 |
Právě je 554 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116648879
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Hledání: Čas, strávený s Bohem, není časem ztraceným.
Vloženo Sobota, 07. březen 2009 @ 10:39:29 CET Vložil: Stepan |
poslal oko Jsou i věci, které nás mohou spojovat.
Proč se zde vlastě většinou jen dohadujeme o tom, co nás rozděluje a nemluvíme o tom, co by nás mohlo obohacovat a spojit?
Většina z nás má společnou víru v Krista a mně by opravdu pomohlo, pokud bychom dokázali sdílet i praktické věci.
Třeba jakým způsobem máte kdo
zkušenost s vytvářením prostoru pro pravidelnou modlitbu v denním
životě.
Protože bez ní to nejde, vztah víry z ní žije. I když člověk při
práci s Bohem komunikuje třeba formou střelných modliteb, je potřeba si
do života zavést určitý režim, určitý prostor (jak velký?), kdy jsme,
mimo společnou modlitbu, sami v tichu jen s Bohem. A kolik času věnujete Písmu, nebo vzdělání ve víře?
Zachováváte v tomto pravidelný denní režim, nebo necháváte věci až jak se samy vyvinou?
Můžete se podělit o své zkušenosti, jak se to
komu z vás daří? Nebo na to máte jiné názory?
|
Podobná témata
 |
|
Re: Čas, strávený s Bohem, není časem ztraceným. (Skóre: 1)
Vložil: Eleazar v Sobota, 07. březen 2009 @ 18:14:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Mdr 16,28 aby vešlo ve známost, že JE ti (=Hospodinu) TŘEBA děkovat dřív, než vyjde slunce, a s ranním úsvitem přicházet k tobě s modlitbou.
Já se přiznám, že každý den, hlavně v létě, toto nekonám, totéž, když si přispím. Spoléhám na modlitební stráže, že se o věc postarají :-( |
|
|
Re: Čas, strávený s Bohem, není časem ztraceným. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 08. březen 2009 @ 08:06:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Myslím, že každý cítíme, že na tomto poli máme nedostatky. Ale překvapile mě obecná nechuť toto nějak řešit. Uvítal bych cokoli, třeba i osobní zkušenosti, věci, které se někomu jinému osvědčily.
Domníval jsem se, že když se zde vyskytují lidé, kteří o sobě sebejistě tvrdí, že jim Duch svatý něco konkrétního zjevil, že to budou především lidé modlitby. Že se o své zkušenosti dokážou podělit i s ostatními. Ukázat cestu v modlitbě, protože ta je cestou k Bohu.
|
Re: Re: Čas, strávený s Bohem, není časem ztraceným. (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Neděle, 08. březen 2009 @ 12:42:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Srdečně zdravím,
naučil jsem se, a nebylo to úplně snadné, jakmile otevřu oči, chválít několika jednoduchými slovy Pána Ježíše. Vydávám mu den a žádám ho, aby i dneska v mém životě kraloval. Zvláštní je to při noční směně, to se, pokud nezapomenu, modlím při práci.
(Kdysi dávno jsem si v bazaru koupil mobil a právě po noční jsem ho zapnul. Jako pozdrav tam bylo napsáno: Vítej v dalším zbytečném dni. Kdo a proč to asi napsal ? V Kristu je každý den jedinečný a úžasný.)
|
]
|
|
Re: Čas, strávený s Bohem, není časem ztraceným. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Neděle, 08. březen 2009 @ 13:34:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Ahoj oko.
Já jsem určitě první, který je za když se odhodí věci, které nás dělí a postavíme se pevně na to, co nás spojuje.
K mojí osobní situaci ti dám takové zvláštní přirovnání.
Generace mých předků žily jednoduchým způsobem. Ráno se probudili, všichni spolu vyrazili do práce, krmit zvířata, pak na pole. Pak šli spolu na oběd, na svačinu, večer si povídali. Všechno, co bylo, dělali spolu. Spolu žily pohromadě tři nebo čtyři generace od pravnuků po pradědy. Ještě já jsem za svého mala seděl na kraji pole a hrál si s bráchou, na poli babička s dědou makali a já jim občas "pomáhal". Socialistický luxus v podobě školky jsem tak (díky Bohu) nezažil.
