Bojím se, že ten nadpřirozený Boží pokoj je jen tvá autosugesce nebo něco vylhaného. 

Hele, osobní zkušenost je nepřenosná. Pocity jsou jen tvoje. Já ti věřím, že ty pocity máš, nebo jsi měl, ale já to nikdy neměl. To je stejné jako když někdo, kdo nikdy neměl orgasmus, poslouchá toho, co se mu snaží poprat ten pocit. 

Nebo já ti mohu vyprávět pocit, jaký jsem zažil, když jsem před tuším 12 lety vylezl na Kriváň v Tatrách (2494m). Ten pocit euforie po mnohahodinovém výstupu, když jsem s nohama seděl na kraji skály a pode mnou sráz několik set metrů dolů. A ty výhledy na krajinu. Dneska už bych to nedal. Nějak mám strach z výšek poslední roky. Ale křesťanům to neříkám. Beztak by to byl zase démon a zase vy ho vymítali a zase bezúspěšně...

Pokud ti víra dává pocit pokoje, tak tě chápu, že se jí držíš...

To mohla být náhoda a ty si ji zpětně vykládáš, že to byl nějaký zásah shůry.... 

  Sám jsi poznal, že si pokoj autosugecí nevyrobíš. Považuješ mne tedy za člověka, který má více schopností, než ty?

  Můžeš celkem věřit komu a čemu chceš, třeba tomu, že je to autosugesce nebo něco vylhaného. Snad je na tvém rozhodnutí, čemu věřit budeš a čemu ne.

  Můj příspěvek ale nebyl o tom, že bych se chtěl navézt do tebe. Když se podíváš na Pána Ježíše, tak hodně často řešil konkrétní věci s lidmi, se kterými byl a neřešil třeba to, co se děje v Indii, Římě nebo v Africe. O tom je křesťanství, které znám já. Ale samozřejmě znám "křesťany", kteří řeší cosi hoooodně daleko, pokud možno co nejdál.

Na to jsem moc přímý. Právě že toto, co tady rozebírám, se mě bytostně týká. Opakuji znovu bytostně týká. Potřebuji vědět, co z křesťanství je pravda a co ne.  Ty nevíš, čím jsme prošel, co mám za sebou a čím procházím, Nedá se přes internet diktovat, jak se má člověk chovat. Buď respektuješ to téma, které jsme zvolil, nebo ne. Je tu více lidí, kteří to zkoušejí otočit k mému pokoření se. Hele to fakt nemá význam. Já to zase bud pořád točit k tématu, které mě zajímá. Chápeš? Tak budeme se tady dokola přetahovat? 

  Je možné, že ti to, co píšu, přijde mimo téma článku. Ptáš se: "Co z toho, čím mě křesťané krmili, je pravda ?" Tak ti odpovídám přímo: Pokud tě "křesťané" krmili videi, bylo to špatně, je jedno, jestli ta videa jsou "pravda" nebo "nepravda". Měli tě krmit Ježíšem, aby tvůj život byl pravda. Aby tys měl ve tvém životě věci, o kterých víš, že jsou pravda a nemusíš spekulovat nad tím, jak to je. Pokud někdo krmí lidi videi, příručkami a historkami, tak s ním nesouhlasím. 

  Snad ti někdo s videi, které jsi sem vložil, pomůže.

  Můj reál je maminka od dvou dětí, která má rakovinu. Doktoři jí chtějí operovat, vzít jí ledvinu. A nedají si lidsky říci.

  Buď Bůh tu maminku uzdraví a bude se starat dál o manžela, o rodinu, o děti, bude dál žít.

  Nebo jí budou operovat lékaři, pak se uzdraví s pravděpodobností x% a bude dál žít bez ledviny.

  A nebo se neuzdraví a na světě bude o dva sirotky více.

  Tak se za maminku od rána do večera modlí třicet lidí. Doktoři si najednou rozmyslí operaci, vezmou jen vzorek. Za týden se ukáže, co bude dále.

  To je realita. Ta mne zajímá. To, co je na videích někde daleko pro mne není realita. Ta mne nezajímá a pokud ano, tak vyjímečně (třeba očitá svědectví ze Sýrie a Iráku a podobně). "Vidět senzaci" mne zajímá jen z profesionálního důvodu, "vědět jak se manipuluje".

  

  K tomu, co píšeš: 

  Pokud je člověk "živ" na videích, knihách, je to průšvih ať už jsou pravdivá, nebo ne.

  Pokud si "křesťané" vymýšlí a lžou, je to špatně, podvod a řekl bych, že takovým lidem ještě do křesťanství ještě kousek chybí. Nebo velký kus.

A já nehledám senzaci, to si špatně vysvětluješ. Nepředpokládej u druhého člověka nějaké extrémní úmysly. Pravda je mnohem prozaičtější, všednější. Jde mi o to, abych zjistil, jak se věci mají. Když zjistím, kolik procent z toho, co jsem dosud slyšel, viděl, byla pravda  a kolik fantazie, výmysly, tak se pak podle toho budu moc zařídit. Pokud zjistím, že všechno bylo fake, tak od křesťanství odejdu. Pokud zjistím, že třeba aspoň 10, 20% byla pravda, tak zůstanu. A jak říkám z reálu bylo všechno pochybné a nic jsem nikdy neviděl. Proto hledám na netu. 

Před dvěma měsíci jsem zažil dost divný seminář s Markem Prosnerem a ještě jsem se z toho nevzpamatoval. 

  Řešil s tebou někdy v tom křesťanství někdo, že jsi nikdy ty sám křesťanství nezažil? Všimni si, že tady jsou asi tři nebo čtyři lidi, kteří se to snaží s tebou nějak řešit, píší ti věci přímo, nebo narážky: A ty uhýbáš a kličkuješ. Bylo to tak i v minulosti, že se s tebou v tom "křesťanství" snažili řešit tvoje osobní věci a ty jsi kličkoval a uhýbal, nebo tě pořád a všichni krmili něčím daleko široko a snažili se tvé vznešené osobnosti nedotýkat?

  Na dané téma lži a pravdy jsme se bavili. Mám to postavené tak, že mám v životě více lidí, kterým věřím a taky znám dost lidí, kteří jen hrají divadlo. Psal jsem tu příběh Marcela, horníka, feťáka, násilníka, nenávistného rasisty. Uběhlo přes šest let a Marcel celou dobu pracuje, pomáhá druhým. A má za ženu cikánku, kterou nadevše miluje, stejně jako její rodinu, modlí se za ní, pomáhá jim. Kdybych natočil video o tom, co jsem viděl, stejně bys mi nevěřil. Pro mne to není fake, protože to vidím v životě, který v církvi žiju. Je to součást mého života. To je pro mne křesťanství.

  Pak jsem viděl krásné vedoucí chval, kteří jezdili po celé republice a vytvářeli vznosné prostředí chvály, lidi je uctívali, ale utekl od nich manžel. Viděl jsem jiné takové, kteří utekli od manželky. Nebylo jim možné věřit ani nos mezi očima. To pro mne není křesťanství, ale divadlo.

