poslal Nepřihlášený Od našeho dopisovatele z USA
Mili pratele,
Myslim, ze je na case, abych upresnil nektere veci. Predne, muj uvodni komentar, ktery se stal pocatkem noveho diskusniho fora aniz jsem s tim predem pocital, vznikl jako prima reakce na jednu z anket, ktera se snazila zmapovat verejne mineni na “granu” ve vztahu prava americanu zabit UBL. Slo mi o to, ze krome UBL cely problem tvrde odnesl take jeden obycejny maly narod, ktery doplatil na to, ze na jeho uzemi UBL pobyval, ale doplatil na to nejen tento narod, doplacime na to my vsichni. Vzdy je problem sirsi, nez jak je predstavovan verejnosti, a byva zjednodusen z nejruznejsich duvodu. Tomas je muj dlouholety pritel, a tak jsem mu poslal jeste nejake dalsi materialy k dane problematice, resp. komentare z internetu, ke kterym jsem se dostal. Proto v prvnich dvou prispevcich my dva vime, o cem mluvime a oba jsme nase rozvahy napsali znacne obecne. Proto bych to rad napravil timto dalsim komentarem, kde uvedu souvisle stati, na ktere jsme oba reagovali.
UBL:Bin Ladin je saudsky Arab - zadny Afghanec.
PRISTUP K NOVINARUM V USA
"Zajimava" je situace, do jake se dostal redaktor NBC. Ten v jednom poradu rekl, ze kdyz nekdo cilene zemre v letadle, neni zbabelec (reakce na teror. utok 11.zari 2001) . Zbabelejsi je ten, ktery hazi rakety nekam 2,000 mil daleko. Redaktor tak reagoval na jednoho vladniho cinitele, ktery to vidi opacne. Jiste, da se o tom diskutovat donekonecna... Podstatne ale je, ze se vladni cinitel tezce rozbreznevil a zahajil tazeni proti redaktorovi. Dve korporace odvolaly svou inzerci v NBC. Protoze NBC patri korporaci Disney, vyslapla si na redaktora a prinutila ho k verejne omluve. Redaktor je ted na tiskovkach vladnich cinitelu vitan jejich neskryvanymi posmesky. Jiny redaktor rekl, ze v "public" radiu je nucen k podpore valecne propagandy. Totalita propuka…
VAZBY - PODNIKATELSKE AKTIVITY
Velmi "zajimave" jsou vazby v soukromych podnicich Bushe seniora. Nejvetsim z Bushovych financnich podniku je Carlyle Group. Jedny z prvnich milionu USD do ni investovala rodina bin Ladina. Cast pozadi odhaluje It Helps To Have Connection serveru "Eyes On America".
Dallasky statni zastupce Robert Jordan byl dne 11.10.2001 jmenovan vyslancem USA v Saudske Arabii (sidlo v Rijadu). Jordan nema vubec zadne diplomaticke zkusenosti. Ale ma zasluhy za Bushuv klan. V roce 1990 hajil G. W. Bushe proti obzalobe z manipulace akciovym trhem. Bush prodal 60% akcii sve firmy Harken Energy Corp. dva mesice pred tim, nez jejich cena spadla o ctvrtinu. V dobe vysetrovani uz byl Bush presidentem USA. Sefem uradu pro dohled nad akciovym trhem (SEC) byl jednim z nejvetsich Bushovych fanousku, J. Breeden. Po nem nastoupil Bushuv soukromy pravnik J. R. Doty, ktery koupil cast akcii Bushova baseballoveho tymu Texas Rangers (Bush ho koupil i se stadionem).
Zpet k Jordanovi ten je korproracnim pravnikem firmy Baker Botts. Ta sidli v Dallasu. Ma urad i v Rijadu - a ejhle, proc vyslancem v Saudske Arabii. Jordan pravne zastupuje polovinu ze stovky (Fortune 100) nejvetsich korporaci. Mezi nimi je i Bushova Carlyle Group (G. W. Bush ma kreslo v jejim vedeni).
Odkud nazev Baker Botts? Od Jamese Bakera, ministra zahranici Bushovy vlady. Nyni je konsultantem Carlyle Group. Baker byl spoluzakem nynejsiho ministra obrany USA, D. H. Rumsfelda a spolubydlicim F. C. Carlucciho v Yalske universite. Carlucci byl ministrem obrany USA za Reagana a ted je predsedou Carlyle Group.
