|
Právě je 572 návštěvník(ů) a 1 uživatel(ů) online: rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116629082 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
| Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor. |
|
|
Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém kostele? (Skóre: 1) Vložil: ssns v Neděle, 04. leden 2015 @ 14:25:50 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | S těmi procenty mám pravdu. Najdi si v antikvariátu či na netu Římský misál a z lekcionáře uvidíš sám. Jen si dej pozor, aby to byl misál před tím posledním koncilem, nejlépe před rokem 1947. V tom roce totiž provedli pár změn. Do koncilu byla jen dvě čtení a používal jednoletý cyklus, tj. každý rok se četlo to samé. Opět upozorňuji, že žaltář nepočítám. Prvnímu se říkalo "epištoly", protože SZ se skoro nečetl, druhému evangelium. Od koncilu je čtení více a uplatňuje se tříletý cyklus, kdy jsou roky označeny A,B,C. A tak třeba 4. adventní neděli se čte: Mt 1,18-24 (rok A), L 1,26-38 (rok B) a L 1,39-45 (rok C). Jsou samozřejmě pasáže, které se čtou každý rok, např. L2,1-14 o půlnoční na Vánoce. My jsme teď v roce B, takže pokud půjdeš příští neděli na mši, uslyšíš: Iz 55,1-11 + Iz 12,2-6 + 1J 5,1-9 + Mk 1,6-11, ve středověku pak Ko 3,12-17 + L 2,42-52.
Ale faktem je, že i v těch dobách žilo spousta katolických svatých, kteří jsou nám svými životy příkladem až dodnes. Kde by na to brali sílu a inspiraci, pokud by jim důvěrné poznání Krista bylo odepřeno?
Co prosím? K poznání Krista a přijetí Evangelia Bibli vůbec nepotřebuješ. Víra je ze slyšení (Ř 10,17) a platí to vesměs dodnes. Vlastně jsem spíš taková výjimka, tj. případ uvěření z četby Bible. Promluv si s lidmi a uvidíš, že k víře byli vesměs přivedeni tím, že jim někdo evangelium o Kristu vyprávěl a až pak četli Bibli. V dobách nejhoršího pronásledování křesťanů (do cca 4. století) jen málokdo slyšel či četl celou Bibli, nebo aspoň celý NZ (oni ještě ani nevěděli přesně, co do NZ patří).
Pramení z vlastní zkušenosti, kdy jsem např. porovnával smysl místa Ef 5,25-27
Z těch překladů:
ČSP - stejně jako NBK + BKr + Pavlík: věrný překlad ČEP - "křtem vody a slovem": nepřesný až špatný JB - zavádějící, doplňuje něco, co v originále není; slušný překladatel by ono "kterou doprovází" označil jako vlastní dodatek B21 - naprosto zcestný překlad. Ani se mi nechtělo věřit, že to tam je, takže jsem si to radši ověřil. :-)
|
| NadřazenýRe: Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém kostele? (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 04. leden 2015 @ 18:00:20 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Víra je ze slyšení (Ř 10,17) a platí to vesměs dodnes. "...
Ale to se po celou tu dobu snažím říct!
Pokud ve středověku většina lidí neuměla číst (a dokonce pokud ještě nebyl knihtisk), nebylo prakticky třeba Bibli řešit. Víra byla ze slyšení, z ústního hlásání evangelia o Kristu. A v té době to tak stačilo a vyhovovalo.
..."JB - zavádějící, doplňuje něco, co v originále není; slušný překladatel by ono "kterou doprovází" označil jako vlastní dodatek"...
Jistěže to mohlo být odlišeno třeba kurzívou. Ale není to zavádějící, vystihuje to pro dnešní dobu lépe smysl tohoto textu. Zvlášť ve světle stávajících herezí o možnosti "znovuzrození" se z čehokoliv.
|
]
Ef 5,26 - překlad (Skóre: 1) Vložil: ssns v Pondělí, 05. leden 2015 @ 16:43:42 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jistěže to mohlo být odlišeno třeba kurzívou. Ale není to zavádějící, vystihuje to pro dnešní dobu lépe smysl tohoto textu. Zvlášť ve světle stávajících herezí o možnosti "znovuzrození" se z čehokoliv.
Je zavádějící. Především si je třeba uvědomit, že to "slovo" tam není logos ale rhéma. Tady by mě zajímalo, jak si to zdůrazňování slova obhajují ti, co tak trvají na velkém rozdílu mezi logos a rhéma. Nicméně překládat to jako "vodní koupel" je podle mě špatně a mělo by tam být "očistění ve vodě" nebo rovnou "křest ve vodě". A co s tím slovem? "Ve slově" či "skrze slovo" je doslovné, ale nemyslím že to vyjadřuje správně podstatu sdělení. Budu v menšině mezi těmi, kdo čtou NZ řecky, ale podle mě je správný překlad "skrze zaslíbení/v zaslíbení." respektive "podle (ve smyslu v souladu s) zaslíbení/slibu." Takže já bych to přeložil jako
"když ji očistil skrze křest vodou podle zaslíbení (nebo: jak slíbil)" s tím, že rhéma jako zaslíbení se v NZ vztahuje k zaslíbení/slibu spásy. Očista křtem je opravdu něco, co je v Písmu slíbeno. Dokonce bych se nebál to zaslíbení nahradit i slovem evangelium.
To slovo se jednoznačně týká očisty vodou a není to něco, co očistu doprovází. Proto označuji překlad JB za zavádějící a překlad B21 za paskvil. Ty překlady, které se jakoby snaží držet doslovného znění, dělají tu chybu, že zanedbávají vícevýznamnost slova rhéma.
Stejný případ máš v L 2,29 - nyní propouštíš dle svého slibu (zaslíbení) |
]
Re: Ef 5,26 - překlad (Skóre: 1) Vložil: oko v Úterý, 06. leden 2015 @ 10:45:58 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | V podstatě proti tvé argumentaci nic nenamítám. Ve smyslu tomu rozumím stejně.
"Skrze slovo" - tomuto rozumím ve dvou rovinách:
1.) Skrze Krista (Slovo), skrze obléknutí Krista ve křtu.
2.) Skrze hlásání evangelia (Božího slova) přichází víra a víra pak přivádí ke křtu. Proto křtu předchází vyznání víry.
|
]
Re: Re: Ef 5,26 - překlad (Skóre: 1) Vložil: ssns v Úterý, 06. leden 2015 @ 22:07:31 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | No, Staňo, pak tomu ale rozumíme docela jinak. Podle mě tam jde o očištění celé církve křtem ve vodě v souladu s tím, jak to slíbil či nakázal Ježíš. To slovo zřejmě neznamená Krista (to by tam bylo logos a ne rhéma). Že by to byla víra, která přivádí ke křtu, je možné, ale to spojení en rhémati mi opravdu dává ten odlišný význam. Ježíš slíbil, že ve křtu budou lidé (potažmo církev) očištěni, a tudíž se tu píše o tom, jak se tento slib/zaslíbení naplňuje. Stejně jako u toho Simeona. Bůh mu slíbíl, že nezemře, aniž by viděl mesiáše. A tak ho po té, co mesiáše viděl, v souladu se svým slibem povolal. U toho křtu to může být i "podle nařízení, výroku". Ježíš přece řekl:"jděte a křtěte".
Není důvod ke sporu, ale myslím, že tady mám pravdu, i když budu jistě v menšině. V každém případě je ale překroucení textu dávat tam něco jako "křest ve slovu". Tam jde jasně o koupel ve vodě, očištění ve vodě, o křest ve vodě. |
]
Re: Re: Re: Ef 5,26 - překlad (Skóre: 1) Vložil: oko v Středa, 07. leden 2015 @ 10:27:04 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Zatím jsem nepochopil, v čem spatřuješ rozdíl. Asi jsem natvrdlý.
