Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Oto.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16654, komentáře < 7 dní: 163, komentářů celkem: 429704, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 550 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116606620
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: Zkušenosti života
Vloženo Neděle, 14. červen 2009 @ 15:23:38 CEST Vložil: Stepan

Zamyšlení poslal Willy

V tomto zamyšlení pravděpodobně výjimečně nebudu citovat Boží Slovo - ale ještě nevím, nechám se vést Duchem Svatým. Při přemýšlení o mnohých debatách a probíraných tématech zde na GS a mnohých nedorozuměních, nepochopeních a zčasto zbytečných hádkách o slova, si uvědomuji, že jednou z příčin může být, že tu spolu diskutují na jedné straně ti, kteří mají zkušenosti života - rozuměj božského života a na straně druhé ti, jimž tyto zkušenosti z různých důvodů chybí. Nestojím na straně žádné z těchto skupin, ale je mi jasné, že si nemohou rozumět.

Znázorněme si to na příkladu. Představte si situaci, že někdo ochutnal nějaké opravdu dobré jídlo a druhý si o něm jen něco přečetl v nějaké kuchařské knize, tzn. ví, jak a z čeho se připravuje apod., ale nikdy to jídlo neochutnal. A teď se tito dva pustí do debaty o tom jídle. První bude mluvit o tom, jak je jídlo úžasné, jak náramně chutná a druhý bude mluvit o tom, co je důležité při jeho přípravě. Nikde žádná shoda, žádné porozumění tomu druhému, ačkoli je řeč o tom samém jídle. Takhle mi někdy připadají některé debaty na GS.

Vzpomínám si na jednu nádhernou mladou sestru, která toužila něco prožít s Pánem a "záviděla" těm, kdo se se svými prožitky sdíleli. Tehdy jsem se vrátil z jedné křesťanské konference v zahraničí a ona mě prosila, abych jí okopíroval moje poznámky z oné konference. Pak se však stalo něco jedinečného - na skupince, kde se to odehrávalo, jsme se za tuto sestru modlili, pak jsme na ni vzkládali ruce a ona prožila něco s Pánem, co nebyla schopna popsat, ale hned po té mi řekla, že mé poznámky už nepotřebuje. Ochutnala Krista - "jedla vynikající jídlo", takže už nepotřebovala slyšet ostatní, jak úžasně chutná, nýbrž sama ochutnala a věděla z vlastní zkušenosti, jak je Pán úžasný. Věděla to sice již dříve, ale jen "teoreticky" skrze čtení Písma.

A ještě jedno svědectví. Kdysi jsem byl v jednom katolickém kostele v Praze - chodil jsem tam několik dní a poslouchal kázání při mši. Při jednom z nich jsem slyšel toho, kdo kázal, mluvit o Pánu Ježíši jako by Ho dobře znal a trochu mě to zarazilo, protože se ten člověk jinak moc křesťansky nechoval. A tak jsem se zeptal Pána Ježíše: "Pane, jaktože Tě ten člověk takhle zná a takhle o tobě mluví?" A Pán mi odpověděl asi v tomto smyslu: víš, on mne zná jen ze čtení Písma, ale nezná Mne osobně. On ví něco o Mně, ale nezná Mě; ví jen to, co si přečetl v Bibli, přitom však nezná a nemá Ducha Božího, který by mu Mne v Písmu zjevoval.

Modlím se, Pane Ježíši, aby každý, kdo čte tento článek, pokud se tak již nestalo, měl svoje vlastní zkušenosti života, tj. Tebe jako svého života. Aby poznal tebe osobně takového, jaký skutečně jsi, aby ochutnal a poznal, jak jsi dobrý a aby pak měl ve svém srdci touhu po růstu Tebe jako života v sobě, kterou ty sám naplníš. Pane, rosť víc v nás, dokud v nás nebudeš zformován tak, abys byl všechno ve všem, všemi a ve všech jako Hlava svého Těla, z níž Tvé tělo roste tím, že bere od Tebe výživu pro svůj růst a jako Ten, kdo sám zaujme ve všem první místo. Amen.

Tož tak.


Podobná témata

Zamyšlení

"Zkušenosti života" | Přihlásit/Vytvořit účet | 46 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Neděle, 14. červen 2009 @ 16:04:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
oprava: v modlitbě druhé souvětí - Aby poznal Tebe osobně ..., kterou Ty sám ... Omlouvám se, Pane, Tobě i čtenářům. 

w.



Re: Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: Fabb v Neděle, 14. červen 2009 @ 20:53:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
 
Willy,tvoje poznání a zkušenost.

 
> A Pán mi odpověděl asi v tomto smyslu: víš, on mne zná jen ze čtení Písma, ale nezná Mne osobně. On ví něco o Mně, ale nezná Mě; ví jen to, co si přečetl v Bibli, přitom však nezná a nemá Ducha Božího, který by mu Mne v Písmu zjevoval. <

A nyní moje poznání.Zkoumal jsem na GS jednotlivé přispívatele a vybral jednoho,který se mi jevil přijatelný pro slova,která napsal.Krátce po kontaktu jsem měl sen:viděl jsem mísu hadů,kde ti stočení v klubku měli měli stejnou hnědou barvu,ale ten co z mísy vylézal ke mě,byl modrý.



   




]


Re: Re: Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Neděle, 14. červen 2009 @ 22:04:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Fabbe,

máš výklad toho snu?

w.


]


Re: Re: Re: Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: Fabb v Pondělí, 15. červen 2009 @ 08:34:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ten sen se dá vyložit jako varování,ale je na místě obezřetnost a mít v patrnosti i jinou variantu,aby se člověk neunáhlil.
Josef jim nato řekl:"Což vykládat sny není věc Boží?.."


]


Re: Re: Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Neděle, 14. červen 2009 @ 22:12:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
A znáš Kaz 5,6?


]


Re: Re: Re: Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: Fabb v Pondělí, 15. červen 2009 @ 08:18:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
"A stane se v posledních dnech........a vaši starci budou mít sny".


