Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jistota spasení (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 12. září 2014 @ 08:42:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..." Výše jsi psal, že je "hloupé tvrdit, že Ježíše nemůže už nic ohrozit". Nepřipadá ti trochu hloupé, když tedy napíšeš hloupé tvrzení?"...
To prostě není pravda. Zkus mi dát odkaz na takové místo!
Zřejmě tvůj způsob myšlení vlivem zjednodušených "pravd víry" tvého nynějšího společenství už propadl do určitých šablon a ty už prakticky nedokážeš sledovat smysl, který jsem vysvětloval.
Na svatbě není ohrožen ženich, ale družičky, z nichž některé v okamžiku příchodu ženicha neměly zásobu oleje na svícení.
Ve křtu jsme všichni bez výjimky "vyfasovali" svatební oděv i lampu (dostali jsme je darem, pouze milostí a bez jakýchkoli vlastních zásluh), životem v Božím řádu si pak zajišťujeme dostatečnou zásobu "oleje" pro svoji účast na svatbě Beránka.
V okamžiku smrti těla se rozhodne o naší účasti či neúčasti na svatbě Beránka.
Bez naší zásoby "oleje" budou dveře zavřeny.
..."A sice svody těla, světa i ďábla - a to
ohrožení trvá až do konce, až do naší smrti. A o tom je celá naše
debata, to rozdílné chápání víry. To chápu, že o tom je vaše debata a váš spor. Vedete ho statečně a dlouhodobě. A zřejmě vás to i velmi baví "...
Opět jedna typická "Toníkovina".
Obrátit věci tak, aby ses z nich vyzul. Ale tato debata se reálně vede už tak dlouho právě mezi Standou a Toníkem. Je to slovní obrat hodný protřelého politika, ale domnívám se, že i pro tebe je v podstatě jen ztrátou vzácného času.
Osobně nechci jistotu, že mě Ježíš spasí, ať už v životě udělám cokoliv. Takováto jistota by z člověka mohla vyrobit pořádné monstrum omlouvající si každé zlo a dopřávající si každou rozkoš po které zatouží bez jakékoliv zpětné vazby z následků. Spoléhat se zde na to, že můj vřelý vztah poslušnosti Kristu mě z toho ochrání je při náklonnosti ke hříchu u každého z nás zcela nereálné. A kde se rozmůže hřích, tam láska spolehlivě vychladne.
Na druhé straně naděje na spasení Kristem - pokud v dobrém vytrváme až do příchodu ženicha - tak tato naděje nás drží ve střehu, v opatrnosti a bdělosti ve víře, nezahanbí nás pádem do hříchu jako ta falešná jistota, že se nám už nic nemůže stát!
..."jak si musíš pracně domýšlet, aby sis písmem
podepřel svoje kličky a háčky, na které se snažíš pověsit? Podobně sis
domyslel do příběhu otce a syna o milosti a odpuštění "dovolení" Boha
hřešit, o kterém v tom příběhu není ani zmíňka."...
Bůh má ve své moci každou událost ve vesmíru. Má spočítán každý vlas na naší hlavě. Nic se neděje bez jeho vědomí, bez jeho dovolení, dopuštění. Pokud věci nedovolí, tak se prostě nestanou. Také jakékoli zlo, aby vůbec mohlo proběhnout, musí nejdřív Bůh dovolit proběhnout, dopustit na člověka, nezabránit mu.
Bůh králi Abimelechivi nedovolil zhřešit. Zabránil tomu varováním ve snu.
Ten samý Bůh králi Davidovi zhřešit nezabránil. Dovolil zlu proběhnout, nezabránil mu až do vraždy Uriáše. Snad proto, že Davidova cesta k Bohu vedla skrze pokání (Davidův žalm 51). Komu bylo více odpuštěno, více miluje.
|
| NadřazenýRe: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jistota spasení (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 12. září 2014 @ 09:26:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ |
Čili je docela hloupé tvrdit, co (ve smyslu) tvrdí Toník: "Já už jsem byl spasen, mou spásu už nic ohrozit nemůže, Kristus je záchranář profesionál!
Asi si tedy nevidíš do vlastní klávesnice, že napíšeš něco, na co za pár dnů zapomeneš.
Chápeš tedy, že:
Já jsem odměna Ježíše za jeho práci.
Nebo ti to stále připadá hloupé?
Pokud ti tyhle základní pravdy naší víry stále připadají "hloupé", tak je to tvoje věc, já ti to neberu. Klidně si to mysli.
Tvůj výmysl a motanice že "Bůh lidem dovoluje hřešit" či že "Bůh lidem schvaluje hřích" a omlouvání si hříchu nebudu komentovat. Pokud tě tahle převrácenost chytla a stále tě baví obhajovat, měj si jí. Asi si neuvědomuješ, že tohle tvoje "zrcadlo" odráží dobře tvoje srdce. A já jsem radši, když tu lidi píší o sobě věci narovinu jak je žijí, než když se přetvařují a hrají divadlo.
Toník |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jistota spasení (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 12. září 2014 @ 10:35:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Já sice napsal něco do klávesnice, ty jsi z toho ale vyčetl cosi docela jiného.
Proto jsem tě upozornil na šablonovitost tvého myšlení, neschopnost překonat jisté mantinely.
"Je hloupé tvrdit, že Ježíše nemůže nic ohrozit" je významově cosi úplně jiného, než jsme napsal já v tomto: "je docela hloupé tvrdit, co tvrdí Toník: Já už jsem byl spasen, mou spásu už nic ohrozit nemůže, Kristus je záchranář profesionál".
Tento záchranář profesionál totiž od nás požaduje trvalou adekvátní spolupráci i z naší strany! Pasívního či negativistického člověka zachránit ani on nemůže, protože oni zachráněni prostě být nechtějí.
Tvoje odvolávka (Moje záchrana není ze mne, ale je z Ježíše - Ef 2,8) je vytržením ze smyslu. Posunutím trošku jinam.. Jistěže jsme byli Ježíšem zachráněni pro důvěrný život s Bohem už pro tento pozemský život - obléknutím do Krista (Ef 3,27) pozdvihnuti do důstojnosti Božích dětí. Bylo to darem bez jakékoli naší zásluhy, darem svatebního roucha pro svatbu Beránka.
Ale Bůh podmiňuje u nás žijících naši účast na věčné spáse adekvátním životem s Bohem v jeho řádu už na této zemi! Kdo je sice už Kristem milostí spasen bez své zásluhy, ale později upadne do hříchů a nežije adekvátně životu Božího dítěte, takový člověk přichází vlastní vinou o své svatební roucho a pokud v takovém stavu i zemře, bude vyhozen do tmy, kde je pláč a skřípání zubů (Mt 8,12; Mt 22,13;). Nic mu nepomůže Ef 2,8!
Zrovna tak jsem nikde neomlouval hřích.