Soucasny president Bush byl v letech 1990-94 reditelem firmy Caterair, ktera patri Carlyle Group. A kdo sedi ve vedeni Carlyle Group? Budete prekvapeni:
Byvsi premier Britanie, John Major, byvsi president Filipin, Fidel V. Ramos, byvsi president Jizni Koreje, Park Tae Joon, byvsi president Deutsche Bundesbank, Karl Otto Pohl, jeden byvsi general, predseda SEC, Svetove zdravotnicke organizace atd. Trzni hodnota Carlyle Group se odhaduje na cca 12 miliard USD. The Carlyle Group: ex-government officials cash in odhaluje financni pozadi Carlyle Group. Tato korporace patri k tem, ktere skupuji hluboce podcenene (ev. zamerne na kolena srazene) firmy za babku a pak je prodavaji se ziskem. Tenhle "byznys" mohou provozovat jen nejvetsi bohaci. Zisk z tohoto preprodeje cinil za poslednich 10 let 34%. Carlyle Group se diky svemu osazenstvu stala jednou z nejmocnejsich korporaci ve svete miliard (USD). Ma otevrene dvere pro vsechny byvsi i stavajici vladni papalase. Bush senior se nedavno setkal s kralem Saudske Arabie jmenem Carlyle Group. A nato s premierem Jizni Koreje, ktery uhlazuje cestu Bushove Carlyle Group, aby mohla koupit KorAm
Bank, ktera v regionu patri k nejsilnejsim.
Zajmy Carlyle Group jsou uzce spjate se zajmy Bushovy administrativy, jakoz i jinych vlad a korporaci po svete. Carlyle Group ma vetsinove podily ve 164 firmach, ktere loni mely 70,000 zamestnancu s obratem 16 miliard USD. Do Carlyle Group investuje kolem 450 subjektu – prevazne velkych penzijnich fondu a bank. Je jedenactym nejvetsim dodavatelem zbrani v USA (napr. tanku). Hodne investuje do telekomunikaci, spravovanych samozrejme administrativou statu. Carlyle Group ma nekolik vojenskych "obrannych" projektu, o nichz rozhodne vlada USA (cili kamaradi Carlyle Group).
O uzkem sepeti mocenske vladni spicky s korporacemi se doctete vThe Bush cabinet: a government of the financial oligarchy. Litaj tam stovky milionu USD z kazdeho kouta. Tzv. antiteroristicky zakon na umlceni lidi a udrzeni je v permanentnim strachu presne zapada do celeho scenare dalsiho vyvoje ve stylu Carlyle Group.
Zaujaly me nektere komentare a analyzy "neviditelnych" cilu Bushem rozpoutane valky (Bushuv klan mj. patri k naftarskym klanum Texasu). Abych se nenechal unest pouhymi komentari, hledal jsem fakta. Jedna – a to zcela nestranna - jsou napr. v prehledu budoucich ropnych toku, viz The Geopolitics of Oil in Central Asia. Ropne a plynove zdroje stredni Asie prosly od 18. stoleti mnoha promenami. Hraly svou roli i v tazeni Hitlera na Kavkaz, predevsim na Baku. Po skonceni 2. svetove valky se SSSR soustredil hlavne na tezbu na Sibiri. Po rozpadu SSSR a ziskani jakes takes nezavislosti na Kremlu se naleziste v Kaspickem mori, Azerbajdzanu, Kazachstanu a v Turkmenii opet stala stredem ruznych zajmu. Duvodem je i to, ze naleziste na Aljasce a v Severnim mori se maji od roku 2015 postupne vycerpavat. V postsovetske stredni Asii jsou obrovska naleziste ve vetsich hloubkach, nez kam byla schopna se dostat technologie SSSR. Protoze mistni spotreba ropy a plynu je mala, vetsina muze jit na export (40 milionu tun v roce 2005).
Ropa a plyn se ale museji dopravit na mista urceni. Existuje nekolik projektu na stavby ropovodu. Z nich tezi zeme, pres ktere vedou a samozrejme i zdrojove zeme. A prekupnici. Ropovod v rozmerech stredni Asie neni levna zalezitost. Par miliard USD. Pro transport ropy ze stredni Asie existuji ctyri zakladni smery:
Severni smer by se nejvic libil Rusku - stacilo by ho napojit na stavajici sit na uzemi Ruska. Ropovod by ale vedl pres nepokoj Cecensko.