  Jestli jsem tě dobře pochopil, ty nemáš ty první věci, o kterých píšu, ty opravdové, pravdivé, ve svém životě. Tak můj názor: Pokud to první o Božím jednání v životě nemáš, videa ani knížky ti nepomohou, je jedno, kolik je jich pravdivých a kolik fake. I kdyby byla všechna videa pravdivá, bude ti to málo platné.

  Toník

Když jsem se obrátil, tedy někdy v roce 93, 94, měl jsem všechno, o čem píšeš. A trvalo to rok. Byl to rok bezmezné důvěry, pokoje, naděje, byl jsem jakoby opilý láskou k Bohu. Kolegové v práci mě nepoznávali.

Změny nastaly, když jsem začal zažívat první zklamání. Nastala eroze, jestli víš, co to slovo znamená. Pomalá eroze. 

  Díky i za příspěvky o zdraví a lékařích tady v diskuzi s Karlem. 

  Když jsem uvěřil, přinesli nám evangelium lidi z hnutí víry. Věřili Bohu. I pro mne je víra Bohu "duchovní genetická výbava". 

  Tolikrát jsem se potkal s lékaři a nechápu, co na nich lidi vidí a proč je adorují. Dneska jsem náhodou narazil na tenhle článek. Nevím, jestli je pravdivý, ale šablona chování těch lékařů je velmi věrohodná, lékaře v nemocnicích jsem poznal přesně tak, jak jsou tam popisovaní. V hnutí víry bylo dost lidí, kteří lékařům nevěří a Bohu věří. Když jsou nemocní, radši se svěří do rukou Bohu než doktorům. Jestli jsem dobře pochopil, tak pro lidi z náboženství a náboženské fanatiky je víra Bohu i ve věci uzdravení těla a duše jedna z věcí, které jim nejvíce vadí. Posmívají se lidem, kteří se nechtějí nechat "léčit" od lékařů a jen se modlí, důvěřují Bohu a chtějí léčit od něj. Paradoxně, když si pak člověk s povídá s fanatickými zastánci lékařů a posměváčky víry Bohu, tak mají s lékaři stejnou zkušenost, jako kdokoliv jiný. A přesto, že zažili deset zklamání od lékařů a jejich neschopnost cokoliv udělat, k tomu i jejich zjevnou neznalost nemoci a toho, co dělat, tak lékařům nadále věří. (Snad si to nevztáhneš na sebe, pokud jsem pochopil, takový nejsi, vidíš situaci reálně...) 

  Podobné to mají lidé s vírou ve vědu a s vědeckým náboženstvím.  Vědeckému světovému názoru bezmezně důvěřují, i když se tisíckrát splete a často až tak, že to "křičí", jako třeba s evolucí. (To je i tvůj případ, jestli jsem pochopil dobře, byť zrovna na evoluci nevěříš).

  Tak je otázka: Nestálo by za to důvěru, kterou má člověk k lékařům a vědě, často bez reálného podkladu, přesměrovat k Bohu?

  Stálo.

  Toník

  

Nestálo by za to důvěru, kterou má člověk k lékařům a vědě, často bez reálného podkladu, přesměrovat k Bohu?

Podívej, já jsem měl vždycky v životě mechanické poruchy v těle. Přesně lokalizované. Kdybych si to dokázal sám opravit jako jsem opravil auto, tak není problém. Problém je v tom, že když jsi v narkóze, oni si s tebou dělají, co chtějí a ty jsi vypnutý. 

Co už teď nadělám. Co se stalo, to se stalo. Jsem pako, že jsem jim věřil. 

  Jenže ta maminka pochází z hnutí víry a její manžel taky. Tak se rozhodli, že lékařům sice věří, že mají pravdu, ale že se jim nevydají do rukou a že budou "věřit Bohu za uzdravení", jak je to v tom hnutí víry naučili. A tak se modlili za moudrost lékařů, modlili se k Bohu za udravení (tak jako to běžně děláme) a jasně odmítli operaci (což  neděláme). Jenže lékaři si nedali říci, maminku i manžela nějak zmanipulovali. Tak jí přípravili k operaci, zafačovali nohy a vezli na sál, bylo to teď v úterý. Na sále pak přišel primář a jeho zástupce těsně před operací a operaci zastavili a rozhodli o tom, že místo ledviny se vezme jen vzorek.

  Mezitím se stala jiná věc: Ta mladá maminka měla dlouhá léta špatný obraz krve, moc tomu nerozumím, zřejmě něco jako málo bílých krvinek. A v průběhu všech těch dvouměsíčních vyšetření se obraz najednou "sám" dostal do normálu. Možná to se nějak těch lékařů dotklo, či co, že si toho případu začali více všímat.

  Včera byly výsledky toho odběru: Nádor je nezhoubný a maminka má přijít za půl roku na kontrolu.

  To je pro mne víra Bohu. 

  Žádný faktický zázrak se samozřejmě nestal, protože lékaři samozřejmě udělali "špatnou diagnózu".

  Ptáš li se tedy, "Co je to věřit Bohu?" tak ti napíšu: Říkáme tomu "pokání". To je "změna smýšlení" (snad ti nebude vadit můj svazácký způsob psaní). Změna životního postoje.

  Ta "změna smýšlení" je v tom, že člověk přestane uvažovat jako ten, kdo patří světu a jeho pánu a svět si s ním může dělat co chce a začne uvažovat tak, jako by patřil Bohu a Bůh si s ním může dělat, co chce.

  A ve skutečnosti to není jen "jako", ale je to "doopravdy".

  Pokání si člověk nevyrobí vlastními skutky a snahou, vlastními pocity nad sama sebou, zpytováním svědomí, rozmýšlením co člověk dělá špatně, jako je "pokání" v náboženství. Skutečné pokání je Boží dar, Boží zásah do života, který změní pohled člověka na svět, na hřích a na Boha. Vnitřní pohled, to, co má člověk v nitru. A ten změněný pohled na věci života pak proměňuje i faktickou situaci člověka i situaci okolo člověka. 

  Pokání je pak osobní záležitost, u každého člověka individuální, není to jako v náboženství, kde je hodnotou napodobovat druhé. Bůh je jedinečný, lidé jsou také jedineční. Bůh mluví. V pokání člověk poslouchá Boha, ne napodobuje druhé, "jak by to asi dělal ten nebo ten".

  Toník

  

  

Prostě samci s testosteronem se vždycky předvádějí, v každých uzavřených skupinách soutěží o svůj status. GS je taková grupa, byť virtuální, ale je. 

  Pokud jsi zažil pokání, budu rád, když o tom někdy něco napíšeš, jak to vypadalo a co se při tom ve tvém životě změnilo.

Tady na GS to může vypadat, že jsem skeptický, nedůvěřivý, ale opak je pravdou. 

Se stejným přístupem jsem přicházel ke křesťanům a jen těžce se mi smiřuje s tím, že křesťané lžou tak, aby to vypadalo, že Bůh je a nadpřirozeně zasahuje, dále křesťané lžou tak, aby to vypadalo, že existuje satan a démoni. 

Lžou nejen křesťané ve sborech, ale lžou i mí nejbližší členové rodiny. Budu se muset s tím nějak popasovat. Není to jednoduché.