]


Re: Re: Re: Re: Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: pirmin v Pondělí, 15. červen 2009 @ 08:47:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Chyba. Tohle je Joel.
O církvi, jak ji dnes znám, mluví spíš ta slova Kazatele.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: Fabb v Pondělí, 15. červen 2009 @ 08:52:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Neodpovídal jsem na Kazatel,odpovídal jsem v kontextu ke snu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: pirmin v Pondělí, 15. červen 2009 @ 09:13:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
No jo,
...ty tady vůbec nemluvíš s lidma, jen tapetuješ jejich diskuse biblickými verši.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: Fabb v Pondělí, 15. červen 2009 @ 09:39:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pirmine,jsem na světě již hezkou řádku let,namluvil jsem spoustu slov,slyšel jsem mnoho slov,ale je to stále dokola,jen se mluví(historie je toho důkazem-co konkrétního vyřešil protestantismus-jen další rozpory-a naivní ekumenismus).Došlo mi,že pokud se nevymáním z lidské představy řešení,tak namám šanci.Chci být,tedy důsledný a držet se manuálu,který napsal Bůh.

Ten sen jsem si nenaordinoval ten se dostavil bez mého přičinění,nemám zálibu v žádnému druhu věštění.Ale jsem-li věřící,tak se nemohu tvářit,že jsem nic neviděl,a tak nic nevím.Abych měl alibi pro dny příští"já nic já muzikant".


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: pirmin v Pondělí, 15. červen 2009 @ 09:51:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jo, tomu rozumím. O tomto rozpoložení se píše právě v knize Kazatel.
Akorát že kdo dosáhne této "sytosti dnů", obvykle se stahuje do soukromí, v zimě hnojí stromky a v létě okopává brambory, a přijde-li na bohoslužby, většinou mlčí.
Ale ty máš potřebu chodit na internet a vylepovat verše. To je v "manuálu"? Zdá se mi, že spíš uspokojuješ jakousi potřebu dávat najevo ostatním, jak hluboko jsou pod tebou. Ne? Co jiného znamenají ti hadi? Ten sen sis nevymyslel. Vynesla ho na světlo tvá vlastní duše. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: Fabb v Pondělí, 15. červen 2009 @ 14:43:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jako diagnózu bych to bral,ale v tom snu byl had jiné barvy a ten se plazil ke mě.A to se odehrálo během komunikace,kdy já jsem měl pozitivní mínění o kontaktovaném.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: pirmin v Pondělí, 15. červen 2009 @ 16:49:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
No dobře. Je-li to pro tebe varování, dávej si na nás pozor.
Každopádně chci ocenit, že je s tebou řeč jako s člověkem. Vylepování veršů nemám rád, protože Bibli máme, a ona k nám mluví když ji otvíráme. Na internet chodíme mluvit s lidma. Když pak tady nacházíme jen vlepené verše, je to skoro stejné šlápnutí vedle jako kdybych otevřel Bibli a hle - tam místo Božího slova učení bratra oka...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: Fabb v Pondělí, 15. červen 2009 @ 22:26:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Na závěr chci dodat,že jsem se choval zřejmě jako slon v porcelánu,ale mělo se to stát abych si uvědomil,že šiřit pravdu je třeba
s ohledem na adresáty,kteří jsou důležití.Nejen,že já vím.To nemístné vylepování veršů,mi prostě nedošlo.Už teď se musím  z odstupem sám nad sebou usmívat"zapálený zvěstovatel".


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: Fabb v Pondělí, 15. červen 2009 @ 09:48:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
...i z těchto tvých slov mi přichází poučení a VEZMU SI TO K SRDCI :)


]


Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: ssns v Neděle, 14. červen 2009 @ 16:33:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Další hezký článek, Willy. Díky a k závěrečné modlitbě mohu dodat jen své amen.

PS: Opravdu doufám, že se tu nerozvine dohadování o tom, kdo do které z těch skupin patří:-)



Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: Jaela v Neděle, 14. červen 2009 @ 19:30:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Willy
Dobře napsáno.
Taky se snažím, abych o Hospodinu jenom nemluvila, ale abych uměla mluvit  přímo s Hospodinem. To se pozná, když kazatel mluví o Hospodinu a neumí mluvit s Hospodinem, když není pravdivý. Myslím si, že když svou cestu svěříme Hospodinu, dá nám Ducha svatého a vede nás. V Žalmu 37, 5 je napsáno: Svou cestu svěř Hospodinu, doufej v něho, on sám bude jednat.



Re: Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Neděle, 14. červen 2009 @ 20:35:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ž 37:5 je oblíbený a často v modlitbách používaný verš v naší církvi, jak jednotlivci, tak celou církví.

w.


]


Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 14. červen 2009 @ 21:23:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj Willy.

  Hezký článek, který mohu potvrdit, dokonce z vlastní zkušenosti.

  Sedm dlouhých let svého života jsem žil jako "věřící", který věděl hodně věcí o Bohu, řídil se mnoha různými přikázáními, ale Boha neznal. Když mi to na konci tohoto dlouhého období začalo docházet, bylo to hodně pokořující. Docela chápu, jak pokořující to může být pro člověka, který s velkou známostí o Bohu žije třeba čtyřicet let a pak zjistí, že něco důležitého minul - minul ochutnat to dobré jídlo.

  To, jaký je rozdíl mezi tím vědět něco o dobrém jídle a ochutnat ho jsem poznal až potom, co jsem to jídlo ochutnal.



Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 15. červen 2009 @ 11:28:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jsem rád, že jste se tuvyjádřili k článku většinou kladně. I já měl po jeho přečtení podobné pocity.
Než jsem se nad ním hlouběji zamyslel: Tento článek není jenom hezký, ale přímo vynikající!

Jde totiž k meritu věci, krásně ukazuje rozdílné chápání víry většiny nekatolíků od nás, katolíků.

Willy dělí lidi na dvě skupiny, na teoretiky a praktiky. Já se klidně hlásím k oběma skupinám současně. Nechci být dělen. Kuchař má mít zkušenosti jak s ochutnáváním jídla, tak znalosti receptů z kuchařky.

..."Nestojím na straně žádné z těchto skupin, ale je mi jasné, že si nemohou rozumět."...
Toto je evidentně nepravdou (neříkám lží, protože to může být nevědomé), protože z kontextu článku jasně vyplývá, že i Willy jednoznačně preferuje zkušenost s Bohem, takže evidentně stojí na straně těch, kteří mají zkušenosti s Bohem. Ale kdo z nás by mohl opravdu být proti takovému postoji?


..."někdo ochutnal nějaké opravdu dobré jídlo a druhý si o něm jen něco přečetl"...

V tomto je opravdu veliká hloubka. Pominu teď ty, kteří si o tom jen něco přečetli, ale nerozumí. Ti jsou celkem jasní.

Zaměřme se na to ochutnání opravdu dobrého jídla, protože zde vnímám mezi námi obrovský rozdíl:

Nežijeme totiž proto, abychom jedli, ale jíme proto, abychom žili.


