Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Michaela.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 7, článků celkem: 15059, komentáře < 7 dní: 237, komentářů celkem: 312300, adminů: 60, uživatelů: 4805  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 165 návštěvník(ů)
a 6 uživatel(ů) online:

rosmano
wollek
Noname
Laura67
Willy
timg

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Martin Luther: Dopisy blízkým
·Martin Luther: Bůh je rozpálená pec plná lásky
·Příběhy křesťanů, kteří opustili LGBTQ komunitu a stali se heterosexuály
·Pohanům vstup zakázán? Zakázán!
·Vyšlo nové číslo Zpravodaje baptistických sborů v ČR
·Anketa k parlamentním volbám v říjnu 2017
·Američtí evangelikálové proti alt-right
·Zpráva EBF: Jenni Entrican se stala novou předsedkyní Evropské federace baptistů
·Kardinál Duka upřesnil, v čem vidí ´´rozmary menšin´´
·Kardinál Duka míří opět vedle

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
90 160 741
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Hledání: K čemu je Tělo Krista, které vraždí??
Vloženo Sobota, 11. březen 2017 @ 22:37:45 CET Vložil: Tomas

Žhavá témata poslal Frantisek100

Co je to církev? A je katolická církev ta pravá svatá a tělo Krista? Někdy na počátku křesťanství stál v čele této církev opravdový duchovný pastýř, což byl například Petr. Nebyl však jediný. Těch sborů a církviček byla spousta  a u každé byl v  čele někdo, koho si zvolili  a kdo funkci pastýře vykonával dobře  bez národů na odměnu. Snažil se své ovečky v ovčinci stmelovat, aby neutíkaly  z ovčince  a měly se rády. Ale co stalo s těmi  dalšími pastýři? Přestěhovali se do paláců ze zlata, žili rozmařilým životem a vymysleli si spoustu lží a falešného učení, aby mohli své ovečky okrádat. Vedli války, vraždili se mezi sebou  a prali se o papežský stolec. To jsou dějiny katolické církve. A dějiny jiných pozdějších církvi také nejsou dobré. Hus mohl učit cokoliv, ale důležité je ovoce víry. Jaké ovoce v době Husa plodila katolická církev? K čemu jsou teologické spory, když výsledek je nula a ovoce shnilé??

Ne, pokud katolíci věří, že jen ta jejich církev je ta pravá, pak mají vlastnosti sekty. Jim to vadí, když je nazvu sektou? Chápu, ale proč se neprobudí k pravé víře v Ježíše Krista? Proč se drží zuby nehty vrahů  a násilníků?? Proč jasně neodsoudí svoji hnusnou a krutou minulost?? Proč jsou závislí na nějakém papeži? Přece se v dějinách ukázalo, jací papežové byli?? A podobně kardinálové  a biskupové  a jiní. Obyčejný katolický věřící člověk má přece také rozum a cit, anebo je už tak zfanatizován, že by šel i vraždit jako třeba v Chorvatsku???   Škoda, že nejsem atheista jako Pozorovatelník, pak by mi vše bylo jasné. Smál bych se nad lidskou hloupostí, které vede k válkám a krutostem  a byl by rád, že s tím nemám nic společného, že jsem se od náboženského marasmu osvobodil.   K čemu je Tělo Krista čili církev, které vraždí a zabíjí bez výčitek svědomí??? K čemu?? Umí někdo najít odpověd??


 
Příbuzné odkazy
· Více Žhavá témata
· Novinky od Tomas


Nejčtenější článek Žhavá témata:
Potetovaný křesťan????


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"K čemu je Tělo Krista, které vraždí??" | Přihlásit/Vytvořit účet | 29 komentáře | Prohledat diskusi

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: K čemu je Tělo Krista, které vraždí?? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 16. březen 2017 @ 06:57:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Ahoj Františku.

  Co je "církev" jako shromáždění lidí, kteří patří Pánu Ježíši je popsané v písmu. Jednou jsem tu na GS ta místa písma, které se do češtiny překládají jako "církev" vybral v jednom souhrnném článku a přidal jsem k tomu osobní komentář (tím, že jsem římský katolík a stal jsem se pak křesťanem, tak se ten komentář týká i ŘKC jak jsem jí zažil).

  Pojem "sekta" je poměrně relativní, v náboženském prostředí "sekta" znamená "ti druzí" a má negativní nádech. Pojem "sekta" se používá i v odborných kruzích při práci s lidmi, kteří jsou "sektou" postižení a je potřeba jim pomoci, pak má ten pojem poměrně podrobnou definici, například zde:


  • Absolutizace moci vůdce sekty.

  • Cílevědomá regulace informací pro členy sekty.

  • Respekt k autoritám není přijímán jako omezení vlastní vůle, ale většinou jako úleva. Většina lidí, která utíká k sektám, chce, aby za ně někdo rozhodoval. Rozhodování autority je proto bráno jako odnětí břemene rozhodování a odpovědnosti za své činy.

  • Poslušnost je zcela dobrovolná, není přímo vynucována. Do této poslušnosti jsou členové sekty postupně vmanipulováni. Tím je zajištěna naprostá ovladatelnost členů, včetně jejich intimního života. Toto ovládání je paradoxně důvodem, proč se lidé k sektám připojují. Nemusejí se totiž v sektě o ničem rozhodovat a nést za své rozhodnutí odpovědnost. Sekta pomáhá členům k úniku od reality. Zbavuje nutnosti přemýšlet, zbavuje úzkosti ze svobody a odpovědnosti.

  • Vysoká úroveň excitace (vybuzení, stimulace). Nadšení z práce v sektě se časem může vytratit. Proto je nahrazováno tvrdou disciplínou a morálkou. Disciplína a morálka jsou časem nahrazovány i vmanipulovaným strachem z exkomunikace do světa "nepřátel, zla, bezpráví apod.". Každé zaváhání o účelnosti setrvávat v sektě je prezentováno jako vážné provinění proti vůdci. Tento strach z viny je stále obnovován a permanentně udržován.

  • Sekty cílevědomě budují ve svých členech představu nebezpečného nepřítele. Může jím být kdokoliv a cokoliv, co sektu neustále pronásleduje a z čeho je potřebné mít strach. V sektě je kreslen černobílý obraz, v něm vše dobré je v sektě, vše špatné se nachází mimo sektu.

