje nějak Bohu a že je to vlastně jakýsi "jedovatý odpad", kterého bylo třeba se zbavit! Cožpak prožívání vztahů v Boží rodině bylo třeba jaksi "spláchnout", to nebylo k životu? Opravdu? A co tedy je k životu, když ne právě toto? Nepatří snad život křesťana naopak doprostřed Boží rodiny? Nemá snad být obrazem ve vztazích dobře fungující lidské rodiny?
..."Ale měl jsem s sebou jednoho fachmana, co už vybudoval bezpočet životů a tomu šlo to budování překvapivě dobře. "...
Opět se musím vrátit k realitě "fachmanů", která nemá s tímto nic společného.
Kde byl Bůh do tvých cca. dvaceti let, kdy jsi žil v katolické církvi? Tehdy tě snad ještě nebudoval? - to měl tak dlouho ten tvůj virtuální "fachman" snad nějakou dovolenou, nebo proč tvé budování tehdy tak odbýval či zanedbával?
Tedy znovu - vraťme se do reality: Bůh s námi spolupracuje, nedělá však práci za nás! Nevezme si hříšníka a neudělá z něj jen tak svatého! Nevybuduje člověka bez jeho námahy, bez jeho účasti a souhlasu! Bůh není obrazem fachmana, který dělá práci za nás - místo nás!
V životě za mě Bůh nezatloukl jediný hřebík, nepoložil jedinou cihlu. Nebylo třeba. Stačilo, že mi dal odpovídající zdraví a chuť do práce. Prožíváním spolupráce, vztahu pak láska roste a my se budujeme.
A my se budujeme právě těmi skutky, které děláme spolu s Bohem. Za jeho účasti, s jeho inspirací, avšak také s překonáváním vlastní únavy, útrap a soužení, které život přináší. A můžeme se takto budovat vědomě, cíleně a s radostí - nikoli jaksi náhodně se spoléhat, že práci za nás odvede jakýsi virtuální fachman!!
(Ř 5,3-4) ... neboť víme, že soužení působí vytrvalost, vytrvalost osvědčenost a osvědčenost naději. ...
Cestu ke svatosti tedy poznáváme i rozumem a je rozumné toto neignorovat, ale vědomě se v tomto životě zařídit podle toho.
(2 Pt 1,5-8) A právě proto vynaložte všechno úsilí a doplňte svou víru ctností, ctnost poznáním, poznání sebeovládáním, sebeovládání vytrvalostí, vytrvalost zbožností, zbožnost bratrskou náklonností, bratrskou náklonnost láskou. Máte-li totiž tyto vlastnosti a rozhojňují-li se, způsobí, že nebudete nečinní ani neplodní pro poznání našeho Pána Ježíše Krista.....
Až tohle je ta skutečná katolická víra! |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 12. duben 2020 @ 23:02:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Měl by sis v tomto vybrat a nenamlouvat si věci, které jsou ve skutečnosti jinak..
Radši si vyberu to, co říkal Ježíš: Kdo jde za mnou a nebere svůj kříž, není mne hoden. Kdo nalezne svou duši, ztratí ji; a kdo ztratí svou duši kvůli mně, nalezne ji.
Moje zkušenost se stavěním domu:
Díky za zkušenost, Stando. Dobrá zkušenost, tušil jsem že se věnuješ taky něčemu užitečnému, praktickému, nejen boji se hříšností. Vezmi si, že jsou lidi tak popletení, že se opravdu na celý úvazek věnují boji se svou hříšností - a ani ten dům nepostaví.
Znám poměry na vesnici - u nás třeba lidi skládali léta materiál do stodoly, bourali stavby v okolí, sváželi tašky, trámy, z toho se pak stavělo. Stavěl jsem takhle zamlada s příbuznými dva domy, na třetí jen pomáhal bourat. Hezká práce, zvláště to, že jsou lidé spolu, pracují spolu. Taky to, že vytváří hodnoty.
Nikdy v životě jsem nezažil fachmana, který by za mě udělal, co bylo potřeba udělat a já se mohl jen obdivně dívat. Tak to v tomto světě opravdu nefunguje. Takovýto fachman, který všechno vyřeší, je asi tak podobně reálný, jako ta postava stranického tajemníka z Dietlových seriálů!
Nikdy, ani jednou? Všechno sis musel odřít sám?
To's byl v životě dost ochuzen, pokud jsi to nezažil.
Pro mne to byl zážitek, ten rozdíl od vesnického stavění domu svépomocí (a ještě se zoufalým nedostatkem materiálu) proti tomu, když ten dům stavěl profesionál, starý chlápek na hraně důchodu, který stavěl za život desítky domů a stavbě dobře rozuměl.
Měl k sobě tři chlápky. Od vybourané hrubé stavby, podlahy až na hlínu, sítě žádné, okna žádná, všude jen díry a suť, po to, kdy bylo připraveno na malování, to měli šest týdnů práce. Vyřešili všechno - kanalizaci, vodu, chybějící cement v základech, centimetrové praskliny, podlahy, izolace, příčky, ... až po štuky. A co udělali, dodnes funguje, jak má. Dělal jsem jen rozvod elektro a netu, a to jen proto, že mne to bavilo. Dodaný rozpočet (předem, takový kus papíru A4, podobný jako ta moje malůvka - ten chlápek tužkou napsal položku po položce a dole sečetl) ani nevyčerpali, zůstalo několik desítek tisíc korun.
A my jsme jen chodili okolo a dívali se, fotili. Někdy jsem se snažil radit, ale naštěstí neúspěšně.
Jasně, že jsem si párkrát povídal s lidmi, co stavěli různě s různými firmami, řemeslníky, sám jsem pak stavěl další dům, tak vím, že tohle byl docela obyčejný zázrak, podobný tomu našemu na začátku manželství.
A v radosti: V tom máme docela rozdílné postoje. Měl jsem z výsledku neskutečnou radost, i když to postavil někdo za mně. Stejně tak mám radost z výhledu, když na kopec vyjedu autem a nevylezu tam pěšky - dokonce si ho užiji více, protože na tom kopci máme více času. Podobně mám radost z darů, které jsem dostal docela zadarmo a ničím jsem si je nezasloužil.
Hodně podobné jako se stavbou je to se spasením (a tím myslím spasení k věčnému životu). Spasení života je lepší a rychlejší svěřit někomu, kdo spasit život člověka umí a už hodně lidských životů spasil, než si spasení vyrábět sám, zvlášť, když člověk nikdy žádný život nespasil, ani svůj, ani nikoho okolo a nikdy neviděl nikoho, kdo by byl spasen, takže ani neví, jak to vypadá.
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 13. duben 2020 @ 09:07:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | ..."A pokud se někdo věnuje 24 hodin denně 365 dní v roce svému tělu, tak je to sobectví - to si nepletu."...
To by asi takto sobectví opravdu bylo. Ale takto ("svému tělu") bych to já přece nikdy vědomě neformuloval - to je už tvoje vlastní interpretace - představa. Pak těžko můžeme nalézt nějaké porozumění.
Pracovat na sobě, budovat sám sebe, ani zdaleka není jen o "věnování se svému tělu" - těžiště tohoto budování leží přece spíš v oblasti duchovní! Když já hovořil o příměrech, použil jsem přece výraz: "duchovní svaly"!
Sebeovládání jde totiž záměrně vycvičit, natrénovat - a je pak velmi užitečné , když přijde pokušení hříchu. Nakonec i každý půst je takovým cvičením sebe sama v sebeovládání. Buď totiž máš v moci svému tělu i duševním choutkám a tužbám poručit, nebo jednáš v jejich vleku jako jejich otrok.
..."Hodně podobné jako se stavbou je to se spasením (a tím myslím spasení k věčnému životu). "...
Spasení, které otevírá cestu k věčnému životu, které může vést k věčnému životu, není ještě spasením navěky! Dokud žiješ svůj pozemský život, je to pořád ještě neuzavřená kapitola s koncem otevřeným.
O našem věčném spasení (nebo zavržení) rozhodne Kristus až v okamžiku naší smrti, když předstoupíme před jeho soudnou stolici. Jinak by totiž (podle tvých představ, že jsi už obdržel věčnou spásu) by Kristova soudná stolice byla už vlastně jenom formální fraška - a to určitě není!
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 13. duben 2020 @ 10:11:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | To by asi takto sobectví opravdu bylo. Ale takto ("svému tělu") bych to já přece nikdy vědomě neformuloval - to je už tvoje vlastní interpretace - představa. Pak těžko můžeme nalézt nějaké porozumění.
Tak si Stando přečti, jak jsi to formuloval. [granosalis.cz] Psal jsi tehdy o tělu a jeho tužení a na dotaz kolik tomu věnuješ jsi odpověděl, že 24 hodin denně, 365 dní v roce. Tušil jsem, že to je buď nějaká póza, nebo nedorozumění, protože už dřív jsi psal, že děláš taky něco užitečného pro druhé lidi, že máš děti, takže jsem věděl, že není možné, že by tě náboženství tak zblblo, že by ses nevěnoval ničemu jinému, než svému tělu a jeho tužení.
Ale jsou lidi, které náboženství tak zblblo, že to opravdu udělali - izolovali se od ostatních, ztratili všechny vztahy, zavřeli se někam a věnovali se sobě. To je totální sobectví.
Pracovat na sobě, budovat sám sebe, ani zdaleka není jen o "věnování se svému tělu" - těžiště tohoto budování leží přece spíš v oblasti duchovní! Když já hovořil o příměrech, použil jsem přece výraz: "duchovní svaly"!
Stando, já znám náboženství, léta jsem v něm žil, bavil se s mnoha lidmi, kteří náboženství žili a žijí, takže i když neodpovídáš, co to prakticky děláš při tom tvém tužení (co občas prý vyžaduje jít až na dno svých sil), tak nějak tuším, co to asi to "tužení" bude.
Ale stejně by mne zajímalo, co to prakticky děláš, jestli se to nějak liší od lidí, kteří věnovali svůj život náboženství. Budu rád, když odpovíš.
Sebeovládání jde totiž záměrně vycvičit, natrénovat - a je pak velmi užitečné , když přijde pokušení hříchu.
No a jak to sebeovládání záměrně cvičíš, co konkrétně děláš?
Nakonec i každý půst je takovým cvičením sebe sama v sebeovládání.
No, každý určitě ne - záleží na tom, od čeho se člověk postí. Jsou třeba lidi, co v klidu vydrží dva dny bez jídla, ale nevydrží ani půlden bez práce. Půst od jídla jim nic neříká.
Takže ty sebe cvičíš nějakými posty? To je ten způsob, kterým tužíš a podrobuješ tělo do služby?
Buď totiž máš v moci svému tělu i duševním choutkám a tužbám poručit, nebo jednáš v jejich vleku jako jejich otrok.
Ať tak, nebo tak, věnovat se svému tělu je zbytečné sobectví. Není na tom nic tak zvláštního. Poručit svému tělu je jednoduché - vstaneš, umeješ se, najíš se, jdeš pracovat, nic složitého, zvláštního, co by na tom bylo potřeba řešit. Alespoň takovou mám zkušenost.
Mnohem těžší je třeba vychovat děti.
Už jsem ti psal, že v normálních rodinách normální rodiče vychovávají svoje děti, ať ty děti chtějí, nebo nechtějí (dělá to tak i náš Otec v nebi, protože je taky normální - v tom se liší od bohů, co jsou bezmocní, když jejich děti nechtějí).
Teď jsme sázeli brambory. Nebylo by nic těžkého na tom vzít vlastní tělo a nářadí a zasadit brambory - to je odpočinek, relax, pohoda, "problém nula". Mnohem těžší je vzít všechny děti, co ještě doma zůstaly, rozdat jim nářadí a učit je, co mají dělat a udržet je v pokoji v tom, aby to dělaly a vést je k tomu, aby to dodělaly dokonce.
A taky je to užitečnější, než to udělat sám svým tělem - pro všechny.
Máme tedy velmi rozdílnou zkušenost - nejsou lidi stejní.
Spasení, které otevírá cestu k věčnému životu, které může vést k věčnému životu, není ještě spasením navěky!
Svátost křtu miminek dokonce není vůbec spasení.
Proto také žádný z těch, kdo tou svátostí prošli není spasen (nebo si to o sobě alespoň myslí) a o spasení sama sebe se mnozí z nich snaží. Proto jsme také po svátosti křtu miminek dál žili bezbožnost v náboženství soch, obrazů a pověr, proto nás taky dál od Boha odděloval náš hřích - až do příchodu evangelia.
O našem věčném spasení (nebo zavržení) rozhodne Kristus až v okamžiku naší smrti, když předstoupíme před jeho soudnou stolici.
To nevím. Myslím si, že o vašem věčném spasení se už rozhodlo - ale to už je na vás, co žijete a co se domníváte. Máte v tom snad svobodu?
V tomhle to máme jiné:
Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista si nás v něm vybral před založením světa, abychom byli svatí a bez poskvrny před jeho tváří v lásce, když nás podle zalíbení své vůle předurčil sobě k synovství skrze Ježíše Krista ke chvále slávy jeho milosti, kterou nás obdařil ve svém milovaném Synu. V něm máme vykoupení skrze jeho krev — odpuštění našich provinění podle bohatství jeho milosti, kterou nás hojně zahrnul ve vší moudrosti a rozumnosti, V něm jsme se stali i dědici, když jsme byli předurčeni podle předsevzetí toho, který působí všechno podle rady své vůle, abychom tu byli k chvále jeho slávy, my, kteří jsme již předtím doufali v Krista. Uslyšeli jsme slovo pravdy, evangelium své záchrany, a uvěřili jsme, v něm jsme byli zapečetěni zaslíbeným Duchem Svatým, jenž je závdavkem našeho dědictví až do vykoupení získaného vlastnictví k chvále jeho slávy.
Jinak by totiž (podle tvých představ, že jsi už obdržel věčnou spásu) by Kristova soudná stolice byla už vlastně jenom formální fraška - a to určitě není!
Kristova soudná stolice určitě není fraška.
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 14. duben 2020 @ 09:24:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Tužit své tělo a podrobovat si ho do služby je přece ve smyslu úplně cosi jiného, než kultura těla, než adorovat vlastní tělo, stavět si ho na piedestal. Divím se, že ani v těchto základech křesťanství nemáš jasno.
..."takže i když neodpovídáš, co to prakticky děláš při tom tvém tužení (co občas prý vyžaduje jít až na dno svých sil), tak nějak tuším, co to asi to "tužení" bude."...
Já se ti to tedy pokusím ozřejmit, jak onu péči o sebe vidím já:
(Ef 5,29) Neboť nikdo nemá své tělo v nenávisti, ale živí je a pečuje o ně, jako i Kristus o církev.
(Gal 6,8) Kdo zasévá pro své tělo, z těla sklidí zkázu; kdo zasévá pro Ducha, z Ducha sklidí život věčný.
(kol 1,24) Nyní se raduji v utrpeních pro vás a ve svém těle doplňuji, co zbývá ze soužení Kristových pro jeho tělo, jímž jest církev.
(Gal 5,24) Ti, kdo patří Kristu Ježíši, ukřižovali tělo s jeho vášněmi a žádostmi....
(Jk 3,2-4) Neboť všichni často chybujeme. Kdo nechybuje ve slově, ten je dokonalý muž, schopný držet na uzdě i celé tělo. Dáváme-li koňům do huby udidlo, aby nás poslouchali, řídíme tím celé jejich tělo. Hle i lodi, ačkoliv jsou tak veliké a bývají hnány prudkými větry, jsou řízeny maličkým kormidlem podle vůle toho, kdo je řídí. ...
(1 Kor 9,25-27) Každý atlet se všeho odříká; ale oni to dělají, aby dostali pomíjivý věnec, a my nepomíjivý. A se mnou je to vskutku tak, že já neběžím nazdařbůh; takto zápasím, aniž biji pěstmi do prázdna. Umrtvuji naopak své tělo a vleču je do otroctví, abych tak poté, co jsem byl hlasatelem pro druhé, nebyl sám vyřazen ....
Jestliže si záměrně a cíleně odepíráš věci příjemné, po kterých touží tvé tělo, nenecháváš si od těla poroučet. Cvičíš svou vůli, aby jsi v pokušeních neselhal. A to je v principu život v řádu! Ty rozhoduješ, co je pro tvé tělo užitečné a co nikoli. Pokud je tomu naopak, jsi otrokem vlastních žádostí.
A znovu: rozdíl mezi ateistou, který si také může takto (přirozeně, podle zdravého rozumu) cvičit svou vůli a mezi věřícím křesťanem je v tom, že křesťan toto své odříkání nesměruje na budování svého vlastního ega, ale směřuje ho k užitečnosti pro druhé; když si odepřeš v půstu jídlo, ušetřené prostředky můžeš pak pro dobrý účel věnovat jiným. Třeba skrze církevní sbírky. Cvičit své tělo do služby znamená třeba také to, že když rozpoznám, že film, na který se dívám, je neužitečný či dokonce škodlivý pro lidskou duši, mám dostatek sil vůle ho preventivně vypnout. Život v řádu člověka tuží, aby neběžel nazbařbůh, aby s ním nemávaly jeho hříšné náklonnosti .
..."Myslím si, že o vašem věčném spasení se už rozhodlo ..."...
Já určitě nepatřím mezi ty, kteří by ti snad chtěli nařizovat, co si máš myslet!
Pokud však říkáš, že o tvém věčném spasení po tvé smrti těla se už rozhodlo, tak tím zároveň i tvrdíš, že soud před Kristovou soudnou stolicí pro tebe bude už jen formalitou - s dopředu určeným výsledkem. Tolik nám přece dává zdravý rozum!
Nelze mít jistotu spasení pro věčný život už v tomto pozemském životě a zároveň chtít i tvrdit, že onen soud ve smrti těla před Kristovou soudnou stolicí, bude opravdovým soudem a nikoli už jen formalitou, fraškou.
Ve skutečnosti jistotu o našem věčném spasení po smrti těla získáme až výrokem onoho posmrtného Kristova soudu - až tehdy nastane i naše věčnost - naše věčné spasení. Nebo taky ne - to záleží na každém z nás. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 15. duben 2020 @ 07:26:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Tužit své tělo a podrobovat si ho do služby je přece ve smyslu úplně cosi jiného, než kultura těla, než adorovat vlastní tělo, stavět si ho na piedestal. Divím se, že ani v těchto základech křesťanství nemáš jasno.
Proč vytahuješ kulturu těla, adoraci vlastního těla? Jak se ti to spojilo, souvisí to nějak s tématem?
Stando, a já se už zase nedivím, že se vyhýbáš už tak deset příspěvků odpovědi na otázky k tématu a místo toho si vymýšlíš nesmysly o diskutujících, zcela od tématu.
Jestliže si záměrně a cíleně odepíráš věci příjemné, po kterých touží tvé tělo, nenecháváš si od těla poroučet.
A co tedy konkrétně si odpíráš, abys tím vycvičil svou vůli?
A povedlo se ti to jí vycvičit?
Cvičíš svou vůli, aby jsi v pokušeních neselhal.
A jak tedy cvičíš svou vůli, tím, že si odpíráš příjemné věci?
Psal jsi tu také: " Žádný z lidí se sám vlastními silami nedokáže stát spravedlivým, sám, vlastními silami se ani nedokáže plně odevzdat Kristu. K tomu všemu si potřebuje jednak často sáhnout až na dno svých vlastních sil"
Zajímalo mne co konkrétně to děláš, že si potřebuješ často sáhnout až na dno svých vlastních sil? (psal jsi to o sobě, nebo o někom jiném?)
Souvisí to tvoje cvičení těla a vůle s tím, že si potřebuješ sáhnout na dno svých vlastních sil? Nebo v čem je to "sáhnutí na dno svých vlastních sil"?
Cvičit své tělo do služby znamená třeba také to, že když rozpoznám, že film, na který se dívám, je neužitečný či dokonce škodlivý pro lidskou duši, mám dostatek sil vůle ho preventivně vypnout.
Díky za konkrétní příklad.
A tohle pro tebe vyžaduje "sáhnout si na dno svých lidských sil" a "cvičení vůle"? Bez cvičení nemáš dostatek sil a vůle? Nepoznáš už podle názvu, herců, obsazení, režiséra, že ten film je škodlivý (obvykle záměrně?)
Život v řádu člověka tuží, aby neběžel nazbařbůh, aby s ním nemávaly jeho hříšné náklonnosti .
A s tebou tedy už nemávají hříšné náklonnosti?
Pokud však říkáš, že o tvém věčném spasení po tvé smrti těla se už rozhodlo, tak tím zároveň i tvrdíš, že soud před Kristovou soudnou stolicí pro tebe bude už jen formalitou - s dopředu určeným výsledkem. Tolik nám přece dává zdravý rozum!
Stando, někdy si přečti, co říkám, píšu, místo domýšlení něčeho, co není.
Každý člověk jednou umírá a pak přijde soud. Ne dvakrát. To už jsem ti psal.
My už jsme jednou zemřeli, a přišel soud - soud s jednoznačným výsledkem, o kterém nebylo pochyb. A ten soud rozhodně nebyl formalitou.
Výsledek našeho soudu jsme přijali - někdo pokorně, někdo těžce. Proto ten výsledek soudu známe.
Ono ho ani není potřeba znát, mít ho zjevený, stačí se logicky zamyslet, spravedlivě posoudit život a člověk hned ví, jaký je výsledek soudu. Nebo si přečíst písmo. Ale málokdo na to má odvahu jen tak sám, bez podnětu z vnějšku. Proto se tě občas ptám, když už se kasáš jít na ten soud, jestli jsi připraven - aby ses zamyslel, jestli to bude stačit, abys prošel soudem na tu správnou stranu.
Znalost výsledku toho soudu pak měla logicky za následek přijetí Pána Ježíše, vydání života jemu (dobře sis pamatoval, že jsem psal o spasení a vydání života, jen sis popletl kauzalitu - život jsem Ježíši vydal proto, že mne Ježíš spasil)
Nelze mít jistotu spasení pro věčný život už v tomto pozemském životě a zároveň chtít i tvrdit, že onen soud ve smrti těla před Kristovou soudnou stolicí, bude opravdovým soudem a nikoli už jen formalitou, fraškou.
Proč si to myslíš? Máš k tomu nějaký důvod, podnět, indicii?
Ve skutečnosti jistotu o našem věčném spasení po smrti těla získáme až výrokem onoho posmrtného Kristova soudu - až tehdy nastane i naše věčnost - naše věčné spasení.
No, pokud vám výsledek soudu neukáže Bůh dříve, nebo pokud se nezamyslíte, jak to s vámi asi tak na tom soudu dopadne, tak holt budete muset počkat až na Smrt.
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 15. duben 2020 @ 09:58:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | ..." My už jsme jednou zemřeli, a přišel soud - soud s jednoznačným výsledkem, o kterém nebylo pochyb. A ten soud rozhodně nebyl formalitou.
Výsledek našeho soudu jsme přijali - někdo pokorně, někdo těžce. Proto ten výsledek soudu známe. "...
Toto tvoje tvrzení má jednu velkou slabinu - na zemřelého mi připadáš živý až nadpříliš! Pokus se vrátit ze svého virtuálního světa do reality a projdi si mé odpovědi, kde ti vysvětluji, jak správně rozumět těmto místům v Písmu!
Kdo ti má věřit, že jsi skutečně zemřel a byl souzen?
Co tvůj další pozemský život? Z něho účty skládat nebudeš?
(2 Kor 5,4-10) Pokud jsme totiž v tomto stanu, sténáme a je nám těžko, neboť nechceme být svlečeni, nýbrž přioděni, aby to, co je smrtelné, bylo pohlceno životem. Ten, kdo nás právě k tomu připravil, je Bůh, který nám také dal Ducha jako závdavek. Jsme tedy vždy plni důvěry a víme, že
dokud máme domov v tomto těle, jsme vzdáleni od Pána.
Neboť chodíme vírou, ne tím, co vidíme. Jsme plni důvěry a raději chceme odejít z tohoto těla a přijít domů k Pánu. Proto se i horlivě snažíme, abychom se mu líbili, ať zůstáváme doma nebo odcházíme. Neboť my všichni se musíme objevit před soudnou stolicí Kristovou, aby každý přijal odplatu za to, co vykonal v těle, ať už to bylo dobré nebo zlé. ....
Komu tu chceš namluvit, že dokud "máš domov v tomto těle", tak že jsi prý před soudnou stolicí Kristovou už stál?
Cožpak jsi úplně slepý ke zmatečnosti této hereze? Zcel proti učení apoštola Pavla? |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 19. duben 2020 @ 08:24:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ |
Toto tvoje tvrzení má jednu velkou slabinu - na zemřelého mi připadáš živý až nadpříliš!
Stando, ty se modlíš k zemřelým, o kterých věříš, že tě slyší (i když ti nikdy nic neřekli) a základy učení a života křesťanů jsou pro tebe "virtuální svět"?
Jaký smysl má diskuze, když místo odpovědí na otázky neustále děláš úkroky někam jinam?
K naší realitě, Stando, jednoduché svědectví:
Zemřeli jsme hříchem, byli jsme mrtví hříchem. Jako mrtvý už jsem se narodil. Svátost křtu s tím neudělala nic, i po ní jsem byl dál mrtvý, neslyšel jsem Boha, můj hřích mne odděloval dál od Boha. Dál jsem žil v temnotě, oddělený od Boha, přes první svaté přijímání, mnoho zpovědí a přijímání následujících, přes velikou snahu se k Bohu dostat tréninkem vlastních svalů.
Chvílemi jsem si myslel, že jsem sám samojediný a ostatní to mají jinak, ale nebylo to tak, což jsem ovšem zjistil až mnohem později.
Zprávu o našem soudu jsem četl, ale nerozuměl jsem jí, jako spoustě dalším věcem, protože jsem je nežil, nezakusil - tak jsem si je různě vykládal. Až později se ke mně dostalo evangelium o našem společném spasení, o soudu a smrti, o vzkříšení.
Evangeliu o našem spasení v Ježíši jsem se vzepřel, jak se náleží na věrného římského katolíka - a jak to tu ostatně naživo předvádíte i vy v diskuzi, kdy se píše o našem spaseni v Ježíši a vy statečně oponujete a snažíte se vymýšlet kdejaký nesmysl. Stejně tak jsem nepřijal soud nad svým životem, i když rozumem jsem věděl, že ten soud je pravdivý a spravedlivý - nábožná pýcha římskokatolíka mi bránila přijmout rozsudek našeho soudu.
Toť prozatím vše z mé reality, aby to nebylo dlouhé - můžeš věřit jasnému svědectví, a odpovědět zase svědectvím ze tvého života na otázky, co ti dávám já, což by bylo v diskuzi rozumné.
Toník
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 19. duben 2020 @ 11:38:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Toníku, třeba zajet trochu víc na hlubinu, nebát se jít ho hloubky věcí - na kořeny.
Opakuji to tu pořád dokola - není mrtvý, jako mrtvý! Člověk může být mrtvý duchovně (a to v časových úsecích i vícekrát), nebo člověk může být mrtvý tělesně (a vzácně také v čase i vícekrát). Pokud se tedy máme bavit o mrtvém, třeba vždycky upřesnit, o jaký druh smrti konkrétně se jedná.
Se smrtí je to podobné, jako třeba v evangeliích s podobenstvím o kvasu - je kvas zdravý a žádoucí (který je schopen prokvasit celé těsto) a je kvas špatný (farizejský), který je schopen to samé těsto zničit. I zde třeba upřesnit, o který druh kvasu se zrovna jedná.
Zkus tedy myslet nejdřív analyticky a až si ujasníš podstatu věcí, pak teprve syntetizuj svoji podobu víry.
Říkal jsi, že ses už narodil jako mrtvola (duchovní smrt) - já souhlasím.
Že tvůj křest v miminkovském věku na tom nic nezměnil. Že jsi se ale pak někdy kolem dvacátého roku "znovuzrodil" (poznal jsi, že jsi znovuzrozený - už jsi nebyl duchovní mrtvola? Že pak už jen stačilo následně onu původní duchovní mrtvolu Toníka pohřbít ve křtu (v jezeře). Ale to už je všechno jenom sci-fi!
Řeknu ti, jak to s tebou bylo doopravdy: Narodil ses skutečně jako duchovní mrtvola (jako dědic vyhnanců z ráje). Ve křtu (v tom miminkovském) jsi byl spolu s Kristem mocí Ducha svatého pohřben, ale tato duchovní mrtvola Toníka nezůstala v hrobě křtu, nýbrž byla hned spolu s Kristem vzkříšena do života Božího dítěte. Duchovní mrtvola starého člověka nezůstává pohřbena, nýbrž je Bohem proměněna, znovuzrozena do kvalitativně vyššího života. Člověk je totiž jako osoba pořád jen jeden, neexistuje duplicitně vedle sebe člověk starý a zároveň už i člověk nový. To je naprosto nesmyslný omyl, hloupá hereze.
A ty tu pořád dokola opakuješ ten zjevný nesmysl, jak jsi se prý znovuzrodil, jak je to tvoje identická životní zkušenost a jak potom už jenom stačilo onu mrtvolu starého člověka pohřbít ve křtu. Ve tvém virtuálním světě docela klidně vedle sebe po jistý čas existují dva rozdílní Toníci jako jediná osoba a tebe to vůbec nezaráží! Ale to není skutečná křesťanská víra!
Člověk je buď celý člověkem tohoto světa, nebo úplně celý (Bohem proměněný - narozený znovu z vody a z Ducha) jako dítě Boží.
My oba jsme byli takto Bohem proměněni pro další pozemský život s Bohem - spaseni v Ježíši už jako miminka. Pouhou milostí, pouhým Božím vyvolením - bez našich zásluh.
..." Když se ten "Kristus" přijímá nehodně, tak přestane být "Kristem"?..."...
Když se ten Kristus (ve chlebu nebo víně) přijímá nehodně, jí a pije si tak člověk vlastní odsouzení. Přijímá totiž svatokrádežně - nikoli tedy ke svému užitku, nýbrž ke své škodě. Ale to jsi se jistě také učil v hodinách náboženství a jen na mě zase cosi zkoušíš.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 23. duben 2020 @ 09:19:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Zkus tedy myslet nejdřív analyticky a až si ujasníš podstatu věcí, pak teprve syntetizuj svoji podobu víry.
Říkal jsi, že ses už narodil jako mrtvola (duchovní smrt) - já souhlasím.
Že tvůj křest v miminkovském věku na tom nic nezměnil. Že jsi se ale pak někdy kolem dvacátého roku "znovuzrodil" (poznal jsi, že jsi znovuzrozený - už jsi nebyl duchovní mrtvola? Že pak už jen stačilo následně onu původní duchovní mrtvolu Toníka pohřbít ve křtu (v jezeře).
Ano, Stando. To jsem říkal, psal - vidíš, že si pamatuješ, co jsem zažil. Ostatně, psal jsem tu svědectví z mého života mockrát. Ale to už je všechno jenom sci-fi!
Sci-fi? Proč scifi? Co konkrétně je na tom vědecko-fantastického?
Narodil ses skutečně jako duchovní mrtvola (jako dědic vyhnanců z ráje). Ve křtu (v tom miminkovském) jsi byl spolu s Kristem mocí Ducha svatého pohřben
Stando, a nepsal jsi tu nedávno náhodou, že " Zemřít spolu s Kristem ve křtu (Ř 6,3-8) - to je důvod, proč se z člověka stane křesťan, úd Kristovy církve"? To jsi psal o něčem jiném, nebo ještě pořád máš ten nápad, že by měla mrtvola znovu umřít ve křtu?
Zkus tedy myslet nejdřív analyticky a až si ujasníš podstatu věcí, pak teprve syntetizuj svoji podobu víry.
ale tato duchovní mrtvola Toníka nezůstala v hrobě křtu, nýbrž byla hned spolu s Kristem vzkříšena do života Božího dítěte. Duchovní mrtvola starého člověka nezůstává pohřbena, nýbrž je Bohem proměněna, znovuzrozena do kvalitativně vyššího života.
Tohle určitě není sci-fi - je to jen fi. Fantazie, bez čehokoliv vědeckého, bez rozumu, bez důkazu. Jen virtuální domněnky v hlavách lidí.
V realitě, ve skutečnosti, se nic takového nestalo. Přemýšlej, Stando: Kdyby se něco takového stalo, dalo by se to nějak poznat, nebyla by to jen virtuální myšlenka v hlavě diskutujícícho, bez jediné opory v realitě života.
Nic takového se v realitě nekonalo, žádné Boží dítě, žádná proměna, žádná "vyšší kvalita života".
Ale to není skutečná křesťanská víra!
V tomto máš určitě pravdu, to jsem tu psal mnohokrát.
Skutečná křesťanská víra je o tom, že se člověk nechá pokřtít okamžitě. Nikde v písmu není jediná známka toho, že by někdo čekal se křtem byť jen chvilku. Ve chvíli, kdy člověk přijal Pána Ježíše, nechal se pokřtít. Okamžitě. Příkaz písma je v tomto jasný. [obohu.cz]
To, že jsem ten jasný příkaz písma neposlechl bylo dané zmatením herezemi v ŘKC náboženství, kdy jsem se omylem domníval, že křest nepotřebuji. Ale to určitě není křesťanská víra - víra, která člověka nikdy nedovede ke křtu, jistě není křesťanská víra.
Víra, která 𝓷𝓲𝓴𝓭𝔂 nedovede člověka ke křtu, není křesťanská víra.
Člověk je buď celý člověkem tohoto světa, nebo úplně celý (Bohem proměněný - narozený znovu z vody a z Ducha) jako dítě Boží.
A ty jsi na tom jak, Stando?
Jsi úplně celý člověkem tohoto světa, nebo jsi úplně celý jako dítě Boží?
Nedávno jsi tu psal: " I já bych rád nežil podle tohoto světa, ale žiji uprostřed tohoto světa a ze všech stran na mě tento svět působí. Nikoli vždycky dokážu hned rozpoznat jeho svody, nikoli vždycky dokáže hned bezchybně vyplnit Boží vůli. Dělám chyby, občas se zmýlím, občas zhřeším. Zatím jsem stále jen učedníkem, zatím jsem stále jen na cestě k věčnému životu. Stále jsem hříšníkem." A psal jsi to nejen jednou.
Jak jsi na tom teď?
Jsi stále tak něco napůl, chvíli diskutuješ přátelsky se satanem, chvilku jsi "boží dítě"?
My oba jsme byli takto Bohem proměněni pro další pozemský život s Bohem - spaseni v Ježíši už jako miminka.
To zcela jistě ne.
Spasen jsem byl Ježíšem dávno před tím, než jsem se narodil - ještě než jsem přišel na svět, nesl dávno před tím Pán Ježíš můj hřích na kříž. Spasení jsem přijal až někdy, když mi bylo dvacet - do té doby jsem se snažil spasovat sám zpověďmi, posty, poutěmi, adoracemi, modlitbami, dobrými skutky a kdečím dalším v tom sobectví, ale moc mi to nešlo.
Když se ten Kristus (ve chlebu nebo víně) přijímá nehodně, jí a pije si tak člověk vlastní odsouzení. Přijímá totiž svatokrádežně - nikoli tedy ke svému užitku, nýbrž ke své škodě. Ale to jsi se jistě také učil v hodinách náboženství a jen na mě zase cosi zkoušíš.
Já nic nezkouším, ptám se na to, co jsi napsal - podle toho, co jsi ty napsal docela zcesty, mimo téma. Proč sis tedy vymyslel k mému svědectví takovou blbost co jsi psal, jak tě to napadlo? Proč jsi pak uhnul z diskuze, neodpověděl na otázky?
Toník
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 24. duben 2020 @ 08:47:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."To jsi psal o něčem jiném, nebo ještě pořád máš ten nápad, že by měla mrtvola znovu umřít ve křtu?"...
Taky jsem ti to už vysvětloval mnohokrát - a připadá mi, že jsi stejně zmatený, jako bys to ani nečetl.
Ve křtu spolu s Kristem umřela podoba našeho člověka přirozeného a spolu s Kristem jsme byli vzkříšeni do života v novosti - jako Boží děti.
Ten člověk před křtem (přirozený) byl duchovně mrtvý (mrtvý pro hřích prvních lidí v ráji), ale jako osoba, jako lidská bytost, existoval a byl živý pořád - před křtem i po křtu (před křtem měl postavení "nedědice", potomka vyhnanců z ráje - ve křtu se stal Bohem přijatým dítětem, dědicem věčného života). Z pouhé Boží milosti - darem, bez zásluh.
To, co ty nazýváš "mrtvolou", není lidská bytost přímo sama o sobě, ale je to jen její postavení v Božích očích. Toto postavení člověka v Božích očích ve křtu "umře", aby se narodilo postavení kvalitativně nové, postavení Božího dítěte.
..."Ve chvíli, kdy člověk přijal Pána Ježíše, nechal se pokřtít. Okamžitě."...
Pochopitelně! Protože toto popisuje úplné počátky křesťanství, kdy byli všichni teprve nekřesťany, nikoli tisíciletou křesťanskou společnost.
..." Spasen jsem byl Ježíšem dávno před tím, než jsem
se narodil - ještě než jsem přišel na svět, nesl dávno před tím Pán
Ježíš můj hřích na kříž. Spasení jsem přijal až někdy, když mi bylo
dvacet - do té doby jsem se snažil spasovat sám zpověďmi, posty,
poutěmi, adoracemi, modlitbami, dobrými skutky a kdečím dalším v tom
sobectví, ale moc mi to nešlo."...
Opět, i přes mé upozorňování, plácáš všechna spasení dohromady. Spasení člověka ve křtu je pro další pozemský život, ve kterém křtem coby nově narozené Boží děti získáváme přímý přístup k nebeskému Otci. Toto spasení nemusí být pro člověka navěky, není ještě spasením věčným. Hřích ke smrti člověka od Boha znovu odděluje. Spasení věčné uskutečňujeme svým dalším pozemským životem ve spolupráci s Bohem po celý svůj další pozemský život - život Božích dětí.
(Ef 4,12-16) .... a tak uspořádal svaté k dílu služby pro výstavbu Kristova těla, jejímž cílem je to, abychom všichni společně dospěli k jednotě ve víře a v poznání Božího Syna a ustavili onoho dokonalého Člověka v plné životní síle, který uskutečňuje plnost Krista.
Takto už nebudeme dětmi, nedopustíme, aby námi zmítal a unášel nás kdejaký vítr nějakého učení, abychom byli po vůli šalbě lidí a jejich prohnanosti zavádějící do bludu.
Ale tím, že budeme žít podle pravdy a v lásce, budeme v každém ohledu vrůstat do toho, jenž je Hlavou, do Krista, jehož celému Tělu se dostává svornosti a soudržnosti díky kloubům všeho druhu, které je živí a podle úkolu každé části uvádějí v činnost, a tak působí jeho růst a ono samo sebe utváří v lásce. ...
..."I já bych rád nežil podle tohoto světa, ale žiji uprostřed tohoto světa a ze všech stran na mě tento svět působí."...
Žádný z nás není k volání tohoto světa dokonale imunní. To si nenalhávej.
Zkoušky ale na nás musejí přicházet, aby nás zocelovaly, abychom jako křesťané ve víře a věrnosti rostli.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 25. duben 2020 @ 07:20:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Taky jsem ti to už vysvětloval mnohokrát - a připadá mi, že jsi stejně zmatený, jako bys to ani nečetl.
Vysvětloval jsi to mnohokrát, pokaždé trochu jinak. Snad bys nejdřív měl myslet analyticky ujasnit si podstatu věcí, pak teprve syntetizovat podobu tvé víry, když si vymýšlíš fantazie o něčem, s čím nemáš osobní zkušenost.
Není to tak dávno, kdy jsi psal, že jsi ty zemřel ve křtu a psal jsi, že setkání s Kristem ve křtu znamená smrt starého člověka, že setkání s ním znamenalo pro tebe z moci Boha smrt. Tehdy jsem ty vysvětloval, že máte divné kristy, když setkání s nimi znamená smrt.
Samozřejmě nemůžu vědět, jakou podobu víry sis zase sesyntetizoval teď ponovu.
Ve křtu spolu s Kristem umřela podoba našeho člověka přirozeného a spolu s Kristem jsme byli vzkříšeni do života v novosti - jako Boží děti.
Takže nezemřel ten duchovně mrtvý člověk, co jsi psal ještě v lednu, ale zemřela jen nějaká "podoba"? A ta podoba byla živá, než umírala, nebo byla taky mrtvá a umřela znovu?
Ten člověk před křtem (přirozený) byl duchovně mrtvý (mrtvý pro hřích prvních lidí v ráji)
A ten "člověk před křtem (přirozený)", to jsi byl ty, nebo někdo jiný?
Pochopitelně! Protože toto popisuje úplné počátky křesťanství, kdy byli všichni teprve nekřesťany, nikoli tisíciletou křesťanskou společnost.
Ale vůbec ne, Stando!
To popisuje nejen počátky křesťanství, ale také úplně celou dvoutisíciletou křesťanskou společnost. Protože křesťanská víra se nezměnila, je stejná: I dnes, když někdo uvěří Pánu Ježíši, přijme tu Spásu, tak hned na začátku poslechne příkaz apoštola [obohu.cz] a nechá se pokřtít.
Pokud ovšem není zmatený herezemi ze všelijakých "vír", které ke křtu člověka nevedou a nikdy ho tam nedovedou.
Toník
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 26. duben 2020 @ 08:46:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Aby se mohl člověk narodit do života v novosti (Ř 6,3-4), musel ten starý člověk nejdříve spolu s Kristem umřít (Ř 6,8), být spolu s Kristem pohřben a spolu s ním i vzkříšen (Kol 2,12), vzkříšen už jako Boží dítě.
..." I dnes, když někdo uvěří Pánu Ježíši, přijme tu Spásu, tak hned na začátku poslechne příkaz apoštola [obohu.cz] [obohu.cz] a nechá se pokřtít."...
To jistě - pokud je totiž sám mentálně schopný osobní víry. Ale co ti mentálně neschopní osobní víry - jejich nové narození z vody a z Ducha neřešíš - to je u vás určeno jenom pro ty schopné, zdravé .... a dravé?
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 27. duben 2020 @ 06:36:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Aby se mohl člověk narodit do života v novosti (Ř 6,3-4), musel ten starý člověk nejdříve spolu s Kristem umřít (Ř 6,8), být spolu s Kristem pohřben a spolu s ním i vzkříšen (Kol 2,12), vzkříšen už jako Boží dítě.
Mrtví nemusí umírat, ani je není potřeba křižovat, Stando.
Když už ti to nedá ta tvá náboženská "logika", tak alespoň kousek zdravého selského rozumu zapoj, zbyl-li ti uprostřed toho zamotání herezemi v ŘKC.
To jistě - pokud je totiž sám mentálně schopný osobní víry. Ale co ti mentálně neschopní osobní víry - jejich nové narození z vody a z Ducha neřešíš - to je u vás určeno jenom pro ty schopné, zdravé .... a dravé?
Já vím, zase ty tvoje svaly, síla, dravost, pořád stejné uvažování vašich náboženství.
Tedy: ne, neřeším, protože neřeším vaše náboženské víry, které jsou záležitostí vašich mentálních spekulací a to ještě hodně nedomyšlených, když zabíjíte mrtvé ...Vaše "podoby víry", ve kterých vyhrají jen ti, co vydraží až do konce, ostatní jdou do lágru (pekla).