Váš přístup k Bohu je k mé velké lítosti ten první případ:

Jíst vynikající jídlo, které úžasně chutná je výsadou gurmánů, přístupem spotřebního konzumu.
Od "jídla" žádáte mimořádné zážitky, mimořádné projevy Ducha, mluvení jazyky, uzdravování nemocných, vyhánění zlých duchů. Vlastní domněnky, zážitky své fantazie pak naivně vydáváte za odpovědi Krista(A Pán mi odpověděl asi v tomto smyslu:), ve jménu své fantazie jeho jménem vykládáte Písmo - a jste zcela mimo realitu, přesvědčeni o své "pravdě". Úžasnost jste povýšili na cíl, není - li úžasnost, je něco špatně.
Úžasnost zážitku máte za míru opravdovosti - a to je špatně.


Zdravý vztah k Bohu jste obrátili vzhůru nohama.

 "Jíme" proto, abychom žili.

Je to nutnost, podmínka růstu ve víře. Je - li to doprovázeno zvláštními projevy Ducha, či krásnými pocity, je jen dobře. Není nic špatného na tom, mít potěšení z jídla. Ale to není to hlavní, to není cíl, ani záruka opravdovosti. Někdy jsme v situaci zkoušek, kdy se nám zdá, že Bůh k našim modlitbám mlčí. O to ale mohou být naše modlitby cennější a snáze vyslyšeny.

Mohu každého ujistit, že kdo volá z hloubi srdce k Bohu, každému se dostane nějakým způsobem odpovědi. Zažije tuto svou zkušenost. Protože Bůh čeká jen na naše zavolání. Není nikoho, o koho by opravdu nestál.

Můžeme mít hlavu v oblacích - to je jen dobře. Ale musíme přitom stát pevně oběma nohama na zemi. Jinak ztratíme rovnováhu.



Re: Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 15. červen 2009 @ 14:10:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Oko, díky za tyhle komentáře, ve kterých kvalitně vyjadřuješ, jak jsi mimo realitu, ovlivněn tím učením Královny do morku kostí. Tvoje formulace o "hlavě v oblacích", "zvláštních projevech ducha" a dalších mnoho pojmů a formulací tvých myšlenek dobře svědčí o tom, odkud pochází tvoje informace o křesťanství. Ten zdroj známe dobře.

  Je škoda, že pomíjíš sám sebe. Čteš si tu příspěvky křesťanů, evidentně nerozumíš co prožili a o čem svědčí a ani se nesnažíš pochopit, jen stále dokola tapetuješ katolickou ideologií a násilnými výklady bible, do které pracně domýšlíš to, co tam není. Rozumím tomu, proč to děláš, ale nepřipadá ti poněkud zbytečné diskutovat z úrovně kdy ani nechápeš druhou stranu?

  Je trochu jiné něco o křesťanství vědět a křesťanství prožít. Když ho prožiješ, pochopíš, že na duchovních darech, darech Ducha svatého není nic zvláštního, jsou docela normální, tak jako není nic zvlášního na bramboračce nebo na smažených žampionech. Není nic zvláštního na tom, když k tobě Bůh mluví a ty ho slyšíš a můžeš vědět, že je to Bůh - jako není nic zvlášního na tom, že se mnou mluví moji rodiče a já je slyším a můžu vědět, že jsou to moji rodiče, kdo se mnou mluví.

  Ale tyhle věci člověk pochopí až když má možnost přejít z koupání se v kontemplačních a meditativních hlubinách své duše na místo, na kterém je Bůh.

  A to, že někdo ví, že sníst jídlo je lepší, než o něm filozofovat ještě neznamená, že nestojí na straně hladových. Spíše naopak.

  Jestli člověk stojí na straně hladových a žíznivých se pozná tak, jestli jim přináší tu vodu tryskající k věčnému životu těm, kterým věčný život schází a ne podle toho, jestli se napil nebo nenapil.


]


Re: Re: Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 15. červen 2009 @ 22:14:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toníku,
to se mi líbí, jak ty perfektně o mně víš, že já neprožívám křesťanství. Já myslím, že naopak rozumím velmi dobře a těžiště vaší víry vystihl Willy perfektně. Ochutnat vynikající jídlo....
Jenže Kristus nám neslibuje pouze vynikající "jídlo", říká: "Ber na sebe den co den svůj kříž a následuj mě".
Právě toto je Kristovo učení, ne mystické zážitky, které může mít i domorodý šaman.

Pokud ale tvrdíš, jak jsem mimo realitu, jistě by bylo vhodné kvůli ostatním moje tvrzení s odvolávkami na Písmo konkrétně "opravit" a uvést na "správnou míru".

Katolická víra je kristocentrická, po tolika upozorněních bys to už mohl respektovat. Také bych tě mohl nazývat heretikem, odpadlíkem, či poturčencem a nedělám to. Čemu takové postoje prospívají?




]


Re: Re: Re: Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 15. červen 2009 @ 23:41:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj oko.

  Já jsem ti psal konkrétní věci. Pokud se vyjadřuješ v pojmech jako "mystické zážitky", "mimořádné zážitky", "mimořádné projevy" a tak, je vidět, že nerozumíš o čem píšeme a co jsme prožili. My nepíšeme o kontemplacích, adoracích, rozjímáních, zjeveních duchů, točení slunce, klanění před sochami či o jiných "mystických" a "mimořádných" zážitcích. Nepíšeme o nějak mimořádných věcech, píšeme o věcech řádných, "normálních". Možná bys mohl konkrétními odvolávkami na písmo ukázat, v čem jsou křesťanské věci, o kterých píšeme, mimořádné?

  Ty dáváš najevo v každém příspěvku, že nerozumíš tomu, o čem píšeme a mnohokrát si dal najevo přímým slovem, že jsi nezažil, o čem píšeme. Katolickému učení a víře naopak rozumíme velmi dobře mnozí, protože jsme se jí nejen učili mnohými způsoby, ale na vlastní kůži jsme jí prožívali a praktikovali, byli uprostřed ní.

  Takže když ty něco píšeš o ŘKC víře, víme velmi přesně o co jde a také jsme to mnozí zažili. Když já nebo mnozí další napíšeme něco o tom, co jsme prožili, ty jen tapetuješ a nevíš o čem píšeme, protože jsi to neprožil. V tom je mezi námi rozdíl - my ti velmi dobře rozumíme, ale nesouhlasíme s tím, co píšeš, protože jsme poznali, že je to jen systém nauky určený k přesně danému účelu, který tu předvádíš. Tomu, co píšeme, evidentně nerozumíš, nijak se to nesnažíš pochopit a vlastně ani nesmíš pochopit. Argumentuješ jen z pozice tapety, jednostranně.