  • Členům sekty je vštěpována její výlučnost v řešení problémů. Sekta je tak nadřazena všemu.

  • Není legitimního důvodu opustit sektu. Každému členovi sekty je vmanipulováno do mysli přesvědčení, že kdyby odešel, postihl by ho strašný trest.



Re: K čemu je Tělo Krista, které vraždí?? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Dzehenuti v Pondělí, 13. březen 2017 @ 09:35:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Bohužel, pozemské církve sešli z cesty. Nedrží se slov Ježíše Krista.



Re: K čemu je Tělo Krista, které vraždí?? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Dzehenuti v Pondělí, 13. březen 2017 @ 09:56:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Abychom to upřesnili, tak hlavním cílem je šíření evangelia. Ačkoliv byly snahy evangelium zablokovat lidem (viz. kázání v latině atd.) tyto snahy byli Bohem rozcupány.



Re: Re: K čemu je Tělo Krista, které vraždí?? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 13. březen 2017 @ 12:34:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dzehenuti,


píšeš, že hlavním cílem je šíření evangelia. Budu provokativní a napíšu, že si toto rozhodně a zásadně nemyslím. Evangelium je jen "prostředek". Poselství ...


]


Re: Re: Re: K čemu je Tělo Krista, které vraždí?? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Dzehenuti v Pondělí, 13. březen 2017 @ 14:48:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kdyby nebylo evangelium, nemohl by nikdo přijmout Ježíše. Evangelium je tedy základem pro vytvoření těla Krista.


]


Re: Re: Re: Re: K čemu je Tělo Krista, které vraždí?? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 13. březen 2017 @ 15:45:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
:-o   Do jaké mystičnosti ses mi zase povznesl, Dzehenuti ;-)

Evangelium je poselství, dobrá zpráva. O něčem, pro někoho ... co do toho montuješ "přijetí" Ježíše a nějaké "vytvoření těla" Kristova.


]


Re: Re: Re: Re: Re: K čemu je Tělo Krista, které vraždí?? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Dzehenuti v Pondělí, 13. březen 2017 @ 15:48:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kdyby nebylo evangelium, jak by se někteří dozvěděli, že přišel pán před 2000 lety ???


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu je Tělo Krista, které vraždí?? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Dzehenuti v Pondělí, 13. březen 2017 @ 15:55:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
zdroj : http://www.bibletv.cz/evangelium-pro-dnesek/33-lekce-smysl-a-poslani-cirkve/diskuse
Když jsme probírali správné zachovávání Božího dne odpočinku, dozvěděli jsme se, že v tento den máme podle Bible mít účast na "svatém shromáždění". Při studiu duchovních darů jsme si ukázali, že na jejich rozpoznání, rozvinutí a potvrzení potřebujeme kolektiv společenství. Z toho, co jsme se naučili o přinášení desátků a o jejich použití pro službu evangelia, i z učení o večeři Páně vyplývá, že Bible předpokládá určitou organizaci Božích dětí. V biblické hodině o křtu jsme se dozvěděli, že křest není jen mojí odpovědí na Boží čin lásky v Ježíši Kristu a vnějším vyznáním proměňujícího působení Boží milosti v mém životě, ale zároveň i vstupní branou do církve.
Spasení nemá jen individuální rozměr, i když ten je nepochybně podstatně důležitý. Bůh povolává své děti do společenství - spasení má i korporativní aspekt. Čím blíže jsme k Bohu, tím blíže budeme i ke svým bližním, podobně jako špice kola jsou tím blíže k sobě, čím jsou blíže ke středu kola. V dnešní individualistické společnosti někteří argumentují, že se o samotě cítí Bohu blíže než v jakémkoliv jiném společenství a že víkend strávený kempováním v horách jim dává víc, než účast na společné bohoslužbě. Správné pochopení spasení však vyžaduje pochopit místo a poslání církve v Božím plánu.1. Původ církve - Sk 20,28; Mt 16,18; 1 Pt 2,9; Ef 5,22-33

Když Bible hovoří o církvi, nevnímá ji jako lidské zřízení, ale hovoří o ní jako o "církvi Boží" (Sk 20,28 1 K 1,2).
Církev má svůj původ ve smluvním vztahu mezi Bohem a člověkem, o kterém se zmiňují už první stránky Písma. Tyto smlouvy byly uzavřené nejdříve s jedinci a rodinami (Gn 9,8-13; 12,1-3; 15,18). Smlouva uzavřená s národem Izraelským byla založena na zaslíbení, které Bůh dal Abrahámovi (Ex 34,28; Joz 24; Ezdr 10; Neh 9,10). Bůh si vyvolil židovský národ a dal mu mimořádné výhody a zvláštní poslání (královští kněží Ex 19,5; Jr 7,23; 31,33), aby prostřednictvím tohoto národa připravoval cestu spasení pro ostatní národy, a vládl tak celé zemi (Dt 33,5; 1 S 12,12; Ž 22,28; 33,13-14). Izrael byl předmětem božské aktivity na prvním místě (1 Pa 17,14; 28,5; 2 Pa 13,8) a nástrojem Božího spásného záměru pro lidstvo (Gn 12,3; Ex 19,5-6; Iz 43,10; 66,19), ne národní společenství. O této církvi se hovoří jako o "církvi (shromáždění) na poušti" (Sk 7,38).
Písmo hovoří o církvi jako o vinici, kterou Bůh vysadil a co nejstarostlivěji opatroval (Iz 5,1-7). Ježíš na tento obraz navazuje svým podobenstvím o vinici (Mt 21,33-46). Ti, kterým byla tato vinice svěřená, "vraždili proroky" (Mt 23,37), kamenovali posly, které jim Bůh posílal, a dokonce zabili i Božího Syna (Mt 21,37-39). Proto Ježíš jasně říká, že Bůh od nich odejme vinici a pronajme ji těm, kteří budou přinášet ovoce k slávě Boží a pro rozmach jeho království (Mt 21,41.43). Tuto církev vybuduje sám Ježíš (Mt 16,18). Její členy spojuje víra v Ježíše Krista (Ga 3,26.29) a stali se dědici toho, co patřilo Božímu lidu Starého zákona (1 Pt 2,9). Není to církev národní, ale misijní, která je tu proto, aby splnila Kristův příkaz: "Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky." (Mt 28,19)

Když Bible hovoří o církvi, používá různé obrazy, které nám pomáhají lépe pochopit její podstatu.
Na aspekt společenství poukazují tato přirovnání (metafory): "církev jako stádo", jehož pastýřem je Ježíš Kristus (J 10,1-16; Sk 20,28; 1 Pt 5,2); "církev jako Boží rodina" - byli jsme adoptováni za děti nebeské rodiny (Ef 2,19; Ga 4,4-6; 6,10); "církev jako bojující a vítězná armáda", která bojuje za společný cíl (Ef 6,12-13); "církev jako oliva", do které Bůh větve buď vštěpí, nebo je z ní vylomí (Ř 9,6-8; 11,16,25).

