poslal baptista Průhlednost veřejných sbírek není ani u velkých humanitárních organizací dokonalá
rozhovor britských listů s vedoucími humanitárních organizací ukazuje, že průhlednost veřejných sbírek není zdaleka tak dokonalá, jak by se bylo možno domnívat:
Jak přispěly české nadace obětem asijské katastrofy
V souvislosti s posttraumatickým stavem oblastí zasažených tsunami jsme se dotázali čtyř největších nadací zabývajících se humanitární pomocí lidem v nouzi na čtyři otázky. Ze čtyř oslovených na ně odpověděly dvě. Nadace Adra a Katolická charita se neobtěžovaly.
1. Do jaké míry (procentuelně) bude využita dárcovská pomoc obyvatelům Jižní Asie přímo na nápravu škod?
UNICEF: Administrativní náklady UNICEF činí 6%, další 1% jsou odpisy a náklady, které není možné jednoznačně přiřadit, takže 93% získaných prostředků je určeno na přímou programovou pomoc v Asii.
Člověk v tísni: Na nápravu škod budou použity veškeré darované prostředky. 3% je náš limit na pokrytí nepřímých nákladů (ze zákona max. 5%). Nicméně i nepřímé náklady souvisí s poskytnutím pomoci (jsou to např. náklady na vyúčtování, komunikaci a vedení z Prahy a pod.). Neboli nejedná se o žádný zisk, ale o poskytnutí podpory nutné k realizaci projektů pomoci. 97%, tedy přímé náklady, pak zahrnují např. jak nákup materiálu, tak plat místních dělníků a plat místních inženýrů nebo benzín na dopravu materiálu.
Sbírkové peníze jsou ale využívány spolu s penězi projektovými (např. od OSN), kde je pokrytí nákladů na realizaci samozřejmostí. Většina provozních nákladů přímo na místě (např. plat koordinátora projektů nebo logistika) není tedy hrazena z prostředků sbírky.
...
U druhé otázky došlo z obou stran k určitému posunu. V případě UNICEF byla odpověď zaměřena na sběrný účet, kdežto otázka směřovala (v souvislosti s využitím darů) k účtování projektů, na které budou peníze vynaloženy. V případě nadace Člověk v tísni je trochu zarážející, že místo odpovědi na otázku je reakcí instruktáž o efektivitě nadační práce. S tím ale položená otázka nesouvisela. Na zodpovězení druhé otázky tak dochází až v otázce třetí – „Informování o stavu účtu nepokládáme za podstatné“.
Bohumil Kartous
celý článek: Britské listy