Stále zarputile odmítáš připustit, že ani zlo hříchu se nemůže stát bez Božího vědomí, bez jeho dopuštění Bohem, bez toho, aby Bůh svolil, aby zlo na člověka dolehlo. Také v případě Joba musel Bůh dát své dovolení ke zlu, jinak by neproběhlo. Bůh může hříchu zabránit, může ho (při respektu k Bohem dané svobodě člověka v jeho rozhodnutích) i dopustit. Takto Bůh dopustil už prvotní hřích - dovolil zlu hříchu dopadnout na celé lidské pokolení.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jistota spasení (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 12. září 2014 @ 10:58:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Já sice napsal něco do klávesnice, ty jsi z toho ale vyčetl cosi docela jiného.
No, ty jsi z toho, co píšu, vyčetl něco jiného.
Moje spása je Ježíš.
Když napíšu, že "mojí spásu nemůže nic ohrozit" je to totéž, jako když napíšu "Ježíše nemůže nic ohrozit".
Ty zřejmě v mých výrocích čteš něco jiného. Odhaduji, že pro tebe neplatí "Ježíš=Spása", tak jako pro mne.
Ale sám můžeš napsat, proč čteš v mých výrocích něco, co v nich není a proč ti připadá hloupé, když píšu, že Ježíše nemůže nic ohrozit.
Pasívního či negativistického člověka zachránit ani on nemůže, protože oni zachráněni prostě být nechtějí.
Je vidět, že Ježíše zatím moc neznáš. Ale zase sem rád, že tu takto otevřeně píšeš své doměnky.
Ježíš je všemohoucí, Stando.
Právě naprosto pasivní negativistické lidi žijící uprostřed hříchu a deprese světa za doprovodu model a pověr, s naprosto zničeným životem, na konci, když už to docela vzdali, dokáže Ježíš zachránit moc dobře.
To, že je člověk zblbnutý nějakým náboženstvím, které říká, že Bůh chce aby byl člověk v depresi a svoluje zlo protože tím spasí lidi, či dokonce to, že hřích, temnota a odloučení od Boha je Boží vůle, Ježíši nemůže zabránit, aby toho člověka zachránil.
Tvoje odvolávka (Moje záchrana není ze mne, ale je z Ježíše - Ef 2,8) je vytržením ze smyslu.
Tak si jí nevytrhávej se smyslu.
Právě proto jsem ti dal odkaz do písma, aby sis to přečetl celé a nyvytrhával.
Ježíš nás nezachránil jen pro život tady na zemi, ale hlavně pro život s Bohem v nebi.
Ta místa písma, která o záchraně v Kristu mluví, ti mohou pomoci z toho, v čem žiješ. I když osobně se domnívám, že sama o sobě ti k ničemu nebudou, že potřebuješ moc Ducha svatého, která je v církvi, aby to slovo ožilo i pro tebe a že bez ní se neobejdeš.
Toník |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jistota spasení (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 12. září 2014 @ 19:16:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Tvoje odvolávka (Moje záchrana není ze mne, ale je z Ježíše - Ef 2,8) je vytržením ze smyslu.... Tak si jí nevytrhávej se smyslu."...
Opět jedna nedůstojná "toníkovina".
Že tě to baví se uchylovat k takovým praktikám. Je přece každému zjevné, že ono vytrhávání vytýkám právě tobě! A hned také vysvětluji proč. Že jsi posunul konkrétní smysl onoho místa v Písmu a zobecnil jej.
Bůh podmiňuje u nás žijících naši účast na věčné spáse adekvátním životem
s Bohem v jeho řádu už na této zemi! Kdo je sice už Kristem milostí
spasen bez své zásluhy, ale později upadne do hříchů a nežije adekvátně
životu Božího dítěte, takový člověk přichází vlastní vinou o své
svatební roucho a pokud v takovém stavu i zemře, bude vyhozen do tmy,
kde je pláč a skřípání zubů (Mt 8,12; Mt 22,13;). Nic mu nepomůže Ef
2,8!
Tvůj výrok: "Moje spása je Ježíš, moji spásu nemůže už nic ohrozit" byla i životním motem také u těch, kterým Ježíš stejně nakonec řekl: "Neznám vás"!
Silně to tu zavání vyčpělým nabubřeným formalismem.
(Mt 7,21-23)
Ne každý, kdo mi říká 'Pane, Pane', vejde do nebeského
království, ale ten, kdo koná vůli mého Otce, který je v
nebesích.
Mnozí mi v ten den řeknou: 'Pane, Pane, copak jsme ve tvém
jménu neprorokovali? Nevymítali jsme ve tvém jménu démony a
nedělali jsme ve tvém jménu mnoho zázraků?'
A tehdy jim vyznám: 'Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mě,
vy, kdo konáte nepravost!'" I mojí spásou byl Ježíš, mojí spásou je Ježíš a mojí spásou i bude Ježíš - pokud ovšem v dobrém vytrvám až do konce života. Toto moje "vytrvání v dobrém" nezáleží ani pouze na Ježíši (to by mě musel zbavit svobodné vůle, zbavit mě svéprávnosti a odpovědnosti za své činy), záleží i na mých volbách. Moje "vytrvání v dobrém" nezáleží ale ani pouze na mě a mých rozhodnutích. Moje "vytrvání v dobrém" závisí na vzájemné a svobodné spolupráci Boha a člověka na Božím díle, jehož je náš lidský život nedílnou součástí. Díky nepřetržitému proudu milostí vlévaných do lidského srdce (zvláště skrze svátosti) je člověk díky těmto skutkům připraveným zvláště pro každého z nás nebeským Otcem, skutky, se kterými se člověk ztotožní, které prohlásí i za vůli svou, schopen dorůst k dokonalosti ve víře a uzrát tak pro nebe.
Proto heslo: "Moje spása je Ježíš" může být jak zkratkovitě a neúplně vyjádřenou pravdou, tak jen náboženským sebeklamem.
..."Ježíš nás nezachránil jen pro život tady na zemi, ale hlavně pro život s Bohem v nebi."...
Tato Ježíšova záchrana ale není ještě definitivní a úplná, ale je podmíněná našim dalším adekvátním životem s Bohem v jeho řádu.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jistota spasení (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 13. září 2014 @ 05:13:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Opět jedna nedůstojná "toníkovina".
Že tě to baví se uchylovat k takovým praktikám. Je přece každému zjevné, že ono vytrhávání vytýkám právě tobě!
Stando, mě je taky zjevné, že sis o mne vymyslel něco, co nedělám.
Uvedl jsem ti konkrétní místo našeho učení, jeho význam jsem nikam neposunul (neuvedl jsem posunutý smysl, jak sis ty nepravdivě vymyslel) a dal jsem ti odkaz do toho učení aby sis mohl přečíst kontext, ve kterém je to učení uvedeno.
Pokud by tě "pravdy víry" mého nynějšího společenství zajímaly, mohu ti z těch pravd uvést několik dalších míst, které říkají, že moje záchrana není z člověka (tedy není ze mně) ale že záchrana je z Boha.
Bůh je totiž moje záchrana. Bůh je moje jistota.
A ty výroky nemají žádný posunutý smysl, jsou pravdivé tak, jak jsou napsané a není potřeba k nim přidávaj nějaký výklad, který by jejich smysl posouval.
Je to pro tebe pochopitelné?
