Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Klaudie.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 16656, komentáře < 7 dní: 247, komentářů celkem: 430101, adminů: 60, uživatelů: 5253  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 554 návštěvník(ů)
a 5 uživatel(ů) online:

martino
Willy
ivanp
rosmano
Mikim

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116862246
přístupů od 17. 10. 2001

Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 30. leden 2014 @ 10:31:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toníku, snad si ani neuvědomuješ, že se schováváš za nabubřelé fráze. Přemýšlej o jejich skutečném smyslu.


..."Nevím o tom, že bych Bohu dával jiný závazek, než to, že jsem mu vydal celý život."...

..." a dal jsem Cizince svůj život."...



Tak komu jsi vlastně Toníku dal svůj život? Bohu, nebo cizince?

Jestli jsi dal nejdříve svůj život Bohu, logicky už jsi svůj život nevlastnil, neměl jsi ho, měl jsi tedy prázdé ruce. Nemohl bys už znovu dát i cizince to, co ti už nepatří, co už jsi dříve dal někomu jinému.


Chápu, že ti dávám těžké otázky, ale snad tě přivedou k poznání toho, co se ti snažím vysvětlit po celou tu dobu: Odevzdávat svůj život Bohu je věcí průběžnou, vyžadující neustálé opakování a potvrzování pro každou další chvíli.

My doslova vůbec neodevzdáváme Bohu svůj život, ale přesněji svůj život Bohem naplňujeme.
Náš život a jeho řízení zůstává stále nám. Věnujeme Bohu smysl svého života a jeho naplnění.
To znamená, že "vydat život Bohu" není přesným vyjádřením toho, že bys mu jeho dar vlastně vrátil, protože Bůh od nás tento náš život doslova nepřijme (je to přece jeho dar pro nás a za určitým cílem, za určitým posláním), můžeme mu dát opratě svého života do rukou jen obrazně, jenom tak, že budeme poslouchat a svýma rukama řídit spřežení svého života a konat jeho vůlí. Jen v tom případě platí, že "odevzdáváme" svůj život Bohu, protože konáme, co on chce.

Fakticky ale stále o svém životě rozhodujeme my sami a když se rozhodneme někdy Boha neuposlechnout, tak i to je v našich možnostech svobodné volby.


Faktem tedy je, že stále nám náš život patří, stále rozhodujeme my, jak s ním naložíme. Tento stav platí až do smrti každého z nás.
A proto, že nám náš dar života stále patří, tak jej můžeme v mezilidských vztazích také darovat v manželství, můžeme jej i obětovat pro blaho vlastních dětí nebo i jiných lidí.
Tím, že svůj život opakovaně nabízíme k dispozici Božím plánům znovu a znovu, rosteme ve víře a svatosti.


Není to tedy jenom nějaká skutečnost "mojí" nedokonalé víry, jak se mi neustále snažíš podsunout, odpovědnost řídit si neustále svůj život je obecnou platností pro každého člověka bez výjimky. Jsi řidičem taxíku svého života a nemůžeš za volant prostě posadit Krista, odevzdat mu řízení, protože on je profesionál. Musíš svůj taxík řídit sám, ale můžeš v něm jet sám z vlastní vůle za Kristem. A o tom je život podle Boha.



| Nadřazený

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: tele v Čtvrtek, 30. leden 2014 @ 14:46:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tondo,
 
