..."Třebas Abrahámovi přikázal, aby zavedl svého syna Izáka na kopec, tam ho svázal provazy a zapálil vatru a udělal Jehovovi zápalnou oběť lidé vůně."...

My věřící toto chápeme jako jenom zkoušku věrnosti.

Co tedy má Abrahám ve svém životě na prvním místě doopravdy.

Hospodin se přece zároveň i  postaral, aby tuto zkoušku Izák ve zdraví přežil.

Akorát vím, že náboženství je vymyšlené. Je to podvod.

martino

Naopak je to přesně obráceně. Podvod je hlásat, že mé křesťanské náboženství je vymyšlené. To nemůžeš nijak doložit, jen tak, že budeš tvrdit že je vymyšlené. A pokud tvrdíš, že to víš, pak je to zase podvod neboť ty si jen myslíš, že to víš, ale nikdy to nemůžeš doložit, protože to nevíš, jen se domníváš, že víš a to následně presentuješ jako pravdu. Biblická antropologie je puncována „hebrejským myšlením“. ze života „otců víry“ Abrahama, Izáka a Jákoba. Náležíš Bohu, příslušíš k němu, neobejdeš se bez respektu vůči němu, nechceš-li ovšem klesnout na úroveň pouhých čtvernožců. Proto máme prověřovat antropologické výsledky získané „vcítivou“ analýzou Stvořiteových zpráv. JEŽÍŠ je posledním článkem biblické antropologie. A křesťanská antropologie je studie se závěrem, že člověk je Boží stvoření, tedy  bio-, psycho-, socio-, spirituální složitost jak konstatuje Karel Rahner a oblast víry, naděje a lásky je dimenze přesahující člověka. My dva si nemůžeme nikdy rozumět protože každý jsme naladěný na jinou vlnu. My se můžeme jen názorově respektovat, aniž bys ty klesl pod svoji úroveň, že zde budeš urážet a dehonestovat náboženské cítění věřících. A pokud se vysmíváš tomu, že Abram uposlechl Boha a byl ochoten obětovat svého syna, pak dobře víš, že to Bůh nezamýšlel, ale jen zkoušel Abraháma ve víře. A Ježíš jednání svého Otce potvrdil konstatováním, že ten kdo miluje otce, matku, bratra atd. více než jeho není ho hoden. Jsi příliš daleko od víry, protože ti více zatím dáno nebylo. Lidé jako ty, největší posměváčci pak byli největší apoštolové Boha. Vždy připomínám příběh fanatické italské komunistky z 50 let známé po celé Itálii jako rudá Betty. Hořela pochodní komunismu a jezdila na motorce po celé Itálii. Pak se setkala se stigmatizovaným otcem Piem a stala se největší hlasatelka Boha a pokud se do té doby Itálie obávala příchodu komunistů k moci, tak okamžikem kdy rudá Betty konvertovala ke Kristu upadla v Itálii i víra v komunismus. Poseldní křeč pak ještě byla za krátkého působení Rudých brigád, kdy posledním hřebíkem byla mučednická smrt Alda Mora a tím existence komunistické strany v Itálii umřela. A  co čeká tebe? Včera jsi se zde chlubil, že jsi se nechal demonstrativně "vyškrtnout" z ŘKC, což je nesmysl, protože žádné vyškrtnutí neexistuje, jen je do matriční knihy vložena poznámka o tvé žádosti o vypsání z ŘKC, což také nelze nikoho vypsat, tam se jedná jen o exkomunikaci atd., ale to nechme, já jsem totiž přesvědčen, že jednoho dne budeš tlouci na fatarní úřad a žádat pana faráře o řádné zařazení do církevního společenství, což není již v kompetenci faráře, ale ten tvůj požadavek odešle směrem na biskupa a ten rozhodne. To vše se stane. Nevím kdy, ale až se to stane, vzpomeň si na dnešní den, kdy jsem to psal. Dnes je svátek sv. Ireneje. To si lehce zapamatuješ. Tím považuji toto téma za vyčerpané a ukončené. 