Ježíš slíbil, že ve křtu budou lidé očištěni od hříchů ( a na několika místech toto i Písmo potvrzuje (namátkou např. Kol 2,8-14; Ř 6,3-7; Sk 2,38 ..atd.) Očištěni výhradně zadarmo - darem, protože za jejich hříchy zaplatil Kristus. A protože obléknutí Krista ve křtu je znovuzrozením křesťana z vody a z Ducha svatého - je také vstupem křtěnce do Nové smlouvy - právě obřízkou Kristovou, obřízkou srdce ve křtu. Všechno darem od Boha ze zásluh Krista a bez zásluh člověka.
Voda křtu je znamením očištění, je znamením toho, že Hospodin uznává tuto smlouvu za platnou. Smlouva s Hospodinem měla své znamení a člověk, který do ní vstoupil, nesl ono znamení na svém těle i viditelně. Nejde jen o duhu při uzavření smlouvy s Noemem, nejde jen o hřmění při uzavření smlouvy s vyvoleným národem. Osobní vstup do již uzavřené Staré smlouvy - tedy účast konkrétní osoby na této smlouvě bylo vždycky doprovázeno viditelným znamením: obřadem a obřízkou - tedy viditelným potvrzením účasti na této smlouvě.. Známe i jiné uzavření smluv s Hospodinem v rovině osobní: U Samsona byly viditelným znamením jeho nestříhané vlasy, naopak židé se na určité období osobně zasvěcovali Hospodinu ještě zvláštním způsobem a jako viditelné znamení tohoto zasvěcenísi oholili hlavu (např. apoštol Pavel).
Osobní vstup do Nové smlouvy je také doprovázen viditelným znamením: obřadem křtu a vodou křtu.
|
]
Re: Re: Re: Re: Ef 5,26 - překlad (Skóre: 1) Vložil: ssns v Středa, 07. leden 2015 @ 19:07:25 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | No ten rozdíl jsem viděl v tom, jak jsi rozuměl tomu "skrze slovo". Podle mě totiž to "en" neznamená v/skrze ale podle/v souladu s. No a to "rhéma" pak znamená zaslíbení/příslib. Ale asi jsem si to špatně vyložil. |
]
Re: Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém kostele? (Skóre: 1) Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Neděle, 04. leden 2015 @ 18:32:25 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Přesně tak. překlad v JB je zmanipulovaný tak, aby vyhovoval heretickému učení ŘKC, jak jej tady neustále kopíruje Standa. A ještě se nestydí pomlouvat jiné překlady. Stando, spaseni jsme z víry v evangelium - čili z víry v pravdivé slovo o spasení v Ježíši Kristu, a ne z polití vodou nemluvněte. Zrovna tak posvěcováni nejsme pokropením svěcenou vodou, ale poslušností Božího slova, jež je nám kázáno. A toto právě Pavel nazývá vodní koupelí slova. Je to dost otrocký překlad, ale nejlépe vystihuje podstatu toho, co chtěl Pavel říci. Překlad:" koupelí ve slovu" není sice přesný(chybí tam slovo voda, které je v originále), ale ne chybný výkladově a z hlediska češtiny správnější. Tobě Stando vadí, protože ho nemůžeš vztahovat na křest. Ale to místo o křtu nemluví. Tobě to ale asi nevymluvím. |
]
Re: Re: Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém kostele? (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 04. leden 2015 @ 19:28:20 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." spaseni jsme z víry v evangelium - čili z víry v pravdivé slovo o spasení v Ježíši Kristu, a ne z polití vodou nemluvněte"...
Křest nemluvňat do toho radši vůbec netahej, Jistě je ti známo, že docela klidně křtíme i dospělé lidi.
"Víra v pravdivé slovo o spasení v Ježíši Kristu" - evokuje už nezbytnost adekvátního lidského postoje - tedy nezbytnost osobního lidského uvěření. Nezbytnost opětování vztahu k Bohu. Je to tak? Souhlasíš?
Máš - li být tímto spasen, pak jsi ale vlastně spasen za svou vlastní zásluhu, za to, že jsi přijal víru, že jsi uvěřil.
To bude asi cosi špatně, nemyslíš?
(Ef 2,8-10) Neboť jste spaseni milostí skrze víru, a to není z vás - je
to Boží dar,
ne na základě skutků, aby se nikdo nemohl chlubit.
Jsme přece jeho dílo, stvořeni v Kristu Ježíši k dobrým
skutkům, které Bůh předem připravil, abychom v nich chodili. Podobně jako Izraelita byl obřezán osmého dne nikoli ještě na víru svou, ale na víru společenství Vyvoleného národa, tak dneska ze slyšení Božího slova mocí Ducha přichází víra do společenství církve a víra přivádí ke křtu. Malé děti je možno křtít jedině když se toto společenství za ně zaručí svou vírou. Bez víry nelze křtít! Z hlediska Božího daru spasení je docela jedno, zda je křtěnec už v dospělém věku či ještě miminko - protože znovuzrození do Božího dítěte (ono spasení) je výhradně darem od Boha, darem, ke kterému člověk nemůže ze svých zásluh nic přidat. Spaseni (znovuzrozeni) nejsme ze své víry (ta k Bohu jenom přivádí), ale spaseni jsme až (darem od Boha) skrze koupel křtu, kterou doprovází Boží slovo a vyznání víry - skrze ponoření spolu s Kristem do jeho smrti a vzkříšení do nového života. V tomto okamžiku jsou nám darem odpuštěny všechny hříchy a stáváme se Božími dětmi v novosti života (Ř 6,3-7). V okamžiku křtu se stáváme údy Kristova těla - církve. Zkus mi dokázat opak! (Kol 2,8-14) Dávejte si
pozor, ať vás někdo neodvede jako zajatce skrze filozofii -- prázdný
svod podle lidské tradice, podle živlů světa, a ne podle Krista. Neboť v něm tělesně přebývá veškerá plnost Božství. I vy jste v něm naplněni. On je hlavou každé vlády a moci. V něm jste byli také obřezáni obřízkou, která nebyla udělána lidskou rukou, nýbrž spočívala ve svlečení těla hříchů, v obřízce Kristově, když jste byli spolu s ním ve křtu pohřbeni a v něm jste byli spolu i vzkříšeni skrze víru v působení Boha, který ho vzkřísil z mrtvých. I vás, když jste byli mrtvi v proviněních a neobřízce svého těla, spolu s ním obživil, když nám všechna provinění odpustil a vymazal rukou psaný záznam, který svými ustanoveními svědčil proti nám a který nám byl nepřátelský; odstranil jej z našeho středu tím, že jej přibil na kříž.
Žádná víra sama o sobě ti hříchy neodpustí a nedokáže tě spasit - tedy změnit tvou kvalitu, tvoji samotnou podstatu bytí - to dokáže svou milostí jen Bůh sám a to za podmínek, které on sám stanovil (Mt 28,19).
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém kostele? (Skóre: 1) Vložil: rosmano v Neděle, 04. leden 2015 @ 20:16:06 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Podobně jako Izraelita byl obřezán osmého dne
nikoli ještě na víru svou, ale na víru společenství Vyvoleného národa,
tak dneska ze slyšení Božího slova mocí Ducha přichází víra do
společenství církve a víra přivádí ke křtu. Malé děti je možno křtít
jedině když se toto společenství za ně zaručí svou vírou. Bez víry nelze
křtít!