já měl na mysli toto: 1Pt 3,21. Je to závazek při křtu nebo není? Takto jsem přistupoval ke křtu já. Znal jsem to písmo.
Ale znám i ty, kdo ho neznali a byli pokřtěni. Následně však vírou potvrdili svým jednáním (1Pt 4,1-3) onen závazek čistého svědomí před Bohem.
Usilovat tedy o život ve svatosti máme a tím se oddávat vůli Boží. Je to přece vůle Boží, abychom již nežili v hříchu.
Petr to nepsal zbytečně. I po té, co jsme uvěřili a byli pokřtěni, můžeme si zvolit život v hříchu.
Odevzdat svůj život Kristu - to musí být totožné se závazkem čistého svědomí před Bohem. Je toto tvůj závazek?
Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít tak, jak žil on.  (1J 1,6)
Já tedy odevzdal svůj život Kristu, protože mně On dal poznat, jaký jsem. V tom jsme na tom podobně. Člověk musí poznat svou vlastní beznaděj v sobě samém.
Ale já se zavázal i k životu v Něm, tedy jestli On je svatý, a vždy byl, ačkoliv v lidském těle a zcela podoben mě, tedy i já se vyzbrojil stejnou myšlenkou. Sám nejsem schopen však obstát. Proto jeho Duch a v Něm milost, víra, láska, naděje, a vše je darem Jeho, aby mne dokonale připravil, posvětil, zachoval, a tak spasil ve víře a milostí.
Ale jedno mi přeci jen nechal - mé usilování. Ale ani v tom mě nenechává sám, ale vyzbrojuje mě svou milostí, svým Duchem. A tak mi zůstává spíše to chtění než úsilí, a to chtění se proměňuje v úsilí uskutečňované Jeho milostí ve mně. Tedy ani to úsilí již není mé, ale chtění je mým závazkem, tou myšlenkou kterou se vyzbrojuji.
Chtít dobro dokáži, ale vykonat jej již ne, jak píše apoštol. A proto chtění po dobrém svědomí před Bohem je mým závazkem ze křtu. Avšak ne vždy chci a mé svědomí mě obviňuje. Pak již nemám svobodný přístup k Bohu. Tedy činím pokání a Kristův Duch mne povzbuzuje k dobrému a napravuje. Způsobuje ve mne to, že chci a činím, co se Jemu líbí. (Fp 2,13). A tak zůstává to chtění, žít z Boží milosti.
Co by se stalo tehdy, když bych přestal chtít zachovat své svědomí dobrým před Bohem? Když bych přestal chtít žít z Boží milosti?
Kdo přestane chtít žít z Boží milosti, přestane usilovat z této milosti žít, přestane činit. Otázka tedy zní takto: Chtěl jsi? A odpověď?: Zachoval jsi víru i dobré svědomí, jímž někteří lidé pohrdli, a tak ztroskotali ve víře. (1.Tm 1,19). Zachoval jsi, protože jsem tě učinil hodného svého povolání a svou mocí jsem přivedl k naplnění každé tvé dobré rozhodnutí a dílo víry. A tak jsem v tobě oslavil své Jméno a tebe v Něm podle mé milosti. (2.Te 1,11-12) Tvou milostí jsem nepohrdl, Pane.
Chtění , ano to jediné mám, a k dobrému chtění mi dopomáhá Bůh. Co tedy chci? Svým chtěním si volím. A Bůh mě povzbuzuje k dobrému. Promlouvá k mému svědomí a mé svědomí mě varuje od zlého. Chtění je volba. Ale není až tak svobodnou volbou. Je závislé na mém závazku. A je závislé na Boží milosti. A v ní mám svobodu od hříchu, ale svoboden k činění spravedlnosti již nejsem. Jsem v zajetí Ducha. To On se mně zmocnil při dobrém díle. Ale hřích činím sám. Nejsem již jako ti, kdo jsou otroky hříchu. Jsem svoboden od hříchu. Co člověk činí, toho je otrokem. Tedy jestli přestanu činit spravedlnost, pak činím hřích. Něco mezi tím není. A tehdy sám sebe činím otrokem hříchu, protože jsem se dobrovolně vydal do jeho služby.
 
Zůstává mi tedy jako závazek chtění zachovat dobré svědomí před Bohem.
Jestli je tedy jakési "vytrvání v dobrém až do konce", tedy pro mne toto.
Jestli je tedy vydání se Kristu, pak není bez závazku a nikdo nemůže říci, že není ničím vázán, a že nemusí usilovat, protože Bůh ví, jak jsme slabí vůči hříchu a protože vše za něj vykoná Pán Bůh svou milostí. Chtění žít z Boží milosti a zachovat dobré svědomí před Bohem je každého volba.



| Nadřazený

Stránka vygenerována za: 0.43 sekundy