Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Znásilněná modlitba! (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Neděle, 29. březen 2015 @ 12:20:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
... k tomu treba dodať rímske modlitby k stvoreným osobám... k Márii, k ,,svatým,,...k ,,patrónom,,....
okrem kresťanstva a židovstva sa takto k stvoreným bytostiam modlia skoro vo všetkých pohanských náboženstvách...

ivanp



Re: Znásilněná modlitba! (Skóre: 1)
Vložil: brusle7 (brusle7@seznam.cz) v Neděle, 29. březen 2015 @ 16:48:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Modlitba je spočinutí v Bohu, v lásce. Všichni mystici ji takto popisují.

Nebo měl třeba Jan od Kříže ve vězení hodiny a časy, kdy má něco odříkávat, když ho jeho ŘKC bratři uvěznili pro jeho pevnou víru?

Právě v tomto vězení zažívá postupné poznání pravé modlitby ve spočinutí v Bohu (ad jeho kniha Temná noc).



Re: Znásilněná modlitba! (Skóre: 1)
Vložil: Jan21 v Neděle, 29. březen 2015 @ 17:14:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Rozumím tomu tak, že je to další příklad uplatňování katolického dogmatu ex opere operato i na modlitbu. Stačí jen něco naučeného bezduše drmolit , čím více a častěji tím lépe, a ono to musí fungovat. Něco podobného jako modlící mlýnky pohanů, nebo i verbování meuzzinů v islámu, nikoliv v Duchu a v pravdě  (Jan 4,23).  Stejně tak je to s množstvím zkonzumovaných hostií nebo četností návštěv ve zpovědnici. Zřejmě zde věří v jednu poučku z dialektického materialismu - zvrat kvantity v kvalitu.



Re: Znásilněná modlitba! (Skóre: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Neděle, 29. březen 2015 @ 18:36:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Myslivče, napsal jsi to dobře. Přál bych Standovi, aby to pochopil a poznal ve svém duchu.



Re: Znásilněná modlitba! (Skóre: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 30. březen 2015 @ 08:31:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Modlitbu k Bohu prožíváme nyní na úrovni duchovní. Po seslání Ducha bylo lidem umožněné hovořit s Bohem v duchu a pravdě Ducha. Po vzkříšení již budeme na Boha patřit celou svou bytostí a všemi smysly, a nejenom v duchu. Vztah člověka k Bohu musí začínat na úrovni ducha, to je základ dalšího vztahu, který se ve vnímání Boha značně rozšíří po našem vzkříšení.
Kristus řekl, že když odejde, tak nám to prospěje. Často jsem si pokládal otázku čím nám Jeho odchod prospívá. Když jsem poznal pravou modlitbu pochopil jsem Kristova slova. Ten prospěch je z toho, že necháme do svého života vstoupit Boha na úrovni duchovní v pravdě Ducha. V tom okamžiku se Kristus stává naším duchovním učitelem a připravuje nás na náš vztah budoucího věku.



Re: Znásilněná modlitba! (Skóre: 1)
Vložil: Karels (haohan@seznam.cz) v Pondělí, 30. březen 2015 @ 09:26:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nezlob se, myslivče, ale s článkem vůbec nesouhlasím.

Vždyť je to každého věc, jestli dá modlitbě řád, nebo se modlí nahodile (v čase).

Při přípravě na zkoušky ve škole jeden dělá přípravu podle naplánovaných pravidel, které si sám stanoví a druhý spíše nahodile, podle toho, jak se ten den cítí.

Oba zkoušky udělají, čí postup pak lze doporučit? Je to o přirozenosti člověka. Ale na Pána Boha bychom neměli zapomínat každý den - jestli se někdo modlí pravidelně, druhý spíše nahodile nic na věci nemění.

Já se modlím spíš nahodile. Měl jsem psa, loni mi zemřel, když jsem s ním chodil na procházky, tak jsem se modlil, protože jsem ven chodil třikrát-čtyřikrát za den, i moje modlitby byly tak časté....