Oko, nech už těch kolovrátkových blbin.
Není to pravda co říkáš.
Křtíte lidi, kteří nemají víru, a ještě máš tu drzost vykřikovat, že bez víry nelze křtít !
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém kostele? (Skóre: 1) Vložil: oko v Pondělí, 05. leden 2015 @ 08:23:09 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Křtíme lidi ve společenství církve a naše společenství víru má. Pokud člověk vládne samostaným myšlením a je sám schopen mentálního vztahu, podmiňujeme křest poměrně náročnou přípravou - katechumenátem.
Pokud není člověk mentálně zralý na vlastní vztah s Bohem ale je součástí nějakého přirozeného společenství věřících, je možno křtít takového člověka proto, že ono společenství se za něj zaručuje svou vírou. Tak je dokonce možno pokřtít nejenom miminka, ale třeba i člověka ve dvaceti letech - i když on sám není vůbec mentálně způsobilý jakéhokoli duchovního osobního vztahu s Bohem (případy těžké mentální retardace, dydrocefalus a pod.).
Žádný člověk není ostrov, ale každý z nás někam patří. Každý z nás patří do nějakého přirozeného lidského společenství (rodina, farnost a pod.) a je s ním provázán.
Díky této provázanosti jsou skrze věřícího manžela posvěceny i nevěřící manželky a naopak, a také jejich děti jsou svaté - i když ještě nepokřtěné, už svou přískušností ke svatému společenství své rodiny jsou jako jeho údy posvěcovány také.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém kostele? (Skóre: 1) Vložil: ssns v Pondělí, 05. leden 2015 @ 17:10:01 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Spaseni (znovuzrozeni) nejsme ze své víry (ta k Bohu jenom přivádí), ale spaseni jsme až (darem od Boha) skrze koupel křtu, kterou doprovází Boží slovo a vyznání víry - skrze ponoření spolu s Kristem do jeho smrti a vzkříšení do nového života. V tomto okamžiku jsou nám darem odpuštěny všechny hříchy a stáváme se Božími dětmi v novosti života (Ř 6,3-7). V okamžiku křtu se stáváme údy Kristova těla - církve. Zkus mi dokázat opak!
S radostí. Jeden z lotrů na kříži (podle Lukáše tedy) nebo Katechismus katolické církve:
Církev byla vždy pevně přesvědčena, že ti, kteří podstoupili smrt pro víru, aniž ještě přijali křest, jsou pokřtěni vlastní smrtí pro Krista a s ním. Tento křest krve, stejně jako křest touhy, přináší plody křtu, i když není svátostí. (§ 1258) |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém kostele? (Skóre: 1) Vložil: oko v Úterý, 06. leden 2015 @ 12:19:14 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Já zde ale hovořil jen o té většině znovuzrozených, kteří dál žijí ve svém životě pozemském jako už Boží děti.
Člověku se nelze jinak znovuzrodit do Božího dítěte a být nadále údem pozemské Kristovy církve putující, než obléknutím Krista ve křtu. Nepokřtěný člověk není údem církve, není narozený z Boha.
Nijak nepopírám, že v hodině smrti se každý člověk setkává s Kristem a může se znovuzrodit (skrze křest touhy, nebo skrze křest krve) do Božího dítěte. Pak ale už není údem církve putující, ale je údem církve vítězné v nebi.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém kostele? (Skóre: 1) Vložil: ssns v Úterý, 06. leden 2015 @ 22:08:31 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Já vím, Staňo, jen jsem tě chtěl trochu pošťouchnout. Promiň. :-) |
]
Re: Re: Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém kostele? (Skóre: 1) Vložil: ssns v Pondělí, 05. leden 2015 @ 16:52:00 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ne, JB je zavádějící a vůbec není zmanipulovaný tak, aby vyhovoval katolickému pojetí. Kousek vedle poskytuji podrobnější pohled na ten verš. Tam se totiž mluví o celé církvi a je to podle mě stejné vyjádření jako v 1Pt 3,15. Křest ve vodě je přece jasně dáván do souvislosti s očistou. Nemluví se tam o křtu jednotlivce ale o skupině lidí oddělených křtem. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém kostele? (Skóre: 1) Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Úterý, 06. leden 2015 @ 18:51:59 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Křest ve vodě je přece jasně dáván do souvislosti s očistou.
Slávku, dej mi, prosím, odkazy, kde je v Písmu křest spojován s očistou. Kromě diskutovaného verše, který, podle mě, s křtem nemá nic společného. Mě se ve spojení s očistou vybavuje spíše: slovo, nebo krev. Třeba: Vy jste již čisti pro slovo mé. Nebo: ...a krev Ježíše Krista nás očišťuje od všeliké nepravosti. Křest mám naopak skrze Písmo spojen např.: s odpuštěním hříchů - Jan křtitel ; s oddělením se od světa - Noe, Mojžíš ; ponoření se do smrti Ježíše Krista a tím oddělení se od své hříšnosti.... Spojení křtu v Písmu s očistou, podobnou očistě vodou, se mě momentálně nevybavuje. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém kostele? (Skóre: 1) Vložil: ssns v Úterý, 06. leden 2015 @ 22:17:49 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Už jsem uvedl 1Pt 3,20-21, pak třeba Sk 22,16; asi Ez 36,25, Žd 10,22.
Jinak ten verš je aspoň částečně jasný
aby ji (církev) oddělil (posvětil), očistiv ji umytím/křtem/koupelí vody/vodou ... |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém kostele? (Skóre: 1) Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Středa, 07. leden 2015 @ 12:04:18 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Slávku, ten verš 1.Petr.3,20 přesně hovoří to co já: křest neočišťuje, ale odděluje, zachraňuje od hříšného světa a od naší hříšnosti pro Boha. Židům 10, 22 o křtu nemluví, ale ten kdo chce, si to tak může vykládat. Pak ale tím neguje ostatní výpovědi o funkci křtu. A verš Sk.22,16: .....Vstaň, dej se pokřtít a smyj své hříchy vzývaje jméno Páně. I tady je to hodně diskutabilní. Kdyby křest smýval hříchy, bylo by tam nejspíš napsáno: Vstaň, křtem smyj své hříchy a vzývej jméno Páně. Ale tam je naopak křest oddělen spojkou "a" od smytí hříchů vzýváním jména Páně. V Písmu není žádný verš, který by přímo říkal, že nás křest očišťuje. Naopak je tam několik veršů, které říkají, že jsme očištěni Božím slovem a krví Ježíše Krista. Proto vidím, že pokusy napasovat ten verš Ef.5,26 na křest jsou účelové a tudíž chybné. Ve Standově oblíbeném verši Kol.2,11-12 je křest přirovnán k obřízce. A víš sám, že obřízka neočišťovala, ale byla znamením smlouvy. Zrovna tak já z Písma vidím úlohu křtu - je to potvrzení smlouvy s Bohem. Na základě víry v slovo evangelia odevzdávám vládu nad svým životem Ježíši Kristu(tím jsem očištěn od hříchu, protože uznávám, že Ježíš zemřel za mě a jeho krev mě očišťuje od všelikého hříchu) a křtem stvrzuji smlouvu s Bohem, že jsem mrtev hříchu a živ Bohu. Ten verš Kol.2,12 jasně říká, co křest symbolizuje: smrt a vzkříšení, ne očistu.
Jinak ten verš je aspoň částečně jasný
aby ji (církev) oddělil (posvětil), očistiv ji umytím/křtem/koupelí vody/vodou ...
