Miminka určitě nekřtíme. 

  U miminek čekáme na ta miminka. Ještě než se objeví na světě, modlíme se za ně a čekáme, až přijdou. S miminky pak už nečekáme na nic. Ještě když jsou v bříšku maminky, modlíme se za ně, mluvíme k nim Boží slovo i naše slova, vůbec nehledíme na jejich mentální vyspělost, úplně normálně si s nimi povídáme, i když "odpovídají" třeba jen boulí na bříšku maminky. Jakmile se narodí, děláme totéž, co dělali lidé před Bohem od začátku: Okamžitě je přineseme k Pánu Ježíši, aby se jich dotknul. Nečekáme na nic, ani na osmý den, ani na třetí den. Okamžitě je bereme do rukou, okamžitě jim žehnáme, úplně stejně, jako to dělal Ježíš. Ani na mentální vyspělost nehledíme. Od nejmenšího mentálně nevyspělého miminka tomu miminku mluvíme dobré Boží slovo a od nejmenšího miminka se s tím miminkem bavíme. A nevadí nám, že "odpovídá" například jen úsměvem. Od nejmenšího miminka mu žehnáme a od nejmenšího miminka žijeme společně pro Boha.

  Protože jsme oddělení pro Boha, patříme Bohu a žijeme pro něj, jsou i naše miminka oddělená pro Boha, patří jemu a žijí pro něj. Není potřeba je "křtít" ve vodě, neděláme zbytečné a nesmyslné věci. Není co pohřbívat, uzavírat. Miminka nejsou určena k pohřbu, ale k životu.

  Vztah s naším bohem se také liší od vašeho boha, co si jeho podobu mentálně silní jedinci vykreslili vznosnými slovy a odhlasovali na svých koncilech. Vztah s naším Bohem není "mentální", neleží v úrovni "kvality mentality" či jiných duševních schopností. Proto také mentalitu a mentální schopnosti lidí neřešíme, tak jako to děláte vy. S naším Bohem to není potřeba. To, co řešíme, je srdce člověka, ne jeho mentalitu a mentální schopnosti.

  U křtu ve vodě obvykle na nic nečekáme. Ve chvíli, kdy člověk uzavře smlouvu s Bohem (tu smlouvu, o které Vojta Kodet ve svém kázání mluví, tu smlouvu, jejíž uzavření je pro každého z nás nejdůležitějším dnem našeho života), je takový člověk co nejdříve bez zbytečného odkladu pokřtěn ve vodě. Pokud se na něco čeká, tak je to než se dojde k vodě. Někdy se čeká na to, než se sejdou lidé, protože pohřeb a důstojné rozloučení s mrtvolou je také slavnostní a důležitá událost v životě lidí.

  Toník

  Nebyla to snad tvoje myšlenka? Čí tedy byla, když nebyla tvoje? Vyšla z tvé klávesnice, pod tvým nickem. Ty vypustíš nějakou myšlenku a teď se k ní nehlásíš?