Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 30. duben 2020 @ 07:33:22 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Když ty jsi žil jako katolík, tak jsi snad hřešil pořád v jednom kuse (neustále) - že jsi si má slova vyložil právě tímto způsobem?
No, samozřejmě, Stando.
V depresi a temnotě jsem ke konci žil pořád, dlouhé měsíce. Ani jsem nevěděl, že žiju hřích (vezmi si, že ten katolický hulvát to neví dodnes). Stejně tak jsem žil modly stále, spoléhal na ochranu kusu plechu. Stejně tak jsem byl stále zloděj, jen jsem zrovna většinou nekradl, protože jsem byl slušný katolík. Ale když se naskytla příležitost jít si něco natrhat na pole...
Stejně tak jsem byl v přátelství se satanem, jak tu svůj stav popisuješ i ty, přijímal jsem to, co satan dával - nemoci, bolesti, tak, jak nás to v ŘKC učili, že máme pokorně přijímat nemoci, že tím pomáháme vykupovat svět (a dokonce si tuhle ohavnost namontovali na učení písma [obohu.cz]). Podobně jsem od satana přijímal depresi a temnotu, jako "dar od boha" a nebyl jsem v tom v ŘKC sám. Stejně tak jsem přijímal modly, službu démonům - psal jsem tu o službě " neposkvrněnému početí".
Stejně jako ty jsem měl "svobodu" od Boha - někdy jsem se k Bohu modlil a snažil se být s ním, někdy jsem byl zase na Boha naštvaný a "šel od Boha". K tomu jsem ti taky psal článek [www.cizinec.com], když jsi tu tvou "svobodu" od Boha popisoval.
Stejně tak jsem žil v tom minutí se cíle, že odpuštění je za odměnu, že si musím odpuštění zasloužit a i já sám jsem (ne)odpouštěl po zásluze těm, co mi ublížili a čekal jsem, až učiní "pokání" (až budou litovat).
Stejně tak jsem žil v mnoha dalších minutích se cíle, které tu i ty popisuješ - ta lítost místo pokání je jedna konkrétní z nich.
A to ti jmenuji jen nejdůležitější věci. Je mnoho dalších - závislost na životě a strach ze smrti, závislost na majetku, služba chudobě (chudobu jsme dokonce v přátelství se satanem považovali za jaksi "svatou" a "lepší"'!) a s tím související křivý pohled na bohaté, souzení lidí (například jinověrců) a přijímání ideologií zločinných režimů a kdejaký další hřích ve kterých jsem žil trvale a kterých mně Bůh pak v pokání zbavoval, někdy rychle, někdy postupně.
A hlavně, Stando: Láska, žil jsem bez lásky, v soběstřednosti, ve snaze spasit vší silou svých svalů sama sebe, dostat se do nebe, tak jak nás náboženství v tom největším hříchu neustále otáčelo k sobě, k soustředění na sebe, k tomu, abychom se v sobě šťourali a zpytovali, což samozřejmě depresi a beznaděj ještě prohlubovalo.
Vždyť jsme se o tom bavili mnohokrát, často jsme naráželi na to, jak moc velký je v těchto věcech mezi námi rozdíl a ty jsi dával najevo, že si myslíš, že žiji ve stejných věcech jako ty - tedy i u váš žijí ŘK celý život ve stejných hříších, které tu ty popisuješ a ještě to považujete za normu, že to tak má být.
Proč se tedy ptáš na to, co jsme probírali mnohokrát?
Toník |
| NadřazenýRe: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: oko v Čtvrtek, 30. duben 2020 @ 10:04:45 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Tak nevím, co si z toho vybrat, co byla skutečnost a co je dnešní fikce; - protože z neupřímnosti tě neobviňuji.
1.) " Když ty jsi žil jako katolík, tak jsi
snad hřešil pořád v jednom kuse (neustále) - že jsi si má slova vyložil
právě tímto způsobem? No, samozřejmě, Stando."
2.) "Stejně tak jsem byl stále zloděj, jen jsem zrovna
většinou nekradl, protože jsem byl slušný katolík. Ale když se naskytla
příležitost jít si něco natrhat na pole..."
Tak já za sebe upřesňuji, že určitě nehřeším v jednom kuse, ale že občas z lidské slabosti zhřeším.
..." ... ta lítost místo pokání je jedna konkrétní z nich. "...
Opravdovost pokání bez doprovodné lítosti nad spáchaným zlem je logicky nemožná!
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 01. květen 2020 @ 08:12:31 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Tak nevím, co si z toho vybrat, co byla skutečnost a co je dnešní fikce; - protože z neupřímnosti tě neobviňuji.
Stando, to o tvém charakteru a motivech dost vypovídá. Zeptal ses na můj život, odpověděl jsem ti. Ostatně, o mnoha těch věcech jsme si psali.
Tak já za sebe upřesňuji, že určitě nehřeším v jednom kuse, ale že občas z lidské slabosti zhřeším.
Takže jestli tě dobře chápu, ty jsi hříšník a hříšníkem jsi stále, od rána do večera, i když jsi dojdeš ke zpovědi, tak jsi hříšník, hříšník jsi 24 hodin denně, 365 dní v roce, ale i když jsi v jednom kuse hříšník, tak nehřešíš v jednom kuse?
Opravdovost pokání bez doprovodné lítosti nad spáchaným zlem je logicky nemožná!
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: oko v Pátek, 01. květen 2020 @ 09:25:21 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jsem omilostněným hříšníkem - je to až tak těžké pochopit, když podobně už o léta abstinujícím alkoholikovi nemáš problém tvrdit, že on je alkoholikem stále?
Ty občas také zhřešíš (a nikoli s mnohaletými prodlevami mezi jednotlivými hříchy) - ale máš už se sebou problém si to přiznat, že jsi stále hříšníkem?
(Sir 20,3) Kdo se přizná k vině, vyhne se trestu. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 03. květen 2020 @ 09:06:13 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Jsem omilostněným hříšníkem - je to až tak těžké pochopit, když podobně už o léta abstinujícím alkoholikovi nemáš problém tvrdit, že on je alkoholikem stále?
Rozumím tvé situaci, Stando. Žil jsem v náboženství léta a viděl mnoho lidí žít náboženství. Není ta situace složitá, aby jí nešlo porozumět.
Popisoval jsi tu tvou situaci, věřím, že pravdivě, že to tak opravdu máš a že za těch pár dalších let tvého života se na tvé situaci vzhledem ke hříchu nic nezměnilo. Chápu, že jsi jako "abstinující alkoholik", že sice některé hříchy neděláš, nebo se alespoň snažíš je nedělat, ale stejně jsou v tobě, týkají se tě, jen se snažíš bojovat s tím, co je v tobě. Běžný postup náboženství.
Já určitě nejsem ve tvém stavu, Stando - to bys snad mohl poznat z toho, co ti píšu. Nejsem hříšník a nemám už hodně let zájem být hříšníkem a vrátit se do vaší situace - to jsem ostatně v novém životě neměl nikdy. Můj život je v právě v tomto hodně rozdílný od tvých postojů a popisoval jsem ti to už výše, zbytečné opakovat.
Určitě nemám problém se přiznat k vině - snad sis mohl všimnout, že tu popisuju věci ze svého života poměrně otevřeně a některé i podrobně - modlářství, vydání života démonům, s tím související deprese, beznaděj, temnota, zlodějství, zabíjení, popsal jsem tu desítky dalších vin a hříchů, které jsem nesl mnoho let svého života. Máš snad pocit, že se nějak nepřiznávám k vině, že bych svaloval svou vinu na někoho jiného?
Nebo proč vytahuješ ten verš o vině? Je o tobě, máš s ním nějaký problém?
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: oko v Pondělí, 04. květen 2020 @ 09:24:11 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Rozumím tvé situaci, Stando."...
O tomto mám právě své oprávněné pochybnosti.
Vy - spravedliví - my hříšníci - vězíš až po uši v bludu rozdělení, kterým kdysi trpěli už i farizeové. Uvědom si, že Ježíš má své ovce ve stádě (církvi), ale že má i "jiné" ovce - všude.
Bůh lidi nerozděluje - to náboženští pomatenci rozdělují.
..."Chápu, že jsi jako "abstinující alkoholik", že
sice některé hříchy neděláš, nebo se alespoň snažíš je nedělat, ale
stejně jsou v tobě, týkají se tě, jen se snažíš bojovat s tím, co je v
tobě."...
Ano, v podstatě to tak je - jen jsi zapomněl dodat na tom to nejdůležitější - já se nesnažím sám, ale snažím se ve spolupráci s Bohem, kterého nosím ve svém srdci.
Život s Bohem mění mé uvažování, mé slabosti se postupně vytrácení, stávám se "otužilým" alespoň vůči těm úplně zásadním hříchům - hříchům ke smrti. Takže "to, co je ve mě", se přítomností Boha zásadním způsobem mění - není to tedy vůbec jakési sysifovsky marné snažení!
Máme mysl Kristovu - nikoli snad úplně, ale blížíme se podobou.
..."určitě nemám problém se přiznat k vině - snad sis
mohl všimnout, že tu popisuju věci ze svého života poměrně otevřeně a
některé i podrobně - modlářství, vydání života démonům, s tím
související deprese, beznaděj, temnota, zlodějství, zabíjení, popsal
jsem tu desítky dalších vin a hříchů, "...
Naprosto zatím nechápeš, že mě vůbec nezajímají tvé minulé hříchy (o kterých předpokládám, že jsi si je s Bohem už vyřešil),
pokud jsem hovořil o tvých hříších, měl jsem na mysli ty dnešní hříchy, ty aktuální a měl jsem na mysli i ty hříchy, které spácháš i zítra. Spácháš je jako hříšník - protože kdo páchá hřích, je hříšníkem.
Pokud se nepřiznáš k vině těchto hříchů, pokud si je sám vnitřně nepřiznáš - budeš totiž popírat skutečnost, že jsi hříšník - bude ti tento vnitřní postoj bránit učinit pokání z tvých nynějších, ještě nevyřešených hříchů,.....
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 05. květen 2020 @ 08:12:22 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ |
O tomto mám právě své oprávněné pochybnosti.
Nepopisoval jsi tu snad svou situaci abstinujícího hříšníka a tvé "svobody" hřešit dostatečně podrobně a pravdivě? To, co popisuješ z tvého života přeci není tak složité, aby to nešlo pochopit.
Jen když popisuješ tvůj virtuální svět v hlavě, je těžké porozumět, jestli po smrti očekáváš spravedlivý soud za celý tvůj život, nebo jestli očekáváš, že ten soud po tvé smrti nebude za celý tvůj život. Jednou píšeš tak a podruhé jinak. Proto se tě podrobně ptám, protože katolíci si vytváří své virtuální světy každý po svém, jak si různě vykládáte to, co osobně neznáte.
Bůh lidi nerozděluje - to náboženští pomatenci rozdělují.
Přesně tak, Stando.
Já vím, Stando - nábožensští pomatenci se oddělují, vymýšlejí soudy za něco, co člověk neudělal a vylučují druhé ze spásy. A protože se stydíte přiznat k těmto svým nesmyslům, k vašim myšlenkám a postojům, přehazujete je na druhé. A to zvláště ve chvíli, kdy vám dojde "diskuzní dech" a uhýbáte od tématu.
Když hříšník pomatený náboženstvím soch, obrazů a pověr prohlásí "když nejseš hříšník, tak vytváříš rozdělení" je to asi takové "moudro", jako když zloděj pomatený šéfem gangu prohlásí "když nejseš zloděj, nedržíš basu a vytváříš rozdělení".
Máme mysl Kristovu - nikoli snad úplně, ale blížíme se podobou.
Ty máš mysl Kristvou, Stando? Snad toho "Krista", co setkání s ním znamená smrt?
Snažil se snad Kristus vyhnout soudu?
Snažil se snad Kristus spasit sama sebe, staral se o spásu sama sebe?
Byl Kristus hříšník, uvažoval jako hříšníci?
Měl Kristus "svobodu" hřešit, jako ty?
Měl Kristus "svobodu" odejít od Boha?
Vylučoval snad Kristus někoho ze spásy?
Soudil snad Kristus někoho za něco, co neudělal?
V čem prosímtě máš "mysl Kristovu"?
Život s Bohem mění mé uvažování, mé slabosti se postupně vytrácení, stávám se "otužilým" alespoň vůči těm úplně zásadním hříchům - hříchům ke smrti. Takže "to, co je ve mě", se přítomností Boha zásadním způsobem mění - není to tedy vůbec jakési sysifovsky marné snažení!