Tak, jak si motáš ty svoje "podmínky" to je tvoje věc, je to dané tím, že žiješ pod jiným zákonem, "v jiném světě" než já. To se projevuje i na tvém uvažování, kdy píšeš, že "jistota by z člověka mohla vyrobit pořádné monstrum omlouvající si každé zlo a dopřávající si každou rozkoš po které zatouží bez jakékoliv zpětné vazby z následků". Jak by mohl Bůh něco takového udělat? To, co ty omylem připisuješ Bohu, dělá satan a jeho "svoboda" hřešit, ne Bůh a jeho milost, jeho spása.
Jestli jsem tě pochopil, tak ty máš vymyšlené tak, že pan farář udělá s konvičkou jakousi "dočasnou spásu", "pro tento svět", kterou si ty pak musíš udržet a dodělat po svém na spásu věčnou, která už (snad) vytrvá.
Všechno, co Bůh udělá, to bude pro věčnost, není možné k tomu nic přidat a není možné od toho nic ubrat. Bůh to udělal, abychom měli před ním bázeň.
Bůh nám dal do srdce věčnost - pro nás pak není nic lepšího, než abychom se z toho radovali a konali ve svých životech dobro. Beze strachu, vysvobozeni z rukou nepřátel, po všechny dny svého života, jak nám to Bůh dal.
U nás, v našem společenství to máme tak, že Bůh dělá dlouhodobé věci, věčné věci, trvanlivé věci (podle toho se také ty věci poznají a rozliší od díla člověka, které je prchavé a moc nevydrží) a člověk ty věci od Boha s vděčností a radostí přijímá.
Toník |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jistota spasení (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 13. září 2014 @ 09:16:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Uvedl jsem ti konkrétní místo našeho učení, jeho význam jsem nikam neposunul "...
V tomto s tebou souhlasím, tak jsem to ve smyslu i mínil. To posunutí smyslu oproti Písmu za tebe udělali tvůrci a vykladači vašeho učení, ty jsi už jenom reprodukoval.
Skutečné Písmo ve smyslu učí, že jsme byli spaseni, že naše spasení probíhá a že stejně potřebujeme být spaseni i v okamžiku smrti, v okamžiku našeho přechodu do věčnosti.
(Žd 9,27-28)
A jako je lidem uloženo jednou zemřít, a potom přijde soud,
tak byl i Kristus jednou obětován, aby vzal na sebe hříchy
mnohých, a těm, kdo ho očekávají, se podruhé ukáže bez hříchu,
aby je spasil.
Že naše spasení Kristem v minulosti není ještě žádnou zárukou našeho spasení na věčnosti, jsem zde už vysvětloval mnohokrát.
Jen člověk s clonou chybného učení na očích může nevidět, že spaseni spásou věčnou budou jenom ti, kterí při jeho druhém příchodu Krista svým stavem svatého života očekávají. Že skutečné křesťanské učení učí o Boží podmínce pro věčnou spásu - totiž žít adekvátním křesťanským životem zde na zemi - vytrvávat v dobrém až do konce.
I pro mě je Bůh mojí záchranou, mojí jistotou.
Ale co tím chceš říci?
Potřebuje snad Bůh být spasen? My lidé ano.
A my lidé, na rozdíl od Boha, býváme nevěrní i svým definitivním předsevzetím, i svým minulým slibům. Rozdíl je mezi námi jednotlivci pouze v tom, do jaké míry naše nevěrnost sahá, nakolik z lidské slabosti svou jistotu znovu a znovu opouštíme.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jistota spasení (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 14. září 2014 @ 22:37:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | (Žd 9,27-28)
A jako je lidem uloženo jednou zemřít, a potom přijde soud, tak byl i Kristus jednou obětován, aby vzal na sebe hříchy mnohých, a těm, kdo ho očekávají, se podruhé ukáže bez hříchu, aby je spasil.
Ahoj Stando.
přečetl jsem si znova svoje příspěvky jestli v nich je to, co sis vymyslel a ponechám stranou tvoje výmysly o mne, které máš v hlavě, protože nejsou důležité.
Chceš li si žít ve lži a psát je sem, je to tvá "svoboda hřešit" a tu ti nehodlám brát.
Jsem rád, že když už cituješ z našeho učení toto místo, nevytrháváš jen první část toho verše o soudu, ale píšeš už i tu část o nás, kteří Ježíše očekávají a to dokonce boldem.
Snad sis tedy toho, co je psáno o křesťanech, konečně všiml?
Rozumíš už tedy, že se nám Ježíš ukáže, aby nás spasil? Nebudeme se spasovat sami svými skutky.
Naše spasení Ježíšem v minulosti nebylo jen v tomto čase, tady na zemi. To, co se stalo na kříži se netýká jenom toho, co se děje tady na zemi s námi, záchrany, kterou jsme v Ježíši zažili a zažíváme. To podstatné, co Ježíš udělal, se týká věčnosti s Bohem. Záchrana, kterou žijeme s Bohem tady na zemi, je jen malinká část, nedokonalý odlesk.
S Ježíšem jsem třeba zažil uzdravení těla. Bůh se mne dotknul a byl jsem ve vteřině, v mžiku uzdraven. Ale přeto nejsem teď 100% zdavý, trápí mne některé nemoci. A to i dost nepříjemně. Modlím se za udravení, očekávám Boží zásah, ale i když se nestane za celou dobu tady na zemi, tak v nebi už žádná nemoc ani žádné trápení nebude. A přesto věřím, že Ježíš vynesl na kříž všechny naše nemoci, naše bolesti, všechnen náš hřích a trest.
Kdyby sis naše učení četl od toho místa co cituješ dále, přečetl by sis, že:
Ježíš řekl: Hle, tu jsem -- v svitku knihy je napsáno o mně --, abych vykonal, Bože, tvou vůli. V této vůli jsme posvěceni skrze oběť těla Ježíše Krista jednou provždy.
Každý kněz stojí a koná denně službu a častokrát přináší stejné oběti, které nemohou nikdy odstranit hříchy.
Ježíš však přinesl jedinou oběť za hříchy a navždy usedl po pravici Boží a nadále jen čeká, až jeho nepřátelé budou položeni za podnož jeho nohou. Neboť jedinou obětí učinil navždy dokonalými ty, kteří jsou posvěcováni.
Dosvědčuje nám to i Duch Svatý, neboť po slovech: ‚Toto je smlouva, kterou s nimi uzavřu po těch dnech, praví Pán: budu dávat své zákony do jejich srdce a napíši je do jejich mysli,‘ dodává: ‚a na jejich hříchy a jejich nepravosti již nikdy nevzpomenu.‘
Ten, který dal slib, je věrný. Ježíšův skutek v minulosti a jeho slovo je zárukou toho, co se bude dít dále.
Proto jeho věrnost jsme a budeme s Bohem.
