Mily ctenari Grana,

rada bych se s Vami dnes podelila o jeden svuj DUCH- ovni zazitek.

Vratim se do nedaleke minulosti, do doby, kdy jsme jako odmaturanti meli "rozlucak".

Jako nejvhodnejsi misto pro 30 lidi, par ucitelu a stolu s bastou jsme odhlasovali jednu stredovekou vez- nyni restauraci. (Nepisi, kterou, abych nebyla narcena, ze ji delam reklamu). ( Snazim se vybavit, proc jsem se tehdy nepodivala na mobil, na kterem jsou hodiny, diky kterym bych mohla zkontrolovat cas, a myslim, ze je to proto, ze se mi povedlo zablokovat simku. ( 3x jsem zadala spatny pin- ano, stane se:) Sraz pred vezi byl v sest nebo v sedm. ( Prvni nepresnost, me vzpominky jsou jiz opredeny pavucinami, ale dulezite je, ze jsme s pritelkyni vysly z internatu pul hodiny pred nim. Ve vestibulu intru jsou hodiny)

Prohodily jsme par slov se spoluzaky, kteri pokurovali pred vchodem a vesly jsme az do horni casti veze,
ve ktere jsem to dobre znala, ponevadz jsme tam kazde Vanoce, kazdy konec skolniho roku a pri odchodu clenu poradali s nasi hudebni skupinou oslavu. Prvni vec, ktere jsem si vsimla, ze hodiny na stene ukazovaly spatny cas. Priblizne asi takovy, jako kdyz jsme s kamaradkou vysly z intru. Obe rucicky hodin byly v takove te neprehledne poloze nekde mezi 4 a 6 hodinou.
Ano.. nechci mystifikovat, premyslim znovu, proc byly neprehledne. Ty hodiny ( cifernik v drevene skrini s kyvadlem) pravdepodobne nemely vypsana vsechna cisla! Zatim jsem to nechala byt.

vez se postupne plnila spoluzaky, prichazeli ucitele, vypili jsme pripitek, stmivalo se, ja jsem se bavila se sefem podniku, se kterym jsme se znali, a pozval mne na sklenicku cerveneho vina. Obcas jsem presla z prostredniho patra nahoru, abych poklabosila s tou kterou skupinou lidi, a vzdy, kdyz me oci tekly na hodiny, stale ukazovaly spatny cas. Ted uz nevim jiste ( protoze Vas pak lidi viklaj, nebo spis Vy sam sebe viklate, jestli se Vam to jen nezda) jestli rucicky staly na tom samem miste, nebo se posunuly trochu dopredu, ale porad se zpozdenim.
Chci zduraznit, ze piji velmi sporadicky, a rozhodne jsem nebila opila. Pripitek jsem vypila rychle, tu prvni sklenku cerveneho jsem spis upijela ( ucichavala). Do toho jsem jedla z bohate nabidky na stole a mrzelo mne, ze uz se mi toho do zaludku nevejde vic. ( Nakonec jsme ani vsechno nesnedli) Jednu sklenku cerveneho jsem si objednala. Cekala na mne nedopita nahore, zatimco jsem sla dolu do kuchyne klabosit se sefem. byl uz dost unaveny, obsluhoval nas sam a oblozene tacy take pripravoval sam, takze se docela otacel.

Po tom, co jsem asi trikrat videla, ze ty hodiny nejdou, a protoze mne tyhle veci rozciluji, respektive venuji jim pozornost, zeptala jsem se ho, kdyz bral tacy, ci neco, co si kdo objednal, zda by byl tak laskav, a natahl je, ze jsem si to sama nedovolila, a ze je skoda, kdyz spatne odmeruji cas. Ani ne do minuty jsme vysli schody,
on mezitim poznamenal neco jako: Uz se zase zastavily?, koukl na hodinky, aby vedel, jak je ma nastavit, vesli jsme do dveri, a oba jsme uzasli. Hodiny ukazovaly asi za deset minut 23.00 hodin. Moje myslenky byly jasne. Pred peti minutami byly rucicky napravo dole, ted ukazuji presny cas, sef si bude myslet, ze si z nej delam p*del, a nebo ze mam v tepne. Presto jsem zachovala naprosty klid, jako by se mne ani nejak emocialne nedotykalo, ze nekdo behem minuty vyplnil me vyrcene prani, a nikdo z pritomnych viditelnych odob to nebyl, protoze za a) si toho ani nevsimli b) jsou jim takove veci sumafuk, pokud si vsimli c) ani sluvkem jsem se nezminila, a sama jsem nechtela aktivne problem vyresit- taky tam spatne dosahnu.
Spis mne zmatlo, ze UZASL ten sef. zeptal se, jestli si fakt nedelam legraci a nenatahovala jsem je ja.
Rekla jsem ze ne. To uz na nas trida zvedave koukala. ja odpovedela, ze ne, a ze uz mne to stvalo od te doby co jsem prisla.

