Re: Drobná obhajoba katolicismu (Skóre: 1)
Vložil: jirim (jirim) v Úterý, 10. březen 2009 @ 22:09:11 CET | ...po přečtení tvého příspěvku se lehce zamýšlím nad tvou upřímností... :-) ale to je věc tvého svědomí... :-)
(S)vatý je jen jeden a (s)vatí jsme všichni
Já osobně považuji za
rouhání nazývat člověka Svatým Otcem a nadřazovat lidské dokumenty
Slovu Božímu a vzývat modly (sochy, obrazy, předměty), Mariánský kult... etc. Ať hledám, jak hledám, Ježíšovo poselství a zvláště pak Duchem vedené epištoly a Zjevení hovoří o něčem jiném. Bible je pro mne Písmem Svatým a nikoliv lexikonem kouzel, kterými zdůvodním cokoliv, včetně hromadných vražd, jen aby to bylo posvěceno církví. Naštěstí je náš Pán nejen milosrdný, ale i spravedlivý. Jen je škoda, že z církevních míst je toho rouhání nejvíce - a pokud se zcela oprostím od světa, tak mě nejvíce vadí porušování prvního přikázání (viz. 2. věta tohoto odstavce).
Já beru své umístění v církvi jako determinované a nehodlám ho měnit i
když se spoustou věcí ne vždy souhlasím a ve svém věku a se svými
životními zkušenostmi vím, že se věci mění pomalu. Důležitější je pro mne Církev Kristova, která je nějak mimo naše člověčí organizační struktury. Tak dávám přednost
nazývat věci pravým jménem; nebát se říci, co si o věcech myslím; ale
hlavně se snažit svým životem naplňovat to, v co věřím. Bůh nás stvořil
jako svobodné lidské bytosti a církve by měly být seskupením lidí v
dané lokalitě, kteří věří v Boha (bez ohledu, v jaké organizaci platí členské příspěvky)
a kteří naplňují Ježíšovo učení, které je nejstručněji obsaženo v dvouteru (tj. s dovolením výraz pro dvě nejdůležitější přikázání). To je to, co v dnešních církvích
postrádám, ale čím se snažím žít třeba i tím, že se s takovými lidmi (bez
ohledu na jejich církevní příslušnost) stýkám. Strašně moc to obohacuje
o různé úhly pohledu, chutě a barvy...
Když se vyjádřím i k těm věcem posledním, o kterých je v příspěvku také zmínka, tak jsem přesvědčen, že zcela určitě nebudeme posuzováni podle zvládnutí dogmat a našich církevních aktivit. Apoštol Pavel krásně popisuje údy těla Kristova. Nebuďme tedy malicherní...
Osobně si myslím, že by církve neměly být financovány od státu.
Kazatelé by měli kázat Boží a ne své slovo; měli by pracovat jako
Pavel, nebo žít z darů jako apoštolové; a především by sami měli věřit
v Boha (a to vážně myslím vážně) a žít to, co káží... Zcela určitě by to oddělilo zrno od plev.
Respektuji množství denominací, stejně jako množství lidských individualit. Ve všech církvích se shromažďují členové jediné Církve, neboť člověk je tvor společenský, sociální. Otec je jen jeden a toho nikdo neviděl; On poslal Syna, aby jeho krví smyl naše viny, a Syn nám vyprosil Utěšitele, Ducha Pravdy:
Jan, 14. kapitola
10. Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec ve mně?
Slova, která k vám mluvím, nemluvím sám od sebe, ale Otec, který ve mně
přebývá, on dělá ty skutky.
11. Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně; alespoň kvůli těm samotným skutkům mi věřte."
12. "Amen, amen, říkám vám: Kdo věří ve mne, skutky, které dělám já, bude dělat i on; a bude dělat větší skutky než tyto, neboť já jdu ke svému Otci.
13. A o cokoli byste poprosili v mém jménu, to udělám, aby byl Otec oslaven v Synu.
14. Budete-li o něco prosit v mém jménu, já to udělám."
15. "Milujete-li mě, zachovávejte má přikázání.
16. A já budu prosit Otce a dá vám jiného Utěšitele, aby s vámi zůstal na věky,
17. toho Ducha pravdy, jehož svět nemůže
přijmout, neboť ho nevidí ani ho nezná. Vy ho však znáte, protože
přebývá u vás a bude ve vás.
18. Nenechám vás jako sirotky, přijdu k vám.
PS: Omlouvám se za tvrdá slova, ale nemám rád skrytou propagaci sekty,
která se nazývá katolickou církví a navíc se považuje za jedinou pravou
a spásonosnou, jejíž obřady a formule jejím členům to nebe zaručují... |
] |
|