Pokud to tak opravdu je, tak proč jsi neustále v opozici, když svědčíme o tom, že Bůh zbavuje lidi hříchu? Proč neustále oponuješ, když píšeme svědectví ze života?
Pokud to tak opravdu je, proč ty nenapíšeš alespoň jedno jediné reálné svědectví té tvé změny a místo toho neustále nesmyslně útočíš na křesťany, když o změně svědčí?
Pokud se nepřiznáš k vině těchto hříchů, pokud si je sám vnitřně nepřiznáš - budeš totiž popírat skutečnost, že jsi hříšník - bude ti tento vnitřní postoj bránit učinit pokání z tvých nynějších, ještě nevyřešených hříchů,.....
Stando, to určitě ne. Tvé nápady z tvého virtuálního světa, z toho, co se nestalo (a máš jen ty v hlavě jako strašák v pomatení z náboženství soch, obrazů a pověr) mi určitě nebrání v pokání, ve změně života.
Zbytečně si tvou situaci a tvé obavy z tvého života promítáš do druhých - právě pro tyto popletené náboženské obavy obavy a soběstřednost (a nejen pro ně) jsme svůj život vydali Pánu Ježíši Kristu, jemu věříme. On je záruka, jistota v každé situaci.
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: oko v Úterý, 05. květen 2020 @ 08:59:47 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."... je těžké porozumět, jestli po smrti očekáváš spravedlivý soud za celý tvůj život, nebo jestli očekáváš, že ten soud po tvé smrti nebude za celý tvůj život."
...Zkus se tedy lépe soustředit: Budu souzen za celý svůj život. Nedílnou součástí tohoto mého života však je i mnou učiněné pokání z mých hříchů, na jehož základě mi Bůh hříchy odpouští způsobem, že na ně už nikdy nevzpomene.
(Žd 8,12) ... protože se slituji nad jejich nepravostmi a na jejich hříchy a jejich nezákonnosti již nikdy nevzpomenu.“
..."když nejseš hříšník, tak vytváříš rozdělení ...."...
Já říkal, že si sám lžeš do vlastní kapsy: jestliže zhřešíš, jsi také hříšník a basta!
To je neúprosná logika věcí, i když ji ve svém zmatení mysli stále a nesmyslně popíráš....
"V čem prosím tě máš "mysl Kristovu"?...."...
Ve své touze po spravedlnosti, v rozlišování mezi dobrým a špatným - což je důsledek milosti života, plynoucí s důvěrného společenství s Kristem....
"Snad toho "Krista", co setkání s ním znamená smrt?"...
Zase obracíš věci nesmyslně vzhůru nohama. Typické ovoce myšlení člověka ze života v herezi.
Já přece tvrdil cosi úplně jiného: ve smrti těla se setkáváme s Kristem tváří v tvář - budeme postaveni před jeho soudnou stolici a od něj očekávám dar věčného života.To neznamená, že se s Kristem nesetkávám mnoha způsoby už nyní - a toto setkávání mě vede k věčnému životu, nikoli ke smrti.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 05. květen 2020 @ 11:01:55 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | ...Zkus se tedy lépe soustředit: Budu souzen za celý svůj život. Nedílnou součástí tohoto mého života však je i mnou učiněné pokání z mých hříchů, na jehož základě mi Bůh hříchy odpouští způsobem, že na ně už nikdy nevzpomene.
Stando, soustředím se.
Budeš souzen po smrti za tvé hříchy, nebo ne?
Pokud nebudeš souzen za tvé hříchy, tak snad logicky nebudeš souzen za celý tvůj život. Nebo tvé hříchy nejsou tvůj život, zříkáš se odpovědnosti a soudu za to, co jsi udělal?
Nebo budeš souzen spravedlivě po smrti opravdu za celý svůj život?
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: oko v Úterý, 05. květen 2020 @ 12:08:58 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Moc jsi se tedy zrovna nesoustředil.
Po smrti budu souzen za své hříchy, ze kterých jsem nestačil učinit pokání - za věci, které nejsou dořešené, které pro svoji závislost na tomto světě brání mému vstupu do nebe.
Jistěže budu souzen za úplně celý život (můj život - to přece ani zdaleka nejsou jenom moje hříchy!) - za to, jakým způsobem jsem ho prožil. Zda podle Boží představy, se kterou mě poslal na tento svět, abych vykonal věci, které pro mě ve svém plánu se světem připravil.
Jistěže nebudu souzen za hříchy, ze kterých jsem už učinil pokání a které mi byly Bohem pro Kristovy zásluhy už dávno odpuštěny!
I to mé pokání je součástí mého života , za kterýžto život v komplexnosti budu Bohem souzen.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 05. květen 2020 @ 12:56:58 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Jistěže budu souzen za úplně celý život ... Jistěže nebudu souzen za hříchy ...
A proto asi tak často píšeš o zablokování mozku herezemi, Stando?
Tak jak to bude: Budeš souzen za hříchy, nebo nebudeš?
Budeš souzen za úplně celý svůj život, nebo sis vymyslel učení, které ti sice příjemně lechtá sluch, však odvádějící člověka od skutečné reality, tedy že za svoje hříchy nebudeš souzen, že nebudeš souzen za celý svůj život?
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: oko v Středa, 06. květen 2020 @ 09:05:29 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Toníku,
toto pochopit je opravdu už za hranicemi tvého intelektu?
Souzeni budeme za úplně celý život, nikoli jenom za naše hříchy. I naše dobré skutky projdou Božím soudem a všechno nepatřičné shoří jako seno a sláma. I námi učiněné pokání projde Božím soudem a bude posuzována jeho opravdovost.
Pokud se jedná o soud nad našimi hříchy, souzeni budeme na Kristově soudné stolici jen za své poslední nevyřešené hříchy, ze kterých jsme nestihli včas učinit pokání.
Jaký by jinak mělo smysl činit v životě pokání a k čemu by bylo odpuštění hříchů, kdyby byly tyto hříchy znovu vytahovány na přetřes u posledního soudu? Vždyť takto je to proti zdravému rozumu!
(Ez 33,14-16) Ale řeknu-li zlovolníkovi: „Zemřeš,“ a on se odvrátí od svých hříchů a žije podle práva a spravedlnosti, vrátí-li zástavu, nahradí, co uloupil, zachovává zákony, které dávají život, a už nepáchá zlo: bude živ, nezemře.
Už se nevzpomene na všechny hříchy, jichž se dopustil: zachovával právo a spravedlnost, bude živ.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 07. květen 2020 @ 07:15:43 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | toto pochopit je opravdu už za hranicemi tvého intelektu?
Chápu, že píšeš v jedné větě tak a podruhé přesně naopak. Není přeci tak složité, co píšeš.
Souzeni budeme za úplně celý život, nikoli jenom za naše hříchy.
A za vaše hříchy budete tedy souzeni, nebo ne, když budete souzeni za celý život?
Jsou vaše hříchy součástí vašeho celého života, nebo jste si vyrobili nějaké učení, co příjemně lechtá uši, že vaše hříchy nejsou součástí vašeho života a nebudete za ně souzeni?
Pokud se jedná o soud nad našimi hříchy, souzeni budeme na Kristově soudné stolici jen za své poslední nevyřešené hříchy, ze kterých jsme nestihli včas učinit pokání.
Takže tedy nebudete souzeni za celý svůj život, je to tak?
Jaký by jinak mělo smysl činit v životě pokání a k čemu by bylo odpuštění hříchů, kdyby byly tyto hříchy znovu vytahovány na přetřes u posledního soudu?
No aby Bůh hřích člověku od-pustil, ne?
Aby hřích v životě člověka už nebyl! Aby člověk prožil celý svůj život bez hříchu! Aby se celý život člověk hříchem netrápil. To je přeci jasné. K čemu by jinak bylo odpuštění?
Jaký smysl by mělo odpuštění hříchů až po smrti? K čemu by taková bláznivá blbost byla - celý život by byl člověk hříšník, nebylo by jediného závažného hříchu, který by se ho netýkal, nechtěl by to změnit, hříšníkem by byl až do smrti, tam by šel ten hříšník na spravedlivý soud, kde by byl souzen celý jeho život a Bůh by spravedlivě uznal, že ten člověk má nárok na nebe? To je přeci totální nesmysl. Vždyť takto je to proti zdravému rozumu!
K čemu by mi bylo, kdybych celý život prožil v depresi, beznaději a temnotě, ve světě bez Boha, kdyby mi ten můj hřích Bůh neodpustil na začátku života, kdyby mne neuzdravil ze hříchu hned na začátku života? To by byl nesmysl.
Proto má smysl, aby byl člověk za hřích souzen co nejdřív a nečekal až na Smrt. A zvláště u hříšníka to má smysl, protože když člověk pozná Boží soud nad hříšníky, má pak šanci ke změně života a po smrti nebude pláč a skřípění zubů (tedy lítost), ale radost.
Toník
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: oko v Pátek, 08. květen 2020 @ 09:10:30 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Jaký by jinak mělo smysl činit v životě
pokání a k čemu by bylo odpuštění hříchů, kdyby byly tyto hříchy znovu
vytahovány na přetřes u posledního soudu?
No aby Bůh hřích člověku od-pustil, ne?
"...
Bůh mé hříchy mi odpustil už za mého života - hned, jak jsem z nich učinil pokání a vyznal je Bohu i církvi. Proč by je měl ještě znovu vytahovat - už odpuštěné - na posledním mém soudu?
..."Jaký smysl by mělo odpuštění hříchů až po smrti?"... No právě!
Proto říkám, že hříšník má učinit pokání ze svých hříchů co nejdříve - hned, jakmile si hřích uvědomí - a nevláčet ho sebou životem.
Může se však člověku stát, že zemře náhle, v určitém hříchu, ze kterého ještě neučinil pokání a který tedy před Bohem stále jako hřích trvá. Za takový hřích bude člověk i po smrti souzen.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 08. květen 2020 @ 09:40:08 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Bůh mé hříchy mi odpustil už za mého života - hned, jak jsem z nich učinil pokání a vyznal je Bohu i církvi. Proč by je měl ještě znovu vytahovat - už odpuštěné - na posledním mém soudu?
To je jednoduché: Protože jsi psal, že se chystáš na soud, kde bude Bůh soudit celý tvůj život. Tak se ptám na ty tvé představy, jestli opravdu Bůh bude soudit celý tvůj život, nebo ne.
Hypoteticky: Řekněme, že se ti povede římskokatolický majstrštyk, na smrtelné posteli ti přivolají kněze, ten ti dá rozhřešní a poslední pomazání, ty už nic dalšího nestihneš a umřeš. Půjdeš na ten soud po smrti. Co tam bude Bůh soudit u tebe na tom soudu? Bude soudit úplně celý tvůj život, nebo nebude soudit nic, protože máš všechny hříchy odpuštěné?
Proto říkám, že hříšník má učinit pokání ze svých hříchů co nejdříve - hned, jakmile si hřích uvědomí - a nevláčet ho sebou životem.
Určitě. Ze situace "není jediného podstatného hříchu, který by se tě už vůbec netýkal, kde bych měl už zcela čisté svědomí a bylo to už za tebou." se má hříšník dostat co nejdřív, přestat být hříšníkem, nejlépe na začátku života.
Může se však člověku stát, že zemře náhle, v určitém hříchu, ze kterého ještě neučinil pokání a který tedy před Bohem stále jako hřích trvá. Za takový hřích bude člověk i po smrti souzen.
Stále dokola. To ale nebylo předmětem otázky.
A co ze hříchů, ze kterých ses vyzpovídal a učinil to "pokání" po rozhřešení - bude tě Bůh soudit za úplně celý tvůj život, nebo sis vymyslel učení, které ti příjemně lechtá sluch, že te Bůh za celý život soudit nebude?
Toník
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: oko v Pátek, 08. květen 2020 @ 17:09:48 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."A co ze hříchů, ze kterých ses vyzpovídal a učinil to "pokání" po rozhřešení - bude tě Bůh soudit za úplně celý tvůj život ..."...
Považuješ se za křesťana a přitom tak málo znáš křesťanské učení?
Jistěže mě bude soudit za celý můj život (a to učiněné pokání budu mít právě proto k dobru, poněvadž nadobro smazalo mé hříchy.).
Proč by mě Bůh měl soudit za hříchy, které už jednou uzavřel a které už odpustil? Ty jsou přece záležitostí právě onoho učiněného pokání!