Asi to mám nějak v genech, že se mi příčí nastolený režim vstávat v přesném čase - nasnídat - cesta - práce - oběd - práce - cesta - večer televize a spát. Jsem už pěkných pár let doma na otcovsko-mateřské dovolené a prožívám poněkud zvláštní režim. Ráno jsem třeba vstal a dali jsme si společnou snídani, pak jsme se šli s dětmi učit (já angličtinu, fyziku, matiku, manželka češtinu a to vše ostatní).
Pak jsme si dali oběd, vyrazili někam na výlet, povídali si. Odpoledne si dali kafe a koukali na děti, jak si hrají na zahradě. Když se mi chtělo (což je docela často), šel jsem pracovat. Když jsem neměl náladu na práci, jeli jsme třeba do kina, na jezero na koupačku, na kole na výlet. Večer jsme šli spát třeba o půlnoci na zahradu pod širák, koukat s atlasem na hvězdy - ráno se přece nemusí do práce ani "do školy". Zkrátka totální neřád.
Je to zvláštní, ale celou tu dobu, přesto, že jsem pracoval mnoho hodin denně, jsem necítil ve vztahu k rodině nedostatek. Ani toho, že by mi rodina scházela. A nikdy jsem neměl potřebu dát si na pracovní stůl fotku manželky nebo dětí, abych si na ně vzpoměl (protože mi každou chvíli nějaké vlezlo ke stolu a něco potřebovalo).
Tak je to i s Bohem. Tohle je trochu "průšvih" toho nového ducha. Ráno se probudím a už tam je. Večer jdu spát a ještě tam je. Tak silné vědomí toho, že Bůh je, že je se mnou. Zvláštní jistota.
Takže: neřád. Nemám nějaký pevný čas, každé ráno ve 4:00, kdy budu dvě hodiny s Bohem a pak se "jde do práce, do školy, na výlet..." (už bez Boha). Ani to není můj sen.
Ale z toho, co píšu, asi odhadneš, že jsem extrémista, takže moje zkušenost ti možná moc nepomůže.
|
Re: Re: Čas, strávený s Bohem, není časem ztraceným. (Skóre: 1)
Vložil: rive v Neděle, 08. březen 2009 @ 20:09:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | cizinec : prožívám poněkud zvláštní režim. Ráno jsem třeba vstal a dali jsme si
společnou snídani, pak jsme se šli s dětmi učit (já angličtinu, fyziku,
matiku, manželka češtinu a to vše ostatní).
:)))) učit fyziku doma děti dopoledne, to jde u nás v čechách (domácí vzdělávání ???)
rive
|
]
Re: Re: Re: Čas, strávený s Bohem, není časem ztraceným. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Neděle, 08. březen 2009 @ 21:25:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Ano, jde.
Zatímco Parsifal Emanuel je ještě trestně stíhán za ohrožování mravní výchovy tím, že státní socialistické mašinerii neposkytl svoje děti k masovému zmanipulování (aby si je pak zmanipuloval lépe sám ;-), tak Cizicům už o pár let později stejný kousek prošel bez úhony. V té době ještě pololegálně jako experiment ministerstva školství. Dnes už je to běžná praxe a povinná školní docházka (pokrokový to výmysl minulého tisíciletí) je naštěstí i u nás minulostí.
|
]
Re: Re: Re: Re: Čas, strávený s Bohem, není časem ztraceným. (Skóre: 1)
Vložil: rive v Neděle, 08. březen 2009 @ 21:36:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | : ))) kecko
fyziku v rámci domácího vzdělávání v naší republice učí jen hrstka rodičů ... a podmínky na rodiče jsou tvrdé (např. je povinná VŠ) (důvod nechození do školy musí být také velmi závažný, takže to není vůbec běžná věc.... žádná minulost ... teprve se domácí vzdělávání na druhém stupní experimenten ověřuje na pár školách a pár žácích
rive
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Čas, strávený s Bohem, není časem ztraceným. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Pondělí, 09. březen 2009 @ 08:18:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Jasně, druhý stupeň je složitější. My jsme měli jen první. Tou fyzikou jsem myslel samozřejmě základy přírodních věd, omlouvám se za zmatení.
Závažný důvod pro domácí vzdělávání není tak těžké najít. Pokud jde o tu "běžnost" tak jsem tím myslel to, že dnes není žádný problém mít domácí školu, na rozdíl od nedávné minulosti. Ten problém už není v zákonech, je jen v hlavách lidí, zajeté masové ideologii že "dítě musí ve dvou do jeslí, ve čtyřech do školky a v šesti do školy" a její setrvačnosti v hlavách.