Toník |
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jistota s (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 15. září 2014 @ 11:07:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Spasení je v osobě Krista. Spasení je V Kristu, spasení není VNĚ Krista. Věřit Kristu, věřit Jeho slovům, věřit v Jeho milost, je to samé jako věřit v Jeho jistou spásu. Vírou jsme spasení! Spása je ve víře, V Krista. Spása není ve víře ve svůj příkladný život! Spása není ve skutcích, je ve víře! Vytrvání až do konce znamená jen jedno jediné- NEODMÍTNUTÍ Krista a Jeho spásy, NEODMÍTNUTÍ ve víře! To je život víry. A víra bez skutků? Většina modloslužebníků si neuvědomuje, že víra bez (dobrých) skutku není vůbec víra. Je to pouhé náboženské přesvědčení, u kterého jsou skutky povětšinou zákonické, či modloslužebné. Tedy skutky zlé. Nikdy ne skutky v dobré, skutky v pravdě. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jisto (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 15. září 2014 @ 11:25:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | A jsou to právě modloslužebníci, kteří chtějí vidět skutky "víry", jako skutky modloslužby. Skutky náboženských obřadných úkonů, skutky záslužné, skutky určené papežským *****m. A když tyto "skutky" víry vidíš Oko, řekneš: To je správný "křesťan", každou neděli je v kostele, na kůru si může strhnou hlasivky, všechny "svátosti" má obřadně ošéfované. Jenže to nejsou dobré skutky víry, to jsou zlé skutky nevíry- náboženského přesvědčení, mylně nazývaného jako víra. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jistota s (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 15. září 2014 @ 20:55:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | | Nejsem si jist, zda zrovna i vy patříte mezi ty, kdo Ježíše očekávají.
No, to ani nemusíš.
Je, pokud ti mohu radit, podle sebe a svých postojů nesuď ostatní.
Zkus si představit, že nežijí to co ty a neuvažují jako ty. Byť to pro tebe asi bude těžké.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jistota spasení (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 13. září 2014 @ 09:48:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Jestli jsem tě pochopil, tak ty máš vymyšlené tak, že pan farář udělá s konvičkou jakousi "dočasnou spásu", "pro tento svět""...
Toníku,
ty že jsi byl někdy aktivním římskokatolíkem? Opravdu? Nepleteš se v tom?
Jak to, že jsi tak rychle zapomněl, co římskokatolická církev o křtu učí doopravdy?
Křtít může v odůvodněných případech každý člověk, nikoli jen farář a konvičku ti může klidně zapůjčit domů, aby sis mohl zalívat rajčata. Konvička ke křtu nutně potřebná vůbec není. Ani farář ke křtu nutně potřebný není.
Znovuzrození člověka starého do Božího dítěte ve křtu je výlučně dílem Ducha svatého a člověk k němu nemůže nic přidat ani ubrat.
Ve křtu jsme spaseni výhradně milostí Boží, je to výhradně Boží skutek!
Církev při křtu vyznává jen svou víru a v osobě faráře zajišťuje, že křest proběhl správně podle učení církve (Mt 28,19) a farář tedy potvrzuje a svou osobou zaručuje, že pokřtěný se stal opravdu údem římskokatolické církve.
Spasení ve křtu není jen pro tento pozemský život, je už navěky. Člověk, obléknutím Krista ve křtu (Gal 3,27) dostává pečeť toho, kterého oblékl - je už křesťanem navěky - kristovcem.
Dále už může být jen křesťanem buď dobrým, věrným - nebo křesťanem nevěrným, od Krista odpadlým.
..." U nás, v našem společenství to máme tak, že Bůh
dělá dlouhodobé věci, věčné věci, trvanlivé věci (podle toho se také ty
věci poznají a rozliší od díla člověka, které je prchavé a moc nevydrží)
"...
V tom našem splečenství používáme zdravý rozum, neopouštíme jej pro bezduché citování vytrhovaných veršů.
A ten náš rozum svědčí o tom, že Bůh dělá jak věci trvalé (nepomíjivé), tak i věci prchavé (pomíjivé). Také náš hmotný viditelný svět je Božím dílem a moc dobře víme, že nepatří mezi Boží díla nepomíjivá, že i náš svět jednou pomine. Také pomíjivá a prchavá duha je Božím dílem.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jistota spasení (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 14. září 2014 @ 22:45:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | ty že jsi byl někdy aktivním římskokatolíkem? Opravdu? Nepleteš se v tom?
Jak to, že jsi tak rychle zapomněl, co římskokatolická církev o křtu učí doopravdy?
Křtít může v odůvodněných případech každý člověk, nikoli jen farář a konvičku ti může klidně zapůjčit domů, aby sis mohl zalívat rajčata. Konvička ke křtu nutně potřebná vůbec není. Ani farář ke křtu nutně potřebný není.
Koukám, že tonoucí se stébla chytá a opět už jsi od tématu odběhl k osobním invektivám.
Pokud by tě to zajímalo, tak samozřejmě vím, že svátost křtu může provádět jakýkoliv člověk.
A ty jsi byl někdy aktivním římským katolíkem? Opravdu? Nepleteš se v tom?
A už víš, že pro platnost svátosti křtu je třeba správná formule, materie a úmysl, ale není třeba víry ani jednoho z účinkujících?
A ten náš rozum svědčí o tom, že Bůh dělá jak věci trvalé (nepomíjivé), tak i věci prchavé (pomíjivé). Také náš hmotný viditelný svět je Božím dílem a moc dobře víme, že nepatří mezi Boží díla nepomíjivá, že i náš svět jednou pomine. Také pomíjivá a prchavá duha je Božím dílem.
Já vím. A stejně tak jako svět je pomíjivé to vaše spasení ve svátosti křtu.
V tom se právě spasení v Ježíši Kristu liší. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jistota spase (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 15. září 2014 @ 11:17:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Pokud by tě to zajímalo, tak samozřejmě vím, že svátost křtu může provádět jakýkoliv člověk. "...
Když to tak samozřejmě víš, co je pro křest podstatným a co nepodstatným, proč jsi zde tedy mával farářem a konvičkou?
..."A už víš, že pro platnost svátosti křtu je třeba
správná formule, materie a úmysl, ale není třeba víry ani jednoho z
účinkujících?"...
Znovu jsi zcela vedle.
ŘKC učí, že bez víry nelze křtít, víra je nezbytnou podmínkou pro křest. Proto je v církvi zavedeno období katechumenátu - doba intenzívní duchovní přípravy na křest.
(KKC §186)
Apoštolská církev již od počátku vyjadřovala a předávala svou víru v
krátkých a pro všechny závazných formulích. Ale již velmi brzy církev
také chtěla shrnout podstatu své víry do soustavně uspořádaných výtahů,
určených hlavně čekatelům na křest. „Tento souhrn víry nebyl sepsán
podle lidských názorů, nýbrž bylo z celého Písma vybráno to, co je v něm
nejdůležitější, a tak bylo podáno v úplnosti jediné učení víry. A jako
sémě hořčice obsahuje ve zcela malém zrnku mnoho větví, tak tento souhrn
víry zahrnuje do několika slov celé poznání pravé zbožnosti obsažené ve
Starém i Novém zákoně.“
Řecké slovo „symbolon“ označovalo polovinu rozlomeného předmětu (např.
pečeti), která sloužila jako poznávací znamení. Rozlomené části se
přiložily k sobě, aby se tak ověřila nositelova totožnost. „Symbol víry“
je tedy znamením k zjištění totožnosti a znamením společenství
věřících. Slovem „symbolon“ se později označoval soubor, sbírka nebo
souhrn. „Symbol víry“ je soubor základních pravd víry. Z toho vyplývá,
že tvoří první a základní opěrný bod katecheze.