Vyznáš-li svými ústy Pána Ježíše a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš zachráněn.
V srdci, chápeš, Stando?
Ne v hlavě.
Ne v domyšlenkách.
Ne ve spekulacích.
Ne v syntetizování různých vašich "podob vír".
𝓥 𝓼𝓻𝓭𝓬𝓲.
Jo a pro pořádek: Římanům 10, 9 není "podmínka", jak se písmo převrací náboženským fanatikům do jejich stavu.
Je to zaslíbení.
Abys zase nemusel podle tvého stavu a uvažování vylučovat za spásy hluché, němé, slepé, chromé, mentálně zaostalé nebo co tě ještě při tvých popletených klikatinách napadá.
Bůh je spasitel všech lidí [obohu.cz]. Ježíš spasil všechny lidi, nesl jejich hřích, byl ukřižován s nimi - i ty mentálně zaostalé, i ty němé.
Jen ti náboženští fanatici to mají těžší.
Protože jádro problému hříchu člověka není ani v duši, aby měli problém mentálně zaostalí, ani v těle, aby měli problém němí, ale problém hříchu člověka je v srdci.
Proto mají se spasením a hříchem problém lidé bezcitní, bez srdce, ne lidé bez rozumu nebo bez tělesných orgánů.
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 28. duben 2020 @ 08:06:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Mrtví nemusí umírat, ani je není potřeba křižovat, Stando."...
To je pravda, protože toto za nás, když jsme byli mrtvými, podstoupil sám Kristus. My se k tomuto jeho umírání a křižování navzdory běhu času bytostně přiblížíme v okamžiku našeho bytostného propojení s Kristem - v okamžiku našeho křtu, v okamžiku Kristovy obřízky našeho srdce.
(Kol 2,9-14) Neboť v něm tělesně přebývá veškerá plnost Božství. I vy jste v něm naplněni. On je hlavou každé vlády a moci.
V něm jste byli také obřezáni obřízkou, která nebyla udělána lidskou rukou, nýbrž spočívala ve svlečení těla hříchů, v obřízce Kristově, když jste byli spolu s ním ve křtu pohřbeni a v něm jste byli spolu i vzkříšeni skrze víru v působení Boha, který ho vzkřísil z mrtvých. I vás, když jste byli mrtvi v proviněních a neobřízce svého těla, spolu s ním obživil, když nám všechna provinění odpustil a vymazal rukou psaný záznam, který svými ustanoveními svědčil proti nám a který nám byl nepřátelský; odstranil jej z našeho středu tím, že jej přibil na kříž.
Ve křtu jsme byli takto Kristem coby dřívější duchovní mrtvoly obživeni, vzkříšeni už jako Boží děti - tedy nově narozeni z vody a z Ducha.
..."Vyznáš-li svými ústy Pána Ježíše a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš zachráněn."...
Mentálně zaostalý oligofrenik ale čehosi takového nebude schopen nikdy. Chápeš to, přijímáš toto svým rozumem?
Pro něho tedy není podle Ř 10,9 záchrany?
Jak to může být zaslíbení pro všechny, když je tu od člověka zjevně vyžadován úkon, podmíněný adekvátní rozumovou vyspělostí (schopnou osobní víry) a vyznání, kterého např. oligofrenik nikdy schopen nebude?
Čím může být takový člověk zasažen v srdci, když sám nechápe ani smysl jednotlivých slov, natož pro něj cosi tak abstraktního, jako je existence neviditelného Boha!
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Úterý, 28. duben 2020 @ 08:28:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Stando oko :)
V některých případech mi přišlo, že jste ještě tzv. nohami na zemi :) Ale moc se už připodobňujete tím, abyste něco druhému podal.
Nikdo z vás, Stando oko, nezemřel. Nikdo. Až zemřete, tak tady mezi živými nebudete, tedy jen jako mrtvola - vaše rozkládající se tělo. Tečka.
Být duchovně mrtvým. To není o žádné smrti :) Jde jen a jen o alegorii. Nic víc. Zkuste tu "duchovní smrt" popsat normálními slovy, Stando oko. A na Cizince se už vykašlete.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 28. duben 2020 @ 13:57:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nejde o alegorii, jde o stav lidského ducha před Bohem - tedy, jaký má zrovna status.
Bůh stvořil první lidi v ráji jako bezhříšné - stvořil je pro život ve spolupráci s Bohem - v prostředí rajské zahrady. Tito lidé byli tedy duchovně živí, měli společenství s Bohem.
Po pádu do hříchu byli však lidé z ráje vyhnáni - bez Boha v srdci se stali duchovně mrtví. Kdyby se to nestalo, jejich děti by zdědili po svých rodičích život v ráji. Protože však vyhnáni byli, jejich děti nemají co zdědit - dědí už jen ono dávné prokletí hříchu (v bolestech budeš rodit děti, v potu tváře budeš dobývat chléb - země ti bude rodit trní a hloží....).
Každý nový člověk, hned po svém narození, se stává dědicem tohoto prokletí prvotního hříchu - je tedy také vyhnancem z ráje, duchovně mrtvý.
Náprava tohoto stavu je možná skrze Krista, skrze křest. Ve křtu se rodí křesťan, dědic věčného života, Bohem znovu "adoptované" dítě - pro Kristovy zásluhy. Starý člověk, vyhnanec z ráje - duchovně mrtvý, byl tedy spolu s Kristem pohřben a je v Kristu vzkříšen už jako člověk nový. V Božích očích dostal svým napojením na Krista nový život - byl naroubován na ušlechtilou olivu.
Ve křtu je člověk obdarován novým životem Božího dítěte (Ř 6,3-4).
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Úterý, 28. duben 2020 @ 14:08:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | :) Ale jde o alegorii, Stando oko.
Každý člověk se rodí bez hříchu, přichází na svět aniž by učinil něco dobré nebo zlého. Lidé se mohou narodit, nebo spíše být porozeni mrtví nebo živí. A všichni lidé se rodí jako lidé, tedy jako ti, kteří jsou odlišní od zvířat a také od "duchů". To, co nám rozlišuje od zvířat je … nu hádejte co :) A co od duchů :) - že jsme živé duše, žijeme, tak jako i zvířata :)
Živé je vše, co nějakým způsobem dýchá, roste, přijímá živiny, a pohybuje se. :) Nežije, v čem není život, co umře. Nežijí mrtví, mrtvoly.
Náprava člověka je možná jen skrze změnu v jeho jednání, Stando oko, nikoliv skrze smočení vodou a skrze víru v nějakého človíčka, co zemřel a není mezi živými :)
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 29. duben 2020 @ 08:22:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Každý člověk se rodí bez osobního hříchu - v tom naprosto souhlasím. Jde ale o status, o postavení dědice. Rodí se jako potomek vyhnanců z ráje, rodí se tedy vlastně ve skutečnosti jako bezdomovec.
Když se bezdomovcům narodí dítě, je to pro něj snad stejné, jako když se narodí dítě v královské rodině?
Obě děti jsou stejně bez osobního hříchu, ale to druhé se stává dědicem všeho, co královský původ obnáší.
Nejinak je tomu i v duchovní oblasti; jen Bůh je zdrojem života - bez přítomnosti Boha přichází smrt. Kdo má Boha v srdci, toho nazýváme duchovně živým - kdo Boha v srdci nemá, je duchovně mrtvým.
Nelze míchat dohromady bez rozlišování mrtvoly tělesné a mrtvoly duchovní. Třeba být naprosto konkrétní.
Člověk, jako jediný ze tvorů, byl totiž stvořen k životu na hranici dvou různých světů - světa hmotného a světa duchovního. Bytím svého těla zasahuje člověk do světa hmotného, bytím svého ducha (nesmrtelné lidské duše - našeho vnitřního duchovního Já) zasahuje pak do světa duchovního (např. hovoří s Bohem - Bůh je duch).
Být mrtvým tělesně je pak úplně cosi jiného, než být mrtvým duchovně.
Náprava křesťana je možná pouze ve spolupráci člověka s Bohem. Sami se napravit nezmůžeme, je k tomu nutně zapotřebí jak lidského snažení, tak i Boží milosti..
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Středa, 29. duben 2020 @ 09:19:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | <<Každý člověk se rodí bez osobního hříchu - v tom naprosto souhlasím. Jde ale o status, o postavení dědice. Rodí se jako potomek vyhnanců z ráje, rodí se tedy vlastně ve skutečnosti jako bezdomovec. >>
Žádný člověk se nerodí ani s nějakým hříchem svých rodičů, takovou pitomost si vymysleli křesťané. A nerodí se ani jako "bezdomovec".
<< Obě děti jsou stejně bez osobního hříchu, ale to druhé se stává dědicem všeho, co královský původ obnáší. <<
Lidé se rodí bez zatížení vin druhých. A rozhodně nemusí přejímat hříchy svých otců.
<<Nejinak je tomu i v duchovní oblasti; jen Bůh je zdrojem života - bez přítomnosti Boha přichází smrt. Kdo má Boha v srdci, toho nazýváme duchovně živým - kdo Boha v srdci nemá, je duchovně mrtvým. >>
Nikdo se nerodí duchovně mrtvý, lidé se rodí obživeni B-žím duchem.
<<Nelze míchat dohromady bez rozlišování mrtvoly tělesné a mrtvoly duchovní. Třeba být naprosto konkrétní. >>
Duchovní mrtvoly neexistují.
<<Náprava křesťana je možná pouze ve spolupráci člověka s Bohem. Sami se napravit nezmůžeme, je k tomu nutně zapotřebí jak lidského snažení, tak i Boží milosti..>>
Náprava je plně v rukou člověka.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 29. duben 2020 @ 09:51:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."A nerodí se ani jako "bezdomovec"....."...
Nechápeš, co tím myslím.
Když se narodí dítě bezdomovcům, kde je jeho domov? Někde pod mostem?
Když se narodí dítě do královské rodiny, jeho první krůčky jsou po kobercích královských komnat. A o tom to je. Nikdo přece nedá, co sám nemá, co ztratil. A to nemohou dát ani rodiče svému dítěti.
Kdyby první lidé nezhřešili, nebyli by vyhnáni z ráje. My bychom se narodili do rajské zahrady a užívali bychom si už nyní plnými doušky přítomnost Boha.
..."Duchovní mrtvoly neexistují. "...
Nemohu souhlasit. Člověk bez Boha je duchovně mrtvý - jeho duch strádá. Nepřítomnost Boha v člověku je vlastně také podstatou věčného zavržení po skončení života pozemského. Peklo je peklem právě proto, že je to stav bez Boží přítomnosti.
..."Náprava je plně v rukou člověka. "...
Jen si sám fandi!
Apoštol Pavel naši realitu vyjádřil naprosto přesně:
(Ř 7,14-23) Víme totiž, že Zákon je duchovní; ale já jsem bytost tělesná, zaprodaná moci hříchu. Opravdu, co dělám, to nechápu: vždyť nedělám, co chci, ale dělám to, co nenávidím. A dělám-li, co nechci, v souhlase se Zákonem uznávám, že je dobrý; ve skutečnosti už ten čin nekonám já, ale hřích, který ve mně přebývá.
Neboť vím, že ve mně nepřebývá žádné dobro, chci říci v mém těle; v mých možnostech je totiž dobro chtít, ne však vykonat je: vždyť nekonám dobro, které chci, a páchám zlo, které nechci.
Dělám-li tedy to, co nechci, už to nekonám já, ale hřích, který ve mně přebývá. Shledávám tedy, že je jakýsi zákon, jenž je mým pánem, když chci konat dobro: a dostavuje se jen zlo. Vždyť mám zalíbení v Božím zákoně z hlediska vnitřního člověka; ale vidím jiný zákon ve svých údech a ten bojuje proti zákonu mého rozumu a připoutává mě k zákonu hříchu, jenž je v mých údech....
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Středa, 29. duben 2020 @ 11:02:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nemohu jinak, než že bych jen zopakoval, co jsem napsal.
Je plně v moci člověka se odvrátit od hříchu. Je plně v moci člověka učinit si na zemi znovu ráj. Je plně v moci člověka nejen dobro chtít, ale ho i vykonat.
Duchovní mrtvoly neexistují. Kdo žije, ten žije. Kdo je mrtvý, je mrtvý. Být jako mrtvý, neznamená, že je člověk mrtvý. A být jako živý, neznamená, že je mrtvý živý. Tečka. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 30. duben 2020 @ 20:20:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Myslíš svojí silnou vůlí?
To Duch svatý přichází do hříšníkova srdce a vzbuzuje v něm touhu po čistém životě s Bohem. Jen tak, milostí Boha se člověk doopravdy trvale změní.
My jsme lidé slabí a nakloněni ke zlému!
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Pátek, 01. květen 2020 @ 06:11:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Svojí vůlí? To také. Ale v moci, to znamená v jeho kompetenci, v jeho zodpovědnosti.
Moše řekl Izraeli tato slova (neplatí pro křesťany, zjevně to není v jejich srdcích):
0 [www.obohu.cz]Protože když se vrátíš k Hospodinu, svému Bohu, celým svým srdcem a celou svou duší, budeš poslušen hlasu Hospodina, svého Boha, a budeš zachovávat jeho příkazy a jeho nařízení zapsané do knihy této nauky. 11 [www.obohu.cz](Šestý volaný) Vždyť tento příkaz, jak ti jej dnes přikazuji, není nepochopitelný a není ti vzdálen. 12 [www.obohu.cz]Není v nebesích, abys říkal, kdo nám vystoupí na nebesa a vezme jej pro nás, potom uposlechneme a vykonáme jej. 13 [www.obohu.cz]A není ani za mořem, aby se řeklo, kdo nám přejde moře a vezme jej pro nás, potom uposlechneme a vykonáme jej. 14 [www.obohu.cz]To slovo je ti velmi blízko, v tvých ústech je a v tvém srdci, abys je vykonával. 15 [www.obohu.cz](Sedmý volaný, jsou-li spojené, čtvrtý) Hleď, předložil jsem ti dnes život a dobro a smrt a zlo. 16 [www.obohu.cz]Proto ti dnes přikazuji milovat Hospodina, svého Boha, chodit jeho cestami a zachovávat jeho příkazy, jeho nařízení a jeho zákony, tedy žij a množ se, a Hospodin, tvůj Bůh, ti v té zemi, kam přicházíš, abys ji získal, bude žehnat
HaŠem nepřikazuje člověku nic nemožného, nevykonatelného, nic, co by nebylo v lidské moci vykonat. A po nežidech nechce to, co po Židech. A neuzavřel také s nimi takovou Smlouvu jako s národem Izraele, protože nemají to B-ží slovo ve svých srdcích srdcích a ve svých ústech, a je pro ně nepochopitelné. Proto se také vždy snažili Židy odvést od jejich víry, jejich B-ha, Tóry jejich B-ha, Smlouvy s HaŠem, ke své "svobodě". |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 01. květen 2020 @ 09:49:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Jestliže ti Zákon nepřikazuje nic nemožného, znamená to tedy, že vůbec nikdy nezhřešíš?
Chápeš, v čem je rozdíl mezi vyhláškou o silničním provozu a mezi skutečnou praxí řidiče, jezdícího po silnicích?
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Pátek, 01. květen 2020 @ 16:58:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Stando oko, já uź to nevydržím - musím Vám to říci dost nahlas - k Vašemu prospěchu - Ty Vaše příklady, připodobnění, podobenství - jsou hrozně hloupá. :)
Opravdu si myslíte, že je nemožné člověku - řidiči zachovávat a jednat podle vyhlášky o silničním provozu na veřejných komunikacích? A to prej proto, že přeci každý člověk tíhne ke zlému :) Vzpamatujte se. Je to možné i pro toho největšího lumpa!
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 01. květen 2020 @ 19:07:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Každý řidič ví a zná, že občas poruší předpisy - i nechtěně, bez zlé vůle, třeba z nepozornosti, z únavy či z obyčejného "lidského faktoru".
Prostě uděláš nějakou hloupost, nedobře vyhodnotíš situaci, rizika, stav silnice či provozu. Nemusí ani dojít k nehodě, ale horkou chvilku si stejně občas zažiješ.
Pokud tedy jezdíš často a v provozu.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Pátek, 01. květen 2020 @ 19:24:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Zle jistěže :) A bude to kdyžtak jen a jen má vina a provinění, že jsem se nesoustředil, jel rizikově, na hranici či za hranicí svých moźností a zákona, jednal zbrkle, v rozrušení či podobně.
A bylo by ode mne i od zákonodárce či soudcs sprosté, aby byl místo mne nebo spolu se mnou za to obviněn, odsousen a potrestán ten, kdo je v tom nevinně, mé viny se neúčastnil, nehodu nezpůsobil, nezpůsobil jinému škodu, a já byl pro jeho odsouzení a potrestání namísto mne prohlášen za bezvinného, ospravedlněného a proto netrestaného - dokonce "svatého". - A to hlásá ve své podstatě křesťanství světu. S díky tuto nabídku odmítám jako naprosto zvrhlou morálku. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 02. květen 2020 @ 08:39:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Já tě přece do křesťanství nijak netlačím - máš snad ten pocit?
Nikdo totiž nemůže poznat skutečného Krista, než jenom ten, komu to chce nebeský Otec zjevit.
Naplnění spravedlnosti nazýváš zvrhlou morálkou - v pomatení smyslů.
Někdy se tu chováš docela rozumě, jindy zase hloupě, ješitně a s pohrdáním, s falešným vědomím jakési své vlastní nadřazenosti nad ostatními.
Principem spravedlnosti je skutečnost, že každý dluh musí být vyrovnán, zaplacen.
Spravedlnost už neřeší, zda onen dluh zaplatí sám dlužník, nebo kdokoli jiný za něho zaplatí a vyrovná tento jeho dluh.
Křesťanství pak hlásá toto: lidstvo se svými hříchy dostalo do dluhové pasti, do dluhové spirály vůči Boží spravedlnosti, ze které už nebylo úniku. Žádný člověk svými vlastními silami už nebyl schopen tento dluh vyrovnat. Ani sám za sebe, natož pak i za jiné.
Proto, když se čas naplnil, nastoupila ke slovu Boží milost (prorokovaná Izaiášem - o trpícím služebníku - i dalšími proroky SZ), Bůh se stal člověkem a na svém těle splatil tento, pro lidi nesplatitelný, dluh lidstva.
Na tomto Božím počínání není naprosto nic zvrhlého.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Neděle, 03. květen 2020 @ 08:27:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | >>Principem spravedlnosti je skutečnost, že každý dluh musí být vyrovnán, zaplacen.
Spravedlnost už neřeší, zda onen dluh zaplatí sám dlužník, nebo kdokoli jiný za něho zaplatí a vyrovná tento jeho dluh.<<
To není spravedlnost, to je zvrhlost. Řešme to, že Ježíš podle křesťanů musel být za všechny jednotlivé lidi nespravedlivě a bez viny obviněn, soudně uznán vinným a určen na mučivou smrt ukřižováním. Tedy, že každý člověk dluží prý bohu svou smrt za své viny, mučivou smrt. A tento dluh - být nespravedlivě odsouzen na smrt a mučivě zabit, dle Vás - jak to vyplývá z Vašich slov, měl Ježíš uhradit či nahradit svou smrtí. A to nebetyčná zvrhlost a je to amorální. Včetně toho, že prý každý člověk má vůči křesťanskému bohu dluh být mučivě zabit a zemřít, nemluvě o tom, že nikdy nespáchal nic takového, za co by kdy zasluhoval smrt.
Už jenom takové prohlášení, že křesťanský bůh považuje člověka za svého dlužníka a požaduje po člověku náhradu za svá zlá jednání, je dost směšné.
Principem spravedlnosti je náprava světa a nikoliv trestání člověka a splácení dluhů smrtí. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 03. květen 2020 @ 08:55:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | ..." Spravedlnost už neřeší, zda onen dluh zaplatí sám dlužník, nebo kdokoli jiný za něho zaplatí a vyrovná tento jeho dluh.<<
To není spravedlnost, to je zvrhlost. "...
Takže např. vykoupení otroka z otroctví je podle tebe zvrhlostí? Protože právě o toto se zde jedná.
O navrácení člověku jeho původní důstojnosti (obrazu Boha ve viditelném světě), kterou hříchem pozbyl - o vykoupení z otroctví hříchu třetí osobou.
..."Řešme to, že Ježíš podle křesťanů musel být za
všechny jednotlivé lidi nespravedlivě a bez viny obviněn, soudně uznán
vinným a určen na mučivou smrt ukřižováním. "...
Nemusel.
Bůh se stal člověkem. I jen jediná kapka jeho krve (tohoto člověka) by odčinila všechny hříchy světa.
Ale zde se nám zjevuje velikost Boží lásky; Když Bůh dává, dává vždycky v hojnosti. Není žádný skrblík. A Bůh tak miluje člověka, že se za něj vydává až na smrt - do poslední kapky krve. Proto, aby znovu získal pro člověka věčný život.
..."Včetně toho, že prý každý člověk má vůči křesťanskému bohu dluh být mučivě zabit a zemřít ..."...
Tak to ale není, smrt přišla na svět až jako ovoce lidského hříchu. Smrt je důsledkem hříchu lidí.
(Gn 2,17) Ale ze stromu poznání dobra a zla nebudeš jíst, neboť v den, kdy z něho pojíš, propadneš smrti.“
Co je tedy tohle? Toto se spravedlností snad nesouvisí?
Zhřešil jsi, ale trest za hřích ti nevoní, tuto skutečnost odmítáš? To jistě můžeš - ale ona tady je přesto stále přítomna.
Toto ani není o judaismu či křesťanství - toto je úplně o všech lidech. [www.obohu.cz] |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Pondělí, 04. květen 2020 @ 11:10:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | >>Takže např. vykoupení otroka z otroctví je podle tebe zvrhlostí? Protože právě o toto se zde jedná.
<<
Jakože pro vykoupení otroka z otroctví je nutné, aby někdo za toho otroka zaplatil svou smrtí a prolil svou krev? To určitě nee. To by byla dost zvrhlá představa. Ne že by se to nestávalo, že při vysvobozování otroků nezahynuli lidé, ale ne při vykupování otroků z otroctví. Navíc je zde i rozdíl mezi otroctvím a otrokářstvím, mezi vykupováním otroků a osvobozováním otroků, a také mezi tím, jak se otroci otroky stávali. Tahle představa vykupování otroků bohem od boha je dost nesmyslná, aby pán otroka sobě zaplatil výkupné, aby udělil svému otrokovi svobodu.
<< Nemusel.
Bůh se stal člověkem. I jen jediná kapka jeho krve (tohoto člověka) by odčinila všechny hříchy světa. >>
:) I jediná kapička kapka bohočlověka by odčinila všechny hříchy světa …. :)) To určitě ně. I kdyby 1000x prolil všechnu svou krev, neodčinil by ani jediný hřích světa.
>> Ale zde se nám zjevuje velikost Boží lásky; Když Bůh dává, dává vždycky v hojnosti. Není žádný skrblík. A Bůh tak miluje člověka, že se za něj vydává až na smrt - do poslední kapky krve. Proto, aby znovu získal pro člověka věčný život. <<
Křesťanský bůh - bohočlověk - není žádný skrblík :) Do poslední kapky krve se dal, aby ukázal, jak ve své hojnosti dává sám sebe za jiné :) A to, aby pro člověka od sebe samého získal věčný život. Jó pecka. Asi se ani neslyšíte, když cosi takového píšete.
<< Tak to ale není, smrt přišla na svět až jako ovoce lidského hříchu. Smrt je důsledkem hříchu lidí. Gn 2,17) Ale ze stromu poznání dobra a zla nebudeš jíst, neboť v den, kdy z něho pojíš, propadneš smrti.“ >>
A na to jste přišel jak, že smrt neexistovala? Jakože ještě nikdo nezemřel a nic nezemřelo? Nu a Adam v den, který pojedl nezemřel. Zemřel o hodně později, když už před ním zemřeli jiní lidé. Nezemřela tehdy ani Chava. Ono se jen stalo realitou uvědomění si to, že člověk je součástí hmotného světa, je tělesný a tedy proto také pomíjivý - smrtelný. Nic víc ani méně :) Adam s Chavou dospěli.
<< Zhřešil jsi, ale trest za hřích ti nevoní, tuto skutečnost odmítáš? To jistě můžeš - ale ona tady je přesto stále přítomna. <<
Nemám věci zařízené zrovna podle Vašich představ, Stando oko. ´Právě proto jsem se ptal, proč máte strach z toho, že budete spravedlivě souzen a trestán. Proč se tomuto chcete vyhnout? Proč se bojíte spravedlivého odsouzení a potrestání? Proč hledáte nějakou záchranu v nespravedlivém soudu, kdy křesťanský bůh na sebe bere vinu druhých, aby ti, kdo se provinili, byli ospravedlněni neprávem a nebyli za své viny trestáni? Proč to? Máte snad strach ze spravedlivého odsouzení a potrestání Vás, kdy plně berete zodpovědnost za vlastní činy na svá bedra a s tím také spojené případné naprosto spravedlivé Vaše odsouzení a potrestání?
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 05. květen 2020 @ 09:14:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Protože jen spravedlnost bez milosti znamená zcela jistě nemilosrdný výrok: ovocem hříchu je smrt - my však toužíme po věčném životě s Bohem.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Úterý, 05. květen 2020 @ 10:01:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | To určitě née. Spravedlnost je totiž spravedlivá :)
Ovocem, tedy plodem, hříchu, tedy přestoupení či provinění, je smrt, tedy ukončení života - ovšem zde na zemi mezi živými.
Pro mne a pro Židy to neznamená nic jiného, než návrat branou zpět k HaŠem :) A to i pro odsouzeného Žida na smrt. Proč se bojíte spravedlivého odsouzení a potrestání? Znovu se ptám. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 05. květen 2020 @ 12:18:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Ovocem, tedy plodem, hříchu, tedy přestoupení či provinění, je smrt, tedy ukončení života - ovšem zde na zemi mezi živými. "...
Dokaž toto z Písma, že když člověk vědomě spáchá závažný hřích proti Bohu, tak zemře jenom smrtí těla, ale že nezemře smrtí duše.
Hlásáš tady nesmysly. Je mnoho hříšníků dosud žijících, kteří po svém hříchu smrtí těla nezemřeli.
První lidé v ráji spáchali takový hřích a nezemřeli hned smrtí těla. Zemřeli však ihned (v tom okamžiku hříchu) smrtí duše - ztratili totiž společenství s Bohem a byli vyhnáni z ráje (ráj je místem, kde přebývá Bůh).
..."Proč se bojíte spravedlivého odsouzení a potrestání? "...
Protože bez Boží milosti by toto znamenalo pro všechny lidi docela jistě věčné zavržení.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Úterý, 05. květen 2020 @ 14:43:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Smrtí duše? Co to je? Už někdy zemřela Vaše duše? A už někdy zemřelo Vaše tělo? Až zemřete, opustí Vaše duše tělo. Tělo se navrátí do země, z níž byl člověk utvořen a duše se navrátí k Tomu, kdo ji dal a vdechl člověku - k B-hu. Nevím nic o smrti těla a smrti duše, ale o smrti člověka ano.
Adam zemřel ve svých 930-ti letech; Chava - bych musel dohledat (ale není to zase tak důležité v tématu). Adam i Chava nezemřeli v ten den, kdy pojedli ze stromu poznání dobrého a zlého. (Ani tělesnou smrtí či smrtí duše nebo jakoukoliv smrtí čehosi dalšího, co si jen vymyslíte). Rozhodně neztratili spojení - společenství s Hašem. Toliko se od nich vzdálila šechina (b-ží přítomnost), ale ne zase zcela. Každou další generací se šechina od lidí vzdalovala (10 generací), než se zase přibližovala až do generace Mošeho (opět 10 generací). To není žádná smrt, ale vzdálení se b-ží od b-ží svatosti (svatost=oddělení). Erec Eden rozhodně však není místem, kde přebývá HaŠem, dokonce ani andělé.
<<Protože bez Boží milosti by toto znamenalo pro všechny lidi docela jistě věčné zavržení.>>
Jakože by B-h zavrhl od sebe duši, kterou člověku dal? Proč by to dělal? Také vyhazujete do koše ihned prádlo, které je znečištěné, nebo je vyperete, abyste je použil znovu a čisté uložil do šuplete? :)
Strachujete se dost pro mne nepochopitelně. Bojíte se procesu očištění? Protože nikdo nečistý nepředstoupí před "b-ží tvář". Máte strach, že by Vás jinak B-h zavrhl a dal zánik Vaší duše? Měl byste ten proces očištění, ač to je soužení duše "jako těla v ohni pálení" spíše vítat. Když činíte pokání, nejste jako myčce? Nejste jako v pračce? Nejste jako by Vás hořela a svírala se duše v úzkostech, jako tělo "v ohni"?
Strach. Proto tedy strašíte lidi, když hlásáte evangelium o spáse a zatracení pro ty, kdo uvěří v Ježíše a pro ty, kdo neuvěří v Ježíše? :) |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 08. květen 2020 @ 17:19:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Adam i Chava nezemřeli v ten den, kdy pojedli ze
stromu poznání dobrého a zlého. (Ani tělesnou smrtí či smrtí duše nebo
jakoukoliv smrtí čehosi dalšího, co si jen vymyslíte). Rozhodně
neztratili spojení - společenství s Hašem. Toliko se od nich vzdálila
šechina (b-ží přítomnost), ale ne zase zcela. Každou další generací se
šechina od lidí vzdalovala (10 generací), než se zase přibližovala až do
generace Mošeho (opět 10 generací). To není žádná smrt, ale vzdálení se
b-ží od b-ží svatosti (svatost=oddělení)."...
Tímto svým tvrzením jsi učinil z Hospodina lháře:
(Gn 2,16-17) A Hospodin Bůh člověku přikázal: Ze všeho stromoví zahrady směle jez, ale ze stromu poznání dobrého a zlého, z toho nejez. Neboť v den, kdy bys z něho jedl, jistě zemřeš.
Hospodin zde jistě hovoří o smrti lidské duše, jejíž podstatou není zánik bytí (anihilace), nýbrž oddělení od zdroje bytí - oddělení od Boha.
Lidská duše je nesmrtelná, tedy nezanikne ve svém bytí - člověk jí však uvádí do stavu duchovní smrti (do stavu duchovního zahynutí) tím, že se hříchem oddělí od společenství s Bohem.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Pátek, 08. květen 2020 @ 18:01:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | >>Tímto svým tvrzením jsi učinil z Hospodina lháře:<< To rozhodně neudělal. A nebuďte sprostý, ano? Už duníte příliš a Vaši tupost v uvažování přehazujete na mne. Adam s Chavou téhož dne rozhodně nezemřeli a žili dál a zplodili potomky. A mimochodem není den u HaŠem jako den u člověka, že ano. I toto tvrdí i křesťanská písma. Adam zemřel ve svých 930-ti letech a nedožil se svého milénia. Zemřel 10 šmit před ním, 70 let mu chybělo. A svého milénia, let stromů nedožil se žádný člověk. I Mašiach má přijít na konci týdne. Vzpamatujte se člověče a přestaňte svou tupost a nesmysly a sprostotu považovat za uvažování a jednání druhých. Nevyšlo Vám to z Vaší domyšlenkou a nesmyslem v jiných věcech a nejste schopen přiznat své omyly a zkoušíte to dále. Jen se chytáte do vlastních pavučin svých výmyslů, kdy dokonce často tak převracíte vlastní slova, že z nich hledáte cestičky ven.
>>Hospodin zde jistě hovoří o smrti lidské duše, jejíž podstatou není zánik bytí (anihilace), nýbrž oddělení od zdroje bytí - oddělení od Boha.<< No prosím, další nesmysl o smrti nesmrtelné duše. Kdyby cokoliv ztratilo spojení se svým Zdrojem života, přestalo by žít. Být oddělena duše od HaŠem nebo celý svět, přestal by existovat. Popovídejte mi cosi o stavu duchovního zahynutí, o oddělení lidské duše od HaŠem - něco co byste mohl nazvat smrtí, tedy opuštěním života duše, protože v krvi těla je život, duše všeho živého. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 10. květen 2020 @ 09:15:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | (Gn 2,16-17) A Hospodin Bůh
člověku přikázal: Ze všeho stromoví zahrady směle jez, ale ze stromu
poznání dobrého a zlého, z toho nejez. Neboť v den, kdy bys z něho jedl, jistě zemřeš.
..."není den u HaŠem jako den u člověka"... - Hospodin ovšem mluvil s člověkem a mluvil jeho řečí, ve smyslu uvažování člověka. Když hovořil o "dnu" s Adamem, hovořil právě o takovém "dnu", jak jej chápe člověk. (A svého milénia, let stromů nedožil se žádný člověk.) - O tomto jsem mluvil, o těchto lidských "berličkách" - aby to nějak vyšlo podle představ lidí.
..."Adam s Chavou téhož dne rozhodně nezemřeli "...
Ale zemřeli - zemřeli hříchem, zemřeli duchovně. Stali se vyhnanci na zemi. Místo ráje jen trní a hloží, v potu tváře museli dobývat svůj chléb. Utrpěli duchovní smrt, která je následkem hříchu.
Tvůj výklad ovšem činí z Hospodina lháře.
..."Popovídejte mi cosi o stavu duchovního zahynutí, o
oddělení lidské duše od HaŠem - něco co byste mohl nazvat smrtí, tedy
opuštěním života duše, protože v krvi těla je život, duše všeho živého."...
(Mt 18,8) Jestliže tě tvá ruka nebo tvá noha svádí k hříchu, utni ji a
odhoď; lépe je pro tebe, abys vešel do života zmrzačený nebo chromý, než
abys měl obě ruce nebo obě nohy, a byl uvržen do věčného ohně.
..."Kdyby cokoliv ztratilo spojení se svým Zdrojem
života, přestalo by žít. Být oddělena duše od HaŠem nebo celý svět,
přestal by existovat. "...
Takže všechny bytosti, uvržené do Geneny, si podle tebe stále udržují své spojení s Hospodinem?
Bůh je zdrojem života - život je darem od Boha - a Bůh své dary zpravidla nebere zpět.
Život ale může být různý ve své prožívané kvalitě. Jiný je život v osamocenosti (hříchem dobrovolně zvolené "vyhnanství z ráje") - jiný je život sdílený v plnosti s Bohem a s ostatními, stejně smýšlícími bytostmi.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Neděle, 10. květen 2020 @ 09:57:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | >>Hospodin ovšem mluvil s člověkem a mluvil jeho řečí, ve smyslu uvažování člověka. Když hovořil o "dnu" s Adamem, hovořil právě o takovém "dnu", jak jej chápe člověk.<<
Přesně tak, proto vony oberličky, že prý Adam s Chavou zemřeli téhož dne, ale duchovně, jsou naprostým nesmyslem. Adam s Chavou téhož dne nezemřeli, zemřeli až mnoho stovek let po tom dni.
>>O tomto jsem mluvil, o těchto lidských "berličkách" - aby to nějak vyšlo podle představ lidí.<<
Přesně! Teď jste to trefil s tou voberličkou "duchovní smrti". Tedy s tím, co si křesťané jen nevymyslí, aby jim to "vyšlo", a přitom takto člověk normálně neuvažuje, když se řekne: zemřeš! Podle lidských představ jste si vytvořili jakousi "duchovní smrt" a nejste schopni porozumět normální řeči, když se řekne: "jistě zemřeš" a tomu, že nezemřeli toho dne.
Ale jde vidět i Vaši voberličku v tom, když napíši "mimochodem" a Vy si to vezmete jako voberličku :)))
>>Tvůj výklad ovšem činí z Hospodina lháře.<<
To tedy ne! Svojí sprostotou vůči mně si jen přikládáte polínka do ohně Vaší vypálené mozkovny. A neznáte Písma Tanachu, proto si myslíte, že když HaŠem někomu řekne: "Zemřeš", tak když se nestane a nezemře, považujete to za nesmysl, kdyby se nestalo a člověk by nezemřel.
>> Jestliže tě tvá ruka nebo tvá noha svádí k hříchu, utni ji a odhoď; lépe je pro tebe, abys vešel do života zmrzačený nebo chromý, než abys měl obě ruce nebo obě nohy, a byl uvržen do věčného ohně >>
To má být odpověď? Tím jste mi o tom něco pověděl? :)) Berte ta slova vážně a nikoliv jako alegorii! Lépe je, než zcizoložit, učinit ze sebe kleštěnce. A to jsou pravdivá slova. Lépe je si useknout ruku, než jí zavraždit nebo krást. Lépe je utnout si nohu, než spěchat za hříchem. A to vážně a nikoliv jako alegorie. Ale mnohem lépe je sebou vládnout. Ale kdyby byl člověk nucen druhými pod pohrůžkou těchto věcí, lépe je toto a nikoliv hřích.
>>Takže všechny bytosti, uvržené do Geneny, si podle tebe stále udržují své spojení s Hospodinem?<<
Tak. Ano.
>>Bůh je zdrojem života - život je darem od Boha - a Bůh své dary zpravidla nebere zpět.<<
Jasně. A proto se narodíme a umíráme. Dostáváme život a přicházíme o něj. Jistěže si HaŠem život, který nám dal, bere zase od nás, a my nejsme jeho vlastníky a není naším věčným majetkem.
Přestaňte se už motat v hloupostech a zauvažujte! Adam s Chavou nezemřeli a žili dál, než zemřeli. Nezemřeli nijak téhož dne, kdy pojedli ze stromu poznání. Ba naopak! Uměli sami ze země, z toho trní a hloží dobývat chléb! Nikoliv obilí, ale chléb!
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 11. květen 2020 @ 09:42:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | (Gn 2,16-17) A Hospodin Bůh
člověku přikázal: Ze všeho stromoví zahrady směle jez, ale ze stromu
poznání dobrého a zlého, z toho nejez. Neboť v den, kdy bys z něho jedl, jistě zemřeš.
Říká Hospodin......
Adam s Chavou nezemřeli a žili dál, než zemřeli. Nezemřeli nijak téhož dne, kdy pojedli ze stromu poznání. Ba naopak!
Říká zase Vota .....
Říká to v souladu se satanem a podle mého úsudku činí z Hospodina lháře: (Gn 3,4-5) Had ženě řekl: Jistě nezemřete, neboť Bůh ví, že v den, kdy z něho budete jíst, se vaše oči otevřou a budete jako Bůh, budete znát dobré a zlé.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Pondělí, 11. květen 2020 @ 10:35:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Ano, přesně tak. Adam s Chavou nezemřeli toho dne, nezemřeli ani následujícího dne, ani za týden, za měsíc, za rok, za deset let, ani za sto, ale až za mnoho stovek let poté, téměř za tisíc let poté zemřel Adam. Tak to stojí v Písmu. Nezemřel ani duchovně, ba ani duševně. Nic takového.
A ano, ten had řekl Chavě pravdu a oni nezemřeli. A ano, HaŠem věděl, že v den, kdy z toho stromu oni pojí, otevřou se jim oči, a jako B-h budou znát, poznají, co je dobré a co zlé. A to se také stalo. A HaŠem jim k tomu dni přidal další stovky, u Adama 930 let.
Nikoli vždy, když B-h někomu řekl, že jistě zemře nějakého dne, stalo se, že toho dne zemřel. A ne vždy, když řekl, že vyhubí národ či město hned či za několik dní, stalo se hned či v dané lhůtě. Ale tohle by jistě i křesťan dobrého formátu měl vědět, proč když B-h i skrze proroka komusi řekl 'zemřeš', nezemřel, ale žil dále léta.
Ale to Vy, Oko, nejste takový formát, abyste netvrdil hlouposti o tom, že prý já z B-ha činím lháře. Jste jen ubohý prosťáček, sprosťáček, co zde tvrdí o mně hloupé nesmysly podle úrovně svého křesťanského zatemnění mysli. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 12. květen 2020 @ 09:04:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Když opomenu ty osobní urážky:
..."A ano, HaŠem věděl, že v den, kdy z toho stromu
oni pojí, otevřou se jim oči, a jako B-h budou znát, poznají, co je
dobré a co zlé. "...
Být jako Bůh - to je odedávna hříšná touha lidí - sám si určovat, co je pro mě dobrem a co je pro mě zlem.
Satan, jako dobrý psycholog, moc dobře věděl, na jakou strunu lidem zahrát.
Nikdy ovšem nebudeme jako Bůh, i kdybychom se přežrali ovoce ze stromu poznání .... V tom satan lidem také lhal.
Polopravdy jsou totiž jeho doménou!
..."Nikoli vždy, když B-h někomu řekl, že jistě zemře nějakého dne, stalo se, že toho dne zemřel."...
To je samozřejmě pravda.
Ale vždycky Bůh takto změnil své rozhodnutí na základě pokání a obrácení dotyčných lidí - pominul zde totiž důvod, pro který je měl zahubit. Bůh je totiž milujícím Otcem, je milosrdný a milostivý.
Dal takto milost celému městu Ninive - když učinili pokání.
Ani prvorozené egyptské by takto nezahubil, kdyby faraon změnil své smýšlení a Izraelce propustil.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Úterý, 12. květen 2020 @ 09:24:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | :) Být jako B-h vůbec není hříšná myšlenka, Stando Oko. To se jen Vám to převrací do nepodoby "být B-hem" a to podle křesťanského vyznání, že člověk může být vtělený B-h. Takto to bylo ve všech možných náboženstvích, ale nikoliv v judaismu, protože tohle je o kultu osobnosti člověka.
___
A ani Adam s Chavou nezemřeli téhož dne, protože B-h věděl, že v tomtéž dni, kdy pojí ze stromu poznání, budou poznají, jako B-h, co je dobré a zlé, rozpoznají to v ten den. A to je o pokání. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 13. květen 2020 @ 09:27:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Být jako B-h vůbec není hříšná myšlenka ..."...
Určovat si, co je pro mě dobrem a co zlem (jako to lidem určuje Bůh), je hříšná a zvrácená myšlenka - a navíc naprosto nerealistická..
Není ani pravdou, že by lidé rozpoznávali dobro od zla - často se v tom mýlí.
(Např. ty jsi nerozpoznal, že křesťanství mělo být pro tebe dobrem a šilháš po judaismu).
Adam a Evou zemřeli téhož dne, kdy zhřešili - zcela podle Hospodinova varování.
Zemřeli duchovně, zemřeli životu v ráji a přišli tak o bohatství života s Bohem ve štěstí a blaženosti, které po nich mohli zdědit i jejich potomci.
Jejich těla ovšem žila v tomto světě dál, ale rajské štěstí a blaženost vystřídala lopota a utrpení.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Středa, 13. květen 2020 @ 12:21:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | <<Určovat si, co je pro mě dobrem a co zlem (jako to lidem určuje Bůh), je hříšná a zvrácená myšlenka - a navíc naprosto nerealistická..>>
Určovat si … co je pro mne … Jj, to by opravdu mohla být hříšná myšlenka, horší pak určovat druhým, co je pro ně dobré a co zlé.
Ale nikoliv být jako B-h. Ale jistě záleží na tom, jak to který člověk chápe, viďte. Například i to, když se řekne, že B-h učinil člověka ke svému obrazu podle své podoby.