  Argumentuješ tak v mnoha tématech, které ŘKC posunula, ať už jde o duši a ducha, o křest ve vodě a znovuzrození, o dary Ducha, o smlouvě s Bohem a věčném životě, přikázáních, církvi a mnoha dalších věcech.


  Chápu tě. Dělal jsem jako katolík totéž a totéž tu dělala spousta dalších katolíků. Je v tom určitá drzost, namyšlenost, míchat se do věcí, kterým člověk nerozumí, nezná je, neprožil a ani je nechce znát a rozumět jim. Já bych si teď třeba v životě nedovolil diskutovat o budhismu, islámu či pravoslaví. I když píšu něco o evangelících, píšu jen opatrně a to je znám docela dost. Je to proto, že mám sice určitou menší či větší znalost problematiky, ale jen minimální nebo nulovou praktickou zkušenost. A myslím, že není korektní diskuze, když člověk diskutuje nad tématem, kterému nerozumí a ani mu rozumět nechce.


  Jinak těžištěm mojí víry opravdu není znalost věcí, ale život a realita. Není to znalost nějakého postupu, ale jeho praktikování, to vystihl Willy velmi přesně.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 16. červen 2009 @ 14:34:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toníku
Ony konkrétní věci je třeba vždy posuzovat Písmem. Jak jinak obhájíš pravdu? Když tě na příslušná místa upozorním, tak to nazýváš tapetování! Když se odvolávají na Písmo jiní, je to v pořádku, když se odvolávám já, je to jen tapetování toho, kdo nic neprožil?

..."Možná bys mohl konkrétními odvolávkami na písmo ukázat, v čem jsou křesťanské věci, o kterých píšeme, mimořádné?"...
Takže stejně po mě chceš, aby zase "tapetoval".

O mimořádných věcech mluvil přece Willy.
..."že někdo ochutnal nějaké opravdu dobré jídlo a druhý si o něm jen něco přečetl"...
..."toužila něco prožít s Pánem a "záviděla" těm"...
..."Ochutnala Krista - "jedla vynikající jídlo", takže už nepotřebovala slyšet ostatní, jak úžasně chutná, nýbrž sama ochutnala a věděla z vlastní zkušenosti, jak je Pán úžasný."...

Víra není záležitostí úžasnosti, ani citu. Jak by se ona sestra tvářila, kdyby "ochutnala" Krista v utrpení? My katolíci se za jiné sice modlíme, ale nevzkládáme na sebe vzájemně ruce (mimo žehnání). Přenecháváme to těm, kteří jsou k takové službě povoláni (Sk 6,6). Kde Písmo popisuje vzkládání rukou jako obecný jev, praktikovaný všemi křesťany bez výjimky? Víme, že se máme za druhé modlit v jejich hříších (1. J 5,16). Na kterém místě je psáno, že na ně přitom máme vzkládat ruce? V prvotní církvi to dělali jen ti, pověření službou, když konali v moci této služby.


..."A tak jsem se zeptal Pána Ježíše: "Pane, jaktože Tě ten člověk takhle zná a takhle o tobě mluví?" A Pán mi odpověděl asi v tomto smyslu: víš, on mne zná jen ze čtení Písma, ale nezná Mne osobně. On ví něco o Mně, ale nezná Mě; ví jen to, co si přečetl v Bibli, přitom však nezná a nemá Ducha Božího, který by mu Mne v Písmu zjevoval. "...
Jen Bůh vidí do lidského srdce a Willymu ochotně sděluje, co má druhý ve svém srdci. Odtržení od reality ať si každý zhodnotí sám.


..."těžištěm mojí víry opravdu není znalost věcí, ale život a realita."...
..."těžiště vaší víry vystihl Willy perfektně. Ochutnat vynikající jídlo...."...

Těžištěm té mojí víry je zase vztah k Bohu skrze Krista. Až od tohoto se pak teprve odvíjí můj reálný život.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 16. červen 2009 @ 15:15:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj oko.

  Willy nepsal nikde o žádných mimořádných věcech. To, že jsou pro tebe mimořádné neznamená, že jsou opravdu mimořádné. Pro křesťany je naopak naprosto normální a řádné, že se s Bohem setkávají, že s nimi Bůh mluví a oni ho slyší, že s Bohem prožívají život, že přijímají duchovní dary. V tom je ten rozdíl - to, co je pro tebe mimořádné, je pro nás řádné a normální.

  Pokud jde o ty verše: Ty netapetuješ verši, ale svojí představou, která je do veršů domyšlená. Takže domýšlíš křest tam, kde se píše znovuzrození, papeže tam, kde Ježíš mluví o svém slově, miminka tam, kde všichni uvěřili a byli pokřtěni a takových věcí děláš podobně hodně.


  Netvrdím, že jsi "neprožil nic". Prožil si a prožíváš si zjevně stejné věci, jaké jsem prožíval já a jaké prožívá mnoho katolíků. Tvrdím, že zatímco my dost přesně rozumíme, co ty píšeš a myslíš, ty zcela zjevně vůbec nevíš, o čem píšeme a zcela zjevně to ani nechceš pochopit. To je pak docela zajímavá diskuze, ale pro tebe nulově užitečná, užitečná je tak pro lidi, kteří jí sledují a čtou.

  "Já mám k jídlu pokrm, který vy neznáte", říkal jednou Ježíš. "Můj pokrm je, abych konal vůli Toho, který mě poslal, a dokončil jeho dílo." Tak to je. Život v Boží vůli je jako dobré jídlo. A z Boží milosti můžeme vědět, co je jeho vůle.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 16. červen 2009 @ 22:33:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Toníku
Není - li znovuzrození (z vody a z ducha) křest, ale je to jen má představa, jistě ji snadno vyvrátíš Písmem. Pokud to nejde, tak se už nad tím konečně zamysli a nesetrvávej dále v omylu. To je pro tebe škoda.
Šikovně jsi se zase vyhnul odpovědět na položené otázky. Stočils to na tvrzení, že pro křesťana je normální a řádné se setkávat s Bohem. Jako bych někdy proti něčemu takovému protestoval! Já poukazoval na věci, které jsou pro vás sice normální, ale nejsou podloženy v Písmu - viz.níž.