Ten verš je takhle jasný Tobě, protože jsi přijal katolickou teologii křtu. Ti, co nejsou ve své mysli svázáni něčí dogmatikou to mohou ve svobodě(nejde jim o to hájit něčí teologii, ale hledají pravdu) vidět jinak:
aby ji (církev) oddělil (křtem), očistiv jí (vodní koupelí) ve slovu..... Ty jsi tam to én rémati schválně vynechal, aby Ti to pasovalo? |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém kostele? (Skóre: 1) Vložil: ssns v Středa, 07. leden 2015 @ 21:53:31 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Proč na mě tak útočíš? To en rhémati jsem vynechal, protože jsem tu opakovaně předložil výklad (překlad) a jsem si vědom, že je netradiční. Můj pohled na ten verš není ovlivněn mým pohledem na křest. Pochop prosím, že se domnívám, že v Bibli není vyučován křest nemluvňat a přesto ho na základě tradice církve akceptuji. Rozumíš? Já nepotřebuji překrucovat Písmo, protože nevěřím v tu nauku "jen Písmo". Příkaz celibátu pro biskupy je nebiblický a dokonce bych se ho nebál označit za něco, co je v rozporu s Biblí. Přesto ho zase přijímám. Zkus prosím aspoň pochopit, z čeho vycházím. Pokud mi ukážeš, že to, co říkáš o křtu, je přesně biblické učení, a to, co říká KC, je z velké části či kompletně nebiblické učení, nezmění se můj pohled na křest, protože je pro mě směrodatná regula fidei, tj. poklad či tradice víry církve. Pokud ale říkám, že v tom verši vidím "očištění ve křtu vodou podle zaslíbení", pak je to kvůli tomu, že to tam opravdu vidím, a ne proto, že bych to tam včítal. Chápeš?
Jinde se bavím s mikimem o trojici. On věří, že věčný je jen Bůh = Otec, Syn je podle něj jiný bytost, která má počátek (byla počata) a Duch není osoba. Tomu nevěřím a to i přes to, že kdybych se držel jen Písma, pravděpodobně bych to viděl podobně. Mikimův pohled je podstatně více biblický než náš. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém kostele? (Skóre: 1) Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Čtvrtek, 08. leden 2015 @ 09:01:52 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jestli můj komentář považuješ za útok, tak fakt nevím. Asi jsi opravdu příliš velká citlivka na to, aby jsi si vyměňoval s lidmi názory a bude pro Tebe lepší, když odejdeš. K tomu verši. Ty říkáš, že akceptuješ katolickou tradici, která se pohybuje mimo svědectví Písma a Písmo nepovažuješ za pravidlo čisté víry. Pak chápu, že si můžeš vykládat ten verš po svém a vidět v něm zmínku o křtu. Má to ale jednu vadu, musíš z něj odstranit ono én rémati, protože křest se neodehrává ve slovu. A pak svým výkladem musíš popřít několik dalších veršů o křtu, o kterém se nikde v Písmu nehovoří jako o očistě. Takže kvůli tomu, že ctíš katolickou tradici, klidně překroutíš svědectví Písma. Víš kde je konec takového uvažování a přístupu k Písmu? Ten konec se dá vyjádřit nickem Poutnick - vymytý mozek, spoléhající na na lidi a církev, že ho vždy povedou správně a on se jen poveze. K čemu pak Písmo, když věřím tradici i ve chvíli, kdy Písmu odporuje? Já mám za to, že církev tu Ježíš zanechal, aby hájila a zvěstovala pravdu a ne vymýšlela své báchorky odporující učení apoštolů. Jestliže Ty svou vyjímečnou inteligenci propůjčuješ k tomu, abys učení apoštolů relativizoval a stavěl nad něj tradici církve, která toto učení překrucuje, nebo dokonce popírá, pak ten dar používáš špatně a ne k Božímu dílu. Já jsem vděčný Bohu za to, že ještě v pátém století byla v církvi natolik přítomen Boží Duch, že vybrali ten kánon Písma správně. Dnes už je tradice tak daleko, že už by to nešlo. Duch svatý už je z katolických církví dokonale vyhnán a už se jede jen tradice a co řekne nebiblická hlava papež, je svaté. Jestli se Ti v tom takhle líbí a máš za to, že Tvá inteligence je větší než Ducha svatého, který vedl apoštoly při vydávání svědectví pravdě, pak si žij podle tradic odporujících Písmu a podle svých překroucených výkladů. Je to Tvá volba a já Ti ji brát nebudu. Stejně by sis to nenechal líbit. Pro mě jsi ovšem nyní nevěrohodný zdroj informací, který pravdu vyměnil za lidské smyšlenky.
Jinde se bavím s mikimem o trojici. On věří, že věčný je jen Bůh = Otec, Syn je podle něj jiný bytost, která má počátek (byla počata) a Duch není osoba. Tomu nevěřím a to i přes to, že kdybych se držel jen Písma, pravděpodobně bych to viděl podobně. Mikimův pohled je podstatně více biblický než náš.
Nevím, co myslíš tím náš. Já více méně v tomhle s Mikinem souhlasím právě proto, že to je pohled nejméně odporující Písmu. Na druhou stranu ale vím, že toto téma naprosto přesahuje naše chápání a právě proto bych si nikdy nedovolil vymýšlet nějakou dogmatiku o trojici, jako to činí katolická církev, kterou všem tak vřele doporučuješ. |
]
|
|
Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém kostele? (Skóre: 1) Vložil: Jan21 v Neděle, 04. leden 2015 @ 15:06:20 CET (O uživateli | Poslat zprávu) |
Jak si lze představit "vodní koupel v slovu"? To zní trochu nelogicky. Nestačí jen "koupel v slovu" jako metafora? To "voda" je už nadbytečné. Ty tím zajisté narážíš na katolický křest- tvoje oblíbená parketa. Co myslíš Oko, že je důležitější? Voda nebo Slovo? (Jan 6,63 Duch jest, jenž obživuje, tělo (já si myslím i voda) nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch a život jsou.)U katolíku samozřejmě ta voda a možná i nějaké to slovo (formulka) jako zaklínadlo, ale bez Ducha.
|
| NadřazenýRe: Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém kostele? (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 04. leden 2015 @ 18:22:13 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Co myslíš Oko, že je důležitější? Voda nebo Slovo? (Jan 6,63 Duch jest, jenž obživuje, tělo (já si myslím i voda) nic neprospívá."...
Co myslíš, je obřízka důležitá při zasvěcení Izraelity Hospodinu? Nestačil by také jenom duchovní vztah, víra? Nač si ještě způsobovat bolest, kydž by měl podle tebe stačit jenom správný vnitřní postoj?
Já si zase myslím, že důležitá je i voda křtu, i živá voda (Duch svatý). Jen při tomto spojení a při úmyslu křtít je křtěnec obléknut do Krista (Gal 3,27).
Ani samotný křest Duchem nestačí k obléknutí do Krista. Duch si vane, kam chce, ale bez lidského úmyslu křtít a bez vody se nelze znovuzrodit do Božího dítěte a stát se údem církve. Ani kdybys mluvil jazyky a křísil mrtvé, nejsi proto ještě křesťanem. Tak to Kristus ustanovil (Mt 28,19).
(Sk 2,37-39) A když to slyšeli, byli zasaženi v srdci a řekli Petrovi i
ostatním apoštolům: "Co máme dělat, bratři?"
Petr jim tedy řekl: "Čiňte pokání a ať se každý z vás pokřtí
ve jménu Ježíše Krista na odpuštění hříchů a přijmete dar Ducha
Svatého.