Zapadnimu smeru fandi Azerbajdzan, Turesko, Gruzie a USA. Turecko by chtelo vest ropovod az ke Stredozemnimu mori. Jenze naklady by byly 3 miliardy USD a ropovod by vedl pres nepokojna uzemi Kurdu.
Jizni cesta je nejekonomictejsi. Vedla by do siti ropovodu Iranu. To se ale nelibi USA, ktere ji vetovaly.
Vychodni cesta do Ciny by byla nejdelsi a nejdrazsi. Ale Cine by se libila.
A ted pozor - jihovychodni cesta, na kterou sazi americka korporace Unocal, vede pres Afghanistan (az do Indie). Jeste koncem minuleho desetileti byla tato cesta povazovana za geograficky smysluplnou, ale politicky nemoznou. Po rozbombardovani Afghanistanu, podrizeni si Pakistanu, prichylnosti Indie a novem velkem pratelstvi Ruska a zemi stredni Asie s USA se to dnes jevi uz dost jinak. Ropovod by mohl vest pres Afghanistan. A protoze zatim nic nenasvedcuje tomu, ze by USA nechtely zabrat site ropovodu a naleziste ropy a plynu na jihu Iranu, mohlo by neco teci i tamtudy.
Ale to neni vsechno! Nemalo geografickych pruzkumu ukazuje na to, ze pod povrchem Afghanistanu budou velmi bohata, dosud nikdy nevyuzita naleziste (velka jsou na severu zeme). Takze Afghanistan by nebyl jen pouhou transportni zemi cizi ropy a plynu, ale i jejich zdrojem.
Nemohu si pomoci, ale k teto verzi imperialni valky bych se velmi klonil (bude toho v ni mnohem vic, predevsim zavedeni globalni totality ve prospech statne a korporacne mocenskych kruhu).
Zdroj: BAJT
IRAK – SADDAM HUSAIN:
Will President finish the job for his father? - britsky Daily Telgraph (via Yahoo) uvadi, ze existuji dost velke spory v mocenskych spickach USA v tom, proc nebyl Saddam ostranen z pozice vladce Iraku, kdyz takova moznost existovala pri osvobozovani Kuvajtu. Ja jen dodam, ze Saddam byl na vyplatni listine CIA (ostatne jako bin Ladin). O rozporech vice The real threat is Iraq - as Bush's men have said for years. Daily Telegraph mj. soudi, ze dalsim cilem valky USA je Irak. Britsky Guardian (The line in the sand) vyzyva T. Blaira, aby se nepripojil k moznemu utoku USA i na Irak. Britanii se do valky s Irakem moc nechce, Britove z ni maji vitr.
USA mj. vzkazaly Saddamovi, aby se koukal slusne chovat, jinak ze bude srazen. Jiny vzkaz vlady USA, ktera ho vybizi, aby nezneuzival situace, Saddam oznacil za stupidni. A ze je videt, ze se USA z niceho nedokazou poucit. A ze Irak je silny a Americanu se neboji. USA zatim tvrdi, ze Irak nenapadnou. Ale media jsou otazek kolem mozneho napadeni Iraku plna. Zajimave jiste je, ze dve tretiny Britu se nedomnivaji, ze islam ohrozuje Zapad, viz British do not see Islam as threat to values.
FRANCIE, ANGLIE:
Francie obvinila Britanii, ze je financnim rajem pro financovani terorismu. Hezka prestrelka se rozviji mezi Francii a Britanii, viz London paradise for dirty money: French report (Times of India). Ve francouzkem parlamentu probehla diskuse, ktera oznacila Britanii za Raj pro financovani vsech teroristu (coby skvelou pracku na prani spinavych penez). Z diskuse byla vydana zprava. V ni se uvadi, ze Al Qaeda i bin Ladin vyuzivali pro sve finacni operace britske firmy a banky. Francouzsti poslanci uvedli, ze banky v Londyne jsou dokonce jeste uzavrenejsi nez svycarske. A ze je to svet sam pro sebe. Britanie krome toho pred lety zrusila financni podporu svych trinacti terirorii (napr. Gibraltaru) a vyzvala je, aby se o sebe starala sama. Samozrejme tam vznikly i banky, ktere perou, az se jim kouri od bubnu. Teprve prede dvema lety Britanie vyzvala tato teritoria, aby byla ve svych financnich operacich "transparentnejsi".