Přirozený lidský strach z neznáma, ze smrti lidí zneužívají. Náboženství vzniklo tak, že se první hlupák sešel s prvním podvodníkem. Já jsem v té kategorii hlupáků... :-(

Náboženství je jen druh lhaní. Lhaní s dobrým úmyslem. Lhaní s úmyslem dostat někoho do nebe. Ale pořád to zůstává jen lhaní. :-(

Myslím že Pán Ježíš byl také důvěřivý , i tichý ,  jako beránek vedený na porážku. 

 Myslím že také vyhledával  tichá a klidná místa , kde se modlil. Takže tichý a pokorného srdce byl. V Něm máme odpočinutí svým duším. (Pokoj s Bohem)

Přijdeš mi jak Jekyll a Hyde.

Vidíš. Ty jsi svatý křesťan mně píšeš "výron". Čili mě chceš zesměšnit, urazit. Já, ten špatný, ti to vracet nebudu. A mohl bych, protože dál používáš ten svůj zlozvyk psát v množném čísle. Já tebe, ani "vás" v ničem neubezpečuji. To se fakt pleteš. Já tady jen diskutuji a hledám argumenty. Určitě si nehraju na pobožného křesťánka určitě to nedokazuji nějakému kolektivu nebo výboru GS. Nevím ani, jaký by to mělo smysl. Koneckonců jsem tady anonymně, pod nickem.  Nemám motivaci se přetvařovat. A ani v reálu bych to nedělal. To, co sem píšu, to říkám všem. Ještě jednou, vnímej mě prosím dobře. To, co tady píšu, řeším i v reálu. Jezdím na schůzky s křesťany. 

Zkus respektovat, že to nemají všichni lidi v hlavě tak jako ty. A že ani tento stav nikdy nenastane. Že to tak bude pořád, že se budeš muset potýkat s odlišnými názory, než máš ty. Pokud se přes to nedokážeš přenést, nezbývá ti než přestat číst mé články a příspěvky. Já se totiž nehodlám vzdát. Potřebuji zjisti, zda je křesťanství pravé nebo fake. Nebo aspoň zjistit, co z křesťanství je pravé a co je fake. 

Ježíš byl taky otevřený a taky upoutával pozornost. Jan Hus byl taky otevřený. Spousta dalších. Křesťanství není strkání hlavy do písku. Pokud je křesťanství pravda, tak zvítězí v diskusi. 

O to nemám vůbec strach. Ty sladké řečičky a fráze a kolovrátky můžeš slyšet v církvi každou neděli. Jinak já tady dělám toho "špatného", páč to tady nikdo nedělá. Na KD jsem byl často v jiné roli. Tam byli lidi, co do mě ryli, když jsem se zastával křesťanství, nebo psal prokřesťansky. Tady je to jiné. Mo tak holt tady budu za toho rýpače. ono se to trochu sešlo s tím, že teď mám takové období deziluze. Zas jsem někam vlezl (do jednoho sboru) a zase jsem zažil fake. 

Tak co bylo před 2000 lety, to nevím. Nebyl jsem tam. 

Já mám tisíce svědectví o tom, jak si křesťané vymýšlejí. Mám to tu všecko vypisovat? 

Hele, máš něco, co by bylo něco jako důkaz? Že bych mohl mluvit s tím uzdraveným člověkem a vidět jeho lékařskou dokumentaci před a po zázraku? Nebo nějaké video na netu? 

Samozřejmě, že píšu v množném čísle, protože GS nečtu jen já. Nepíšu za někoho, protože píšu, že všichni, co sem chodí, můžou číst(a podle reakcí také čtou) to, co Ty tu píšeš. To je snad dost logické. Ale Ty prostě musíš být v opozici za každou cenu. I za cenu svého ztrapnění.

Můžeš mi už konečně prozradit to veliké tajemství, co bych z toho měl, kdybych na tebe zkoušel nějaké triky?

Říká Ti něco slovo stihomam?

Můžeš mi říci, jak chceš na internetu zjistit, že to není fake?

O zázracích, ve formě vyslyšených modliteb, bych Ti mohl svědčit, ale copak Ty tomu chceš věřit? Ty opravdu nechápeš, že víra není o důkazech, ale právě o důvěře? V tom je právě ta spravedlnost z víry. Já jsem uvěřil skrze svědectví jednoho kazatele o tom, co Ježíš dělal v jeho životě. Nijak nemohl dokázat, že je to pravda, ale já jsem mu uvěřil a odevzdal jsem svůj život Ježíši. Pak jsem se s ním teprve setkal ve svém srdci a prožil odpuštění hříchu. Ale tomu předcházela důvěra ve slovo. Ale pro Tebe jsou to jen kecy.

Nemohu mít důvěru v křesťany, když lžou a podvádějí. Důvěra je křehká květinka. Fake zázraky a fake svědectví ji  skutečně těžce poškozují až ničí. 

Však to po Tobě také nikdo nechce. Já také nemám plnou důvěru v křesťany, protože sám jsem mnohokrát zklamal, stejně jako křesťani kolem mně. Je potřeba veškerou svou důvěru vložit do Ježíše a ne do křesťanů. Vždyť o tom je celé Písmo - důvěřuj v Hospodina. A naopak je tam psáno, běda tomu, kdo doufá v člověka. 

Jak Tě tak poslouchám, Ty hledáš ideálního křesťana, který nikdy nelže a vše dělá správně. Tak takového nenajdeš. Leda že bys uvěřil bludu katolíků a svou důvěru vložil do papeže.

To já jsem tak daleko nedošel, abych se nechal pokřtít, a jsem rád, že se tak nestalo. Není křest jako křest. U adventistů musíš podepsat dokonce nějaký slib. Možná, že bych asi nejvíce prožíval křest u Křesťanských sborů. Ale tady nejde  a nesmí jít jen o nějakou emoční záležitost.

Asi člověku nezbývá nic jiného, než osobní vztah k Bohu a bez ohledu na okolí a chování ostatních pokřtěných. Osobní vztah. Zvláštní psychologický a duchovní jev.

Málo toho vím, ale tady je asi ta jediná správná cesta. Komenský to také asi tak viděl. Labyrint světa a ráj srdce. Jsem rád, že jsi takhle pravdivě popsal, co jsi zažil. Velmi poučné!!

"Uzdravení z mozkové obrny.  Prvních 13. minut. Nechce se mi věřit, že by chlapec jen sehrál scénku. Doufám, že toto není fake. Tomuto věřím nejvíce."

Já tomu nevěřím vůbec. Je to ´fake´. Pevné, silné, nekřečovité a nedeformované nohy, pružné klouby, vše ještě před oním "zázrakem". Takové nohy a zadeček při mozkové obrně? Vyrovnaný tělesný vývoj a stavba celého těla? Kdeže. Dítě ihned vědělo, jak se chodí, jak se na nohách stojí, ačkoliv nikdy nemělo od narození na nohách stát a nikdy chodit. Když se dítě učí vstávat, stát, chodit, vypadá to jinak. Mozková obrna? Prostě se rádo nosilo, i takové děti jsou. Na videu je zřetelná nelibost a trucovitost, že se má to dítě na nohy postavit. Chlapec možná hrál scénku s rodiči po dlouhou dobu... Starostlivost rodičů o to, že dítě upadne, žádná. To dítě už jistě chodilo dříve.

Telecí názor.