Na vztah k Ježíši Kristu poukazují tyto metafory:
Církev jako tělo Kristovo, jeho je hlavou. Tento obraz ukazuje na jednotu církve, organické napojení členů navzájem a s Kristem, jako i na závislost na Ježíši Kristu (Ef 1,22). I když církev ve světě nepochybně potřebuje určitou organizaci, má své tradice a je institucí, musí stát a budovat na Kristu, a ne na instituci, organizaci nebo tradici. To, že Kristus je hlavou, ukazuje, že není možné ho s církví ztotožnit. Boží zjevení není vtělené do instituce, pravda a autorita není vlastnictvím člověka. Církev Boží království zvěstuje, rozšiřuje, ale sama jím není.

Církev jako chrám. Obraz stavby, ve které Kristus je úhelným kamenem, apoštolové a proroci základem a ostatní věřící živým stavebním materiálem, ukazuje na závislost na Kristu, jakož i na dynamičnost církve (Ef 2,19-22; 1 K 3,9-16; 1 Pt 2,4-7). Protože tato stavba je "Božím chrámem", poukazuje to dále na svatost Boha i církve a na to, že v církvi a jejím prostřednictvím se člověk setkává s Bohem a uctívá ho. Ježíš je ve Zjevení představen jako ten, který se prochází uprostřed sedmi zlatých svícnů, což představuje sedm církevních sborů (Zj 1,12-20). Církev není stavba dotčená, ale staveniště, do kterého jsme povoláni jako dělníci, ne jako nájemníci nebo dokonce inspektoři.

Církev jako nevěsta. Obraz ženicha a nevěsty je vyjádřením vztahu lásky a důvěry mezi Kristem a jeho církví (Ef 5,22-33; 2 K 11,2; Zj 19,7; 22,17). Církev je předmětem lásky Ježíše Krista a jeho něžné péče (Ef 5,25.29), protože Bůh ji získal krví svého Syna (Sk 20,28). Proto Bůh chce, aby byla svatá a bezúhonná (Ef 5,27). Církev musí zůstat v Kristu věrná a na něm závislá, a nehledat spojení s politickými či mocensko-ekonomickými strukturami.


2. Poslání a význam církve - Mt 28,19; Sk 1,8; Ef 2,19; 4,13-14; J 13,35

V čem spočívá poslání církve? Už když jsme uvažovali o jejím původu, řekli jsme si, že Bůh povolal společenství církve, aby spolupracovalo s Bohem na šíření jeho království. Je zřejmé, že Boží dílo na tomto světě nebylo ukončeno nanebevstoupením Krista.

a) Evangelizovat a učit
"Magma charta" poslání církve je v příkazu Krista: "Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je... a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto světa." (Mt 28,19-20)
Velikost církve tedy není dána počtem jejích členů či kvalitou jejích programů, ale poslušným naplňování tohoto jedinečného Božího poslání. Členové církve mohou naplnit své poslání osobním svědectvím (Sk 1,8) a zvěstováním věčného evangelia (Zj 14,6-12), až dokud Pán nepřijde (1 K 11,26). Zvěstování "věčného evangelia" je předpokladem návratu Krista (Mt 24,14). Církev, která ztratila ze zřetele misijní poslání, ztratila důvod existence na tomto světě. Smyslem existence církve nejsou nádherné budovy, vzdělaní duchovní, historické varhany a lustry či zasedající výbory. Církev potřebuje najít způsob, jak překonat bariéry, jež ji dělí od světa, v němž žije, metody práce, pomocí kterých přinese poselství naděje lidem, kteří žijí v beznaději.
Povinností církve je však nejen evangelizovat svět navenek, ale i vyučovat a vychovávat své členy v pravdě, prohlubovat jejich poznání i prožívání evangelia (1 K 14,12; Ef 4,13-14; 1 Tm 4,13-16). Jestliže má církev postupovat v oslovování lidí, kteří stojí mimo, potřebuje pozorně naslouchat tomu, co prožívají ti, kteří ze světa vyšli. Církev musí vést dialog se všemi lidmi, kteří hledají odpovědi na palčivé otázky života, aby byla schopná relevantním způsobem přinášet to, co lidé ve světě i v církvi nejvíce potřebují.
Povinností církve je též uchovávat a vyvyšovat biblické zjevení. V pluralistickém světě, ve kterém převládá rozmanitost názorů, církev musí přinášet jasné slovo: "Tak hovoří Hospodin..." - tam, kde Bůh jasně zjevil svou vůli. Na druhé straně církev nesmí dopustit, aby její tradice či časově podmíněné chápání pravdy se staly neúnosným břemenem pro lidi, kteří hledají svobodu evangelia (J 8,32; Sk 15,10). Církev je tedy opatrovník Božího slova. Protože mu však božskou autoritu nedala, sama stojí pod autoritou Písma, je jím měřená, hodnocená a kritizovaná.

b) Vytvářet společenství a sloužit
Bůh nás nepovolal ze světa proto, abychom žili v izolaci, ale kvůli tomu, aby nás poslal do světa jako společenství, které pokračuje v plnění toho, co Ježíš Kristus začal se svými dvanácti učedníky. Není možné patřit Ježíši bez toho, abychom patřili do jeho rodiny, jeho církve (Mr 3,31-35). Kristus se ztotožňuje se svou církví (Mt 16,18; Za 2,8). Příjmout Krista jako Pána znamená přijmout ho jako hlavu církve, a tedy i budovat vztahy s ostatními bratry a sestrami (Ko 1,18).
Protože Kristus chce rozšířit po světě své království lásky, posláním církve je vytvářet společenství lidí, které spojuje sjednocující Kristova láska (J 13,35; Mt 18,20; 2 K 5,14). Boží rodina se potkává, aby Boha oslavovala, aby mu sloužila (Sk 2,44). Všeobecné kněžství věřících znamená, že všechny aspekty Nového zákona jsou dostupné nejenom profesionálním kazatelům, ale každému věřícímu jednotlivě (1 Pt 2,9; Ef 2,18; 4,13; 1 Tm 2,6).