Také to člověk může vzít tak, že v každém člověku je taknějak automaticky B-ží obraz a podoba, namísto toho, že B-h učinil člověka ke svému obrazu podle své podoby. Stejně tak si někteří mohou třeba říci, že Adam ve svých 130-ti letech zplodil syna Šema ke svému obrazu, a myslet si třeba, že Šem měl vzezření stejné jako Adam a od narození to byl celý Adam. :) Lidé mívají všelijaké představy, třeba že být jako B-h znamená, že B-h se stal člověkem a tento člověk byl a je B-hem.
Také mohou mít lidé takové představy, že když B-h řekl Adamovi, že zemře, nemyslel tím, že skutečně zemře tak, jak umírá každý člověk, ale že zemře jaksi duchovně, ačkoliv si Adam myslel, že zemře tak, jako se normálně zemře. A když se nestalo, že Adam téhož dne zemřel, mají za to, že určo zemřel, ale tak nějak jinak, než to je, když cosi živého umře. Jj, pak si i říkají, že zemřel jejich duch, ale jejich těla zde prostě žijí dál. Těžko říci, co všechno si lidé říkají a jak přemýšlejí nad tím, když člověk, který měl zemřít, nezemřel. Jak vidno, říkají si, že nežijí duchovně, ale že žijí jen jejich těla :)
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 13. květen 2020 @ 13:44:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nejde o to, co si říká který člověk (včetně tebe) - rozhodující je, co řekl Bůh. A jeho slovo je Zákon. Bůh je stejný, včera i dnes.
A Bůh lidi varoval dopředu: Když zhřešíte, v ten den, kdy byste zhřešili, také zemřete.
Jak to skutečně s tou smrtí myslel, můžeme vyčíst z událostí, které po hříchu následovaly.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Čtvrtek, 14. květen 2020 @ 14:49:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jak to B-h se smrtí myslel?
Adam v ten den, kdy pojedl z toho stromu poznání, nezemřel, ale žil nějakých 930 let. Tak je to v Písmu Tóry. Adam zemřel ve svých 930-ti letech. V den, kdy pojedl z toho stromu, stal se smrtelným, ale nezemřel. Tečka.
Proto byl také vyhnán ze zahrady v Edenu, a bylo mu zabráněno se vrátit, aby nemohl jíst ze stromu života, a tak se udržovat při životě. To, co člověku prodlužuje život je strava. Bez ní by zahynul brzy.
Na Vašich peripetiích křesťanské filosofie s nějakou duchovní smrtí je jen vidět, kam člověk může ve svých představách sklouznout od reality. Člověk duchovně prostě neumírá.
A je to B-h, který určuje, kdy kdo vždy předčasně umře, nebo mu budou přidána léta života. Jen marníme spolu čas. Křesťanství je hodně od reality života. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 15. květen 2020 @ 08:15:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ...". To, co člověku prodlužuje život je strava. Bez ní by zahynul brzy."...
Člověk ale není jen tělo!
To o hmotné stravě platí pro tělo, jakou "stravou" ale krmíš svoji duši, aby měla také život a měla ho v hojnosti?
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Pátek, 15. květen 2020 @ 08:54:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Duše je nesmrtelná, viďte, pane Oko :) Neumírá. Ta strava, kterou uvádíte v uvozovkách, není živinou k zachování jejího života, který je n e s m r t e l n ý.
Duše tedy umřít nemůže, to dá rozum, viďte, když je n e s m r t e l n á. Smrt se ji tedy nijak netýká.
Je to duše, a to od HaŠem, ta jiskra života všeho živého, která je životem všeho těla. Když ji HaŠem odejme a ona s k Němu navrátí, člověk umře, tělo se navrátí do země, odkud bylo vzato, stejně jako se duše navrací k HaŠem, který ji vdechl v to tělo.
Je to HaŠem, který člověku dává život a také odnímá. Je to On, který prodlužuje a zkracuje lidský život. Udržet si tělo v naprosté kondici i do jeho stáří nikomu nezaručuje jeho delší život. To je smrt, smrtelnost, když duše opouští tělo. Ale duše :) ta se navrací k Věčnému, který člověku vdechl. Nemůže zemřít. A živé je tělo, dokud je v něm duše - život.
Vaše nesmyslné úvahy o smrti duše, dokonce v uvozovkách, jsou jen alegorické v porovnání s životem, který znáte. Ale duše - život, stravu žádnou nepotřebuje. :)
Duše nabývá poznání moudrosti, dobrého a zlého :) |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 16. květen 2020 @ 07:01:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Živá jsou i zvířata - dokonce i rostliny.
To má také každé zvíře svou nesmrtelnou duši, která se po smrti těla vrací k Bohu?
A také každá rostlina má svou duši, která se pak vrací k Bohu?
Zatím pleteš pořád páté přes deváté.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Pondělí, 18. květen 2020 @ 09:11:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Páté přes deváté … :)
Život veškerého těla je zcela závislý na B-hu. Z kohopak pochází život? A může snad život zemřít, když je to život? Smrt je toliko absence života a tělo je forma života (nikoliv forma jako pro bábovku :), tedy zformovaný život.
Ona nesmrtelnost a věčnost spočívá a je závislá na Zdroji všeho živého a to dokonce i ta příroda, kterou nazýváme neživou. I ona je formou života a země nebo celý vesmír je organismem, formou života. Co myslíte, mají kameny svou duši? :)
Ale určitě jsou nižší formy života a tou nejnižší je, co nazýváme tzv. neživou, a přeci je z těch forem tou nejzákladnější.
Duše neumírá a nemůže zemřít. Nesmrtelnost vší duše spočívá v tom, že jsou to nositelé života. Ale věčnost, tedy nesmrtelnost, B-ha a potažmo člověka, ta spočívá přeci jenom v něčem jiném, jak často píšete - přeci jenom v něčem jiném. A není to vegetativním životě, ani v životě živočišném, ale v …. :)
Hele, máte-li ke mne takové své poznámky, jako "Zatím pleteš páté přes deváté", budete muset občas ode mne očekávat, že poukáži na Vaši tupost a přízemnost. takže brzděte. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: BohemianAnonymus v Pondělí, 18. květen 2020 @ 09:55:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Sklapněte už konečně!!! Jste nudný . . . trapny . . ubohý . . . totálně zmatený . . . Kdo o Vaše moudra zde stojí???? Vy se skutečně domníváte, že nás můžete něčím obohatit???
"Vy jste tak vytrvalej, že byste se mohl stát ministrem". BA |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: martino v Pondělí, 18. květen 2020 @ 10:45:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | BA
Sklapněte už konečně!!! Jste nudný . . . trapny . . ubohý . . . totálně zmatený . . . Kdo o Vaše moudra zde stojí???? Vy se skutečně domníváte, že nás můžete něčím obohatit???
"Vy jste tak vytrvalej, že byste se mohl stát ministrem". BA
martino
Hele BA, vyjadřuješ se jako buran. Už se konečně zbav svého totalitního myšlení a přestaň zde diktovat, kdo smí a nesmí zde projevit své Ústavou a Listinou garantované právo na svobodu projevu. Mě se názory Voty, Myslivce, Cizince, včetně tebe také nelíbí, ale rozhodně by mě nikdy nenapadlo určovat kdo smí a nesmí vyjádřit svůj názor. Když ty zde něco napíše ze své hlavičky, tak mě osobně z toho zebe neboť jsem právě zjistil, že jsem se srazil s náboženským trolem a blouznivcem. Zapiš si za uši, že to jsi právě ty, který svými příspěvky zapleveluješ diskusi duchovními nesmysly a náboženskou netolerancí, zlobou a nenávistí. To je ovoce tvé sekty. Mohl bych ti napsat, strč si své názorové sr... za klobouk, ale nikdy to neudělám, naopak vždy jsem připraven tvé blouznění napravit fakty. Jen si fouňo vzpomeň, jak jsem tě noblesně utřel diskusně odkazem na Pravoslavný Katechismus, když jsi se zde trapně pokoušel mě jako katolíka veřejně zesměšnit. Úspěšně se ti to nepodařilo. Mohl jsem tě utřít konstatováním " jdi do hajzlíčku" ale neučinil jsem tak, ale bratrsky jsem ti to naservíroval v souladu s pravdou. Takže se uklidni. Podívej se, kam jste to zde společně dovedli. Nemáte témata, nemáte argumentačně a věrohodné diskutující, jen škůdce jako jsi ty, Cizinec, rosmano a další jste zde nikoliv na vlně ekumenismu, ale na "spanilé jízdě" po vzoru Husitů, kdy po vašich nájezdech zůstane jen diskusní smrad a rozvrácená diskuse. Žiješ v úzkosti a traumatu ze svého sektářství, což je jen špatně maskované falešné křesťanství. Jsi vůbec platně pokřtěný? Přijal jsi vůbec Ducha Svatého? Nepřijal! Tak zkoumej raději své svědomí a neurážej ostatní diskutující. Vota tě určitě spláchne jako páchnoucí lejno ty nevychovanče. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 19. květen 2020 @ 10:54:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Pokud se u mě projevují známky tuposti a přízemnosti, budu jen rád, když mě na ně někdo upozorní.
Položil jsem ti zcela jasné otázky - a odpovědi nikde (odpověď formou otázky odpovědí opravdu není).
Jak je to tedy (pro zjednodušení) s dušemi zvířat? Vrací se také k Bohu?
A není nositelem života pro Židy především krev?
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: BohemianAnonymus v Úterý, 19. květen 2020 @ 13:36:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | V komentáři níže jsem napsal:
"FANATIČTÍ ŘÍMŠTÍ KATOLÍCI JSOU PRO VĚŘÍCÍHO KŘESŤANA STEJNÝM NEBEZPEČÍM, JAKO FANATIČTÍ JUDAISTÉ!!!!TI MAJÍ TÉŽ MAJÍ HORLIVOST PRO BOHA, ALE BEZ PRAVÉHO POZNÁNÍ, PODOBNĚ JAKO ŘÍMŠTÍ KATOLÍCI (Ř. 10:2)!!!"
Tedy obě náboženské skupiny bloudí, i když každá jinak. Proto se musím vůči oběma tvrdě vymezit. Nicméně, nejvíc mě irituje katolická ignorance a sprostota. BA |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: martino v Úterý, 19. květen 2020 @ 19:20:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | BA
Tedy obě náboženské skupiny bloudí, i když každá jinak. Proto se musím vůči oběma tvrdě vymezit. Nicméně, nejvíc mě irituje katolická ignorance a sprostota. BA
martino
BA, kecy nemaj cenu. Tebe irituje tvoje vlastní tupost a buranství, náboženská nevzdělanost, diskusní neschopnost být argumentačně věrohodný a neskutečná drzost a touha zavírat ústa druhým a fakt, že se ti to nedaří a nikdy nepodaří, protože jsi se zde proflákl jako náboženský lempl tě neskutečně vytáčí a topíš se v křeči nenávisti ke všemu co je judaistické a katolické. Je mi líto, ale kdo je nositelem takového ZLA a nenávisti vůči ŘKC je služebník Satana. U tebe se nejedná o úmyslnou nevědomost,ale o úsilí poplivat a pošpinit vše co katolické, ale to se ti viditelně nedaří, neboť jsi narazil na mě a já tě vždy diskusně "nafackuji", aby se probudil, ale je to marnost. Sžíráš se nenávistí, že jsi zde dokonce usiloval, abych byl adminem cenzurován a následně umlčen, což se ti nepodařilo, neboť admin používá zdravý rozum a respektuje Ústavu a Listinu práv na svobodu projevu. Pokud zde nějaký nick BA napíše, že ŘKC bloudí, pak si kladu otázku jak může sektář činit takové úsudky, když sám se houpe na ohnivým mořem věčného ohně. Pokud zde BA prohlásí, že Církev bloudí, pak se jen snaží sobě a podobným sektářům oznámit, že Kristus bloudí. A tento poblouzněnec bez platného křtu, Ducha Svatého zde bude školit skutečné členy Církve? Neblbni a jdi se léčit, toto je již zjevná magořina kterou zapleveluješ zdejší diskusi a nikdo se k tobě nepřidal. Takže máš smůlu a můžeš si jít lízat diskusní rány. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: martino v Pátek, 15. květen 2020 @ 10:09:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Vota
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Pátek, 15. květen 2020 @ 11:04:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ne, opakuji. Žádný člověk duchovně neumírá a ani nezemře. :)
Tyhle nesmysl zdejších a křesťanských "filosofů" jsou naprosto neužitečnými debatami a snahou si vzájemně prokázat, zda někdo byl duchovně mrtvý už od narození, pak k tomu opět zemřel, když zhřešil a zabil ho ten hřích, nebo zemřel s Ježíškem na křížku :), nebo umřel v Ježíškovi, nebo umřel ve křtu atd.
Takové hlouposti o umírání a smrti nesmrtelné duše, kterou vdechl HaŠem v člověka, jsou k ničemu. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 13. květen 2020 @ 09:28:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Být jako B-h vůbec není hříšná myšlenka ..."...
Určovat si, co je pro mě dobrem a co zlem (jako to lidem určuje Bůh), je hříšná a zvrácená myšlenka - a navíc naprosto nerealistická..
Není ani pravdou, že by lidé rozpoznávali dobro od zla - často se v tom mýlí.
(Např. ty jsi nerozpoznal, že křesťanství mělo být pro tebe dobrem a šilháš po judaismu).
Adam a Evou zemřeli téhož dne, kdy zhřešili - zcela podle Hospodinova varování.
Zemřeli duchovně, zemřeli životu v ráji a přišli tak o bohatství života s Bohem ve štěstí a blaženosti, které po nich mohli zdědit i jejich potomci.
Jejich těla ovšem žila v tomto světě dál, ale rajské štěstí a blaženost vystřídala lopota a utrpení.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 03. květen 2020 @ 09:12:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Moše řekl Izraeli tato slova (neplatí pro křesťany, zjevně to není v jejich srdcích):
Snad neplatí to slovo pro "křesťany", jako byl Vota a nemají ho takoví "křesťané" v srdci?
Pro křesťany to slovo platí - stejně jako jiná slova je vdechnuté Bohem a je užitečné k učení, k usvědčování, k napravování, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl takový, jaký má být, důkladně vystrojený ke každému dobrému skutku.
A hlavně pro křesťany platí slova, která jsou před těmi slovy [www.obohu.cz]: " Hospodin, tvůj Bůh, obřeže tvé srdce a srdce tvého semene, takže budeš Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší milovat, v zájmu tvého života."
A ještě pro křesťany platí mnoho a mnoho dalších slov, která jsou v Písmu a mají je v srdci, uchovávají je tam, protože se to slovo stalo v jejich životě.
Hezký den Cizinec |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Pondělí, 04. květen 2020 @ 12:26:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | << Pro křesťany to slovo platí - stejně jako jiná slova je vdechnuté Bohem a je užitečné k učení, k usvědčování, k napravování, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl takový, jaký má být, důkladně vystrojený ke každému dobrému skutku.
A hlavně pro křesťany platí slova, která jsou před těmi slovy [www.obohu.cz] [www.obohu.cz]: " Hospodin, tvůj Bůh, obřeže tvé srdce a srdce tvého semene, takže budeš Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší milovat, v zájmu tvého života."
A ještě pro křesťany platí mnoho a mnoho dalších slov, která jsou v Písmu a mají je v srdci, uchovávají je tam, protože se to slovo stalo v jejich životě.
<<
Platí to slovo pro křesťany? Skutečně?
<< je užitečné k učení, k usvědčování, k napravování, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl takový, jaký má být, důkladně vystrojený ke každému dobrému skutku. >>
Jak si to tak čtu, něco důležitého tam chybí, co křesťané rozhodně nedělají, ba přímo proti tomu brojí, viďte, Cizinče. Chybí to, co ve svém srdci nemají, proto také mají Písma Tanachu pouze jako užitečné k tomu, aby byli vystrojeni ke každému dobrému skutku, ale nikoliv k tomu, aby to Slovo činili a učinili ho způsobem svého života.
Zkuste mi napsat, kdo z Vašeho potomstva (semene) je Žid, potomek Izraele, aby bylo Vaše srdce obřezáno, odhaleno a byla v něm touha uvádět ve skutek to, co Tora Židům přikazuje. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 15. květen 2020 @ 08:33:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Zkuste mi napsat, kdo z Vašeho potomstva (semene) je Žid, potomek Izraele, aby bylo Vaše srdce obřezáno, odhaleno a byla v něm touha uvádět ve skutek to, co Tora Židům přikazuje.
Dobrý den, Voto.
Nemám přesné informace, kdo z mého potomstva je Žid. Podle externího designu mých dětí a určitých charakteristických znaků Židů a podle určitých indicií v rodokmenu jsou z mého potomstva Židé docela všichni. Ale jistě to nevíme, přeci jen máme v informacích o rodokmenu mezery.
Touhu uvádět ve skutek určitě nemá žádné z těch dětí - to by je ani nenapadlo dělat zbytečné věci. Přesto u třech z nich je to Slovo uvedeno ve skutek [obohu.cz]. A věřím, že bude i u těch zbylých.
Platí to slovo pro křesťany? Skutečně?
No, samozřejmě. A skutečně.
Jak si to tak čtu, něco důležitého tam chybí, co křesťané rozhodně nedělají, ba přímo proti tomu brojí, viďte, Cizinče.
To nevím.
A opět zajímavé - jací křesťané?
Vy jako křesťan?
Vy jste jako křesťan "brojil"?
Mám tu zkušenost s takovými "křesťany", kdy jsem byl křesťanem krátce. Scházeli jsme se s kamarádem každý den ráno a četli si písmo. A jednou jsme se dočetli až do Dt 5 kapitoly [obohu.cz]. To bylo pro mne překvapením. A tak jsme se zeptali v církvi "křesťanů", co na to slovo říkají. Jen jako informaci, jak to slovo žijí.
A ti "křesťané" brojili a brojili. Pamatuji si na jednu jejich větu ve smyslu:
'Každý sedmý den můžeš odpočívat, třeba v neděli, nebo v pondělí. Jen ne v sobotu! V sobotu, v sobotu odpočívat nesmíš! To bys byl Zákoník a žil bys pod Zákonem.'
Přesto, že ti křesťané brojili a brojili, stalo se to slovo způsobem mého života - brojící křesťané na tom nic nezměnili. Ostatně, měli dost starostí sami se sebou.
Vy jste také jako "křesťan" brojil, Voto?
Hezký den Cizinec
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Pátek, 15. květen 2020 @ 10:49:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | << Nemám přesné informace, kdo z mého potomstva je Žid. Podle externího designu mých dětí a určitých charakteristických znaků Židů a podle určitých indicií v rodokmenu jsou z mého potomstva Židé docela všichni. Ale jistě to nevíme, přeci jen máme v informacích o rodokmenu mezery.>>
Máte dost přesné informace :) Jste Žid? A zvláště Vaše manželka - je Židovka?
<<Touhu uvádět ve skutek určitě nemá žádné z těch dětí - to by je ani nenapadlo dělat zbytečné věci. Přesto u třech z nich je to Slovo uvedeno ve skutek [obohu.cz] [obohu.cz]. A věřím, že bude i u těch zbylých.>>
To slovo, viz.níže, bylo u Vás uvedeno ve skutek? Podívejme se. :) Jaká pak to asociace u Cizince :)
22 [obohu.cz]Proto řekni domu izraelskému: Toto praví Panovník Hospodin: Já to nedělám kvůli vám, dome izraelský, nýbrž pro své svaté jméno, které jste znesvětili mezi národy, kamkoli jste přišli. 23 [obohu.cz]Posvětím své velké jméno, znesvěcené mezi národy, které jste mezi nimi znesvětili. I poznají ty národy, že já jsem Hospodin, je výrok Panovníka Hospodina, až budu mezi vámi posvěcen před jejich očima. 24 [obohu.cz]Tehdy vás vezmu z těch národů, shromáždím vás ze všech těch zemí a přivedu vás na vaši půdu. 25 [obohu.cz]Pokropím vás čistou vodou a budete čistí; očistím vás od všech vašich nečistot a od všech vašich bůžků. 26 [obohu.cz]Dám vám nové srdce a nového ducha dám do vašeho nitra. Odstraním srdce kamenné z vašeho těla a dám vám srdce masité. 27 [obohu.cz]Svého ducha dám do vašeho nitra a způsobím, že budete žít podle mých ustanovení a má nařízení budete zachovávat a plnit. 28 [obohu.cz]Budete bydlet v zemi, kterou jsem dal vašim otcům. I budete mým lidem a já budu vaším Bohem. 29 [obohu.cz]Zachráním vás ode všech vašich nečistot. Zavolám na obilí, rozmnožím je a neuvedu na vás hlad. 30 [obohu.cz]Rozmnožím ovoce na stromech a polní plodiny, takže už neponesete potupu hladu mezi národy. 31 [obohu.cz]Pak si vzpomenete na své zlé cesty a na své činy, které nebyly dobré, a zhnusíte se sami sobě pro své zvrácenosti a pro své ohavnosti. 32 [obohu.cz]Já to nedělám kvůli vám, je výrok Panovníka Hospodina, to ať je vám známo. Styďte se a hanběte se za své cesty, dome izraelský. 33 [obohu.cz]Toto praví Panovník Hospodin: V den, kdy vás očistím ode všech vašich zvráceností, osídlím města a trosky budou vybudovány. 34 [obohu.cz]A zpustošená země bude obdělávána místo toho, aby byla spouští před očima každého kolemjdoucího. 35 [obohu.cz]I řeknou: Tato země, tak zpustošená, se stala podobnou zahradě Eden a města, zničená, zpustošená a zbořená, byla opevněna a obydlena. 36 [obohu.cz]I poznají národy, které zůstanou okolo vás, že já Hospodin jsem vystavěl ta zbořená města a osadil jsem tu zpustošenou zemi. Já Hospodin jsem promluvil a vykonám to. 37 [obohu.cz]Toto praví Panovník Hospodin: Co víc — dám se domu izraelskému poznat, že pro ně tohle učiním: Rozmnožím jejich lidi jako stádo. 38 [obohu.cz]Jako posvátné ovce, jako stádo v Jeruzalémě při jeho svátcích, tak budou ta zničená města plná stáda lidí. I poznají, že já jsem Hospodin.
<<To je přeci slovo, kterým křesťané začínají [obohu.cz] [obohu.cz]. Často je to první slovo, které člověk jako křesťan z Božích slov zažije.>>
Ale kdepaák, není. Křesťané nejsou dům izraelský, a jejich slovo je o víře v Ježíše a nikoliv o návratu izraelského domu z národů do země Izrael. Křesťané ani nemají obřezané srdce k dodržování a plnění a k životu podle B-žích přikázání daných Izraeli.
<<Přesto, že ti křesťané brojili a brojili, stalo se to slovo způsobem mého života - brojící křesťané na tom nic nezměnili. Ostatně, měli dost starostí sami se sebou.>>
Ale nestalo, viďte. Copak asi děláte o šabatu? :) Odpočíváte? :) Pokud ano, zase je to špatně.
<< Vy jste také jako "křesťan" brojil, Voto?>>
Jistě, třeba proti obviněním Židů křesťany, jak se uvádí v křesťanských písmech, ke kterým jste mi neodpověděl, zda je máte za pravdivá a souhlasíte s nimi, pane Cizinče. :) |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 17. květen 2020 @ 08:20:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | A zvláště ta manželka, že, Voto? Jak jste přišel na to, že mám dost přesné informace?
Právě že z určitých důvodů nemáme přesné informace, proto vám ani nemohu na otázku odpovědět, když informace nemám. Jen indicie. Ty jsem vám napsal.
Ale mohu napsat něco více - určitě to pro nás není důležité, abychom to zjišťovali.
To slovo, viz.níže, bylo u Vás uvedeno ve skutek?
Ano.
Ale kdepaák, není. Křesťané nejsou dům izraelský, a jejich slovo je o víře v Ježíše a nikoliv o návratu izraelského domu z národů do země Izrael. Křesťané ani nemají obřezané srdce k dodržování a plnění a k životu podle B-žích přikázání daných Izraeli.
Takže když vy jste byl křesťan, tak jste nebyl dům izraelský, nepatřil jste k Izraeli? Pokud ano, jak se vám to stalo, že jste byl křesťan a nebyl jste dům Izraelský?
Když vy jste byl křesťan, tak jste neměl v srdci Boží přikázání? Jak jste se na Boží přikázání díval, jaký jste k nim měl vztah?
Ale nestalo, viďte. Copak asi děláte o šabatu? :) Odpočíváte? :) Pokud ano, zase je to špatně.
Voto, nemáme žádné "o šabaty", to byste snad mohl vědět.
Sedmý den dělám (dodržuji, činím) to, co řekl Bůh. To dělám ostatně i den první, třetí, pátý a šestý. Také druhý a čtvrtý.
To ale není tak důležité, co dělám sedmý den, to je drobný detail. Na to, co se sedmý den dělá či nedělá, se soustředí lidé, co nemají Boží přikázání v srdci.
Důležité je to, jaký ten den je mně a Bohu.
Jistě, třeba proti obviněním Židů křesťany, jak se uvádí v křesťanských písmech, ke kterým jste mi neodpověděl, zda je máte za pravdivá a souhlasíte s nimi, pane Cizinče. :)
Psal jste: "Jak si to tak čtu, něco důležitého tam chybí, co křesťané rozhodně nedělají, ba přímo proti tomu brojí, viďte, Cizinče."
Tak se ptám:
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Úterý, 19. květen 2020 @ 11:39:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | <<A zvláště ta manželka, že, Voto? Jak jste přišel na to, že mám dost přesné informace?>>
Beru, že otázka na Vaši manželku může být hodně osobní a vyznít jako zjišťování informací o Vás či Vaší rodině. Můj záměr to nebyl. Omlouvám se tedy. Jen na vysvětlenou, židovský rodový původ jde - jak jinak - po matce. A já se ptal na Vaše potomstvo a nikoliv na Vaše předky. Ukončím tuto věc.
>>Takže když vy jste byl křesťan, tak jste nebyl dům izraelský, nepatřil jste k Izraeli? Pokud ano, jak se vám to stalo, že jste byl křesťan a nebyl jste dům Izraelský?>>
Ne. Dosud nejsem Žid a nepatřím k domu Jehudy, natožpak k domu Jisraele, ke kterému promlouval HaŠem prorockými ústy. Takže když jsem byl křesťanem, či jsem se zcela upřímně za křesťana považoval a také i jiní, rozhodně jsem se nikdy nepovažoval za Žida, či dokonce Jisraelitu, natožpak za dům Jisraelský. Nikdy, ačkoliv jsem slyšel mnohá kázání o tom, že křesťané jsou pravý lid B-ží, pravý Israel, apod. Ne, opravdu nikdy. Vy tedy jste křesťanem a jste domem Israele? :)
<<Když vy jste byl křesťan, tak jste neměl v srdci Boží přikázání? Jak jste se na Boží přikázání díval, jaký jste k nim měl vztah?>>
Určitě jsem neměl v srdci všechna B-ží přikázání daná a smluvená s vyvoleným národem Jisraele. Určitě jsem jedl kdeco, co nejedí Židé a co není košer způsobem připraveno, v den sedmý jsem i vykonával práce, které nejsou Israeli povoleny, ležel jsem vedle manželky na spojeném dvouloži i v době její menstruace, nedržel sváteční dny Israele, neděkoval po nasycení za věci, které jsou ustanoveny v Tóře, aby za ně Žid děkoval, a to jsem vyjmenoval věci zcela křesťanům známé.
<<Sedmý den dělám (dodržuji, činím) to, co řekl Bůh. To dělám ostatně i den první, třetí, pátý a šestý. Také druhý a čtvrtý. To ale není tak důležité, co dělám sedmý den, to je drobný detail. Na to, co se sedmý den dělá či nedělá, se soustředí lidé, co nemají Boží přikázání v srdci. ><
To by mne tedy zajímalo, kde pohanům B-h přikázal světit den sedmý a jak ho světíte podle toho, co bylo smluvně ustanoveno celému národu Israele jako jednomu celku - jednomu muži. Třeba mi jednou prozradíte, co činíte či nečiníte v den sedmý, abyste mohl potvrdit svá slova, že čím plníte - dodržujete ustanovení o sedmém dni daná pohanům a nikoliv Jisraeli, a když už plníte co bylo dáno Israeli, tedy jak a čím to plníte. Ono spíše platí, že se přikázáními a jejich nápní neřídí a nečiní je ti, kdo je nemají v srdci.
Určitě, brojil jsem, proti jedincům, kteří vlévali do lidí nenávist vůči těm, kdo mají v srdci přikázání Tóry a mají je za zrušená v Ježíšovi či naplněná Ježíšem, a jednání těchto nazývali skutkařením. A ke střetu s takovými většinou i došlo. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 20. květen 2020 @ 08:54:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Beru, že otázka na Vaši manželku může být hodně osobní a vyznít jako zjišťování informací o Vás či Vaší rodině. Můj záměr to nebyl. Omlouvám se tedy. Jen na vysvětlenou, židovský rodový původ jde - jak jinak - po matce. A já se ptal na Vaše potomstvo a nikoliv na Vaše předky.
Voto, to bude asi nedorozumění.
Vím, že židovský původ je po matce. Když se ptáte na potomstvo, je to také dotaz na matku toho potomstva a její původ. Není to pro mne nijak nepříjemně osobní, jen nemáme z určitých důvodů dostatek informací k tomu původu (války, nepřátelství národů, zločinné režimy, železná opona, rozdělení rodiny, ...).
Pokud nemáme dostatek informací, nemohu vám na otázku informovaně odpovědět - nic víc v tom nehledejte.
Takže když jsem byl křesťanem, či jsem se zcela upřímně za křesťana považoval a také i jiní, rozhodně jsem se nikdy nepovažoval za Žida, či dokonce Jisraelitu, natožpak za dům Jisraelský. Nikdy, ačkoliv jsem slyšel mnohá kázání o tom, že křesťané jsou pravý lid B-ží, pravý Israel, apod. Ne, opravdu nikdy.
Rozumím, Voto. Děkuji za jasnou odpověď.
Vy tedy jste křesťanem a jste domem Israele? :)
Ano.
Určitě jsem neměl v srdci všechna B-ží přikázání daná a smluvená s vyvoleným národem Jisraele.
Rozumím.
A teď je všechna máte v srdci?
Pokud teď nemáte všechna: Počítáte, že za vašeho života budete mít někdy v srdci všechna přikázání?
To by mne tedy zajímalo, kde pohanům B-h přikázal světit den sedmý a jak ho světíte podle toho, co bylo smluvně ustanoveno celému národu Israele jako jednomu celku - jednomu muži.
To mne zase ne. Nevím o tom, že by se něco takového dělo, ani že by pro něco takového byl důvod. Nikdy jsem nic takového neslyšel, že by Bůh takto něco přikázal pohanům.
Pro mne je vždy zajímavé to, co se stalo, než spekulovat nad tím, co se nejspíše nikdy nestalo.
A konkrétně k [obohu.cz] sedmému dni [obohu.cz] je dostatek informací k tomu, co se stalo - sedmý den Bůh požehnal a posvětil, oddělil jej od ostatních dnů. Oddělil jej tak, že je to oddělení poznat i dnes (například ve statistikách internetových serverů), po tisíci letech, přes léta snahy toho odpůrce o změnu času a časů. Je tedy ten den takový i pro nás.
Určitě, brojil jsem, proti jedincům, kteří vlévali do lidí nenávist vůči těm, kdo mají v srdci přikázání Tóry a mají je za zrušená v Ježíšovi či naplněná Ježíšem, a jednání těchto nazývali skutkařením. A ke střetu s takovými většinou i došlo.
Mám takové tušení, že když jste výše psal " Jak si to tak čtu, něco důležitého tam chybí, co křesťané rozhodně nedělají, ba přímo proti tomu brojí, viďte, Cizinče.", bylo to o docela jiném brojení, řekl bych dokonce o opačném brojení? Ale možná se pletu.
Hezký den Cizinec |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Středa, 20. květen 2020 @ 14:05:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | <<nic víc v tom nehledejte.>>
Ani jsem nehledal. Prostě nejste Židé. A ani Vaše děti.
<<Vy tedy jste křesťanem a jste domem Israele? :) Ano. >>
Křesťanem jste, ale né, domem Israele nejste :) A to z několika důvodů. 1.) jste jedinec, nejste národ. 2.) Nejste rodem z žádného z deseti kmenů toho domu Israele. 3.) Vaše víra není vírou v B-ha toho domu Israele. 4.) Už dávno před Ježíšem a apoštolem Šaulem dům Israele zanikl.
<<A teď je všechna máte v srdci? Pokud teď nemáte všechna: Počítáte, že za vašeho života budete mít někdy v srdci všechna přikázání?>>
Ne, ještě ne všechna. A určitě počítám s tím, že je budu mít v "srdci" (uvozovky proto, že zřejmě máte na mysli něco jiného než já) snad už do 2 - 2,5 let. Ale pořád to znamená jednat podle nich a (tak se) učit.
<< To mne zase ne. Nevím o tom, že by se něco takového dělo, ani že by pro něco takového byl důvod. Nikdy jsem nic takového neslyšel, že by Bůh takto něco přikázal pohanům.>>
Tak, tak. Nic takové B-h nedohodl s nikým, než s kmeny Jaakova, kterého nazval Israel. Proto i s Vámi nebo i se mnou nikoliv.
<< A konkrétně k [obohu.cz] [obohu.cz] sedmému dni [obohu.cz] [obohu.cz] je dostatek informací k tomu, co se stalo - sedmý den Bůh požehnal a posvětil, oddělil jej od ostatních dnů. Oddělil jej tak, že je to oddělení poznat i dnes (například ve statistikách internetových serverů), po tisíci letech, přes léta snahy toho odpůrce o změnu času a časů. Je tedy ten den takový i pro nás.
<<
To nevím, zda-li to jde poznat podle statistik internetových diskuzí. Například zde o GS jste uvedl, že v sobotu je daleko více přispívěků, než v neděli. Takže to, co běžně lidé dělají, když pracují, konají více v neděli, než v sobotu. Spíše známka toho, že křesťanství dokázalo "ve svém světě" přesunout sobotní den (sobota je odvozena od hebrejského slova šabat a to zase od hebrejské číslovky sedmý) na první den týdne - tedy neděli. Křesťané činí v sobotní den spoustu práce, kterou lidstvo koná ve dnech všedních v zaměstnáních. Příkaz o zachovávání šabatu, toho sedmého dne, je pro celý národ - všechny kmeny Israele, nikoliv pro jednotlivce, aby někdo mohl vykonávat o šabatu činnosti, které sice nejsou náplní jeho zaměstnání nebo jiných činností, které sám koná všedního dne, ale o zákazu vykonávat všechny činnosti spojené s výrobou, stavbou a s demontáží putovního chrámu. Od těchto všedních činností se ustává a odpočívá, ale nikoliv od každé činnosti, a už vůbec to neznamená v hebrejštině co dnes zaměstnání či práce. Ještě mi napište, zda se a v který den se scházíte k tomu, abyste světili ten sedmý den, zda v sobotu nebo v neděli.
Ale nenapsal, Cizinče. Vaše odkazy sice čtu, ale stále jste nenapsal, co tedy činíte v sedmý den. A navíc, pokud něco neděláte a od toho si odpočnete v sedmý den, vůbec to nic neříká o tom, co děláte.
<<Mám takové tušení, že když jste výše psal " Jak si to tak čtu, něco důležitého tam chybí, co křesťané rozhodně nedělají, ba přímo proti tomu brojí, viďte, Cizinče.", bylo to o docela jiném brojení, řekl bych dokonce o opačném brojení? Ale možná se pletu.>>
Jj, tušení, tucha, asi něco takového, jako hádat či věštit, a mířit naslepo a občas se i trefit, viďte, Cizinče :)
Tedy k věci jeden názorný nejkřiklavější příklad: co obřízka, a to doslovně, jak to čtete - obřízka mužkého pohlaví? Konáte to? Nebo to v tom chybí? Jste pro, nebo když Vám někdo řekne, že pokud se nedáte obřezat a nebudete dodržovat všechny micvot Tóry a naplňovat je svým životem zcela reálně bez nějaké alegorie, a také dodržovat všechna nařízení daná soudci Israele v těch našich a dřívějších letech, neboť od jejich slov, která oni řeknou se nesmí Žid odklonit ani nalevo ani napravo? Nechybí Vám tam - a budete je konat, tedy vykonávat? Dost důležitá věc, viďte. Takže to, že napíšete, že jste dokonce dům Israele, a ikdyby jste napsal, že jste Israel, nebo dokonce pravý Israel či Israelec, tak Vám do toho chybí něco důležitého - zjevná pravda Vašeho života.
Jistě se pletete, jako už mnohokráte. Když jsem mnoho z těchto věcí počal probírat s křesťany, byli jako "na nožích". A já skutečně brojil a musel být připraven na střet s nimi - to je to brojení. Tak jako i zde na GS a poslední dobou velice často s Vámi. Ale já tehdy jako i dnes, nakonec vždy ustoupím a nechám každého při svém. Ále i tak, je to přeci jenom pro mne úsměvné, když křesťan prohlásí, že je spravedlivý (cadik), nebo když napíše, že je coby křesťan dům Israele, apod.
Nu nic. Díky za to, že jste teď psal dost narovinu. Považuji další debatu k tomuto s Vámi za uzavřenou, a neodpustím si pošťouchnutí - " I Vy dome Israele" :) |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 21. květen 2020 @ 06:44:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Prostě nejste Židé. A ani Vaše děti.
Tuhle "informaci" jste získal kde?
Křesťanem jste, ale né, domem Israele nejste :)
"né". A proto občas píšete o dětinskosti, že?
Opravdu nejsem celý dům izraele, to jste porozuměl správně. Jsem jedinec, součást Izraele.
To nevím, zda-li to jde poznat podle statistik internetových diskuzí.
Určitě to jde poznat i podle statistik internetových diskuzí - tedy kromě statistik eshopů či informačních serverů, či datových toků, kde to jde poznat velmi dobře.
Například zde o GS jste uvedl, že v sobotu je daleko více přispívěků, než v neděli.
Tuhle "informaci" jste získal kde? Nepopletl jste si mne s někým? Nebo jste si nepopletl informaci? Těžko bych něco takového mohl uvádět, když to není pravda.
Ale zcela jistě jsem uváděl informaci o tom, že v sobotu (sedmý den) je nejméně příspěvků v týdnu:
den pocet 1 23023 2 25114 3 26167 4 25643 5 25690 6 23911 7 20322
Spíše známka toho, že křesťanství dokázalo "ve svém světě" přesunout sobotní den (sobota je odvozena od hebrejského slova šabat a to zase od hebrejské číslovky sedmý) na první den týdne - tedy neděli.
Ne, to určitě vaše "křesťanství", co brojí proti lidem, kteří mají v srdci Boží přikázání, žije antisemitismus či cokoliv podobného, nedokázalo. A že to nedokázalo, o tom svědčí i statistiky serverů či funkce weekday(datum) v některých programovacích jazycích - z toho ostatně vychází výše uvedená statistika.
Ale snažilo se, to vaše "křesťanství", leč marně. To, že Bůh sedmý den oddělil a požehnal je přes snahu vašeho "křesťanství" znát podnes. A nejen na statistice webových serverů.
Ještě mi napište, zda se a v který den se scházíte k tomu, abyste světili ten sedmý den, zda v sobotu nebo v neděli.
Nescházíme se, abychom světili sedmý den, ani v sobotu, ani v neděli, ani v pondělí, ani jiný den. To už jsem zde psal také: Sedmý den už je svatý, posvěcený, oddělený. Není potřeba sedmému dni ještě nějak pomáhat, aby byl více oddělený, než je.
Jj, tušení, tucha, asi něco takového, jako hádat či věštit, a mířit naslepo a občas se i trefit, viďte, Cizinče :)
No, nevím, zda naslepo - neodpovídáte na otázky.
Když jste psal:
"Jak si to tak čtu, něco důležitého tam chybí, co křesťané rozhodně nedělají, ba přímo proti tomu brojí, viďte, Cizinče."
Tak o jakém brojení jste to psal? Psal jste o vašem brojení? Nebo jste psal o docela jiném brojení, než vašem?
Hezký den Cizinec
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Čtvrtek, 21. květen 2020 @ 08:16:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | <<Nebo jste si nepopletl informaci? Těžko bych něco takového mohl uvádět, když to není pravda. >>Ok. Vaši informaci jsem špatně pochopil. Nicméně, rozdíl cca 2700 příspěvků je dost nepatrný vzhledem k tomu, že v sobotu je přes 20.000 příspěvků namísto 0. A pokud se to týká křesťanského diskuzního serveru :) … A pokud jsem tedy koukal dobře, v sobotu zde přispíváte dost často.
<<Tuhle "informaci" jste získal kde?>>
No, od Vás :) Takže znovu, jste Žid? Je Vaše manželka Židovka? Prokažte rodový původ nebo že jste konvertoval.
<< "né". A proto občas píšete o dětinskosti, že?>>Určitě, zvláště tehdy, když mi zde někdo tvrdil, že je dům Izraele, a nyní tvrdí, že je součást Israele :)) Nebo když tvrdí, že si člověk má důležité věci vyjasnit už na počátku svého života. :)
<<Opravdu nejsem celý dům izraele, to jste porozuměl správně. Jsem jedinec, součást Izraele.>>
I Vy součástko Israele, součástko domu Israele :) A na to jste přišel jakpak, že jste součást Israele? Jste Israelec? Ke kterému kmenu Israele patříte? Prokážete rodový původ nebo konverzi?
<< Nescházíme se, abychom světili sedmý den, ani v sobotu, ani v neděli, ani v pondělí, ani jiný den. To už jsem zde psal také: Sedmý den už je svatý, posvěcený, oddělený. Není potřeba sedmému dni ještě nějak pomáhat, aby byl více oddělený, než je.>>
Vy nesvětíte sedmý den, a on už je pro Vás svatý a posvěcený, oddělený? Třeba když zde v sobotu přispíváte? Co ještě děláte v sobotu, když se v sobotu nescházíte, abyste světili sedmý den? Jakou činnost děláte v sobotu? Neodpověděl jste. Nezajímá mne, co neděláte, ale co děláte v sobotu, aby ten den byl pro Vás svatý, oddělený od všech ostatních dnů týdne.
<<Tak o jakém brojení jste to psal? Psal jste o vašem brojení? Nebo jste psal o docela jiném brojení, než vašem?>>
Na toto jsem odpovídal :) Takže znovu, jestlipak odpovíte, zda souhlasíte s těmito výroky nebo ne:
Sk 3:15 [www.obohu.cz]:Zabili jste Původce života, kterého Bůh vzkřísil z mrtvých; my jsme toho svědky. Sk 5:30 [www.obohu.cz]:Bůh našich otců probudil z mrtvých Ježíše, kterého jste vy pověsili na dřevo a zabili; 1Te 2:15 [www.obohu.cz]:kteří zabili Pána Ježíše i své proroky a také nás pronásledovali; Bohu se líbit nechtějí a vůči všem lidem jsou nepřátelští. Mt 27:25 [www.obohu.cz]:A všechen lid na to řekl: „Jeho krev na nás a na naše děti!“
Souhlasíte? Jsou pravdivé? Jsou Israelče?