To zaslíbení totiž platí vám i vašim potomkům i všem, kdo
jsou daleko, kohokoli povolá Pán, náš Bůh."
(Sk 10,44-48) A když ještě Petr mluvil ta slova, Duch Svatý sestoupil na
všechny, kdo poslouchali Slovo.
Věřící z obřízky, kteří přišli s Petrem, tedy užasli, že dar
Ducha Svatého je vylit i na pohany.
Slyšeli je totiž, jak mluví jazyky a velebí Boha.
Tehdy Petr
odpověděl: "Může snad někdo odepřít vodu těmto, kteří přijali Ducha
Svatého jako my, aby nebyli pokřtěni?"
A přikázal, ať jsou pokřtěni v Pánově jménu.
Žádný nepokřtěný do Pánova jména nemůže ještě být údem Kristovy církve. Až ponořením do Kristovy smrti a vzkříšením spolu s Kristem Ve křtu (Kol 2,8-14) se člověk znovuzrodí z vody a z Ducha (J 3,3-5).
Až tehdy ve křtu se člověk znovuzrodí z Boha.
(1 J 5,4-6) Všechno, co se narodilo z Boha, totiž přemáhá svět. A to je
to vítězství, které přemohlo svět: naše víra.
Kdo je ten, kdo přemáhá svět, ne-li ten, kdo věří, že Ježíš
je Syn Boží?
Toto je Ten, který přišel skrze vodu a krev, Ježíš Kristus;
nejen skrze vodu, ale skrze vodu a krev. A Duch je Ten, který
vydává svědectví, protože Duch je pravda.
|
]
Re: Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém kostele? (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 05. leden 2015 @ 06:58:32 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Ahoj Jene.
Představ si, že je v bibli například napsáno:
„Byla mi dána veškerá pravomoc na nebi i na zemi. Jděte tedy a čiňte učedníky ze všech národů, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha Svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání tohoto věku. Amen.“
a představ si člověka, který to jméno nepoznal, nezná a ani nemůže poznat, protože se k němu ještě ani nedostalo a že mu někdo omylem vyloží, že to ".. ponořujíce je do jména..." znamená ponořit do H2O (nebo polít H2O). I když to bude mít před sebou jasně napsané černé na bílém do čeho měli učedníci "ponořovat", stejně to neuvidí. K tomu musí přijít někdo, kdo by mu přinesl to jméno, co zatím dotyčný nezná a nemůže poznat.
A tak je to i s jinými místa písma.
Toník
|
]
Re: Re: Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém kostele? (Skóre: 1) Vložil: oko v Pondělí, 05. leden 2015 @ 12:08:42 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." a představ si člověka, který to jméno nepoznal, nezná a ani nemůže poznat,"...
Tvrdíš zde dvě docela hrozné věci:
1.) Podmiňuješ znovuzrození osobním "poznáním" Krista, podmiňuješ znovuzrození lidským uvěřením toho, kdo se znovuzrozuje. Pak by to ale už nebyl dar od Boha bez lidské zásluhy, ale byla by to spíš odměna od Boha za tvé uvěření.
Já chápu, že to není až tak snadné pochopit, vždyť pokud na to člověk mentálně má, tak i římskokatolická církev vyžaduje od katechumena náročnou přípravu katechumenátu před vlastním křtem. Ale pokud na to člověk mentálně nemá (nebo zatím nemá), nic se neděje a nebrání to znovuzrození do Božího dítěte ve křtu.
2.) Pokud podmiňuješ znovuzrození osobním poznáním Krista, vylučuješ z díla spásy všechny těžce mentálně postižené, kteří nejsou schopni Krista vůbec poznat, nejsou schopni pochopit, že je nějaký Bůh, kterého nevidí, ale který je má rád. Nejsou ani schopni vůbec pochopit význam slova "Bůh", natož s ním mít duchovní setkání.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém kostele? (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 05. leden 2015 @ 17:02:53 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Tvrdíš zde dvě docela hrozné věci:...
Ale ne, Stando. To, co tvrdíš, netvrdím.
1) Proč se ti slova křesťanů převrací do "podmínek" a následných naprosto nesmyslných závěrů vyplývajících z toho v čem žijete a jak uvažujete jsem ti vysvětloval v článku " Zákon hříchu a smrti a zákon ducha života".
2) Pleteš si věci duchovní a duševní. Osobní poznání Boha není nějaké mentální duševní cvičení, jako vaše "víra".
Ten příspěvek, co jsem psal, byl o tobě. Pokud neznáš a nemůžeš znát to jméno, nemůžeš vědět, o čem ten to místo křesťanského učení je a omylem se můžeš domnívat, že se tam píše o vodě.
|
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém kostele? (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 06. leden 2015 @ 18:59:50 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Ani tolik nejsi schopen pochopit?
Jsem samozřejmě schopen pochopit, že sis nepřečetl, co jsem napsal a o čem jsem psal, vymyslel sis nějakou kravinu a teď si potřebuješ tvou slepotu mermomocí dokázat tím, že tu tvojí kravinu budeš opakovat a rozvíjet. na tom není nic složitého, děláš to často.
Logicky vylučuješ tímto svým výrokem z díla spásy každého, kdo Krista nemůže poznat.
Stando, pokud si vymýšlíš nějaké kraviny, piš je prosím svým jménem.
Já tu píšu příspěvky pod nickem "cizinec". Pokud bys chtěl komentovat něco, co jsem psal já, nebo by tě zajímalo, o čem jsem psal, a zeptal by ses, rád ti to napíšu. Nepsal jsem ten příspěvek tentokrát tobě, ale psal jsem ho Janovi. Tobě bych ho ani nepsal, protože vím, že nechápeš, o čem ten příspěvek byl. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém kostele? (Skóre: 1) Vložil: oko v Středa, 07. leden 2015 @ 11:45:50 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ... |
]
|
|
Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém kostele? (Skóre: 1) Vložil: rosmano v Neděle, 04. leden 2015 @ 16:31:17 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Překlad bible jeruzalémské je zcela tendenčně katolický, heretický a falešný.
Kristus posvěcuje svou církev, aby byla církví slavnou, neměla poskvrny ani vrásky, aby byla svatá a bezúhonná vodní koupelí ve slovu. Jedině Boží slovo, ta koupel v tom slovu, má tu moc posvěcovat církev a připravit ji svatou a bezúhonnou pro svého ženicha.
Nikoliv vykoupání nemluvňátek ve vodě.
|
| Nadřazený
]
Re: Re: Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém kostele? (Skóre: 1) Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Neděle, 04. leden 2015 @ 18:45:04 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Znamená to to, co říká tebou kritizovaný překlad B21: koupel ve slovu. To slovo voda, které je v řeckém originále, v češtině k správnému pochopení není třeba. ŘKC použila tento těžko přeložitelný verš k podpoření svého heretického učení o spasitelné moci křtu bez osobní víry. Vodní koupelí ve slovu je sice doslovně přesný překlad, ale naprosto češtinsky nevhodný. Překlad v JB je záměrně matoucí, aby podporoval falešné učení o moci křtu. |
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém kostele? (Skóre: 1) Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Neděle, 04. leden 2015 @ 19:05:58 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | O tom jsme se, Stando bavili už několikrát. Vždy bezvýsledně. Zkus si vzpomenout. |
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém kostele? (Skóre: 1) Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Neděle, 04. leden 2015 @ 21:09:00 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ne, nekličkuju, Stando, ale nebudu tu kvůli Tvé špatné paměti psát stále stejné věci furt dokola.
