Pokud by vás téma zajímalo, tak kromě běžného svědectví kteréhokoliv křesťana o tom, jak a proč se dal pokřtít, se můžete podívat do křesťanského učení,  ke křtu je v něm mnoho jasných míst [obohu.cz]. Jen namátkou:

  "Kdo uvěří a bude pokřtěn, bude zachráněn", "Ti, kteří radostně přijali jeho slovo, byli pokřtěni", "dávali se pokřtít muži i ženy. Dokonce sám Šimon uvěřil, byl pokřtěn...", "Filip i eunuch sestoupili do vody, a Filip ho pokřtil.", "Pavlovi s očí jakoby spadly šupiny, zase viděl, vstal a byl pokřtěn.", "A nařídil, aby byli pokřtěni ve jménu Ježíše Krista.", "Když byla pokřtěna ona i její dům", "hned se dal pokřtít on i všichni jeho domácí.", "Když to uslyšeli, dali se pokřtít ve jméno Pána Ježíše." ...

  Kdo vás těmihle divnými nápady napadá, Akuzativ? 

  Všechny ne. 

  Můžu do vody máčet třeba svoje děti, a dělám to skoro každý den. Máme na to máčení za domem takovou věc, co jí říkáme bazén a v té máčím svoje děti, v této době obvykle tak dvě až tři hodiny denně. A moje děti zato mnou nepohrdají, jak vás to napadá z vašeho života, ale jsou za to máčení rády.

  Vodou nikoho polévat nemůžu, to by vypadalo divně a ani by mne taková blbost jako vás nenapadla. Snad v pubertě, když nám bylo patnáct, jsme se polévali třeba v létě, z legrace. A nejen vodou.

  No, mně určitě u křtu Bůh nechyběl, Akuzativ.

  Tenhle váš další podivný nápad (pokud je to tedy váš nápad) bude snad projekce vašeho stavu z toho, co žijete?

  Hezký den

  Cizinec