Předzvědění se mi moc nelíbí, jako pojem či vysvětlení, protože navozuje pocit, že si člověk opravdu svévolně vybírá, zda bude spasený, či nikoliv a Bůh do toho 'nemá co mluvit'. A tak si to rozhodně nepředstavuji, není to ani biblické, a podle mne ani příliš logické.

Základem mých představ je samozřejmě kromě veršů Písma, kde najdeš verše jak pro představu kalvinistickou (musíš však zavřít oči před většinou Bible), tak pro podporu arminianistkých náhledů - ty mají převahu, a je to celkem předpokládatelné, neboť Bible je psána pro člověka a z pohledu člověka mají podstatně větší smysl, než verše, jež si většina lidí vyloží jako fatalistické a spíše by mohly sloužit k alibismu, výmluvě, že nemá smysl věřit a hledat Boha, když On už to předem určil a já na to nemám žádný vliv. 

Na rozdíl od vytržení, představa ohledně vyvolení může mít docela vliv i na naše chování a smýšlení - někdo třeba slouží lidem umírajícím, protože věří, že stačí, že v době, kdy už jsou mimo vědomí mozku stačí pouhá modlitba toho, kdo to umí. Někdo třeba může ignorovat šíření evangelia, protože stejně už Bůh všechno předem určil, takže oni se lidé stejně obrátí jenom ti, co jsou vyvolení (zjednodušeně řečeno).

Jenže, co když to všechno je úplně jinak? Nevíme všechno, nicméně nedá se dojít někam dále, aby platily oba typy veršů, a aby to řešilo třea i otázku lidí, co nikdy neslyšeli o Kristu, co se před Kristem narodili v relativní izolaci mimo Izrael, a co by třeba mohlo být řešením i pro předčasně zemřelé děti. A v neposlední řadě mít jistotu, že na nové zemi popisované ve Zjevení už nikdy nedojde ke vzpouře vůči Bohu... toto všechno jsem považoval za nutné vzít v úvahu k vytváření si hypotéz o tom, jak to ve skutečnosti pravděpodobně probíhá.