A pak další: když někdo dodržuje přikázání Tóry, je to pro Vás zákonické? Souhlasíte s tím, že kdo by se chtěl stát z pohanů členem vyvoleného národa Israele, musí se dát obřezat, vstoupit do mikve, vzít na sebe závazek dodržovat všechna přikázání Tóry, vzít na sebe to jho Smlouvy ze Sinaje, a ctít a dodržovat otcovské zvyky národa, jinak se nemůže stát jeho členem? Je to pro Vás brojení? Lež, pravda? |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 29. duben 2020 @ 16:21:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | To je pravda, protože toto za nás, když jsme byli mrtvými, podstoupil sám Kristus.
Ahoj Stando.
Díky za rozumnou a pravdivou řeč. Rozumíš tedy, že když apoštol píše [obohu.cz], že náš starý člověk byl spolu s ním ukřižován, že to nebylo tak, že by nás někdo křižoval, že to nebylo potřeba nás křižovat? Že když už je někdo mrtvý, není ho potřeba křižovat?
Že to místo písma je o Pánu Ježíši Kristu a o tom, co pro nás udělal, ne o nás, o člověku?
My se k tomuto jeho umírání a křižování navzdory běhu času bytostně přiblížíme v okamžiku našeho bytostného propojení s Kristem - v okamžiku našeho křtu, v okamžiku Kristovy obřízky našeho srdce.
To je otázka, jestli se k tomu někdy přiblížíte - zatím to vypadá, že se ke křtu neblížíte. Nebo už se blížíš ke křtu, máš už víru, která tě dovede ke křtu?
Mentálně zaostalý oligofrenik ale čehosi takového nebude schopen nikdy. Chápeš to, přijímáš toto svým rozumem?
Já nevím. Proč by nebyl? Pár zaostalých lidí jsem viděl a byl s nimi a moc dobře rozumí srdci. Mentální problémy nijak nesnižují lidskou potřebu vztahů, pomoci, záchrany, vzájemné starosti.
Možná vaše výmysly náboženství a vaše virtuální světy mají problém s lidmi, kteří jsou mentálně slabší?
Jak to může být zaslíbení pro všechny, když je tu od člověka zjevně vyžadován úkon, podmíněný adekvátní rozumovou vyspělostí (schopnou osobní víry) a vyznání, kterého např. oligofrenik nikdy schopen nebude?
Stando, kde jsi vzal "rozumovou vyspělost"?
Tyhle tvoje kličky a vaše problémy s rozumem a vašimi rozumovými "vírami" přeci nesouvisí s tématem.
Čím může být takový člověk zasažen v srdci, když sám nechápe ani smysl jednotlivých slov, natož pro něj cosi tak abstraktního, jako je existence neviditelného Boha!
Tím stejným, čím jsme byli zasaženi my - evangeliem. Boží mocí k záchraně.
Pro něho tedy není podle Ř 10,9 záchrany?
Stando, čteš si vůbec příspěvky, na které odpovídáš? Římanům je psáno z reálného života, reálným lidem, nesouvisí s vaším převráceným náboženským uvažováním.
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 30. duben 2020 @ 10:24:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Tak byl náš starý člověk (člověk přirozený, člověk nepokřtěný) spolu s Kristem ukřižován, nebo nebylo potřeba, aby ho někdo křižoval? Byli jsme ukřižováni (spolu s Kristem) a přitom podle tebe nebylo potřeba, aby nás někdo ukřižoval?
Kde se ztratilo logické myšlení?
Jsou i lidé mentálně zaostalí do té míry, že se nikdy nenaučí rozumět slovům. Sami vydávají jen skřeky. Jen vnímají pohlazení, laskavý tón hlasu, lásku ....
Jak my mohl takový člověk uvěřit podle tvé ustrnulé šablony: vyznat Krista za svého Spasitele a uvěřit ve svém srdci? Vždyť něco tak pro něj abstraktního, jako je neviditelný Bůh, je naprosto nedosažitelné!
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 01. květen 2020 @ 08:35:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Kde se ztratilo logické myšlení?
Tak zpátky, na místo, kde jsi odpověděl smyslyplně a logicky
Mrtví nemusí umírat, ani je není potřeba křižovat.
A ty jsi na to odpovídal:
To je pravda, protože toto za nás, když jsme byli mrtvými, podstoupil sám Kristus.
Tak jak to je Stando: Musí prosím tě mrtví umírat, nebo nemusí? Je potřeba mrtvé křižovat, aby byli mrtví, nebo jsou mrtví mrtví už před ukřižováním?
Jsou i lidé mentálně zaostalí do té míry, že se nikdy nenaučí rozumět slovům. Sami vydávají jen skřeky. Jen vnímají pohlazení, laskavý tón hlasu, lásku ....
No vidíš to, rozumná řeč.
Takže takovým lidem jsou virtuální mentální rozumové spekulace všelijakých náboženstvích k ničemu. Ale "řeči srdce" rozumí dobře. Reagují tedy na to, co je obsahem křesťanského evangelia, té moci k záchraně.
Jak my mohl takový člověk uvěřit podle tvé ustrnulé šablony: vyznat Krista za svého Spasitele a uvěřit ve svém srdci? Vždyť něco tak pro něj abstraktního, jako je neviditelný Bůh, je naprosto nedosažitelné!
Stando, když apoštol Pavel píše [obohu.cz]: "Vyznáš-li svými ústy Pána Ježíše a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš zachráněn." tak je to pro tebe "ustrnulá šablona"? Zajímavé uvažování, a je dobře, že dáváš své postoje najevo.
Až to slovo pro tebe nebude "ustrnulá šablona", ale bude blízko tvému srdci, budeš blízko spasení.
Ve skutečnosti, v realitě, je Stando mnohem snažší, aby tomu slovu apoštola Pavla uvěřil třeba člověk s Downem, než člověk, který je zmatený římskokatolickým náboženstvím, pro kterého je to slovo "ustrnulá šablona".
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 01. květen 2020 @ 11:57:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ...""Vyznáš-li svými ústy Pána Ježíše a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš zachráněn." tak je to pro tebe "ustrnulá šablona"? "...
Téměř všichni lidé jsou mentálně vyspělí do té míry, že toto pro ně platí. Včetně dawnniků, kteří i přes své mentální postižení jsou pořád schopni osobního uvěření. Existují však i daleko horší mentální postižení, ve srovnání s tím je dawnnik ještě docela výhrou. Tito lidé obsahu lidských slov vůbec nerozumí a proto logicky tento Pavlův výrok se jich nijak týkat nemůže. V případě jejich křtu vyznávají víru v Krista jejich poručníci (v zastoupení) - lidé, kteří se starají o jejich základní potřeby a na kterých jsou oni existenčně zcela závislí.
..."Tak jak to je Stando: Musí prosím tě mrtví umírat, nebo nemusí?"...
Musí - mají - li totiž v Kristu obživnout.
Mrtvý (duchovně mrtvý pohan, člověk přirozený, nepokřtěný) musí umřít spolu s Kristem ve křtu (Ale jestliže jsme zemřeli spolu s Kristem, věříme, že s ním také budeme žít, - Ř 6,8), aby se spolu s Kristem mohl narodit z vody křtu a z Ducha svatého nový člověk - dítě Boží.
(Ř 6,3-4) Nebo snad nevíte, že když jsme byli pokřtěni v Krista Ježíše, byli jsme všichni pokřtěni v jeho smrt? Křtem jsme tedy byli spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom - jako byl Kristus Otcovou slávou vzkříšen z mrtvých - žili i my novým životem.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 24. duben 2020 @ 09:02:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Spasen jsem byl Ježíšem dávno před tím, než jsem
se narodil - ještě než jsem přišel na svět, nesl dávno před tím Pán
Ježíš můj hřích na kříž. Spasení jsem přijal až někdy, když mi bylo
dvacet ...."...
Skutečný kompilát nesmyslných tvrzení bez znalosti podstaty víry.
(Ř 6,22) Avšak nyní, když jste byli osvobozeni od hříchu a stali jste se otroky Božími, máte svůj užitek ku posvěcení a vašim cílem je věčný život.
Je li věčné spasení teprve našim cílem v budoucnosti, nemůžeš tu přece vážně tvrdit, že ty jsi to už přijal, že ty to už máš.
Žiješ v nebezpečné lži!
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 25. duben 2020 @ 08:07:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Skutečný kompilát nesmyslných tvrzení bez znalosti podstaty víry.
Je li věčné spasení teprve našim cílem v budoucnosti, nemůžeš tu přece vážně tvrdit, že ty jsi to už přijal, že ty to už máš.
Stando, náš život spolu nijak nesouvisí. To, že vy jste ještě Spásu nepřijali a chcete jít na soud nevypovídá nic o těch, co Spasení přijali. Vypovídá to jen o vás, vašem stavu, vašem vztahu k evangeliu, K Ježíši Kristu.
Římanům 6,22 pokračuje Římanům 6,23:
Mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu.
A pak pokračuje kapitolou 7, 8, 9 kde podrobně vysvětluje Římanům věci křesťanského života (a že to zvláště Římani nutně potřebují!) až do kapitoly 10 [obohu.cz], která je stejně pravdivá, jako ty předchozí (a zvláště pro Římany klíčová).
A v ní se píše:
Bratři, touhou mého srdce a prosbou k Bohu za ně je, aby byli zachráněni. Neboť jim vydávám svědectví, že mají horlivost pro Boha, ale ne podle pravého poznání.
Protože neznají Boží spravedlnost, a místo toho usilují postavit svou vlastní spravedlnost, nepodřídili se spravedlnosti Boží. Vždyť Kristus je konec Zákona k spravedlnosti pro každého, kdo věří.
Mojžíš píše o spravedlnosti, která je založena na Zákonu: ‚Člověk, který je bude činit, bude v nich živ.‘ Avšak spravedlnost založená na víře mluví takto: ‚Neříkej si ve svém srdci: kdo vystoupí do nebe?‘ — to je jako přivést Krista dolů — nebo: ‚kdo sestoupí do propasti?‘ — to je jako vyvést Krista z mrtvých.
Ale co praví? ‚Blízko tebe je to slovo, ve tvých ústech a ve tvém srdci;‘ je to slovo víry, které hlásáme: Vyznáš-li svými ústy Pána Ježíše a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš zachráněn. Srdcem se věří k spravedlnosti a ústy se vyznává k záchraně, neboť Písmo praví: ‚Každý, kdo v něho věří, nebude zahanben.‘
Bohužel blízko některých Římanů to slovo není, protože jsou zmatení herezemi, ve kterých mají "krista", kterého když člověk potká, znamená to pro něj smrt a to setkání s takovým "kristem" zabije dokonce i člověka, co už byl mrtvý předtím.
Žiješ v nebezpečné lži!
A co konkrétně by jako měla být ta lež a v čem by měla být nebezpečná?
A jako Mojžíš vyvýšil hada v pustině, tak musí být vyvýšen Syn člověka, aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný.“
„Neboť tak Bůh miluje svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby byl svět skrze něj zachráněn. Kdo v něho věří, není souzen, kdo však nevěří, již je odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jediného Syna Božího. Toto je ten soud, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé."
Ježíš říká [obohu.cz]: " Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den."
Co ty, Stando? Máš život věčný?
Toník
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 25. duben 2020 @ 08:40:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
(Ř 6,22) Avšak nyní, když jste byli osvobozeni od hříchu a stali jste se otroky Božími, máte svůj užitek ku posvěcení a vašim cílem je věčný život.
Je li věčné spasení teprve našim cílem v budoucnosti, nemůžeš tu přece vážně tvrdit, že ty jsi to už přijal, že ty to už máš.
Žiješ v nebezpečné lži! .....
V čem konkrétně je tato lež nebezpečná?
V jistotě jakési tvojí iluze, že ty už máš jistou věčnou spásu.
..." Co ty, Stando? Máš život věčný?"...
Třeba si nejdříve definovat, co to ve skutečnosti je, ten život věčný. Aby každý z nás nemluvil o čemsi jiném.
Bůh je zdrojem života. Kdo z nás má Boha zrovna v srdci, ten má věčný život. Nikoli ovšem ve formě, že by ho už nemohl ztratit. Žijeme dosud své pozemské životy, zmítáni našimi slabostmi, vášněmi, hříšnými návyky. Stále ještě, i přes veškerou snahu žít podle Boha, občas zhřešíme. Pokud bychom se dopustili hříchu těžkého, hříchu ke smrti, Bůh z takového lidského srdce odchází (co má společného Boží spravedlnost s temnotou?) a takový člověk ztrácí společenství s Bohem, ztrácí svůj věčný život. Až do okamžiku, kdy učiní opravdové pokání a Bůh mu jeho hřích odpustí.
Žádný člověk, dosud žijící tento svůj pozemský život, nemůže mít zatím jinou formu věčného života, než tuto podmíněnou, dočasnou. Přítomnost Boha v lidském srdci je podmíněna předchozím pokáním a odpuštěním hříchů a neexistencí dalšího smrtelného hříchu u toho člověka.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 25. duben 2020 @ 21:58:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | V jistotě jakési tvojí iluze, že ty už máš jistou věčnou spásu.
Žádný člověk, dosud žijící tento svůj pozemský život, nemůže mít zatím jinou formu věčného života, než tuto podmíněnou, dočasnou.
Takže ty máš "dočasnou formu věčného života". A proto asi píšeš tak často o zmatení herezemi, virtuálním světě a o zatmění rozumu.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 26. duben 2020 @ 08:37:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Bavíš se tím nějak, převracet smysl mých slov?
Já psal o tvé iluzi, že máš věčnou spásu jistou - nepsal jsem o Ježíši jako o iluzi. I toto tvoje psaní vypovídá hodně o tobě..
Zkus i zauvažovat, v čem je rozdíl mezi "mít věčnou spásu" u člověka dosud žijícího pozemský život
a v čem spočívá rozdíl "mít věčnou spásu" pro člověka po ukončení pozemského života. (malá nápověda: věčná blaženost v nebi, přímé patření na Boží tvář...).
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 28. duben 2020 @ 06:31:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Bavíš se tím nějak, převracet smysl mých slov?
Já psal o tvé iluzi, že máš věčnou spásu jistou - nepsal jsem o Ježíši jako o iluzi.
Ty jsi psal: "V jistotě jakési tvojí iluze, že ty už máš jistou věčnou spásu."
Moje spása je Ježíš Kristus. On je moje jistota.
Pokud jsi psal o mojí spáse a jistotě a psal jsi, že je to iluze, psal jsi to o Ježíši.
Pokud jsi to psal o nějakých tvých iluzích spasení, tak se mého života tvoje iluze netýkají, můžeš si tvé projekce odpustit.
Moje spása je Ježíš Kristus. On je moje jistota.
Co konkrétně je v mojí spáse pro tebe iluze, Stando?
Zkus i zauvažovat, v čem je rozdíl mezi "mít věčnou spásu" u člověka dosud žijícího pozemský život
a v čem spočívá rozdíl "mít věčnou spásu" pro člověka po ukončení pozemského života.
V ničem.
Pán Ježíš je stejný včera, dnes i navěky. Ježíš se nezmění, když člověk umře.
Ani člověk se nezmění, když umře, lidé se nemění smrtí. Pokud měl člověk dobré srdce, smrt na tom nic nezmění. Pokud je člověk hříšník (lhář, modlář, zloděj, cizoložník), smrt na tom taky nic nezmění. Jestli tedy hříšník spoléhá na to, že Smrt ho nějak promění, zbaví hříchu, změní jeho postoj k Bohu, ke hříchu, tak se ten hříšník plete, žije v iluzi, herezi, hloupé herezi.
Ale Pán Ježíš umí změnit život člověka. On je spasení, záchrana, která mění život člověka. Dokáže ukončit život život hříšníka a dát nový život, věčný život.
A ve skutečnosti není tak důležité "mít věčnou spásu". Taková fráze je ostatně spíše popletený způsob vyjadřování lidí v náboženství, že se ve svých iluzích, výkladech a domněnkách dohadují o tom, jestli "mají" či "nemají" věčnou spásu.
V realitě je to důležité tak, že "věčná Spása má člověka".
Ta jistota není v tom, že by člověk svou silou a svaly něco měl a navěky držel, ale ta jistota je v tom, že "Spása má nás".
To důležité není v tom, že člověk něco má a drží, ale v tom, že člověk něco, co měl, 𝓹𝓾𝓼𝓽𝓲𝓵 𝓪 𝓿𝔂𝓭𝓪𝓵.
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 28. duben 2020 @ 08:26:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Věčné spasení záleží ale na dvou hlavních věcech:
1.) Na Bohu, který se smilovává.
2.) Na člověku, který činí pokání a který po spasení touží.
Ani jedno nesmí chybět.
Bůh nás nikoho nespasí bez nás, z pouhého svého rozhodnutí.
Očekává od nás adekvátní postoj našeho srdce: nikoli pýchu, ale pokoru, nikoli naše holedbání se vlastní svatostí, ale pokání, lítost nad tím, co jsme v životě pokazili.
V Kristu máme jistotu - v sobě však jistotu mít nemůžeme - nevíme totiž, jak se sami doopravdy zachováme v budoucnosti. Pokud v dobrém vytrváme až do konce našich dní, budeme spaseni.
Ani překladatelé studijního překladu Bible však nenašli odvahu nazvat toto plnou jistotou spásy, ale zvolili správně raději slovo "důvěra", které je vyjádřením naděje spasení.
(1 J 4,17) V tom dosáhla láska při nás cíle, že máme naprostou důvěru pro den soudu, neboť jaký je on, takoví jsme i my v tomto světě.
..."Ani člověk se nezmění, když umře, lidé se nemění smrtí. "...
I Kristus se smrtí změnil natolik, že jej po vzkříšení ani jeho blízcí nepoznávali. Nepoznala ho hned ani Maří Magdaléna (která si nejdřív myslela, že je to zahradník), ani jeho učedníci, jdoucí do Emauz. Nepoznali ho hned ani jeho učedníci, když lovili ryby. Apoštol Jan musel říci Petrovi, že ten, kdo na ně z břehu volá, je Pán.
Vzkříšeného člověka totiž nepoznáváme očima, smysly - ale srdcem.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 29. duben 2020 @ 17:03:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Věčné spasení záleží ale na dvou hlavních věcech:
1.) Na Bohu, který se smilovává.
2.) Na člověku, který činí pokání a který po spasení touží.
Ani jedno nesmí chybět.
Pak chápu, proč ve tvém podivném náboženství pořád vylučuješ ze spásy mentálně zaostalé oligofreniky.
To je ale tvůj problém, problém tvých výmyslů.
Bůh nás nikoho nespasí bez nás, z pouhého svého rozhodnutí.
To je možné, nevím.
Ale třeba někoho z vás spasí, tak jako spasil svatého Pavla, který se taky evangeliu vzpíral. To přeci nemůžeš vědět? Spousta lidí v ŘKC byla spasená, i když se evangeliu vzpírala a posmívala se záchraně, která je v Pánu Ježíši Kristu.
Očekává od nás adekvátní postoj našeho srdce: nikoli pýchu, ale pokoru, nikoli naše holedbání se vlastní svatostí, ale pokání, lítost nad tím, co jsme v životě pokazili.
No a jak jsi na tom Stando teď s postojem srdce?
Buduješ si svaly a očekáváš, že budeš spasen za svoje zásluhy a napravování sama sebe, nebo už máš spíše tu pokoru?
V Kristu máme jistotu - v sobě však jistotu mít nemůžeme - nevíme totiž, jak se sami doopravdy zachováme v budoucnosti. Konečně v tom zmatku něco rozumného.
Tohle by si měl každý uvědomit. nejlépe na začátku života, ne až na jeho konci.
Bůh dokonce říká: "Prokletý je muž, který spoléhá na člověka, tělo pokládá za svou sílu a jeho srdce se odvrací od Hospodina. Bude jako jalovec v pustině, neuvidí, když přijde dobro, usídlí se na vyprahlých místech v pustině, v solné, neobydlené zemi. Požehnaný je muž, který spoléhá na Hospodina a jehož nadějí je Hospodin. Bude jako strom zasazený u vody, zapustí své kořeny u potoka; nebojí se, když přijde žár, jeho listí bude zelené; neobává se ani v roce velkého sucha, nepřestává nést ovoce."
Pokud si člověk uvědomí tuhle základní věc, může to být pro něj pomoc, aby hledal Boha, spoléhal na něj, věřil mu.
Ani překladatelé studijního překladu Bible však nenašli odvahu nazvat toto plnou jistotou spásy, ale zvolili správně raději slovo "důvěra", které je vyjádřením naděje spasení.
To je Stando tím, že překladatelé bible překládají křesťanské učení. Vaše náboženské klikyháky ve stylu "plných jistot spásy" a podobné nesmysly se nevyskytují ani v písmu, ani v běžném životě.
O tom už jsem ti psal: Kdyby bylo písmo římskokatolické, nebo z jiného náboženství, bude plné vašich kliček, podmínek, vylučování, jistot a nejistot v sobě, vašich podivných jistot a nejistot spásy, vašich spekulací o lidech a spekulací co asi v budoucnu.
Že je ale písmo svaté křesťanské a židovské, je spíš o Bohu a o životě s ním, o Pánu Ježíši Kristu, o to, co Bůh udělal a jak žili lidé s Bohem, komu a co věří a na co spoléhají a vaše nápady o spasení za vytrvání a ještě v dobrém či o nějakých podivných plných jistotách spasení jsou písmu cizí. Tím pádem jsou cizí i překladatelům písma.
Zkus se někdy zamyslet, pokud už je pro tebe slovo "spasení" synonymem slova "Záchrana". Kdybys třeba spadl do studny, přijeli hasiči a vytáhli tě, co bys říkal lidem okolo? Chodil bys po sousedech a říkal bys jim: "Mám plnou jistotu spasení hasiči ze studny"?
Myslím, že pokud by ses vyjadřoval takto, tak i na té Moravě tě zkusí zkontaktovat s psychiatrem, jestli by ti nepomohl.
A kdybys spadl do studny a hasiči tě vytáhli, taky bys snad docela normálně řekl: "Hasiči mě zachránili". Nebo ne?
V normálním životě se nikdo nevyjadřuje nesmyslně, hloupě, mluvou popletených náboženství ve stylu "mám plnou jistotu spasení".
I křesťané, když svědčí o životě, říkají normálně: Ježíš nás zachránil. Vysvobodil z deprese, temnoty, beznaděje. Uzdravil z nemocí. Zbavil nás lži, zlodějny.
Vzkříšeného člověka totiž nepoznáváme očima, smysly - ale srdcem.
Ano, o tom jsem psal, Stando.
Nepsal jsem o těle, psal jsem o člověku.
Člověk se smrtí nezmění, ani vzkříšením.
Jestli byl ten člověk zloděj a umře, tak se nezmění smrtí, že by přestal být zlodějem.
Jestli je člověk hříšník a umře, nepřestane být smrtí hříšníkem.
A hříšník umře, po smrti půjde ten hříšník na soud a bude na tom soudu ten hříšník spravedlivě souzen, lze bez větších problémů snadno dopředu odhadnout výsledek toho soudu, jen tak logicky.
V písmu se píše jasně a přímo, jak dopadnou hříšníci na soudu.
Jestli je tedy člověk hříšník a nehodlá to do smrti změnit, může mít plnou jistotu pro den soudu, jak to s ním jistě na soudu dopadne.
Pak se podle toho může zařídit: Buď se obrátí k Bohu, pokoří se, přijme milost v Ježíši a přestane být hříšníkem, nebo si vyrobí nějaké učení, ve kterém hříšníci přeci jen nějak projdou spravedlivým soudem a budou při tom spasení, učení, které sice příjemně lechtá sluch, však odvádějící člověka od skutečné reality - a navíc je takové učení v rozporu jak se svědectvím písma, tak s logikou života.
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 30. duben 2020 @ 20:16:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Pak chápu, proč ve tvém podivném náboženství pořád vylučuješ ze spásy mentálně zaostalé oligofreniky."...
Toníku, mentálně zaostalé oligofreniky vylučuješ ze spasení právě ty (a já ti to vyčítám - natolik jsi inteligentní, abys toto chápal a neobracel to takto neobratně proti mě).
To ty říkáš, že člověk musí vyznat Krista za svého Pána a uvěřit ve svém srdci - že pak jsi byl spasen.
(Ř 10,9) Vyznáš-li svými ústy Pána Ježíše a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš zachráněn.
Já tvrdím, že právě tento bod (BRANÝ JAKO STĚŽEJNÍ PODMÍNKA PRO TVÉ SPASENÍ) vylučuje oligofreniky ze spasení.
Naše katolická víra ale nevylučuje ze spasení nikoho, protože v případech mentální neschopnosti osobní víry uznává zástupnou víru těch, kteří se o takto neschopného v jeho základních životních funkcích (nutných pro jeho přežití) starají.
..."Jestli je tedy člověk hříšník a nehodlá to do smrti změnit"...
Každý z nás je hříšníkem, protože každý z nás ze slabosti občas zhřeší, i když rozumově a vůlí hřešit nechce.
Nejsme schopni zcela přestat být hříšníky, můžeme se jenom stát kajícími hříšníky. Ale můžeme se svou náklonností ke zlému bojovat, svoji hříšnost ve spolupráci s Bohem stále více umenšovat.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 01. květen 2020 @ 08:57:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | mentálně zaostalé oligofreniky vylučuješ ze spasení právě ty (a já ti to vyčítám - natolik jsi inteligentní, abys toto chápal a neobracel to takto neobratně proti mě).
Samozřejmě, že jsem tak inteligentní, že chápu, že se tvé postoje a tvé myšlenky snažíš natlačit mně, přehodit je na mne. Kousek vedle to dělá další podobný, co tlačí své emoce a pocity, vedle v diskuzi zase komunista dokola tlačí druhým svoje vraždy a závist a to, že se nikdy nezměnil...
Je zjevné, že s myšlenkou "vylučování ze spasení" jsi přišel ty - a snad jsi natolik inteligentní, abys chápal že si tvé myšlenky a tvé postoje nedám natlačit a je nefér diskuzní praktika, že tvé uvažování tlačíš druhým, když obracíš tvoje myšlenky proto mně, jako by byly moje.
Už bys měl mít zkušenost z diskuze, že si nenechám natlačit vaše postoje.
Já tvrdím, že právě tento bod (BRANÝ JAKO STĚŽEJNÍ PODMÍNKA PRO TVÉ SPASENÍ) vylučuje oligofreniky ze spasení.
No, sláva. Rozumná řeč.
Přesně tak!
Pokud takto hloupě berete písmo, proti jeho smyslu -jako že to děláte často i na jiných místech -vychází vám takové nesmysly, jako vylučování lidí ze spasení.
Naše katolická víra ale nevylučuje ze spasení nikoho, protože v případech mentální neschopnosti osobní víry uznává zástupnou víru těch, kteří se o takto neschopného v jeho základních životních funkcích (nutných pro jeho přežití) starají.
Naše křesťanská víra nevylučuje ze spasení nikoho, protože víme, že Bůh je zachránce všech lidí [obohu.cz], a že Ježíš byl ustanovem, aby smířil vše jak na zemi, tak v nebi [obohu.cz]. Víme, že nesl hřích každého z nás - i lidí, co nemohou mluvit, co nemohou slyšet, nebo co nemohou myslet - ať už kvůli inteligenci, nebo kvůli popleteným náboženstvím, která různé lidi svými podmínkami vylučují ze spásy.
Nejsme schopni zcela přestat být hříšníky, můžeme se jenom stát kajícími hříšníky. Ale můžeme se svou náklonností ke zlému bojovat, svoji hříšnost ve spolupráci s Bohem stále více umenšovat.
To je dobré vědět. To samozřejmě není schopný žádný člověk.
Je to ale schopný Bůh - ten dává nový život. Život hříšníka, co nikdy nemůže přestat být hříšníkem, se pak pohřbí, ukončí, terminuje. Stejně by takový život neměl smysl - hříšníci totiž na Božím království nebudou mít podíl.
Toník
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 01. květen 2020 @ 12:11:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Už jsme si ujasnili, že ty sice uznáváš, že občas zhřešíš, ale za hříšníka se přesto nepovažuješ.
Což je podle mne paradox, popírající logiku věcí.
Když zhřešíš, jsi stále jenom hříšníkem.
..." Nejsme schopni zcela přestat být
hříšníky, můžeme se jenom stát kajícími hříšníky. Ale můžeme se svou
náklonností ke zlému bojovat, svoji hříšnost ve spolupráci s Bohem stále
více umenšovat.
To je dobré vědět. To samozřejmě není schopný žádný člověk.
Je to ale schopný Bůh - ten dává nový život. "...
Jak tomu mám rozumět?
Souhlasíš, že my nejsme schopni zcela přestat být hříšníky, ale že je toho schopný Bůh - Ten ti tedy (podle tebe) dal nový život, takže jsi přestal být hříšníkem - díky Bohu jsi tedy schopen zcela nehřešit? (přestože na jiném místě potvrzuješ, že hřešíš dál, ale prý nejsi už hříšník,).
Což mě osobně připadá trochu padlé na hlavu. Cožpak já tě snad do těchto vyjádření nějak tlačím?
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 15. duben 2020 @ 10:29:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | (Ř 14,10-12) Všichni totiž předstoupíme před Boží soud, neboť je psáno: Jako že žiji, říká Pán, každé koleno se přede mnou skloní a každý jazyk vzdá Bohu slávu.
Tak tedy každý z nás vydá Bohu počet sám za sebe.
Účtuje se až po uzávěrce - nikdy ne dopředu.
I lidský život se zúčtuje až po "uzávěrce" - po smrti těla, po ukončení pozemského života. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 19. duben 2020 @ 09:01:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Tak tedy každý z nás vydá Bohu počet sám za sebe. Soud a odměna za práci jsou dvě různé věci - rozumíš tomu, je to tak?
Když někdo spáchá nějaký zločin, je potřeba soud. není potřeba čekat ani na smrt, ani na konec světa - pokud někdo provede zločin, je potřeba, a je to důležité, aby soud nad zločinem proběhl co nejdříve. Se soudem není potřeba čekat na nic, kromě jediného: Usvědčení pachatele. Pokud je pachatel usvědčen, může proběhnout soud, pachatel je odsouzen a věc je vyřízená.
A soudu naopak není vůbec potřeba vědět, co ten člověk dělal za práci - jestli to byl řidič, nebo zedník, jestli práci dělal dobře, nebo špatně. Když se dělá práce, je odměna za práci. Odměna za práci probíhá až po práci, v případě kdy člověk například podniká, tak i měsíce nebo léta po práci. Je potřeba počkat na výsledek práce, jestli byla dobrá a jak moc dobrá. Když je práce dobrá a odpovědná, je za ní větší odměna. Když je špatná a méně odpovědná, je odměna menší.
A když se dává odměna za práci, není potřeba se soudit.
I lidský život se zúčtuje až po "uzávěrce" - po smrti těla, po ukončení pozemského života.
Jak který lidský život.
Lidský život bezbožníků, lidí bez pravidel, řádu, bez evangelia ano - to je holt jejich úděl. Proto je dobré, aby se evangelium k lidem dostalo včas.
Lidský život člověka, který žije s Bohem, se účtuje tehdy, když je potřeba - obvykle co nejdřív. Člověk potřebuje zpětnou vazbu ke svému životu co nejdřív, co nejdřív spočíst náklady, výnosy, ukázat, rozmyslet, přijmout co dále, účtovat.
Ale ani všichni bezbožníci nežijí jak zvířata a nečekají na Smrt- je spousta lidí, co přemýšlí nad svým životem, hledají co dál, rekapitulují, účtují. A často se obrací i k Bohu, ještě než umřou. Stando, i když jsme žili v ŘKC, vedli nás k tomu, abychom se každý večer zamysleli nad životem, zrekapitulovali si den, zpytovali svědomí - nečekali jsme až na Smrt. To už máte jinak?
Toník
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 19. duben 2020 @ 09:51:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Toníku, to jsou ale žvásty! Že tě to samotného netrkne!
Co když onen "pachatel" (hříšník) spáchá svůj hřích až někdy v daleké budoucnosti? Jak a za co ho chceš soudit už dneska, když ho ještě nespáchal? Jak si představuješ usvědčit ze hříchu budoucího hříšníka už nyní?
Fakt až taková absence zdravého myšlení - jen v zajetých, zažitých sektářských frázích?
Pak se můžeš divit, že toto nazývám virtuálním světem?
Na soudné stolici Kristově proběhne v budoucnu (po naší smrti těla) soud nad životem každého z nás. Soud za všechno dobré i zlé, co jsme v životě vykonali. Tak to učí apoštolové.
Proto se tomu říká "Soudná stolice Kristova" a nikoli výplata, nikoli odměna za práci! (I když to spolu jistě trochu souvisí).
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 20. duben 2020 @ 07:23:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Toníku, to jsou ale žvásty! Že tě to samotného netrkne!
Co když onen "pachatel" (hříšník) spáchá svůj hřích až někdy v daleké budoucnosti? Jak a za co ho chceš soudit už dneska, když ho ještě nespáchal? Jak si představuješ usvědčit ze hříchu budoucího hříšníka už nyní?
No to je teda absence zdravého myšlení. Jak tě takový nesmysl vůbec napadl?
Když někdo spáchá nějaký zločin a je soud s tím člověkem, tak se neřeší ani to, jakou dělal práci, ani to, co ještě kdy spáchá v budoucnosti. Řeší se ten zločin, co už udělal.
Fakt až taková absence zdravého myšlení - jen v zajetých, zažitých sektářských frázích?
Předpokládám, že ten nesmysl o páchání v daleké budoucnosti pochází z toho, že žiješ léta v zažitých sektářských frázích. Odjinud než z ŘKC ta nesmyslná myšlenka pocházet nebude.
Pak se můžeš divit, že toto nazývám virtuálním světem?
To chápu, že tvé myšlení a tvé podivné nápady nazýváš virtuálním světem - to taky totiž virtuální svět je. Stálo by zato, abys vykouknul z těch nesmyslů, co žijete v ŘKC a podíval se do reality, jak to probíhá, když je nějaký soud.
Nebudou čekat, až umře, aby ho mohli soudit. Kdyby čekali na smrt pachatele, aby ho mohli soudit, to by pak byl virtuální svět náboženství, absence zdravého myšlení v zajetých sektářských frázích.
Na soudné stolici Kristově proběhne v budoucnu (po naší smrti těla) soud nad životem každého z nás. Soud za všechno dobré i zlé, co jsme v životě vykonali.
To ne, Stando. Každého z vás určitě ne.
Spousta římských katolíků se ještě před smrtí obrátí k Bohu, uvěří evangeliu o našem spasení, přijme Ježíše Krista. Často teď dostávám zprávy o tom, jak se lidé obrací k Bohu i v tom náboženství soch, obrazů a pověr - něco tu píše i Rosmano ze situace z Polska.
Třeba náš kamarád Honza - římský katolík jak řemen, co žije kousek od ruských hranic. Feťák, alkoholik, pašerák cigaret a recidivista, co utekl z domova před zatykačem a žil tady léta načerno bez dokladů.
Vrátil se domů - první co udělali, že ho tam zavřeli do vězení, mnoho měsíců jsme o něm neslyšeli. Vrátil se domů, i když věděl, že ho zavřou. Hodně měsíců to řešil.
A teď se stará o svoji maminku, kterou léta neviděl a pro kterou byl ostudou - teď už není, protože Ježíš změnil jeho život. Už to není feťák, ani pašerák, ani alkoholik.
Ten feťák, pašerák a alkoholik je se vším všudy pohřbený kousek od nás, hned vedle jednoho modláře a zloděje. Jeho život byl ukončen, byl odsouzen a byl pohřben spolu s Kristem.
Ježíš zachraňuje takové lidi, bere jejich hřích a dává věčný život, podle svého slova [obohu.cz]. To Ježíšovo slovo nelže ani neselže - ať si pyšní náboženští sektáři ve svém virtuálním světě myslí, co chtějí.
Pokud zůstanete v tom, co žijete, jistě se vám dostane odplaty podle vaší víry a čeká vás soud za všechno, co jste udělali. A ten vás určitě nebude lechtat, jako to vaše ujeté náboženství.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 20. duben 2020 @ 08:20:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Když někdo spáchá nějaký zločin a je soud s tím člověkem, tak se neřeší ani to, jakou dělal práci, ani to, co ještě kdy spáchá v budoucnosti. Řeší se ten zločin, co už udělal."...
Právě tak to funguje v tomto skutečném světě.
Soudí se jenom za to, co už člověk udělal.
Proto
nikdo nemůže už dopředu přijmout soud nad celým svým životem, ale pouze
nad tou částí, která už uběhla - která je už odžitá, která je už pryč.
Nelze přijmout jakýsi virtuální rozsudek nad celým svým životem (už i nad svojí budoucností), jak tu o tom píše jakýsi zmatený Toník, který tvrdí, že soud nad celým svým životem (včetně budoucnosti) už přijal a že tedy už na soud prý nepůjde!
..."Ten feťák, pašerák a alkoholik je se vším všudy
pohřbený kousek od nás, hned vedle jednoho modláře a zloděje. Jeho život
byl ukončen, byl odsouzen a byl pohřben spolu s Kristem."...
Jestliže byl pohřbený spolu s Kristem a stále ještě tam leží (kousek od vás), tak nevstal spolu s Kristem!
Pokud však jeho život ve skutečnosti neskončil, tak vstal spolu s Kristem - narozený znovu z vody a z Ducha - a už tam tedy ležet nemůže (kousek od vás) - když se nyní stará o svoji matku. Ani tolik ti nedá zdravý rozum?
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 22. duben 2020 @ 08:53:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Právě tak to funguje v tomto skutečném světě. Soudí se jenom za to, co už člověk udělal.
No tak vidíš, Stando. Tak proč vymýšlíš blbosti o soudu na něčím, co ještě neproběhlo?
Stačí vzít to, co člověk za život udělal, jaký je - zvlášť když je člověku skoro sedmdesát, tak to stačí, protože dál už toho moc nenadělá.
Ale když je člověk modlářem, vydá svůj život démonu, co si nechává říkat "neposkvrněné početí" a ten život si tím v té temnotě, prázdnotě a bezbožnosti docela zničí, nemusí čekat na to, jak to dopadne v sedmdesáti - stačí soud už nad tím, co udělal ve dvaceti.
Proto nikdo nemůže už dopředu přijmout soud nad celým svým životem, ale pouze nad tou částí, která už uběhla - která je už odžitá, která je už pryč.
Proč by nemohl? Že by se bál, měl strach? Že by byl pyšný a neměl pokoru, aby ten soud přijal?
Bůh zná celý život člověka, u Boha není problém, aby člověku ukázal, co si o jeho životě myslí, pokud má člověk tu pýchu, že se na soud s Bohem chystá. Jestli je nějaký problém, tak na straně pýchy člověka. Z jakého jiného důvodu by člověk nemohl přijmout Boží rozsudek nad jeho životem?
Nelze přijmout jakýsi virtuální rozsudek nad celým svým životem (už i nad svojí budoucností), jak tu o tom píše jakýsi zmatený Toník, který tvrdí, že soud nad celým svým životem (včetně budoucnosti) už přijal a že tedy už na soud prý nepůjde!
A že tě to baví si takhle vymýšlet nesmysly, Stando.
To, že vy žijete virtuální nesmysly a vsugerováváte si celý život v hlavách, že se vám mění kus chleba na boha a "přijímáte" toho boha, neznamená, že by vaše virtuální světy a virtuální rozsudky přijímali jiní.
Není tak těžké si projít křesťanské učení, konkordanci, najít si Pánův den, Hospodinův den nebo soud a pročíst si, co Bůh k tématu říká. Pokud člověk celý život žije zmatený herezemi v ŘKC, tak je to samozřejmě hodně těžké na jeho pýchu, protože ty informace o soudu, to Boží slovo, boří virtuální představy, které si lidé zmatení římským náboženstvím vytváří každý podle sebe.
Jestliže byl pohřbený spolu s Kristem a stále ještě tam leží (kousek od vás), tak nevstal spolu s Kristem!
Amen, Stando! Díky Bohu za to!
A nikdo z lidí na celém světě rozhodně nechce, aby byl ten feťák, pašerák a alkoholik vzkříšen! A určitě to nechce Bůh - a to je to nejdůležitější.
Jeden mizera, co lidem vymýšlí náboženství a trápí je bezbožností, ten by toho feťáka, pašeráka a alkoholika vzkřísit chtěl, ale díky Bohu, nemá na to moc.
Stejně tak, jako nebude k životu vzkříšen feťák, pašerák a alkoholik, tak nebudou k životu vzkříšeni [obohu.cz] ani modláři, lháři, vrahové, cizoložníci, čarodějové a kdekdo další.
A to je důležitá informace pro modláře v náboženství soch, obrazů a pověr, základní informace z křesťanského učení.
Pokud však jeho život ve skutečnosti neskončil, tak vstal spolu s Kristem - narozený znovu z vody a z Ducha - a už tam tedy ležet nemůže (kousek od vás) - když se nyní stará o svoji matku. Ani tolik ti nedá zdravý rozum?
Život toho feťáka, pašeráka a alkoholika ve skutečnosti skončil.
Kdyby život toho feťáka, pašeráka a alkoholika neskončil, kdyby ten feťák, pašerák a alkoholik dál žil, tak by se teď nestaral o svou matku tak jako se ten feťák, pašerák a alkoholik nikdy o svou matku nestaral.
Ani tolik ti nedá zdravý rozum, Stando?
Přemýšlej trochu, Stando.
Já vím, že když jsi žil v těch zažitých nesmyslech virtuálního římského náboženství léta, "přijímal" "krista" a přesto jsi Krista nikdy nepřijal, jsi teď za léta zmatený herezemi a úplné základy křesťanství nějak míjíš, nedochází ti, nebo se proti nim vzpouzíš, vymýšlíš nesmysly, blbosti, virtuality podle fantazije zmatení herezemi v ŘKC.
Můžeš se modlit, aby ti Bůh ukázal, jak je to se soudem, jak Bůh hodnotí tvůj život - ukáže ti to, má na to moc, Bůh nemusí čekat na Smrt, aby ti ukázal, co tvůj život.
Přečti si písmo, jestli Bůh vzkřísil vraha Šavla, jestli dál žil zloděj a podvodních Zacheus svůj život, jestli dál žil svůj život celník Matouš či ti rybáři, nebo jak to bylo, když se k nim dostalo spasení. Těch příběhů je v písmu dost.
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 24. duben 2020 @ 08:10:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Proto nikdo nemůže už dopředu
přijmout soud nad celým svým životem, ale pouze nad tou částí, která už
uběhla - která je už odžitá, která je už pryč.
Proč by nemohl? Že by se bál, měl strach? Že by byl pyšný a neměl pokoru, aby ten soud přijal? "...
Právě z toho principu, který se ti pokouším vysvětlovat. Nelze soudit a odsoudit člověka za něco, co ještě neudělal. Ani Bůh toto nedělá - je to jen ve tvojí hlavě.
Boží soud bude nad každým člověkem - za jeho odžitý život, po jeho smrti těla.
Ať se to komu líbí, nebo nelíbí - toto je realita, nikoli pýcha.
(Źd 9,27) A jako je lidem uloženo jednou zemřít a potom bude soud,....