Plete "koše s baňama." ale jinak má docela luxusní obývák, asi musí těžce pracovat. A myslím že i tu bradku by si mohl oholit. Jediné co mu věřím, že Pán stál po jeho pravé straně. Což nutně znamená , že on byl po levici, pak i ta bradka sedí. 

Zajímalo by mě, jak je důvěryhodná Bible? Psali ji seriózní lidi, poctiví, co nic nedomýšleli, nepřikrášlovali, ale psali jenom pravdu? Nebo to psali aktivní svazáci, kterým šlo hlavně o cíl a s přesností jednotlivých událostí si hlavu nelámali? 

Ty jsi takový hledač zázraků, viď? Já bych řekla, že 99,9% takových videí je fake (ponechávám si raději drobnou rezervu). Lidí prostě chtějí být svědky nadpřirozena, chtějí žít s pocitem "JÁ jsem byl u toho". Jediný zázrak, kterému věřím a který za to stojí věřit, je Kristovo zmrtvýchvstání. To nikdo nedokázal zpochybnit, ačkoliv dobrodružných sci-fi filmů (resp. komedií), jak někdo našel Kristův hrob s kostrou, je hafo. Myslím, že mnohým lidem by se ulevilo, kdyby byl takový seriózní nález zveřejněn, protože osoba Ježíše Krista lidi celkem vytáčí. Ale to jsou jen "kdyby byly v p.deli ryby". Zatímco nálezy popírající evoluci se uzkostlivě zametají pod koberec, popřípadě se to svede na mimozemšťany. Jen hlavně žádný Pánbůh, prosím vás!

Co se týká Ježíše, tak věřím stejně jak ty, tedy že Ježíšovo tělo nenašli a že skutečně vstal z mrtvých. Věřím tomu, že Mu je dána veškerá moc na Nebi i na Zemi. jak sám prohlásil. Taktéž souhlasím s tebou, že se důkazy popírající evoluci zametají pod koberec. Je to ideologický boj. 

Pokud je to ovšem ideologický boj, tak křesťané by měli bojovat čestně. Křestané by se skutečně měli řídit zásadou - "Nejsme jako oni". Když budou křesťané podvádět, vymýšlet si, mystifikovat stejně jako to dělají lidi ze světa, tak pak diskreditují křesťanství. Než říkat nejisté nepřesvědčivé svědectví, tak raději neříkat nic! 

Než jsem se s letničními setkala já, tak mě právěže tyto věci zajímaly, ale to "pravé" přišlo teprve s Rebekou a dalšími takovými svědectvími, která byla pro mne jak magnet. Coby metloš jsem si satana "neužila" tolik jako pak v křesťanství:-)
Z Benny Hinna byl paf můj manžel, který když si přečetl Dobré ráno, Duchu svatý, konstatoval, že mu tato kniha otevřela oči a s tím mi ji nutil, abych se už vzpamatovala a neodsuzovala pořád takové významné Boží služebníky (tehdy jsem se totiž pohybovala jak mezi ulitlými letničáři, tak mezi konzervativními bývalými adventisty, kteří coby zkušení měli pro takové "služebníky" jiná pojmenování...). No, mně to tehdy neoslovilo nijak, jen popis dalších nadpřirozených úkazů, kterých v letničních sborech není nikdy dost. Vždycky, když jsem odmítala věřit nějakým takovým svědectvím, měl na mne celkem účinnou páku - jsi přece věřící, nejsi nevěřící, tak se podle toho chovej a nesuď, nebo budeš souzena. Tak jsem raději všem těm uzdravováním a zázrakům věřila, než nevěřila. Teprve když jsme někde četli, jak Beník chodí na hrob Kačenky Kuhlmanové se s ní radit a viděli, jak mlátí lidi sakem, manžel změnil postupně názor. Konference ohně byla asi poslední hřebík do rakve letničního opojení. Jak vidíš, nejsi zdaleka sám, kdo naletěl.


Pokud je to ovšem ideologický boj, tak křesťané by měli bojovat čestně. Křestané by se skutečně měli řídit zásadou - "Nejsme jako oni". Když budou křesťané podvádět, vymýšlet si, mystifikovat stejně jako to dělají lidi ze světa, tak pak diskreditují křesťanství. Než říkat nejisté nepřesvědčivé svědectví, tak raději neříkat nic!

Zlatá slova. Taky mě pokaždé zamrzí, když se lidé, kteří usilují, aby zvítězila pravda, uchylují k falši:-( Nicméně při tomto jednání jsem se už taky přistihla... Když člověk chce druhého přesvědčit o (své) pravdě a ten druhý má lepší argumenty, pak nezbývá, než raději potupně mlčet, nebo si dopomoct malinkou lží a zacpat nevěrci hubu... Člověk ale vždycky nemusí ze všeho vybruslit jako vítěz. To je spíš otázka ješitnosti. Pravda má jednoho svědka a tím je čas. Pokud něco nevím, tak mlčím a čekám, že se to třeba jednou dovím a už nebudu muset mlžit. Občas se nemůžu smířit s tím, že Bůh pracuje (z mého pohledu) tak pomalu... ale na druhou stranu vím, že když se něco uspěchá, tak to pak stojí za h....

Toto je Hinnovo vystoupení rok a půl zpátky. Viděl jsem to celé. Nic nekáže, jenom fouká  a strká do lidí. Ale na druhé straně kázání lidi mají dost, ale skutečného Boha málo. Já nevím, zda to je fake. Je pravda, že Ježíš nestrkal do lidí, ale uzdravoval. Na druhé straně říkal, že po něm přijdou další a ti budou dělat i větší nebo jiné činy. To se naplnilo na apoštolu Petrovi, který když chodil mezi zástupy, tak uzdravoval pouhý stín. To ani Ježíš nedělal. Nebo se o tom nepíše.

 Hudba je krásná a dojímavá. Takovou nebeskou atmosféru bych chtěl taky zažít. :-) 

Nikde jsem nepsal, že by člověk měl nějaké schopnosti sám od sebe. Jasně, že každé zmocnění, pomazání a dary má od Boha. Nikdy jsem mezi křesťany nepotkal nikoho, co by si myslel, že uzdravuje člověk, a ne Bůh a ani já si nic takového nemyslím. 

Z toho vyplývá, že to je pověření, schopnost, kterou dostali zadarmo, ale kterou mají. A to je něco jiného než se jen modlit za nemocného. Ježíš neříká, až budete u mrtvého, tak se modlete, nebo modlete se za nemocného, Ježíš říká, Vy to dělejte! Bůh vás zmocnil. A tady vidím, že jak se házela špína na Hnutí víry, tak se vylila vanička i s dítětem. Z extrému do extrému. Buď světoborné nadšenectví, nebo uťáplé opatrnictví. Ježíš říká, vy jděte a toto dělejte a taky říká, že kdo uvěří, toho budou doprovázet tato znamení. Neříká, že se budou jen modlit, říká explicitně jaká znamení budou oni přímo dělat. Takže je to od Boha, ale mají to konkrétní lidi. Jestliže byli kdysi lidi, co tyto dary, schopnosti měli, není důvod, proč by takoví lidi dneska nemohli být. Jen zjišťuji, kteří to jsou a kteří to jen předstírají.  