Re: Znásilněná modlitba! (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pondělí, 30. březen 2015 @ 12:38:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Světe div se – tentokrát nedávám za pravdu jenom Okovi ale v něčem i Vám. Snad Vás to moc nevyděsí. Modlitbu a celkový vztah k Bohu bych přirovnal ke vtahům v rodině. To je základ. Ten kdo se doma nezdržuje pravidelně a vrací se jen jednou za čas když se mu zrovna zachce ten často opravdu rodinu dříve nebo později úplně opustí. Modlit se můžeme a máme pravidelně a zároveň také spontánně. Kdykoliv a kdekoliv. Třeba když vidíme kostel, kapličku, kříž, svatý obrázek, hřbitov nebo bližního. Krásnou Boží přírodu i dílo lidských rukou. Když jsme na cestách, když na něco čekáme, pracujeme nebo odpočíváme. V radosti i smutku. Za naši rodinu, za bližní, město, zemi a stvoření. Nezapomínejme na ty kteří neznají Krista a za svoje nepřátele. Modleme se neustále, choďme po světě s Pánembohem. Výhoda společných modliteb které pocházejí přímo od Boha a Církve je ta že se obvykle víc modlíme obecně a méně vnucujeme Bohu svou vůli. Nádherné bývají i společné modlitby a písně našich bratrů a sester z jiných církví. mená 6x týdně Radostný, Bolestný a Slavný, ve čtvrtek Radostný, Světla a Slavný. Panna Maria přichází během toho druhého v pořadí a aby to nebylo bezmyšlenkovité a mechanické tak se po každém desátku zpívá některá z nádherných písní a chval. Mši koncelebruje několik set kněží, hraje veliký umělecký orchestr a zpívají tisíce lidí z celého světa současně.Dva Růžence se modlí před mší a jeden po ní.  Kdyby to poselství přeci jenom přišlo někdy nedávno skrzeva Ivana tak prosím uveďte jestli se to dá nějak dohledat. Pokud tím někoho neohrozíte.  



Re: Znásilněná modlitba! (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pondělí, 30. březen 2015 @ 12:56:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Omlouvám se - dva příspěvky se mi spojily dohromady. Mělo to být takhle:

Světe div se – tentokrát nedávám za pravdu jenom Okovi ale v něčem i Vám. Snad Vás to moc nevyděsí. Modlitbu a celkový vztah k Bohu bych přirovnal ke vtahům v rodině. To je základ. Ten kdo se doma nezdržuje pravidelně a vrací se jen jednou za čas když se mu zrovna zachce ten často opravdu rodinu dříve nebo později úplně opustí. Modlit se můžeme a máme pravidelně a zároveň také spontánně. Kdykoliv a kdekoliv. Třeba když vidíme kostel, kapličku, kříž, svatý obrázek, hřbitov nebo bližního. Krásnou Boží přírodu i dílo lidských rukou. Když jsme na cestách, když na něco čekáme, pracujeme nebo odpočíváme. V radosti i smutku. Za naši rodinu, za bližní, město, zemi a stvoření. Nezapomínejme na ty kteří neznají Krista a za svoje nepřátele. Modleme se neustále, choďme po světě s Pánembohem. Výhoda společných modliteb které pocházejí přímo od Boha a Církve je ta že se obvykle víc modlíme obecně a méně vnucujeme Bohu svou vůli. Nádherné bývají i společné modlitby a písně našich bratrů a sester z jiných církví. 



Re: Znásilněná modlitba! (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Pondělí, 30. březen 2015 @ 15:16:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kdy se modlit přece nelze nikomu nařizovat. jednat je to věc našeho cítění, ale také zvyku. Modlit se před snídaní, obědem, večeří je vlastně pak i zvyk. Někdo má zase jiný zvyk. A jsou to dobré zvyky. Nakonec se stávají i vnitřní potřebou. Ale důležité je, aby to nesklouzlo k formální modlitbě, která je říkankou a pouze mechanickým odříkáním třeba otčenáše. To by byla škoda. A pak se modlíme kdykoliv, když máme nějakou starost, ale i radost , kdy se modlíme tak, že Bohu děkujeme. Co zatím nechápu, je veřejná modlitba v jazycích. Odpovíme na to amen a nevíme na co. To mi připadá nebezpečnější než formální modlitba v podobě říkanky.



Re: Znásilněná modlitba! (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pondělí, 30. březen 2015 @ 16:57:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Důležitá je také modlitba před jídlem. Např. Požehnej Pane tyto dary, které máme z Tvé štědrosti. Skrze Krista našeho Pána . Amen. A po jídle. Např. Děkujeme Ti Bože za všechna Tvá dobrodiní. Neboť Ty žiješ a kraluješ na věky věků. Amen. Poděkovat Bohu po jídle často zapomínáme a to má ještě jeden nepříznivý efekt. Chodíme si pro další jídlo, kterého pak sníme zbytečně moc a klesá celková úroveň společného stolování. Naši předkové nikdy nezakrojili do Božího daru – chleba aniž by ho předtím nepožehnali nožem a když jim kousek upadnul na zem tak ho zvedli a políbili. V pravoslavných domácnostech stávala trvale díže na těsto pod ikonami.



Re: Znásilněná modlitba! (Skóre: 1)
Vložil: luteran v Úterý, 31. březen 2015 @ 12:39:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jaké modlitební schéma nebo rozpis používal Ježíš? Měl nějaké?