Toto platí pro nás pro všechny - tedy i pro tebe.
Spoléhat na opak je nebezpečnou herezí.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 24. duben 2020 @ 08:58:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Právě z toho principu, který se ti pokouším vysvětlovat. Nelze soudit a odsoudit člověka za něco, co ještě neudělal. Ani Bůh toto nedělá - je to jen ve tvojí hlavě.
Proč si vymýšlíš takové nesmysly aby ses vyhnul docela jednoduchému faktu, že se soudí za to, co člověk udělal?
Stando, ty jsi prožil nějaký život, udělal v něm spoustu věcí, máš nějaké postoje. Zeptej se Boha na soud tvého života, na to, co už jsi udělal. Není potřeba řešit, co jsi neudělal.
A není důvod, aby ti Bůh ten soud neukázal.
Teda kromě zmatení herezemi, ve kterých žiješ, nebo že by ses bál ten soud přijmout.
(Źd 9,27) A jako je lidem uloženo jednou zemřít a potom bude soud,....
Toto platí pro nás pro všechny - tedy i pro tebe.
A proto tak často píšeš o vytrhávání veršů z kontextu, Stando.
Ano, to o mne jistě platí, stalo se podle toho slova. Jednou jsme zemřeli.
Zemřeli jsme spolu s Kristem, byli jsme spolu s Kristem odsouzeni a spolu s Kristem jsme byli pohřbeni.
Tebe to ještě čeká, protože jsi soudem neprošel, i když už jsi zemřel a jsi mrtvý v hříchu. A je dobře, že sis toho vědom: Jen opět doporučení, nečekej se soudem až na smrt, to bude pozdě.
A jak sis ten Židům 9,27 vytrhl z kontextu [obohu.cz] (a to ještě tak křiklavě, že tam necháváš čárku a je vidět, že to pokračuje!), tak ti tam chybí místo těch třech teček Židům 9,28:
tak i Kristus, když byl jednou obětován, aby vynesl hříchy mnohých, podruhé se bez hříchu ukáže k záchraně těm, kteří ho očekávají.
To se zase týká těch, co soudem prošli, přijali spravedlivý Boží soud nad svým životem, a Pána Ježíše očekávají.
A to slovo je naše jistota, jistě neselže.
Jsme posvěceni skrze oběť těla Ježíše Krista jednou provždy. Každý kněz stojí a koná denně službu a častokrát přináší stejné oběti, které nemohou nikdy odstranit hříchy (a že s tím máme z ŘKC dost zkušeností!!)
On však přinesl jedinou oběť za hříchy a navždy usedl po pravici Boží a nadále jen čeká, až jeho nepřátelé budou položeni za podnož jeho nohou. Neboť jedinou obětí učinil navždy dokonalými ty, kteří jsou posvěcováni.
Dosvědčuje nám to i Duch Svatý, neboť po slovech: Toto je smlouva, kterou s nimi uzavřu po těch dnech, praví Pán: budu dávat své zákony do jejich srdce a napíši je do jejich mysli,‘ dodává: ‚a na jejich hříchy a jejich nepravosti již nikdy nevzpomenu.‘
Samozřejmě to se netýká lidí, kteří nejsou součástí té smlouvy [obohu.cz], kterým Bůh nedal své zákony do srdce, kteří mají v srdci stále ještě náklonnost ke zlému, kteří si své hříchy stále nosí s sebou. Ty ještě pořád čeká Boží soud.
Pro některé přijde ten soud včas, dříve, než přijde Smrt.
Ale někdo holt bude čekat až na Smrt, zmaten popletenými herezemi.
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 25. duben 2020 @ 08:22:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Zeptej se Boha na soud tvého života, na to, co už jsi udělal. Není potřeba řešit, co jsi neudělal. "...
Já už nemusím řešit ani svou minulost - tu už přece nijak nezměním. Řeším jenom přítomnost. Nežiji totiž pod Zákonem, ale pod milostí - a ze svých minulých hříchů jsem už učinil pokání a byly mi Boží milostí odpuštěny. Bůh na ně už ani nevzpomene.
..." ... kterým Bůh nedal své zákony do srdce, kteří mají v
srdci stále ještě náklonnost ke zlému, kteří si své hříchy stále nosí s
sebou. Ty ještě pořád čeká Boží soud. "...
S vrozenou náklonností ke zlému se budeme potýkat my všichni bez rozdílu až do své smrti těla.
Typickým znakem všech sektářů je jejich domnělá "vyvolenost" už spasených, kteří už prý mají svoji budoucnost u Boha jistou. O tomto tě jistě ujistí i svědci jehovovi - je to samozřejmě nepravdivý blud, typický znak pro gnózi.
..."To se zase týká těch, co soudem prošli, přijali spravedlivý Boží soud nad svým životem, a Pána Ježíše očekávají."...
Žádným skutečným soudem jsi Toníku ještě neprošel - je to zase jen ve tvojí hlavě, ve tvém virtuálním nepravdivém světě. Ta skutečná křesťanská zvěst je o tom, že Kristus nepřišel, aby svět soudil, ale aby svět svojí obětí zachránil, spasil.
(J 12,47) A jestli někdo uslyší má slova, a nezachová je, já ho nesoudím. Nepřišel jsem, abych svět soudil, ale abych svět zachránil.
Dneska nás Bůh ještě nesoudí (naštěstí pro nás) - je totiž pořád ještě doba milosti.
Kristus bude jednoho každého z nás soudit až při svém druhém příchodu (prakticky po naší smrti) a to z celého prožitého života, nikoli jen z jeho nějaké části. Tvoje "přijetí" jakéhosi virtuálního rozsudku nad částí tvého odžitého života je jen zbožnou nepravdivou fikcí. Upnul jsi se na nepravdu!
To až před Kristovou soudnou stolicí se sečtou všechna naše aktiva i pasiva a až tehdy přijmeme nad sebou rozsudek. Konečný verdikt.
Taky už dneska očekávám i já svoji záchranu, Pána Ježíše. A přijímám od něj už dneska nikoli jakýsi jeho imaginární soud, ale přijímám jeho konkrétní pomoc pro pozemský život, milosti, svátosti.
..."Pro některé přijde ten soud včas, dříve, než přijde Smrt. "...
Pro některé z nás přišla dříve milost než soud. Stačí přijmout nabízenou milost, aby se člověk zachránil pro den soudu. Protože konečným cílem našeho života a jeho celým smyslem je spasení duší - v osobní rovině té svojí nesmrtelné duše a duší svých nejbližších, v rovině společenství pak pokud možno spasení celého lidstva.
Pokud je zde někdo už "vysmátý", že svoji spásu prý už řešit nemusí, že má na starosti důležitější věci - pak je to jen další zmatený človíček.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 25. duben 2020 @ 19:53:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Já vím, Stando, že jsi zmatený človíček, jednou píšeš tak, podruhé onak. Nemusíš psát tvé nápady jako projekce přes druhé, piš sám za sebe. Nemáš na to odvahu? Ani si nemusíš vymýšlet o druhých tvé virtuální světy z něčeho, co jsi nezažil, osobně neznáš..
Soudem svého života (celého života) už jsem prošel, Bůh mi zjevil výsledek toho života. Chvilku jsem se z pýchy vzpíral, ale přeci jen jsem věděl, že Boží rozsudek je spravedlivý. Ten spravedlivý Boží rozsudek nad mým životem jsem přijal, uznal, že má Bůh pravdu.
Tebe to Stando ještě čeká.
Píšeš, že dneska vás Bůh ještě nesoudí a píšeš "naštěstí pro vás", takže asi taky trošku rozumíš, jak to se soudem tvého života bude.
Tedy znovu jen radu: Nečekej s Božím soudem na Smrt, Stando. Zapomeň na "naštěstí" - na tom pro vás není nic "naštěstí", že ses ještě neseznámil se soudem nad tvým životem. Naopak, je lepší se s výsledkem soudu seznámit co nejdříve, aby se mohl člověk podle toho zařídit a nežil zbytečně v iluzi o svém životě a svých natrénovaných "svalech".
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 26. duben 2020 @ 08:28:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Tak já jsem prý zmatený človíček a ty pak napíšeš:
A stejným dechem dodáváš:
..." Soudem svého života (celého života) už jsem prošel, Bůh mi zjevil výsledek toho života."....
Jak jsi mohl projít soudem celého svého života, když tě evidentně čeká ještě nějaký ten kus života prožít? Rozum ti nijak neprotestuje nad tímto zjevným rozporem?
Jak to tedy, že tě Bůh soudil i za to, co jsi ještě vůbec neudělal - tedy za úplně celý život, který ještě nemáš odžitý?
To nedokážeš z těch svých naučených šablon myšlení (Soudem svého života (celého života) už jsem prošel ....) vypadnout a začít skutečně myslet sám a samostatně?
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 01. květen 2020 @ 08:20:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Jak to tedy, že tě Bůh soudil i za to, co jsi ještě vůbec neudělal - tedy za úplně celý život, který ještě nemáš odžitý?
Jak to, Stando, že tě napadají takovéhle nesmyslné pitomosti? To nedokážeš z těch svých naučených šablon myšlení (Soudem svého života (celého života) už jsem prošel ....) vypadnout a začít skutečně myslet sám a samostatně?
Proč by mne Bůh soudil za to, co jsem neudělal?
Proč by měl Bůh dělat pitomosti, které tebe napadají ve tvých nesmyslných šablonách myšlení?
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 01. květen 2020 @ 09:46:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
..." Proč by mne Bůh soudil za to, co jsem neudělal "...
Je to samozřejmě od tebe jeden velký nesmysl.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 03. květen 2020 @ 11:14:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | | Ne, Stando, to jsem určitě mylně netvrdil.
Chápu, že pro tebe je soud života ještě nesmysl, že tě čeká. Protože ten soud neznáš, tak s omylem domníváš, že ho projdeš "do nebe" - vyrobil sis nějaké učení, co ti "šimrá uši" že ten soud zrovna s tebou dopadne dobře, přes to, co jasně říká Boží slovo a co bys mohl znát.
Ale píšeš "Dneska nás Bůh ještě nesoudí (naštěstí pro nás)" - snad tedy alespoň tušíš, že to s tebou tak slavné nebude, až přijdeš na ten soud, že to tvoje kasání jít na ten spravedlivý soud celého tvého života a projít jím do nebe je jen póza.
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 04. květen 2020 @ 09:37:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
No vždyť ti vysvětluji, že soud nad celým lidským životem časově už někdy v první čtvrtině jeho pozemského života je
logicky pitomostí - znamenalo by to totiž od Boha rozsoudit i věci, které na tebe teprve přijdou, které si teprve ty v budoucnu svobodně zvolíš.
To ty máš vyrobené jakési učení - evidentně hodně hloupé učení - které tě mylně ujišťuje, že i tvoje budoucnost už byla Bohem souzena.
Nebyla.
..."Dneska nás Bůh ještě nesoudí (naštěstí pro nás)" ...
Naštěstí zatím máme pořád možnost využít Boží nabídky milostí odpuštění hříchů (skrze pokání a obrácení) a tím se vyhnout trestu za své hříchy. Proto ono "naštěstí".
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Úterý, 05. květen 2020 @ 18:02:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | >>Dneska nás Bůh ještě nesoudí (naštěstí pro nás)"<<
Odtud tedy plyne Váš strach z posmrtného soudu? Pokud už za svého života jste ještě nebyl nikdy souzen, ačkoliv jste učinil něco zlého, pak bych tomu rozuměl. To pak na tom bude asi lépe i mnohý vrah, který byl odsouzen na smrt. Snad byste s tím neměl čekat až na smrt a spoléhat se na B-ží milost, že vyřkne nespravedlivý výrok nad Vámi a udělí Vám milost. A snad byste ani neměl zpochybňovat B-ží spravedlnost, že kdo ho vyznávají a hřeší budou omilostněni oproti těm, kdo v něho nevěří a činí to stejné, nebo dokonce, jak zaznívá od některých křesťanů, že ač žili lépe, budou zatraceni, že v B-ha nevěřili.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 07. květen 2020 @ 07:38:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | | Jak tě prosímtě napadají takové nesmysly?
Zkus prosímtě zapomenou na to, co jsi neudělal, na ten virtuální svět toho, co se nestalo a nejspíš ani nestane, ale soustřeď se na to, co jsi udělal a hlavně na to, jaký jsi, co jsi.
Platí ještě co jsi psal před lety, je tvá situace stejná? Stále ještě "není jediného podstatného hříchu, který by se tě už vůbec netýkal, kde bych měl už zcela čisté svědomí a bylo to už za tebou."? Pokud ano, tak to má smysl soudit a spravedlivě odsoudit. To je totiž to důležité v životě člověka - ne skutky, které z takového stavu člověka vychází, ale stav člověka.
No vždyť ti vysvětluji, že soud nad celým lidským životem časově už někdy v první čtvrtině jeho pozemského života je logicky pitomostí - znamenalo by to totiž od Boha rozsoudit i věci, které na tebe teprve přijdou, které si teprve ty v budoucnu svobodně zvolíš.
Stando, tvoje psaní je logickou pitomostí. Proč bys prosímtě soudil někoho za něco, co neudělal, za něco, co bude v budoucnu? Fakt ti nedochází, jaké nesmyslné nápady si vymýšlíš ve tvém virtuálním světě?
Zkus se snést z tvého virtuálního světa do reality.
Dám ti příklad.
Představ si takového obyčejného hříšníka - když byl malý, naučil se lhát, toužit po majetku, trochu podvádět, pak se to zhoršilo, stal se z něj větší hříšník, začal krást více, dal se do gangu, začal mučit lidi a deset jich zavraždil, poslední z těch lidí docela bezcitně.
Je potřeba čekat na smrt, by ten člověk byl souzen?
Mělo by nějaký smysl čekat na smrt? Že by ten člověk přišel před soud a soudce by mu řekl: Počkáme, hříšníku, až umřeš, pak tě odsoudíme (k smrti ;-). mělo by to nějaký smysl?
Mělo by nějaký smysl soudit toho člověka za něco, co neudělal, co udělá v budoucnu? Snad by ti mohlo dojít, že to je taky nesmysl.
Stačí soudit toho člověka za to, co udělal. A z toho, co udělal není potřeba na soudu řešit, že jako malý lhal mamince, že nedojedl jídlo a hodil ho do záchodu - to by byla ztráta času soudce i všech okolo, soudit toho člověka za prkotiny.
Pokud stojí takový člověk před soudem, bude ho soud soudit za těch deset vražd a bude rozhodovat, zda dostane trest smrti, nebo ne. A pokud ty vraždy udělal, dostane spravedlivě trest smrti.
Není potřeba řešit nic jiného, ani co neudělal, ani prkotiny, co udělal.
To ty máš vyrobené jakési učení - evidentně hodně hloupé učení - které tě mylně ujišťuje, že i tvoje budoucnost už byla Bohem souzena.
Stando, že tě baví si takhle vymýšlet nesmysly o druhých, místo psaní k tématu diskuze! Ale to už známe, že když vám římskokatolíkům (nejen) dojde "diskuzní dech", začnete si taky vymýšlet blbosti o druhých. Martino lže a pomlouvá na první dobrou, tobe to chvilku trvá.
Když si takhle vymýšlíš o druhých nesmysly z vašeho světa, máš ještě pořád jistotu, že na spravedlivém soudu budeš uznán pro nebe? V nebi si takhle budeš taky vymýšlet nesmysly o druhých?
Naštěstí zatím máme pořád možnost využít Boží nabídky milostí odpuštění hříchů (skrze pokání a obrácení) a tím se vyhnout trestu za své hříchy.
A jaký to má praktický smysl?
Je vám to vyhýbání se soudu a trestu k něčemu užitečné, pomáhá vám hříšníkům to vyhýbání se soudu a trestu nějak v životě?
Je to vyhýbání se soudu a trestu nějak prakticky užitečné vašim blízkým, lidem okolo?
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 08. květen 2020 @ 09:16:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jak tě prosím tě napadají takové nesmysly? "...
Je to samozřejmě od tebe jeden velký nesmysl.
Pokud je nad tvé rozumové možnosti pochopit podstatu tohoto tvého nesmyslného tvrzení, nemohu ti pomoci.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 08. květen 2020 @ 09:31:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | | To jsem určitě mylně netvrdil.
Pokud je nad tvé rozumové možnosti pochopit podstatu tohoto tvého nesmyslného tvrzení, nemohu ti pomoci.
Stando, určitě nepotřebuji pomoci od někoho, kdo místo psaní k tématu vymýšlí blbosti a pomlouvá pomluvami z vašeho virtuálního světa. Reaguješ jen na svoji fantazii.
A je pro mne vaše neslušné chování pochopitelné, není tak složité - když římským katolíkům dojde "diskuzní dech", děláte to často. A nejen - dělá to tu tak i komunista, ten úchyl a další podobní lidé.
Až někdy budeš chtít diskutovat k tématu a reagovat na příspěvky, můžeme si popovídat.
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 08. květen 2020 @ 16:58:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." To jsem určitě mylně netvrdil."...
Já tě přesně ocitoval. Tvrdil jsi přesně tuto pitomost, že jsi soudem úplně celého svého života už prošel - ačkoli ani nevíš, kolik ti ho ještě zbývá prožít.
Když se pořád otáčíš, jak na obrtlíku - navzdory logice, ignorujíc zásady zdravého rozumu - tak jaká pak diskuse!
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 24. duben 2020 @ 08:54:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Kdyby život toho feťáka, pašeráka a alkoholika neskončil, kdyby ten feťák, pašerák a alkoholik dál žil, tak by se teď nestaral o svou matku tak jako se ten feťák, pašerák a alkoholik nikdy o svou matku nestaral. "...
Jeho život skončil jen v tom tvém virtuálním světě, který neumí pojmenovat věci tak, jak skutečně jsou.
Život toho feťáka neskončil, ale byl jenom kvalitativně proměněn. V důsledku toho přestal fetovat a pít. Začal se starat o svou matku. Kdyby jeho život doopravdy skončil a stal by se mrtvolou (která ve tvém virtuálním světě leží na místě nedaleko od vás) - jak by se pak jako mrtvola (která leží kdesi u vás) mohl starat o svoji matku?
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 25. duben 2020 @ 21:32:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | | Já vím, Stando: Ty tvoje virtuální světy.
Pokud ti mohu radit v tom tvém problému s virtuálními světy, tak poměrně jednoduše: Včas vypínej televizi. A když u jí nevypneš včas, dívej se na něco hezkého, co ti tolik nepoplete hlavu.
A když se budeš dívat na Avengery, nebo Supermana, nebo podobný film, nekoukej tolik na svaly a sílu člověka, ale dívej se na srdce lidí, na vztahy.
O tom jsou totiž ty filmy. I když pro povrchní lidi jsou o svalech a síle.
Zpět z tvých virtuálních světů do reality.
Kdyby jeho život doopravdy skončil a stal by se mrtvolou (která ve tvém virtuálním světě leží na místě nedaleko od vás) - jak by se pak jako mrtvola (která leží kdesi u vás) mohl starat o svoji matku?
"Život" toho feťáka se nestal mrtvolou, to nebylo potřeba. Mrtvý hříchem už byl, nebylo ho potřeba zabíjet, ani nebylo potřeba, aby se stával mrtvolou, jako ve tvém vymyšleném světě, kde mrtví potřebují umírat. Ta mrtvola se pohřbila. Spolu s Kristem. Ve křtu. Ta mrtvola nebude vzkříšena a nikdo nechce, aby byla vzkříšena.
Zato je život Božího dítěte, ve kterém je všechno učiněno nové. A to je pro takového polského římského katolíka velké překvapení - bylo hezké takový nový život sledovat a teď ho sledovat na dálku. Někdy si dočti dokonce tu 5 kapitolu z listu Korintským [obohu.cz], kde Pavel dobře popisuje situaci toho člověka, co se stará o svou maminku (což feťáci nedělají - alespoň to by ti mohl dát rozum, nebo by ses mohl zeptat někoho, kdo zná realitu).
Toník
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 26. duben 2020 @ 08:14:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Má - li člověk na svých bedrech hřích ke smrti, je skutečně duchovně mrtvý tímto hříchem.
Nebyl - li Kristus vzkříšen, je tvoje víra marná - jsi dosud mrtvý ve svých hříších (říká apoštol Pavel) - jsi dosud duchovně mrtvolou.
Každý hříšník tedy potřebuje být spolu s Kristem vzkříšen (do života nového - bavíme se pořád o té stejné osobě (žádný Jakyl a Hyde). Ten samý člověk, který dříve fetoval, se nyní stará o svoji matku. Feťáci se o matky nestarají - toto je ovšem už bývalý feťák - proměněný! Není to žádná jiná osoba - jinou osobou se stal jenom ve tvém schizofrenním virtuálním světě.
Člověk duchovně mrtvý tedy potřebuje spolu s Kristem umřít (svému hříšnému způsobu života - Ř 6,8), aby se mohl narodit znovu z vody a z Ducha svatého - už očištěn ze svých hříchů. Jestli jsi, Toníku, takto spolu s Kristem nezemřel, nemohl by jsi se ani narodit znovu z vody a z Ducha svatého.
Božím dítětem se člověk stane až když ve svém stavu člověka přirozeného spolu s Kristem zemře (Ř 6,8), je spolu s ním pohřben a spolu s Kristem i vzkříšen (Kol 2,12) do života v novosti (Ř 6,3-4).
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 30. duben 2020 @ 07:53:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Člověk duchovně mrtvý tedy potřebuje spolu s Kristem umřít
A proto píšeš o zmatených človíčcích... Snad už ale duchovně mrtvá miminka nekřižujete a nezabíjíte s panem farářem ve svátosti křtu, abyste je pak museli křísit? ;-)
Ten samý člověk, který dříve fetoval, se nyní stará o svoji matku. Feťáci se o matky nestarají - toto je ovšem už bývalý feťák - proměněný!
Ach jo Stando - to vedle sebe napíšeš takový rozpor a nevidíš to?
Jen neznáš naprostý základ křesťanství, protože jsi jej nezažil.
Zkus se zajímat alespoň u odborníků, nebo lidí, co to zažili - neexistuje nic takového, jako "bývalý feťák". "Bývalý feťák" je fata morgána, virtuální realita. Feťák, který zrovna abstinuje, je stále feťák. Stále se musí držet, aby znovu nespadl do fetu.
Neexistuje nic takového, jako "bývalý kuřák", "bývalý alkoholik", "bývalý modlář", "bývalý zloděj". "Bývalý kuřák" se musí držet, když je poblíž zapálená cigareta, "bývalý zloděj" se musí stále držet, když je poblíž příležitost ukrást, "bývalý alkoholik" se nesmí napít ani trošičku..
Protože nejsou "bývalý".
Proto je jediné řešení života hříchu a smrti terminace. Pohřeb. Ne proměna. Ta nefunguje. Což bys měl při vaší letité snaze v náboženství a v tom, co vidíš okolo, moc dobře vědět.
Není to žádná jiná osoba - jinou osobou se stal jenom ve tvém schizofrenním virtuálním světě.
Stando, já vím, že svět nového života, nového narození [obohu.cz], je pro tebe zatím virtuální. Tak jen zkušenost: Takový feťák a alkoholik, který dostane nový život v Kristu Ježíši je 𝓽𝓪𝓴 jiný, že ho nepoznávají nejbližší lidé, kteří s ním léta žili, a to dokonce ani podle těla.
Jestli jsi, Toníku, takto spolu s Kristem nezemřel, nemohl by jsi se ani narodit znovu z vody a z Ducha svatého.
Ne, v realitě jsem samozřejmě tvoje virtuální motaniny umírání docela mrtvých nezažil.
Zato jsem zažil, že Pán Ježíš nesl a odnesl můj hřích, že byl spolu se mnou a za mne odsouzen, že vynesl můj hřích na kříž a za mne zemřel a že můj hřích nad Ježíšem nevyhrál (na rozdíl ode mne, kde můj hřích vyhrával často i kontumačně, jelikož se žádný boj nekonal).
Toník
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 30. duben 2020 @ 10:12:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Proto ti vysvětluji, že není žádnou mrtvolou kdesi pohřbenou, ale že je nově narozený - proměněný - spolu s Kristem vzkříšený! To Bůh ho proměnil (s jeho souhlasem), to Duch svatý vnesl nespokojenost s dosavadním životem do jeho srdce.
Feťák, který fetuje, má už velice málo společného s feťákem, který abstinuje. To jsme už někde úplně jinde.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 01. květen 2020 @ 08:17:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Feťák, který fetuje, má už velice málo společného s feťákem, který abstinuje. To jsme už někde úplně jinde.
Mají společný ten hřích, který je uvnitř nich, tu nesvobodu, otroctví, tu náklonnost ke zlému.
V tom se právě liší od lidí, kteří mají svobodu přejít kolem fetu a nedotknout se ho, kteří mají svobodu přejít sebetěžší situaci, aniž by mysleli na svého otrokáře.
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 01. květen 2020 @ 09:42:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nikdo z nás není úplně svobodný přejít kolem úplně každého hříchu, nikdo není zcela svobodný od náklonnosti ke zlému.
Jenom se lišíme v jednotlivých oblastech hříchu, vůči které máme slabost.
A lišíme se také v závažnosti těchto našich hříchů (jakož i v tom, že jeden z nich učiní pokání, zatímco jiný svůj hřích popírá a nepřiznává si ani, že je hříšníkem..
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 03. květen 2020 @ 11:09:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | | To ti věřím, Stando, situace lidí v náboženství je v tomto podobná. Náboženství je v oblasti hříchu bezmocné, hřích naopak dost trvanlivý. Není vám v tom co závidět.
Spíše je otázka: Je ti k něčemu užitečné, že toto žiješ? Je to k něčemu užitečné lidem kolem tebe? Vyhovuje ti tento stav? Chceš si ho "odnést do nebe"?
Otázky spíše řečnické, obecně k tomu stavu lidí v náboženství.
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Úterý, 28. duben 2020 @ 17:18:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | >> "Život" toho feťáka se nestal mrtvolou, to nebylo potřeba. Mrtvý hříchem už byl, nebylo ho potřeba zabíjet, ani nebylo potřeba, aby se stával mrtvolou, jako ve tvém vymyšleném světě, kde mrtví potřebují umírat. Ta mrtvola se pohřbila. Spolu s Kristem. Ve křtu. Ta mrtvola nebude vzkříšena a nikdo nechce, aby byla vzkříšena. <<
Téda :) Co živ jsem, neviděl jsem, že by mrtví pohřbívali mrtvé. Neviděl jsem ani, že by ten, kdo se narodil mrtvý, kdy žil. Nespatřil jsem nikdy, že by mrtvý pohřbíval sám sebe. Že by sebe mrtvola pohřbila. A ani jsem jako křesťan nikdy nezažil, že by byla mrtvola pohřbena v křesťans kém křtu. Tedy krom toho, že vím, že ti, kdo zemřeli na lodi, bývali pohřbíváni do hlubin moře. Ale rozhodně jsem nikdy nespatřil sestupovat do vod mrtvolu, která by sebe takto pohřbila. Občas se ale stávalo, že byl pohřben člověk živý, zaživa. Nebo byl utopen, zaživa. To ano.
To jen v tom vymyšleném světě, ve filmových hororech, se některé z těch představ, že mrtvá novorozeňata žijí, že mrtví pohřbívají mrtvé, že mrtvoly pohřbívají sebe, mohou stát skutečností v pomatených myslích. Že ano , Cizinče :)
Inu, nechte mrvé, ať pochovávají své mrtvé, Cizinče ... :)
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 30. duben 2020 @ 08:00:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | | Vím, že jste toho Voto hodně neviděl, porozuměl jsem to z vašeho psaní. A hlavně jste toho jako křesťan dost nezažil a proto jste také nikdy nesvědčil o tom, co jste nezažil a bylo to na vašem psaní znát.
V pomatených myslích pak mrtvoly pohřbívají samy sebe a hlavně si různě projektují do druhých to, co samy žily a nemohou tak znát, co nepoznaly.
hezký den Cizinec |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Čtvrtek, 30. duben 2020 @ 09:54:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Já vím, Cizinče :) Prostě jsem neviděl, co jste viděl Vy. Já nejsem založen tak emocionálně jako Vy, abych se nějak citově snažil druhému dokazovat to, v co věříte. A opravdu to ve svém životě za potřebné nepovažuji.
Pohřbívejte se a křiste se z mrtvých, jak je Vám libo. Dokazujte si své nesmysly, jak je libo. Stejně jste tou stejnou osobou dnes jako od svého narození z matky, když jste byl narozen živý a žijete dosud, a nikdy jste nezemřel, natožpak duchovně. Vaše debaty o duchovně mrtvých a vzkříšených jsou dost úsměvné. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 01. květen 2020 @ 09:00:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | | Už se po vaší konverzi a dalším postupu vašeho charakteru blížíte věštícími schopnostmi Myslivci - ten se taky většinou právě jednou za čas trefil, když psal o lidech.
A vy jste se tentokrát opravdu výjimečně trefil: Určitě jsem nikdy nezemřel, natožpak duchovně.
Hezký den Cizinec |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 01. květen 2020 @ 09:36:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Určitě jsem nikdy nezemřel, natožpak duchovně."...
Je to přece obráceně: ona duchovní mrtvola (člověka podle těla) skončila spolu s Kristem ukřižována na kříži a spolu s Kristem byl vzkříšen nový Toník - dítě Boží. Získal jsi nebeské občanství, novou vlast v nebi.
A to už v době tvého křtu coby miminka.
Darem od Boha - bez vlastních zásluh - pouhým Božím vyvolením. Toto je skutečná Kristova obřízka lidského srdce!
(Kol 2,9-14) Vždyť v něm tělesně přebývá veškerá Plnost Božství, i vy jste v něm přidruženi k jeho plnosti, v něm, jenž je Hlavou každého Knížectva i každé Mocnosti.
V něm jste byli obřezáni obřízkou, která nepochází z ruky člověka, úplným svlečením své tělesnosti;
Kristova obřízka je toto:
když jste byli spolu s ním při křtu pohřbeni, byli jste tím rovněž spolu s ním vzkříšeni, protože jste uvěřili v sílu Boha, jenž ho vzkřísil z mrtvých. Vám, kteří jste byli mrtví kvůli svým proviněním a svému neobřezanému tělu, vám on dal opět žít spolu s ním!
On nám odpustil veškerá naše provinění. On smazal na úkor zákonných nařízení náš dlužní úpis, jenž byl proti nám; zrušil jej tím, že jej přibil na kříž. ....
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 09. květen 2020 @ 08:30:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | ..."Určitě jsem nikdy nezemřel, natožpak duchovně."...
Je to přece obráceně: ona duchovní mrtvola (člověka podle těla) skončila spolu s Kristem ukřižována na kříži a spolu s Kristem byl vzkříšen nový Toník - dítě Boží. Získal jsi nebeské občanství, novou vlast v nebi.
Stando, konečně rozumná řeč. Je to už poslední verze tvého psaní, nebo to zase změníš?
Takže rozumíš, že tvoje motaniny o křižování už mrtvých, umírání mrtvých, zabíjení mrtvých či co jsi ještě vymyslel, jsou nesmysl?
Kristova obřízka je toto:
Ne, to není Kristova obřízka. To, cos napsal, je klasická ukázka toho, jak zachází s písmem popletení heretici: Protože písmo osobně nežijí a nezažili, předělávají si písmo různě podle svých učení, aby jim písmo "sedlo" do jejich herezí.
Dělají tak heretici přesný opak toho, co dělají křesťané. Kristova obřízka je toto:
Když jste tedy přijali Krista Ježíše, Pána, pak v něm žijte, zakořeněni a budováni v něm, upevňujte se ve víře, jak jste byli vyučeni, rozhojňujíce se v ní s děkováním. V něm tělesně přebývá veškerá plnost Božství.
I vy jste v něm naplněni. On je hlavou každé vlády a moci. V něm jste byli také obřezáni obřízkou, která nebyla udělána lidskou rukou, nýbrž spočívala ve svlečení těla hříchů, v obřízce Kristově, když jste byli spolu s ním ve křtu pohřbeni a v něm jste byli spolu i vzkříšeni skrze víru v působení Boha, který ho vzkřísil z mrtvých.
I vás, když jste byli mrtvi v proviněních a neobřízce svého těla, spolu s ním obživil, když nám všechna provinění odpustil a vymazal rukou psaný záznam, který svými ustanoveními svědčil proti nám a který nám byl nepřátelský; odstranil jej z našeho středu tím, že jej přibil na kříž.
A hlavně je Kristova obřízka srdce toto:
Uzavřu s domem izraelským i s domem judským novou smlouvu. Toto je ta smlouva, kterou uzavřu s domem izraelským po těchto dnech, je Hospodinův výrok:
Svůj zákon dám do jejich nitra a zapíšu jej na jejich srdce. Budu jejich Bohem a oni budou mým lidem. Nebudou již učit jeden druhého ani každý svého bratra slovy: Poznejte Hospodina! Protože mě budou znát všichni, od nejmenšího do největšího, je Hospodinův výrok, protože odpustím jejich vinu a na jejich hřích již nevzpomenu.
Proti čemuž popletení heretici vymýšlí různé ptákoviny (protože to slovo opět nežijí a nezažili), ale nic s tím nenadělají.
Toník
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 14. květen 2020 @ 08:36:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Ne, to není Kristova obřízka. "...
?????
Křest je onou Kristovou obřízkou srdce. Křtem člověk vstupuje jako nový účastník osobně do Nové smlouvy a Bohem - je Bohem očištěn od všech svých hříchů a získává nebeské občanství Božích dětí, dědiců věčného života..
... V něm jste byli také obřezáni
obřízkou, která nebyla udělána lidskou rukou, nýbrž spočívala ve
svlečení těla hříchů, v obřízce Kristově, když jste byli spolu s ním ve křtu pohřbeni a v něm jste byli spolu i vzkříšeni skrze víru v působení Boha, který ho vzkřísil z mrtvých.
I vás, když jste byli mrtvi v proviněních a neobřízce svého těla, spolu s ním obživil, když nám všechna provinění odpustil a vymazal rukou psaný záznam, ...
(Jr 31,31- 33)
..."Uzavřu s domem izraelským i s domem judským novou smlouvu. Toto je ta smlouva, kterou uzavřu s domem izraelským po těchto dnech, je Hospodinův výrok:Svůj zákon dám do jejich nitra a zapíšu jej na jejich srdce. Budu jejich Bohem a oni budou mým lidem. Nebudou již učit jeden druhého ani každý svého bratra slovy: Poznejte Hospodina! Protože mě budou znát všichni, od nejmenšího do největšího, je Hospodinův výrok, protože odpustím jejich vinu a na jejich hřích již nevzpomenu. "...
"Ony dny" přinesou i nový pohled na minulost. Pravdivé poznání viny a trestu a nový výhled do budoucnosti. Ke dni Hospodinovu patří nová smlouva. Je dílem věrného Boha, který se smlouvou dobrovolně zavazuje a darovanou smlouvu věrně dodržuje. Je to především Hospodin sám, kdo se smluvně zavazuje. Proto smlouva obsahuje daleko víc zaslíbení, než příkazů a zákazů.
Hospodin však vyžaduje i od lidí, aby zachovávali věrnost smlouvě. Nová smlouva nebude bez Zákona, který ukazuje cestu vpřed a přináší pomoc v rozhodování. Hospodin jej dá do nitra - napíše do srdce. Srdce je v biblickém pojetí sídlem poznání, rozhodování, vůle. Stane se tedy "zákon Nové smlouvy" vnitřním normativem života lidu i každého jednotlivce.. Nebude vynucován mocí a nátlakem. Bude to "zákon svobody" (Jk 1,25).
Proto nebude učit jeden druhého poznávat Hospodina, protože jej všichni budou znát. Poznání Hospodina znamená osobní zkušenost s Bohem, poznávání a naplňování jeho vůle - poznání skutků, které pro každého z nás osobně v režii našich životů nebeský Otec připravil. Intenzivní život s Bohem přináší pravdivé poznání, nezkreslený pohled na události, na svět kolem nás.
Tuto změnu lidského údělu způsobí sám Hospodin ve své svrchovanosti - pouhou svou milostí a ve svém slitování. Bez zásluh člověka, který do této Nové smlouvy vstupuje.
V křesťanském pojetí člověk vstupuje do této Nové smlouvy křtem.
Křest otevírá možnost žít svůj pozemský život s Bohem v nadpřirozené rovině - nad přirozené možnosti člověka. Učinil z nás Boží děti, skrze Krista máme přístup k nebeskému Otci. Ani nyní však Bůh nevynucuje plnění Nové smlouvy mocí a násilím. Očekává od každého svobodné rozhodnutí lidského srdce pro něho.
Tolik proti námitce, že spousta pokřtěných evidentně vůbec nežije podle Nové smlouvy - což však není důkazem, že snad křest není vstupem do oné Nové smlouvy. Je to příležitost žít s Bohem, otevřením netušených možností - ovšem při adekvátním, kladném lidském postoji - rozhodnutí pro Boha ve svobodě, ochoty a nadšení žít s Bohem podle této Nové smlouvy.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Pátek, 01. květen 2020 @ 17:40:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Já vím, Cizinče :) Nikdy jste nezemřel a nikdy jste nebyl mrtvolou, natožpak duchovně. Třeba to vyvěštím zase správně: Nikdy jste se ve křtu nepohřbil, natožpak duchovně. A nikdy jste nebyl ukřižován s Ježíšem kristem a nebyl s ním vzkříšen z mrtvých, natožpak duchovně. A nikdy jste se znovu nenarodil, ani z vody a z ducha, natožpak duchovně. Nikdy jste jste o tom nesvědčil, že jste spolu s Ježíšem zemřel, byl pohřben a vzkříšen, natožpak duchovně. A nikdy jste nesvědčil o tom, co jste viděl a poznal, když jste se znovu narodil zvody a ducha, natožpak duchovně.
>> Zato jsem zažil, že Pán Ježíš nesl a odnesl můj hřích, že byl spolu se mnou a za mne odsouzen, že vynesl můj hřích na kříž a za mne zemřel a že můj hřích nad Ježíšem nevyhrál (na rozdíl ode mne, kde můj hřích vyhrával často i kontumačně, jelikož se žádný boj nekonal).
>>
No a já tedy ani toto nezažil jako Vy, natožpak duchovně. Snad zde tedy popíšete ten zážitek, jak Ježíš nesl a odnesl Váš hřích, že byl spolu s Vámi a za Vás odsouzen ten Ježíš, a také to, jak ten Váš hřích bojoval z Ježíšem, když nad ním nevyhrál. A věřím Vám, že to, co jste zažil (nikoliv prožíval jakkoliv, třeba duchovně) a vedl a tak krásně napsal, popíšete zcela reálně, skutečně - tedy jak jste zažil - že Ježíš nesl Váš hřích a odnesl, jak byl spolu s Vámi souzen a odsouzen, a jak bojval s tím Vaším hříchem a zvítězil. Věřím, že zcela reálně popíšete tyto události i s tím, co tehdy Ježíš činil. A že to nebude zase jen o těch prožitcích a duchovních zážitcích.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 03. květen 2020 @ 09:38:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | | Vždyť píšu, Voto: Jste jako myslivec. Když o druhých věštíte a hádáte, jednou jste se trefil. Zřejmě náhodou, nebo omylem.
Co tohle slovo? Je také blízko vašemu srdci? Podle vašeho psaní o druhých to vypadá, že zatím dost daleko.
Tomu jsem porozuměl už dříve. Bylo by zajímavější, kdybyste přímo podrobněji popsal, co jste to zažil, spíše než když to píšete o druhých zprostředkovaně a nepřímo.
No, jak můj hřích bojoval s Ježíšem, to vám nepopíšu, to byste se musel zeptat spíše toho hříchu.
Jak Ježíš odnesl můj hřích, to budu zde popisovat jistě ještě mnohokrát, tak, jako jsem to popisoval i v minulosti. A určitě vynechám vaše emoce, pocity, prožitky a zážitky, a jiné vaše uvažování, abych vás tím nedráždil a spíše se budou soustředit na fakta a změnu, kterou Ježíš přinesl do mého života, jako jsem to dělal doteď.
Hezký den Cizinec
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Pondělí, 04. květen 2020 @ 11:47:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | << V Písmu se píše, Voto [obohu.cz] [obohu.cz]: "Nevěštěte a nezabývejte se hadačstvím."
Co tohle slovo? Je také blízko vašemu srdci? Podle vašeho psaní o druhých to vypadá, že zatím dost daleko. >>
Myslíte asi toto Písmo :) [obohu.cz]26Nejezte nad prolitou krví, nevěštěte a nehádejte z mraků!
Určitě je mi to, co je v tomto Písmu psáno, hodně daleko mému srdci. Ale hodně blízko, abych to Písmo zachovával. Nic z toho nedělám. A Vaše motanice o tom, že věštím o Vašem životě a hádám Vaši budoucnost či co žijete, jsou pro mne úsměvná. :)
<< No, jak můj hřích bojoval s Ježíšem, to vám nepopíšu, to byste se musel zeptat spíše toho hříchu. >>
Toho hříchu? Nebo toho Ježíše, viďte, jak jste psal, že Váš hřích bojoval s Ježíšem a nezvítězil nad ním. Když jste to zde tak krásně psal, asi jste se tedy popletl a nebyl toho účasten, když jste psal, že Váš hřích bojoval s Ježíšem a nevyhrál. :)
<< Jak Ježíš odnesl můj hřích, to budu zde popisovat jistě ještě mnohokrát, tak, jako jsem to popisoval i v minulosti. A určitě vynechám vaše emoce, pocity, prožitky a zážitky, a jiné vaše uvažování, abych vás tím nedráždil a spíše se budou soustředit na fakta a změnu, kterou Ježíš přinesl do mého života, jako jsem to dělal doteď. >>
To bude fajn :) Když budete popisovat realitu a nikoliv Vaše dojmy, jak ten Váš hřích bojoval s Ježíšem, a nezvítězil nad ním. Bude fajn, když si zde nebudete takto vymýšlet. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 09. květen 2020 @ 08:16:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | A Vaše motanice o tom, že věštím o Vašem životě a hádám Vaši budoucnost či co žijete, jsou pro mne úsměvná. :)
Když vy píšete "Třeba to vyvěštím zase správně: ..." a pak pokračujete jakýmsi hádáním čehosti nepravdivého o druhých lidech, ta to jsou moje motanice?
Vaše vykrucování je zase úsměvné pro mne.
To bude fajn :) Když budete popisovat realitu a nikoliv Vaše dojmy, jak ten Váš hřích bojoval s Ježíšem, a nezvítězil nad ním. Bude fajn, když si zde nebudete takto vymýšlet.
Určitě nebudu popisovat vaše podivné nápady či emoce - ty jsou jen vaše.
Také je tam konkrétní otázka na vás, zatím z vaší strany nezodpovězená.
Hezký den Cizinec. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Sobota, 09. květen 2020 @ 22:16:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Cizinče :) , jak ten Váš hřích, který popisujete ve Vašem odkazu bojoval s Vámi a Vás porazil, a jak bojoval ten hřích s Ježíšem, ale nezvítězil nad ním a Ježíš ho porazil, to mi popište. Nevyhýbejte se tomu.