Toto je smlouva, kterou s nimi uzavřu po těch dnech, praví Pán: budu dávat své zákony do jejich srdce a napíši je do jejich mysli,‘ dodává: ‚a na jejich hříchy a jejich nepravosti již nikdy nevzpomenu.‘
Kde je odpuštění hříchů, tam už není oběti za hřích.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 05. květen 2020 @ 16:47:05 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Já říkal, že si sám lžeš do vlastní kapsy: jestliže zhřešíš, jsi také hříšník a basta!
Chápu tvou situaci - zloděj si taky myslí, že všichni okolo jsou zloději a nedokáže si představit, že někdo žije něco jiného. Homosexuál si zase myslí, že všichni okolo jsou homosexuálové, minimálně latentní a nedokáže si představit, že by to měl někdo jinak. Komunista zase všude vidí prachy, majetek, závist a vraždy a snaží se svůj hřích přehodit na ostatní. Člověk, co žil v náboženství, věřil na bohy a snažil si všemožně dokázat existenci bohů si myslí, že to všichni okolo mají taky tak. A hříšníci si zase myslí, že všichni lidi okolo jsou taky hříšníci.
Ve své touze po spravedlnosti, v rozlišování mezi dobrým a špatným - což je důsledek milosti života, plynoucí s důvěrného společenství s Kristem....
Zase obracíš věci nesmyslně vzhůru nohama. Typické ovoce myšlení člověka ze života v herezi.
??
Nepsal jsi tu snad jasně z tvého virtuálního světa popleteného herezemi, že "setkání s touto osobou znamenalo z moci Boha smrt" či "Setkání s Kristem ve křtu (pokristění) tedy znamená smrt starého člověka"?
Co jsem já obrátil vzhůru nohama? Ty máš jakousi osobu, se kterou setkání znamená smrt a já něco nesmyslně převracím vzhůru nohama?
Stando zkus tedy myslet nejdřív analyticky a až si ujasníš podstatu věcí, pak teprve syntetizuj svoji podobu víry.
Nejdřív by sis mohl ujasnit, jestli po smrti budeš souzen za celý tvůj život, nebo jen za ten malilinký kousek od poslední zpovědi do smrti (jak ke škodě všech učí to herezemi popletené náboženství soch, obrazů a pověr).
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: oko v Pátek, 08. květen 2020 @ 09:03:00 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Že jsme jako lidé podle těla zemřeli spolu s Kristem ve křtu (osobní účastí na jeho smrti i vzkříšení) učí apoštol Pavel (Ř 6,8) a byli jsme ve křtu spolu s Kristem vzkříšeni do nové kvality Božích dětí (Ř 6,3-4).
Toníku, o čem tu ty svědčíš - o jakémsi prý "soudu nad celým tvým životem" už jaksi dopředu - právě toto je jen ona tvoje PROJEKCE - nepravdivá představa o virtuální nepravdivé události.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 08. květen 2020 @ 09:55:14 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Že jsme jako lidé podle těla zemřeli spolu s Kristem ve křtu (osobní účastí na jeho smrti i vzkříšení) učí apoštol Pavel (Ř 6,8) a byli jsme ve křtu spolu s Kristem vzkříšeni do nové kvality Božích dětí (Ř 6,3-4).
Takové nesmysly samozřejmě apoštol Pavel neučí - apoštol Pavel tu situaci zažil, znal jí, nepolili ho čůrkem vody jako miminko, svědčil o tom, co žil a co žijí křesťané. Křest ve vodě pro něj nebyl jen virtuální svět v hlavě.
Toníku, o čem tu ty svědčíš - o jakémsi prý "soudu nad celým tvým životem" už jaksi dopředu - právě toto je jen ona tvoje PROJEKCE - nepravdivá představa o virtuální nepravdivé události.
Stando, když si místo reakcí na diskuzní téma začnete takhle vymýšlet o druhých blbosti, je většinou diskuze u konce.
To tě v zásadách slušného chování u vás na vesnici tvoji rodiče neučili, že nemáš pomlouvat druhé lidi a vymýšlet si o nich blbosti? Neučil tě to pan farář? Neučí tě to alespoň Bůh, se kterým - údajně - žiješ?
Toník
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: oko v Pátek, 08. květen 2020 @ 16:53:47 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Ve svém svědectví nikde neuvádí, že by při křtu umřel ...."...
Toníku, držme se striktně Pavlova učení a nevymýšlej si hlouposti.
A víme, že náš starý člověk byl spolu s ním ukřižován, aby tělo hříchu bylo zbaveno sil a my už hříchu neotročili. Vždyť ten, kdo zemřel, je zproštěn hříchu. Jestliže jsme s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít.
Což nevíte, že my všichni, kteří jsme byli pokřtěni v Krista Ježíše, jsme byli pokřtěni v jeho smrt? Skrze křest jsme byli spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom i my, tak jako byl Kristus skrze slávu Otce vzkříšen z mrtvých, vstoupili na cestu nového života.
... když jste byli spolu s ním ve křtu
pohřbeni a v něm jste byli spolu i vzkříšeni skrze víru v působení Boha,
který ho vzkřísil z mrtvých....
Já za to nemůžu, že máš v hlavě blok a že toto Pavlovo učení odmítáš vidět a odmítáš mu rozumět!
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 09. květen 2020 @ 16:02:58 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Já za to nemůžu, že máš v hlavě blok a že toto Pavlovo učení odmítáš vidět a odmítáš mu rozumět!
Stando, jiný "argument" v diskuzi než tvé pomluvy a lži už nemáš?
Toníku, držme se striktně Pavlova učení a nevymýšlej si hlouposti.
Co konkrétně by pro tebe měla být ta hloupost? Co z toho, co jsem napsal, je pro tebe hloupost?
Apoštol Pavel neučil, že zemřel ve křtu - ani podle těla. Apoštol Pavel tu situaci zažil, znal jí, nepolili ho čůrkem vody jako miminko, svědčil o tom, co žil a co žijí křesťané. Křest ve vodě pro něj nebyl jen virtuální svět v hlavě.
A víme, že náš starý člověk byl spolu s ním ukřižován, aby tělo hříchu bylo zbaveno sil a my už hříchu neotročili. Vždyť ten, kdo zemřel, je zproštěn hříchu. Jestliže jsme s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít.
"Je to přece obráceně: ona duchovní mrtvola (člověka podle těla) skončila spolu s Kristem ukřižována na kříži a spolu s Kristem byl vzkříšen nový Toník - dítě Boží. Získal jsi nebeské občanství, novou vlast v nebi."
Toník
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 10. květen 2020 @ 08:46:30 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Toníku, já říkám:
1). Kristus byl na kříži ukřižován a ZEMŘEL! Následně pak vstal z mrtvých ve změněném těle - v těle oslaveném.
2). Podobně i my byli (jako starý člověk - jako člověk podle těla) ve křtu spolu s Kristem ukřižováni a spolu s ním jsme tedy i ZEMŘELI! (Náš starý člověk byl ukřižován spolu s Kristem a navždy zemřel. Už ho není! ).
Následně jsme byli spolu s Kristem vzkříšeni také i my v kvalitativně změněném těle ( bez zátěže hříchů se totiž i naše tělo ve křtu stalo chrámem Ducha svatého Bůh nás přijal za své děti).
Touto Boží proměnou do člověka nového (Ř 6,3-4) jsme se stali občany nové vlasti v nebi.
..."Co z toho, co jsem napsal, je pro tebe hloupost?"...
Je pro mě záhadou, co ti blokuje pochopit tento jednoduše psaný text:
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 11. květen 2020 @ 06:34:57 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Je pro mě záhadou, co ti blokuje pochopit tento jednoduše psaný text:
Stando, jak si přišel na to, že mi něco blokuje pochopit vaše nápady a předělávky písma? Znám ŘKC učení dobře, vím tedy, jak si předěláváte písmo a chápu vaše předělávky. Nejsou tak složité. Jednoduše píšete o něčem, co neznáte, nezažili jste, tak si vymýšlíte. Je to pro vás virtuální svět.
To je pro tebe hloupost? A přečetl sis někdy, co Pavel učil, kdy a jak zemřela co se stalo ve křtu?
To nevím. Kde něco takového apoštol Pavel učí?
Já jsem kdysi žil bez Zákona; když však přišlo přikázání, hřích ožil, a já jsem zemřel. I ukázalo se, že přikázání, které mělo být k životu, bylo mi k smrti. Neboť hřích využil příležitosti, které se mu skrze přikázání dostalo, oklamal mě a skrze ně mě zabil.
A to je pravda - to jsme zažili také, stejně jako Pavel a svědčíme o tom.
Víš, Stando, mezi apoštolem Pavlem a vámi je jeden podstatný rozdíl: Apoštol Pavel zažil křest ve vodě. Díky zásahu Pána Ježíše a evangeliu získal víru, která ho dovedla až ke křtu. A díky víře tomu Slovu se nechal pokřtít. Zažil tedy křest osobě, věděl tedy, co křest je, nemusel si domýšlet, co křest není, zato svědčil o tom, co se ve křtu stalo a svědčil o tom, kdy a jak a čím zemřel. Jeho svědectví je relevantní k tématu, protože měl s tématem osobní zkušenost.
Učení, nápady a výklady lidí, kteří křest nezažili a kteří mají víru, co je ke křtu nikdy nedovede, jsou k tématu křtu irelevnantní. Zvláště tehdy, pokud je to učení v rozporu s tím, o čem svědčil Pavel.
Teď k tomu, co píšeš ty:
Náš starý člověk byl ukřižován spolu s Kristem a navždy zemřel. Už ho není!
Opravdu?
A kdy se to stalo, žes o tom nenapsal?
Už nemáš tedy náklonnost ke hříchu, cos měl po Adamovi, změnilo se to?
Nebo jak se u tebe konkrétně projevuje, že ten starý člověk už údajně není?
Toník
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: oko v Pondělí, 11. květen 2020 @ 09:30:01 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Náklonnost ke hříchu přetrvává i u člověka Kristem vzkříšeného do novosti života (Ř 6,3-4).
I jako dítě Boží člověk stále podléhá následkům prvotního hříchu - smrti těla i náklonnosti ke zlému. Těchto následků prvotního hříchu nás Bůh nijak nezbavil, ale vložil nám (Božím dětem) do rukou prostředky, jak se svými náklonnostmi úspěšně bojovat, proměňovat je ve vlastní "aktiva" v našem růstu víry.
..."Nebo jak se u tebe konkrétně projevuje, že ten starý člověk už údajně není?"...
Tím, že skrze Krista jsem jako Boží dítě získal přímý přístup k nebeskému Otci. Otevřely se mi možnosti, jak se svou hříšnou náklonností úspěšně bojovat a v Kristu vítězit; skrze Boží slovo, modlitební život, svátosti, účast na mši.
Ř 7 kapitole třeba rozumět nepovytrhávaně - v komlexnosti celého textu:
Plyne z toho, že teprve po osvobození od vlády Mojžíšského zákona je možné cele sloužit Bohu. Pavel zde podává psychologický rozbor, jaký je poměr mezi hříchem a Zákonem.
Kde není Zákon, tam je hřích mrtev - neznamená to, že tam žádný hřích není, ale že vědomí hříchu je zatemněné.
"Hřích je mrtev" - ve smyslu neplodný, neschopný se množit. Ve smyslu Ř 4,19 o neplodném Sářině lůně je pak pochopitelné, v jakém smyslu hřích mohl "ožít", stát se plodným. (Hřích se zde chápe zosobněně).
Kdysi v dětství, kdy Izraelita nebyl Zákonem vázán, a kdy tedy pro něj neplatil, zlá žádost v něm jen dřímala.. Ale probudila se, jakmile rozumem poznal, že je něco v Zákoně zakázáno. A protože Zákon nepodával pomoc, člověk jednal proti němu, čili duchovně umřel. (Jenže zde, na tomto místě Písma, jsme ve smyslu zemřeli spolu s hříchem, nikoli spolu s Kristem - jak se na toto místo v nepochopení "zemřít spolu s Kristem" odvoláváš ty!).
Bůh dal Zákon k dobru člověku a proto je dobrý a svatý. Sám tedy přímo nepůsobí duchovní smrt. Tu v člověku způsobí zděděná náklonnost ke hříchu, která zneužila přikázání a přivodila tak člověku duchovní smrt. Bůh to dopustil, aby lidé tím toužebněji očekávali Vykupitele z tohoto smutného stavu.