Rida skoly mi rek, ze jsem moc pila a vsichni se svorne zasmali, pak pokracovali v hovoru.
Sef otevrel skrin, vzal klic, a jak sam konstatoval, v uplne nenatocenych hodinach jim asi 4x otocil. Tukl do kyvadla, a ihned jsem si uvedomila, ze vlastne az ted slysim TIKOT hodin a vidim pohyb kyvadla! Pozdeji i odbily pulnoc..)

Vysli jsme se vzajemnou zvedavosti ze dveri. Po tom, co jsem ho ubezpecila, ze si z nej nestrilim,
jsem se dozvedela, ze to neni poprve, co se v teto vezi deje neco podobneho. Uz nekolikrat kupoval na barovou prepazku popelnik, ktery "samovolne" praskal a padal, slysel soupani zidli a vyprovodil z restaurace jednu zamestnankyni, ktera sama vecer uklizela, kdyz v tom ji vydesila prusvitna postava. Byla bych ho brala trochu s rezervou, a rekl, ze nekeca, a ze jsem ho k tomu, aby mi to sdelil, taky ponoukla svym "zazitkem". Jednou, kdyz se zase rozbil ten popelnik, tak se postavil do chodby a rekl, ze nevi, kdo tu je, ale moc ho prosi, aby to uz nedelal, protoze ty popelniky jsou docela drahe. Od te doby to rozbijeni ustalo.

Taky mi sveril, ze kdyz byl uz jednou na odchodu z veze, slysel v kuchyni podivny ramus. Sel se tam podivat, a zjistil, ze zapomnel neco vypnout. ( Nechci kecat, ale bylo to neco duleziteho, co by ohrozilo bezpecnost podniku.)
Myslel si taky, jestli treba nejsem nejake medium, nacez jsem mu hned odpovdela, ze ani nahodou, a ani bych snad byt nechtela, protoze mne predstava postavy za zady desi.

Pozdeji, kdyz jsem zase usedla ke kamosum, nekteri zbystrili a znovu se vyptavali, o co mi slo. Jedna spoluzacka nad tim mavla rukou se slovy, ze jeji znama si doma s duchem jedne pani dokonce normalne povida a ziji vedle spolu. rekla jsem na to jen. Hmm. ( A myslela jsem si- bud nemaj krestani ve vsech vecech pravdu, a nebo maj demoni za ukol mast lidi. Popravde moznost dve, bez urazky, mi momentalne prijde dost absurdni. Mili spoludiskuteri, Vy si opravdu myslite, ze Satan a Buh si edelali sazku, a my lide jsme pokusne krysy? pokud ano, tak proc? A Vase zkusenosti na stul prosim.

Jste tu hodne krestane, vetsina z Vas veri, ze ti "duchove", co pomohli sefovi, splinili me prani, a pravdepodobne aby na sebe upozornili, soupali zidle a lamali popelniky, nejsou zemreli, kteri ve vezi pusobili vlastne od stredoveku do dnesni doby, resp. do doby, nez byla vez zrestaurovana, ale ze se jedna o demony.
Co byste udelali, kdyby se Vam zjevilo treba male devcatko, muz, nebo zena? Premyslela jsem, co bych udelala ja.

Asi bych klekla na kolena a modlila se k jezisi, co je to zac, a proc ten dotycny neni u Boha. u toho bych se asi trasla hruzou.. A kdyby se nic nestalo a ja se zmohla na slovo, asi bych navazala kontakt a chtela zjistit, proc vidim co vidim, a slysim co slysim, a oslovila to zjeveni, abych vedela, co po mne vubec chce.
Jak to vidite Vy?

Diky za Vase prispevky.
Sylfa