Já na Vaši otázku odpověděl komentářem pod ní. Pokud jste nepochopil, tak já vždy měl s obviněními Židů křesťanskými písmy a kázáními křesťanů problémy a stavěl se proti nim.
Vy jste mi neodpověděl ani na jedinou otázku pod uvedenými výroky z křesťanských písem, zda-li s těmito výroky soulasíte. Pokládáte je za pravdivé? Napište upřímně, zda-li jsou ty mnou uvedené výroky z křesťanských písem pro Vás pravdivé. Jestli jim věříte a pokládáte je za pravdu. Pak se můžeme bavit o tom, zda skutečně máte či nemáte vůči Židům předpojatou nenávist, nebo ji jen držíte pod pokličkou. Zcela upřímně mé otázky zodpovězte, zda s těmi výroky křesťanských písem o Židech soulasíte nebo ne. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Úterý, 28. duben 2020 @ 08:53:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Stando oko :)
Co jsem živ, neviděl jsem, že by mrtvý kdy stanul před soudem :) Soudí se (rozsuzuje) po vykonání a zjištění trestného činu míra provinění, podíl viny - dokazuje se obviněnému a proviněný se obhajuje.
Nikdo nečeká se soudem až na smrt člověka. To jsou jen "odložené případy" :) Nikdo. Ani B-h. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 15. duben 2020 @ 07:41:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | | Stando, teď k písmu
(Ef 5,29) Neboť nikdo nemá své tělo v nenávisti, ale živí je a pečuje o ně, jako i Kristus o církev.
To je tedy to tvé cvičení vůle, že pečuješ o tělo? Souvisí to nějak s tím, co jsi psal? Jak pečuješ o tělo?
(Gal 6,8) Kdo zasévá pro své tělo, z těla sklidí zkázu; kdo zasévá pro Ducha, z Ducha sklidí život věčný.
To určitě. Naprosto přesně. Proto mne překvapilo těch 24 hodin denně 365 dní v roce.
Zaséváš tedy pro své tělo, nebo pro Ducha?
(kol 1,24) Nyní se raduji v utrpeních pro vás a ve svém těle doplňuji, co zbývá ze soužení Kristových pro jeho tělo, jímž jest církev.
A to je zajímavé. To opravdu děláš? Ty ve svém těle doplňuješ, co zbývá za soužení pro církev?
Čím konkrétně to děláš?
(Gal 5,24) Ti, kdo patří Kristu Ježíši, ukřižovali tělo s jeho vášněmi a žádostmi....
To je pravda. A ty patříš Kristu Ježíši? A to jsi udělal?
Neboť všichni často chybujeme. Kdo nechybuje ve slově, ten je dokonalý muž, schopný držet na uzdě i celé tělo. Dáváme-li koňům do huby udidlo, aby nás poslouchali, řídíme tím celé jejich tělo. Hle i lodi, ačkoliv jsou tak veliké a bývají hnány prudkými větry, jsou řízeny maličkým kormidlem podle vůle toho, kdo je řídí. ...
A ty chybuješ, nebo nechybuješ ve slově?
Každý atlet se všeho odříká; ale oni to dělají, aby dostali pomíjivý věnec, a my nepomíjivý. A se mnou je to vskutku tak, že já neběžím nazdařbůh; takto zápasím, aniž biji pěstmi do prázdna. Umrtvuji naopak své tělo a vleču je do otroctví, abych tak poté, co jsem byl hlasatelem pro druhé, nebyl sám vyřazen ....
A ty jsi tedy hlasatelem pro druhé, jako apoštol, který psal:
"Od Židů jsem pětkrát dostal čtyřicet ran bez jedné, třikrát jsem byl bit holí, jednou kamenován, třikrát jsem ztroskotal, noc a den jsem strávil na širém moři; častokrát na cestách, v nebezpečích na řekách, v nebezpečích od lupičů, v nebezpečích od vlastního kmene, v nebezpečích od pohanů, v nebezpečích ve městě, v nebezpečích v pustině, v nebezpečích na moři, v nebezpečích mezi falešnými bratřími; v těžké práci a v úsilí, často v nočních bděních, o hladu a žízni, často v postech, v zimě a nahotě."
Protože byl apoštol, nesl lidem evangelium. Tomu říkám "sáhnout si na dno svých lidských sil".
Co konkrétně ty děláš, že si musíš "sáhnout na dno svých lidských sil", uprostřed Moravy, v míru, totální hojnosti?
Jsi schopen napsat něco více, něco praktického ze života, na čem záleží tvoje spasení, než to, že dokážeš vypnout nevhodný film v televizi?
Toník
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 15. duben 2020 @ 10:21:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | ..." Jak pečuješ o tělo?"...
(podobně jako třeba o auto. Vyměňuješ oleje v předepsaných intervalech, čepuješ předepsané palivo ....)
Snažím se jíst střídmě a to zdravé pokrmy. Poskytuji svému tělu pravidelnou fyzickou zátěž (prací, sportem), aby nechátralo.
Jak se záměrně cvičí vůle, je obecně známo - dělají to dokonce i ateisté, výkonní sportovci... Karel Gott si např. nikdy nedopřál zmrzlinu, ani kdyby bylo sebevíc horko a měl na ni chuť! Obětoval to kvůli pro něho vyššímu dobru, aby si neohrozil hlasivky.
I lidé tohoto světa mají cíle, kterým podřizují i choutky svého těla; vrcholový sportovec vstává ráno v pět hodin a v šest už plave v bazénu - je to oběť pro jeho vytčený cíl - aby byl lepší, než ostatní, musí si více odepřít, více trénovat, více pracovat. Taky by pro něho bylo příjemnější, aby se válel v posteli do sedmi.
Nejinak je tomu v duchovní oblasti. Odpíráme si věci příjemné kvůli vyššímu dobru, kvůli dosáhnutí cíle, o který usilujeme. Člověk se nestane lepším bez vynaložení úsilí, bez práce na sobě! Ovocem tohoto duchovního odpírání je pravidelný řád modlitby, půst, almužny. Jsou to zbožné skutky, které se stávají součástí života křesťana, účast na bohoslužbách, pouť ke svatým místům, pomoc potřebným - nemocné navštěvovati, mrtvé pochovávati....
Ne vždycky se člověku chce konat Boží vůli, někdy ji dělá s radostí, jindy se musí vyloženě překonávat - donutit se. A to až na dno svých sil. Běž třeba někomu pomáhat na stavbu, když bys mohl ležet někde u vody! K tomu musí být opravdu silná motivace lásky.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 19. duben 2020 @ 08:43:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | jindy se musí vyloženě překonávat - donutit se. A to až na dno svých sil.
A to mne zajímá: Ty děláš něco, kdy se musíš překonat "až na dno svých sil"? A je to něco reálného skutečného?
Nebo je to "až na dno svých sil" jen virtuální svět ve tvojí hlavě, tak jako víra, která vede ke křtu a křest a další věci, co jsi nezažil, jen si je představuješ?
Když tak shrnu co jsi mi psal k tématu tvého tužení těla.
1. Pomoc na stavbu, když bys mohl ležet u vody - to je ta věc, pro kterou si potřebuješ sáhnout až na dno svých lidských sil?
2. nebo když je "film, na který se dívám, je neužitečný či dokonce škodlivý pro lidskou duši, mám dostatek sil vůle ho preventivně vypnout." - to je ta věc, pro kterou si potřebuješ sáhnout až na dno svých lidských sil?
3. nebo děláš nějaké posty pro kterou si potřebuješ sáhnout až na dno svých lidských sil, postíš se třeba 40 dnů?
4. Nebo snad když si odepřeš nějakou příjemnou věc kvůli vyššímu dobru, musíš si sáhnout až na dno svých lidských sil?
5. Nebo snad účast na bohoslužbách, pouť ke svatým místům, pomoc potřebným je to, kdy si potřebuješ sáhnout na dno svých lidských sil?
6. Nebo když ráno vstáváš z postele, potřebuješ si sáhnout až na dno svých vlastních sil?
Nebo je to něco jiného, reálného, že života, kde si potřebuješ sáhnout až na dno svých sil?
Psal jsi tu dokonce, že prý: " Žádný z lidí se sám vlastními silami nedokáže stát spravedlivým, sám, vlastními silami se ani nedokáže plně odevzdat Kristu. K tomu všemu si potřebuje jednak často sáhnout až na dno svých vlastních sil a pak k tomu ještě potřebuje také nutně pomoc od Boha (milost pomáhající). Je jasné, že žádný učený s nebe nespadl a že i toto odevzdání Bohu se musí člověk postupně pracně naučit."
Tak jak je to konkrétně s tebou:
Jak často si tak reálně, ve skutečném životě sáhneš až na dno svých vlastních sil?
Co konkrétně to děláš, že si u toho potřebuješ sáhnout až na dno svých vlastních sil?
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 19. duben 2020 @ 09:29:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Co konkrétně to děláš, že si u toho potřebuješ sáhnout až na dno svých vlastních sil?"...
Zapřít se, přinutit se k něčemu, co rozpoznávám jako dobré nebo užitečné udělat - i když se přirozenost zrovna hodně vzpírá. Třeba z únavy, nebo z lenosti.
..."Jak často si tak reálně, ve skutečném životě sáhneš až na dno svých vlastních sil?"...
Nedělám si čárečky! Proč tě to vlastně vůbec zajímá - tyhle počty? Je to snad způsob, jak znevážit, co ti vysvětluji? Zesměšnit nějak úsilí člověka, jeho stanovený cíl zrát pro nebe?
To, co tu ty prezentuješ jako svoji zkušenost života, je ve skutečnosti proměnění člověka do vyšší kvality duchovního života pouhým mávnutím jakéhosi kouzelného Božího čarovného proutku! Ty jsi zde pouze v roli nezúčastněného diváka - statisty. Přestal jsi hřešit v určitých oblastech hříchu jen proto, že to prý způsobil Bůh!
Člověk se ale nestane lepším bez vynaložení úsilí, bez práce na sobě, bez vnitřních bojů!
(1 Tim 6,11) ...Usiluj o spravedlnost, zbožnost, víru, lásku, trpělivost, mírnost. Bojuj dobrý boj víry, chop se věčného života, k němuž jsi byl povolán....
(2 Tim 2,15) Horlivě usiluj, aby ses před Boha postavil jako člověk osvědčený, pracovník, který se nemusí stydět....
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 19. duben 2020 @ 11:38:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | To, co tu ty prezentuješ jako svoji zkušenost života, je ve skutečnosti proměnění člověka do vyšší kvality duchovního života pouhým mávnutím jakéhosi kouzelného Božího čarovného proutku! Ty jsi zde pouze v roli nezúčastněného diváka - statisty.
Stando, čím to je, že když se tě zeptám na něco konkrétního z reality tvého života, že si začneš místo odpovědi vymýšlet nesmysly o druhých z tvého virtuálního světa? Kdyby tě něco zajímalo o mne, tak se zeptej.
Je to snad způsob, jak znevážit, co ti vysvětluji? Zesměšnit nějak úsilí člověka, jeho stanovený cíl zrát pro nebe?
To je tedy důvod, proč si místo odpovědi na jednoduché otázky z tvého života vymýšlíš blbosti o druhých?
Snažíš se mne znevážit tím, že si o mne vymýšlíš blbosti? Proč to děláš? Nebylo by jednodušší, abys odpověděl to, co se týká tvého života?
Zpět k tématu.
Zapřít se, přinutit se k něčemu, co rozpoznávám jako dobré nebo užitečné udělat - i když se přirozenost zrovna hodně vzpírá. Třeba z únavy, nebo z lenosti.
"K něčemu". Opět vágní, nekonkrétní. Jsi schopen napsat něco konkrétního, reálného?
K čemu konkrétně se to nutíš, že si u toho potřebuješ sáhnout na dno svých sil?
Nedělám si čárečky! Proč tě to vlastně vůbec zajímá - tyhle počty?
Já se neptal ani na čárečky, ani na počty. Ptám se tě na tvůj život, realitu.
"Jak často si tak reálně, ve skutečném životě sáhneš až na dno svých vlastních sil?" S tím přeci tvé čárečky a počty a jiné úhybné manévry nesouvisí.
Když něco člověk reálně žije, tak normálně dokáže odpovědět na otázku k tomu, co žije, aniž by si dělal čárečky.
Když člověk žije s dětmi a zeptáš se ho: Jak často si se svými dětmi? Tak odpoví: Několikrát denně, ráno na snídani, pak na zahradě, na obědě, pak pracujeme, pak u večeře, televize, koukáme na film.
Když člověk něco reálně žije, nečiní mu takový problém odpovědět.
Tedy skutečně mne zajímá to tvoje "sáhnutí až na dno tvých sil".
Jestli to tvé "sáhnutí na dno svých sil" je reálné, skutečné, jako když někdo žije s dětmi, chodí do práce, jde si zaběhat, staví dům, stará se o maminku, či cokoliv z reálného světa a na otázky k tomu, co dělá, snadno odpoví.
Nebo jestli je to tvé "sáhnutí na dno svých sil" jen virtuální svět, co o něm tak často píšeš.
Kdyby bylo to"sáhnutí na dno tvých sil" reálné, nemělo by ti činit problém odpovědět na jednoduché otázky k tématu. Že už se několik týdnů vykrucuješ, uhýbáš, místo odpovědi na realitu tvého života vymýšlíš blbosti o druhých, to spíše ukazuje na to, že celé to tvé "sáhnutí na dno tvých sil" je jen virtuální svět v tvé hlavě, tvoje pobožná póza, virtualita, byť rádoby chtěná.
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 20. duben 2020 @ 08:46:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | ..."Já se neptal ani na čárečky, ani na počty. Ptám se tě na tvůj život, realitu.
"Jak často si tak reálně, ve skutečném životě sáhneš až na dno svých vlastních sil?"...
"Jak často" - to není podle tebe otázka na počty? A na co jiného tedy? Uvažuješ také nad tím, co mi píšeš, nebo jen automaticky používáš zažité formule?
Povím ti něco o svém reálném životě:
Život katolického křesťana není ani zdaleka jen o dodržování přikázání. Je o uskutečňování nového narození z Ducha. Modlitbou se člověk otevírá Duchu svatému a nechá se od něho vést. Vždycky, když neví, jak správně dál, začne se modlit (Sk 4,24-31). A Duch přichází a vede pak člověka tam, kde jej zrovna chce mít Bůh.
Znovu narozený člověk z Ducha tak nikdy dopředu neví, kde vlastně v ten den skončí.
Vítr si vane, kam chce - ty slyšíš jeho hlas, ale nevíš, odkud přichází a kam jde. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha.
"Sáhnout na dno svých sil" je synonymem k výrazu "usilovat o něco z hloubi srdce celou svou bytostí, celou svojí silou."
Dělat něco opravdově - nikoli polovičatě vždy znamená odřeknout si cosi jiného, vždy znamená vyvíjet úsilí až "na doraz"..
Tak pracuji, buduji, starám se o maminku, hraji si s vnoučaty ....
(Dt 6,5) Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou silou.
Žít totiž svůj život nějak polovičatě je k ničemu.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 21. duben 2020 @ 07:28:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | | Kdesi na Moravě se potkají dva sousedi.
"Jak se vede, Stando?"
"Docela dobře. Teď jsem začal běhat, abych se trošku hejbal"
"A jak často tak běháš?"
"Nedělám si čárečky! Proč tě to vlastně vůbec zajímá - tyhle počty? Je to snad způsob, jak znevážit, co ti vysvětluji? Zesměšnit nějak úsilí člověka, jeho stanovený cíl?"
"Ale Stando, já se neptal na čárečky, ani na počty. Jen jsem se zeptal na život".
"'Jak často' - to není podle tebe otázka na počty? A na co jiného tedy? Uvažuješ také nad tím, co mi říkáš, nebo jen automaticky používáš zažité formule?"
Tak tedy, Stando, když se zeptám "jak často něco děláš", tak nad tím opravdu vůbec neuvažuji, to ses trefil. V Čechách není zažitá formule "jak často?" otázka na počet, ale je to otázka na frekvenci a když se ptá v Čechách člověk tuhle docela zažitou formuli, moc nad tím neuvažuje.
U nás se odpovídá na tu zažitou formuli třeba: 'Každý den ráno'. Nebo: 'No, měl jsem předsevzetí, ale už je pátek a ještě jsem tenhle týden nevyběhnul'.
Pro sdělení odpovědi na zažitou formuli 'jak často něco děláš" není potřeba číslo, ani číslovka. Ale může se odpovědět číslovkou, třeba 'už jsem vyběhl dvakrát' nebo 'tak třikrát za týden'.
Když se ale člověk zeptá kousek od Prahy docela zažitou formuli: "Jak často běháš?", tak neočekává odpověď ve stylu 'už jsem běžel 254x'. A v Praze taky ne.
To je tedy zřejmě jazykové nedorozumění.
"Sáhnout na dno svých sil" je synonymem k výrazu "usilovat o něco z hloubi srdce celou svou bytostí, celou svojí silou."
Aha.
Tak to je taky jazyková bariéra. Tak jako u nás není "spasení" synonymem slova "záchrana", ani "pokání" není totéž, co "lítost", tak "Sáhnout na dno svých sil" u nás není synonymem pro "usilovat o něco z hloubi srdce".
"Sáhnout na dno svých sil" v Čechách znamená "padat na hubu", "jet na doraz", "zcela se vyčerpat". Je celkem jedno, jestli si člověk "sáhne na dno svých sil" proto, že to dělá z hloubi srdce, nebo proto, že musí - třeba takový hasič si sáhne někdy na dno svých sil, i když se mu zrovna nechce a rád by ležel na pláži, prostě musí.
"Sáhnout si na dno svých sil" to je třeba pro mne výstup na horu vysokou 2900 m a návrat zpátky v jednom dni, protože jsem netrénovaný a sedím většinu času u compu. Nebo když jsem rozváděl po zahradě od studny vodu [www.cizinec.com] a ty stovky metrů páteře a odboček vody, elektriky, suchovodů jsem položil, pospojoval, zahrabal.
"Sáhmout si na dno svých sil" dělá u nás v Čechách člověk občas za život, pokud teda není hasičem, lékařem, podnikatelem, vrcholovým sportovcem nebo tak něco.
"Sáhnout na dno svých sil" pak nemusí nutně znamenat fyzické úsilí a používá se někdy i přeneseně. Může být pro každého něco jiného - pro jednoho znamená "sáhnout na dno svých sil", když by měl hrát na kytaru před lidmi, pro dalšího znamená "sáhnout na dno svých sil", když se má naučit velkou násobilku.
Život katolického křesťana není ani zdaleka jen o dodržování přikázání. Je o uskutečňování nového narození z Ducha. Modlitbou se člověk otevírá Duchu svatému a nechá se od něho vést. Vždycky, když neví, jak správně dál, začne se modlit (Sk 4,24-31). A Duch přichází a vede pak člověka tam, kde jej zrovna chce mít Bůh.
Znovu narozený člověk z Ducha tak nikdy dopředu neví, kde vlastně v ten den skončí.
To určitě. V tom se život křesťanů nijak neliší, je jedno, jestli je to katolický křesťan. Navíc život křesťana vůbec není o dodržování přikázání.
Ty jsi ale psal o řádu, předsevzetí? A pořád to zdůrazňoval. To žiješ v řádu a nevíš, kde vlastně ten den skončíš? Jak často se ti to stává, že nevíš, kde ten den skončíš?
Vítr si vane, kam chce - ty slyšíš jeho hlas, ale nevíš, odkud přichází a kam jde. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha.
To určitě. A ty slyšíš jeho hlas?
Dělat něco opravdově - nikoli polovičatě vždy znamená odřeknout si cosi jiného, vždy znamená vyvíjet úsilí až "na doraz"..
V tom se ale život lidí nijak neliší - opravdově dělají věci i lidé, kteří neodevzdali život Kristu. Na to není nic výjimečného, to je docela normální, dělají to tak všichni normální lidi. Když chtějí například vylézt na kopec, nemohou jít dolů do jeskyní.
Tak pracuji, buduji, starám se o maminku, hraji si s vnoučaty ....
Opět nic výjimečného, co by nějak souviselo s vydáním života Kristu - to dělají všichni normální lidé, že se starají o svou maminku, jsou lidé, co se starají třeba o strejdu, tetu. S vnoučaty si také hraje každý normální člověk, pokud nemá pochroumané vztahy a není izolovaný - třeba svou ideologií a náboženstvím.
Žít totiž svůj život nějak polovičatě je k ničemu.
To určitě. Ale to dělají i lidé nevěřící, že žijí naplno a ne polovičatě.
Žádný z lidí se sám vlastními silami nedokáže stát spravedlivým, sám, vlastními silami se ani nedokáže plně odevzdat Kristu. K tomu všemu si potřebuje jednak často sáhnout až na dno svých vlastních sil a pak k tomu ještě potřebuje také nutně pomoc od Boha (milost pomáhající). Je jasné, že žádný učený s nebe nespadl a že i toto odevzdání Bohu se musí člověk postupně pracně naučit.
A já se ptal na tohle, co to konkrétně děláš, že si potřebuješ sáhnout až na dno svých sil?
To, cos psal, je samozřejmě nesmysl, nic takového potřeba není.
Když jsem před lety odevzdával svůj život Ježíši Kristu, tak jsem byl na dně svých lidských sil a to byl hlavní lidský důvod, proč jsem také Bohu svůj život vydal - kdybych nebyl na dně svých sil, asi by mne pýcha dál udržela v náboženství soch, obrazů a pověr a dál bych chodil ke zpovědi, přijímáním a nikdy bych Krista nepoznal. A je dost svědectví, že lidé vydali svůj život Kristu, když byli na dně svých lidských sil.
Ale to vůbec není nutné, být n dně svých sil, k tomu, aby člověk vydal život Kristu - spousta lidí vydala život Kristu, když na dně svých sil nebyli. I v písmu jsou takové příklady: Pavel, Kornelius, mnozí učedníci Ježíše.
Proto mne zajímalo, co konkrétně to děláš, že si "potřebuješ často sáhnout až na dno svých vlastních sil ". Ale to bylo snad jen jazykové nedorozumění.
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 22. duben 2020 @ 09:04:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Frekvence je ale také pořád počet opakování určitého děje za jednotku času. (Např. padesátkrát za se*****u se v síti zopakuje polarita z plusu do mínusu - i frekvence je tedy pořád záležitostí číslovky).
Ale je někdy docela obtížné popsat tazateli jednotlivý cyklus děje, který je jen v principu podobný, ale zasazen do běhu života v individuální situaci je jedinečný, neopakovatelný. Když se zeptáš na takovou věc (a jak prý často), jak ti ji správně vysvětlit, když by to pokaždé vyžadovalo důkladné seznámení s těmi jedinečnými okolnostmi, které každou jednotlivou událost doprovázely a které - zasazeny do běhu života - jsou pokaždé jiné? Je to prakticky nemožné - bylo by to snad na knihu, ne na komentář.
..."Sáhnout na dno svých sil" u nás není synonymem pro "usilovat o něco z hloubi srdce"....
Jestliže srdce hoří pro Boží věci, člověk dělá každou věc opravdu naplno - nešetří síly. Stává se, že někdy večer opravdu už "pletu nohama" (naposled včera). Rozhodneš se podřídit své plány Boží režii a potom už jenom "jedeš", abys to zvládnul.
..."Navíc život křesťana vůbec není o dodržování přikázání."...
Život opravdového katolíka je samozřejmě i o dodržování přikázání. Opakem by bylo cosi, jako řídit auto a nerespektovat přitom dopravní předpisy - jezdit na červenou. Život křesťana je tedy jistě i o dodržování onoho "Božího manuálu pro člověka" - Božích přikázání.
..."Ale to dělají i lidé nevěřící, že žijí naplno a ne polovičatě."...
Tak to si tedy vůbec nedovedu představit.
Člověk bez víry nemůže přece žít naplno svůj život - to jde jen ve spolupráci s Bohem. Pro život s Bohem byl člověk stvořen a bez víry není spolupráce a tento převážně duchovní rozměr v životě člověka pak nutně schází.
Takže člověk bez víry sice žije v jakési iluzi své plnosti života, ale přitom ve skutečnosti jen buší naprázdno pěstmi, jako by tloukl do vzduchu.. A to je škoda - pro to je naší povinností svým životem ukazovat těmto lidem kvalitativně lepší alternativu.
..."To žiješ v řádu a nevíš, kde vlastně ten den skončíš? Jak často se ti to stává, že nevíš, kde ten den skončíš?"...
Prakticky se mi to stává pořád. Člověk má jistě na každý další den svůj jakýsi rámcový plán, co by bylo potřeba udělat. Když uléhám, mám tuto představu. Ale přijde další den, a vynoří se další okolnosti, kdy je třeba tuto svoji představu umenšit, podřídit se novým okolnostem. Protože člověk srdcem pozná, že cosi jiného udělat bude v tom okamžiku důležitější. A zpravidla udělat z více variant to nejsprávnější znamená také zvolit to nejtěžší, nejobtížnější, nejnepříjemnější ....
Aby člověk cosi takového zvolit dokázal, je užitečné si to záměrně, cíleně nacvičovat: těžko na cvičišti - lehko pak v boji.
..."co to konkrétně děláš, že si potřebuješ sáhnout až na dno svých sil?"... Nemusím pro to dělat nic víc, než poznávat a naplňovat skutky, které pro mě nebeský Otec pro každou konkrétní chvilku života připravil.
..."dál bych chodil ke zpovědi, přijímáním a nikdy bych Krista nepoznal."...
Toto mě docela zajímá - čím a jak konkrétně tě zpovědi a přijímání vzdalovaly od Krista (nepředpokládám totiž, že jsi v té době snad přijímal vědomě svatokrádežně).
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 23. duben 2020 @ 07:30:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ |
Jestliže srdce hoří pro Boží věci, člověk dělá každou věc opravdu naplno - nešetří síly.
To určitě, Stando.
A tobě hoří srdce pro Boží věci?
Když jsme se bavili nedávno, psal jsi, že se ti většinou nechce. Když se bavíme o spasení, nenapíšeš to přímo, ale pořád dokola píšeš o tom, že Bůh člověka nespasí, když nechce.
Snad zase pojmy neznamenají něco jiného. Když třeba člověku "hoří srdce" pro stavbu, tak to nevypadá tak, že by se mu většinou nechtělo, ale už když večer přijde ze stavby, je na stavbě pořád, v myšlenkách. A ještě než usne, přemýšlí nad tím, co bude na stavbě dělat zítra a jak. Ráno pak nemůže dospat, probudí se dřív a jde na tu stavbu a dělá už od rána.
Život opravdového katolíka je samozřejmě i o dodržování přikázání.
Ano, to je - život lidí v každém běžném náboženství je také o dodržování přikázání, někdy hlavně o dodržování přikázání, jindy zase jenom o dodržování přikázání.
Život normálního člověka je o tom, že něco užitečného dělá. Když třeba jede autem, není jeho život o dodržování přikázání, ale je o tom, že jede do práce, kde bude něco dělat pro druhé, nebo někomu něco veze, nebo pro něco jede. Nebo jede jen tak na výlet a život je o tom, že se těší, kam dojede. A dojede třeba na kopec a raduje se tam, i když ten kopec nevyšel pěšky.
Tak to si tedy vůbec nedovedu představit.
To vím, že se katolíci na "nevěřící" dívají svrchu. Zkus někdy vylézt z toho gheta, zajímat se o život lidí, ptát se, povídat si s lidmi. Pak uvidíš, že se život lidí v tomto principu moc neliší.
Člověk má jistě na každý další den svůj jakýsi rámcový plán, co by bylo potřeba udělat. Když uléhám, mám tuto představu. Ale přijde další den, a vynoří se další okolnosti, kdy je třeba tuto svoji představu umenšit, podřídit se novým okolnostem.
Tedy život řízený okolnostmi.
A když takto žiješ řízený okolnostmi, tak je to totéž, co ten řád, co jsi o něm psal?
A zpravidla udělat z více variant to nejsprávnější znamená také zvolit to nejtěžší, nejobtížnější, nejnepříjemnější ....
A jsi schopen jmenovat alespoň tři příklady toho "nejtěžšího, nejobtížnějšího a nejnepříjemnějšího", co jsi dělal? Například tři věci za poslední týden?
Je to "nejtěžší, nejobtížnější, nejnepříjemnější" něco reálného, skutečného, co děláš, ne jen virtuální fráze v náboženství, co sis v hlavě vytvořil?
Nemusím pro to dělat nic víc, než poznávat a naplňovat skutky, které pro mě nebeský Otec pro každou konkrétní chvilku života připravil.
Stando, ale já se neptal, co pro to musíš dělat. Nějaké nedorozumění, nebo nepochopení.
Já se ptal, co to konkrétně děláš. Abys dal nějaký příklad toho, co děláš, že si musíš sáhnout na dno svých sil a ještě často?
Toto mě docela zajímá - čím a jak konkrétně tě zpovědi a přijímání vzdalovaly od Krista
Tak hlavně tím principem soběstřednosti - soustředění na sebe je Bohu nepřátelské, odděluje člověka nejen od Boha, ale i od lidí.
A pak samozřejmě tím, že nefungovaly, že nedělaly to, co podle deklarace měly, stejně, jako odpustky - že byly bez-moc-né.
Když člověk spoléhá na to, že je něco bohem, co by mělo pomoci od hříchu a spoléhá na to dlouhá léta a nic, hřích pořád tady, tak to normálního reálně uvažujícího člověka přinutí se alespoň občas zamyslet. I když má římské náboženství různé záklopky, strach přemýšlet, tak přeci jen té neschopnosti jsem si byl vědom. Navíc jsem kolem sebe viděl dost lidí, kteří na svátostech prodělali celý život a viděl jsem, jak ty životy končí a bylo mi jasné, že můj se neliší ani trochu a že skončím stejně, jako všichni ostatní.
Ale ve chvíli, kdy se ke mně dostalo evangelium a jeho moc už samozřejmě ničím - porovnání moci evangelia s mocí "svátostí" bylo tak jednoznačné, že už logicky, reálně nebylo co řešit. Pak už mne neoddalovaly, pak už jen pýcha a nadřazenost náboženství, které jsme žili, neochota se odvrátit od hříchu náboženství k Bohu.
nepředpokládám totiž, že jsi v té době snad přijímal vědomě svatokrádežně
Já z tvého nápadu vedle i z takovýchto nápadů zase předpokládám, že pořádně nevíš, co je to "přijímat nehodně" či "přijímat svatokrádežně", když tě takové věci napadají.
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 23. duben 2020 @ 08:31:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | ..."..."Ale to dělají i lidé nevěřící, že žijí naplno a ne polovičatě."....
Tak to si tedy vůbec nedovedu představit...."...
Toto ale není o žádném" pohledu svrchu" na nevěřící, ale o pohledu víry na reálnou skutečnost.
My se modlíme: "Skrze něho (Krista) vstoupila do světa Tvá radost ...."
Není v samotném principu možné, aby nevěřící žil naplno svůj život (bez této radosti od Krista). On se sice ve své nevědomosti může domnívat, že žije naplno, ale protože tuto oblast života víry nepoznal, neví vlastně, o co přichází. Ovšem když toto říká o nevěřících (že žijí naplno) i ten, kdo si říká křesťan, jaké jim vlastně vydává svědectví o své víře?
(1 J 5.10) Kdo věří v Syna Božího, má to svědectví v sobě. Kdo nevěří Bohu, učinil ho lhářem, protože neuvěřil svědectví, které Bůh vydal o svém Synu.
..."Když člověk spoléhá na to, že je něco bohem, co by mělo pomoci od hříchu a spoléhá na to dlouhá léta a nic, hřích pořád tady,"...
A v čem je u tebe ten rozdíl dneska? Sám jsi přece přiznal, že hřešíš pořád !
Já, podle své zkušenosti zase tvrdím, že pravidelnou svátostí pokání a častým přijímáním eucharistie se závažnost mých hříchů snižuje. Nikoli, že bych snad přestal hřešit, ale zvyšuje se citlivost vůči špatným věcem a objevuji na sobě nové hříchy, které jsem dříve za hříchy ani nepovažoval.
Toníku, pokusím se ti odpovědět na další věci později, musím jít pracovat (a večer bývám tak unavený, že už nejsem schopen). Měj trpělivost.
Staňa.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 23. duben 2020 @ 09:47:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | A v čem je u tebe ten rozdíl dneska? Sám jsi přece přiznal, že hřešíš pořád !
Ale to určitě ne, Stando. Už dávno ne. Ty píšeš, že hřešíš pořád. Ale taky píšeš, že 24 hodin denně 365 dní v roce buduješ sám sebe. Není tedy jasné, jak stihneš zároveň pořád hřešit a zároveň pořád budovat sám sebe, ale snad nějak ano.
Já už pořád nehřeším, nežiju už v hříchu bez Boha.
Nežiju například už mnoho let v tom nejhorším hříchu, ve kterém jsem žil v ŘKC - v depresi a temnotě. V té temnotě, se kterou neudělaly nic ani zpovědi, ani přijímání, tedy kromě toho, že za spolupůsobení náboženského snažení o spasení sama sebe se temnota a deprese prohlubovaly. Ježíš ale na temnotu a depresi na rozdíl od zpovědí a přijímání stačil: Temnotu zahnal, depresi vyléčil.
V tom je pro mne docela nejpodstatnější rozdíl.
A je jich ještě mnoho - psal jsem ti tu asi deset příkladů. Nestřílím už ptáčky, mnoho let. Nedávno jsem prořezával jalovce. (Jako kdysi, už je tu zas ta krize [www.cizinec.com]). A kousek od pily vyletěla kosice. Už by mne nenapadlo po ní vystřelit, ale modlím se za ní, aby vyvedla mladé. Když držím v ruce vzduchovku, nebo airsoft samopal, nenepadne mně, že bych namířil na něco živého. Ani nemám takové nutkání, mnoho let. A to nezměnila ani zpověď, ani přijímání, které na to byly krátké (ani ta zpověď, ani ta eucharistie nevěděly, že je to hřích, stejně jako to nevěděly u temnoty a depresí). Změnil to Ježíš, za poměrně velmi malou chvíli výchovy.
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 24. duben 2020 @ 08:02:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."A v čem je u tebe ten rozdíl dneska? Sám jsi přece přiznal, že hřešíš pořád !
Že by zase nedorozumění?
Nemyslel jsem tím, že bys snad hřešil pořád v jednom kuse, ale že stále trvá ta situace, že přes veškerou zbožnost občas i ty zhřešíš. A pak činíš ze hříchu pokání (svým způsobem). Nikdo z nás nedokáže zcela nehřešit.
Tak nějak to mám totiž já.
Když ty jsi žil jako katolík, tak jsi snad hřešil pořád v jednom kuse (neustále) - že jsi si má slova vyložil právě tímto způsobem?
Mě život ve svátostech nepřináší žádnou temnotu, ale naopak světlo, blízkost Krista. Sílu a energii, chuť a nápady pro společný život s Bohem, schopnost odlišovat v životě věci důležité od nedůležitých.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 30. duben 2020 @ 07:33:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Když ty jsi žil jako katolík, tak jsi snad hřešil pořád v jednom kuse (neustále) - že jsi si má slova vyložil právě tímto způsobem?
V depresi a temnotě jsem ke konci žil pořád, dlouhé měsíce. Ani jsem nevěděl, že žiju hřích (vezmi si, že ten katolický hulvát to neví dodnes). Stejně tak jsem žil modly stále, spoléhal na ochranu kusu plechu. Stejně tak jsem byl stále zloděj, jen jsem zrovna většinou nekradl, protože jsem byl slušný katolík. Ale když se naskytla příležitost jít si něco natrhat na pole...
Stejně tak jsem byl v přátelství se satanem, jak tu svůj stav popisuješ i ty, přijímal jsem to, co satan dával - nemoci, bolesti, tak, jak nás to v ŘKC učili, že máme pokorně přijímat nemoci, že tím pomáháme vykupovat svět (a dokonce si tuhle ohavnost namontovali na učení písma [obohu.cz]). Podobně jsem od satana přijímal depresi a temnotu, jako "dar od boha" a nebyl jsem v tom v ŘKC sám. Stejně tak jsem přijímal modly, službu démonům - psal jsem tu o službě " neposkvrněnému početí".
Stejně jako ty jsem měl "svobodu" od Boha - někdy jsem se k Bohu modlil a snažil se být s ním, někdy jsem byl zase na Boha naštvaný a "šel od Boha". K tomu jsem ti taky psal článek [www.cizinec.com], když jsi tu tvou "svobodu" od Boha popisoval.
Stejně tak jsem žil v tom minutí se cíle, že odpuštění je za odměnu, že si musím odpuštění zasloužit a i já sám jsem (ne)odpouštěl po zásluze těm, co mi ublížili a čekal jsem, až učiní "pokání" (až budou litovat).
Stejně tak jsem žil v mnoha dalších minutích se cíle, které tu i ty popisuješ - ta lítost místo pokání je jedna konkrétní z nich.
A to ti jmenuji jen nejdůležitější věci. Je mnoho dalších - závislost na životě a strach ze smrti, závislost na majetku, služba chudobě (chudobu jsme dokonce v přátelství se satanem považovali za jaksi "svatou" a "lepší"'!) a s tím související křivý pohled na bohaté, souzení lidí (například jinověrců) a přijímání ideologií zločinných režimů a kdejaký další hřích ve kterých jsem žil trvale a kterých mně Bůh pak v pokání zbavoval, někdy rychle, někdy postupně.
A hlavně, Stando: Láska, žil jsem bez lásky, v soběstřednosti, ve snaze spasit vší silou svých svalů sama sebe, dostat se do nebe, tak jak nás náboženství v tom největším hříchu neustále otáčelo k sobě, k soustředění na sebe, k tomu, abychom se v sobě šťourali a zpytovali, což samozřejmě depresi a beznaděj ještě prohlubovalo.
Vždyť jsme se o tom bavili mnohokrát, často jsme naráželi na to, jak moc velký je v těchto věcech mezi námi rozdíl a ty jsi dával najevo, že si myslíš, že žiji ve stejných věcech jako ty - tedy i u váš žijí ŘK celý život ve stejných hříších, které tu ty popisuješ a ještě to považujete za normu, že to tak má být.
Proč se tedy ptáš na to, co jsme probírali mnohokrát?
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 30. duben 2020 @ 10:04:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Tak nevím, co si z toho vybrat, co byla skutečnost a co je dnešní fikce; - protože z neupřímnosti tě neobviňuji.
1.) " Když ty jsi žil jako katolík, tak jsi
snad hřešil pořád v jednom kuse (neustále) - že jsi si má slova vyložil
právě tímto způsobem? No, samozřejmě, Stando."
2.) "Stejně tak jsem byl stále zloděj, jen jsem zrovna
většinou nekradl, protože jsem byl slušný katolík. Ale když se naskytla
příležitost jít si něco natrhat na pole..."
Tak já za sebe upřesňuji, že určitě nehřeším v jednom kuse, ale že občas z lidské slabosti zhřeším.
..." ... ta lítost místo pokání je jedna konkrétní z nich. "...
Opravdovost pokání bez doprovodné lítosti nad spáchaným zlem je logicky nemožná!
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 01. květen 2020 @ 08:12:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Tak nevím, co si z toho vybrat, co byla skutečnost a co je dnešní fikce; - protože z neupřímnosti tě neobviňuji.
Tak já za sebe upřesňuji, že určitě nehřeším v jednom kuse, ale že občas z lidské slabosti zhřeším.
Takže jestli tě dobře chápu, ty jsi hříšník a hříšníkem jsi stále, od rána do večera, i když jsi dojdeš ke zpovědi, tak jsi hříšník, hříšník jsi 24 hodin denně, 365 dní v roce, ale i když jsi v jednom kuse hříšník, tak nehřešíš v jednom kuse?
Opravdovost pokání bez doprovodné lítosti nad spáchaným zlem je logicky nemožná!
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 01. květen 2020 @ 09:25:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jsem omilostněným hříšníkem - je to až tak těžké pochopit, když podobně už o léta abstinujícím alkoholikovi nemáš problém tvrdit, že on je alkoholikem stále?
Ty občas také zhřešíš (a nikoli s mnohaletými prodlevami mezi jednotlivými hříchy) - ale máš už se sebou problém si to přiznat, že jsi stále hříšníkem?
(Sir 20,3) Kdo se přizná k vině, vyhne se trestu. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 03. květen 2020 @ 09:06:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Jsem omilostněným hříšníkem - je to až tak těžké pochopit, když podobně už o léta abstinujícím alkoholikovi nemáš problém tvrdit, že on je alkoholikem stále?
Popisoval jsi tu tvou situaci, věřím, že pravdivě, že to tak opravdu máš a že za těch pár dalších let tvého života se na tvé situaci vzhledem ke hříchu nic nezměnilo. Chápu, že jsi jako "abstinující alkoholik", že sice některé hříchy neděláš, nebo se alespoň snažíš je nedělat, ale stejně jsou v tobě, týkají se tě, jen se snažíš bojovat s tím, co je v tobě. Běžný postup náboženství.
Já určitě nejsem ve tvém stavu, Stando - to bys snad mohl poznat z toho, co ti píšu. Nejsem hříšník a nemám už hodně let zájem být hříšníkem a vrátit se do vaší situace - to jsem ostatně v novém životě neměl nikdy. Můj život je v právě v tomto hodně rozdílný od tvých postojů a popisoval jsem ti to už výše, zbytečné opakovat.
Určitě nemám problém se přiznat k vině - snad sis mohl všimnout, že tu popisuju věci ze svého života poměrně otevřeně a některé i podrobně - modlářství, vydání života démonům, s tím související deprese, beznaděj, temnota, zlodějství, zabíjení, popsal jsem tu desítky dalších vin a hříchů, které jsem nesl mnoho let svého života. Máš snad pocit, že se nějak nepřiznávám k vině, že bych svaloval svou vinu na někoho jiného?
Nebo proč vytahuješ ten verš o vině? Je o tobě, máš s ním nějaký problém?
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 04. květen 2020 @ 09:24:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Rozumím tvé situaci, Stando."...
O tomto mám právě své oprávněné pochybnosti.
Vy - spravedliví - my hříšníci - vězíš až po uši v bludu rozdělení, kterým kdysi trpěli už i farizeové. Uvědom si, že Ježíš má své ovce ve stádě (církvi), ale že má i "jiné" ovce - všude.
Bůh lidi nerozděluje - to náboženští pomatenci rozdělují.
..."Chápu, že jsi jako "abstinující alkoholik", že
sice některé hříchy neděláš, nebo se alespoň snažíš je nedělat, ale
stejně jsou v tobě, týkají se tě, jen se snažíš bojovat s tím, co je v
tobě."...
Ano, v podstatě to tak je - jen jsi zapomněl dodat na tom to nejdůležitější - já se nesnažím sám, ale snažím se ve spolupráci s Bohem, kterého nosím ve svém srdci.
Život s Bohem mění mé uvažování, mé slabosti se postupně vytrácení, stávám se "otužilým" alespoň vůči těm úplně zásadním hříchům - hříchům ke smrti. Takže "to, co je ve mě", se přítomností Boha zásadním způsobem mění - není to tedy vůbec jakési sysifovsky marné snažení!
Máme mysl Kristovu - nikoli snad úplně, ale blížíme se podobou.