Jen doplňuji pro dokreslení, co je také psáno ve Sk4:

. 29A nyní, Pane, pohleď na jejich hrozby a dej svým otrokům se vší smělostí mluvit tvé slovo; 30vztahuj svou ruku k tomu,aby se dála uzdravení, znamení a divy skrze jméno tvého svatého služebníka Ježíše.“ 31 Když se pomodlili, zatřáslo se místo, kde byli shromážděni, a všichni byli naplněni Duchem Svatým a směle mluvili Boží slovo. 32Všichni, kdo uvěřili, byli jednoho srdce a jedné duše a nikdo neříkal o ničem, co měl, že je tojeho vlastní, nýbrž měli všechno společné. 33A apoštolové vydávali s velikou mocí svědectví ozmrtvýchvstání Pána Ježíše Krista a veliká milost byla na nich všech. 

Nejde jednoduše oddělit jedno od druhého. Zmocněný musí jít a činit, ale s vědomím, že to činí Pán skrze něho. Tedy že je prostředníkem k uzdravení, které působí Pán. A měl by prosit Pána, aby On uzdravoval nebo činil mocné skutky. Ve jméno Ježíše - mocí Jeho jména. A nejde o žádnou zázračnou formuli, ale zjevnou přítomnost Páně. Proč nemají tedy mnozí dnes tu moc? Asi nebyli pověřeni a zmocněni Pánem, ačkoliv na ně někdo i vložil své ruce, aby je pověřil.. :-) Třeba ani pověřitel neměl to oprávnění takové pověřit. Každopádně, máme rozsuzovat. Ale důvod, proč tu ti zmocnění být nemusejí, bych nechal na Něm. On není automat, že bychom si museli říkat: bylo to kdysi, tak proč ne dnes? Možná právě dnes třeba nic a za desítky let zase ano ve velikém množství. Kdo ví? :-) Dnes nepatrně, zítra třeba více. Ale oprávnění k náhražce fake od Pána určitě nebude.

Tele

Ale co těch prvních 100, co ti si mysleli... Chudáci zklamaní... No je to opravdu složitý problém. 

U té Rebeccy je z mého pohledu legrační, jak věří ve vlkodlaky. A vůbec jak spousta lidí tomu věří. Že je vlk zlý. Vlk byl skoro vyhuben. Já myslím, že jsem přišel na to, proč tomu tak je. Přitom v přírodě je nebezpečnější setkání s medvědem, než vlkem. Vlk je plachý a samotný nikdy nenapadne člověka. Podívej se, jak se zobrazuje vlk a jak medvěd. Vlka máš jako nebezpečného už v pohádkách. Kdo ohrožuje Červenou Karkulku? Kdo sežral babičku? Vlk. Znáš ruský kreslený seriál Jen počkej zajíci? Kdo tam pronásleduje zajíce? Zas vlk! Takže to je ve všech kulturách.  A jak se zobrazuje medvěd? Dělají se bonbóny medvídci, plyšové hračky medvídci atd. Proto Rebecca viděla vlkodlaka a ne medvědodlaka. Prostě my lidi jsme ovlivnitelní, indoktrinovatelní, masírovatelní. Ani netušíme, jak silné je podvědomí a to , co nás hustili od mala a jaké to má souvislosti a následky. 

Můj názor je, že si Bůh může používat klidně jak Bennyho Hinna, tak Reinharda Bonnkeho. Že někdo nemá přesnou doktrínu, nic neznamená. Ti nemá nikdo. Každý má své úlety. 

Teď k věci. 

Fuj, k takovému Bohu bych cítil odpor. Já jsem uvěřil právě díky tomu, že jsem si myslel, že Bůh se slitovává i dneska. Že mu nevymizel soucit.

Nemůžu věřit v Boha, který je horší než já.  

Toho jsem si už všiml, že křesťané mají vždycky připraveny dvě varianty, aby mohli říct, že to, co se stalo, se stát mělo... 

No nevím, jak se evangelium šíří, ale já cítím zcela deficit Boží moci. Kdyby v našem městě se křestané modlili a syn starosty vstal z mrtvých, tak to bude mít 1000x větší evangelizační efekt, než všechny ty kecy kolem...

Hele, když budeš mít kámoše a on ti bude říkat, jak jsi jeho prima kámoš, jak tě má rád, ale když budeš něco potřebovat, tak se na tebe vysere, tak pak už na jeho sladké řečičky nedáš... Právě že podle skutků poznáš druhého. Ne podle keců a slibů...

Já znám jednoho ,který ( když jsem v tom sboru kázal slovo o Božím království) po mém kázání , celý rudý, vyskočil a vše co jsem kázal zepsul slovy : JÁ už kážu 40 let ,tak musím vědět, že království Boží ještě nepřišlo !!!  Tehdy jsem si vzpomněl na tahle slova:  " pole je tento svět. Dobré semeno, to jsou synové království, plevel jsou synové toho zlého" 

Po té , co mi starší sestry domlouvaly, abych se vzpamatoval, že jsem heretik , oprášil jsem nohy a šel jinam.

V červenci loňského roku jsem podstoupil další operaci v třetí nemocnici. Po probuzení z narkózy jsem zjistil, že mám vývod. Nechtěl jsem tomu věřit, Myslel jsem, že to je omyl. Po určité době přišel lékař a uklidňoval mě, že to je dočasný vývod. Zvracel jsem a nepřijímal potravu, tak mě otevřeli znova, měl jsem zauzlení střev. Ti operaci udělali špatně, takže reoperace. Pak jsem se z toho nějak vzpamatoval a po 12 dnech jsem šel domů. Rekonvalescence byla pomalá, litoval jsem, že jsem na operaci šel. Navíc jsme zjistil, že mám další trvalé následky v oblasti, která je příliš soukromá, takže to tady psát nebudu. V září jsem pak šel na dodus poslední operaci, kde mi odstranili vývod, takže zase chodím normálně na záchod. Střevo na té bolavé straně už nebolí, ale začalo to bolet zase na druhé straně. I když méně než předtím. Je to spíše jen takový tlak a napínání. Možná mi tam vznikly srůsty, nevím. 

Jo a ještě než jsem na tu operaci v červenci šel, tak jsem to konzultoval s křesťany. Někdo mi říkal nemáš jít, někdo jo, běž. Vůbec nevím, komu věřit. Křesťanům nemohu věřit, doktorům taky ne. 

Vychází mi z toho, že kdybych nechodil ani za křesťany, ani za doktory, bych bych teď na tom tisíckrát lépe...

U Bible křesťané vytrvale opakují, že to je naprosto důvěryhodné, přesné a nic než pravda. Přesto tam jsou vnitřní rozpory. Bibli sestavovali lidé z jiných lidských příběhů. Křesťané tvrdí, že to nějak řídil Duch svatý. Tím je dána garance, pečeť pravosti. Ale jsou to jen slova. Úplně stejná slova o garanci a údajném vedení Božím slyším od křesťanů v reálu, ačkoli mi vykládají rozporuplné a někdy i protichůdné informace. 

1. Odpustil jsem všem, i otci. Po více než 10 letech jsme se setkali a podali si ruce.

2. Díky informacím od křesťanů jsem se vyvaroval okultismu, nikdy jsem nešel ke kartářce, nevěřím na pověry, na žádné energie, nekoupil bych homeopatický "lék" atd.