Takže rodiče se o vzdělávání svých dětí nerozhodují na základě svobodné úvahy, ale většinou se nerozhodují vůbec, z neznalosti a zajeté praxe. Maximalně se v rámci systému rozhodují na úrovni "do které ze dvou škol dám svoje dítě". Pro ty, kteří se vůbec rozhodují o vzdělávání svých dětí, už je domácí škola "běžná".
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Čas, strávený s Bohem, není časem ztraceným. (Skóre: 1)
Vložil: rive v Pondělí, 09. březen 2009 @ 20:40:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | cizinec: omlouvám se za zmatení
já mám v tom naprosto jasno ... nemusíš omlouvat ... mne nemateš
vím totiž v jakém věku se děti ve škole vzdělávají ve fyzice,
vím, také jak je to s věkem studentů při studiu základů přírodních věd,
rive
|
]
Re: Re: Čas, strávený s Bohem, není časem ztraceným. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 09. březen 2009 @ 11:14:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Cizinec
Každý jsme nějakým způsobem zvláštní, originál - možná extrémista. Žádný, kdo se rozhodne brát věci opravdově, se tomu nevyhne.
Jednoduchý způsob života našich předků jsem také prožil - a neznám nic lepšího. Vzpomínky na dětství tedy máme do jisté míry podobné. Pamatuji si jistotu svého dětství, že když bylo zle, nebo hlad, stačilo běžet domů a tam byla matka...
Moje žena byla z dětmi také prvních dvacet let doma. Děti absolvovaly až povinný rok školky před nástupem do školy a nebyly proto nijak "zaostalé". Já fungoval v roli "živitele", chodil do práce. Měl jsem to štěstí, že práce byla i mým koníčkem. Chodil jsem do práce rád. Fungoval jsem jako zkušební technik přes elektroniku v jedné letecké fabrice. Asi před deseti lety se ve mně ale něco změnilo, stále to sílilo a bylo neodbytnější. Cítil jsem, že mě Bůh volá jinam. Bojoval jsem s tím - pocit odpovědnosti - vydržovat čtyři děti na studiích jde pěkně do peněz a já měl slušně placené místo. Přesto, když jsem se v práci podíval z okna, cítil jsem pocit promarněnosti života, cítil jsem potřebu ho naplňovat nějak jinak. A tak v době, kdy se jiní třásli strachem o ztrátu zaměstnání, jsem požádal o propuštění. A vrátil se k fyzické práci po způsobu našich předků. Nešlo jinak, to nutkání bylo tak silné, že bych se asi zbláznil.
Nelituji toho. Jsem tak šťasten a kupodivu se mi i daří zajišťovat děti na studiích (teď už jenom dvě, starší už dostudovaly a osamostatnily se). Jsem do jisté míry pánem svého času - což na druhé straně přináší odpovědnost v rozhodování, co zrovna budu dělat. Fyzická práce mně nevadí, mám při ní čas na myšlenky, na rozhovory s Bohem.
Jsem taky "neřád", nechávám často věci, jak se vyvinou. Ale mívám výčitky, přece jen jakýsi řád - alespoň v hrubých obrysech by se měl dodržovat.
Liška v "Malém Princi" vysvětluje: "Budeš - li přicházet ve stejnou hodinu, budu se vždy už dopředu těšit, vyzdobím své srdce..."
Tedy díky za to, že ses otevřel. Přstože máme v otázce víry totálně rozdílné názory, náš vztah k Bohu i prožívání života je velmi podobné. Já mám to štěstí, že moje žena má své "rituály", svůj pevně vymezený čas pro Boha, takže se s ní občas "svezu" i mimo společnou večerní modlitbu. Ta je samozřejmostí.
|
]
Re: Re: Re: Čas, strávený s Bohem, není časem ztraceným. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Pondělí, 09. březen 2009 @ 13:54:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Rozpočet rodiny se čtyřmi dětmi se už tolik neliší od rozpočtu malé školy. V tomhle ti rozumím, že muselo být náročné "vykročit na vodu" a docela tě obdivuju, protože na to jsem odvahu nikdy neměl.