..."Víra není záležitostí úžasnosti, ani citu. Jak by se ona sestra tvářila, kdyby "ochutnala" Krista v utrpení? My katolíci se za jiné sice modlíme, ale nevzkládáme na sebe vzájemně ruce (mimo žehnání). Přenecháváme to těm, kteří jsou k takové službě povoláni (Sk 6,6). Kde Písmo popisuje vzkládání rukou jako obecný jev, praktikovaný všemi křesťany bez výjimky? Víme, že se máme za druhé modlit v jejich hříších (1. J 5,16). Na kterém místě je psáno, že na ně přitom máme vzkládat ruce? V prvotní církvi to dělali jen ti, pověření službou, když konali v moci této služby."...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Úterý, 16. červen 2009 @ 23:04:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
oko,

píšeš: ..."Víra není záležitostí úžasnosti, ani citu. Jak by se ona sestra tvářila, kdyby "ochutnala" Krista v utrpení? My katolíci se za jiné sice modlíme, ale nevzkládáme na sebe vzájemně ruce (mimo žehnání). Přenecháváme to těm, kteří jsou k takové službě povoláni (Sk 6,6). Kde Písmo popisuje vzkládání rukou jako obecný jev, praktikovaný všemi křesťany bez výjimky? Víme, že se máme za druhé modlit v jejich hříších (1. J 5,16). Na kterém místě je psáno, že na ně přitom máme vzkládat ruce? V prvotní církvi to dělali jen ti, pověření službou, když konali v moci této služby."...

Neuč nás víře - ta je v Kristu a "učí" nás jí Někdo jiný (J 14:26, 1J 2:27-28). Kdybys znal Krista a věděl, jak chutná, věděl bys, že v utrpeních chutná ještě lépe a úžasněji, než když je idylka. Jak víš, kdo a proč na tu sestru vzkládal ruce?! Z toho, co jsem napsal plyne pouze to, že jich bylo víc než jeden -  toť vše. A jak víš, že ti, kteří vzkládali ruce nebyli pověření službou a nekonali ji ve jménu Pána Ježíše Krista a tudíž v Jeho moci podle Boží vůle a k Boží slávě?!

Kéž bys raději mlčel, než aby sis shromažďoval slova, z nichž budeš vydávat počet a která tě odsoudí v den soudu. Ach jo.

willy


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: nula v Středa, 17. červen 2009 @ 08:06:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
--že v utrpeních chutná ještě lépe a úžasněji, než když je idylka.--

masochismus je zajímavá úchylka


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 17. červen 2009 @ 14:00:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Willy,
Nejde přece vůbec o to, jak ti Kristus chutná, ale o přístup, o životní postoj. Ten máš naruby, toužíš chutnat. Ale o "chutnání" ve víře vůbec nejde.

Nežijeme proto, abychom jedli, ale jíme proto, abychom žili.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Středa, 17. červen 2009 @ 16:14:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
oko,

když nevíš, o čem respektive o Kom píšu, tak opravdu raději mlč. O mém životním postoji nevíš nic, nevíš nic o mých touhách a nevíš ani, o co jde ve víře.

Nežijeme proto, abychom jedli, ale jíme proto, abychom žili. Co se týče věřících (svatýchm křesťanů), pak opravím tvůj citát:

Žijeme díky tomu, že jíme, životem a skrze Krista, kterého jíme. Tož tak.

willy


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 17. červen 2009 @ 22:33:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Willy
to nejde zahrát do outu.

..."toužila něco prožít s Pánem a "záviděla" těm, kdo se se svými prožitky sdíleli."...
..."pak jsme na ni vzkládali ruce a ona prožila něco s Pánem, co nebyla schopna popsat"...

O tomhle přece vůbec není křesťanství. Cílem nejsou mimořádné "prožitky". Máš to všechno postavené na hlavu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Čtvrtek, 18. červen 2009 @ 09:13:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
oko,

kdo ti řekl, že něco zahrávám do autu.

"něco" nejsou mimořádné prožitky, nýbrž normální - takové, které chce Pán, bychom s Ním prožívali. Cílem skutečně nejsou prožitky, ale Kristus jako náš život, podpora (zaopatření) života a všechno, čím nám chce Pán být a čím my potřebujeme, aby nám Pán byl. Na hlavu to tedy stavíš ty ne já!!! Tož tak.

willy


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 16. červen 2009 @ 23:17:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Oko, odpovědi jsem se nevyhnul. Ty se většinou ptáš a nechceš slyšet odpovědi a když je dostaneš, tak je ani pořádně nečteš.

  Jestli je znovuzrození z vody a ducha křest, tak to jistě prokážeš písmem. Petr říká, že to znovuzrození je z navěky zůstavajícího Slova a ne z pomíjitelných věcí. Ty tohle jasné slovo stále nebereš vážně. Já jsem zažil znovuzrození, které bylo z Božího slova - Bůh mi obživil jedno slovo, Iz 53 kapitolu tak, že jsem pochopil, že je napsaná o mě. Proto beru slova bible vážně, že znovuzrození není z něčeho pomíjivého - Iz 53 ještě nepominul a vypadá to, že mu to ještě slouho vydrží.


  Pokud jde o sestru, nemohu za ní psát - navíc semi nechce přistoupit na tvoje katolické slovní konstrukce. Když jsem uvěřil Ježíši a bibli, můj vlastní otec se mě zřekl a přestal mě považovat za syna. Do hloubky jsem prožil, co znamená že Ježíš nepřišel na zem přinést pokoj, ale meč a co znamená svůj pokoj vám odevzdávám - a to oboje najednou, to první zvenku, to druhé zevnitř. Démon, kterému sem předtím sloužil se neštítil proklít mě skrze mé nejbližší. Slyšel jsem taková slova jako: "Kdybys radši chodil do hospody a chlastal jako ... než věřil v toho tvýho Ježíše!!". Co jsem v té době prožíval bylo možná to co ty nazýváš "ochutnat Krista v utrpení". A pak ještě víckrát, když jsem řešil spasení svojí duše.

 
  Pokud jde o vkládání rukou s modlitbou - to je naprosto řádná záležitost. Lidé, kteří byli pokřtěni v duchu, pokládají ruce na další a ti jsou také pokřtěni v Duchu - což se projevuje naprosto stejně, jako od počátku křes´tanství. Žádná mimořádnost. Někdy je to provázeno úžasnými zážitky, někdy vůbec ne.

  Když se modlíme za nemocné, žehnáme lidem, posíláme do služby a při dalších příležitostech, vkládáme na ně ruce, tak jak nás Bůh vede a povolává. Děláme řádně přesně to, co dělal Ježíš, co Ježíš říkal že budou dělat ti, co mu uvěří a co dělali třeba Filip, Pavel, Ananiáš nebo Barnabáš, nic mimořádného.