Přiznávám, že verši, který jsi teď uvedl, jsem nikdy nerozuměl. Ale vazbu na křest tam nevidím. Ty ano? Teď mě napadlo vysvětlení: z Jana víme, že Slovo Boží přišlo na zem ve viditelné podobě jako tělo s duší, která je v krvi. Voda je Duch svatý, krev je duše. Jan ten verš psal do situace, kdy někteří začali tvrdit, že Kristus se zjevil jen v Duchu. Proto je tam zdůrazněno, že přišel nejen skrze vodu, ale i skrze krev= život v těle. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém kostele? (Skóre: 1) Vložil: oko v Pondělí, 05. leden 2015 @ 07:55:59 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Voda je Duch svatý, krev je duše."...
Krev není duše. Nenechat své tělo a duši zahynout v pekle neznamená ve smyslu nenechat zahynout jen tělo a krev. (Mt 10,28) A nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou,
ale raději se bojte Toho, který může duši i tělo zahubit v
pekle.
Zde "duše" přece vůbec neznamená krev, ale to podstatné duchovní (lidského ducha, naši osobu), tedy to duchovní Já, co tvoří podstatu lidské bytosti v těle.
Voda je stále jen voda. Proto se používá i ke křtu.
Duch svatý je nazýván v Písmu nikoli "vodou", ale "živou vodou" - což je však už něco docela jiného, než jenom voda..
Musím jen konstatovat, že je zbytečné někomu tu cokoli dokazovat. protože i když mu to nezvratně dokážu, stejně si svůj omyl nepřizná a dál hledá vytáčky. Raději si přizná, že něčemu nerozumí, než aby uznal argument dokazující, že něčemu věřil chybně.
..."Ale vazbu na křest tam nevidím. Ty ano?"...
Ke každému z nás přišel Kristus skrze vodu křtu: Pokristění člověka - být ve křtu ponořen spolu s Kristem do jeho smrti a vzkříšení (Kol 2,8-14) je znovuzrozením do křesťana, je obléknutím Krista.
(Gal 3,26-27) Skrze víru jste všichni Božími syny v Kristu Ježíši.
Všichni, kteří jste pokřtěni do Krista, jste přece oblékli
Krista.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém kostele? (Skóre: 1) Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Pondělí, 05. leden 2015 @ 13:08:43 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Musím jen konstatovat, že je zbytečné někomu tu cokoli dokazovat. protože i když mu to nezvratně dokážu, stejně si svůj omyl nepřizná a dál hledá vytáčky. Raději si přizná, že něčemu nerozumí, než aby uznal argument dokazující, že něčemu věřil chybně.
Ty jsi mi někde něco nezvratně dokázal? Ty tady předvádíš své mylné výklady Písma a říkáš tomu , že jsi něco dokázal? Takový postoj vyžaduje velmi velké sebevědomí.
Pokristění člověka - být ve křtu ponořen spolu s Kristem do jeho smrti a vzkříšení (Kol 2,8-14) je znovuzrozením do křesťana, je obléknutím Krista.
Tuhletu tvoji mantru tapetuješ stále dokola a děláš při tom to, z čeho obviňuješ mne - vytrhuješ jeden verš z kontextu učení celého NZ. Stále dokola vidíš za slovem voda jen vodu křtu, i tam kde je to nesmyslné. Vidíš jen to, co chceš vidět, aby to potvrdilo tvé tvrzení. Takhle se Bible nestuduje.
K tomu verši z 1. Jan 5, 6, který jsi citoval. Tam je řečeno, že přišel skrze vodu a krev. Není tam řečeno, že přišel k nám. Není tam nic o tom, že by se jednalo o naše znovuzrození. Proč to tedy tak chápeš? Může to být o tom, skrze co On přišel na svět, nemyslíš? Pokud by se jednalo o naše znovuzrození, co tam dělá ta krev? Dokážeš to vysvětlit? Budu rád, když se této otázce nevyhneš. V opačném případě nebudu dál diskutovat, protože těch Tvých kliček už bylo dost.
Krev není duše.
To říkáš Ty. Písmo říká něco jiného: 3.Moj. 17,11: neboť duše těla je v jeho krvi. Ty ovšem radši věříš vašemu chybnému učení o nesmrtelné duši. Tvůj problém s Mat. 10, 28 je v tom, že si ho neumíš vysvětlit jinak, než Ti bylo vysvětleno.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém kost (Skóre: 1) Vložil: oko v Úterý, 06. leden 2015 @ 13:04:59 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Já se nevyhýbám, snažím se odpovídat poctivě. Nečekám, že něco z toho přijmeš, ale snad alespoň porozumíš mé víře.
..." Vidíš jen to, co chceš vidět, aby to potvrdilo tvé tvrzení. Takhle se Bible nestuduje."...
Jsou místa v Bibli, která jsou zcela jednoznačná. (např. Já jsem tvůj Bůh, nebudeš mít jiných bohů mimo mne. ) Taková místa jsou zcela bez diskuse a nelze ji interpretovat nijak odlišně. (teda lze, ale je to špatně).
Takovým místem je i Mt 28,18-20: Ježíš přistoupil a promluvil k nim: „Byla mi dána veškerá pravomoc na nebi i na zemi. Jděte tedy a čiňte učedníky ze všech národů, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha Svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání tohoto věku. Amen. “
Ježíš zde jasně určuje, jakým způsobem se člověk stává jeho učedníkem - skrze křest. Nejdříve je zde Ježíšem jmenován dar křtu (obdržení milostí), pak teprve je jmenována výuka ve víře.
Jestliže cituji místa v Písmu spojená se křtem, proč tomu říkáš "mantra"? Cožpak to není Boží slovo? Jestli z něho já vytrhávám smysl, ukaž ten správný, aby jsi přitom slovo "voda" nemusel násilně vykládat jako "živá voda" - což jsem vysvětlil a dokázal na základě Ježíšova tvrzení (J 3,3-5), že je nelogický nesmysl, protože by zde Ježíš jmenoval duplicitně to samé.
..." co tam dělá ta krev?"...
Ježíš k nám přišel skrze vodu křtu a nyní k nám i nadále přichází i skrze svou krev. Ve svátosti pokání jsou nám hříchy smývány právě touto Kristovou krví, ve svátosti oltářní je zpřítomněna Kristova oběť na kříži - my duchovně stojíme na Golgotě a kape na nás Kristova krev - jsme jí očišťováni a omilostněni. Pokud člověk nezíská svoji osobní účast na této Kristově krvi, pro takového Kristus zemřel nadarmo.
V jiné rovině je možno Janův záměr tohoto místa vyložit i takto: Voda atdy znamená kristův křest v Jordáně, "krev" jeho obětní smrt na kříži. Čili dva důležité okamžiky v Ježíšově životě - začátek a vrchol Ježíšovy mesiášské činnosti. Z těchto dvou událostí Jan dokazuje, že Ježíš byl skutečný člověk (nejen zdánlivý) a skutečný Boží Syn. Boží Syn tedy nebyl jen ten, kdo přijal křest v Jordáně, ale také ten, kdo umřel na kříži.
V další rovině pak můžeme v tomto místě spatřovat vodu a krev, které vytekly z bohu mrtvého Krista (J 19,34). A to dosvědčuje Duch (J 1,33; J 14,26; 1 J 2,27).
Osobně jsem přesvědčen, že všechny tyto výklady jsou správné a splňují pravidla "regula fidei", že nikde neodporují jiným místům v Písmu.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém kost (Skóre: 1) Vložil: oko v Úterý, 06. leden 2015 @ 13:14:35 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Krev není duše.