Tomu řádu taky docela rozumím, i oddělenému času. Být "pánem svého času", mít svobodu od starostí obživy, od pevného řádu klasického zaměstnání je z určitého pohledu docela náročná záležitost, zvlášť pro lidi našeho charakteru. I když si nejsem tak moc jistý, že by lidí, kterým vyhovuje sešněrování řádem zvenku, bylo nějak hodně.
Teď, po těch letech jdu spíš opačným směrem. Taky cítím potřebu srovnat ten časový řád-neřád do nějaké lajny. Ono už není tak snadné dělat desítky hodin v kuse nebo třeba celý týden do šesti do rána, jako před deseti lety. Teda mozek by ještě mohl, ale tělu už se nechce. nebo jak říká Ježíš: "Duch je sice připraven, ale tělo je slabé". Moc přirozené mi to není, ale vidím, že to bude prospěšné. Navíc děti už chodí do "normální" školy, takže když s nimi chci po ránu chvíli být, musím chca-nechca skončit v noci práci rozumě a ráno vstávat včas.
Co se týče víry, myslím, že máme hodně podobnou víru, jen každý věříme někomu nebo něčemu jinému a z toho vyplývají i rozdílné názory na některé věci. Ale kdybysme věřili stejnému slovu, určitě bychom se shodli ;-)
|
]
Re: Re: Re: Čas, strávený s Bohem, není časem ztraceným. (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Pondělí, 09. březen 2009 @ 15:59:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Chlapi, teď jste mě dostali. Já měl v prvním manželství šest vlastních dětí a jedno z dětského domova. Žel, manželství jsem svými hříchy totálně zničil. Rozvedli jsme se před sedmi lety. Teď jsem rok ženatý podruhé, a vyženil jsem dospělou dceru. Moje nejstarší vlastní dcera je už přes dva roky vdaná, od léta jsem dědečkem. Když chodila asi tak do druhé třídy, přinesla poznámku: Nenapsala domácí úkol z vlastivědy. Ptám se: "Aničko, proč jsi nenapsala úkol ?" Odpověď: "V učebnici máme seznam nemocí a měli jsme do sešitu vypsat nemoci, které jsme měli. A já jsem žádnou neměla, tak jsem nic nenapsala."
|
]
Re: Re: Re: Re: Čas, strávený s Bohem, není časem ztraceným. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 10. březen 2009 @ 08:21:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Lu
Křesťan má šanci začít vždy znovu a chyby napravovat. Žádný nejsme bez chyb, ale důležitá je snaha vstát a jít dál.
|
]
|
|
Re: Čas, strávený s Bohem, není časem ztraceným. (Skóre: 1)
Vložil: isim v Pondělí, 09. březen 2009 @ 12:22:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Milý Oko,
je to různé, je to závislé i na povolání, jaké kdo má od Pána. Pokud je někdo povolán ke službě duchovní a pastýřské, tak by se měl skutečně modlit hodně často, nebo i dlouho, ale vždy to závisí na vedení Ducha Svatého.
Někdo se může modlit 5 nebo 10 minut, někomu postačí střelná modlitba ráno, když vstává a někdo se může skutečně modlit i hodinu nebo dvě denně a někdy může být i několikahodinový zápas.
Ap. Pavel píše: "Stále se modlete", to ale jistě neznamená, stále cosi drmolit, - ale žít stále s Bohem a pohybovat se stále v Duchu, a to i když jsem v práci, nebo kdekoliv jinde. Je to jistě ideál a Pán jistě dává také i odpočinek, ale takto by měli žít především Jeho služebníci i církev.
Pán Ti požehnej
isim
|
Re: Re: Čas, strávený s Bohem, není časem ztraceným. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 10. březen 2009 @ 08:27:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj Isime
Věřím, že budeme - li usilovat o život s Bohem, bude nám on v životě žehnat. Ale máme příležitost si v tomto navzájem pomáhat a povzbuzovat se. Je to lepší, než vést kolikrát žabomyší spory.
Měj se hezky.
|
]
Re: Re: Re: Čas, strávený s Bohem, není časem ztraceným. (Skóre: 1)
Vložil: isim v Úterý, 10. březen 2009 @ 19:56:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Ano, je to lepší, než se stále o něco přít. Ovšem věřím, že potřebujeme také i kritiku a napomínání, abychom byli zdraví ve víře.
pokoj Tobě
isim
|
]
|
|
|
|