Křtem se člověk stává součástí společenství lidí, jejichž identita je založená na vztahu s Kristem. Večeře Páně je znamením společenství v rámci duchovního těla Krista a společenství církve s Kristem.
Církev neexistuje sama pro sebe. Je tu proto, aby splnila poslání, kterým ji pověřil její Pán. Byla založena proto, aby sloužila druhým (Mt 20,25-28). Náboženství nemá jen vertikální rozměr vztahu s Bohem, ale i horizontální rozměr vztahu k bližnímu (1 J 4,20). Bratrská láska se projevuje ve službě bližním (Ga 6,2), ochotou podřídit se i napomenout (Ef 5,21; Ga 5,13; 6,1), vzájemnou tolerancí (Ř 14,1; Fp 3,15-16) i štědrostí vůči nuzným (Žd 13,1.2.6; 2 K 9,5-14).
Církev má sloužit při uzdravování těla (ve prospěch zdraví člověka), ducha a mezilidských vztahů. Církev si potřebuje uvědomovat svou sociální zodpovědnost, ale její poslání se nemůže zredukovat jen na tuto oblast.
Právě vzájemné společenství a služba jiným přináší sjednocení Božího lidu. Protože církev chce být pod osvobozujícím panstvím Krista, musí pro ni platit, že "není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou. Vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši." (Ga 3,28) Někteří křesťané považují každou drobnou věroučnou odlišnost za oprávněnou příčinu, aby hleděli na druhého ne jako na bratra či sestru, ale přímo jako na "třídního" nepřítele.
Aby církev dosáhla jednoty, o kterou Ježíši jde (J 17,18-21), musí láska jednoho k druhému vycházet ze znovuzrozeného srdce a musí být založená na biblické (Kristově) pravdě. Jedině změněné srdce dokáže překonat vše, co ohrožuje jednotu církve, a církev se tak stává svědectvím o proměňující moci Kristova evangelia.
Přijetí druhého za "bratra" a "sestru" v Kristu se neděje automaticky. Zmocněni mocí Ducha svatého musíme pro dosažení tohoto cíle vynaložit úsilí. Je naší povinností i v církvi vědomě překonávat jakékoliv rasové, kulturní, národnostní či jazykové bariéry, diskriminaci založenou na rozdílnosti pohlaví, společenského postavení nebo tělesného postižení. Předsudky, nenávist, závist, stereotypní uvažování a nezdravé zevšeobecňování jsou projevem lidské slepoty, ať už se vyskytují v jakékoliv formě a podobě, a proto v církvi nemají místo. Od babylónské věže je lidstvo vedeno odstředivou silou zdůrazňování rozdílnosti, dokud nepozná dostředivou moc jednoty v Ducha svatého, padají hradby rozdělení a církev se stává zázrakem Boží milosti, důkazem Božího nového stvoření. Díky letnicím může církev používat jednotu a potvrzovat rozmanitost, dokonce ji musí vítat.
Jednota církve znamená, že mezi křesťany musí existovat duch soudržnosti, jaký se ve světě nevyskytuje, jednota, která je nedělitelná, pouto, které převyšuje biologickou spřízněnost.


3. Organizace a autorita církve - Mt 18,15-17; Sk 6,1-6; 20,17.28; Sk 16,4

Kristus hovoří o církvi u Matouše 18,15-17: "Když tvůj bratr zhřeší, jdi a pokárej ho mezi čtyřma očima, dá-li si říci, získal jsi svého bratra. Nedá-li si říci, přiber k sobě ještě jednoho nebo dva, aby "ústy dvou nebo tří svědků byla potvrzena každá výpověď". Jestliže ani je neuposlechne, oznam to církvi." Tento příkaz by se nikdy nedal realizovat, kdyby církev neexistovala, nebo byla nedůležitá. Nejenže tedy církev má v Božím plánu důležité místo, ale je potřeba, aby v církvi byla určitá vnitřní organizovanost a disciplína.
Pánem církve je jedině Ježíš Kristus, který ji vede a řídí. Církev nepatří žádnému člověku, úřadu či funkci, aby v ní kdokoliv mohl panovat či jinak uplatňovat svou moc. Ježíši patří absolutní autorita v církvi, protože je mu dána "všechna moc na nebi i na zemi" (Mt 28,18), všechno stvoření je mu poddáno (Fp 2,10) a on bude na soudné stolici Boží (2 K 5,10) soudit živé i mrtvé (Sk 10,42).
Apoštolové byli pověřeni být svědky Ježíšových slov, jeho ukřižování a vzkříšení. Jejich autorita nebyla jejich vlastní, neměli ji pod svou kontrolou, ale byla to zprostředkovaná či delegovaná autorita. Nebyli korektory Božího zjevení, ale jeho zprostředkovateli.
První věřící si hned od začátku uvědomovali potřebu náležité administrativy, aby se Boží slovo mohlo dále zvěstovat. Církev nejdřív ustanovila sedm mužů, kteří se všeobecně považovali za první diakony (Sk 6,1-6). Vybralo je shromáždění (v. 3), aby dohlédli na rozdělování potravy, a byli ustanoveni apoštoly kladením rukou (v. 6). Apoštolové se tak mohli nerušeně věnovat kázání a učení (v. 4).
Dále se ve vedoucím postavení v jeruzalémském sboru objevuje skupina "starších" (Sk 11,30), kteří byli pravděpodobně zvoleni podobným postupem, jaký vedl k ustanovení sedmi diakonů (Sk 14,23). Měli pomáhat apoštolům v jejich vedoucí úloze, jak se to projevilo i v čase jeruzalémského koncilu (Sk 15,2.22)
Kromě apoštolů největší autoritu v místních sborech našli starší (presbyteroi) a též biskupové (episkopoi; Sk 20,17.28; Tt 1,5.7; por. 1 Pt 5,2). Tyto dva termíny se v této době navzájem zaměňovaly. Jednou z hlavních úloh starších a biskupů byla všeobecná pastorální péče a dozor (Sk 20,17-28; 1 Pt 5,1-3). Kromě toho měli zvláštní úlohy, např. navštěvovali nemocné (Jk 5,14), vyučovali zdravé učení a vyváděli z omylu lidi, kteří tvrdili opak (1 Tm 3,1-2; Tt 1,5.9). Pracovali mezi spoluvěřícími, byli jejich "představenými v Pánu" a napomínali je (1 Te 5,12). Jejich trvalá úloha je dosvědčena seznamem vlastností (1 Tm 3 a Tt 2), kterými se museli tito vedoucí vyznačovat.