  Jinak nevím o místě, kde by písmo popisovalo vzkládání rukou všemi křes´tany bez vyjímky - a ani nevím, na co takové místo chceš? Žádný křesťanský vedoucí, které znám, by nedovolil, aby v církvi pokládal ruce kdokoliv na kohokoliv jen tak ze svého rozmaru, jak si to možná představuješ? Taky nerozumím, proč bych ti měl hledat místo, kde je psáno, že máme vkládat ruce když se modlíte za lidi ve hříších?
 
  Víš, my uvažujeme trochu jinak. Řídíme se tím, co je v bibli. Ať už příkladem Ježíše a jeho apoštolů, učedníků, evangelistů a dalších, nebo přímými příkazy. To je docela dost práce a tím nám nezbývá už tolik času na to domýšlet do bible věci, které tam chybí a s radostí to přenecháváme jiným.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 17. červen 2009 @ 13:53:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toníku
Tvůj otec udělal chybu. Určitě jsi mu už odpustil.

Když se ptám, ptám se proto, abych slyšel odpovědi.

..."Jestli je znovuzrození z vody a ducha křest, tak to jistě prokážeš písmem."...

Snad jsem to již prokázal dostatečně, proč se pořád opakovat? (J 3,5)

Celé Písmo mluví jasnou řečí, že křesťanem (kristovcem) se člověk stává skrze křest.

(1. Pt 1,23)

Nejste přece znovuzrozeni z pomíjivého semene, ale z nepomíjivého, skrze živé a na věky zůstávající Boží slovo.

Jsme tedy znovuzrozeni skrze Krista (Kristus je věčné slovo - na počátku, viz. (J 1,1)), a to způsobem jakým on určil (J 3,5).

Nejsem to tedy já, kdo tyto věci pořád nebere vážně. Prohlašuješ, že se řídíš tím, co je v Bibli, ale skutek utek. Když na to upozorním, zlehčuješ to a odbíháš na jiná témata.

Willy zcela jasně popsal případ sestry, která toužila něco prožít s Pánem a "záviděla" těm, kdo se se svými prožitky sdíleli.

Načež:
Pak se však stalo něco jedinečného - na skupince, kde se to odehrávalo, jsme se za tuto sestru modlili, pak jsme na ni vzkládali ruce a ona prožila něco s Pánem, co nebyla schopna popsat, ale hned po té mi řekla, že mé poznámky už nepotřebuje. Ochutnala Krista - "jedla vynikající jídlo", takže už nepotřebovala slyšet ostatní, jak úžasně chutná, nýbrž sama ochutnala a věděla z vlastní zkušenosti, jak je Pán úžasný. Věděla to sice již dříve, ale jen "teoreticky" skrze čtení Písma.

Setkat s Kristem se může každý člověk třeba v modlitbě ve společenství věřících. Ne teoreticky, ale doopravdy.
To, co popisuje Willy, je snaha o vyjímečné náboženské zážitky, snaha o senzaci, které nemají s opravdovou vírou nic společného. Přesně takové zážitky mívají třeba i vyznavači vesmírného náboženství Aštara Šerana, když na ně souvěrci vzkládají ruce a oni cítí mrazení - vesmírnou sílu, která jimi proniká naskrz, nebo když skrze Aštarův portrét s ním navazují kontakt v páté dimenzi.
Lidé si s oblibou lžou do vlastní kapsy. Za ty zážitky jim to asi stojí....

Opravdová víra je přijmout svůj kříž a následovat Krista. Ne teoreticky, ale upřímným srdcem. Kdo mi chce povídat, že takový člověk , který se pro Krista rozhodne, zná Krista jen teoreticky?

O vkládání rukou zamýšlím samostatný článek. Je třeba znát a uvědomit si hodně věcí. Tak se na to psychicky připrav. :-))
Ale jsem zoufale zaneprázdněný. Točím med, suším sena, stáčím víno, stříkám vinohrad a spoustu dalších věcí. Je sezóna.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 17. červen 2009 @ 16:51:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj oko.

  to je stále dokola. Jan 3,5 je verš, ve kterém se mluví o znovuzrození. Ty si tam domýšlíš křest a myslíš si, že já si ho tam domýšlím taky a tím ignoruju bibli. Já si tam ale křest nedomýšlím.

  Nemusíš stále novými příspěvky dokazovat to, co už víme, že nerozumíš věcem, které prožívají křes´tané. Jestli se římští katolíci honí za stále novými a novými zjeveními, novými poselstvími a zprávami z nebes podobnými zjevením Aštara Šerana, nemůžeš podle nich soudit lidi, kteří uvažují poněkud jinak, věří Bohu a řídí se biblí.


  Když vkládáme ruce na nemocné, řídíme se příkladem Ježíše a apoštolů, jak jsem ti napsal. Je to normální praxe, ne nijak vyjímečná. Já vím, že je pro tebe vyjímečná, protože jsi se nejspíš nikdy nemodlil za nikoho, aby byl naplněn duchem svatým, nikdy ses nejspíš nemodlil za někoho s vkládáním rukou aby byl uzdraven a nikdy jsi nevysílal někoho do služby s vkládáním rukou. A většinu z těch věcí jsi ani nejspíš nikdy neviděl - nanejvýš si viděl biřmování či svěcení na kněze, což je poněkud něco jiného.

  Když vkládáme ruce na nemocné, není to proto, aby měl nemocný speciální zjevení Panny Marie s točícím sluncem, hvězdami, měsícem a zeměkoulí, ale je to proto, aby se mu dobře dařilo - aby byl uzdraven. To, jestli při modlitbě prožije nějaké mimořádné pocity nebo citové hnutí s tím nijak nesouvisí.

  Lidi nejsou idioti, aby třeba při onemocnění zánětem, fibrózou nebo rakovinou hledali "vyjímečný náboženský zážitek" - jak si vůbec můžeš myslet něco tak stupidního? Copak už ti nezůstalo ani kousek zdravého rozumu a úsudku, trochu soucitu?


  To, o čem Willy píše, tomu dobře rozumím, protože to jsou běžné věci křes´tanského života. Není to intelektuální znalost informací o někom, ale reálná znalost někoho, znalost jeho charakteru, poznání jeho blízkosti, komunikace, jeho hlasu. Dobře to vyjadřuje citace Pavla z Joele: "A nebudou už učit každý svého bližního a každý svého bratra a říkat: 'Poznej Pána!', protože mne všichni budou znát - od nejmenšího až po největšího z nich. " A o tom je ta nová a věčná smlouva.


