Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1)
Vložil: timg v Pondělí, 01. květen 2017 @ 22:38:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
29.4.2017  náhle v práci zemřel můj známý  přítel a kamarád. (Infarkt) 



Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1)
Vložil: unshaken (unshaken@outlook.cz) v Neděle, 30. duben 2017 @ 11:58:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Článek vychází z Matoušova podobenství o posledním soudu, kde lidé předstupují před Syna člověka a jsou rozděleni na ovce a kozly. Tam však není ani zmínka, že by Nejvyšší rozděloval podle náboženského přesvědčení nebo podle víry v Krista. Tento soud proběhne podle Ježíšova vyjádření přesně v intencích posuzování dobrých skutků. V což ostatně věří snad všechna náboženství světa. Je to universální princip, který se snaží zahrnout do svého práva všechny společnosti již od věků.

Ježíšův přínos spočívá v milosti, tedy ve využití příležitostí odčinit své hříchy. K tomu je zapotřebí vědomě nabízenou milost neodmítnout, ale přijmout ji. Logicky je to možné jen za života a při zachování rozumu. Ta příležitost je i v době odchodu ze života a je to i v souladu s tím, co Ježíš říká odsouzenci na kříži. Zkrátka a dobře milost Boží smaže úplně všechno špatné.

Bez naděje na spravedlnost posledního soudu a naděje v milost se nedá vůbec žít. Kdo se o svůj život nepostará, čeká ho opravdu poslední soud se všemi důsledky z něho vyplývajícími. V to věří také muslimové, kteří to mají v Koránu propracovanější, i když také mají možnost počítat s Božím milosrdenstvím.

Pokud konečná spravedlnost neexistuje, je opravdu všechno dovoleno a svět se sám ponoří do zmatku se závěrečným zničením sebe sama.



Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 30. duben 2017 @ 11:13:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Smrt člověka je zcela výjimečný okamžik v lidském bytí.

Zde člověk přechází z běhu času do věčnosti a setkává se s Kristem přímo tváří v tvář. To je významné.  To vůbec není okamžik jako každý jiný, je korunou všech okamžiků, které tomuto předcházely.

Zde je alespoň vidět, jak líbivé hereze umí zatemnit myšlení mnohých z vás i tady.



Čeho před smrtí lidé nejvíce litují (Skóre: 1)
Vložil: Neprihlaseny v Neděle, 30. duben 2017 @ 10:09:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Čeho před smrtí lidé nejvíce litují

V článku ani slovo o pobožnosti. Naopak z článku vyplývá, že pobožnost lidem ukradla jejich život. 



Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1)
Vložil: martino v Sobota, 29. duben 2017 @ 14:20:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Myslivec zase blábolí. Asi to myslí vážně...možná upřímně, ale výsledkem je alibistický blábol, pramenící z neznalosti Písma sv. Myslivec se mylně domnívá, že nejdůležitější je přijmout Krista jako Spasitele. To ovšem není to nejdůležitější, neboť to je jen zásadní předpoklad. Panny v Evangeliu také volají Pane, Pane otevři, ale slyší rázné a nekompromisní oznámení: Neznám vás. Největší světci jak vypovídají jejich životopisy měli skutečný strach, zda obstojí před svým Pánem a Spasitelem. Proč asi? Asi znali Písmo sv. lépe než náš alibista Myslivec a ostatní, kteří mu na ten špek skočí. Neřekl náš Pán snad to, že nic nesvatého nespatří Boží Tvář? Není součástí Písma sv. oznámení, že spasen bude jen ten, kdo ve zkouškách obstojí? atd.atd. Nemám čas to rozebírat, ale je to hodně alibistické a naivní....



Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 29. duben 2017 @ 12:39:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Okamžik smrti není ničím vyjímečný, alespoň pokud jde o spásu. Alespoň ne pro křesťana. Je to stejný okamžik, jako jakýkoliv jiný. 


Vždyť žít pro mne znamená Kristus a zemřít zisk. Jestliže tedy mám žít dále v těle, znamená to pro mne užitek z práce a nevím, co bych zvolil. Přitahuje mě obojí: Mám touhu odejít a být s Kristem, což je mnohem, mnohem lepší; ale zůstat v těle je nutnější pro vás.

  Smrt nijak neglorifikuje, ani její moc.