Místní církevní sbory uplatňovaly svou autoritu nejen při výběru svých místních vedoucích, ale také pověřovaly posly, kteří byli posíláni do jiných sborů (Sk 11,22), nebo provázeli apoštoly (2 K 8,19). Sbor v Antiochii ustanovil Barnabáše, Pavla a některé další, aby spolu reprezentovali jeho stanovisko na koncilu v Jeruzalémě (Sk 15,1-2). Místní sbory nesly též zodpovědnost za čistotu učení a života. Součástí jejich zodpovědnosti bylo i zkoumání duchů (1 J 4,1), kdy každý věřící je pomazaný Duchem svatým (1 J 2,20), a tedy schopný rozsévat pravdu (v. 27). Už ve své první epištole Pavel trvá na to, aby místní sbor "všecko zkoumal" a "dobrého se držel" (1 Te 5,21). To samé platí při uplatňování církevní disciplíny. Když všechny ostatní prostředky smíření selhaly, spornou věci mezi členy shromáždění měl řešit místní sbor (Mt 18,15-17).
Dále je z Písma zřejmé, že místní sbor nežije v izolaci nebo nezávisle na ostatních místních sborech. Skutečnost, že jednota a úzké vzájemné vztahy sborů jsou žádoucí, nepochází jen z jejich praktické prospěšnosti či potřeby spolupráce, vzájemné rady nebo bratrské pomoci. Základ jednoty sborů spočívá především v samotné povaze církve, která je jedna a je nedělitelná. Novozákonní obraz "těla" to potvrzuje (1 K 10,16-17; 12,12.27). Kristus nemá mnoho těl, ale jen jedno, a to jedno tělo se musí projevit v jednotě a vzájemné blízkosti celé církve, místních sborů i univerzální církve (Ef 4,1-6).
Když se měl řešit problém, který se týkal více sborů, byl do Jeruzaléma svolán koncil, na který přišli zástupci sborů (sk 15). Závěry koncilu byly založeny na Písmu a jím podložené, a proto mají takovou autoritu, že jsou připisovány Duchu svatému (Sk 15,28). Není pochyb o tom, že usnesení koncilu, jako zdravá interpretace a aplikace Boží vůle, nebylo jen doporučení adresované některým křesťanům, ale pokládalo se za závazné pro všechny sbory.
Na své druhé misijní cestě Pavel spolu se Silasem přišli do Derby a Lystry v Lykaonii, přešli oblast Frygie a Galacie (Sk 16,6), tedy nejen Antiochie, Sýrie a Cilice, ze které byli vysláni delegáti na koncil. "Ve všeh městech, jimiž procházeli, předávali závazná ustanovení, na nichž se usnesli apoštolové a starší v Jeruzalémě." (v. 4) Výsledkem bylo, že "se církve upevňovaly ve víře a počet bratří rostl každým dnem" (v. 5). To je jasným příkladem nutnosti shromáždění celé církve, které má nejen poradní hlas, ale také závaznou autoritu. Výkladové poznámky1. Naše slovo "církev" je odvozeno od řeckého slova "kyriakon", což znamená "patřící Pánu". Hebrejské slovo "káhal" znamená shromáždění, což znamená také řecké slovo "ekklesia", které se používá v Novém zákoně. Slovo "ekklesia" pochází etymologicky z ek-kaleo, které znamená "vy-volat", "povolat z", a v Novém zákoně je použito celkem 112krát.
Slovo "církev" nejčastěji znamená společenství křesťanů na určitém místě, bez ohledu na to, zda se shromáždili na bohoslužbu, nebo ne (Sk 5,11; 11,26; Ř 16,4; 1 K 11,18; 14,19.28.35; 16,1; Ga 1,2; 1 Te 2,14). V jiných případech označuje skupinu věřících, která se shromažďuje v domově některého z nich (Ř 16,23; 1 K 16,19; Ko 4,15; Fm 2). Může označovat skupinu sborů v určité oblasti (Sk 9,31) nebo křesťany jako celek (Mt 16,18; 1 K 10,32; 11,22; Ef 4,11-16). V nejširším chápání znamená společenství v duchovním a univerzálním smyslu (Ef 1,20-22; 3,10.21; Ko 1,18; Fp 2,9-11).