Ahoj.

Ohledně Ježíše tu máš svobodu si psát , co chceš.

Zatím to tu správci tolerují, za což jim patří čest.

Nemyslím si, že svojí vírou jsem fejkař. Žiji svůj život tak opravdově, jak jen umím. A jsem v životě hodně šťastný.

U tebe pozoruji, že jsi upřímný a nebereš si moc servítky. Říkáš názory na rovinu. Což je mi docela sympatické.

 Na druhé straně si ale myslím (můžu se samozřejmě i plést), že ti naprosto schází empatie, že jsi v tomto ohledu jako slon v porcelánu.

Jít na křesťanské stránky a dehonestovat zde Ježíše znamená v důsledku velice hrubě zraňovat city křesťanů, (V tomto jste si hodně podobní s Votou).

Já si nedovedu představit, že bych se třeba mezi budhisty dokázal posmívat Budhovi. I když ho osobně nijak nemusím, mám ohled a úctu k přesvědčení jiných a jediným výsledkem by bylo, že bych druhé citově zraňoval.

Měli bychom vzájemně spolu vycházet jako lidé s patřičnou úctou a respektem k citům druhého a nikoli jako vepři.

Syntezator se neomluvil. Proto v tom mohu vidět i úmysl. 

Samozřejmě, že máme být tvůrci pokoje, nicméně někdy je třeba pokoj bránit. 

Vota byl, Syntezator je, rušitelem míru, a proto je třeba se takovým postavit. 

Ale když mi (nebo komukoliv jinému), někdo přeje smrt, tak to je úplně přes čáru. To je skutečně děsivé.

Jak Vota se svým judaismem, tak Syntezator se svým ateismem, jsou jasní agresoři. 

Já jsem se jen bránil. Syntezatorovy urážky našeho Spasitele se mě tak dotýkaly, že jsem jednal, jak jsem jednal. 

Pan Syntezator mě zval na "diskusní výprask". Tak jsem mu vyhověl a zkoncipoval jsem mu takový "diskusní výprask", na který jen tak nezapomene. 

Jen tam mimochodem, svým komentářem:

jsem se rozloučil s panem Syntezatorem - nikoli s GS. 

Já jsem se jen bránil. Jestliže však někdo neustále provokuje, musí počítat i s tím, že dostane přes pusinku.

Asi takto. 

Přeji hezký den.

rdf

  Aha. 

  Takže když jsi psal "A to se určitě netýká jen úchylů, ale každá lidská psychika reaguje v jistých intencích podobně.", tak jsi tím nemyslel, že všichni uvažují v těchto věcech jako ty?

  No, nemůžu. 

  Nevím, která témata jsou pro tebe "lechtivá", co tě tak ve tvé náklonnosti ke hříchu láká, těžko to tedy můžu spočítat. To bys musel napsat, k čemu tak máš náklonnost.

  Ale hlavně: Nepotřebuju to počítat. Věřím ti, že to tak máš, když to píšeš, že to jsou pro tebe lechtivá témata a proto jsi čtenář. A možná to tak má i někdo jiný.

  Já to tak jako ty nemám. Čtu si příspěvky, jeden po druhém, tak, jak mám čas. A občas odpovím na otázku, nebo reaguji, ale spíše se mnohem více ptám lidí k tomu, co píší. A zase si čtu odpovědi.

  Určitě jsou témata, co mne zajímají mnohem více - to je sdílení života, víc asi křesťanství, ale klidně si přečtu i sdílení hříšníků, bezbožníků. Už mne tolik nezajímají učení a názory či dohady nad nimi, i když i učení a názory vypovídají o lidech, co si je vymýšlí.

  Toník

  To bude zase ta tvoje korouhvička, viď. Asi se otočil vítr?

Vložil: oko v Čtvrtek, 29. červen 2023 @ 12:58:46 CEST:

Vložil: oko v Pátek, 30. červen 2023 @ 11:10:25 CEST:

  Ještě dopoledne v 11 hodin to pro tebe byla prázdná slova a teď už ne? Tak to je dobře, Stando. To se tedy můžeme vrátit zpět k tomu, co jsme si psali.