To říkáš Ty. Písmo říká něco jiného: 3.Moj. 17,11: neboť duše těla je v jeho krvi."...
Bible používá slovo "duše" zcela prokazatelně hned v několika různých významech. Není divu, svatopisci ji sepisovali po tisíciletí a vlivem změn při vývoji jazyka, lidského vyjadřování a kultury měnila slova svůj význam. O tom se můžeš snadno přesvědčit.
Pokud si však vezmeme přímo Ježíšovu dobu:
Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou - dává ti snad nějaký smysl tvé tvrzení, že "duše" se zde rovná významu "krev"?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém (Skóre: 1) Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Úterý, 06. leden 2015 @ 19:24:13 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Stando, víš jak funguje lidské tělo? Celá funkce Tvého těla je závislá na krvi. Tudíž i funkce Tvého mozku, v němž se odehrává Tvůj myšlenkový svět = Tvé duševno. Odehrává se tam i Tvé poznávání pravdy a Tvá rozhodnutí na základě toho poznání. I to rozhodnutí pro Krista. A všechna Tvá rozhodnutí pro Krista a s nimi spojené činy jsou zapsány u Boha v knize Tvého života. Na soudu bude tato kniha otevřena a budou podle ní souzeny Tvé činy. Ty, co nebyli z Krista, budou spáleny, za ty co byly z Krista, dostaneš odměnu. Tvé duševno, myšlenkové pochody a rozhodnutí, které se rodí v mozku díky krvi, nemůže nikdo zabít. Ale pokud Bůh na soudu v Tvém duševnu, v Tvých myšlenkách, v Tvé knize života nenajde nic z Krista, tak bude Tvé tělo i tvá duše hozeno do ohnivého jezera - geheny. Slovo psýché se dá také přeložit jako život. Lidé mohou zabít mé tělo, ale můj život, který jsem prožil pro Krista, zabít nemohou. Ten může vymazat jen Bůh. Ale pokud jsem ho prožil v Kristu, proč by ho mazal? Jak vidíš, existují i jiné možnosti výkladu toho verše. Zrovna tak je to i s verši o křtu a o chlebu. Ale to zas až někdy jindy, dnes už jsem unaven. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolic (Skóre: 1) Vložil: oko v Středa, 07. leden 2015 @ 10:09:20 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Podle tvého pojetí je tvoje duše jen produktem tvého těla - mozku. Tam se odehrává tvé duševno, tvé poznávání pravdy. Tvé myšlenkové pochody jsou vlastně tvojí duší.
Nedošlo ti, že když zabiješ tělo, zabiješ tím i všechny tyto myšlenkové pochody? Nedošlo ti, že člověk mentálně retardovaný podle tvé víry ani žádnou duši mít nemůže, protože vědomá, rozumem a vůlí řízená činnost mozku zde vůbec není? Podobně jako u toho, kdo je v kómatu?
Já věřím, že člověk není jenom tělo. (i když v Bibli je možno si vytrhnout i verš, že člověk je jenom tělo)
Věřím, že člověk byl stvořen zcela výjimečně od všeho ostatního stvoření - a to k životu na hranici světa viditelného a světa duchovního. Svým bytím člověk zasahuje do obou světů, protože existence jeho osoby má jak svoji část hmotnou, tak i část duchovní. Část duchovní ve smyslu existence lidského bytí, ve smyslu existence nesmrtelného lidského ducha - lidské duše (našeho vnitřního Já), nikoli ve smyslu duševních pochodů mozku.
I bez činnosti mozku lidská duše zde stále objektivně je a spolu s tělem tvoří nedílnou součást člověka. Bez ohledu na to, zda je která část člověka zrovna schopna činnosti či nikoliv.
Je zcela jedno, zda si svou osobnost a své bytí uvědomuji nebo ne, zda mi rozum funguje či nefunguje - stále zde existuje viditelná část mé osobnosti (tělo - zatím smrtelné) i neviditelná část mé osobnosti - nesmrtelná lidská duše.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém kostele? (Skóre: 1) Vložil: ssns v Úterý, 06. leden 2015 @ 22:19:54 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Chceš si vážně promluvit o řecké gramatice? Nebo se ti něco nehodí do teologické škatulky a tak je najednou to či ono slovo v Bibli zbytečné? |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém kostele? (Skóre: 1) Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Středa, 07. leden 2015 @ 08:41:09 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ano, chci. Které že slovo je pro mě zbytečné? |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém kostele? (Skóre: 1) Vložil: ssns v Středa, 07. leden 2015 @ 19:02:17 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Inu
Výše jsem uvedl uvedl stručný nástin, proč jsem na základě gramatické stavby, slovní zásoby a kontextu přesvědčen, že správný překlad je "křtem vody podle (v souladu s) zaslíbení". V čem jsem se dopustil chyby a na základě čeho ty vynecháváš "vodu" a překládáš "koupel slova"? |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém kostele? (Skóre: 1) Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Čtvrtek, 08. leden 2015 @ 11:39:30 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Výše jsem uvedl uvedl stručný nástin, proč jsem na základě gramatické stavby, slovní zásoby a kontextu přesvědčen, že správný překlad je "křtem vody podle (v souladu s) zaslíbení". V čem jsem se dopustil chyby a na základě čeho ty vynecháváš "vodu" a překládáš "koupel slova"?
Slávku, v kontextu čeho, jsi přesvědčen o správnosti svého překladu, když o křtu v kontextu NZ nikde není řečeno, že očišťuje?
Tvůj překlad:křtem vody podle (v souladu s) zaslíbení", je zcela svévolný. Slovo křest(baptismós) v tom verši není, ale je tam koupel(lútron) a to slovo, se ve smyslu našeho slova křest, nepoužívá. Dále předložka én se dá přeložit jako v, mezi, skrze a někdy i do, ale nikdy(aspoň podle Součkova slovníku) ne podle. V Součkově slovníku rovněž nenacházím u slova réma význam zaslíbení, ale jen výrok, slovo, v mmnožném čísle pak proslov, kázání, učení. Takže opravdu nevím, co Tě vedlo k takovému překladu, kromě toho, zachovat katolickou tradici. Já jsem tu vodu, o které vím, že tam je, vypustil ne proto, abych ji zapřel, ale proto, že se tam češtinsky nehodí a proto ji také vynechal překlad B21, který jinak jako takový také nijak neuznávám. Všechny překlady, které já uznáván za poměrně věrné a hlavně netendenční a nesledující určitou danou věrouku, se v překladu více, méně shodují: aby ji posvětil(oddělil), očistviv jí obmytím(koupelí) vody skrze(ve) slovo(slově). A tento překlad odpovídá celkovému kontextu celé Bible, protože z celého svědectví Písma jasně vyplývá, že všechny věci, které Bůh činí, činí skrze svého Ducha a slovo. Čili i naše oddělení a očištění se děje skrze slovo, které od Boha přijmeme. Křest je jen pouhým znamením a potvrzením z naší strany toho, pro co jsme se na základě Božího slova rozhodli. Dříve jsem měl z Tebe dojem, že hledáš pravdu. Po Tvém vyznání, že by bylo pro všechny věřící prospěšné, aby se vrátili do lůna Římskokatolické, nebo pravoslavné církve a po Tvém vyznání, že tradice je pro Tebe důležitější než potvrzení pravdy Písma a po tomto Tvém svévolném překladu tak, aby se přizpůsobil tradici,už tento dojem nemám a Tvé výklady nebudou už nikdy mít u mě takovou váhu, jakou měly doposud. Stal si se pro mě nevěrohodným a vše co řekneš budu muset ještě pečlivěji prozkoumávat. Tím samozřejmě neříkám, že z Tebe nemůže vypadnout něco dobrého. Ale to občas vypadlo i z Myslivce.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém kostele? (Skóre: 1) Vložil: ssns v Čtvrtek, 08. leden 2015 @ 18:10:06 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Dále předložkaén se dá přeložit jako v, mezi, skrze a někdy i do, ale nikdy(aspoň podle Součkova slovníku) ne podle.V Součkově slovníku rovněž nenacházím u slova réma význam zaslíbení, ale jen výrok, slovo, v mmnožném čísle pak proslov, kázání, učení.