Poprvé se „vyznání víry“ pronáší při křtu. „Symbol víry“ je především
křestním symbolem. Protože se křest uděluje „ve jménu Otce i Syna i
Ducha svatého“ (Mt 28,19), jsou pravdy víry, vyznáváme při křtu,
seřazeny podle svého vztahu ke třem osobám Nejsvětější Trojice.
Vyznání je tedy rozděleno na tři části: „První část je věnována první
božské osobě a obdivuhodnému dílu stvoření; druhá je vyhrazena druhé
božské osobě a tajemství lidského vykoupení; třetí se zabývá třetí
božskou osobou, zdrojem a základem našeho posvěcení.“ To jsou „tři části
naší (křestní) pečeti“.
Křesťané jsou křtěni „ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého“ (Mt 28,19).
Před křtem odpovídají „Věřím“ na trojí otázku, kterou se od nich žádá,
aby vyznali svou víru v Otce, Syna i Ducha svatého: „Víra všech křesťanů
má svůj základ v Trojici.“
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jistota s (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 15. září 2014 @ 11:35:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ŘKC učí, že bez víry nelze křtít, víra je nezbytnou podmínkou pro křest.
Sereš si do vlastního katolického koryta modloslužebníku.
Jakou víru má kojenec? Snad "víru" svých rodičů a kmotrů. To je v pravdě stranické, respektive náboženské přesvědčení. Což ostatně dokazují slova černo*****lníků při "křtu" kojenců. "Malé děti je možné křtít, když se za ně rodiče a kmotři zaručí, že je přivedou k víře v Boha"
Takže buď jde o neplatný a nesplnitelný slib, nebo nejde o víru, ale o stranicko- náboženské přesvědčení. To lidé předávat bezpochyby jistě umí.
1) Který člověk se může zavázat slibu, kterému může dostát je Bůh, když dává ve své milosti dar víry?
2) Jaká je víra u kojence?
|
]
Ukázka jednoho, který padl a přesto si myslí, že stojí... (Skóre: 1)
Vložil: martino v Pondělí, 15. září 2014 @ 20:35:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Myslivec
"Sereš si do vlastního katolického koryta modloslužebníku."
nebo
Jakou víru má kojenec? Snad "víru" svých rodičů a kmotrů. To je v pravdě stranické, respektive náboženské přesvědčení. Což ostatně dokazují slova černo*****lníků při "křtu" kojenců.
Martino
Ukázka také jednoho vulgárního fanatika, co si myslí, že je křesťan a nezná ani Písmo sv., jak ho zde vytrvale koupu v neznalosti. Ani neví, že apoštol sv. Pavel mluví o křtu a nikoliv o obřízce:
"V něm jste obřezáni obřízkou, která není udělána lidskou rukou; obřízka Kristova je odložením celého nevykoupeného těla. S Kristem jste byli ve křtu pohřbeni a spolu s ním také vzkříšeni vírou v Boha, jenž ho svou mocí vzkřísil z mrtvých." (Kol 2,11-12)
Myslivec ani neví, že obřízka se praktikovala u dětí, ale sv.Pavel křesťanům káže že pro křesťana se již nepraktikuje obřízka, ale křest.
Nebo
Poslouchala nás i jedna žena jménem Lydie, obchodnice s purpurem z města Thyatir, která věřila v jediného Boha. Pán jí otevřel srdce, aby přijala, co Pavel zvěstoval. Když byla ona a všichni z jejího domu pokřtěni, obrátila se na nás s prosbou. (Sk 16,14-15)
Píše se zde, že všichni z jejího domu, tedy včetně dětí. V každém domě byli děti.
V pozdravu 1. listu Korintským Pavel vzpomíná:
Pokřtil jsem i rodinu [doslova: domácnost] Štěpánovu." (1 Kor 1,16)
Můžeme se domnívat, že i Timotej byl pokřtěn jako dítě a vychován v křesťanské víře podle známého verše:
Od dětství (apo brefús) znáš svatá Písma, která ti mohou dát moudrost ke spasení, a to vírou v Krista Ježíše. (2 Tim 3,15)
Nikde v Písmu sv. ani v Tradici ani v Učení Církve není jediné písmenko, že by děti nesměli být křtěni. Církev za 2000 let toto Satanské učení, odpírat dětem křest nepraktikovala. |
]
Re: Ukázka Martina, který padl a přesto si myslí, že stojí... (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 15. září 2014 @ 20:59:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Tys rezignoval na vlastní rozum Martino, nestůj a koukej mazat pro pivo! Tak zaškolil jsem zručně, papežského antikrista učně. A neser si do koryta svého, žrát budeš jen ty z něho.
Jen piš Hade, piš, piš, piš. Však ty víš, že nemáš v světě tomto žádnou skrýš. |
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jistota s (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 15. září 2014 @ 18:41:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Znovu jsi zcela vedle.
ŘKC učí, že bez víry nelze křtít, víra je nezbytnou podmínkou pro křest. Proto je v církvi zavedeno období katechumenátu - doba intenzívní duchovní přípravy na křest.
Ahoj Stando.
ŘKC tedy už neučí ten automat na milost? Už neplatí exopereoperato?
To jsem nevěděl. Říkal jsem ti, že se od našich časů ŘKC zázračně proměnila.
Když se tedy stane, že nějací nevěřící rodiče přinesou svoje miminko spolu s nevěřícími kmotry k panu faráři, který je sám také nevěřící a požádají o křest, protože mají úmysl, který měla ŘKC vždycky a kněz ten křest fakticky správně provede vodou se správnou křestní formulí a napíše křestní list (a to celé není nijak extra vyjímka), bude ta svátost křtu platná, nebo nebude?
Nás ještě učili, že to bude platná svátost křtu, jen nedovolená. Za nás nebyla platnost svátostí závislá na víře a svatosti jejich účastníků, ale svátosti v ŘKC fungovaly prostým udělením.
Kdy to prosímtě kdo tak zázračně proměnil, že teď už je to jinak a na svátosti je potřeba víra?
Samozřejmě, že jsou mi jasné tvoje kličky, do kterých se motáš a to, že neumíš číst a o to více si dokážeš domýšlet. V tomto se totiž ŘKC nezměnila a platnost svátostí je Stando v ŘKC stejná dnes jako před třiceti lety.
To jen ty už jsi svými motanicemi na Granosalis zcela vedle.
Protestantské prostředí ti nedělá "dobře".
Když to tak samozřejmě víš, co je pro křest podstatným a co nepodstatným, proč jsi zde tedy mával farářem a konvičkou?
Pokud by tě to zajímalo, přečti si znovu můj příspěvek. Čti si v něm, co jsem v něm napsal a zkus si odmyslet, co sis do něj domyslel a není v něm.
Komentoval jsem v něm spásu pro tento svět ve svátosti křtu, kterou máš od Boha zadarmo, z milosti a bez tvých skutků a tu druhou spásu, dokonalou a věčnou, kterou dosáhneš svou vytrvalostí a splněním podmínek (snad), do kterých se ti převrátila Boží zaslíbení.