2. Jednota místních sborů je v Písmu vyjádřena jejich společnou vírou a praxí, jako i vzájemnou spoluprací. Apoštol Pavel opakovaně informuje věřící o tom, co se děje v ostatních částech římského impéria, aby si byli vědomi globálních vztahů, do kterých je přivedlo evangelium (Ko 1,6.23; 1 Tm 3,16). Věřící v Korintu si mají uvědomovat, že jsou spojeni "se všemi, kteří vzývají jméno našeho Pána Ježíše Krista, ať jsou shromáždění kdekoliv", který je "jejich Pánem i naším" (1 K 1,2). Existuje "společná víra" (Tt 1,4; 2 Pt 1,1), "víra jednou provždy odevzdaná Božímu lidu" (Ju 3).
Tento duch jednoty je vyjádřen v pozdravech jednoho sboru jiným sborům (Ř 16,16; 1 K 16,19; Fp 4,22), je též zřejmý z doporučujících listů, posílaných z jednoho sboru do druhého nebo ze skutečnosti, že dobře známí vedoucí doporučují bohabojné učitele dalším sborům (Sk 18,24-28; 2 K 3,1; Ř 16,1-2; Ko 4,10). Věřící se mají živě zajímat o to, co se děje v jiných sborech nebo částech světa (por. 2 K 9,2-5; Ko 4,16). Jsou nabádáni k tomu, aby měli účast na všem, co se koná i v jiných sborech, a přijali jednotný způsob chování (1 K 16,1-4; 11,16). "A tak to nařizuji v církvích všude," píše Pavel věřícím v Korintu (1 K 7,17). Protože je chtěl otcovsky napomenout, posílá k nim Timotea, který "vám připomene můj způsob jednání v Kristu, jak učím v každé církvi" (1 K 4,17), a pokárá je za jejich nezávislý postoj: "Vyšlo snad slovo Boží od vás? Nebo přišlo jen k vám samotným?" (1 K 14,36)
Je zřejmé, že jednota v Novém zákoně není jen skutečností, které bude dosaženo až na konci světa a kterou je třeba dychtivě očekávat (Ef 4,8-14), ale že je to do značné míry zkušenost církve už v přítomnosti. První křesťané, spojeni svým Pánem v jedno tělo, jehož hlavou je Kristus, jsou nabádáni, aby pamatovali, že je "jeden Pán, jedna víra, jeden křest" (Ef 4,5).

3. Není pochybností o tom, že církev potřebuje být organizovaná, otázkou jen je, jakou formou. Církevní organizace by měla brát v úvahu skutečnost, že nejvyšší autoritou v církvi je Ježíš Kristus a že náboženský nátlak vyvíjený na svědomí v Božím jménu je tou nejstrašnější formou nadvlády.
Církevní organizace, která v hříšném světě má v různých dobách různé podoby, nesmí přehlížet princip kněžství všech věřících, tedy, že každý jednotlivec má přímý přístup k Bohu a jeho milosti. Církev nerozhoduje o věčném údělu člověka, dokonce ani není prostředníkem mezi Bohem a člověkem. Církev není možné ztotožnit s královstvím Božím na zemi. Církevní organizace nemá sloužit na udržování organizace a struktury, ale má napomáhat církvi při plnění jejího poslání. Neměl by se přehlížet ani fakt, že žijeme v prostředí hříchu, ve kterém se i při nejlepších motivech může stát, že osobní touhy, ambice a plány se ztotožňují s dobrem společenství. Proto v církvi musí být autorita rozdělena mezi více jednotlivců, aby se zabránilo jejímu zneužívání, a musí existovat způsob, jak odvolat vedoucí, kdyby k něčemu takovému došlo. Nikdo by neměl mít záruku, že bude nositelem církevního úřadu až do smrti; dokonce ani příliš dlouhá doba neprospívá blahu církve jako celku.
V průběhu dějin se používaly především tyto modely církevní organizace: hierarchický, kongregacionalistický, presbyteriálně-konciliární. Hierarchický model je autoritativní, ve kterém rozhodnutí vyšších složek jsou závazná pro všechny nižší složky na celém světě. Výhodou je kontinuita s minulostí, jako i stejná věrouka po celém světě. Nevýhodou je, že představitelé církve jsou jmenování a církev je řízena téměř výhradně duchovenstvem.
V kongregacionalistickém modelu místní sbor rozhoduje o všech svých záležitostech a nikdo mu není nadřízen věroučně, a často ani organizačně. Výhodou je, že představitelé jsou voleni, a tím i odvolatelní, a že vede k širšímu zapojení členstva. Nevýhodou je, že o teologických záležitostech se rozhoduje demokratickým hlasováním (někdy je těžké uplatnit autoritu nad lidmi, kteří člověka platí) a že různé sbory v celosvětovém měřítku se od sebe někdy značně liší ve věrouce.
Poslední model se snaží spojit výhody předcházejících dvou modelů a minimalizovat jejich nevýhody. Na nižších úrovních je církev organizovaná víc demokraticky, na vyšších víc hierarchicky. Praktický důsledekCírkev není světskou organizací, politickou stranou nebo klubem lidí, kteří mají stejné záliby. Je to společenství založené Ježíšem Kristem, které má přinášet evangelium o spasení "každému národu, pokolení, jazyku i lidu" (Mt 28,18-20; Zj 14,6-7).
Během svého působení na zemi Kristus ustanovil církev - společenství věřících, aby práce na tom, co začal, mohla pokračovat. Tak jednotlivec má nejen možnost veřejně projevit svůj vztah ke Kristu tím, že se začlení do společenství, jehož hlavou je sám Kristus, ale jako Kristův "učedník" se též zapojí do práce, pro kterou ho Ježíš uschopní.
Je možné namítat, že dnešní církev je vzdálena Božímu ideálu, že není dokonalá. To však není důvod, abychom zůstali stát osamotě. Bůh chce, aby jeho církev odrážela Boží ideál, aby byla čistá, dobrá, vznešená, neposkvrněná (Ef 5,25-27). Církev, to jsou však především vztahy horizontální a vertikální, a na nich se musí trvale pracovat, musí se zvelebovat. Každý člen těla Kristova má zodpovědnost udělat vše pro to, aby tyto vztahy udržoval funkční.