  Ale máš pravdu v tom, že osobní zážitky s Bohem a osobní znalost Boha a jeho jednání nemají s opravdovou římskokatolickou vírou nic společného, v tom se asi shodneme - a to je i z tvých příspěvků znát nadálku. Taky dobře musíš vědět, že můj otec neudělal chybu - naopak, choval se přesně podle toho, čemu byl naučen.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 17. červen 2009 @ 22:22:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nezáleží na nějakém domýšlení, ale ten křest tam skutečně je.

Čím hlasitěji vyhlašuješ jak se řídíte Biblí, tím víc ji ignorujete a zpotvořujete svými výklady. Tvoje "znovuzrození" z Božího slova (boží slovo =  Bible), je zrovna takovým omylem. Je vykradením původního smyslu. Pokud se v Bibli mluví o znovuzrození z božího slova, není to úryvek z Izaijáše, ani žádné jiné místo Písma, ale je tím myšlen Kristus jako osoba Božího Syna. To o něm mluví Petr ve svém listu, ne o Bibli.

Z Willyho příspěvku čiší snaha po senzaci, po "zážitku", jak kdyby toto bylo cílem křesťanství. Všechno to vaše jakože "mluvení jazyky", vzkládání rukou bez jakéhokoli účinku je jen touhou po senzaci. Jak můžeš mluvit o reálné znalosti Krista, když se plácáte někde mezi pobožnůstkářstvím a sněním!Ale vzkládání rukou si ještě probereme - až bude trochu času.

Ty sám musíš dobře vědět, že ve víře tvého otce je zádrhel, tak jak byl i v té tvojí "katolické". Proto jsi ji opustil. Tvůj otec se zachoval tak, jak asi mnoho podobných z jeho generace, která nese vinu na dnešním ateistickém Česku. Nemyslím, že by si horlivě neplnil své povinnosti, ale vnímání jeho víry je posunuto od vztahu ke Kristu ke členství v církvi. Členství považuje za prioritní. Určitě docela trpěl, když zjistil, že ty z církve odcházíš. Chybou bylo, že tě zatratil, protože tě tím ještě víc radikalizoval. Otec dostává syna jako dar od Boha a obráceně i syn otce. Svého otce si sami nevybíráme. Ani jeden nemá právo se toho druhého zřeknout, odmítá dar od samotného Boha. Jestli se teď s otcem nestýkáš, je to špatně. I když on začal, jako křesťan máš udělat všechno proto, abyste se usmířili. On se musí naučit respektovat tvou svobodu volby a ty jeho. Nestýkat se s otcem je špatně.

(Mt 5,23)
A proto, když bys obětoval na oltáři svůj dar a tam si vzpomněl, že tvůj bratr má něco proti tobě,
nech svůj dar tam před oltářem a jdi a nejprve se smiř se svým bratrem a potom přijď a obětuj svůj dar.

Dobře si všimni: Nejenom když máš ty něco proti druhému, ale povinnost hledat usmíření platí i v případě, že má druhý něco proti tobě.





]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Středa, 17. červen 2009 @ 22:49:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
oko,

napsal jsi: Z Willyho příspěvku čiší snaha po senzaci, po "zážitku", jak kdyby toto bylo cílem křesťanství. To je falešné obvinění a křivé, tj. lživé svědectví!

Všechno to vaše jakože "mluvení jazyky", vzkládání rukou bez jakéhokoli účinku je jen touhou po senzaci. Toto je v mém případě zlomyslná lež!!!

Jak můžeš mluvit o reálné znalosti Krista, když se plácáte někde mezi pobožnůstkářstvím a sněním! Tato a předchozí věta je lež v případě všech kladně reagujících na můj článek!!

Ale vzkládání rukou si ještě probereme - až bude trochu času. S tebou nemá smysl Boží věci probírat, poněvadž neznáš Pravdu, nerozumíš jim a neznáš je, tj. skutečnost Božích/duchovních věcí, protože neznáš Krista, který je skutečností všech duchovních věcí. Takže si ušetři čas a námahu, neboť by to nebyla námaha lásky a už vůbec ne skutek víry (skutečné a pravé) nebo vytrvalost naděje (1Te 1:2-3).

Tož tak.

willy


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 18. červen 2009 @ 00:18:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Ahoj oko.

  Trochu k otci a vztahu, ať si nemusíš zbytečně domýšlet.

  Když jsem uvěřil Kristu, snažil jsem se být ze všech sil ještě lepším katolíkem, než předtím. Povídali jsem si s tátou o tom, jak jsem uvěřil, co to pro mě znamenalo. Velmi živě se o to téma zajímal a prožili jsme hodně hezkých rozhovorů.

  Ale asi po dvou měsících si o tom popovídal s farářem ze sousední farnosti, ten mu vysvětlil, jak se věci mají a pak už to tak vřelé nebylo. Ale to jsem stále neodcházel z KC - pak ještě bylo to světlé místo obnovy křestního slibu, kde jsem zahlédl malý záblesk křesťanství. A pak už jen dlouhé a marné hledání lidí, kteří by věděli, o čem je znovuzrození a mohli mi nějako pomoci, vést dál, povzbudit (kromě té jedné podivné komunity plné maríánství, kterého jsem se v té době už stranil jak jsem mohl). Pak také ta přímá zkušenost z pražského arcibiskupství. Pak jsem měl ještě katolickou svatbu - v evangelickém kostele ;-) A to jsem ještě pořád chtěl být katolíkem. Až později mi z praktického života došlo, že míchat vlastnictví Krista s katolictvím není realizovatelné.

  Můj vztah k otci je velmi dobrý. Já to od počátku chápu tak, že se táta jen z celého srdce chová, jak mu ukládá naše společná katolická víra a jak bych se choval i já, kdybych jí měl dodnes, nijak mu to nemám zazlé. Jsem docela inteligentní na to, abych věděl, co ten systém s člověkem udělá.
 
  Na druhou stranu je to samozřejmě horší. Já jsem pro něj odpadlík, moje děti pohani. Asi si dokážeš představit, jaká je to pro něj ostuda - stejná, jako by byla pro tebe. Sám sebe obviňuje, že ve své pravé katolické víře nějak selhal a hledá v těžkých pokáních svoji chybu. A ty ještě napíšeš: "... že ve víře tvého otce je zádrhel".