Toník
|
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: J (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 15. září 2014 @ 21:31:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | A jaký dává smysl, že někdo nemůže být pokřtěný pro nevíru někoho jiného?! Hmmm??? Cožpak křest závisí na víře, či nevíře jiného člověka?? Hmmm??? Přečetl sis něco o křtu v Písmu? Hmmm??? Čti dobře! V Písmu, ne katechismu!! |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: J (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 15. září 2014 @ 21:51:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | A proč by to všichni jako nevěřící vlastně dělali?
No, četl jsi můj příspěvek? Psal jsem to v něm.
Obvykle to dělají proto, "že se to tak dělá". Donutí je k tomu společenské konvence, případně některý z aktivnějších příbuzných (obvykle babička, strýček) nebo sousedi. V Polsku a podobných státech je donutí většina. Protože věřící faráři obvykle dodržují alespoň pravidla ŘKC a miminku nevěřících svátost křtu neudělí, musí vyrazit za těmi, kteří pravidla neberou tak vážně, což může být třeba v sousední farnosti.
A je legrační tvoje hraná neznalost.
Možná že na Moravě je to jinak než to známe z Čech, z Itálie, z Peru či z Polska? Že tam něco takového vůbec, ale vůbec, docela zcela jasně, čistě pravdivě a ve vaší svobodě hřešit vůbec neznáte?
Dává ti to smysl?
Ne, samozřejmě nedává. Je to úplně totální nesmysl.
To jsem ti psal mnohokrát, že jsme křesťani, věšříme Bohu, Ježíši, apoštolům, prorokům. Víme, že děti těch, co patří Ježíši Kristu, patří také Ježíši Kristu a děti těch, co patří Hříchu, patří také Hříchu. Zase to tvoje hypotetické "kdyby"?
Ne, to není hypotetický případ, ale velmi praktický a ne až tak vyjímačný případ.
Když už ses elegantně vyhnul tématu, o kterém jsem psal a odbočil k tvému osobnímu útoku na mne a vyhnul se i odpovědi k tématu svátostí kdejakým úhybným manévrem, a vrátím se teď zpět k tématu svátostí:
Jak je to teď se svátostmi v ŘKC a co vás učí?
Je platnost svátostí v ŘKC závislá na víře či svatosti těch, kteří se svátostí účastní? Nebo platnost svátosti závisí na úmyslu, materii a formuli?
Pokud závisí na víře aktérů, tak jsem samozřejmě vedle. Psal jsem ti, že jsem z ŘKC mnoho let pryč a nevím co všechno kromě toho očistce se vám tam zázračně proměnilo. Ale jestli se už proměnily i svátosti a jsou závislé na kvalitě lidí, co vám tam vlastně zůstalo? Alespoň Královna Nebes je pořád ještě stejná? Nebo se taky už proměnila?
Ale z tebe a tvých veletočů a kliček jsem taky vedle ;-)
Když se vrátím k tématu:
Pochopil jsi, že já nejsem svoje spása, abych mohl ohrozit svou spásu, ale že moje spása je Ježíš Kristus?
Pochopil jsi, že já nejsem svoje jistota, abych se sám na sebe postavil, ale že moje jistota je Ježíš, jeho slovo?
Pochopil jsi, že vydat Bohu nepotřebujeme svoje silné stránky, to, co se nám daří, ale svoje slabosti, bolesti, nemoci, svoje nedostatky, ve kterých se nám nedaří? Že Bohu nepotřebujeme vydat jen to dobré, co dokážeme, ale právě to zlé, co se nám nepovede, co zkazíme, co je třeba napravit?
Pochopil jsi, že Bohu vydáváme svůj život právě proto, že víme, že v člověku není žádná jistota?
Toník |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 17. září 2014 @ 10:02:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Vůbec nemám potřebu se vyhýbat jakémukoli tématu, ale předně musí to téma mít smysl. Ty zde v tomto případě hypoteticky soudíš víru jiných lidí a tvrdíš o ní, že není žádná a přesto jdou křtít. Jak chceš své tvrzení dokázat?
Já říkám, že do lidského srdce vidí jenom Bůh a ten zná pravé vnitřní důvody, proč někdo žádá o křest.
Platnost křtu závisí na správnosti provedení - formuli (návod v Mt 28,19) - křest třeba v církvi československé, kdy se přidávala navíc formule : "křtím tě ve jménu československého státu" byl křtem neplatným.
Závisí také na materii - bez vody člověk člověka nepokřtí.
Závisí také jistě na úmyslu křtít. Každé polití vodou není křtem.
Křest je také podmíněn vírou křtěnce (katechumena).
Proto před křtem bývá pečlivá příprava vyučení ve víře, aby se vyloučil jen tak nějaký chvilkový rozmar a aby člověk měl vůbec šanci následně ve víře růst a ji v životě praktikovat.
Miminka se pak křtí na víru rodičů a kmotrů (kmotr musí být biřmován), křtí se na víru celé katolické církve. Církev přijímá křtěnce do svého společenství a svojí vírou (v osobě rodičů a kmotrů) slibuje výchovu dětí ve víře v Krista. Neslibují za miminko víru, ta je Božím darem, slibují vyučení, vedení miminka k víře.
Víra je však vždycky nutným předpokladem, který musí křtu předcházet.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 17. září 2014 @ 10:24:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Platnost křtu závisí na správnosti provedení...vono se Kristus asi někdy utne když křtí ohněm Ducha! Závisí také na materii ...Duch svatý a materie?? Závisí také jistě na úmyslu křtít...Úmysl a víra??
Křest je také podmíněn vírou křtěnce...Pozor oklika!!! U kojenců "vírou" tedy náboženským přesvědčením někoho jiného!
Miminka se pak křtí na víru rodičů a kmotrů (kmotr musí být biřmován), křtí se na víru celé katolické církve...Křest na víru někoho jiného? Takže křtít lze v zástupné víře, bez víry vlastní!!! Větší duchovní degradace víry a křtu neexistuje!!!
Víra je však vždycky nutným předpokladem, který musí křtu předcházet...Pozor! Přichází velké katolické ALE!!..Miminka se pak křtí na víru rodičů a kmotrů (kmotr musí být biřmován), křtí se na víru celé katolické církve...
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 20. září 2014 @ 09:57:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Křest na víru někoho jiného? Větší degradace víry neexistuje! "...
(Joz 24,15)
Jestliže je však ve vašich očích
nežádoucí, abyste sloužili Hospodinu, vyberte si dnes, komu budete
sloužit: Zda bohům, kterým sloužili vaši otcové, když byli za řekou, nebo zda bohům Emorejců, když sídlíte v jejich zemi. Já a můj dům budeme sloužit Hospodinu.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 24. září 2014 @ 20:31:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Správně! Sloužit Hospodinu! Ne papežskému antikristu, který ti již v dětství vymyl mozek svým zákeřným "neomylným" učením! |
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jistota spasení (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 12. září 2014 @ 19:27:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | ..."Ježíš je všemohoucí, Stando.
Právě naprosto pasivní negativistické lidi žijící uprostřed hříchu a
deprese světa za doprovodu model a pověr, s naprosto zničeným životem,
na konci, když už to docela vzdali, dokáže Ježíš zachránit moc dobře. "...
Naprosto souhlasím.