Ne, že by člověk s dědičným hříchem konal jen zlo - lidská přirozenost není přece zkažena - ale když přichází k činu, , stává se, že by rád konal dobro, ale páchá zlo, i když ví, že je to proti Boží vůli. Člověk je tvor rozpolcený. Na jedné straně souhlasí s Božím zákonem a má v něm zalíbení (to je ono duchovní Já). Na druhé straně však podléhá zděděné náklonnosti ke hříchu a dává se jí strhnout. To ovšem neznamená, že bychom nebyli za své hříchy odpovědni. Apoštol tady jen chce ukázat, v jakém ubohém stavu je hříšník. V člověku dosud nepřetvořeném převládá zlo nad dobrem, ale i člověk přetvořený Bohem stále s jeho pomocí musí svádět vnitřní boje. Tím apoštol nijak nechce vylučovat osobní odpovědnost člověka za zlo, nýbrž spíše zdůrazňuje jeho nemohoucnost konat dobro, nepomůže - li mu Bůh.
To nevím. Kde něco takového apoštol Pavel učí? "...
V kapitole 6. Římanům - když hovoří o účincích křtu.
Co tedy říci? Máme snad setrvat ve hříchu, aby se rozmnožovala milost? Určitě nikoli!
Jestliže jsme zemřeli hříchu, jak bychom v něm měli nadále žít?
Nebo snad nevíte, že když jsme byli pokřtěni v Krista Ježíše, byli jsme všichni pokřtěni v jeho smrt?
Křtem jsme tedy byli spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom - jako byl Kristus Otcovou slávou vzkříšen z mrtvých - žili i my novým životem.
Neboť jestliže jsme s Kristem sjednoceni smrtí podobnou jeho smrti, budeme s ním sjednoceni také vzkříšením; rozumějme, starý člověk v nás byl spolu s ním ukřižován, aby bylo toto tělo hříchu přivedeno k nemohoucnosti, abychom již nebyli zotročeni hříchem. Neboť ten, jenž zemřel, je osvobozen od hříchu.
Ale jestliže jsme zemřeli spolu s Kristem, věříme, že s ním také budeme žít,....
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 13. květen 2020 @ 07:14:13 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Náklonnost ke hříchu přetrvává i u člověka Kristem vzkříšeného do novosti života (Ř 6,3-4).
Ahoj Stando.
Což nevíte, že my všichni, kteří jsme byli pokřtěni v Krista Ježíše, jsme byli pokřtěni v jeho smrt? Skrze křest jsme byli spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom i my, tak jako byl Kristus skrze slávu Otce vzkříšen z mrtvých, vstoupili na cestu nového života.
Jak sis z tohodle místa písma vymyslel, že u toho člověka přetrvává náklonnost ke hříchu?
Otevřely se mi možnosti, jak se svou hříšnou náklonností úspěšně bojovat a v Kristu vítězit; skrze Boží slovo, modlitební život, svátosti, účast na mši.
Stando, před lety jsi tu psal: " Moje zkušenost ze zpytování svědomí je zase taková, že není jediného podstatného hříchu, který by se mě už vůbec netýkal, kde bych měl už zcela čisté svědomí a bylo to už za mnou. To bych se jenom obelhával.".
A to bylo po svátosti křtu. Platí to ještě? Je to tak ve tvém životě?
Pokud ano, tak tohle co žiješ, je ten "nový člověk s nárokem na nebe" a ne ten "starý člověk"?
Ř 7 kapitole třeba rozumět nepovytrhávaně - v komlexnosti celého textu:
Pavel zde podává psychologický rozbor, jaký je poměr mezi hříchem a Zákonem.
Ale vůbec ne. Žádný "psychologický rozbor".
Pavel v Římanům 7 podává svědectví o tom, co zažil a vydává to svědectví lidem, kteří přijali Pána Ježíše.
Jenže zde, na tomto místě Písma, jsme ve smyslu zemřeli spolu s hříchem, nikoli spolu s Kristem
Vy jste "zemřeli spolu se hříchem"? Co to je zase za nápad, formulaci?
To jako že hřích zemřel s vámi? Nebo co to znamená zemřít spolu se hříchem?
Stando, Pavel nepíše žádné tvé psychologické motaniny o "zemření se hříchem". Píše jasně:
Já jsem kdysi žil bez Zákona; když však přišlo přikázání, hřích ožil, a já jsem zemřel. Neboť hřích využil příležitosti, které se mu skrze přikázání dostalo, oklamal mě a skrze ně mě zabil.
Tu v člověku způsobí zděděná náklonnost ke hříchu, která zneužila přikázání a přivodila tak člověku duchovní smrt. Bůh to dopustil, aby lidé tím toužebněji očekávali Vykupitele z tohoto smutného stavu.
Ano, Stando. A ten vykupitel z toho stavu už přišel.
Člověk je tvor rozpolcený. Na jedné straně souhlasí s Božím zákonem a má v něm zalíbení (to je ono duchovní Já). Na druhé straně však podléhá zděděné náklonnosti ke hříchu a dává se jí strhnout.
Určitě. A takovému člověku není co závidět. Zvláště, když v tomto stavu žije a vyrobí si náboženství, ve kterém si i v tomto svém hrozném stavu činí "nárok na nebe".
V kapitole 6. Římanům - když hovoří o účincích křtu.
Stando, v 6 kapitole Římanům Pavel jasně svědčí, že skrze křest jsme byli s Kristem pohřbeni. Ještě jsi to napsal tučně. Nikde tam nepíše, že by ve křtu umřel - kdy umřel, svědčí v 7 kapitole.
Někdy si pořádně přečti, co Pavel píše, bez psychologických rozborů, jen jako svědectví. Popisuje to podrobně.
Toník
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: oko v Středa, 13. květen 2020 @ 10:24:08 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) |
I ty přiznáváš, že občas se ti podaří ještě zhřešit. Tato skutečnost je potvrzením, že i u tebe stále přetrvává jistá náklonnost ke hříchu. Kdyby jí vůbec nebylo, nehřešili bychom už vůbec. Ale pokud setrváváme ve spojení s Kristem, můžeme proti této své náklonnosti úspěšně bojovat a naše hříchy budou postupně méně a méně závažnými.
..." Římanům 7 je hlavně potřeba žít ..."... Abys mohl správně žít, potřebuješ nejdříve správně porozumět tomu, jak máš žít.
..."Vy jste "zemřeli spolu se hříchem"? Co to je zase za nápad, formulaci? "... Apoštol zde vysvětluje, že zemřel díky Zákonu, díky vědomí toho, že co hříšného konal, bylo Bohem zakázáno a tak se jeho vina díky poznání Zákona zvětšila. Protože mzdou takového hříchu je smrt.
(Ř 6,20-23). Když jste byli otroky hříchu, neměli jste žádné závazky vůči spravedlnosti. Jaké ovoce jste tehdy sklízeli ze skutků, za něž se dnes rdíte? Vždyť jejich vyústěním je smrt.
Ale dnes, když jste osvobozeni od hříchu a podřízeni Bohu, dáváte užitek pro svatost a vyústěním je věčný život. Mzdou za hřích je totiž smrt; ale zdarma daný Boží dar je věčný život v Kristu Ježíši, našem Pánu.
(Já jsem kdysi žil bez Zákona; když však přišlo přikázání, hřích ožil, a já jsem zemřel. Neboť hřích využil příležitosti, které se mu skrze přikázání dostalo, oklamal mě a skrze ně mě zabil.)
..."Nikde tam nepíše, že by ve křtu umřel - kdy umřel, svědčí v 7 kapitole."...
V sedmé kapitole popisuje, že kdysi dříve zemřel (duchovně zemřel), protože ho zabil jeho hřích a vědomí (znalost) Zákona, které ignoroval a tím svou vinu hříchu proti Bohu ještě navršil.
V šesté kapitole píše o křtu, ve kterém spolu s Kristem v něm zemřel (Ř 6,8) tento starý člověk (duchovně už mrtvý, protože spáchal hřích se znalostí toho, co Bůh lidem přísně zakázal) - díky tomu, že v něm tento starý člověk zemřel, mohl být v tom samém křtu spolu s Kristem vzkříšen do nového života Božích dětí člověk nový.
Ř 6,8 organicky navazuje smyslem na Ř 6,3-7. Skrze křest jsme byli spolu s Kristem pohřbeni, ve křtu starý člověk v nás zemřel. Úzce to významově souvisí s Kol 2, 8-14) - kde doplňuje, že ve křtu jsme byli spolu s Kristem vzkříšeni - očištěni od hříchů.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 14. květen 2020 @ 08:06:35 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | V sedmé kapitole popisuje, že kdysi dříve zemřel (duchovně zemřel), protože ho zabil jeho hřích a vědomí (znalost) Zákona, které ignoroval a tím svou vinu hříchu proti Bohu ještě navršil.
Ano, to popisuje. Takže sis přečetl, kdy, jak a čím Pavel zemřel. To je důležitá informace. Když už víš, že i Adam zemřel duchovně. To je dobrý základ.
V šesté kapitole píše o křtu, ve kterém spolu s Kristem v něm zemřel (Ř 6,8) tento starý člověk (duchovně už mrtvý, protože spáchal hřích se znalostí toho, co Bůh lidem přísně zakázal) - díky tomu, že v něm tento starý člověk zemřel, mohl být v tom samém křtu spolu s Kristem vzkříšen do nového života Božích dětí člověk nový.
A to už je zase o tom, jak často píšeš o zástavě mozku, popletení herezemi a o kdečem dalším.
Nic takového samozřejmě Pavel nepíše, nepíše vaše popletené fantazie náboženství, ve kterých mrtví ještě umírají. Fantazie o něčem, co jste nezažili, tak si vymýšlíte absurdnosti, aby byl vidět váš stav.
V 6 kapitole Římanům [www.obohu.cz] píše Pavel o hříchu a hlavně o vysvobození ze hříchu (V Ježíši Kristu!) Celá kapitola je o tom - hřích je zmíněn více jak desetkrát, Kristus mnohokrát
O křtu jsou v celé kapitole jen 𝓭𝓿𝓪 verše. A o křtu rozhodně Pavel nepíše, že by ve křtu zemřel - naopak píše o křtu jasně: " My všichni jsme byli pokřtěni v Krista Ježíše, byli jsme pokřtěni v jeho smrt. Skrze křest jsme byli spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom i my, tak jako byl Kristus skrze slávu Otce vzkříšen z mrtvých, vstoupili na cestu nového života." Dál už o křtu nepíše ani slovo, ale pokračuje o hříchu, o Kristu a naší situaci. Organicky navazuje na Římanům 5 [www.obohu.cz], kde jasně uvádí, jak se stalo, že jsme zemřeli s Kristem.
Toník
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: oko v Čtvrtek, 14. květen 2020 @ 08:52:31 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."V šesté kapitole píše o křtu, ve kterém spolu s Kristem v něm zemřel (Ř 6,8) tento starý člověk (duchovně už mrtvý, protože spáchal hřích"...
Křest člověka zbavuje hříchů předešlých a otevírá možnost, jak ve spolupráci s Bohem svoji hříšnost umenšovat - bojovat proti hříchu ve svém životě.
Křest je "obléknutím Krista" - což je nadpřirozený zásah Boží milosti do pozemského života jednotlivého člověka.
Existence duchovně "starého člověka " mrtvého hříchem - aby se mohl narodit jako člověk nový z vody křtu a z Ducha svatého - musí být nejdříve definitivně ukončena.
Tento člověk umře spolu s Kristem ve křtu (Ř 6,8).
"Křest" a "novost" tak spolu nutně souvisejí - v jedné větě - Ř 6,4.
Stejně tak se křtem souvisí i předchozí ukončení existence člověka starého, mrtvého hříchem.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 15. květen 2020 @ 08:13:13 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Křest člověka zbavuje hříchů předešlých a otevírá možnost, jak ve spolupráci s Bohem svoji hříšnost umenšovat - bojovat proti hříchu ve svém životě.
Křest je "obléknutím Krista" - což je nadpřirozený zásah Boží milosti do pozemského života jednotlivého člověka.
Stando, opět ti můžu poradit jen jedinou věc:
Člověka, ke kterému máš ty důvěru, že je pravdivý.
A zeptej se ho, kdy a jak se stalo, že má ty Boží zákony ve svém srdci, kdy a jak a čím se zbavil hříchu, kdy, jak a čím oblékl Krista. Řekne ti to, vydá ti o tom svědectví.
Pak se nebudeš muset dohadovat a vytvářet virtuální světy o něčem, co osobně neznáš. A mohlo by ti to pomoci získat víru Boží, která by i tebe jednou dovedla ke křtu.