..."určitě nemám problém se přiznat k vině - snad sis
mohl všimnout, že tu popisuju věci ze svého života poměrně otevřeně a
některé i podrobně - modlářství, vydání života démonům, s tím
související deprese, beznaděj, temnota, zlodějství, zabíjení, popsal
jsem tu desítky dalších vin a hříchů, "...
Naprosto zatím nechápeš, že mě vůbec nezajímají tvé minulé hříchy (o kterých předpokládám, že jsi si je s Bohem už vyřešil),
pokud jsem hovořil o tvých hříších, měl jsem na mysli ty dnešní hříchy, ty aktuální a měl jsem na mysli i ty hříchy, které spácháš i zítra. Spácháš je jako hříšník - protože kdo páchá hřích, je hříšníkem.
Pokud se nepřiznáš k vině těchto hříchů, pokud si je sám vnitřně nepřiznáš - budeš totiž popírat skutečnost, že jsi hříšník - bude ti tento vnitřní postoj bránit učinit pokání z tvých nynějších, ještě nevyřešených hříchů,.....
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 05. květen 2020 @ 08:12:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ |
O tomto mám právě své oprávněné pochybnosti.
Nepopisoval jsi tu snad svou situaci abstinujícího hříšníka a tvé "svobody" hřešit dostatečně podrobně a pravdivě? To, co popisuješ z tvého života přeci není tak složité, aby to nešlo pochopit.
Jen když popisuješ tvůj virtuální svět v hlavě, je těžké porozumět, jestli po smrti očekáváš spravedlivý soud za celý tvůj život, nebo jestli očekáváš, že ten soud po tvé smrti nebude za celý tvůj život. Jednou píšeš tak a podruhé jinak. Proto se tě podrobně ptám, protože katolíci si vytváří své virtuální světy každý po svém, jak si různě vykládáte to, co osobně neznáte.
Bůh lidi nerozděluje - to náboženští pomatenci rozdělují.
Přesně tak, Stando.
Já vím, Stando - nábožensští pomatenci se oddělují, vymýšlejí soudy za něco, co člověk neudělal a vylučují druhé ze spásy. A protože se stydíte přiznat k těmto svým nesmyslům, k vašim myšlenkám a postojům, přehazujete je na druhé. A to zvláště ve chvíli, kdy vám dojde "diskuzní dech" a uhýbáte od tématu.
Když hříšník pomatený náboženstvím soch, obrazů a pověr prohlásí "když nejseš hříšník, tak vytváříš rozdělení" je to asi takové "moudro", jako když zloděj pomatený šéfem gangu prohlásí "když nejseš zloděj, nedržíš basu a vytváříš rozdělení".
Máme mysl Kristovu - nikoli snad úplně, ale blížíme se podobou.
Ty máš mysl Kristvou, Stando? Snad toho "Krista", co setkání s ním znamená smrt?
Snažil se snad Kristus vyhnout soudu?
Snažil se snad Kristus spasit sama sebe, staral se o spásu sama sebe?
Byl Kristus hříšník, uvažoval jako hříšníci?
Měl Kristus "svobodu" hřešit, jako ty?
Měl Kristus "svobodu" odejít od Boha?
Vylučoval snad Kristus někoho ze spásy?
Soudil snad Kristus někoho za něco, co neudělal?
V čem prosímtě máš "mysl Kristovu"?
Život s Bohem mění mé uvažování, mé slabosti se postupně vytrácení, stávám se "otužilým" alespoň vůči těm úplně zásadním hříchům - hříchům ke smrti. Takže "to, co je ve mě", se přítomností Boha zásadním způsobem mění - není to tedy vůbec jakési sysifovsky marné snažení!
Pokud to tak opravdu je, tak proč jsi neustále v opozici, když svědčíme o tom, že Bůh zbavuje lidi hříchu? Proč neustále oponuješ, když píšeme svědectví ze života?
Pokud to tak opravdu je, proč ty nenapíšeš alespoň jedno jediné reálné svědectví té tvé změny a místo toho neustále nesmyslně útočíš na křesťany, když o změně svědčí?
Pokud se nepřiznáš k vině těchto hříchů, pokud si je sám vnitřně nepřiznáš - budeš totiž popírat skutečnost, že jsi hříšník - bude ti tento vnitřní postoj bránit učinit pokání z tvých nynějších, ještě nevyřešených hříchů,.....
Stando, to určitě ne. Tvé nápady z tvého virtuálního světa, z toho, co se nestalo (a máš jen ty v hlavě jako strašák v pomatení z náboženství soch, obrazů a pověr) mi určitě nebrání v pokání, ve změně života.
Zbytečně si tvou situaci a tvé obavy z tvého života promítáš do druhých - právě pro tyto popletené náboženské obavy obavy a soběstřednost (a nejen pro ně) jsme svůj život vydali Pánu Ježíši Kristu, jemu věříme. On je záruka, jistota v každé situaci.
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 05. květen 2020 @ 08:59:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."... je těžké porozumět, jestli po smrti očekáváš spravedlivý soud za celý tvůj život, nebo jestli očekáváš, že ten soud po tvé smrti nebude za celý tvůj život."
...Zkus se tedy lépe soustředit: Budu souzen za celý svůj život. Nedílnou součástí tohoto mého života však je i mnou učiněné pokání z mých hříchů, na jehož základě mi Bůh hříchy odpouští způsobem, že na ně už nikdy nevzpomene.
(Žd 8,12) ... protože se slituji nad jejich nepravostmi a na jejich hříchy a jejich nezákonnosti již nikdy nevzpomenu.“
..."když nejseš hříšník, tak vytváříš rozdělení ...."...
Já říkal, že si sám lžeš do vlastní kapsy: jestliže zhřešíš, jsi také hříšník a basta!
To je neúprosná logika věcí, i když ji ve svém zmatení mysli stále a nesmyslně popíráš....
"V čem prosím tě máš "mysl Kristovu"?...."...
Ve své touze po spravedlnosti, v rozlišování mezi dobrým a špatným - což je důsledek milosti života, plynoucí s důvěrného společenství s Kristem....
"Snad toho "Krista", co setkání s ním znamená smrt?"...
Zase obracíš věci nesmyslně vzhůru nohama. Typické ovoce myšlení člověka ze života v herezi.
Já přece tvrdil cosi úplně jiného: ve smrti těla se setkáváme s Kristem tváří v tvář - budeme postaveni před jeho soudnou stolici a od něj očekávám dar věčného života.To neznamená, že se s Kristem nesetkávám mnoha způsoby už nyní - a toto setkávání mě vede k věčnému životu, nikoli ke smrti.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 05. květen 2020 @ 11:01:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | ...Zkus se tedy lépe soustředit: Budu souzen za celý svůj život. Nedílnou součástí tohoto mého života však je i mnou učiněné pokání z mých hříchů, na jehož základě mi Bůh hříchy odpouští způsobem, že na ně už nikdy nevzpomene.
Stando, soustředím se.
Budeš souzen po smrti za tvé hříchy, nebo ne?
Pokud nebudeš souzen za tvé hříchy, tak snad logicky nebudeš souzen za celý tvůj život. Nebo tvé hříchy nejsou tvůj život, zříkáš se odpovědnosti a soudu za to, co jsi udělal?
Nebo budeš souzen spravedlivě po smrti opravdu za celý svůj život?
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 05. květen 2020 @ 12:08:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Moc jsi se tedy zrovna nesoustředil.
Po smrti budu souzen za své hříchy, ze kterých jsem nestačil učinit pokání - za věci, které nejsou dořešené, které pro svoji závislost na tomto světě brání mému vstupu do nebe.
Jistěže budu souzen za úplně celý život (můj život - to přece ani zdaleka nejsou jenom moje hříchy!) - za to, jakým způsobem jsem ho prožil. Zda podle Boží představy, se kterou mě poslal na tento svět, abych vykonal věci, které pro mě ve svém plánu se světem připravil.
Jistěže nebudu souzen za hříchy, ze kterých jsem už učinil pokání a které mi byly Bohem pro Kristovy zásluhy už dávno odpuštěny!
I to mé pokání je součástí mého života , za kterýžto život v komplexnosti budu Bohem souzen.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 05. květen 2020 @ 12:56:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Jistěže budu souzen za úplně celý život ... Jistěže nebudu souzen za hříchy ...
A proto asi tak často píšeš o zablokování mozku herezemi, Stando?
Tak jak to bude: Budeš souzen za hříchy, nebo nebudeš?
Budeš souzen za úplně celý svůj život, nebo sis vymyslel učení, které ti sice příjemně lechtá sluch, však odvádějící člověka od skutečné reality, tedy že za svoje hříchy nebudeš souzen, že nebudeš souzen za celý svůj život?
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 06. květen 2020 @ 09:05:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Toníku,
toto pochopit je opravdu už za hranicemi tvého intelektu?
Souzeni budeme za úplně celý život, nikoli jenom za naše hříchy. I naše dobré skutky projdou Božím soudem a všechno nepatřičné shoří jako seno a sláma. I námi učiněné pokání projde Božím soudem a bude posuzována jeho opravdovost.
Pokud se jedná o soud nad našimi hříchy, souzeni budeme na Kristově soudné stolici jen za své poslední nevyřešené hříchy, ze kterých jsme nestihli včas učinit pokání.
Jaký by jinak mělo smysl činit v životě pokání a k čemu by bylo odpuštění hříchů, kdyby byly tyto hříchy znovu vytahovány na přetřes u posledního soudu? Vždyť takto je to proti zdravému rozumu!
(Ez 33,14-16) Ale řeknu-li zlovolníkovi: „Zemřeš,“ a on se odvrátí od svých hříchů a žije podle práva a spravedlnosti, vrátí-li zástavu, nahradí, co uloupil, zachovává zákony, které dávají život, a už nepáchá zlo: bude živ, nezemře.
Už se nevzpomene na všechny hříchy, jichž se dopustil: zachovával právo a spravedlnost, bude živ.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 07. květen 2020 @ 07:15:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | toto pochopit je opravdu už za hranicemi tvého intelektu?
Souzeni budeme za úplně celý život, nikoli jenom za naše hříchy.
A za vaše hříchy budete tedy souzeni, nebo ne, když budete souzeni za celý život?
Jsou vaše hříchy součástí vašeho celého života, nebo jste si vyrobili nějaké učení, co příjemně lechtá uši, že vaše hříchy nejsou součástí vašeho života a nebudete za ně souzeni?
Pokud se jedná o soud nad našimi hříchy, souzeni budeme na Kristově soudné stolici jen za své poslední nevyřešené hříchy, ze kterých jsme nestihli včas učinit pokání.
Takže tedy nebudete souzeni za celý svůj život, je to tak?
Jaký by jinak mělo smysl činit v životě pokání a k čemu by bylo odpuštění hříchů, kdyby byly tyto hříchy znovu vytahovány na přetřes u posledního soudu?
No aby Bůh hřích člověku od-pustil, ne?
Aby hřích v životě člověka už nebyl! Aby člověk prožil celý svůj život bez hříchu! Aby se celý život člověk hříchem netrápil. To je přeci jasné. K čemu by jinak bylo odpuštění?
Jaký smysl by mělo odpuštění hříchů až po smrti? K čemu by taková bláznivá blbost byla - celý život by byl člověk hříšník, nebylo by jediného závažného hříchu, který by se ho netýkal, nechtěl by to změnit, hříšníkem by byl až do smrti, tam by šel ten hříšník na spravedlivý soud, kde by byl souzen celý jeho život a Bůh by spravedlivě uznal, že ten člověk má nárok na nebe? To je přeci totální nesmysl. Vždyť takto je to proti zdravému rozumu!
K čemu by mi bylo, kdybych celý život prožil v depresi, beznaději a temnotě, ve světě bez Boha, kdyby mi ten můj hřích Bůh neodpustil na začátku života, kdyby mne neuzdravil ze hříchu hned na začátku života? To by byl nesmysl.
Proto má smysl, aby byl člověk za hřích souzen co nejdřív a nečekal až na Smrt. A zvláště u hříšníka to má smysl, protože když člověk pozná Boží soud nad hříšníky, má pak šanci ke změně života a po smrti nebude pláč a skřípění zubů (tedy lítost), ale radost.
Toník
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 08. květen 2020 @ 09:10:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | ..." Jaký by jinak mělo smysl činit v životě
pokání a k čemu by bylo odpuštění hříchů, kdyby byly tyto hříchy znovu
vytahovány na přetřes u posledního soudu?
No aby Bůh hřích člověku od-pustil, ne?
"...
Bůh mé hříchy mi odpustil už za mého života - hned, jak jsem z nich učinil pokání a vyznal je Bohu i církvi. Proč by je měl ještě znovu vytahovat - už odpuštěné - na posledním mém soudu?
..."Jaký smysl by mělo odpuštění hříchů až po smrti?"... No právě!
Proto říkám, že hříšník má učinit pokání ze svých hříchů co nejdříve - hned, jakmile si hřích uvědomí - a nevláčet ho sebou životem.
Může se však člověku stát, že zemře náhle, v určitém hříchu, ze kterého ještě neučinil pokání a který tedy před Bohem stále jako hřích trvá. Za takový hřích bude člověk i po smrti souzen.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 08. květen 2020 @ 09:40:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Bůh mé hříchy mi odpustil už za mého života - hned, jak jsem z nich učinil pokání a vyznal je Bohu i církvi. Proč by je měl ještě znovu vytahovat - už odpuštěné - na posledním mém soudu?
Hypoteticky: Řekněme, že se ti povede římskokatolický majstrštyk, na smrtelné posteli ti přivolají kněze, ten ti dá rozhřešní a poslední pomazání, ty už nic dalšího nestihneš a umřeš. Půjdeš na ten soud po smrti. Co tam bude Bůh soudit u tebe na tom soudu? Bude soudit úplně celý tvůj život, nebo nebude soudit nic, protože máš všechny hříchy odpuštěné?
Proto říkám, že hříšník má učinit pokání ze svých hříchů co nejdříve - hned, jakmile si hřích uvědomí - a nevláčet ho sebou životem.
Určitě. Ze situace "není jediného podstatného hříchu, který by se tě už vůbec netýkal, kde bych měl už zcela čisté svědomí a bylo to už za tebou." se má hříšník dostat co nejdřív, přestat být hříšníkem, nejlépe na začátku života.
Může se však člověku stát, že zemře náhle, v určitém hříchu, ze kterého ještě neučinil pokání a který tedy před Bohem stále jako hřích trvá. Za takový hřích bude člověk i po smrti souzen.
Stále dokola. To ale nebylo předmětem otázky.
A co ze hříchů, ze kterých ses vyzpovídal a učinil to "pokání" po rozhřešení - bude tě Bůh soudit za úplně celý tvůj život, nebo sis vymyslel učení, které ti příjemně lechtá sluch, že te Bůh za celý život soudit nebude?
Toník
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 08. květen 2020 @ 17:09:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."A co ze hříchů, ze kterých ses vyzpovídal a učinil to "pokání" po rozhřešení - bude tě Bůh soudit za úplně celý tvůj život ..."...
Považuješ se za křesťana a přitom tak málo znáš křesťanské učení?
Jistěže mě bude soudit za celý můj život (a to učiněné pokání budu mít právě proto k dobru, poněvadž nadobro smazalo mé hříchy.).
Proč by mě Bůh měl soudit za hříchy, které už jednou uzavřel a které už odpustil? Ty jsou přece záležitostí právě onoho učiněného pokání!
Toto je smlouva, kterou s nimi uzavřu po těch dnech, praví Pán: budu dávat své zákony do jejich srdce a napíši je do jejich mysli,‘ dodává: ‚a na jejich hříchy a jejich nepravosti již nikdy nevzpomenu.‘
Kde je odpuštění hříchů, tam už není oběti za hřích.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 05. květen 2020 @ 16:47:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Já říkal, že si sám lžeš do vlastní kapsy: jestliže zhřešíš, jsi také hříšník a basta!
Ve své touze po spravedlnosti, v rozlišování mezi dobrým a špatným - což je důsledek milosti života, plynoucí s důvěrného společenství s Kristem....
Zase obracíš věci nesmyslně vzhůru nohama. Typické ovoce myšlení člověka ze života v herezi.
??
Nepsal jsi tu snad jasně z tvého virtuálního světa popleteného herezemi, že "setkání s touto osobou znamenalo z moci Boha smrt" či "Setkání s Kristem ve křtu (pokristění) tedy znamená smrt starého člověka"?
Co jsem já obrátil vzhůru nohama? Ty máš jakousi osobu, se kterou setkání znamená smrt a já něco nesmyslně převracím vzhůru nohama?
Stando zkus tedy myslet nejdřív analyticky a až si ujasníš podstatu věcí, pak teprve syntetizuj svoji podobu víry.
Nejdřív by sis mohl ujasnit, jestli po smrti budeš souzen za celý tvůj život, nebo jen za ten malilinký kousek od poslední zpovědi do smrti (jak ke škodě všech učí to herezemi popletené náboženství soch, obrazů a pověr).
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 08. květen 2020 @ 09:03:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Že jsme jako lidé podle těla zemřeli spolu s Kristem ve křtu (osobní účastí na jeho smrti i vzkříšení) učí apoštol Pavel (Ř 6,8) a byli jsme ve křtu spolu s Kristem vzkříšeni do nové kvality Božích dětí (Ř 6,3-4).
Toníku, o čem tu ty svědčíš - o jakémsi prý "soudu nad celým tvým životem" už jaksi dopředu - právě toto je jen ona tvoje PROJEKCE - nepravdivá představa o virtuální nepravdivé události.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 08. květen 2020 @ 09:55:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Že jsme jako lidé podle těla zemřeli spolu s Kristem ve křtu (osobní účastí na jeho smrti i vzkříšení) učí apoštol Pavel (Ř 6,8) a byli jsme ve křtu spolu s Kristem vzkříšeni do nové kvality Božích dětí (Ř 6,3-4).
Toníku, o čem tu ty svědčíš - o jakémsi prý "soudu nad celým tvým životem" už jaksi dopředu - právě toto je jen ona tvoje PROJEKCE - nepravdivá představa o virtuální nepravdivé události.
Stando, když si místo reakcí na diskuzní téma začnete takhle vymýšlet o druhých blbosti, je většinou diskuze u konce.
To tě v zásadách slušného chování u vás na vesnici tvoji rodiče neučili, že nemáš pomlouvat druhé lidi a vymýšlet si o nich blbosti? Neučil tě to pan farář? Neučí tě to alespoň Bůh, se kterým - údajně - žiješ?
Toník
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 08. květen 2020 @ 16:53:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Ve svém svědectví nikde neuvádí, že by při křtu umřel ...."...
Toníku, držme se striktně Pavlova učení a nevymýšlej si hlouposti.
A víme, že náš starý člověk byl spolu s ním ukřižován, aby tělo hříchu bylo zbaveno sil a my už hříchu neotročili. Vždyť ten, kdo zemřel, je zproštěn hříchu. Jestliže jsme s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít.
Což nevíte, že my všichni, kteří jsme byli pokřtěni v Krista Ježíše, jsme byli pokřtěni v jeho smrt? Skrze křest jsme byli spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom i my, tak jako byl Kristus skrze slávu Otce vzkříšen z mrtvých, vstoupili na cestu nového života.
... když jste byli spolu s ním ve křtu
pohřbeni a v něm jste byli spolu i vzkříšeni skrze víru v působení Boha,
který ho vzkřísil z mrtvých....
Já za to nemůžu, že máš v hlavě blok a že toto Pavlovo učení odmítáš vidět a odmítáš mu rozumět!
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 09. květen 2020 @ 16:02:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Já za to nemůžu, že máš v hlavě blok a že toto Pavlovo učení odmítáš vidět a odmítáš mu rozumět!
Stando, jiný "argument" v diskuzi než tvé pomluvy a lži už nemáš?
Toníku, držme se striktně Pavlova učení a nevymýšlej si hlouposti.
Co konkrétně by pro tebe měla být ta hloupost? Co z toho, co jsem napsal, je pro tebe hloupost?
Apoštol Pavel neučil, že zemřel ve křtu - ani podle těla. Apoštol Pavel tu situaci zažil, znal jí, nepolili ho čůrkem vody jako miminko, svědčil o tom, co žil a co žijí křesťané. Křest ve vodě pro něj nebyl jen virtuální svět v hlavě.
A víme, že náš starý člověk byl spolu s ním ukřižován, aby tělo hříchu bylo zbaveno sil a my už hříchu neotročili. Vždyť ten, kdo zemřel, je zproštěn hříchu. Jestliže jsme s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít.
"Je to přece obráceně: ona duchovní mrtvola (člověka podle těla) skončila spolu s Kristem ukřižována na kříži a spolu s Kristem byl vzkříšen nový Toník - dítě Boží. Získal jsi nebeské občanství, novou vlast v nebi."
Toník
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 10. květen 2020 @ 08:46:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Toníku, já říkám:
1). Kristus byl na kříži ukřižován a ZEMŘEL! Následně pak vstal z mrtvých ve změněném těle - v těle oslaveném.
2). Podobně i my byli (jako starý člověk - jako člověk podle těla) ve křtu spolu s Kristem ukřižováni a spolu s ním jsme tedy i ZEMŘELI! (Náš starý člověk byl ukřižován spolu s Kristem a navždy zemřel. Už ho není! ).
Následně jsme byli spolu s Kristem vzkříšeni také i my v kvalitativně změněném těle ( bez zátěže hříchů se totiž i naše tělo ve křtu stalo chrámem Ducha svatého Bůh nás přijal za své děti).
Touto Boží proměnou do člověka nového (Ř 6,3-4) jsme se stali občany nové vlasti v nebi.
..."Co z toho, co jsem napsal, je pro tebe hloupost?"...
Je pro mě záhadou, co ti blokuje pochopit tento jednoduše psaný text:
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 11. květen 2020 @ 06:34:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Je pro mě záhadou, co ti blokuje pochopit tento jednoduše psaný text:
To je pro tebe hloupost? A přečetl sis někdy, co Pavel učil, kdy a jak zemřela co se stalo ve křtu?
To nevím. Kde něco takového apoštol Pavel učí?
Já jsem kdysi žil bez Zákona; když však přišlo přikázání, hřích ožil, a já jsem zemřel. I ukázalo se, že přikázání, které mělo být k životu, bylo mi k smrti. Neboť hřích využil příležitosti, které se mu skrze přikázání dostalo, oklamal mě a skrze ně mě zabil.
A to je pravda - to jsme zažili také, stejně jako Pavel a svědčíme o tom.
Víš, Stando, mezi apoštolem Pavlem a vámi je jeden podstatný rozdíl: Apoštol Pavel zažil křest ve vodě. Díky zásahu Pána Ježíše a evangeliu získal víru, která ho dovedla až ke křtu. A díky víře tomu Slovu se nechal pokřtít. Zažil tedy křest osobě, věděl tedy, co křest je, nemusel si domýšlet, co křest není, zato svědčil o tom, co se ve křtu stalo a svědčil o tom, kdy a jak a čím zemřel. Jeho svědectví je relevantní k tématu, protože měl s tématem osobní zkušenost.
Učení, nápady a výklady lidí, kteří křest nezažili a kteří mají víru, co je ke křtu nikdy nedovede, jsou k tématu křtu irelevnantní. Zvláště tehdy, pokud je to učení v rozporu s tím, o čem svědčil Pavel.
Teď k tomu, co píšeš ty:
Náš starý člověk byl ukřižován spolu s Kristem a navždy zemřel. Už ho není!
Opravdu?
A kdy se to stalo, žes o tom nenapsal?
Už nemáš tedy náklonnost ke hříchu, cos měl po Adamovi, změnilo se to?
Nebo jak se u tebe konkrétně projevuje, že ten starý člověk už údajně není?
Toník
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 11. květen 2020 @ 09:30:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Náklonnost ke hříchu přetrvává i u člověka Kristem vzkříšeného do novosti života (Ř 6,3-4).
I jako dítě Boží člověk stále podléhá následkům prvotního hříchu - smrti těla i náklonnosti ke zlému. Těchto následků prvotního hříchu nás Bůh nijak nezbavil, ale vložil nám (Božím dětem) do rukou prostředky, jak se svými náklonnostmi úspěšně bojovat, proměňovat je ve vlastní "aktiva" v našem růstu víry.
..."Nebo jak se u tebe konkrétně projevuje, že ten starý člověk už údajně není?"...
Tím, že skrze Krista jsem jako Boží dítě získal přímý přístup k nebeskému Otci. Otevřely se mi možnosti, jak se svou hříšnou náklonností úspěšně bojovat a v Kristu vítězit; skrze Boží slovo, modlitební život, svátosti, účast na mši.
Ř 7 kapitole třeba rozumět nepovytrhávaně - v komlexnosti celého textu:
Plyne z toho, že teprve po osvobození od vlády Mojžíšského zákona je možné cele sloužit Bohu. Pavel zde podává psychologický rozbor, jaký je poměr mezi hříchem a Zákonem.
Kde není Zákon, tam je hřích mrtev - neznamená to, že tam žádný hřích není, ale že vědomí hříchu je zatemněné.
"Hřích je mrtev" - ve smyslu neplodný, neschopný se množit. Ve smyslu Ř 4,19 o neplodném Sářině lůně je pak pochopitelné, v jakém smyslu hřích mohl "ožít", stát se plodným. (Hřích se zde chápe zosobněně).
Kdysi v dětství, kdy Izraelita nebyl Zákonem vázán, a kdy tedy pro něj neplatil, zlá žádost v něm jen dřímala.. Ale probudila se, jakmile rozumem poznal, že je něco v Zákoně zakázáno. A protože Zákon nepodával pomoc, člověk jednal proti němu, čili duchovně umřel. (Jenže zde, na tomto místě Písma, jsme ve smyslu zemřeli spolu s hříchem, nikoli spolu s Kristem - jak se na toto místo v nepochopení "zemřít spolu s Kristem" odvoláváš ty!).
Bůh dal Zákon k dobru člověku a proto je dobrý a svatý. Sám tedy přímo nepůsobí duchovní smrt. Tu v člověku způsobí zděděná náklonnost ke hříchu, která zneužila přikázání a přivodila tak člověku duchovní smrt. Bůh to dopustil, aby lidé tím toužebněji očekávali Vykupitele z tohoto smutného stavu.
Ne, že by člověk s dědičným hříchem konal jen zlo - lidská přirozenost není přece zkažena - ale když přichází k činu, , stává se, že by rád konal dobro, ale páchá zlo, i když ví, že je to proti Boží vůli. Člověk je tvor rozpolcený. Na jedné straně souhlasí s Božím zákonem a má v něm zalíbení (to je ono duchovní Já). Na druhé straně však podléhá zděděné náklonnosti ke hříchu a dává se jí strhnout. To ovšem neznamená, že bychom nebyli za své hříchy odpovědni. Apoštol tady jen chce ukázat, v jakém ubohém stavu je hříšník. V člověku dosud nepřetvořeném převládá zlo nad dobrem, ale i člověk přetvořený Bohem stále s jeho pomocí musí svádět vnitřní boje. Tím apoštol nijak nechce vylučovat osobní odpovědnost člověka za zlo, nýbrž spíše zdůrazňuje jeho nemohoucnost konat dobro, nepomůže - li mu Bůh.
To nevím. Kde něco takového apoštol Pavel učí? "...
V kapitole 6. Římanům - když hovoří o účincích křtu.
Co tedy říci? Máme snad setrvat ve hříchu, aby se rozmnožovala milost? Určitě nikoli!
Jestliže jsme zemřeli hříchu, jak bychom v něm měli nadále žít?
Nebo snad nevíte, že když jsme byli pokřtěni v Krista Ježíše, byli jsme všichni pokřtěni v jeho smrt?
Křtem jsme tedy byli spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom - jako byl Kristus Otcovou slávou vzkříšen z mrtvých - žili i my novým životem.
Neboť jestliže jsme s Kristem sjednoceni smrtí podobnou jeho smrti, budeme s ním sjednoceni také vzkříšením; rozumějme, starý člověk v nás byl spolu s ním ukřižován, aby bylo toto tělo hříchu přivedeno k nemohoucnosti, abychom již nebyli zotročeni hříchem. Neboť ten, jenž zemřel, je osvobozen od hříchu.
Ale jestliže jsme zemřeli spolu s Kristem, věříme, že s ním také budeme žít,....
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 13. květen 2020 @ 07:14:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Náklonnost ke hříchu přetrvává i u člověka Kristem vzkříšeného do novosti života (Ř 6,3-4).
Ahoj Stando.
Což nevíte, že my všichni, kteří jsme byli pokřtěni v Krista Ježíše, jsme byli pokřtěni v jeho smrt? Skrze křest jsme byli spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom i my, tak jako byl Kristus skrze slávu Otce vzkříšen z mrtvých, vstoupili na cestu nového života.
Jak sis z tohodle místa písma vymyslel, že u toho člověka přetrvává náklonnost ke hříchu?
Otevřely se mi možnosti, jak se svou hříšnou náklonností úspěšně bojovat a v Kristu vítězit; skrze Boží slovo, modlitební život, svátosti, účast na mši.
Stando, před lety jsi tu psal: " Moje zkušenost ze zpytování svědomí je zase taková, že není jediného podstatného hříchu, který by se mě už vůbec netýkal, kde bych měl už zcela čisté svědomí a bylo to už za mnou. To bych se jenom obelhával.".
A to bylo po svátosti křtu. Platí to ještě? Je to tak ve tvém životě?
Pokud ano, tak tohle co žiješ, je ten "nový člověk s nárokem na nebe" a ne ten "starý člověk"?
Ř 7 kapitole třeba rozumět nepovytrhávaně - v komlexnosti celého textu:
Pavel zde podává psychologický rozbor, jaký je poměr mezi hříchem a Zákonem.
Ale vůbec ne. Žádný "psychologický rozbor".
Pavel v Římanům 7 podává svědectví o tom, co zažil a vydává to svědectví lidem, kteří přijali Pána Ježíše.
Jenže zde, na tomto místě Písma, jsme ve smyslu zemřeli spolu s hříchem, nikoli spolu s Kristem
Vy jste "zemřeli spolu se hříchem"? Co to je zase za nápad, formulaci?
To jako že hřích zemřel s vámi? Nebo co to znamená zemřít spolu se hříchem?
Stando, Pavel nepíše žádné tvé psychologické motaniny o "zemření se hříchem". Píše jasně:
Já jsem kdysi žil bez Zákona; když však přišlo přikázání, hřích ožil, a já jsem zemřel. Neboť hřích využil příležitosti, které se mu skrze přikázání dostalo, oklamal mě a skrze ně mě zabil.
Tu v člověku způsobí zděděná náklonnost ke hříchu, která zneužila přikázání a přivodila tak člověku duchovní smrt. Bůh to dopustil, aby lidé tím toužebněji očekávali Vykupitele z tohoto smutného stavu.
Ano, Stando. A ten vykupitel z toho stavu už přišel.
Člověk je tvor rozpolcený. Na jedné straně souhlasí s Božím zákonem a má v něm zalíbení (to je ono duchovní Já). Na druhé straně však podléhá zděděné náklonnosti ke hříchu a dává se jí strhnout.
Určitě. A takovému člověku není co závidět. Zvláště, když v tomto stavu žije a vyrobí si náboženství, ve kterém si i v tomto svém hrozném stavu činí "nárok na nebe".
V kapitole 6. Římanům - když hovoří o účincích křtu.
Stando, v 6 kapitole Římanům Pavel jasně svědčí, že skrze křest jsme byli s Kristem pohřbeni. Ještě jsi to napsal tučně. Nikde tam nepíše, že by ve křtu umřel - kdy umřel, svědčí v 7 kapitole.
Někdy si pořádně přečti, co Pavel píše, bez psychologických rozborů, jen jako svědectví. Popisuje to podrobně.
Toník
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 13. květen 2020 @ 10:24:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
I ty přiznáváš, že občas se ti podaří ještě zhřešit. Tato skutečnost je potvrzením, že i u tebe stále přetrvává jistá náklonnost ke hříchu. Kdyby jí vůbec nebylo, nehřešili bychom už vůbec. Ale pokud setrváváme ve spojení s Kristem, můžeme proti této své náklonnosti úspěšně bojovat a naše hříchy budou postupně méně a méně závažnými.
..." Římanům 7 je hlavně potřeba žít ..."... Abys mohl správně žít, potřebuješ nejdříve správně porozumět tomu, jak máš žít.
..."Vy jste "zemřeli spolu se hříchem"? Co to je zase za nápad, formulaci? "... Apoštol zde vysvětluje, že zemřel díky Zákonu, díky vědomí toho, že co hříšného konal, bylo Bohem zakázáno a tak se jeho vina díky poznání Zákona zvětšila. Protože mzdou takového hříchu je smrt.
(Ř 6,20-23). Když jste byli otroky hříchu, neměli jste žádné závazky vůči spravedlnosti. Jaké ovoce jste tehdy sklízeli ze skutků, za něž se dnes rdíte? Vždyť jejich vyústěním je smrt.
Ale dnes, když jste osvobozeni od hříchu a podřízeni Bohu, dáváte užitek pro svatost a vyústěním je věčný život. Mzdou za hřích je totiž smrt; ale zdarma daný Boží dar je věčný život v Kristu Ježíši, našem Pánu.
(Já jsem kdysi žil bez Zákona; když však přišlo přikázání, hřích ožil, a já jsem zemřel. Neboť hřích využil příležitosti, které se mu skrze přikázání dostalo, oklamal mě a skrze ně mě zabil.)
..."Nikde tam nepíše, že by ve křtu umřel - kdy umřel, svědčí v 7 kapitole."...
V sedmé kapitole popisuje, že kdysi dříve zemřel (duchovně zemřel), protože ho zabil jeho hřích a vědomí (znalost) Zákona, které ignoroval a tím svou vinu hříchu proti Bohu ještě navršil.
V šesté kapitole píše o křtu, ve kterém spolu s Kristem v něm zemřel (Ř 6,8) tento starý člověk (duchovně už mrtvý, protože spáchal hřích se znalostí toho, co Bůh lidem přísně zakázal) - díky tomu, že v něm tento starý člověk zemřel, mohl být v tom samém křtu spolu s Kristem vzkříšen do nového života Božích dětí člověk nový.
Ř 6,8 organicky navazuje smyslem na Ř 6,3-7. Skrze křest jsme byli spolu s Kristem pohřbeni, ve křtu starý člověk v nás zemřel. Úzce to významově souvisí s Kol 2, 8-14) - kde doplňuje, že ve křtu jsme byli spolu s Kristem vzkříšeni - očištěni od hříchů.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 14. květen 2020 @ 08:06:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | V sedmé kapitole popisuje, že kdysi dříve zemřel (duchovně zemřel), protože ho zabil jeho hřích a vědomí (znalost) Zákona, které ignoroval a tím svou vinu hříchu proti Bohu ještě navršil.
V šesté kapitole píše o křtu, ve kterém spolu s Kristem v něm zemřel (Ř 6,8) tento starý člověk (duchovně už mrtvý, protože spáchal hřích se znalostí toho, co Bůh lidem přísně zakázal) - díky tomu, že v něm tento starý člověk zemřel, mohl být v tom samém křtu spolu s Kristem vzkříšen do nového života Božích dětí člověk nový.
A to už je zase o tom, jak často píšeš o zástavě mozku, popletení herezemi a o kdečem dalším.
Nic takového samozřejmě Pavel nepíše, nepíše vaše popletené fantazie náboženství, ve kterých mrtví ještě umírají. Fantazie o něčem, co jste nezažili, tak si vymýšlíte absurdnosti, aby byl vidět váš stav.
V 6 kapitole Římanům [www.obohu.cz] píše Pavel o hříchu a hlavně o vysvobození ze hříchu (V Ježíši Kristu!) Celá kapitola je o tom - hřích je zmíněn více jak desetkrát, Kristus mnohokrát
O křtu jsou v celé kapitole jen 𝓭𝓿𝓪 verše. A o křtu rozhodně Pavel nepíše, že by ve křtu zemřel - naopak píše o křtu jasně: " My všichni jsme byli pokřtěni v Krista Ježíše, byli jsme pokřtěni v jeho smrt. Skrze křest jsme byli spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom i my, tak jako byl Kristus skrze slávu Otce vzkříšen z mrtvých, vstoupili na cestu nového života." Dál už o křtu nepíše ani slovo, ale pokračuje o hříchu, o Kristu a naší situaci. Organicky navazuje na Římanům 5 [www.obohu.cz], kde jasně uvádí, jak se stalo, že jsme zemřeli s Kristem.
Toník
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 14. květen 2020 @ 08:52:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."V šesté kapitole píše o křtu, ve kterém spolu s Kristem v něm zemřel (Ř 6,8) tento starý člověk (duchovně už mrtvý, protože spáchal hřích"...
Křest člověka zbavuje hříchů předešlých a otevírá možnost, jak ve spolupráci s Bohem svoji hříšnost umenšovat - bojovat proti hříchu ve svém životě.
Křest je "obléknutím Krista" - což je nadpřirozený zásah Boží milosti do pozemského života jednotlivého člověka.
Existence duchovně "starého člověka " mrtvého hříchem - aby se mohl narodit jako člověk nový z vody křtu a z Ducha svatého - musí být nejdříve definitivně ukončena.
Tento člověk umře spolu s Kristem ve křtu (Ř 6,8).
"Křest" a "novost" tak spolu nutně souvisejí - v jedné větě - Ř 6,4.
Stejně tak se křtem souvisí i předchozí ukončení existence člověka starého, mrtvého hříchem.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 15. květen 2020 @ 08:13:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Křest člověka zbavuje hříchů předešlých a otevírá možnost, jak ve spolupráci s Bohem svoji hříšnost umenšovat - bojovat proti hříchu ve svém životě.
Křest je "obléknutím Krista" - což je nadpřirozený zásah Boží milosti do pozemského života jednotlivého člověka.
Člověka, ke kterému máš ty důvěru, že je pravdivý.
A zeptej se ho, kdy a jak se stalo, že má ty Boží zákony ve svém srdci, kdy a jak a čím se zbavil hříchu, kdy, jak a čím oblékl Krista. Řekne ti to, vydá ti o tom svědectví.
Pak se nebudeš muset dohadovat a vytvářet virtuální světy o něčem, co osobně neznáš. A mohlo by ti to pomoci získat víru Boží, která by i tebe jednou dovedla ke křtu.
Toník
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 15. květen 2020 @ 13:44:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Vím, že to nemyslíš nijak zle.
Věci ale nejsou až tak jednoduché:
Nejdříve Bůh svou mocí oblékne do Krista člověka (ve křtu - pouhou milostí, vyvolením, bez jakýchkoli zásluh člověka), pak teprve se sám (omilostněný) člověk učí "oblékat Krista" svým životem každý den znovu a znovu - učí se připodobňovat Kristu jako vzoru života. Bez té prvotní milosti spojené se zbavením zátěže hříchů by to sám nedokázal - je to nad schopnosti člověka tělesného - přirozeného, neznovuzrozeného. Nejde to bez dalších milostí, bez další Boží pomoci.
Boží zákony si tedy osvojujeme během svého života s Bohem (i s občasným klopýtnutím, se selháním), stávají se postupně způsobem (pravidlem), jak žijeme svůj život.
Podle mé zkušenosti "mít zákony ve svém srdci" se stává trvalou skutečností až po dlouhém společném životě s Bohem - až se to člověk naučí, až se poučí z vlastních chyb a pádů. Až mu dojde, že bez Boha to opravdu v životě nejde - pokud jej tedy chce prožívat naplno a kvalitně. Poznat a následovat Boží plán, který je připraven Bohem každému z nás "na míru".
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 16. květen 2020 @ 09:22:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Stando, podle mé zkušenosti nejsou věci jednoduché pro lidi, kteří nezažili to, co Pavel píše, nemají tu osobní zkušenost s tím, co Pavel píše. Podle mé zkušenosti může člověku dojít na začátku života, že bez Boha to opravdu nejde - a vůbec to nemusí trvat dlouho.
Proto jsem ti psal: Najdi si člověka, který má osobní zkušenost s tím, co píše Pavel, který to zažil a ke kterému máš důvěru. Člověka, který uvěřil Pánu Ježíši, přijal Pána Ježíše a jeho víra ho dovedla až ke křtu ve vodě, nechal se pokřtít (snad už víš, co to slovo v písmu znamená).
A toho člověka se zeptej, kdy a jak se stalo, že byl ve svém životě zbaven zátěže hříchů, kdy a jak oblékl Krista, kdy a jak zakusil Kristovu obřízku srdce.
Pokud to člověk zažije, rád ti to řekne.
Máš takového člověka někde poblíž, okolo, alespoň jednoho?
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 17. květen 2020 @ 10:01:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Toníku, jsem rád, že si nenecháváš od Oka nic "natlačit".
Myslel jsem si ale, že pokud uvedu rozumové důvody, budeš se jimi zabývat. Že zdravý rozum ignorovat nebudeš.
Pokud člověk nemá věci v hlavě správně srovnané, předvede mi takto jen svoji verzi vnímání světa a víry, nic objektivního. Jen své utkvělé představy, kterých se křečovitě drží. Svědectví takového člověka je bezcenné, protože není ze skutečného světa. Existuje jenom v hlavě toho člověka. Pořád spoléháš na zážitky lidí sobě podobných, stavíš na svědectví, co oni prý "zažili".
Já vycházím raději přímo z Božího slova (a z učení církve), než z pochybného svědectví lidí.
V něm lze zjistit, že ve křtu Bůh odpouští křtěnci všechny jeho hříchy. (Opravdu to tam je, stačí jen dobrá vůle to tam pro sebe objevit. Objevit a přijmout.).
V Písmu je podobenství o Kristovu uzdravení deseti malomocných. Z nich jen jeden se vrátil, aby vzdal Bohu díky a aby chválil Boha. A to ani nebyl z vyvoleného národa, ale byl to cizinec - Samaritán.
Když Bůh uzdraví člověka z malomocenství hříchu (očistí od hříchů ve křtu), je svědectví takového člověka irelevantní. K uzdravení došlo na základě Božího zásahu pouhou milostí, absolutně bez jakékoli zásluhy nemocného.
A jako v případě uzdravení oněch deseti vidíme, že ostatních devět se vrátilo k životu v tomto světě a na Boha si ani nevzpomnělo (ani na základní lidskou slušnost Kristu poděkovat) - podobně ty argumentuješ, že mnoho pokřtěných (ty říkáš, že jenom politých v kostele) žijí dneska jako lidé tohoto světa a že to je tedy důkaz, že ten křest nebyl vlastně žádným křtem - protože oni dneska opět malomocní hříchem jsou. Zatěžuješ se úplně zbytečně hříchem proti Bohu tvrdíc, že Bůh ty lidi ve křtu vlastně neuzdravil, že jim hříchy neodpustil - že se ve křtu nestali Bohem přijatými jeho dětmi. Jsi v rozporu s křesťanskou vírou o jistotě Božího příslibu, že skrze křest s ním člověk vstupuje do Nové smlouvy.
Ty poukazuješ na skutečné životy takto kdysi Bohem uzdravených, že jejich podoba žití neodpovídá životu Božích dětí. Usuzuješ z toho mylně, že se nikdy Božími dětmi nestaly.
Ale když Bůh pouhou milostí, svým vyvolením, uzdraví člověka z malomocenství, nikde mu přitom neslibuje doživotní pevné zdraví, nikde mu nedává záruku, že už do smrti neonemocní!