Ale vždycky zde musí být přítomen lidský svobodný souhlas, otevření srdce ze strany člověka, na které Ježíš zaklepe. Ježíš se nevlamuje do lidského srdce násilím. Neudělá "Čáry, máry, fuk" a nepromění jen tak každého zatvrzelého hříšníka v kajícníka.
Nabízí záchranu - ale ta musí být ze strany člověka svobodně přijata a člověkem skrze pokání a obrácení ve spolupráci s Duchem svatým teprve realizována.
|
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jistota spasení (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 13. září 2014 @ 10:17:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | A znovu verše Písma vytrháváš, zobecňuješ, posunuješ jejich význam docela jinam.
Hovořil zde snad apoštol k lidem, kteří byli ještě ve stavu pasivity a beznaděje, nebo už k lidem, kteří už sami a s radostí dávno otevřeli svá srdce Bohu a byli už aktivními křesťany?
Nevidíš v tom snad žádný rozdíl?
(Fp 2,12)
Proto, moji milovaní, jako jste vždycky
poslouchali, nikoli jen v mé přítomnosti, ale nyní mnohem více v mé
nepřítomnosti, s bázní a chvěním uvádějte ve skutečnost svou záchranu. Neboť Bůh je ten, který ve vás působí i chtění i činění podle své dobré vůle.
Bůh jistě každému ochotně dá dar chtění a činění, ale s nikým nemanipuluje, nikomu své dary nevnutí bez jeho vědomí a souhlasu. Jen ten člověk, který k tomu dá svůj souhlas a otevře své srdce Bohu - tak jen v takovém srdci Bůh dále působí chtění i činění podle Božího řádu. Jen takový člověk realizuje svůj duchovní růst s Bohem.
Říkáme tomu také poznávání a naplňování Boží vůle, naplňování individuálního Božího plánu s každičkým z nás v životních situacích, které přicházejí a my je musíme řešit skutky, které pro nás nebeský Otec připravil. Díky tomu roste zpětně naše víra k dokonalosti, zostřuje se naše schopnost rozpoznávání Boží vůle.
Řečeno polopatisticky: Náš pozemský život je zároveň i naší školou, jakýmsi cvičištěm, ve kterém si obrušujeme chyby a nedostatky (zbavujeme se nadbytečného "tuku"), je přípravou pro život s Bohem na věčnosti. Zároveň je ale také už nyní našim podílem, už nyní naší účastí na Boží symfonii stvoření - má se tedy stát uměleckým dílem.
To však nejde bez námahy a bez odříkání.
(1 Kor 9,25-27)
A každý, kdo závodí, je ve všem zdrženlivý. Oni to ovšem
dělají, aby získali pomíjející věnec, my však nepomíjející.
Já tedy běžím takto, ne jako v nejistotě; takto bojuji, ne
jako bych bušil do větru.
Raději své tělo tužím a podrobuji do služby, abych snad,
když kážu druhým, nebyl sám vyřazen.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jistota spasení (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 14. září 2014 @ 23:00:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | A znovu verše Písma vytrháváš, zobecňuješ, posunuješ jejich význam docela jinam.
Hovořil zde snad apoštol k lidem, kteří byli ještě ve stavu pasivity a beznaděje, nebo už k lidem, kteří už sami a s radostí dávno otevřeli svá srdce Bohu a byli už aktivními křesťany?
Nevidíš v tom snad žádný rozdíl?
Podle sebe a svého uvažování nesuď ostatní.
Bůh mi dal chtění i činění ve chvíli, kdy jsem ještě nebyl aktivním křesťanem.
A nebyl jsem sám. Znám takových lidí více.
Nemyslím si, že by někdo jiný než Bůh dával dobré chtění a činění (například chtění být zachráněn ze hříchu a smrti v Ježíši).
Takže určitě nevytrhávám a neposunuji, ale klidně zobecňuji v tom máš pravdu. nevidím rozdíl v tom, kdy mi dal Bůh touhu po záchraně tehdy a teď.
Bůh jistě každému ochotně dá dar chtění a činění, ale s nikým nemanipuluje, nikomu své dary nevnutí bez jeho vědomí a souhlasu. Jen ten člověk, který k tomu dá svůj souhlas a otevře své srdce Bohu - tak jen v takovém srdci Bůh dále působí chtění i činění podle Božího řádu. Jen takový člověk realizuje svůj duchovní růst s Bohem.
To je dobře, že víš, že Bůh nikoho nemanipuluje.
Pokud člověk chce mít "svobodu hřešit" a nechce být jistě spasen Ježíšem, Bůh ho určitě nezmanipuluje a nic mu nebude nutit, natožpak svoje dary, které Bůh neodnímá a nedává na zkoušku.
Pokud tedy skutky toho člověka v jeho "svobodě hřešit" nebudou donebevolající. Pak Bůh toho člověka klidně zastaví, třeba i přímým násilím.
Ale manipulecí ne. Manipulace není Božím způsobem jednání.
Jen je naivní se domívat, že člověk s kamenným srdcem, který duchovním věcem nerozumí a ani nechce, otevře sám své srdce Bohu.
Zkus si někdy prohlídnout kámen.
Kámen se totiž nedá otevřít. Ten je je potřeba vyměnit.
Náš pozemský život je životem pro Boha.
Není to ani zkouška, jako když žijí lidi na hromádce aby si ozkoušeli jestli jim to spolu vyjde a zda jim ten druhý vyhovuje, ale je to už život na ostro.
Není dokonalý, ale je opravdový.
Toník |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jistota spase (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 15. září 2014 @ 11:03:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."nevidím rozdíl v tom, kdy mi dal Bůh touhu po záchraně tehdy a teď."...
Bůh tuto touhu dává úplně všem lidem bez rozdílu. Protože Bůh chce, aby byli všichni spaseni a došli poznání pravdy (1 Tim 2,4). Tento dar však musí každý člověk adekvátně ve svobodě svých rozhodnutí přijmout. Až pak jej mohou zužitkovat a rozmnožit jako svěřenou hřivnu. Někteří lidé však tento dar touhy po Bohu v sobě udusí, odmítnou - svěřenou hřivnu zakopou.
Rozdíl mezi jednotlivými lidmi tedy není v obdarování, ale až v přijetí tohoto daru. A o tom jsem psal v předcházejícím komentáři.
Jako už tradičně jsi zase trošku mimo.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jistota s (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 15. září 2014 @ 11:13:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Meleš blbosti. Spasení je V Kristu, ne Vně Krista! Spása není hřivna!! Spásu nemůžeš přijmout, můžeš ji však přestat odmítat. Odmítat v osobě Krista, který se ti v pravdě Ducha chce dát poznat. To On chce, ne ty! Ty jsi jen hříšník, který doposud milost Krista odmítá, ale přitom se snaží si milost Krista nějak zasloužit a vydobýt. Těžký boj, co?! |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jistota s (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 17. září 2014 @ 06:23:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | | Stando, chápu. Je pro tebe důležité velmi podrobně rozebrat to, v čem žijete. Nejsem si jistý, že když Bůh člověku dává chtění a činění, že člověk je tak mocný a silný, že dokáže Bohu odolat.