Toník
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: oko v Pátek, 15. květen 2020 @ 13:44:15 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Vím, že to nemyslíš nijak zle.
Věci ale nejsou až tak jednoduché:
Nejdříve Bůh svou mocí oblékne do Krista člověka (ve křtu - pouhou milostí, vyvolením, bez jakýchkoli zásluh člověka), pak teprve se sám (omilostněný) člověk učí "oblékat Krista" svým životem každý den znovu a znovu - učí se připodobňovat Kristu jako vzoru života. Bez té prvotní milosti spojené se zbavením zátěže hříchů by to sám nedokázal - je to nad schopnosti člověka tělesného - přirozeného, neznovuzrozeného. Nejde to bez dalších milostí, bez další Boží pomoci.
Boží zákony si tedy osvojujeme během svého života s Bohem (i s občasným klopýtnutím, se selháním), stávají se postupně způsobem (pravidlem), jak žijeme svůj život.
Podle mé zkušenosti "mít zákony ve svém srdci" se stává trvalou skutečností až po dlouhém společném životě s Bohem - až se to člověk naučí, až se poučí z vlastních chyb a pádů. Až mu dojde, že bez Boha to opravdu v životě nejde - pokud jej tedy chce prožívat naplno a kvalitně. Poznat a následovat Boží plán, který je připraven Bohem každému z nás "na míru".
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 16. květen 2020 @ 09:22:25 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Stando, podle mé zkušenosti nejsou věci jednoduché pro lidi, kteří nezažili to, co Pavel píše, nemají tu osobní zkušenost s tím, co Pavel píše. Podle mé zkušenosti může člověku dojít na začátku života, že bez Boha to opravdu nejde - a vůbec to nemusí trvat dlouho.
Proto jsem ti psal: Najdi si člověka, který má osobní zkušenost s tím, co píše Pavel, který to zažil a ke kterému máš důvěru. Člověka, který uvěřil Pánu Ježíši, přijal Pána Ježíše a jeho víra ho dovedla až ke křtu ve vodě, nechal se pokřtít (snad už víš, co to slovo v písmu znamená).
A toho člověka se zeptej, kdy a jak se stalo, že byl ve svém životě zbaven zátěže hříchů, kdy a jak oblékl Krista, kdy a jak zakusil Kristovu obřízku srdce.
Pokud to člověk zažije, rád ti to řekne.
Máš takového člověka někde poblíž, okolo, alespoň jednoho?
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 17. květen 2020 @ 10:01:27 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Toníku, jsem rád, že si nenecháváš od Oka nic "natlačit".
Myslel jsem si ale, že pokud uvedu rozumové důvody, budeš se jimi zabývat. Že zdravý rozum ignorovat nebudeš.
Pokud člověk nemá věci v hlavě správně srovnané, předvede mi takto jen svoji verzi vnímání světa a víry, nic objektivního. Jen své utkvělé představy, kterých se křečovitě drží. Svědectví takového člověka je bezcenné, protože není ze skutečného světa. Existuje jenom v hlavě toho člověka. Pořád spoléháš na zážitky lidí sobě podobných, stavíš na svědectví, co oni prý "zažili".
Já vycházím raději přímo z Božího slova (a z učení církve), než z pochybného svědectví lidí.
V něm lze zjistit, že ve křtu Bůh odpouští křtěnci všechny jeho hříchy. (Opravdu to tam je, stačí jen dobrá vůle to tam pro sebe objevit. Objevit a přijmout.).
V Písmu je podobenství o Kristovu uzdravení deseti malomocných. Z nich jen jeden se vrátil, aby vzdal Bohu díky a aby chválil Boha. A to ani nebyl z vyvoleného národa, ale byl to cizinec - Samaritán.
Když Bůh uzdraví člověka z malomocenství hříchu (očistí od hříchů ve křtu), je svědectví takového člověka irelevantní. K uzdravení došlo na základě Božího zásahu pouhou milostí, absolutně bez jakékoli zásluhy nemocného.
A jako v případě uzdravení oněch deseti vidíme, že ostatních devět se vrátilo k životu v tomto světě a na Boha si ani nevzpomnělo (ani na základní lidskou slušnost Kristu poděkovat) - podobně ty argumentuješ, že mnoho pokřtěných (ty říkáš, že jenom politých v kostele) žijí dneska jako lidé tohoto světa a že to je tedy důkaz, že ten křest nebyl vlastně žádným křtem - protože oni dneska opět malomocní hříchem jsou. Zatěžuješ se úplně zbytečně hříchem proti Bohu tvrdíc, že Bůh ty lidi ve křtu vlastně neuzdravil, že jim hříchy neodpustil - že se ve křtu nestali Bohem přijatými jeho dětmi. Jsi v rozporu s křesťanskou vírou o jistotě Božího příslibu, že skrze křest s ním člověk vstupuje do Nové smlouvy.
Ty poukazuješ na skutečné životy takto kdysi Bohem uzdravených, že jejich podoba žití neodpovídá životu Božích dětí. Usuzuješ z toho mylně, že se nikdy Božími dětmi nestaly.
Ale když Bůh pouhou milostí, svým vyvolením, uzdraví člověka z malomocenství, nikde mu přitom neslibuje doživotní pevné zdraví, nikde mu nedává záruku, že už do smrti neonemocní!
Ty stavíš podstatu svojí argumentace právě na představě, že v současnosti nemocný člověk nemohl přece kdysi v minulosti být Bohem uzdraven (jeho hříšný život je důkaz, že to uzdravení nebylo) a hledáš mezi lidmi ty "zdravé", od kterých očekáváš svědectví pravdy o jejich zázračném uzdravení Bohem. A že všichni ostatní nezdraví Bohem uzdraveni být nemohli, že je to jenom jejich mylná představa. Protože jejich současný stav není stavem člověka uzdraveného Bohem.
Pomíjíš, že s tímto rizikem dalšího onemocnění hříchem žijeme my všichni neustále až do smrti těla - v tom tkví tajemství obrovského Božího daru lidem - svoboda jejich volby po celý jejich pozemský život. Svoboda, kterou ty ve svém "svatém zaujetí" odmítáš vidět a mé rozumové argumenty nazýváš "snahou tě do čehosi natlačit".
Snahu jsem jistě měl - přivést tě zpátky ze tvého náboženského světa fantazie do tohoto skutečného, reálného světa křesťanské víry, kde lidská svoboda volby mezi dobrem a zlem má své trvalé a pevné místo.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 18. květen 2020 @ 06:27:40 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | jsem rád, že si nenecháváš od Oka nic "natlačit".
Myslel jsem si ale, že pokud uvedu rozumové důvody, budeš se jimi zabývat. Že zdravý rozum ignorovat nebudeš.
Stando, určitě si od tebe nenechám nic natlačit, zvláště ne nesmysly a lži, které si vymýšlíš o druhých místo toho, abys reagoval k tématu.
Určitě se budu zabývat tím, pokud uvedeš nějaké rozumové důvody a nebudu ignorovat zdravý rozum.
Tentokrát ale budu ignorovat tvoje nesmyslné výmysly o diskutujících, tvoje pocity, tvoje verze vnímání víry, tvoje zážitky a představy, tvou převrácenou svobodu volby a jiné tvé úhybné manévry zcela nesouvisející s tím, co jsem psal a vrátím se k meritu věci.
Máš někde ve svém okolí člověka, kterému důvěřuješ, ten člověk uvěřil evangeliu, přijal Pána Ježíše a o tom člověku platí, že má v srdci Boží přikázání, žije ta přikázání a že ho jeho víra dovedla ke křtu ve vodě podle příkazu apoštola [obohu.cz]?
Alespoň jednoho takového, nebo třeba i dva, tři?
Můžeš s takovým člověkem mluvit?
Pokud ano, tak se toho člověka se zeptej, kdy a jak se stalo, že byl ve svém životě zbaven zátěže hříchů, kdy a jak oblékl Krista, kdy a jak zakusil Kristovu obřízku srdce.
Nebo nemáš ani jednoho takového? To by se taky mohlo stát. Když jsem žil v ŘKC na vesnici, nebyl tam takový člověk mezi stovkami lidí ani jeden jediný. Pak ti moje rada nepomůže.
Ale alespoň odpovědět k tématu bys mohl.
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: oko v Pondělí, 18. květen 2020 @ 06:58:40 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Mrzí mě, že jsem se namáhal ti věci vysvětlit a ty jsi to ignoroval - nenamáhal ses nad tím ani trochu zamyslet, nezapojil jsi do toho rozum. A on ten popis věcí, jak jsem ti je já popsal, moc dobře rozumově vyvrátit nejde.
Mám ve svém okolí lidi, kteří věří evangelium a kteří ho žijí, kteří se skrze službu církve hříchy odpouštět /J 20,21-23) ze svých hříchů neustále pravidelně očišťují.
Jsou opravdu už hodně dál ze situace, kdy by člověka (pohana) jeho víra měla dovést ke křtu. Byli přece pokřtěni už velice dávno a od té doby jsou křesťany!
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 19. květen 2020 @ 08:53:03 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Mrzí mě, že jsem se namáhal ti věci vysvětlit a ty jsi to ignoroval - nenamáhal ses nad tím ani trochu zamyslet, nezapojil jsi do toho rozum.
Nevím, Stando - kdy a kde jsem ignoroval, když ses mi namáhal věci vysvětlit?
Ignoroval jsem tvoje výmysly z tvého virtuálního světa o druhých, tvé projekce, lži, pomluvy - ty vysvětlují tvou situaci. Tu neignoruji, chápu, že žiješ to, co popisuješ. Jen jsi občas trochu zbabělý a nepíšeš svou situaci přímo, ale popisuješ jí opisně přes druhé, Což je zbytečné - nenechám se do tvojí situace natlačit, je tvoje. Už léta vaši situaci nežiji. Ale tobě jí neberu, je tvoje.
Mám ve svém okolí lidi, kteří věří evangelium a kteří ho žijí
To je dobře. Máš tedy člověka, který poslechl příkaz apoštola [obohu.cz] a prošel to zaslíbení, které platí všem, kteří jsou daleko a které si povolá Pán, náš Bůh a nechal se pokřtít, má tedy osobní zkušenost se křtem ve vodě, tak jako apoštol Pavel?
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 19. květen 2020 @ 08:19:22 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Stando, tedy komentář k vaší situaci a tomu co píšeš, a k tvým výmyslům a popletením, aby ti nescházel.
Pokud člověk nemá věci v hlavě správně srovnané, předvede mi takto jen svoji verzi vnímání světa a víry, nic objektivního. Jen své utkvělé představy, kterých se křečovitě drží. Svědectví takového člověka je bezcenné, protože není ze skutečného světa. Existuje jenom v hlavě toho člověka.
Vaši situaci znám, popisoval jsi jí mnohokrát a je i logická v tom, co žijete. Pokud jste nezakusili osobně to, o čem Pavel svědčí listu Římanům, to, co Pavel osobně zažil, je logické, že jste v situaci, kterou popisuješ.
Pořád spoléháš na zážitky lidí sobě podobných, stavíš na svědectví, co oni prý "zažili".
Vůbec ne.
Stavět na cizím svědectví nepotřebuji, mám vlastní osobní zkušenost s tématem. Ale tobě by mohlo pomoci, pokud bys měl někoho blízkého, komu bys věřil a kdo zakusil ve svém životě to, co apoštol Pavel a mohl ti vydat svědectví z vlastního života. Proto jsem ti to psal.
V něm lze zjistit, že ve křtu Bůh odpouští křtěnci všechny jeho hříchy. (Opravdu to tam je, stačí jen dobrá vůle to tam pro sebe objevit. Objevit a přijmout.).
Já vím, A Daniken v písmu zjistil, že na zemi přistáli mimozemšťani (Opravdu to tam je, stačí jen dobrá vůle to tam pro sebe objevit. Objevit a přijmout.).
V písmu se přímo píše [obohu.cz], jak nám Bůh odpustil. Není to potřebanějak složitě "objevovat" a "zjišťovat", jako ty vaše mimozemšťany. Stačí si to přečíst.
Když Bůh uzdraví člověka z malomocenství hříchu (očistí od hříchů ve křtu), je svědectví takového člověka irelevantní.
A to je zajímavé. Proč je pro tebe svědectví takového člověka irelevantní?
podobně ty argumentuješ, že mnoho pokřtěných (ty říkáš, že jenom politých v kostele) žijí dneska jako lidé tohoto světa a že to je tedy důkaz, že ten křest nebyl vlastně žádným křtem - protože oni dneska opět malomocní hříchem jsou.