Taky nechápu víru postavenou na točení se ko!em hřešení, zpovědí,... Velký omyl.

Je to, jakoby řidiči místo radosti a užitku z cestování neustále řešili autonehody.

  (Někteří) Úchylové si tak jako ty zase myslí, že všichni na světě jsou úchylové, (někteří) zloději si taky myslí, že všichni lidi na světě kradou, (někteří) cizoložníci si myslí, že všichni by rádi cizí manželku, ... hříšníci tak často uvažují. Když jsi hříšník, je logické, že tak taky uvažuješ. Ale ne všichni hříšníci to dělají jako ty. Takhle jako ty uvažují jen totální sobci, zahledění do sebe, co je nezajímá život lidí okolo a nevšimnou si, že někdo žije něco jiného, než vy sami.

  Jasně, tomu rozumím. Máte "boha" co vám hříchy dovolí, umožní, schválí, Akuzativ dokonce píše, že člověk může vraždit a loupit, lhát a podvádět a cizoložit, ten "bůh" neomezí vaši svobodnou vůli při hřešení a pak vám ty hříchy počítá. 

  Nejspíše si je asi zapisuje, asi do nějakého seznamu, hodně podobného, jako v článku? 

  Slyšel jsem o tom "bohu" a píše se o tom "bohu", co si počítá hříchy, i v Písmu. Jen malá zmíňka, za víc takový "bůh" nestojí.

  A jsem rád, že od toho "boha" nás Pán Ježíš dávno vysvobodil. Takže jesli mi ten "bůh" ve své "svobodě hřešit" počítá hříchy, tak je mi to jedno, to je jeho problém. Stejně ten "bůh" jednou skončí tam, kam patří.

  A tobě, Stando, to moc přeju taky, abys už nežil pod "bohem", co ti hříchy dovolí, pak ti je počítá a neomezí tě ve tvé "svobodě" hřešit. Abys už nehřešil. Aby tě tenhle váš problém už netrápil.

  Toník

On se kroutí i před přímou citací, páč je to had. Ale nemůže to popřít. 

Je otázkou, zda má smysl diskutovat s pobožným cizincem, který se snaží vylhat ze všeho. Hraje si se slovy, jak se mu to hodí.

On tu tvrdil, že není pobožný, ale že je katolík. :-) Katolík, co není pobožný, ale chodí do protestanského sboru. Půvabné zmatení. Když mu napíšeš, že mele kraviny a logické rozpory, tak jsi ty údajně ten špatný. On je uvědomělý a jen on rozumí termínům správně. Ovšem jako klasický autista si termíny vykládá po svém, zcela odlišně od zbytku společnosti. Často úplně opačně. Jestli takovou verbální ekvilibristiku předvádí i v občanském životě, nejen pobožném, tak musí živořit osamocen někde v ústraní. 

Psal něco o podnikání. V čem asi tak může podnikat bobek, který zaměňuje pobožné za ateisty, katolíky za protestanty, den za noc, cíl za start, prodej za koupi? 