Spíše je to tak, jak to napsal z Boží milosti prorok a jak to z písma (které tehdy podle některých neinformovaných lidí neexistovalo) citoval Ježíš:
Oslepil jejich oči a zatvrdil jejich srdce, aby očima neuviděli a srdcem neporozuměli, neobrátili se, a já je neuzdravil.
Samozřejmě, že kdo věří v sebe, své skutky a svou vytrvalost a má zatvrzelé srdce, odolává Boží milosti. A protože si zakládá sám na sobě a svých skutcích, tak ve své "logice" nerozumí, že není silnější než Bůh.
„Nereptejte mezi sebou. Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne Otec, který mne poslal; a já ho vzkřísím v poslední den. V Prorocích je napsáno: ‚A budou všichni vyučeni od Boha.‘ Každý, kdo od Otce uslyšel a vyučil se, přichází ke mně.
Ne že by někdo Otce viděl, kromě toho, kdo je od Boha; ten viděl Otce.
Kdo věří ve mne, má život věčný.
Já jsem chléb života. Vaši otcové jedli v pustině manu, a zemřeli. Toto je chléb, který sestupuje z nebe, aby ten, kdo z něho jí, nezemřel. Já jsem ten živý chléb, který sestoupil z nebe. Kdo jí z tohoto chleba, bude žít na věčnost. A chléb, který já dám za život světa, je mé tělo.“ Ze své zkušenosti a svého světa, ve kterém žiju, jsem poznal, že Boží milost je neodolatelná: Na rozdíl od Dáblových úkladů.
Ale samozřejmě chápu, že někdo žije ve světě, ve kterém je to naopak, převráceně k tomu, co žijeme my.
Toník |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jisto (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 20. září 2014 @ 09:52:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Ze své zkušenosti a svého světa, ve kterém žiju, jsem poznal, že Boží milost je neodolatelná"...
I ďábel poznal Boha, poznal důvěrně jeho milost a přesto dneska lidem škodí, staví se proti Bohu.
Také osobně nechápu, jak může někdo odolat Božímu volání. Ale svět kolem nás dostatečně často ukazuje, že to v mnoha případech u různých lidí zatím možným je.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jistota spasení (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 12. září 2014 @ 09:56:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ |
Stando, když něco nechceš, počítej s tím, že ti to Bůh nedá.
Ale podle stavu svého srdce neposuzuj situaci, ve které nejsi, boty, "ve kterých jsi neušel ani kousek". Tohle, co si myslíš, je dané jen tím, že nemáš tu zkušenost. Když se ti písmo a situace křesťanů převrací do nepodoby ve stylu " když už jsi spasen není o co bojovat" tak to neznamená, že to tak mají i lidi, které Bůh zachránil.
Ale tohle vaše uvažování je jen a jen vaše. To je uvažování tvrdého, kamenného srdce, uprostřed hříchu a smrti, daleko od Boha. Nemá nic společného s lidmi, které Bůh zachránil, s lidmi, kteří jsou blízko Bohu díky oběti Ježíše Krista, díky jeho spáse.
Pokud vám to nedochází, zkuste si třeba představit Marii, maminku Ježíše (o které snad věříte, že je jistojistě spasená?) a představit si, jestli byste tyhle svoje převrácené postoje, které přisuzujete křesťanům, přiřkli i jí.
Ta záchrana totiž nevede k tomu, k čemu vás vede vzpoura proti Bohu a co ty věrně popisuješ ve svém příspěvku že bys udělal, ale vede k opaku. Boží milost nevede k převrácenostem a k "dovolení boha hřešit" a k omlování zla že "zlo Bůh schvaluje", ale Boží milost vede k pokání, obrácení k Bohu, k ochraně od hříchu, vede k pokoji, radosti, k pokoře a Boží bázni.
Ta záchrana vede k opačným postojům, než které máte, žijete a tady věrně popisujete. Postoje toho nového, "masitého" srdce od Boha jsou: Když už jsem spasen, budu se stranit hříchu, protože teď to má smysl. Když už jsem zachráněn, budu žít pro Ježíše. Když už jsem zachráněn, tak má teprve smysl napravit, co jsem pokazil. A proto to také lidé, kteří jsou spaseni, dělají. Podle toho se taky poznají.
Toník
|
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jistota spasení (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Neděle, 14. září 2014 @ 21:13:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Nejsi spasený pro svou věrnost, jsi spasený pro věrnost Božího Syna!
Žít až do smrti v čem, v té vaší černo*****lnické "milosti posvěcující"? Snažit se o spásu vlastní lidskou silou? Znásilňovat svobodu víry do katolického extrému? To je vole marný boj! Ty se snažíš udržet si spasení svojí vlastní silou! Spása není externí. Spása je interní. Je pouze a jenom v osobě Krista. Kristus je spása. A kdo Kristu věří, ten je spasený. Skutkem, vlastní silou, si spásu nezasloužíš, ani si ji neudržíš. Kdo ve víře zůstává v Kristu, zůstává i v Jeho milosti a tedy i spáse. Jenže abys toto v pravdě Ducha přijal, musel bys napřed přestat sloužit papežskému antikristu, jeho falešným prostředníkům a modlám!!
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jistota spasení (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 14. září 2014 @ 23:25:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Dělají, ale nikoli všichni a nikoli vždycky.
Určitě.
Na zemi jsou různá stáda a různí pastýři.
To stádo ani není moc veliké, jsou v něm nemnozí. Ovce co jsou v tom stádu stádu, slyší hlas svého pastýře a pastýře následují a pastýř se o ty ovečky stará. Občas se v tom stádu nějaká ovečka zatoulá, zaběhne nebo ztratí. Ten pastýř pak nechá 99 oveček vklidu ve stádu a vydá se hledat tu jednu dokud jí nenajde, neošetří ze zranění a nepřivede zpátky.
85 oveček je pak rádo, že je ta jedna ovečka zpátky, protože už to ty ovečky taky zažily a jsou pastýři vděčny i za tu jednu ztracenou co přivedl, 13 oveček ta škola ještě čeká a ta jedna ovečka je nejspíš ve stádu omylem.
Některé ovce v těch stádech jsou, jiné ne. 30 ovcí totiž vůbec neví, že je v nějakém stádu, protože jim to zatím nikdo neřekl a stádo ve kterém by měly být nesnáší, protože jsou zrovna v nějakém konkurenčním. Dalších 60 ovcí se někde toulá a nikdo se o ně nestará, protože pastýři horko těžko drží a hlídají těch zbylých deset oveček, aby také neutekly.
Pokud tedy ti pastýři vůbec stíhají napást sami sebe.
A i těch deset ovcí pastýři hlídají zbytečně.
Čtyři ovečky stejně neutečkou, jelikož jim pastýři při své "vychově" zlámali nožičky, pět oveček má takovou fóbii a strach z útěku že exit ze stáda bude až exitus a ta jedna ovečka zrovna narazila na dveře a skutečnou pastvu.
Toník |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jistota spasení (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 15. září 2014 @ 10:17:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Pastýři ovečkám nohy nelámou, to dělají vlci v rouše beránčím!! Falešní pastýři, kteří vedou stádo do záhuby. Katoličtí "pastýři", pyšně povýšení do kněžského úřadu, který náleží jedině Kristu! |
]
|
|