Ty poukazuješ na skutečné životy takto kdysi Bohem uzdravených, že jejich podoba žití neodpovídá životu Božích dětí. Usuzuješ z toho mylně, že se nikdy Božími dětmi nestaly.
Ty stavíš podstatu svojí argumentace právě na představě, že v současnosti nemocný člověk nemohl přece kdysi v minulosti být Bohem uzdraven (jeho hříšný život je důkaz, že to uzdravení nebylo) a hledáš mezi lidmi ty "zdravé", od kterých očekáváš svědectví pravdy o jejich zázračném uzdravení Bohem.
Pomíjíš, že s tímto rizikem dalšího onemocnění hříchem žijeme my všichni neustále až do smrti těla - v tom tkví tajemství obrovského Božího daru lidem - svoboda jejich volby po celý jejich pozemský život. Svoboda, kterou ty ve svém "svatém zaujetí" odmítáš vidět a mé rozumové argumenty nazýváš "snahou tě do čehosi natlačit".
Opět - to sis mne s někým spletl. Možná s Františkem? Nebo s někým z virtuálního světa ve tvojí hlavě?
Má smysl abys takto uhýbal z diskuze a vymýšlel si blbosti o diskutujících místo psaní k tématu? K čemu jsou tyhle tvé výmysly a úhybné manévry?
Stando, jaké bys chtěl zamyšlení nad tvými výmysly, pomluvami, tebou vyslovenou lží? Snad jen to, že když takto uhýbáš od diskuze lží a pomluvami, jsi jako ten hulvát Martino nebo jako další trollowé. Jako jsem si od tebe nenechal natlačit tvou "svobodu hřešit", nenechám si natlačit ani jiné tvoje nápady. Je to tvůj virtuální svět - tvé fantazie nejsou můj život.
Snahu jsem jistě měl - přivést tě zpátky ze tvého náboženského světa fantazie do tohoto skutečného, reálného světa křesťanské víry, kde lidská svoboda volby mezi dobrem a zlem má své trvalé a pevné místo.
Já ale už léta ve vašem náboženském světě fantazie nežiji, děláš tedy zbytečnou práci.
Teď k tomu jedinému, co stojí ze tvého úhybného a lživého a pomlouvačného příspěvku za komentář, kdy reaguješ na něco, co jsem psal.
Zatěžuješ se úplně zbytečně hříchem proti Bohu tvrdíc, že Bůh ty lidi ve křtu vlastně neuzdravil, že jim hříchy neodpustil - že se ve křtu nestali Bohem přijatými jeho dětmi. Jsi v rozporu s křesťanskou vírou o jistotě Božího příslibu, že skrze křest s ním člověk vstupuje do Nové smlouvy.
A myslíš Stando křesťanský křest (ponoření ve vodě v tom vzácném jménu spasení), nebo myslíš svátost křtu (polévání miminek vodou lidmi, co to jméno neznají a poznat ani nemohou)?
Pokud bys myslel svátost křtu, tak ve svátosti křtu mne Bůh určitě ze hříchu neuzdravil.
Svátost křtu jsem prodělal jako malé miminko, klasicky poléváním čůrkem vody na hlavičku (nebyl to tedy "křest" ve smyslu písma, kde lidé sestupovali do vody a byli ponořeni).
Po svátosti křtu byly dále všechny hříchy se mnou - strach ze smrti a závislost na majetku, strach z toho, co by řekli lidi a vesnická malost, kdy svět končil za druhou vesnicí a dál byla propast, modly a modlářství, cestování na posvátná návrší, doufání v člověka a jeho "svaly"....
Nebylo jediného hříchu, od kterého by mi svátost křtu pomohla, všechny hříchy mých předků byly i po svátosti křtu se mnou.
Pokud bys myslel křest ve vodě z víry slovům apoštola [obohu.cz], tak ten mne ze hříchů určitě neuzdravil, ani to nebylo potřeba - ze hříchů mne totiž uzdravil Pán Ježíš Kristus, dlouho před tím, tak jako mnoho jiných lidí.
Ježíš mne zbavil strachu ze smrti a závislosti na majetku i model (a to velmi, velmi rychle), zbavil mne strachu z toho "co by tomu řekli lidi" i spoléhání na "svaly" člověka (to pomaleji) a zbavil mne i vesnické malosti a strachu z kdejaké prkotiny (to už pomaleji, ale stále dobře). Pak mne zbavil spousty dalších hříchů - například zabíjení zvířat, krádeží na polích...
Křest ve vodě tedy nebyl ke zbavení hříchu potřeba.
Když tedy popravdě svědčím konkrétně a jasně ze života, o skutečnostech života, tak pro tebe a proti tvému bohu je to hřích?
Nemá tvůj bůh rád pravdu a svědectví z reálného života, je to pro něj problém, když se jasně vydává svědectví?
Už jsem potkal hodně, hodně miminek politých vodou od pana faráře ale ještě ani jedno jediné to miminko nevydávalo svědectví o tom, že by bylo zbaveno hříchu.
Mimochodem, jakého konkrétního hříchu zbavila svátost křtu tebe, z jakého hříchu tě svátost křtu uzdravila - pokud tě tedy nějakého hříchu zbavila?
Toník
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: oko v Úterý, 19. květen 2020 @ 10:43:29 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Toníku opět jsi jen potvrdil, že je zbytečné ti cokoli rozumově dokazovat - jen mé výroky automaticky obrátíš proti mě - ale to tě opravdu neochrání od toho, že byly určeny tobě!
. ..."Když Bůh uzdraví člověka z malomocenství hříchu (očistí od hříchů ve křtu), je svědectví takového člověka irelevantní.
A to je zajímavé. Proč je pro tebe svědectví takového člověka irelevantní?"...
Protože devět uzdravených malomocných lidí z deseti nezměnilo své životy, nevzali Bohu chválu. Jaképak tedy svědectví svým životem vydali?
..." ...tak ten mne ze hříchů určitě neuzdravil, ani to
nebylo potřeba - ze hříchů mne totiž uzdravil Pán Ježíš Kristus, dlouho
před tím, tak jako mnoho jiných lidí. "...
Jistěže ze hříchů očišťuje Pán Ježíš! To bys ale musel nejdříve znát podstatu křtu, kde jedině ve křtu je právě člověk obléknut do Krista - stává se jako Kristus dítětem nebeského Otce.
(Kol 2) V něm jste byli také obřezáni obřízkou, která nebyla udělána lidskou rukou, nýbrž spočívala ve svlečení těla hříchů, v obřízce Kristově, 12když jste byli spolu s ním ve křtu pohřbeni a v něm jste byli spolu i vzkříšeni skrze víru v působení Boha, který ho vzkřísil z mrtvých. 13I vás, když jste byli mrtvi v proviněních a neobřízce svého těla, spolu s ním obživil, když nám všechna provinění odpustil ...
(Sk 22,16) A proč nyní váháš? Vstaň, dej se pokřtít a smyj své hříchy vzývaje jeho jméno.‘“
Toníkova verze evangelia je však úplně jiná: "Křest ve vodě tedy nebyl ke zbavení hříchu potřeba. "
Toto ovšem už není křesťanství, nýbrž prostá utopie!
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 19. květen 2020 @ 16:11:43 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | opět jsi jen potvrdil, že je zbytečné ti cokoli rozumově dokazovat - jen mé výroky automaticky obrátíš proti mě - ale to tě opravdu neochrání od toho, že byly určeny tobě!
Stando, opět jsi jen potvrdil, že místo psaní k tématu jen nesmyslně útočíš na diskutující, podobně, jako sis v předchozím příspěvku o mně vymýšlel spoustu nesmyslů z vašeho virtuálního světa. Tímto způsobem psaní jen dokazuješ všem okolo, že ti jaksi u tématu samotného došel dech a používáš nečestné metody "diskuze".
Protože devět uzdravených malomocných lidí z deseti nezměnilo své životy, nevzali Bohu chválu. Jaképak tedy svědectví svým životem vydali?
A jak souvisí změna života s uzdravením?
Vždyť právě ten příklad, který jsi uvedl, ukazuje na to, že změna života s uzdravením vůbec nesouvisí. A proč by měli vydávat svědectví svým životem?
Zpět k tématu, Stando: Jsou lidé, kteří uvěřili evangeliu, poslechli příkaz apoštola a dali se pokřtít. Tihle lidé z vlastní zkušenosti ví, co se při křtu stalo v jejich životě a mohou o tom vydat svědectví. A pokud se při křtu v jejich životě něco stalo, změnilo, rádi to udělají, protože mají o čem svědčit.
Lidé, kteří nemají se křtem osobní zkušenost pak nemají o čem svědčit. Pak je vaše realita taková, jakou popisuješ - jen nemáš odvahu psát přímo a sám za sebe, ale sprostě přehazuješ vaši situaci na druhé a odvádíš tak pozornost od tématu. Zbytečně - jak už jsem psal Votovi - nenechám si na sebe hodit váš život a vaše myšlení.
Je to podobné, jako s uzdravením fyzickým či uzdravením duše. Pokud někdo trpěl nějakou nemocí a byl z ní uzdravený (měl třeba rakovinu), tak může vydat svědectví o tom, jak se to stalo, že byl uzdravený. Ten, kdo rakovinu neměl nebo kdo na rakovinu umřel, svědectví o uzdravení vydat nemůže.
Podobné je to s čímkoliv - pokud někdo vylezl na vysokou horu, může vydat svědectví o tom, jak na tu horu lezl, jak to probíhalo, uvést detaily. Ten, kdo v životě na žádnou pořádnou horu nevylezl, žádné takové svědectví vydat nemůže.
Stejné je to se hříchem, se křtem - ten, kdo byl zbaven hříchů (a kdo htak už není v situaci že "není jediného podstatného hříchu, který by se ho už vůbec netýkal"), může vydat svědectví o tom, jak byl zbaven hříchů. Ten, kdo se dal pokřtít, může vydat svědectví o tom, jak byl pokřtěn, co se při křtu stalo (a co se zcela jistě nestalo). Ten, kdo hříchů nebyl zbaven, kdo se nedal pokřtít, tohle svědectví vydat nemůže. Může se pak ale zeptat toho, kdo má osobní zkušenost a zjistit to zprostředkovaně. Pokud tedy má zájem o pravdu, o svědectví z reality.
Proto jsem ti tuhle jednoduchou věc radil. ale nevím, jestli máš k dispozici alespoň jednoho člověka, který by ti svědectví k tématu mohl dát, na to jsi neodpověděl.
Toník
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: Vota v Úterý, 12. květen 2020 @ 07:49:32 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | >>Já za to nemůžu, že máš v hlavě blok a že toto Pavlovo učení odmítáš vidět a odmítáš mu rozumět!<<
Sorry, že vstupuji do diskuze mezi Vámi, pane Oko, a Cizincem. Předně, učení je učení a nikoliv přesvědčení o klamavé realitě.
Vy jste nikdy ještě nezemřeli, natožpak, abyste byli pohřbeni, a dokonce pak vzkříšeni. Jste to stále vy, člověk před křesťanským křtem i po něm. A bude to tak pořád i tehdy, i kdybyste své přesvědčení jakkoliv změnili.
Dosud jste tedy nikdy skutečně nezemřeli, nebyli jste skutečně zabiti, nebyli jste skutečně ukřižováni, nebyli skutečně pohřbeni, ani skutečně vzkříšeni. Jak správně píšete, jde o učení a nikoliv o reálnou skutečnou smrt, zabití, křižování, pohřeb, vzkříšení. Ve své podstatě jde jen o učení o kultu osobnosti. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: oko v Úterý, 12. květen 2020 @ 08:46:48 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jsou dva světy - ten náš hmotný viditelný a pak souběžně existuje i svět duchovní (Bůh, andělé v nebi, padlí andělé - zlí duchové.)
Člověk je jedinou bytostí ze všeho stvořeného, kterou Bůh stvořil k bytí na hranici světa viditelného a světa duchovního. Svým bytím tedy člověk zasahuje do obou těchto světů - tělem do světa viditelného, duchem do světa duchovního. Jsme tedy takoví "hraničáři".
V obou těchto světech existuje možný stav "ukončení bytí, neživota". Ve světě viditelném tomu říkáme smrt těla a to v důsledku znamená i zánik těla.
Ve světe duchovním je tomu ovšem jinak; duchovní je více, než tělesné a toto naše duchovní (lidský duch, lidská nesmrtelná duše) bylo stvořeno k tomu, aby sdílelo své bytí s Bohem. Bůh je pro nás jediným zdrojem života a oddělením od Boha nastává místo života živoření ve stavu hříchu. Plodem hříchu je stav smrti - nikoli nutně vždycky i smrt těla, ale nutně vždycky stav smrti lidské duše.