Ty stavíš podstatu svojí argumentace právě na představě, že v současnosti nemocný člověk nemohl přece kdysi v minulosti být Bohem uzdraven (jeho hříšný život je důkaz, že to uzdravení nebylo) a hledáš mezi lidmi ty "zdravé", od kterých očekáváš svědectví pravdy o jejich zázračném uzdravení Bohem. A že všichni ostatní nezdraví Bohem uzdraveni být nemohli, že je to jenom jejich mylná představa. Protože jejich současný stav není stavem člověka uzdraveného Bohem.
Pomíjíš, že s tímto rizikem dalšího onemocnění hříchem žijeme my všichni neustále až do smrti těla - v tom tkví tajemství obrovského Božího daru lidem - svoboda jejich volby po celý jejich pozemský život. Svoboda, kterou ty ve svém "svatém zaujetí" odmítáš vidět a mé rozumové argumenty nazýváš "snahou tě do čehosi natlačit".
Snahu jsem jistě měl - přivést tě zpátky ze tvého náboženského světa fantazie do tohoto skutečného, reálného světa křesťanské víry, kde lidská svoboda volby mezi dobrem a zlem má své trvalé a pevné místo.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 18. květen 2020 @ 06:27:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | jsem rád, že si nenecháváš od Oka nic "natlačit".
Myslel jsem si ale, že pokud uvedu rozumové důvody, budeš se jimi zabývat. Že zdravý rozum ignorovat nebudeš.
Určitě se budu zabývat tím, pokud uvedeš nějaké rozumové důvody a nebudu ignorovat zdravý rozum.
Tentokrát ale budu ignorovat tvoje nesmyslné výmysly o diskutujících, tvoje pocity, tvoje verze vnímání víry, tvoje zážitky a představy, tvou převrácenou svobodu volby a jiné tvé úhybné manévry zcela nesouvisející s tím, co jsem psal a vrátím se k meritu věci.
Máš někde ve svém okolí člověka, kterému důvěřuješ, ten člověk uvěřil evangeliu, přijal Pána Ježíše a o tom člověku platí, že má v srdci Boží přikázání, žije ta přikázání a že ho jeho víra dovedla ke křtu ve vodě podle příkazu apoštola [obohu.cz]?
Alespoň jednoho takového, nebo třeba i dva, tři?
Můžeš s takovým člověkem mluvit?
Pokud ano, tak se toho člověka se zeptej, kdy a jak se stalo, že byl ve svém životě zbaven zátěže hříchů, kdy a jak oblékl Krista, kdy a jak zakusil Kristovu obřízku srdce.
Nebo nemáš ani jednoho takového? To by se taky mohlo stát. Když jsem žil v ŘKC na vesnici, nebyl tam takový člověk mezi stovkami lidí ani jeden jediný. Pak ti moje rada nepomůže.
Ale alespoň odpovědět k tématu bys mohl.
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 18. květen 2020 @ 06:58:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Mrzí mě, že jsem se namáhal ti věci vysvětlit a ty jsi to ignoroval - nenamáhal ses nad tím ani trochu zamyslet, nezapojil jsi do toho rozum. A on ten popis věcí, jak jsem ti je já popsal, moc dobře rozumově vyvrátit nejde.
Mám ve svém okolí lidi, kteří věří evangelium a kteří ho žijí, kteří se skrze službu církve hříchy odpouštět /J 20,21-23) ze svých hříchů neustále pravidelně očišťují.
Jsou opravdu už hodně dál ze situace, kdy by člověka (pohana) jeho víra měla dovést ke křtu. Byli přece pokřtěni už velice dávno a od té doby jsou křesťany!
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 19. květen 2020 @ 08:53:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Mrzí mě, že jsem se namáhal ti věci vysvětlit a ty jsi to ignoroval - nenamáhal ses nad tím ani trochu zamyslet, nezapojil jsi do toho rozum.
Nevím, Stando - kdy a kde jsem ignoroval, když ses mi namáhal věci vysvětlit?
Ignoroval jsem tvoje výmysly z tvého virtuálního světa o druhých, tvé projekce, lži, pomluvy - ty vysvětlují tvou situaci. Tu neignoruji, chápu, že žiješ to, co popisuješ. Jen jsi občas trochu zbabělý a nepíšeš svou situaci přímo, ale popisuješ jí opisně přes druhé, Což je zbytečné - nenechám se do tvojí situace natlačit, je tvoje. Už léta vaši situaci nežiji. Ale tobě jí neberu, je tvoje.
Mám ve svém okolí lidi, kteří věří evangelium a kteří ho žijí
To je dobře. Máš tedy člověka, který poslechl příkaz apoštola [obohu.cz] a prošel to zaslíbení, které platí všem, kteří jsou daleko a které si povolá Pán, náš Bůh a nechal se pokřtít, má tedy osobní zkušenost se křtem ve vodě, tak jako apoštol Pavel?
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 19. květen 2020 @ 08:19:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | | Stando, tedy komentář k vaší situaci a tomu co píšeš, a k tvým výmyslům a popletením, aby ti nescházel.
Pokud člověk nemá věci v hlavě správně srovnané, předvede mi takto jen svoji verzi vnímání světa a víry, nic objektivního. Jen své utkvělé představy, kterých se křečovitě drží. Svědectví takového člověka je bezcenné, protože není ze skutečného světa. Existuje jenom v hlavě toho člověka.
Vaši situaci znám, popisoval jsi jí mnohokrát a je i logická v tom, co žijete. Pokud jste nezakusili osobně to, o čem Pavel svědčí listu Římanům, to, co Pavel osobně zažil, je logické, že jste v situaci, kterou popisuješ.
Pořád spoléháš na zážitky lidí sobě podobných, stavíš na svědectví, co oni prý "zažili".
Vůbec ne.
Stavět na cizím svědectví nepotřebuji, mám vlastní osobní zkušenost s tématem. Ale tobě by mohlo pomoci, pokud bys měl někoho blízkého, komu bys věřil a kdo zakusil ve svém životě to, co apoštol Pavel a mohl ti vydat svědectví z vlastního života. Proto jsem ti to psal.
V něm lze zjistit, že ve křtu Bůh odpouští křtěnci všechny jeho hříchy. (Opravdu to tam je, stačí jen dobrá vůle to tam pro sebe objevit. Objevit a přijmout.).
Já vím, A Daniken v písmu zjistil, že na zemi přistáli mimozemšťani (Opravdu to tam je, stačí jen dobrá vůle to tam pro sebe objevit. Objevit a přijmout.).
V písmu se přímo píše [obohu.cz], jak nám Bůh odpustil. Není to potřebanějak složitě "objevovat" a "zjišťovat", jako ty vaše mimozemšťany. Stačí si to přečíst.
Když Bůh uzdraví člověka z malomocenství hříchu (očistí od hříchů ve křtu), je svědectví takového člověka irelevantní.
A to je zajímavé. Proč je pro tebe svědectví takového člověka irelevantní?
podobně ty argumentuješ, že mnoho pokřtěných (ty říkáš, že jenom politých v kostele) žijí dneska jako lidé tohoto světa a že to je tedy důkaz, že ten křest nebyl vlastně žádným křtem - protože oni dneska opět malomocní hříchem jsou.
Ty poukazuješ na skutečné životy takto kdysi Bohem uzdravených, že jejich podoba žití neodpovídá životu Božích dětí. Usuzuješ z toho mylně, že se nikdy Božími dětmi nestaly.
Ty stavíš podstatu svojí argumentace právě na představě, že v současnosti nemocný člověk nemohl přece kdysi v minulosti být Bohem uzdraven (jeho hříšný život je důkaz, že to uzdravení nebylo) a hledáš mezi lidmi ty "zdravé", od kterých očekáváš svědectví pravdy o jejich zázračném uzdravení Bohem.
Pomíjíš, že s tímto rizikem dalšího onemocnění hříchem žijeme my všichni neustále až do smrti těla - v tom tkví tajemství obrovského Božího daru lidem - svoboda jejich volby po celý jejich pozemský život. Svoboda, kterou ty ve svém "svatém zaujetí" odmítáš vidět a mé rozumové argumenty nazýváš "snahou tě do čehosi natlačit".
Opět - to sis mne s někým spletl. Možná s Františkem? Nebo s někým z virtuálního světa ve tvojí hlavě?
Má smysl abys takto uhýbal z diskuze a vymýšlel si blbosti o diskutujících místo psaní k tématu? K čemu jsou tyhle tvé výmysly a úhybné manévry?
Stando, jaké bys chtěl zamyšlení nad tvými výmysly, pomluvami, tebou vyslovenou lží? Snad jen to, že když takto uhýbáš od diskuze lží a pomluvami, jsi jako ten hulvát Martino nebo jako další trollowé. Jako jsem si od tebe nenechal natlačit tvou "svobodu hřešit", nenechám si natlačit ani jiné tvoje nápady. Je to tvůj virtuální svět - tvé fantazie nejsou můj život.
Snahu jsem jistě měl - přivést tě zpátky ze tvého náboženského světa fantazie do tohoto skutečného, reálného světa křesťanské víry, kde lidská svoboda volby mezi dobrem a zlem má své trvalé a pevné místo.
Já ale už léta ve vašem náboženském světě fantazie nežiji, děláš tedy zbytečnou práci.
Teď k tomu jedinému, co stojí ze tvého úhybného a lživého a pomlouvačného příspěvku za komentář, kdy reaguješ na něco, co jsem psal.
Zatěžuješ se úplně zbytečně hříchem proti Bohu tvrdíc, že Bůh ty lidi ve křtu vlastně neuzdravil, že jim hříchy neodpustil - že se ve křtu nestali Bohem přijatými jeho dětmi. Jsi v rozporu s křesťanskou vírou o jistotě Božího příslibu, že skrze křest s ním člověk vstupuje do Nové smlouvy.
A myslíš Stando křesťanský křest (ponoření ve vodě v tom vzácném jménu spasení), nebo myslíš svátost křtu (polévání miminek vodou lidmi, co to jméno neznají a poznat ani nemohou)?
Pokud bys myslel svátost křtu, tak ve svátosti křtu mne Bůh určitě ze hříchu neuzdravil.
Svátost křtu jsem prodělal jako malé miminko, klasicky poléváním čůrkem vody na hlavičku (nebyl to tedy "křest" ve smyslu písma, kde lidé sestupovali do vody a byli ponořeni).
Po svátosti křtu byly dále všechny hříchy se mnou - strach ze smrti a závislost na majetku, strach z toho, co by řekli lidi a vesnická malost, kdy svět končil za druhou vesnicí a dál byla propast, modly a modlářství, cestování na posvátná návrší, doufání v člověka a jeho "svaly"....
Nebylo jediného hříchu, od kterého by mi svátost křtu pomohla, všechny hříchy mých předků byly i po svátosti křtu se mnou.
Pokud bys myslel křest ve vodě z víry slovům apoštola [obohu.cz], tak ten mne ze hříchů určitě neuzdravil, ani to nebylo potřeba - ze hříchů mne totiž uzdravil Pán Ježíš Kristus, dlouho před tím, tak jako mnoho jiných lidí.
Ježíš mne zbavil strachu ze smrti a závislosti na majetku i model (a to velmi, velmi rychle), zbavil mne strachu z toho "co by tomu řekli lidi" i spoléhání na "svaly" člověka (to pomaleji) a zbavil mne i vesnické malosti a strachu z kdejaké prkotiny (to už pomaleji, ale stále dobře). Pak mne zbavil spousty dalších hříchů - například zabíjení zvířat, krádeží na polích...
Křest ve vodě tedy nebyl ke zbavení hříchu potřeba.
Když tedy popravdě svědčím konkrétně a jasně ze života, o skutečnostech života, tak pro tebe a proti tvému bohu je to hřích?
Nemá tvůj bůh rád pravdu a svědectví z reálného života, je to pro něj problém, když se jasně vydává svědectví?
Už jsem potkal hodně, hodně miminek politých vodou od pana faráře ale ještě ani jedno jediné to miminko nevydávalo svědectví o tom, že by bylo zbaveno hříchu.
Mimochodem, jakého konkrétního hříchu zbavila svátost křtu tebe, z jakého hříchu tě svátost křtu uzdravila - pokud tě tedy nějakého hříchu zbavila?
Toník
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 19. květen 2020 @ 10:43:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Toníku opět jsi jen potvrdil, že je zbytečné ti cokoli rozumově dokazovat - jen mé výroky automaticky obrátíš proti mě - ale to tě opravdu neochrání od toho, že byly určeny tobě!
. ..."Když Bůh uzdraví člověka z malomocenství hříchu (očistí od hříchů ve křtu), je svědectví takového člověka irelevantní.
A to je zajímavé. Proč je pro tebe svědectví takového člověka irelevantní?"...
Protože devět uzdravených malomocných lidí z deseti nezměnilo své životy, nevzali Bohu chválu. Jaképak tedy svědectví svým životem vydali?
..." ...tak ten mne ze hříchů určitě neuzdravil, ani to
nebylo potřeba - ze hříchů mne totiž uzdravil Pán Ježíš Kristus, dlouho
před tím, tak jako mnoho jiných lidí. "...
Jistěže ze hříchů očišťuje Pán Ježíš! To bys ale musel nejdříve znát podstatu křtu, kde jedině ve křtu je právě člověk obléknut do Krista - stává se jako Kristus dítětem nebeského Otce.
(Kol 2) V něm jste byli také obřezáni obřízkou, která nebyla udělána lidskou rukou, nýbrž spočívala ve svlečení těla hříchů, v obřízce Kristově, 12když jste byli spolu s ním ve křtu pohřbeni a v něm jste byli spolu i vzkříšeni skrze víru v působení Boha, který ho vzkřísil z mrtvých. 13I vás, když jste byli mrtvi v proviněních a neobřízce svého těla, spolu s ním obživil, když nám všechna provinění odpustil ...
(Sk 22,16) A proč nyní váháš? Vstaň, dej se pokřtít a smyj své hříchy vzývaje jeho jméno.‘“
Toníkova verze evangelia je však úplně jiná: "Křest ve vodě tedy nebyl ke zbavení hříchu potřeba. "
Toto ovšem už není křesťanství, nýbrž prostá utopie!
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 19. květen 2020 @ 16:11:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | opět jsi jen potvrdil, že je zbytečné ti cokoli rozumově dokazovat - jen mé výroky automaticky obrátíš proti mě - ale to tě opravdu neochrání od toho, že byly určeny tobě!
Protože devět uzdravených malomocných lidí z deseti nezměnilo své životy, nevzali Bohu chválu. Jaképak tedy svědectví svým životem vydali?
A jak souvisí změna života s uzdravením?
Vždyť právě ten příklad, který jsi uvedl, ukazuje na to, že změna života s uzdravením vůbec nesouvisí. A proč by měli vydávat svědectví svým životem?
Zpět k tématu, Stando: Jsou lidé, kteří uvěřili evangeliu, poslechli příkaz apoštola a dali se pokřtít. Tihle lidé z vlastní zkušenosti ví, co se při křtu stalo v jejich životě a mohou o tom vydat svědectví. A pokud se při křtu v jejich životě něco stalo, změnilo, rádi to udělají, protože mají o čem svědčit.
Lidé, kteří nemají se křtem osobní zkušenost pak nemají o čem svědčit. Pak je vaše realita taková, jakou popisuješ - jen nemáš odvahu psát přímo a sám za sebe, ale sprostě přehazuješ vaši situaci na druhé a odvádíš tak pozornost od tématu. Zbytečně - jak už jsem psal Votovi - nenechám si na sebe hodit váš život a vaše myšlení.
Je to podobné, jako s uzdravením fyzickým či uzdravením duše. Pokud někdo trpěl nějakou nemocí a byl z ní uzdravený (měl třeba rakovinu), tak může vydat svědectví o tom, jak se to stalo, že byl uzdravený. Ten, kdo rakovinu neměl nebo kdo na rakovinu umřel, svědectví o uzdravení vydat nemůže.
Podobné je to s čímkoliv - pokud někdo vylezl na vysokou horu, může vydat svědectví o tom, jak na tu horu lezl, jak to probíhalo, uvést detaily. Ten, kdo v životě na žádnou pořádnou horu nevylezl, žádné takové svědectví vydat nemůže.
Stejné je to se hříchem, se křtem - ten, kdo byl zbaven hříchů (a kdo htak už není v situaci že "není jediného podstatného hříchu, který by se ho už vůbec netýkal"), může vydat svědectví o tom, jak byl zbaven hříchů. Ten, kdo se dal pokřtít, může vydat svědectví o tom, jak byl pokřtěn, co se při křtu stalo (a co se zcela jistě nestalo). Ten, kdo hříchů nebyl zbaven, kdo se nedal pokřtít, tohle svědectví vydat nemůže. Může se pak ale zeptat toho, kdo má osobní zkušenost a zjistit to zprostředkovaně. Pokud tedy má zájem o pravdu, o svědectví z reality.
Proto jsem ti tuhle jednoduchou věc radil. ale nevím, jestli máš k dispozici alespoň jednoho člověka, který by ti svědectví k tématu mohl dát, na to jsi neodpověděl.
Toník
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Úterý, 12. květen 2020 @ 07:49:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | >>Já za to nemůžu, že máš v hlavě blok a že toto Pavlovo učení odmítáš vidět a odmítáš mu rozumět!<<
Sorry, že vstupuji do diskuze mezi Vámi, pane Oko, a Cizincem. Předně, učení je učení a nikoliv přesvědčení o klamavé realitě.
Vy jste nikdy ještě nezemřeli, natožpak, abyste byli pohřbeni, a dokonce pak vzkříšeni. Jste to stále vy, člověk před křesťanským křtem i po něm. A bude to tak pořád i tehdy, i kdybyste své přesvědčení jakkoliv změnili.
Dosud jste tedy nikdy skutečně nezemřeli, nebyli jste skutečně zabiti, nebyli jste skutečně ukřižováni, nebyli skutečně pohřbeni, ani skutečně vzkříšeni. Jak správně píšete, jde o učení a nikoliv o reálnou skutečnou smrt, zabití, křižování, pohřeb, vzkříšení. Ve své podstatě jde jen o učení o kultu osobnosti. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 12. květen 2020 @ 08:46:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jsou dva světy - ten náš hmotný viditelný a pak souběžně existuje i svět duchovní (Bůh, andělé v nebi, padlí andělé - zlí duchové.)
Člověk je jedinou bytostí ze všeho stvořeného, kterou Bůh stvořil k bytí na hranici světa viditelného a světa duchovního. Svým bytím tedy člověk zasahuje do obou těchto světů - tělem do světa viditelného, duchem do světa duchovního. Jsme tedy takoví "hraničáři".
V obou těchto světech existuje možný stav "ukončení bytí, neživota". Ve světě viditelném tomu říkáme smrt těla a to v důsledku znamená i zánik těla.
Ve světe duchovním je tomu ovšem jinak; duchovní je více, než tělesné a toto naše duchovní (lidský duch, lidská nesmrtelná duše) bylo stvořeno k tomu, aby sdílelo své bytí s Bohem. Bůh je pro nás jediným zdrojem života a oddělením od Boha nastává místo života živoření ve stavu hříchu. Plodem hříchu je stav smrti - nikoli nutně vždycky i smrt těla, ale nutně vždycky stav smrti lidské duše.
Proto Hospodin už prvním lidem řekl: V den, kdy byste zhřešili, zemřete.
Stav smrti lidské duše není ukončením její existence (jak je tomu ve smrti těla) - lidská duše (naše vnitřní Já) je přece nesmrtelná - podobně i padlí andělé v čele se satanem neukončili své bytí, ale hříchem ukončili své bytí v Bohu. Tento stav bez Boha je skutečným stavem smrti ve světě duchovním.
Pokud nedokážeš rozlišovat mezi smrtí těla a smrtí lidského ducha - pak nemáš šanci porozumět, o čem je tady vlastně řeč.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Úterý, 12. květen 2020 @ 08:55:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Ne, rozhodně nechápu křesťanské učení o padlých andělích a o ukončení bytí duchů v B-hu. Tedy o jakémsi nezávislém věčném bytí mimo B-ha, mimo Zdroj života veškerenstva. Tedy o nějakém životě bez Života, či bytí bez Bytí, jako by tito duchové byli vlastním zdrojem svého žití a bytí :) Ne tomu opravdu nerozumím. To je dualismus. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 13. květen 2020 @ 13:32:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jako lidské tělo potřebuje vzduch a bez dýchání umírá, podobně je i lidská duše stvořena "dýchat" Boha - mít s Bohem důvěrné společenství, být mu "nablízku", zažívat Boha.
Bůh je duch a je nesmrtelný. Podobně i všechny stvořené duchovní bytosti (andělé i padlí andělé v čele se satanem) jsou ve svém bytí nesmrtelné - mají každá vlastní rozum i svobodnou vůli - liší se však diametrálně kvalitou tohoto prožívaného života v duchovním světě.
Podobně i člověk byl stvořen k Božímu obrazu jako nesmrtelný duch - jako nesmrtelná lidská duše (svým tělem má zjevovat neviditelného Boha ve viditelném světě).
Stav smrti v duchovním světě znamená každou osobou svobodně zvolený život bez Boha, život v temnotě nenávisti, život bez tepla lásky. Není to život v pravém smyslu - je to spíš duchovní živoření.
V této kvalitě života v nenávisti (která je opakem lásky) žijí padlí andělé a pak lidé, kteří se k nim svým zlým jednáním za pozemského života přiklonili a byli tedy uznáni nezpůsobilými k životu v nebi s Bohem - kteří byli po smrti těla zavrženi.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 12. květen 2020 @ 09:03:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Předně, učení je učení a nikoliv přesvědčení o klamavé realitě.
Když jsme byli na střední, učili jsme se elektriku.
Pro některé učitele (a zvláště učitelky) to bylo jen a jenom učení: Na VŠ se naučili teoreticky nějaká fakta a postupy a to jejich učení nás také učili. Nikdy v životě se prakticky nesetkali s tím, co učili - kromě toho, kdy mačkali čudlík na televizi.
Pro jiné učitele ale byla elektrika život - prožili léta na vysílači s pájkou v ruce, nebo někde v Tesle ve vývoji.... Vyprávěli nám, jak si stokilowatovou mikrovlnkou vařili kafe za pár vteřin a součásti přístrojů znali do posledního nejmenšího perka a klapnutí.
Pro Pavla nebylo to, co psal, jen učení. On zažil to, co popisuje.
A v tom je rozdíl mezi lidmi, kteří jen mají učení a domýšlejí si něco, co nežijí a nikdy nezažili a jejich učení je dokonce blokuje, aby nemohli zažít to, co Pavel, a mezi lidmi, kteří zažili a žijí to, co popisuje Pavel, Petr, Jan nebo Jakub.
Cizinec |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Úterý, 12. květen 2020 @ 09:11:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Proto byste při Vašem intelektu měl vzít v potaz tato Šaulova slova, viďte :)
11 [www.obohu.cz]Tak i vy se považujte za mrtvé hříchu, ale za živé Bohu v Kristu Ježíši, našem Pánu.
A nejen tato. Třeba:
5 [www.obohu.cz]Neboť jestliže jsme se stali s ním srostlými tím, že jsme mu byli podobni ve smrti, jistě mu budeme podobni i v zmrtvýchvstání. 6 [www.obohu.cz]A víme, že náš starý člověk byl spolu s ním ukřižován, aby tělo hříchu bylo zbaveno sil a my už hříchu neotročili.
A to je o praxi. Nikoliv o čárymáry stalo se. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 13. květen 2020 @ 06:49:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | A to je o praxi. Nikoliv o čárymáry stalo se.
Jojo, vaše čárymáry. V tom byste si mohl rozumět s okem, máte podobné reakce a uvažování.
Čárymáry.
Vaše čárymáry mi jsou docela fuk.
Proto byste při Vašem intelektu měl vzít v potaz tato Šaulova slova, viďte :)
Pozdě, Voto. O pětadvacet let pozdě.
Když píšete o druhých, jste jako ten myslivec - spousta střel naslepo a skoro všechny vedle. Ale jednou za čas se přeci jen náhodou trefíte.
Hezký den Cizinec
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Čtvrtek, 14. květen 2020 @ 09:40:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nikdy není pozdě, Cizinče, abyste si něco uvědomil, ani po těch 25-ti letech :)
Považujete se tedy za mrtvého hříchu a živého B-hu, atd. A to už po 25 let Vašeho života.
To hodně vysvětluje. Myslím si, že právě o tom je křesťanství a také o tom, jak to působí na lidský intelekt jako čárymáry"fuk".
S Okem společného v tom čárymáry nic nemám. Naopak se mi zdá, že se ve svých čárymáry a fuk vzájemně doplňujete.
Považujte se za co chcete a stále se v tom i neustále vzájemně s Okem utvrzujte. :) Leč štúdium není učení :) |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 15. květen 2020 @ 08:04:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Nikdy není pozdě, Cizinče, abyste si něco uvědomil, ani po těch 25-ti letech :)
Takový hloupý názor určitě nezastávám, Voto.
Důležité věci si má člověk uvědomit na začátku života. Kdykoliv později může být pozdě.
Považujete se tedy za mrtvého hříchu a živého B-hu, atd. A to už po 25 let Vašeho života.
Určitě.
A živý Bohu ještě o pár let déle.
A nejen považuji.
Myslím si, že právě o tom je křesťanství a také o tom, jak to působí na lidský intelekt jako čárymáry"fuk".
A to je zatímavé, co si vy myslíte, jaké to vy máte "křesťanství".
Votom tedy bylo (je?) vaše křesťanství? Že působilo na váš intelekt jako čárymáry "fuk"?
S Okem společného v tom čárymáry nic nemám. Naopak se mi zdá, že se ve svých čárymáry a fuk vzájemně doplňujete.
Určitě, to jste pochopil dobře. V čárymáry "fuk" se s okem doplňují podobně, jako s vámi a s pozorovatelnikem.
Ale pozoruji, co vše žili a žijí lidé za "křesťanství". Protože občas lidé s takovým čárymáry "křesťanstvím" přijdou do církve a začnou kolem sebe dělat paseku. A to mi pak není fuk, protože v reálném životě mimo jejich virtuální svět dokážou s čárymáry napáchat okolo sebe dost škody a když si to náhodou sami uvědomí, často bývá pozdě.
Považujte se za co chcete a stále se v tom i neustále vzájemně s Okem utvrzujte. :)
Jejej, vaše podivné rady určitě poslouchat nebudu. Ale občas vydám svědectví o tom, co žiju a zažil jsem, občas se zeptám lidí na jejich život nebo jejich virtuální svět o tom, co nežijí a nezažili.
Ale opět zajímavé, co vás napadá.
Utvrzovat se.
To tedy zde děláte, jestli jsem vás dobře pochopil, utvrzujete se?
Hezký den Cizinec |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Pátek, 15. květen 2020 @ 08:35:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | << Nikdy není pozdě, Cizinče, abyste si něco uvědomil, ani po těch 25-ti letech :)
Takový hloupý názor určitě nezastávám, Voto.
Důležité věci si má člověk uvědomit na začátku života. Kdykoliv později může být pozdě.
>>
:))) Tak to se Vám vážně povedlo, Cizinče. Hned na začátku života … :))) Bá jó.
Váš diskuzní styl obraceček převraceček už znám a Vaše reakce mne nepřekvapují.
Zatím ale stále marně čekám na to, kdy už mi přímo odpovíte, zda souhlasíte s mnou nedávno uvedenými křesťanskými výroky uvedenými v křesťanských písmech tzn. Nové smlouvy či zákona. Na mé dotazy k těmto výrokům křesťanských písem jste dosud neodpověděl. Odpovězte, prosím, na mé dotazy Vám k nim a, prosím, nezametejte to pod koberec. Takto už jednáte po několikáté. Tak Vám přeji, s chutí do toho :) Můžete tímto i cosi dosvědčit o tom, jak uvažujete. :) |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 16. květen 2020 @ 09:50:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | | Je dobře, že znáte můj diskuzní styl - takže také víte, že si nenechám natlačit vaše způsoby uvažování.
Nenechal jsem si natlačit od oka jeho "svobodu hřešit", nenechal jsem si natlačit "napravování života cizoložením" od těch třech trollů, nenechal jsem si natlačit závist, vraždy a touhu po majetku od Františka, nenechal jsem si natlačit vyrábění bohů v hlavě od nepřihlášeného a na co vše dalšího přijdete.
Nenechám si tedy natlačit ani vaše křivárny, antisemitismus, čárymáry či vaše brojení. Jsou vaše, vaše uvažování. Rád vám je přenechám.
Nejsem spasitel světa, abych snímal hříchy lidí. Pokud se potřebujete zbavit vašich hříchů, určitě to nepůjde tak, že je přehodíte na druhé lidi v diskuzi. To vám nepomůže.
Tak to se Vám vážně povedlo, Cizinče. Hned na začátku života
Ano, na začátku života. To píšu i Oku.
Důležité věci má člověk řešit a vyřešit na začátku života, co nejdříve - protože když je řešit na začátku života nebude a nebudou v jeho životě v pořádku (což se stává často), zbude pak ke konci života jen lítost (v lepším případě), v horším pak pláč a skřípění zubů - a to nejen jeho. Odpovězte, prosím, na mé dotazy Vám k nim a, prosím, nezametejte to pod koberec. Takto už jednáte po několikáté.
Jojo, "zametat pod koberec". Další váš způsob uvažování, "zametat pod koberec".
Hezký den Cizinec |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Úterý, 19. květen 2020 @ 11:04:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | <<Nenechám si tedy natlačit ani vaše křivárny, antisemitismus, čárymáry či vaše brojení. Jsou vaše, vaše uvažování. Rád vám je přenechám. >>
Cizinče, díky za tuto Vámi takto podanou odpověď. Myslím, že umím už číst v meziřádcích Vašich odpovědí. Ať už jste zamýšlel nebo jen bezděky tuto větu takto napsal, odpověděl jste mi na mé dotazy, zda souhlasíte s mnou uvedenými křesťanskými výroky, dost jasně. Vaše vnitřní rozkoly ale řešit opravdu nemíním.
<<Ano, na začátku života. To píšu i Oku. ><
To se Vám, Cizinče ale vážně povedlo: "na začátku života". No nechme to být :)
<<píše Vota, co na něj čeká nezodpovězená otázka tady, tady, tady, tady, tady, tady, tady, tady a hlavně tady a ještě na mnoha dalších místech...>>
Pravda, opravdu nemíním odpovídat dospělému přes 25 let křesťanovi a od dětství katolickému křesťanovi, co to znamená cadik, co je to rituální čistota a nečistota a co to znamená. Už dávno si to mohl najít a netvrdit cosi o tom, že cadik je ten, který se ve stáří ještě trápí, že neučinil pravé obrácení, čímž se jistě cadik trápit může i před smrtí, ale to není o tom, kdo je to cadik.
Také se opravdu nemíním zabývat otázkami typu, zda jsem jako křesťan přemýšlel nad tím, jak do nebíčka a jak ne do peklíčka, protože jistěže ano a i ne. :) A vysvětlovat, co je to pro mne nebe a co peklo, když si to Cizinec smí dohledat, už vůbec ne.
A co se týče toho, zda jsem brojil proti různým antižidovským či antisemitským, tak už jsem napsal, že ano. A určitě jsem v tom nezachoval církevní křesťanský klídek v jejich společné nenávisti. Ano, brojil jsem proti mnohému, jako i brojím zde na GS proti různým vžitým křesťanským nesmyslům. Už jsem to zde narovinu psal dříve.
Tak, ještě jednou, Cizinče, děkuji za Vaši odpověď. Budete se s tím muset jednou nějak vyrovnat. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 05. květen 2020 @ 09:05:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | To, co ty mylně označuješ "soběstředností" (vědomé a záměrné zaměření na svou osobu, na svoji věčnou spásu) je cosi úplně jiného.
Je to pozornost, kterou věnujeme tomu nejdůležitějšímu v nás - totiž obrazu Boha v člověku. O ten se záměrně vědomě staráme, aby nebyl pokřivován naší hříšností.
Tento obraz Boha v člověku je také důvodem, proč máme milovat i všechny své bližní - dokonce i nepřátele. Protože i oni byli stvořeni jako Boží obraz - a ten v nich vidíme, ten milujeme. Nikoli však jejich hříchy. Hřích máme nenávidět v každé podobě.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 05. květen 2020 @ 12:58:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | | Budhismus trošku znám, mám jednoho kamaráda budhistu. Hodně podobné tomu, co žijete.
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 06. květen 2020 @ 08:21:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | I ty Brute?
My však nenásledujeme žádného Budhu, ale následujeme učení Ježíše Krista:
(Mt 5,43-48) „Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Budeš milovat svého bližního ‘ a nenávidět svého nepřítele.
Já však vám pravím: Milujte své nepřátele, žehnejte těm, kdo vás proklínají, dobře čiňte těm, kdo vás nenávidí, a modlete se za ty, kteří vás urážejí a pronásledují, abyste byli syny svého Otce, který je v nebesích; neboť on nechává své slunce vycházet nad zlými i dobrými a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé.
Jestliže si zamilujete ty, kteří vás milují, jakou máte odměnu? Což i celníci nečiní totéž? A pozdravíte-li jen své bratry, co činíte navíc? Nečiní totéž i pohané?
Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Úterý, 05. květen 2020 @ 15:23:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Milujete (miloval byste) Hitlera? Nebo třeba Stalina? A podobné jim, třebas Kima?
"Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo"
"Kdo mne nemiluje, nezachovává má slova."
Milujete tedy ten "prý boží" obraz v Hitlerovi, Stalinovi, a jim podobných? Nebo v masových vrazích? Pokud je miluje, budete zachovávat jejich slova a jejich příklad, pokud ne, nebudete. Pokud nenávidíte jejich jednání a jejich myšlenky, které vzešly zevnitř nich, budete je také i nenávidět takové, jací jsou či byli. Milujete je? Něco nám napište, Oko, o tom obrazu HaŠem v nich.
Já to mám jednoduché v upřímnosti: Nenávidím je, ačkoliv už i nežijí. Nejn to, co dělali, že to byli oni, kdo to dělali. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 06. květen 2020 @ 08:52:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo ...."...
Člověk, následující Ježíše, je schopen milovat čistým srdce a opravdově.
Lidé, následující své temné vzory, mají temnotu v srdci a nejsou tedy vůbec schopni skutečné lásky - nejsou schopni doopravdy milovat.
(1 J 4,16) A my jsme uvěřili a poznali lásku, kterou Bůh má k nám. Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu a Bůh v něm.
(1 Kor 13,4-7) Láska je trpělivá, dobrotivá, láska nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nerozčiluje se, nepočítá zlo. Neraduje se z nepravosti, ale raduje se spolu s pravdou. Všechno snáší, všemu věří, ve vše doufá, všechno vydrží.....
Toto pro nás znamená slovo "milovat".
..."Něco nám napište, Oko, o tom obrazu HaŠem v nich."...
Napíšu.
Na tebe ovšem musím jen Starým zákonem, snad alespoň ten bude pro tebe jakousi autoritou. I když - kdo ví!
Každý člověk bez výjimky byl stvořen k Božímu obrazu. I Stalin, i Hitler - i Kim.
(Gn 1,27) Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, k Božímu obrazu jej stvořil, stvořil jej jako muže a ženu ...
Každý člověk bez výjimky má tedy svou nadpřirozenou důstojnost, která nepochází z jeho skutků či zásluh, ale pochází přímo od Boha. Proto je pro nás každý i započatý život posvátný a nedotknutelný. Kvůli Stvořiteli života. Proto je také i přikázání: "Nezabiješ". Je to tedy odpovědností života každého z nás, jak s tímto obrazem Boha v sobě nakládáme - a za to budeme po smrti těla souzeni. I Hitler,.... i Kim.
(Přís 25,21-22) Má-li tvůj nepřítel hlad, dej mu najíst, má-li žízeň, dej mu napít:
- tak shrneš žhavé uhlí na jeho hlavu a Jahve ti to odplatí.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Středa, 06. květen 2020 @ 08:58:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | :)))
Tak znovu:
Milujete (miloval byste) Hitlera? Nebo třeba Stalina? A podobné jim, třebas Kima?
Milujete tedy ten "prý boží" obraz v Hitlerovi, Stalinovi, a jim podobných? Nebo v masových vrazích?
Něco nám napište, Oko, o tom obrazu HaŠem v nich.
Zamiloval jste si Hitlera, Stalina, Kima a podobné despoty? Zamiloval jste si je nebo nezamiloval? Milujete je, nebo nemilujete?
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 10. květen 2020 @ 08:47:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Miloval Hospodin Stalina, Hitlera, Kima?
Nikoli jejich skutky, ale je osobně? Nechal padat déšť stejně na spravedlivé i nespravedlivé?
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Neděle, 10. květen 2020 @ 09:29:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | :) Ale že se vždy, než byste mi odpověděl přímo, stáčíte k tomu,co druzí. Na jsem se neptal, ptal jsem se, zda milujete Vy Hitlera. H-spodin ze své duše nenávidí lidi milující násilí. Tedy ty, kdo takové věci dělají. Tedy zcela určitě Hitlera, protože miloval až do své smrti násilí. Ale co Vy? Milujete Hitlera? |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 11. květen 2020 @ 08:39:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Hospodin miluje úplně všechny lidi stejně, protože je stvořil k vlastnímu obrazu. Žádného z lidí nijak apriori nevyloučil ze spásy.
Hospodin nenávidí hřích, který tento obraz Boha v člověku křiví, deformuje do nepravdivosti. Hříšníky jsme my všichni lidé - jen míra našeho pokřivení hříchem může být různá.
..."Ale že se vždy, než byste mi odpověděl přímo, stáčíte k tomu,co druzí. "...
Protože jdu do hloubky a zde se věc nedá odbýt jednoduchým "ano" - "ne".
Protože jsem člověk nedokonalý, musím i u sebe rozlišovat dvě roviny:
1.) Jak bych se chovat měl. Milovat bych tedy měl úplně všechny lidi. Protože není v mé moci rozpoznat u jiného člověka, zda jeho příklon ke zlu nastal z jeho vlastní svobodné volby, nebo byl pokřiven už jeho v raném dětství hříchy jiných lidí. O Stalinovi např. je známo, že jeho otec byl násilnickým alkoholikem a tyranem. Takže takové dítě, neustále týrané, bez jistot, bez lásky, pak ani nedostalo šanci vyrůst do normálního člověka. Nám nepřísluší takové lidi pokřivené hříchem soudit - soud přenecháváme Bohu, který dopodrobna zná okolnosti jejich pokřivení hříchem. My máme milovat veškeré Boží stvoření, jak přírodu, tak o to více každého člověka - protože v něm máme stále vidět onen původní Boží obraz.
2.) Jak se chovám doopravdy. I pro mě je snazší milovat ty, kteří mě milují, opětovat lásku. To je přirozené.
Nadpřirozené pak je umět dokázat milovat i nepřátele, kteří vůči mě usilují o zlo pro mě. A tohle nadpřirozené umění milovat i nepřátele má svůj původ v neustálém sdílení života s Bohem. S Bohem, který je Láska sama.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Pondělí, 11. květen 2020 @ 10:56:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | :) Zase ta Vaše omáčka kolem. Co Vâm brání v tom říci upřímně, zda milujte Hitlera a jeho charakter, obraz, který boží, který se prý v něm podle Vás zrcadlil, byl v něm - jakkoliv narušený.
H-spodin nenávidí ze své duše ty, kdo činí násilí. Znovu to opakuji. Nikoli v to jejich násilí, ale ty, kdo takové věci činí. Máte s tímto výrokem problém? Neznáte Písma. A přesto činí i dobré dobrým i zlým, spravedlivým i nespravedlivým, ke všem je rovný a se všemi jedná v lásce i ve hněvu. Jaký máte problém s tím, jednat k druhým s láskou, vůči nim, ačkoliv je nenávidíte za to, co konají zlého? Máte ten problém? HaŠem stojí jako Soudce nad ním a nad Vámi. Proto 'Já jsem H-spodin'! A tvûj bližní je jako Ty. Proto vůči němu nebudeš chovat nenávist, ale lásku. Ale jestli si myslíte, že to znamená milovat jeho, ačkoliv je to násilník jako Hitler, pak se tedy zásadně mýlíte. Nečiň druhému, co sám nenávidíš. V tom spočívá Tóra a nikoliv v milování druhého jako sebe samého. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 12. květen 2020 @ 08:24:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Zamyslet se, jít do hloubky toho, co jsem chtěl vyjádřit - evidentně to nejde.
Nemá smysl spolu dál ztrácet čas. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Úterý, 12. květen 2020 @ 08:40:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | :) Zamyslete se tedy. 5 [www.obohu.cz]Hospodin zkoumá spravedlivého i ničemu. Jeho duše nenávidí lidi milující násilí. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 13. květen 2020 @ 09:53:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Vytrhnul jsi z kontextu.
Podle žalmu 11. našel žalmista útočiště v Hospodinu. Svými slovy se obrací na ty, kteří se vysmívají jeho "pošetilé" důvěře. Posměvači pochybují o Hospodinu, vidí sílu svévolníkovu. Nevěří, že by Hospodin mohl obhájit spravedlivého. Jeho postavení pokládají za beznadějné. Žalmista však rady pokušitelů odmítá. (Právě tak se také Ježíš nedá odvrátit z cesty, kterou mu ukázal Bůh (J 7,30). Jeho jednota s Otcem, která motivovala celé jeho jednání, mu dá odvahu snášet i utrpení.(J 16,32).) Ovšem před Hospodinem se bude zodpovídat spravedlivý i svévolník - jeho oči jsou upřeny na všechny lidské syny. Tento Bůh nalezl zalíbení v Sijónu a vyvolil si tamní chrám za své obydlí.
V žalmech se často prolínají obě představy, o nebeském trůnu a pozemském Hospodinově sídle.. Aby mohl být se svými věrnými v obecenství, sestoupil na jejich pozemskou rovinu a zde uplatňuje svou vládu. Ovšem i zde stále zůstává zahalen v mrákotu (1 Kr 8,12). Lid smí vědět, že jeho Bůh dlí uprostřed něho, ale zůstává přesto Bohem skrytým, kterého se nikdo nezmocní vlastní vůlí. Jen živou a upřímnou vírou se k němu může člověk přimknout a u něho nalézt útočiště. Hospodin, který hledí k srdci (1 S 16,7), ví dobře, kdo je spravedlivý a kdo svévolník. Neobstojí před ním, kdo se staví proti jeho Zákonu. Žhavé uhlí a hořící síra zničí svévolníky, jako kdysi Sodomu. Pohroma přijde s nebe, ale projeví se na zemi, aby každý mohl vidět a pochopit, že Hospodin soudí svět. Nepřátelé "spravedlivého" představují stejně chaotický živel, jako je moře, ohrožující lidský život. Zůstávají však podřízeni svrchované Boží vůli. Hospodin miluje spravedlnost a chrání přímé. Odmítá násilí a zavrhuje každého, kdo jej páchá (zavrhuje ho kvůli tomu jeho násilí)..
Sám Hospodin je Láska. Nemůže tedy ze své podstaty nenávidět žádnou jinou osobu - jen její skutky, pokud jsou tedy špatné.
|
]
|
|