Ale křesťanství mi také přineslo záporné věci. Ubližoval jsem bývalému, kterému jsem kvůli víře dal několikrát kopačky. On to těžce nesl. Křesťanství mně navedlo na špatná rozhodnutí, díky kterým mám trvalé následky na zdraví. 

Co se týká kouření, alkoholu, to jsem s tím praštil sám ze své vůle, nic to nemělo s vírou společného. Drogy bych určitě nikdy neužíval a zloděj bych také nebyl. Morálně si nejsem jist, zda mi to něco dalo. To se těžko poměřuje, když máš jen jeden život a v něm spoustu vlivů. 

Ne, to není zázrak. Zázrak je pouze takový jev, který ignoruje biologické a fyzikální zákonitosti. 

  A aby cikán začal pracovat a přestal krást, aby feťák přestal fetovat, aby kuřák přestal kouřit, aby násilník přestal mlátit lidi okolo sebe a začal se chovat slušně, to možné je?

  K tomu, co píšeš: Neviděl jsem fyzikální zázrak. Kromě chození po vodě, které je u nás běžné a v Izraeli nebylo možné, jsem neviděl žádné vzkříšení z mrtvých, žádné zmizení nějaké materie nebo objevení nové. Viděl jsem pár uzdravení, které si ale vždycky doktoři vysvětlili po svém. Viděl jsem teda jedno uzdravení zlomeniny "před očima", ale to už je dávno a tu zlomeninu zase neviděli doktoři. Viděl jsem mnoho situací, které považuji za zázrak, protože nevěřím na paní Náhodu, ani na pana Náhle, ale chápu, že ten, kdo nevěří Bohu a věří Náhodě to bude připisovat Náhodě a ne Bohu.

  Takže ani v tomto ti nepomohu, stejně jako s klasifikací videí na "pravá" a "nepravá".

  Alespoň ti napíšu, že si nemyslím, třeba Bonke a další z těch "velkých" evangelistů jsou falešní proroci. Nevím teda, jestli jsou "praví" a jestli a která jejich uzdravení jsou "pravá", ale vím, že na to, kolik mají nepřátel a kolik lidí se je snaží "chytit" na kdejaké větičce či události, je těch chycení zoufale málo a působí dost křečovitě a prvoplánovitě, viz ten Franc a jeho dílka, která snad znáš. A to jsou ještě ta dílka "nejkvalitnější". Ostatně s AC a jejím stylem "komunikace" o někom jiném než AC mám osobní zkušenost, je to její genetická záležitost. 

  Vím, že díky těm evangelistům či apoštolům se dost lidí stalo křesťany a některé z těch křesťanů znám: Pán Bůh se tedy přiznal k tomu, co dělají a dal svoji moc ke spasení. Nevěřím tedy tomu, že víra a spasení těch lidí, kteří uvěřili evangeliu skrze tyhle evangelisty, je nějaký vedlejší efekt toho, že ti evangelisti jsou falešní proroci a bůh si používá falešné proroky aby lidi uvěřili, aniž o tom ti proroci vědí (nebo jaké všechny konstrukce jsou schopni vymyslet kalvinisti)

  Toník

Určitě je to možné. Já jsem přestal kouřit ze své vůle a nejsem sám. Znám několik dalších lidí, co přestali kouřit ze své vůle. A je možno i skončit s drogami i s násilným chováním. Jenže ty tu motáš závislosti, zlozvyky a násilnické chování. Nevím, proč křesťané dělají guláše a nedokáží rozlišovat. Násilné chování je něco jiného. To má více příčin. Obvykle to má příčiny v dětství a špatné výchově. Než k tomu dojde, musí být mnoho spouštěcích faktorů. A náprava je těžká. Měl jsem na to seminář, necírkevní, odborný. S psychologem, co pracoval v ústavu pro nejtěžší mladistvé násilníky. K tomu vydal několik knih. Chápeš, že se to tady nedá přepsat do jednoho řádku. 

Křesťané (letniční) mají tendenci v kontaktu s kýmkoli, kdo je pro ně mimo jejich normy, jednat takto: Vloží na něj ruce, udělají "abraka dabraka, čámy máry fuk" a ten člověk je údajně od toho okamžiku ode všeho špatného osvobozen, halehuja atd.  Samozřejmě neříkají abraka dabraka, to si z toho dělám srandu, používají jiné magické formulky. Např. "ve jménu Ježíše Krista" atd. 

Já taky ne.

Já jsem taky zažil mnoho situací, ze kterých si odvozuji nějakou intervenci Boží, protože jsem tím nasáklý, ale mně z toho vychází Bůh jako podivný až mstivý, nebo netečný a nesoucitný, takže raději nebudu věřit v nic takového a budu považovat vše, co se děje za nezávisle na Bohu a za pouhou náhodu. 

Souhlasím. Považuji Bonnkeho a další evangelizátory za Boží muže, i když sám jsem naturelem úplně jiný. Nekřičím, nemám rád show. Ale chápu, že v Africe jsou taky tak temperamentní jako je Bonne a že on jim tam svým stylem sedí. 

  Tím asi myslíš mně? Nebo "nás"? Teď by nevadilo, že jsme "my" co to nedokáží rozlišovat? Já zas nevím proč si myslíš, že to, co jsi zažil zrovna ty, je nějak extra vyjímečné.

  Já samozřejmě dokážu bez problémů rozlišit jednotlivé hříchy. Rozumím tomu, že násilí je něco jiného, než například sexuální zneužití, lenost, nenávist, neřád, lakota, závist nebo než modlářství. Liší se i praktické účinky a následky těch hříchů na život lidí, liší se duševní a tělesné nemoci, které následují, liší se síla otroctví pod těmi hříchy. Principy hříchu a jeho působení se ale neliší, hřích působí stejně ať je to ten nebo ten.

  Když jsi přestal kouřit ze své vlastní svobodné vůle: Jsi svobodný od kouření?

  To jsme na tom v této věci podobně. 

Napíšu ti příběh, jak jsem sekl s kouřením, protože to nabourává všechny stereotypy, předsudky křesťanů a to mě baví :-) 

Byl jsem tehdy ve vztahu. Můj tehdejší přítel byl taky kuřák. Tehdy jsme spolu byli asi tak 4., 5. rokem. Ale to je jedno. Jednou jsme takhle jeli na kole na výlet a zastavili se v malé vesnici v restauraci. A objednali si pití a jídlo. A ten můj přítel vytáhl krabičku jako obvykle a zapálil si. A u toho si postěžoval, že ho to štve, že je kuřák a že by chtěl s tím praštit. Já jsem mu na to řekl, že to podle mě nedokáže, že je slaboch a nemá vůli. On se těžce urazil. Strašně se ho to dotklo. Nikdy jsem neviděl v jeho obličeji takovou míru zraněné ješitnosti a hrdosti. Tak mi odpověděl, že se pletu a že mi dokáže, že nemám pravdu. A od té doby si nikdy nezapálil. Skutečně to byla jeho poslední cigareta. Je tomu už 10 let. Stále je nekuřák. Já jsem si tehdy uvědomil, že to je příležitost i pro mě. Protože když dva lidi přestanou současně, notabene partneři, tak se to lépe zvládá  a je silnější motivace.  Ještě jsem pár týdnů s tím bojoval a občas to porušil, ale když jsem viděl, že on s tím dokázal přestat, tak jsem s tím přestal i já. Od té doby jsem taky nekuřák. 