Britanie se kritika Francie tezce dotkla. Sama hazi bomby na Afghanistan a ted z ni Francie dela financiera terorismu... Britanie uvedla, ze uz zmrazila ucty se 61 miliony GBP, ktere udajne mely Nejaky vztah k Talibanu. Protoze info vyslo v Times of India, muzeme to brat i jako skodoliby stouchanec byvale kolonie svemu okupantovi. Soupereni Francie a Britanie se tahne staletimi. Ale neco na zprave poslancunejspis bude.
Will President finish the job for his father? - britsky Daily Telgraph (via Yahoo) uvadi, ze existuji dost velke spory v mocenskych spickach USA v tom, proc nebyl Saddam ostranen z pozice vladce Iraku, kdyz takova moznost existovala pri osvobozovani Kuvajtu. Ja jen dodam, ze Saddam byl na vyplatni listine CIA (ostatne jako bin Ladin). O rozporech vice The real threat is Iraq - as Bush's men have said for years. Daily Telegraph mj. soudi, ze dalsim cilem valky USA je Irak. Britsky Guardian (The line in the sand) vyzyva T. Blaira, aby se nepripojil k moznemu utoku USA i na Irak. Britanii se do valky s Irakem moc nechce, Bitove z ni maji vitr.
Zajimava je informace, ze Francouzska socialisticka strana se dohodla s iranskym presidentem Chatamim na bodech planu, ktery by mel vest k ukonceni valecneho besneni. Chatami mj. vyzyva ke spolupraci s OSN na vymyceni terorismu. Chatami rovnez vyzyva k diskusi mezi civilizacemi, viz French Socialist party official proposes solution to Afghan crisis. Jde ovsem o to, zda to uprostred vybuchujicich bomb vubec nekdo uslysi.
Zdroj: BAJT
PAKISTAN, ALIANCE A SEVERNI KOALICE:
Pakistanska vlada, ktera ve vsem poradne lita, si chce prihrat dalsi polivcicku. Doporucuje, aby se pro ev. vladu Afghanistanu nepocitalo se Severni koalici. Duvodem ma byt jeji etnicke slozeni. Aliance tomu oponuje, viz Analysis: Can We really ignore the United Front in Afghanistan?. Oponuje ale dost nesikovne. Jednak se neustale lisa k USA, jednak ji podporuje Rusko a nakonec je jeji etnicke slozeni dost "neafghanske". Navic je v ni spousta prisluhovacu byvale komunisticke loutkove vlady SSSR, instalovane v Kabulu (president Nadzibullah).
Rovnez proklamace o tom, ze novy Afghanistan nebude ohrozovat sousedy terorismem, jsou absurdni. Nejvetsim teroristou je tam Pakistan (jeho obetmi jsou hlavne Kasmir a Afghanistan). Al Qaeda ma s Afghanci pramalo spolecneho. Po vyhnani SSSR z Afghanistanu Al Qaeda sidlila hlavne v Africe (Sudanu). Teprve po exportu Talibanu z Pakistanu (od r. 1996) zacala vyznamneji vyuzivat uzemi Afghanistanu pro vycvik svych skupin. Jeji clenove jsou ale po celem svete. Nepochybne uzce spolupracuji i s drogovymi mafiemi pri distribuci drog z Afghanistanu do celeho sveta. Financni operace v Afghanistanu provadet nemohli.
Nejvetsimi viniky v cele oblasti jsou SSSR/Rusko, Pakistan a USA. Miliony afghanskych uprchliku to jen potvrzuji. Likvidace afghanskeho obyvatelstva misto teroristickych skupin je jen dalsi kapitolou desive historie obyvatel Afghanistanu. Rika se, ze Afghancu je pres 20 milionu (plus miliony utecencu). Kolik z nich ma co spolecneho s Al Qaedou (nota bene kdyz jde o zalezitost spousty zcela jinych narodnosti)? Kolik z nich chce Taliban? Kolik z nich chce Severni alianci slozenou hlavne z Uzbeku a Tadziku.
Nepochybuji, ze se v Afganistanu najdou lidi, kteri toho vseho uz maji vice nez dost. Ale nikde nikdy nebyl klid, pokud tam cizi mocnosti instalovaly vladu podle svych predstav. Natoz v Afghanistanu, ktery zadnou cizi, resp. kolaborantskou vladu nestrpi.