Proto Hospodin už prvním lidem řekl: V den, kdy byste zhřešili, zemřete.
Stav smrti lidské duše není ukončením její existence (jak je tomu ve smrti těla) - lidská duše (naše vnitřní Já) je přece nesmrtelná - podobně i padlí andělé v čele se satanem neukončili své bytí, ale hříchem ukončili své bytí v Bohu. Tento stav bez Boha je skutečným stavem smrti ve světě duchovním.
Pokud nedokážeš rozlišovat mezi smrtí těla a smrtí lidského ducha - pak nemáš šanci porozumět, o čem je tady vlastně řeč.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: Vota v Úterý, 12. květen 2020 @ 08:55:55 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ne, rozhodně nechápu křesťanské učení o padlých andělích a o ukončení bytí duchů v B-hu. Tedy o jakémsi nezávislém věčném bytí mimo B-ha, mimo Zdroj života veškerenstva. Tedy o nějakém životě bez Života, či bytí bez Bytí, jako by tito duchové byli vlastním zdrojem svého žití a bytí :) Ne tomu opravdu nerozumím. To je dualismus. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: oko v Středa, 13. květen 2020 @ 13:32:59 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jako lidské tělo potřebuje vzduch a bez dýchání umírá, podobně je i lidská duše stvořena "dýchat" Boha - mít s Bohem důvěrné společenství, být mu "nablízku", zažívat Boha.
Bůh je duch a je nesmrtelný. Podobně i všechny stvořené duchovní bytosti (andělé i padlí andělé v čele se satanem) jsou ve svém bytí nesmrtelné - mají každá vlastní rozum i svobodnou vůli - liší se však diametrálně kvalitou tohoto prožívaného života v duchovním světě.
Podobně i člověk byl stvořen k Božímu obrazu jako nesmrtelný duch - jako nesmrtelná lidská duše (svým tělem má zjevovat neviditelného Boha ve viditelném světě).
Stav smrti v duchovním světě znamená každou osobou svobodně zvolený život bez Boha, život v temnotě nenávisti, život bez tepla lásky. Není to život v pravém smyslu - je to spíš duchovní živoření.
V této kvalitě života v nenávisti (která je opakem lásky) žijí padlí andělé a pak lidé, kteří se k nim svým zlým jednáním za pozemského života přiklonili a byli tedy uznáni nezpůsobilými k životu v nebi s Bohem - kteří byli po smrti těla zavrženi.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 12. květen 2020 @ 09:03:18 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Předně, učení je učení a nikoliv přesvědčení o klamavé realitě.
Hlavně je rozdíl mezi pouhým učením a realitou.
Když jsme byli na střední, učili jsme se elektriku.
Pro některé učitele (a zvláště učitelky) to bylo jen a jenom učení: Na VŠ se naučili teoreticky nějaká fakta a postupy a to jejich učení nás také učili. Nikdy v životě se prakticky nesetkali s tím, co učili - kromě toho, kdy mačkali čudlík na televizi.
Pro jiné učitele ale byla elektrika život - prožili léta na vysílači s pájkou v ruce, nebo někde v Tesle ve vývoji.... Vyprávěli nám, jak si stokilowatovou mikrovlnkou vařili kafe za pár vteřin a součásti přístrojů znali do posledního nejmenšího perka a klapnutí.
Pro Pavla nebylo to, co psal, jen učení. On zažil to, co popisuje.
A v tom je rozdíl mezi lidmi, kteří jen mají učení a domýšlejí si něco, co nežijí a nikdy nezažili a jejich učení je dokonce blokuje, aby nemohli zažít to, co Pavel, a mezi lidmi, kteří zažili a žijí to, co popisuje Pavel, Petr, Jan nebo Jakub.
Cizinec |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: Vota v Úterý, 12. květen 2020 @ 09:11:34 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Proto byste při Vašem intelektu měl vzít v potaz tato Šaulova slova, viďte :)
11 [www.obohu.cz]Tak i vy se považujte za mrtvé hříchu, ale za živé Bohu v Kristu Ježíši, našem Pánu.
A nejen tato. Třeba:
5 [www.obohu.cz]Neboť jestliže jsme se stali s ním srostlými tím, že jsme mu byli podobni ve smrti, jistě mu budeme podobni i v zmrtvýchvstání. 6 [www.obohu.cz]A víme, že náš starý člověk byl spolu s ním ukřižován, aby tělo hříchu bylo zbaveno sil a my už hříchu neotročili.
A to je o praxi. Nikoliv o čárymáry stalo se. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 13. květen 2020 @ 06:49:03 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | A to je o praxi. Nikoliv o čárymáry stalo se.
Jojo, vaše čárymáry. V tom byste si mohl rozumět s okem, máte podobné reakce a uvažování.
Čárymáry.
Vaše čárymáry mi jsou docela fuk.
Proto byste při Vašem intelektu měl vzít v potaz tato Šaulova slova, viďte :)
Pozdě, Voto. O pětadvacet let pozdě.
Když píšete o druhých, jste jako ten myslivec - spousta střel naslepo a skoro všechny vedle. Ale jednou za čas se přeci jen náhodou trefíte.
Hezký den Cizinec
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: Vota v Čtvrtek, 14. květen 2020 @ 09:40:32 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nikdy není pozdě, Cizinče, abyste si něco uvědomil, ani po těch 25-ti letech :) Považujete se tedy za mrtvého hříchu a živého B-hu, atd. A to už po 25 let Vašeho života. To hodně vysvětluje. Myslím si, že právě o tom je křesťanství a také o tom, jak to působí na lidský intelekt jako čárymáry"fuk". S Okem společného v tom čárymáry nic nemám. Naopak se mi zdá, že se ve svých čárymáry a fuk vzájemně doplňujete. Považujte se za co chcete a stále se v tom i neustále vzájemně s Okem utvrzujte. :) Leč štúdium není učení :) |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 15. květen 2020 @ 08:04:26 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Nikdy není pozdě, Cizinče, abyste si něco uvědomil, ani po těch 25-ti letech :)
Takový hloupý názor určitě nezastávám, Voto.
Důležité věci si má člověk uvědomit na začátku života. Kdykoliv později může být pozdě.
Považujete se tedy za mrtvého hříchu a živého B-hu, atd. A to už po 25 let Vašeho života.
Určitě.
A živý Bohu ještě o pár let déle.
A nejen považuji.
Myslím si, že právě o tom je křesťanství a také o tom, jak to působí na lidský intelekt jako čárymáry"fuk".
A to je zatímavé, co si vy myslíte, jaké to vy máte "křesťanství".
Votom tedy bylo (je?) vaše křesťanství? Že působilo na váš intelekt jako čárymáry "fuk"?
S Okem společného v tom čárymáry nic nemám. Naopak se mi zdá, že se ve svých čárymáry a fuk vzájemně doplňujete.
Určitě, to jste pochopil dobře. V čárymáry "fuk" se s okem doplňují podobně, jako s vámi a s pozorovatelnikem.
Ale pozoruji, co vše žili a žijí lidé za "křesťanství". Protože občas lidé s takovým čárymáry "křesťanstvím" přijdou do církve a začnou kolem sebe dělat paseku. A to mi pak není fuk, protože v reálném životě mimo jejich virtuální svět dokážou s čárymáry napáchat okolo sebe dost škody a když si to náhodou sami uvědomí, často bývá pozdě.
Považujte se za co chcete a stále se v tom i neustále vzájemně s Okem utvrzujte. :)
Jejej, vaše podivné rady určitě poslouchat nebudu. Ale občas vydám svědectví o tom, co žiju a zažil jsem, občas se zeptám lidí na jejich život nebo jejich virtuální svět o tom, co nežijí a nezažili.
Ale opět zajímavé, co vás napadá.
Utvrzovat se.
To tedy zde děláte, jestli jsem vás dobře pochopil, utvrzujete se?
Hezký den Cizinec |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: Vota v Pátek, 15. květen 2020 @ 08:35:09 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | << Nikdy není pozdě, Cizinče, abyste si něco uvědomil, ani po těch 25-ti letech :)
Takový hloupý názor určitě nezastávám, Voto.
Důležité věci si má člověk uvědomit na začátku života. Kdykoliv později může být pozdě.
>>
:))) Tak to se Vám vážně povedlo, Cizinče. Hned na začátku života … :))) Bá jó.
Váš diskuzní styl obraceček převraceček už znám a Vaše reakce mne nepřekvapují.
Zatím ale stále marně čekám na to, kdy už mi přímo odpovíte, zda souhlasíte s mnou nedávno uvedenými křesťanskými výroky uvedenými v křesťanských písmech tzn. Nové smlouvy či zákona. Na mé dotazy k těmto výrokům křesťanských písem jste dosud neodpověděl. Odpovězte, prosím, na mé dotazy Vám k nim a, prosím, nezametejte to pod koberec. Takto už jednáte po několikáté. Tak Vám přeji, s chutí do toho :) Můžete tímto i cosi dosvědčit o tom, jak uvažujete. :) |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 16. květen 2020 @ 09:50:17 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Je dobře, že znáte můj diskuzní styl - takže také víte, že si nenechám natlačit vaše způsoby uvažování.
Nenechal jsem si natlačit od oka jeho "svobodu hřešit", nenechal jsem si natlačit "napravování života cizoložením" od těch třech trollů, nenechal jsem si natlačit závist, vraždy a touhu po majetku od Františka, nenechal jsem si natlačit vyrábění bohů v hlavě od nepřihlášeného a na co vše dalšího přijdete.
Nenechám si tedy natlačit ani vaše křivárny, antisemitismus, čárymáry či vaše brojení. Jsou vaše, vaše uvažování. Rád vám je přenechám.
Nejsem spasitel světa, abych snímal hříchy lidí. Pokud se potřebujete zbavit vašich hříchů, určitě to nepůjde tak, že je přehodíte na druhé lidi v diskuzi. To vám nepomůže.
Tak to se Vám vážně povedlo, Cizinče. Hned na začátku života
Ano, na začátku života. To píšu i Oku.
Důležité věci má člověk řešit a vyřešit na začátku života, co nejdříve - protože když je řešit na začátku života nebude a nebudou v jeho životě v pořádku (což se stává často), zbude pak ke konci života jen lítost (v lepším případě), v horším pak pláč a skřípění zubů - a to nejen jeho. Odpovězte, prosím, na mé dotazy Vám k nim a, prosím, nezametejte to pod koberec. Takto už jednáte po několikáté.
Jojo, "zametat pod koberec". Další váš způsob uvažování, "zametat pod koberec".
Hezký den Cizinec |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: Vota v Úterý, 19. květen 2020 @ 11:04:39 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | <<Nenechám si tedy natlačit ani vaše křivárny, antisemitismus, čárymáry či vaše brojení. Jsou vaše, vaše uvažování. Rád vám je přenechám. >>
Cizinče, díky za tuto Vámi takto podanou odpověď. Myslím, že umím už číst v meziřádcích Vašich odpovědí. Ať už jste zamýšlel nebo jen bezděky tuto větu takto napsal, odpověděl jste mi na mé dotazy, zda souhlasíte s mnou uvedenými křesťanskými výroky, dost jasně. Vaše vnitřní rozkoly ale řešit opravdu nemíním.
<<Ano, na začátku života. To píšu i Oku. ><
To se Vám, Cizinče ale vážně povedlo: "na začátku života". No nechme to být :)
<<píše Vota, co na něj čeká nezodpovězená otázka tady, tady, tady, tady, tady, tady, tady, tady a hlavně tady a ještě na mnoha dalších místech...>>
Pravda, opravdu nemíním odpovídat dospělému přes 25 let křesťanovi a od dětství katolickému křesťanovi, co to znamená cadik, co je to rituální čistota a nečistota a co to znamená. Už dávno si to mohl najít a netvrdit cosi o tom, že cadik je ten, který se ve stáří ještě trápí, že neučinil pravé obrácení, čímž se jistě cadik trápit může i před smrtí, ale to není o tom, kdo je to cadik. Také se opravdu nemíním zabývat otázkami typu, zda jsem jako křesťan přemýšlel nad tím, jak do nebíčka a jak ne do peklíčka, protože jistěže ano a i ne. :) A vysvětlovat, co je to pro mne nebe a co peklo, když si to Cizinec smí dohledat, už vůbec ne. A co se týče toho, zda jsem brojil proti různým antižidovským či antisemitským, tak už jsem napsal, že ano. A určitě jsem v tom nezachoval církevní křesťanský klídek v jejich společné nenávisti. Ano, brojil jsem proti mnohému, jako i brojím zde na GS proti různým vžitým křesťanským nesmyslům. Už jsem to zde narovinu psal dříve.