Církev je společenství, ve kterém se učíme žít společně, v přípravě na to, že jednou budeme spolu žít věčně. Hádaví a sobečtí lidé, kteří přehlížejí práva druhých, v Božím království nebudou. Proto nejdůležitější výzvou současné církvi není ani tak dolešťovat doktrinální čistotu, ale především být nemocnicí léčicích se hříšníků, kteří jsou na cestě k nebesům. Jako taková se bude skládat z lidí, kteří se naučili vážit si druhých, dokonce i vzdát se svých práv, když to přinese jednotu a vzájemné společenství. Taková jednota však není na úkor identity jednotlivce, ale je tvořena pestrobarevnou rozmanitostí lidské odlišnosti a rozdílnosti.
"Když si uvědomíme, jaká vzdálenost dělí církev od jejího cíle, může se stát, že ruka natažená k pluhu zase poklesne." (K. Barth) Jen tváří v tvář naší malosti si uvědomujeme velikost úlohy, která je nám svěřena. Když pochopíme důvod existence církve, uvědomíme si, i přes všechnu její bídu, že patřit k církvi je úžasná přednost. A ta bída může být menší, jestliže začneme každý sám u sebe.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu je Tělo Krista, které vraždí?? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 13. březen 2017 @ 16:20:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
??? Na co takový článek o církvi? Já se ptal na to, proč se evangelium hlásá a co přináší, co je to za poselství, proč se vůbec hlásá, co je důvodem. Je to snad církev? Dovolím si dokonce říci, že podstatou evangelia není ani sám Ježíš Kristus.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu je Tělo Krista, které vraždí?? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 13. březen 2017 @ 16:17:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dzehenuti, ale svět nebude spasen nějakou informací, že Ježíš tady byl na zemi před 2000 lety. Evangelium je poselství od B-ha k člověku, tedy je poselstvím od B-ha pro člověka (k člověku). O čem?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu je Tělo Krista, které vraždí?? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Dzehenuti v Pondělí, 13. březen 2017 @ 17:55:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zkouším mě :O) ?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu je Tělo Krista, které vraždí?? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 13. březen 2017 @ 18:23:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
To bude přeťuk, ale mělo by to tak být :)
A jestli zkouším já tebe? Tak trochu :) Chtěl bych se dovědět, jak uvažuješ, z čeho pocházejí tvé myšlenky. Co je pro tebe to nejdůležitější ve Tvém životě. Odhrnout obal příkrasy tvořený mystickými slovy :) Ale odpědět nemusíš, vadí-li ti to.




]


Re: Re: K čemu je Tělo Krista, které vraždí?? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Pondělí, 13. březen 2017 @ 21:44:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
co cirkev to jiné evangelium, které je to prave??? pokud nemas prave evangelium tak slouzis satanovi. takze to není tak jednoduche dnes.


]


Re: Re: Re: K čemu je Tělo Krista, které vraždí?? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Dzehenuti v Pondělí, 13. březen 2017 @ 23:10:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jednoduche to není to veru. Prave proto hned jak budu teplo budu drzet velky pust, protože se potrebuji sejit s nebeskym Otcem.


]


Re: Re: Re: Re: K čemu je Tělo Krista, které vraždí?? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Úterý, 14. březen 2017 @ 06:28:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jestli to myslíš vážně s tím pustem tak v Bibli je popsán Danieluv 3tydenni půst prostuduj si to v knize Daniel.


]


Re: Re: Re: Re: Re: K čemu je Tělo Krista, které vraždí?? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Dzehenuti v Úterý, 14. březen 2017 @ 06:58:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mám s půstem dobré zkušenosti už jsem několikrát měl 40 denní a komunikace s Bohem je pak daleko snažší. Čím je člověk více duch než tělo má blíže k "OTCI". Plkat na různých fórech o Bohu nemá smysl bez skutků. Dokázat to, že jediný Bůh je Svatý Duch jde jedině skrz Boha a skrz jeho moc.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu je Tělo Krista, které vraždí?? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Dzehenuti v Úterý, 14. březen 2017 @ 09:16:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Království Otce se podobá ženě, která nese džbán plný mouky. Když šla dlouhou cestu, ucho džbánu se utrhlo a mouka se sypala po cestě, aniž by to věděla. Nevěděla vůbec, co se stalo. Když došla k domu, postavila džbán na zem a zjistila, že je prázdný.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu je Tělo Krista, které vraždí?? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Středa, 15. březen 2017 @ 08:13:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
40 dnů pustu není mnoho lidí co to zvladnou. Nad 21 do ní se enormně zvyšují zdravotní rizika to už člověk musí o tom něco vědět aby si neuškodil. Já bych se asi k tak dlouhému pustu neodvážil.


]


Re: K čemu je Tělo Krista, které vraždí?? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Neděle, 12. březen 2017 @ 06:46:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
 K čemu je Tělo Krista čili církev, které vraždí a zabíjí bez výčitek svědomí???

K ničemu, Bůh brzy učiní této největší sektě na světě konec, škoda jen, že uprchlíci ISmáci chodí špatnou trasou a ne přes Vatikán, tím by se vše urychlilo, kdyby ho už vyhodili do luftu.



Re: K čemu je Tělo Krista, které vraždí?? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Neděle, 12. březen 2017 @ 07:34:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Když jsem psal tento příspěvek, neznal jsem ještě příspěvky Honzy  a Kjubika v mém sporu s fanatickým Martinou. Aspoň něco, co udělá radost.  Kdyby dnešní sekty měly existenci trvající dva tisíce roků, možná bychom nad tím také zaplakali. Žádná takové společenství není dokonalé  a bez chyb. Co tedy znamená svatost? Pavel píše dopisy do mnoha sborů  a všude jsou problémy, špatné chování a zlo. To přece z Pavlových dopisů jasně vyplývá. Pavel se snaží být opatrný a neurážet, ale někdy má některých sboru asi dost.  V čem je svatost? Bůh si v každém společenství vybírá čili odděluje lidi, kteří mu jsou věrní a slouží mu dobře, svědomitě,  s láskou a nezištně. Ti budou spaseni. A je jedno, zda někdo je papež či kardinál, či otrok, nevolník ,dělník, podnikatel atd. O věčný život může přijít každý, kdo se neřídí Pánem Ježíšem, nečiní pokání a nesnaží se, aby jeho ovoce víry bylo dobré.



Re: Re: K čemu je Tělo Krista, které vraždí?? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Neděle, 12. březen 2017 @ 11:55:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Františku Tělo Kristovo a církev jsou dva zcela odlišné pojmy. Vysvětloval jsem to v diskuzi s okem. Nepovažuji za příliš moudré takto formulovat název článku, neboť církev není biblický pojem, kdežto Tělo Kristovo ano. - a tak, jak jsi ten článěk nazval, to v žádném případě pravda není. Raději příště mluv o Církvi, a biblické pravé pojmy nech stranou. Prosím Tě o toho, můžeš-li mne vyslyšet.