  V náboženství soch, obrazů a pověr, ve kterém jsme žili, byla samozřejmě Smrt něco, k čemu jsme se upínali. Uctívali jsme smrt v podobě všelijakých rozporcovaných zbytků zemřelých, modlili se za šťastnou smrt, smrt měla i svůj morbidní hojně slavený svátek... Měli jsme nějakou takovou matnou představu, že smrt nás nějak promění, že pak budeme schopní přijmout jakousi "spásu". Pohřeb člověka byla traumatická zkušenost, beznadějná tragédie, dodnes mi zní v uších jedna písnička, kterou složil jeden mladý kluk na takovém pohřbu v kostele.

  Měli jsme takovou tu klasickou teologii "když se budeš hezky chovat a vydrží ti to až do smrti, možná budeš spasen". Takže když jsme se chovali nehezky, musel jsme chodit ke zpovědi. Otázkou bylo abychom se tím časem po zpovědi "trefili" do smrti. Někdy jsme byli po zpovědi a někdy po tom, co jsme se nechovali hezky. Což nešlo nijak zaručit, kdy ta smrt přijde. Bylo to asi jako kdyby člověk hrál o svoji věčnost ruskou ruletu s pistolí, ve které by měl tři ostré. To jsem pak rozpoznal jako nerozumný hazard (kromě toho, že je to blbost).


  V křesťanství není spasení jen pro okamžik smrti. V okamžiku smrti už je spasení člověku poněkud málo platné, když už utekl celý život tady na zemi. Spasení není potřeba teprve bude smrt. To je potřeba teď a tady.


  "Jako Boží spolupracovníci vás také napomínáme, abyste Boží milost nepřijali nadarmo. Neboť praví: ‚Ve vítaný čas jsem tě vyslyšel a v den záchrany jsem ti pomohl.‘ Hle, nyní je nanejvýš vítaný čas, hle, nyní je den záchrany."

  Správný křesťanský čas záchrany není čas smrti, ale správný čas záchrany je čas života, den života, den spasení, den Ježíše. To je dnes. Nyní. 

  Alespoň pro lidi, co nemají zatvrzené srdce a nečekají na smrt jak na smrt.




Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1)
Vložil: Neprihlaseny v Pátek, 28. duben 2017 @ 16:53:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Článek jsem nečetl, ale vidím, že jsem úspěšný ve výchově pobožných. Tentokrát myslivec dal na hlavní stránku jen tři řádky. Zbytek slušně jako ostatní lidi dovnitř. Tak to má být. 



Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 28. duben 2017 @ 09:15:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Mylně předpokládají, že před soudnou stolicí Krista budou všichni stát jako obžalovaní. Všichni ne."...

To je ale jiné evangelium, než které znám já. Jedno jediné slovo zde pozměnilo smysl celého sdělení do úplné nepravdy.



 Před soudnou stolicí Kristovou se postaví úplně všichni lidé, kteří zde budou souzení za svůj život.

To je to správné evangelium, které učí  církev.

Někteří z nich budou obžalovaní a odsouzení - jiní zase budou ospravedlněni. Podle toho, jak prožili svůj život. To je smyslem Kristova soudu - oddělit zrno od plev.




(Ř 14,10-12)
...  Všichni se přece postavíme před Kristovou soudnou stolicí.
Vždyť je napsáno: "Jakože jsem živ, praví Pán, skloní se přede mnou každé koleno a každý jazyk vzdá chválu Bohu."
A tak každý z nás bude sám za sebe skládat účet Bohu.



(2 Kor 5,10)
My všichni se přece musíme ukázat před Kristovou soudnou stolicí, aby každý dostal odplatu za to, co dělal v těle, podle toho, co vykonal, ať už to bylo dobré nebo zlé.



Vy všichni, co pohrdáte dobrými skutky vězte z tohoto, že nikdo zde nebude souzen za svou víru či nevíru (víra je totiž nezasloužený dar, je to milost), ale souzeni budeme za své konkrétní životní rozhodnutí, za své činy.



Re: Spása v okamžiku smrti. (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Pátek, 28. duben 2017 @ 09:29:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Pokud znám Lásku můžu žít v Lásce. Pokud neznám Lásku můžu žít v Lásce ...anebo ji nejdříve musím poznat ???