..."Očistec je místo.

  V očistci je možné určit komu konkrétně se má pomoci."...

Hovořit o konkrétním místě lze s určitostí jenom v rozměrech našeho trojrozměrného vesmíru a ve spojení s konkrétním časem. Všechno ostatní jsou jen dohady. Je nebe určitým místem (kde konkrétně), nebo je to stav? (Nebe je přece tam, kde přebývá Bůh).

Na to nevystačíme s našimi lidskými představami, to všechno jsou jen pomůcky k pochopení toho, co nás přesahuje.
Podobné je to hovořit o čase po smrti těla. Z našeho pohledu je v očistci čas a ten je možné zkrátit.
Pokud bereš odvolávky na výroky různých svatých o očistci (Augustina, Bonaventuru a pod.), je třeba mít na zřeteli, že jejich výroky jsou odrazem jimi prožívané jejich osobní spirituality a nesou v sobě pečeť tehdejšího způsobu myšlení i vyjadřování jejich doby.

Jak je to u duší v očistci s mírou odloučenosti do Boha, jsem ti už nahoře vysvětloval. Někdy mám pocit, že to jen přelétneš očima a smysl vůbec nevnímáš.


Naprosto se ovšem mýlíš v tom, že tobě samotnému je možné určit, komu konkrétně tvůj odpustek má pomoci. Toto určit je výhradně ve svrchovanosti Boha, nikoli člověka. My získáváme odpustky pro duše v očistci obecně, ale my neurčujeme, kterému člověku konkrétně pomáháme.

Něco docela jiného jsou však odpustky získávané za pozemského života pro sebe samotného jako milost z pokladu utrpení Krista a svatých pro šťastnou hodinu smrti.



..."Myslíš, že se očistec od středověku změnil, nebo se jen mění učení ŘKC o očistci?"...

Myslím si, že se jen mění chápání lidí v důsledku vývoje myšlení (nové doteky s pravdou - J 14,26)  a generační způsoby vyjadřování.