  Rozumím, že jsi nekuřák, t.j. nezapaluješ si cigarety a nekouříš. Věřím ti.

  Jsi svobodný od kouření?

  (Rozumíš, na co se ptám? Možná moje otázka není pochopitelná?)

  Povím ti taky jeden příběh.

  Jeden z mých mála velmi blízkých přátel ze sousední vesnice, se kterým jsem prožil kus mládí, se stal knězem. Byl to tehdy mladý kluk jako já, o rok mladnší, zranitelný, chytlavý. Byl v něčem trochu jiného založení, než já. Měl rád pozornost, rád se předváděl, rád byl středem, na který se lidi koukají. A byl to moc hodný kluk. Nikdy jsem pak neviděl tolik ješitnosti, hrdosti, namyšlenosti, jako když jsem tohodle kluka viděl v kněžském hábitu odcházet z primiční mše a rozhlížet se kolem, jestli se lidi koukají. Dostal nové jméno, kterým se hrdě prezentoval na veřejnosti. Dlouho a statečně, mnoho a mnoho let, pak ten kluk žil jako kněz. Byl šikovný, pracovitý, dobře vychovaný, stoupal v žebříčku funkcí, až se stal převorem velkého kláštera.

  Jenže samozřejmě nebyl svobodný od sexu, od niterných vztahů, po kterých toužil stejně, jako když jsme byli kluci. A když poslouchal ve zpovědnici to, co by cizí muž rozhodně neměl nikdy slyšet, projevilo se to.

  Tak se ptám.

Tys prostě chyběl ve škole, když se probíraly biologické potřeby. Cigarety nejsou biologická potřeba. Modly taky nejsou biologická potřeba. Mezi biologické potřeby patří potřeba jídla, příjem vody, odchod vody, odchod stolice, potřeba pohybu, potřeba spánku, sexuální potřeba. Pak máš psychické potřeby: Potřeba bezpečí, potřeba uznání, potřeba podpory, opory, lásky, potřeba sdílení, atd. 

Ani v biologických ani v psychických nefiguruje potřeba cigaret, model a dalších věcí, co jsi tu kdy vypisoval. Tuším, že tu někdo motal alkoholismus, drogy atd. Ještě často křesťané motají gamblery a další patologie. 

Hele, jestli ten farář cítil pohlavní pud, tak to bylo naprosto v pořádku. To je fyziologický stav. Přirozený stav. Tak to udělala příroda. Je to dar od Boha. 

A k tvé otázce. Mně cigarety ani na mysl nepřijdou. To už je tak dlouho. 10 let bez nich. Byl to jen hloupý zlozvyk. Mít penis a varlata mezi nohama není hloupý zlozvyk. 

  Tagy na GS nejsem proto, abych se s lidmi hádal, to sis snad všimnul. Ptám se lidí, zajímám se o jejich názory a jsem rád za to, že se tu mnozí projevují otevřeně tak, jako by se neprojevovali v reálu. To přirovnání, podobenství jsem dával z nějakého důvodu a ty sis ho zase převrátil do tvých dohadů.

  Aby bylo mezi námi jasno: Tomu, co píšeš, rozumím. Nemusíš mi to (ani snad sobě ;-) znovu vysvětlovat, chápu, co píšeš. 

  

  To, že s tebou nesouhlasím neznamená, že nerozumím tomu, co píšeš.

  Příště si dám pozor na to, jaké přirovnání použiju, aby sis ho zase nepřevrátil do něčeho, co neznamenalo.

  Díky za odpověď. To mne zajímalo. 

  Ne všichni to tak mají: Lépe řečeno, z těch, co přestali sami kouřit, a narazil jsem na ně, většina není svobodná od kouření. Sice napřiklad nekouří, ale kouření a cigaretám se musí vyhýbat.

  Toník

Tak to musí jít za křesťany. Ti na ně položí ruce, udělají abrakadabraka a pak už budou osvobozeni trvale.  :-)

Hele, to že má člověk oponenturu, je jenom dobře. Páč si  díky tomu lépe uvědomí argumenty. Tím, jak jsi tu ty a někteří další srovnávali sexualitu s cigaretami a dalšími věcmi, tak jsem o to více pochopil, z jakého principu křesťané vycházejí. Je to jenom ideologie. Nejde o zkoumání pravdy. Jde o prosazení učení. Učení je nad pravdou. Ale mně to pomáhá. Zajímám se spíše o fakta, než o učení. Faktem je, že má člověk penis i varlata spojená s tělem krevním oběhem, kůží atd. Je to součást těla a z toho vyplývají všechny následky. Krabička cigaret není spojena s tělem krevním oběhem, nikdo se nenarodil s krabičkou cigaret mezi nohama. Je to něco vnějšího, něco cizího. To ovšem neznamená, že jsem ateista. Vidím to tak: Kdyby Bůh nechtěl, ať má muž mezi nohama penis a varlata, tak by mu je tam nedával. Ale má je tam, takže to znamená, že to je Boží vůle. Kdyby Bůh chtěl, ať má muž mezi nohama (nebo na hlavě, to je jedno) krabičku cigaret, tak mu ji tam dá. Nedal mu ji tam, tudíž Bůh nechce, aby člověk byl kuřák. Není to fyziologický stav. Proti tomu cítit pohlavní pud je fyziologický stav přesně vymezený Bohem. Bůh nejenže instaloval muži mezi nohy penis a varlata, ale dokonce stanovil hladinu pohlavních hormonů. Taky stanovil, jak se ta hladina bude měnit s věkem. Jakou hladinu bude mít 8 letý, jakou 14 letý, jakou 30 letý, jakou 60 letý, atd. Toto je všechno dílo Boží. 

Jakou bude mít hladinu nikotinu v krvi člověk - to Bůh skutečně nestanovil. 

  Nesrovnával jsem tu sexualitu s cigaretami a ani by mne taková věc nenapadla. Dal jsem ti nějaké podobenství o svobodě a nesvobodě jako příklad, že jsou věci, ve kterých člověk není svobodný. Aby mohla proběhnout nějaká smysluplná diskuze nad nějakým tématem, je dobré pochopit, co druhý píše a proč to píše.

  Pokud už chceš neustále odbíhat k sexualitě: Faktem je, že člověka Bůh stvořil jako muže a ženu. Nestvořil je jako čtyři muže a jednu ženu, nebo jednoho muže a deset žen. Přesto mají někteří muži nutkavou potřebu mít mnoho žen a některé ženy potřebu mít mnoho mužů. Stejně tak by se mohli vymlouvat, že kdyby Bůh chtěl, aby ..., tak by byly na stromě ryby. A jsou lidi, kteří se tak vymlouvají a žijí v hříchu a jsou lidi, kteří si svůj hřích uvědomí a činí pokání. A vědí, že třeba konkrétně v této oblasti nejsou svobodní, i kdyby se sami rozhodovali jak chtěli a musí před hříchem utíkat. 