Můžeš tato svá slova obhájit před Bohem? Jak si přišel na to, že jsem zpyšněl? To říkáš jen proto, že máš komplex a nějaké trauma? Jak si přišel na to, že se stavím do role vzorného katolíka? Já nejsem vzorný jak bych si přál, ale jsem podel evangelia horký a podle toho jak se zde ty vyjadřuješ, jsi naopak katolík vlažný a ještě drzý a druhé dehonestující. Přestň před Bohem a společností vynášet své soukromé názory, pokud nemáš jistotu. Jinak těžce hřešíš hříchem nactiutrháním. Pokud nevíš co to je, přečti si výklad Zpovědního zrcadla z doby našich babiček. Jinak vůči tobě nemám co dalšího poznamenat. nezajímáš mě, stejně jako brusle, Myslivec, Cizinec i pomlouvač oko. A můžeš si o mě myslet a psát co chceš. Já se nekamarádím s lidmi co vědomě lžou, pomlouvají a dehonestují na základě svých pocitů. Ale pokud si katolík, pak bys měl vědět do nebe se nechodí na základě pocitů, citů a alibismu a již vůbec ne na základě pomlouvání, lží a dehonestace druhých jak činí oko a dnes i ty. Jinak se musíš smířit, že si já budu psát co uznám za vhodné a ty a oko mi nebudete diktovat zda se smím ohradit vůči lži jak od oka tak od tebe. Než oba půjdete ke svátostem podívejte se hluboko do svého svědomí, zda máte před Bohem jistotu v tom co jste oba vůči mě napsali. Můžete se hluboce stydět, pokud je ve vás živá víra, že tak hluboko jste padli. Já osobně jako katolík se za vás stydím. Katolík by na protestantském serveru se nikdy neměl snížit ke lži, pomluvě, dehonestaci a nactiutrhání druhého člověka. Z toho se nevykecáte i kdybyste jako andělé to okecávali.

Víra je zárukou dober, ve která se doufá, důkazem skutečností, které se nevidí.

Víra sama je tím důkazem skutečností, které nepocházejí z tohoto světa - a její správnost se poznává  po ovoci života.

  A může to být pro takového člověka v tu chvíli úplně to nejpodstatnější na světě, protože si to zrovna řeší. 

  Samozřejmě mu může někdo z církve říci, že mu Bůh odpustil, ale je lepší, když se to člověk dozví přímo od Boha, než zprostředkovaně.

Já si postavil barák, ve kterém bydlím, vlastníma rukama - a do lesa, co jsem zasadil, chodím dneska na houby.

..."Normální je, že děti mají rodiče rádi a rodiče mají rádi děti. Žijí spolu. V dobrém i ve zlém "...

A všichni dohromady jsou bez výjimky hříšníci a bez Boha bývají jejich vztahy často hodně "podivné" - poznamenané hříchem.

Není to tedy situace zcela analogická vztahu mezi hříšným člověkem a svatým Bohem.

..."V takovém patologickém stavu samozřejmě žijí i hříšníci - mají "boha", co si jich nevšimne, když hřeší, když vidí opuštěný dům, je to pro ně znamení od "boha"  že je "svoboda" krást, ale když pak kradou, tak je tíží svědomí a mají problém s tím "bohem", tak se neustále snaží přinášet oběti, aby si toho "boha" usmířili, nebo hledají nějakou protekci u svého "boha", třeba "matku" toho "boha", aby toho "boha" zkrotila, aby ty hříšníky nepozabíjel za hřích, který jim ten "bůh" dovolil a umožnil. ..."...

Pak mi není jasné, proč tento tebou popisovaný stav neopustíš.

Já mám zcela odlišnou zkušenost.

Nikoli s Bohem nevšímavým, když hřeším, ale s Bohem láskyplným a odpouštějícím, s Bohem plným porozumění pro slabého člověka. Ale zároveň  i s Bohem respektujícím  a neznásilňujícím vůli hříšníka, pokud se pro hřích rozhodl. Jako milující rodič, který vidí chybu u dospělého dítěte  - a který doufá, že když se zkušeností s hříchem spálí, napraví nakonec své hříšné jednání a vrátí se do Boží náruče.

Ve křtu - při novém narození z vody a z Ducha jsou Bohem pro zásluhy Krista odpuštěny všechny hříchy křtěnce. Narodilo se dítě Boží a to nemůže přece žít nový život (Ř 6,3-4) se zátěží starých hříchů!

Tomuto Bohem darovanému novému stavu právě pokřtěného říkáme "křestní nevinnost". Je to normální přirozený stav obdarovaného Božího dítěte milostí posvěcující a pomáhající k tomu, aby člověk mohl bez hříchu ke smrti žít trvale v Boží přítomnosti.

Nejdříve k  historii Brusle - Cizinec - kde vznikl diskusní rozdíl a mé dotazy dále: