Když Ježíš mluví o vodě, mluví konkretně o své milosti, spáse, odpuštění, ospravedlnění, očištění, odpočinutí. Ježíšova voda je obsáhlým souhrnem všeho co hříšníkovi k očistě Kristus nabízí. Fyzická voda při křtu, je pouze symbolem věčného života, a je taky očistným a ospravedlňujícím symbolem spasitelské milosti Krista. K narození z vody je nutné poznání pravdy Ducha. Bez tohoto poznání si hříšník neuvědomuje, ani není schopný přijmout co všechno mu Kristus nabízí.

Jenže pro někoho je touto vodou voda ve kbelíku, nad kterou pronese farář patřičné zaklínadlo, a tato voda se stane vodou posvěcenou, a když se nalije do křtitelnice tak je z ní voda křestní. Prostě a jednoduše pro řk je voda křestní, voda posvěcená- modlou, ochranným amuletem. Stejným modloslužebným způsobem jako voda se v řk světí sochy a obrazy, místnosti a celé budovy.

Dokud si Oko v pravdě neuvědomí, že na vodu pohlíží jako na modlu, jako na "kouzelnou" vodu, je marné mu cokoliv vysvětlovat. Ten pocit když tě farář pokropí svěcenou vodou je úžasný, viď Oko? Cítíš na sobě ty "svaté" kapičky vody, a připadáš si jako andílek. Po vrata kostelní..

 ( Pokud by tě zajímalo více o té vodě, ze které je věčný život, když už se ptáš, stačí zadat do konkordance "živá voda".)




Věř mi, že ta místa neznám o nic méně, než ty. Takže v mé nevědomosti to určitě nebude.
Ani v nevědomosti Krista to určitě nebude - on také moc dobře věděl o rozdílu mezi vodou a živou vodou - (Duchem svatým).



Jestliže tedy Kristus V JEDNÉ CHVÍLI hovořil o VODĚ a o  DUCHU SVATÉM, nemohl logicky mít na mysli stejnou věc pod jiným označením! 

Měl však tehdy na mysli vodu křtu, při které působí Duch svatý (živá voda).  To jsou ty dvě věci, potřebné pro nové narození (J 3,5).


Tvůj virtuální výklad opomíjí jasnou logiku těchto věcí