Tak, ještě jednou, Cizinče, děkuji za Vaši odpověď. Budete se s tím muset jednou nějak vyrovnat. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: oko v Úterý, 05. květen 2020 @ 09:05:36 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | To, co ty mylně označuješ "soběstředností" (vědomé a záměrné zaměření na svou osobu, na svoji věčnou spásu) je cosi úplně jiného.
Je to pozornost, kterou věnujeme tomu nejdůležitějšímu v nás - totiž obrazu Boha v člověku. O ten se záměrně vědomě staráme, aby nebyl pokřivován naší hříšností.
Tento obraz Boha v člověku je také důvodem, proč máme milovat i všechny své bližní - dokonce i nepřátele. Protože i oni byli stvořeni jako Boží obraz - a ten v nich vidíme, ten milujeme. Nikoli však jejich hříchy. Hřích máme nenávidět v každé podobě.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 05. květen 2020 @ 12:58:17 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Budhismus trošku znám, mám jednoho kamaráda budhistu. Hodně podobné tomu, co žijete.
Toník |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: oko v Středa, 06. květen 2020 @ 08:21:45 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | I ty Brute?
My však nenásledujeme žádného Budhu, ale následujeme učení Ježíše Krista:
(Mt 5,43-48) „Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Budeš milovat svého bližního ‘ a nenávidět svého nepřítele.
Já však vám pravím: Milujte své nepřátele, žehnejte těm, kdo vás proklínají, dobře čiňte těm, kdo vás nenávidí, a modlete se za ty, kteří vás urážejí a pronásledují, abyste byli syny svého Otce, který je v nebesích; neboť on nechává své slunce vycházet nad zlými i dobrými a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé.
Jestliže si zamilujete ty, kteří vás milují, jakou máte odměnu? Což i celníci nečiní totéž? A pozdravíte-li jen své bratry, co činíte navíc? Nečiní totéž i pohané?
Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: Vota v Úterý, 05. květen 2020 @ 15:23:46 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Milujete (miloval byste) Hitlera? Nebo třeba Stalina? A podobné jim, třebas Kima? "Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo" "Kdo mne nemiluje, nezachovává má slova." Milujete tedy ten "prý boží" obraz v Hitlerovi, Stalinovi, a jim podobných? Nebo v masových vrazích? Pokud je miluje, budete zachovávat jejich slova a jejich příklad, pokud ne, nebudete. Pokud nenávidíte jejich jednání a jejich myšlenky, které vzešly zevnitř nich, budete je také i nenávidět takové, jací jsou či byli. Milujete je? Něco nám napište, Oko, o tom obrazu HaŠem v nich. Já to mám jednoduché v upřímnosti: Nenávidím je, ačkoliv už i nežijí. Nejn to, co dělali, že to byli oni, kdo to dělali. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: oko v Středa, 06. květen 2020 @ 08:52:39 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo ...."...
Člověk, následující Ježíše, je schopen milovat čistým srdce a opravdově.
Lidé, následující své temné vzory, mají temnotu v srdci a nejsou tedy vůbec schopni skutečné lásky - nejsou schopni doopravdy milovat.
(1 J 4,16) A my jsme uvěřili a poznali lásku, kterou Bůh má k nám. Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu a Bůh v něm.
(1 Kor 13,4-7) Láska je trpělivá, dobrotivá, láska nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nerozčiluje se, nepočítá zlo. Neraduje se z nepravosti, ale raduje se spolu s pravdou. Všechno snáší, všemu věří, ve vše doufá, všechno vydrží.....
Toto pro nás znamená slovo "milovat".
..."Něco nám napište, Oko, o tom obrazu HaŠem v nich."...
Napíšu.
Na tebe ovšem musím jen Starým zákonem, snad alespoň ten bude pro tebe jakousi autoritou. I když - kdo ví!
Každý člověk bez výjimky byl stvořen k Božímu obrazu. I Stalin, i Hitler - i Kim.
(Gn 1,27) Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, k Božímu obrazu jej stvořil, stvořil jej jako muže a ženu ...
Každý člověk bez výjimky má tedy svou nadpřirozenou důstojnost, která nepochází z jeho skutků či zásluh, ale pochází přímo od Boha. Proto je pro nás každý i započatý život posvátný a nedotknutelný. Kvůli Stvořiteli života. Proto je také i přikázání: "Nezabiješ". Je to tedy odpovědností života každého z nás, jak s tímto obrazem Boha v sobě nakládáme - a za to budeme po smrti těla souzeni. I Hitler,.... i Kim.
(Přís 25,21-22) Má-li tvůj nepřítel hlad, dej mu najíst, má-li žízeň, dej mu napít:
- tak shrneš žhavé uhlí na jeho hlavu a Jahve ti to odplatí.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: Vota v Středa, 06. květen 2020 @ 08:58:32 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | :))) Tak znovu: Milujete (miloval byste) Hitlera? Nebo třeba Stalina? A podobné jim, třebas Kima?
Milujete tedy ten "prý boží" obraz v Hitlerovi, Stalinovi, a jim podobných? Nebo v masových vrazích? Něco nám napište, Oko, o tom obrazu HaŠem v nich. Zamiloval jste si Hitlera, Stalina, Kima a podobné despoty? Zamiloval jste si je nebo nezamiloval? Milujete je, nebo nemilujete?
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 10. květen 2020 @ 08:47:58 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Miloval Hospodin Stalina, Hitlera, Kima?
Nikoli jejich skutky, ale je osobně? Nechal padat déšť stejně na spravedlivé i nespravedlivé?
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: Vota v Neděle, 10. květen 2020 @ 09:29:48 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | :) Ale že se vždy, než byste mi odpověděl přímo, stáčíte k tomu,co druzí. Na jsem se neptal, ptal jsem se, zda milujete Vy Hitlera. H-spodin ze své duše nenávidí lidi milující násilí. Tedy ty, kdo takové věci dělají. Tedy zcela určitě Hitlera, protože miloval až do své smrti násilí. Ale co Vy? Milujete Hitlera? |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: oko v Pondělí, 11. květen 2020 @ 08:39:49 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Hospodin miluje úplně všechny lidi stejně, protože je stvořil k vlastnímu obrazu. Žádného z lidí nijak apriori nevyloučil ze spásy.
Hospodin nenávidí hřích, který tento obraz Boha v člověku křiví, deformuje do nepravdivosti. Hříšníky jsme my všichni lidé - jen míra našeho pokřivení hříchem může být různá.
..."Ale že se vždy, než byste mi odpověděl přímo, stáčíte k tomu,co druzí. "...
Protože jdu do hloubky a zde se věc nedá odbýt jednoduchým "ano" - "ne".
Protože jsem člověk nedokonalý, musím i u sebe rozlišovat dvě roviny:
1.) Jak bych se chovat měl. Milovat bych tedy měl úplně všechny lidi. Protože není v mé moci rozpoznat u jiného člověka, zda jeho příklon ke zlu nastal z jeho vlastní svobodné volby, nebo byl pokřiven už jeho v raném dětství hříchy jiných lidí. O Stalinovi např. je známo, že jeho otec byl násilnickým alkoholikem a tyranem. Takže takové dítě, neustále týrané, bez jistot, bez lásky, pak ani nedostalo šanci vyrůst do normálního člověka. Nám nepřísluší takové lidi pokřivené hříchem soudit - soud přenecháváme Bohu, který dopodrobna zná okolnosti jejich pokřivení hříchem. My máme milovat veškeré Boží stvoření, jak přírodu, tak o to více každého člověka - protože v něm máme stále vidět onen původní Boží obraz.
2.) Jak se chovám doopravdy. I pro mě je snazší milovat ty, kteří mě milují, opětovat lásku. To je přirozené.
Nadpřirozené pak je umět dokázat milovat i nepřátele, kteří vůči mě usilují o zlo pro mě. A tohle nadpřirozené umění milovat i nepřátele má svůj původ v neustálém sdílení života s Bohem. S Bohem, který je Láska sama.
|
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: Vota v Pondělí, 11. květen 2020 @ 10:56:01 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | :) Zase ta Vaše omáčka kolem. Co Vâm brání v tom říci upřímně, zda milujte Hitlera a jeho charakter, obraz, který boží, který se prý v něm podle Vás zrcadlil, byl v něm - jakkoliv narušený.
H-spodin nenávidí ze své duše ty, kdo činí násilí. Znovu to opakuji. Nikoli v to jejich násilí, ale ty, kdo takové věci činí. Máte s tímto výrokem problém? Neznáte Písma. A přesto činí i dobré dobrým i zlým, spravedlivým i nespravedlivým, ke všem je rovný a se všemi jedná v lásce i ve hněvu. Jaký máte problém s tím, jednat k druhým s láskou, vůči nim, ačkoliv je nenávidíte za to, co konají zlého? Máte ten problém? HaŠem stojí jako Soudce nad ním a nad Vámi. Proto 'Já jsem H-spodin'! A tvûj bližní je jako Ty. Proto vůči němu nebudeš chovat nenávist, ale lásku. Ale jestli si myslíte, že to znamená milovat jeho, ačkoliv je to násilník jako Hitler, pak se tedy zásadně mýlíte. Nečiň druhému, co sám nenávidíš. V tom spočívá Tóra a nikoliv v milování druhého jako sebe samého. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: oko v Úterý, 12. květen 2020 @ 08:24:04 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Zamyslet se, jít do hloubky toho, co jsem chtěl vyjádřit - evidentně to nejde.
Nemá smysl spolu dál ztrácet čas. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: Vota v Úterý, 12. květen 2020 @ 08:40:18 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | :) Zamyslete se tedy. 5 [www.obohu.cz]Hospodin zkoumá spravedlivého i ničemu. Jeho duše nenávidí lidi milující násilí. |
]
Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1) Vložil: oko v Středa, 13. květen 2020 @ 09:53:07 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Vytrhnul jsi z kontextu.
Podle žalmu 11. našel žalmista útočiště v Hospodinu. Svými slovy se obrací na ty, kteří se vysmívají jeho "pošetilé" důvěře. Posměvači pochybují o Hospodinu, vidí sílu svévolníkovu. Nevěří, že by Hospodin mohl obhájit spravedlivého. Jeho postavení pokládají za beznadějné. Žalmista však rady pokušitelů odmítá. (Právě tak se také Ježíš nedá odvrátit z cesty, kterou mu ukázal Bůh (J 7,30). Jeho jednota s Otcem, která motivovala celé jeho jednání, mu dá odvahu snášet i utrpení.(J 16,32).) Ovšem před Hospodinem se bude zodpovídat spravedlivý i svévolník - jeho oči jsou upřeny na všechny lidské syny. Tento Bůh nalezl zalíbení v Sijónu a vyvolil si tamní chrám za své obydlí.
V žalmech se často prolínají obě představy, o nebeském trůnu a pozemském Hospodinově sídle.. Aby mohl být se svými věrnými v obecenství, sestoupil na jejich pozemskou rovinu a zde uplatňuje svou vládu. Ovšem i zde stále zůstává zahalen v mrákotu (1 Kr 8,12). Lid smí vědět, že jeho Bůh dlí uprostřed něho, ale zůstává přesto Bohem skrytým, kterého se nikdo nezmocní vlastní vůlí. Jen živou a upřímnou vírou se k němu může člověk přimknout a u něho nalézt útočiště. Hospodin, který hledí k srdci (1 S 16,7), ví dobře, kdo je spravedlivý a kdo svévolník. Neobstojí před ním, kdo se staví proti jeho Zákonu. Žhavé uhlí a hořící síra zničí svévolníky, jako kdysi Sodomu. Pohroma přijde s nebe, ale projeví se na zemi, aby každý mohl vidět a pochopit, že Hospodin soudí svět. Nepřátelé "spravedlivého" představují stejně chaotický živel, jako je moře, ohrožující lidský život. Zůstávají však podřízeni svrchované Boží vůli. Hospodin miluje spravedlnost a chrání přímé. Odmítá násilí a zavrhuje každého, kdo jej páchá (zavrhuje ho kvůli tomu jeho násilí)..
Sám Hospodin je Láska. Nemůže tedy ze své podstaty nenávidět žádnou jinou osobu - jen její skutky, pokud jsou tedy špatné.
|
]
|
|