Lžeš zde často a rád Oko. Tvé lži a tvá tvrdost srdce jsou zase odporné mě. Ale ne ty. Chápeš? Ty jsi oběť antikrista, která potřebuje dostat pořádnou duchovní pumelici aby z toho vyvázla živá. Moc času již ti nezbývá Oko, jsi starý a antikrist tě drží spoutaného po celý tvůj život. Dobře vím, na co tě antikrist používá. A to si Cizinec neuvědomuje. Ty se zde Oko snažíš kázat anatikristovo slovo a pozice jeho trůnu. Jako oklamaný si přitom myslíš, že zde propaguješ jedinou a pravou církev a neseš odpadlíkům chlebomodlu. Toto si Cizinec neuvědomuje, že ty ho ve skrytu srdce považuješ za odpadlíka, ale otevřeně mu to nikdy neřekneš. Ty ho "milosrdně" agituješ zpět, a on se ti snaží vysvětlit, to, co zatím v pravdě přijmout nemůžeš. Cizince necháš vymluvit, z jeho řečí si děláš úplné ***** a agituješ ho dál! Ty se zde s každým bavíš se své pozice pravověrného jako k odpadlíkům. Máš to  v sobě tak hluboce zaryté, že jdeš i proti tak zásadním pravdám jako je boží slovo a nyní třeba i modlitba ducha. Přišel však Myslivec který do tebe vidí jako do hubené kozy, ano, právě to je pro tebe nepříjemné. Jenže Oko, všechno je jinak než tvoje modloslužbou poblouzněná duše vnímá. Ty co považuješ za odpadlíky, jsou Ti, které Bůh vysvobodil z pout antikrista, pout ve kterých ty nešťastníku zatím pevně vězíš. Proto třeba nemáš ani ponětí o modlitbě ducha, která se ke tvým slechům do tvého vězení ducha ještě ani nedonesla.

  Ano, Toníka v hlavě, co sis ho vymyslel. Děláš totéš, co myslivec.

  I myslivec ti vysvětlil, jak "logicky" došel  ke slovu povinná.

  Dokonce si fandíš stejně jako myslivec a domníváš se omylem, že mně tvoje lži a výmysly štvou. 

  Tak znovu, Stando:

  

  Právě proto ti vysvětluji, že ne všichni musí ží to, co vy, protože ne všichni jsou ve stejné situaci jako vy.

  Láska funguje jinak.

  Když se narodí malé miminko, tak ho rodiče milují a jedna z naprosto přirozených věcí je ta, že rodiče s miminkem komunikují, mluví na něj. Celou dobu. Mluvit, s rodiči, komunikovat je pro takové miminko samozřejmostí, je to jeho přirozeností, tak, jako když člověk dýchá. Stejné je to v duchovním světě: když se člověk narodí z Boha, Bůh k člověku mluví a člověk ho slyší. Komunikovat, mluvit s Bohem je pro Boží dítě přirozenost. Není to něco, k čemu musí vyvíjet extrémní úsilí, nutit se, jak se děti nemusí usilovat mluvit s rodiči. Proto třeba skládají a zpívají takovéhle písničky.

  Samozřejmě ve vašem světě, kde rodiče "vychovávají" své děti tak, že je šlehají utrpením, nebo je "vychovávají" samotou, prázdnotou a temnotou je pak pro takové dítě těžko překonatelné úsilí se svým rodičem komunikovat. 

  A stejné je to v duchovním světě s jeho otcem a matkou.

  Kdy s tebou tvůj otec naposled normálně komunikoval? 

  (Tím "normálně" myslím verbálně komunikoval, ne že by tě šlehnul nějakou nemocí)