  Myslím, že jsi docela nelítostný cynik a v obhajobě toho ŘKC náboženství už to hodně přeháníš.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 18. červen 2009 @ 00:25:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Víš, radši se budeme řídit tím, co se píše v bibli, než tím, co si tam někdo domyslí. Ty jsi naprogramován na to, že vidíš bibli to, co tam není. Mohl bych ti jmenovat desítky míst bible, ve kterých katolík "vidí" to, o čem tam není ani slovo.

  Možná snad z téhle diskuze můžeš poznat, jak daleko od sebe je život, který žijeme my od života, který popisuješ ty.

  Sranda když římský katolík píše křesťanům o pobožnůstkářství a o vzkládání rukou bez jakéhokoliv účinku.... Takovým věcem jsme my říkali paradox.

  Jsem rád, že zbytek věcí ti dobře okomentoval Willy.

  Ať se ti dobře daří. Co že to vlastně děláš? Jsi soukromý zemědělec?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 18. červen 2009 @ 11:41:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Toníku.
Abych vysvětlil ten "zádrhel" minulých generací. Ten není jen u tvých katolických rodičů, ale třeba také u mých, u celé jejich generace. Třebaže žili podle svých sil a schopností poctivě a spravedlivě. ŘKK má tu historickou výhodu i nevýhodu, že kontinuálně přechází z generace na generaci. Nevýhoda je v tom, že se někdy zapomíná, že věci, které byly vysvětlovány rodičům, je třeba znovu vysvětlovat dětem a to v každé další generaci. Zde je nebezpečí vyprázdnění smyslu některých úkonů, které nevysvětleny se stávají jen nesmyslným rituálem, vykonávaným automaticky a bezmyšlenkovitě. Masovost shromáždění může jít v takovém případě nepochopení proti kvalitě upřímného osobního vztahu k Bohu. Kristova církev se musí neustále obnovovat, neustále jít na hlubinu, hledat a nacházet pravý smysl věcí. Jakýkoli obřad bez pochopení jeho vnitřního smyslu působí kontraproduktivně, přestává být pravdivý a člověk se proti nesmyslnosti bouří. To je přirozené. Pak začne hledat jinde.
Věřím, že budeš - li i nadále hledat a srovnávat, časem pochopíš, že ŘKC je také o něčem jiném, než cos znal a v čem jsi vyrůstal. Chce to vytrvat v postoji nekompromisně hledat opravdovost, padni, komu padni.

Jsem rád, že se na otce nezlobíš a snaž se alespoň v té lidské rovině dobře vycházet. Nejste jediná rodina rozdělovaná náboženstvím, ale bylo by škoda okrádat i vlastní děti o vztah k prarodičům. Život je krátký, važme si toho, co nám nabízí.

Ohledně bible - velmi užitečné věci nacházím v recenzi článku o Bibli 21. Je tam nastíněna složitost věrné interpretace smyslu, jakož i nebezpečí posunutí výkladu jednotlivých míst na úplně jinou rovinu, jak se to třeba stalo tobě v tom, co si představuješ pod pojmem znovuzrození z živého Božího slova. Docela hezky to doplnil komentářem i Olin.

Ohledně mé osoby - jak už jsem se dříve zmínil, odešel jsem ze zaměstnání, protože jsem vnitřně cítil, že to musím udělat. Vykašlal jsem se na stát s jeho sociálními programy, živím se prací vlastních rukou způsobem života svých předků. Nedá se říct, že jsem soukromý zemědělec - od všeho trošku, nic na plný úvazek, žádná specializace. Včelařím, převážnou většinu vín dělám jako mešní. Víno není na vytvoření opičky, ale buď k oběti, nebo k obveselení lidského srdce. Proto ho dělám naprosto bez chemie, nefiltruji, ani ho nepančuji. Odmítám práci, ve které nevidím smysl, pokud dělám, kladu důraz na kvalitu, ne efektivitu. Nemohu říct, že by hrozilo zbohatnutí, ale stačí mi to.
Dneska odjíždím do Litoměřic (synovec tam bude mít jáhenské svěcení) a budu tam až do neděle.




]


Re: Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Pondělí, 15. červen 2009 @ 23:12:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
oko,

jakkoli hodnotíš článek jako vynikající, ve tvém komentáři vyniká jeho naprosté nepochopení a posuzování duší nikoli rozsuzování duchem, takže se na tvůj komentář nedá reagovat jinak, než ho odmítnout jako zcela nepřípadný. Tož tak.

Toník to zkusil jinak a mám za to, že neuspěl. Snad se na tebe bude vztahovat moje modlitba v závěru. Amen.

willy 


]


Re: Re: Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 24. červen 2009 @ 11:14:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Článek vynikajícím způsobem odhaluje podobu tvé hereze.


]


Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: Irena v Pondělí, 15. červen 2009 @ 12:06:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Moc dobrý článek, Willy, díky.  Hezké a případné zamyšlení, přímo ze života. Naprosto souhlasím.

Irena




Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: nula v Středa, 17. červen 2009 @ 08:04:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
--Znázorněme si to na příkladu. Představte si situaci, že někdo ochutnal nějaké opravdu dobré jídlo a druhý si o něm jen něco přečetl v nějaké kuchařské knize, tzn. ví, jak a z čeho se připravuje apod., ale nikdy to jídlo neochutnal. A teď se tito dva pustí do debaty o tom jídle. První bude mluvit o tom, jak je jídlo úžasné, jak náramně chutná a druhý bude mluvit o tom, co je důležité při jeho přípravě. Nikde žádná shoda, žádné porozumění tomu druhému, ačkoli je řeč o tom samém jídle.--

Ano,je to podobné jako s drogou-narkoman si také pochvaluje jak je droga úžasná,kdo si nikdy nedal joita těžko pochopí co to je,i když zná nazpamět jeho složení


--A Pán mi odpověděl asi v tomto smyslu: víš, on mne zná jen ze čtení Písma, ale nezná Mne osobně. On ví něco o Mně, ale nezná Mě; ví jen to, co si přečetl v Bibli, přitom však nezná a nemá Ducha Božího, který by mu Mne v Písmu zjevoval.--

To ti osobně sdělil ve snu, na WC nebo jinou formou?



Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: Nematemne v Středa, 24. červen 2009 @ 18:52:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
    Ahoj Willy.

    Musím se přidat k ostatním. Tvůj článek se mi líbil, zvlášť první dva odstavce. Jen tak dále.

    Karel.



Re: Re: Zkušenosti života (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Středa, 24. červen 2009 @ 18:56:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Karle,

tos mě tedy překvapil, takže nevím, co bych dodal.

willy


]


Stránka vygenerována za: 0.35 sekundy