  Toník

  Je to moje chyba, zvolil jsem špatný příklad nesvobody. Pokud mi věříš, nešlo mi o sex, ale o vyjádření nesvobody: Mohl jsem zvolit cokoliv jiného, třeba alkohol, drogy, aby ses zase nechytl ;-)

  Řekl bych, že existují nouzové situace, následky hříchu. Pokud je válka a zůstane pět žen na jednoho muže (což se stávalo běžně, pokud teda vyhráli ;-) bylo potřeba náhradní řešení, musel se o ně někdo postarat, protože jinak by ty ženy často umřely. Ale to není norma, ale je to výsledek hříchu.

  Určitě existují. Pokud chlap žere, chlastá, kouká na televizi a nic neřeší kromě sebe, je to flagrantní porušení manželské smlovy. Stejně jako když ženská dělá totéž nebo horší věci, třeba honí chlapy. Už jsem viděl dost rozvodů a následných sňatků z různých důvodů, měly často jednu podstatnou vadu: To, proč lidé utekli z jednoho manželství, se objevilo v druhém také, protože ti lidé sami byli nositeli hříchu. Často se také lidé v dalších manželstvích ocitají z trucu, z nouze, samoty a jiných sobectví, takže jsou horší a horší.

  Ženská, co si vzala násilného ožralu si ho po rozvodu vezme podruhé a pak i potřetí. Ženská, co hledá romantiku, si vezme chvástavého nezodpovědného blbce podruhé i potřetí. Chlap, co hledá hloupou blondýnu, to udělá taky několikrát. To jsou zákonitosti, pravidla. Nahodilé je, když se napodruhé či napopáté trefí jinak.

  Takže byť jsou argumenty pro a proti, tak z toho, co vím, jsou argumenty pro jedno monogamní manželství o dost silnější, a to i pokud se vynechají děti. 

  Rozvádí se u nás půlka manželství, takže to vypadá tragicky, ale ve skutečnosti to je o kousek lepší, protože se někdy rozvádí často jedni a ti samí několikrát. Ale jen o malinký kousek. Navíc mnoho lidí žije "na hromádce" tedy ve vztahu, který je podobný manželství a rozpadá se asi desetkrát častěji, než manželství. Když sleduji jejich výsledky, nenacházím jediný argument pro takový život, není tam nic, o čem by se mohlo říci "stojí to zato".

  Ten náš rozdílný postoj je daný základem, na který narážíme často.

  Základní hodnota křesťanství, které žiju, není "být sám sebou", "přijímat se takový, jaký jsem" či "respektovat/tolerovat hřích", jako je to v nových náboženstvích nebo ve světě. Základní hodnota je pro mne pokání, změna, tedy "zemřít sám sobě", "nepříjímat se takový, jaký jsem být si vědom, že život je narušen hříchem, a to často hodně", "netolerovat hřích", "pohřbít starého člověka", volat k Bohu ke změně. Pro mne tedy to, co píše Pavel není nějaká specialita, vyjímka, ale bytostná potřeba.

  Toník

Ano, souhlasím. Máš pravdu, že to tak často chodí. 

Registrované partnerství v Česku je stálejší než manželství

  Mám taky takovou zkušenost. 

  Znám mnoho lidí, kteří přišli z různých důvodů do církve (kvůli vtahům, kvůli pocitům z dobré muziky, kvůli nějakému guru, kvůli dobrému vyučování, někdy ze vzpoury proti světu, z touhy po nadpřirozenu...) a v církvi se těm lidem pak z nějakého důvodu zalíbí a zůstanou. 

  Zjistí, že se lidem v církvi nelíbí kouření (to vytuší), tak kouří jen za rohem. Taky se lidi v církvi divně tváři na sprosté vtipy, nadávky a rouhání, tak je v církvi vynechá, aby zapadl. Taky se lidi v církvi modlí, tak modlitby okouká, napodobuje ostatní, nějaké modlitby se naučí a modlí se podobně, jako oni. Taky lidi v církvi vyznávají hříchy, tak on nějaké hříchy vybere nebo vymyslí a taky je vyzná. Taky si lidi čtou bibli, tak si taky čte bibli. Moc mu to neříká, ale snaží se, najde si brožurku "víťazný plán čítania biblie" a podle hesla "rozděl a panuj" se snaží nad biblí zvítězit. Někdy mu to jde dobře, a nad biblí vyhraje, někdy porazí bible jeho. Taky se lidi v církvi nechávají pokřtít ve vodě, tak se taky nechá pokřtít ve vodě. Taky začne rozumět, že krást a lhát je špatné, tak se snaží nekrást a nelhat. Někteří učitelé mu sednou více, někteří méně, začne vyhledávat a poslouchat vyučování těch, kteří se mu nejvíce líbí. Často ti lidé pak přebíhají mezi různými církvemi a propagují ostatním učitele, ke kterým se zrovna v té chvíli upnuli, nebo se upínají k různým učením a souzením lidí.

  Duševně silní jedinci, kteří mají hodně silnou vůli, silnou osobnost, to vydrží i dlouhé roky, někteří dokonce desítky let. Slabším náturám to vydrží tak měsíce, někdy dva tři roky, pak je to přestane bavit a do církve přestanou chodit, což je dobře.

  Pak znám docela dost lidí, kteří přijdou do církve a zasáhne je evangelium. Slyší to Slovo a s hrůzou a zděšením si uvědomují, že jsou zcela ztracení, ve světě bez Boha, uprostřed smrti a otroctví hříchu. Potkají se s Ježíšem, ten je zasáhne v srdci a změní jejich život, změní jejich pohled na svět. Bůh k nim pak mluví, přímo do jejich nitra, odhaluje jim skryté věci, ukazuje, co mají dělat, jak žít. Uvnitř, v jejich nitru, způsobí Bůh změnu. Ten zásah změní jejich podstatu, přirozenost: Před zásahem je třeba jméno člověka "narkoman", "násilník", "alkoholik", "modlář", "sukničkář", "zloděj", "bezdomovec" a po tom zásahu v nitru člověka už to jméno není a člověk dostane nové jméno, novou přirozenost, kterou pak žije. Bůh toho člověka pak v životě vede, mluví k němu.

  Znám ty první a ty druhé. Ti první mi "trhají srdce", když je vidím. Ne proto, že bych se na ně zlobil a vadili mi, spíš se za ně zlobím na církev, na sebe, že nemáme dost moci na to, abychom jim přinesli evangelium a to proměnilo jejich život. Ale zase jsem o to více vděčný za ty, kteří měli dost moci, aby přinesli evangelium mně, i za ty, kteří i dnes přijmou evangelium.

  Toník

Další Boží služebník Jesse Duplantis se setkal s Bohem, Abrahámem a dalšími v Nebi. A hlásá, že Bůh dává prosperitu A Dr. Owuor je proti prosperitě. Oba dva mluví s Bohem, oba dva jsou letniční a mají vidění, sny prorocké vhledy. Jeden hlásá prosperitu, okamžitý přechod do nebe a druhý hlásá proti prosperitě a vzkříšení až při vytržení v prachu země. Jeden z nich lže a vymýšlí si. Nebo si vymýšlejí a lžou oba. 

Já ale vím, že to křesťany nezmění ani o milimetr. Klidně mi budou tvrdit, že pravdu mají oba. Jedeme dál. :-(

A tady další prorok popisuje úplně jinak konec světa. Bez vytržení církve.