]


Re: K čemu je Tělo Krista, které vraždí?? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: martino v Neděle, 12. březen 2017 @ 12:17:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Co očekávat od Franty lháře a sluhy Satana, než tuto stupidnost "K čemu je Tělo Krista, které vraždí??"

Zásadně se ohrazuji, aby na ekumenickém křesťanském fóru byl Kristus a Jeho Církev, takto satansky zesměšňována. A vůbec mi nevadí frky od noname a dalších, kteří si myslí, že mít tento názor, který zastávám, znamená být fanatikem. To může říci jen ten, kdo nemá v ruce FAKTA a je vzdálen učení a tradici Církve.

Pokud si zde Franta lhář klade tyto otázky:

1.  "K čemu je Tělo Krista, které vraždí??"
2.  Co je to církev?
3. A je katolická církev ta pravá svatá a tělo Krista?

Pak mám pouze dvě možné odpovědi. Ten člověk není zdravotně způsobilý a utekl pravděpodobně z léčebny, neboť o sobě tvrdil, že byl členem ŘKC. Nebo a to je pravděpodobnější, tento člověk, pokud si v široké mediální veřejnosti, jako je internet prezentuje jak výše uvedené jeho 3 otázky, pak je to iniciativní sluha Satana. Tečka.



Re: Re: K čemu je Tělo Krista, které vraždí?? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Neděle, 12. březen 2017 @ 12:50:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kristus není mnou  napadán. Kristovi nejvíce ublížila Tvoje společenství, které se jeví spíše jako sekta, protože není vedena Kristem, ale Vatikánem. Dějiny vraždění katolických věřících nevymažeš. Možná můžeme pochybovat o tom, jak to bylo v dávném středověku, ale druhá světová válka podává důkazy a tím jsou svědectví obětí  a lidí, kteří vše zažili. Katolická církev na Slovensku má na svědomí desítky tisíc židů. A v Chorvatsku?  To už byla genocida. Vraždění pravoslavných, židů, Romů i muslimů. O tom jsou dost jasné důkazy. A ochrana válečných zločinců katolickými duchovními je přece také pravdivá realita.   Duševně nemocný bych byl, kdybych to přes všechny důkazy popíral a zlehčoval jako Ty, Martino!! Pravda osvobozuje. Proč mám věřit lžím vašich hodnostářů??? Proč mám být v zajetí nepravd  a lží??   Stačilo by prosté: Mrzí nás to, trápí nás to  a už nikdy nesmíme něco takového dopustit. Ale to se neděje. Katoličtí Chorvaté jsou na toto řádění hrdi.   Váleční zločinci jsou katolíkům vděčni za to, že unikli spravedlnosti. Co na to jejich oběti??   Jaké je tedy ovoce víry, Tvé víry??   Děláš katolíkům úžasnou reklamu. Ještě štěstí, že mezi katolíky jsou i lidé upřímní, s citem a rozumem. Jinak bych asi celou katolickou sektu či církev proklel jako největší zlo  a pokrytectví na Zemi.Katolické společenství prokázalo, že není dobré, že bylo schopné páchat zla a genocidy... K takovému společenství nepatří přívlastek svatá církev. 


]


Re: Re: Re: K čemu je Tělo Krista, které vraždí?? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Dzehenuti v Pondělí, 13. březen 2017 @ 09:41:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Katolická církev je jasně a prokazatelně nesvatá. Kdo by tvrdil opak, jen se utvrdí jako lhář.


]


Re: K čemu je Tělo Krista, které vraždí?? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: BohemianAnonymus v Neděle, 12. březen 2017 @ 18:44:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jak by mohlo tělo Kristovo (Ef. 1:23) mající jako hlavu Knížete pokoje (Iz. 9:6), vůbec vraždit????
BA



Re: Re: K čemu je Tělo Krista, které vraždí?? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Neděle, 12. březen 2017 @ 20:03:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  • 20Sílu svého mocného působení prokázal přece na Kristu: Vzkřísil ho z mrtvých a posadil po své pravici v nebesích,
  • 21vysoko nad všechny vlády, mocnosti, síly i panstva, nad všechna jména, která jsou vzývána, jak v tomto věku, tak i v budoucím.
  • 22‚Všechno podrobil pod jeho nohy‘ a ustanovil jej svrchovanou hlavou církve,
  • 23která je jeho tělem, plností toho, jenž přivádí k naplnění všechno, co jest.
  Pavel jasně říká, že církev je tělem Krista a On je hlavou. Nyní zbývá odpovědět na otázku, kde tato církev, která je tělem Krista je???  Katolická církev to být nemůže, protože vedla války a bohužel i zabíjela. Kde tedy je?  


]


Re: Re: Re: K čemu je Tělo Krista, které vraždí?? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Dzehenuti v Pondělí, 13. březen 2017 @ 09:40:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Skutečným tělem je 144.000. Je to smutné ale taková je realita. Dnes tu někdo psal článek, že  z původních 600.000 doputovali do země zaslíbené jen 2 lidé. Takže si myslím, že 144.000 je reálné číslo sboru Kristovy církve.


]


Re: Re: Re: Re: K čemu je Tělo Krista, které vraždí?? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Středa, 15. březen 2017 @ 08:21:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Těch 144000 tady na zemi v plném počtu zatím nikdy nebylo. Až se to číslo daně Bohem náplní celé tak se budou moct odehrávat poslední události na zemi před 2hym příchodem Krista. To číslo je pevně dané Bohem. A záleží hlavně na lidech kdy se to číslo celé náplní. Kdyby se naplnilo už v minulosti tak Ježíš už tady mohl dávno být a nemuseli bychom se placat dnes na této hříšné planetě. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: K čemu je Tělo Krista, které vraždí?? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Dzehenuti v Středa, 15. březen 2017 @ 11:44:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ano, ano. Naprostý souhlas. Počet 144.000 ještě nebyl naplněn. Ten den kdy se tak stane, bude dnem svatby a navrátí se Bůh ve fyzické podobě. A právě proto je důležité hlásat evangelium. Jsou lidé kteří tvrdí, že počet 144.000 je dopředu dán. Říkám, není to pravda. Každému je dáno to co u "OTCE" žádá a drží se jeho slov.


]


Stránka vygenerována za: 0.65 sekundy