Tak to to tam má Souček špatně. Respektive uvádí jen nejčastější významy slov, pokud jsi tedy uvedl kompletní výčet. Pokud jde o zaslíbení, říkal jsem, aspoň myslím, že by doslovnější bylo "výrok" a že to klidně může být i "příkaz". Ty prostě vezmeš nějakou teologii a nacpeš ji do Písma. Co přesně ti vytane na mysli, když řekneš "koupel vody" či "koupel" ve vztahu ke křesťanství? Co třeba: ἔσωσεν ἡμᾶς διὰ λουτροῦ παλινγενεσίας καὶ ἀνακαινώσεως Πνεύματος Ἁγίου. Jak to přeložíš? Nebo: βουλεύσεται εἰ δυνατός ἐστιν ἐν δέκα χιλιάσιν ὑπαντῆσαι τῷ μετὰ εἴκοσι χιλιάδων. Jak tam přeložíš tu předložku? Neporovnával jsem překlady, ale skoro bych se vsadil, že ani jednu z těch variant u Součka v žádném nenajdeš.
Já
jsem tu vodu, o které vím, že tam je, vypustil ne proto, abych ji
zapřel, ale proto, že se tam češtinsky nehodí
Tak to je přesně první známka tendenčního a špatného překladu. Tam je prostě koupel vody a ty se musíš s tím textem porvat a ne si vypouštět to, co se ti tam nehodí. Jak jsem tu už někde napsal, nejdoslovnější překlad je "koupel vody ve výroku/slovu", ale to nedává smysl. Já na svém překladu netrvám a jasně jsem napsal, že budu mezi těmi, kdo NZ čtou řecky, v menšině - doplním velké menšině. Pokud ale nějak tápu u významu něčeho v řeckém NZ, pak udělám to, že se podívám na Septuagintu a jiné soudobé texty, abych to lépe pochopil. A někdy ani to nestačí. Vem si třeba obrat Τὸν ἄρτον ἡμῶν τὸν ἐπιούσιον δὸς ἡμῖν σήμερον. Jak se vypořádáš s epiúsios? V NZ se vyskytuje dvakrát a to sice ve stejném výroku -epiúsion chléb. Předpokládám, že se shodneme na překladu chléb, i když to může znamenat jakékoli nedefinované jídlo. Takže NZ nám nepomůže. LXX nám také nepomůže. Ten, kdo tu bude chtít vidět eucharistii, bude překládat "nadpodstatný" (tak to přeložil Jeroným v Mt - supersubstantialis, ale v L už má denní, každodenní). Soudobá literatura nám nepomůže (výskyt v 5. století je moc pozdě). No a tak já se prostě zkusím podívat na možný aramejský základ toho slova. Jsou to totiž slova modlitby Ježíše a ten určitě nemluvil o nějakých řeckých filozofických pojmech jako podstata, protože by mu posluchači ani nerozuměli. Navíc slovo úsia je v NZ dvakrát použito jako světský majetek (Lk 15,12 - 13). No a mně vyjdou tři různé významy. Co vyjde tobě?
Dříve
jsem měl z Tebe dojem, že hledáš pravdu ... po
Tvém vyznání, že tradice je pro Tebe důležitější než
potvrzení pravdy Písma a po tomto Tvém svévolném překladu tak,
aby se přizpůsobil tradici,už tento dojem nemám a Tvé výklady
nebudou už nikdy mít u mě takovou váhu, jakou měly doposud
Lžeš. Já na svém překladu netrvám a opakovaně ho označuji za okrajový pohled na věc. Jinak Písmo není důležitější než tradice a tradice není důležitější než Písmo - Písmo je součást tradice. Bez tradice není Písmo. A jasně jsem ti napsal, že nepotřebuji překrucovat Písmo, aby vyhovovalo tradici. Uvedl jsem ti příklady, kdy vím, že něco, co je v mimobiblické tradici buď v Písmu není, nebo to Písmu odporuje. Moje výklady pro tebe nikdy neměly váhu, protože ty máš svoji teologii a Písmo je pro tebe jen sbírka výroků, které se snažíš na teorii napasovat. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém kostele? (Skóre: 1) Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Čtvrtek, 08. leden 2015 @ 19:59:50 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | protože ty máš svoji teologii a Písmo je pro tebe jen sbírka výroků, které se snažíš na teorii napasovat.
Přesně tohle já vidím u Tebe i Standy, jen místo teorie bych dosadil tradici a katolická dogmata.
Když jsi zahnán do úzkých, začneš mlžit a odvádět řeč buď od tématu, nebo mluvíš o nepodstatných věcech. Třeba proč jsi do svého překladu zahrnul slovo křest, když vtom textu nikde není a tvrdíš, že to překládáš podle kontextu? Znovu se Tě tedy ptám, podle jakého kontextu, když v NZ není nikde křest přímo spojován s očistou od čehokoliv?
Tam je prostě koupel vody a ty se musíš s tím textem porvat
Ty jsi se s tím porval tak, že jsi tam dal křest a vypustil výrok, slovo. Tak nechápu, co mi vyčítáš. Ale já jsem to neudělal kvůli své teologii(na rozdíl od Tebe), ale proto, že mi tam ta voda ke správnému pochopení textu připadá zbytečná a nečeštinská. Ve svém překladu bych ji dal do poznámek k textu.
Písmo je součást tradice. Bez tradice není Písmo.
Klasická katolická demagogie, za kterou se dají schovat všechny katolické bludy. Písmo je sice součástí tradice, tak jako bylo u Židů, ale je to ta část tradice, kterou se měří pravdivost ostatních tradic. Farizeové se také oháněli tradicí a jistě víš, co jim náš Pán na to řekl. To samé já říkám Tobě s těmi vašimi tradicemi odporujícími Písmu.
A jasně jsem ti napsal, že nepotřebuji překrucovat Písmo, aby vyhovovalo tradici.
To jsi sice napsal, ale přesto jsi to učinil s tím překladem Ef.5,26. Pokud chceš být věrohodný, musíš to co píšeš, také žít.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém kost (Skóre: 1) Vložil: ssns v Neděle, 11. leden 2015 @ 21:12:23 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Mohl bys mi poskytnout odpověď na ty otázky ohledně překladu? Chtěl jsi se bavit o řečtině, ne? Pokud jsi svým poznáním omezen na to, co fofrem vyhledáš v Součkovi, pak je to stejné, jako kdybych se tu já chtěl bavit o překladu z norštiny, protože mám doma norsko český slovník. Ef 5,26 nemá nic společného s nějakou katolickou naukou o křtu. Nejde tam ani o křest dětí a ani o jejich pochopení křtu jako znovuzrození. Mluví se tam o oddělení a očištění církve. Jak se staneš členem církve? Já má za to, že se to děje ve křtu.
To, že Písmo je součástí tradice, není klasická katolická demagogie. Jestli jsi si nevšiml, několikrát jsem tu oponoval katolíkům, kteří mluví o Písmu a tradici. Není to až tak zásadní problém, ale má to závažné dopady. Mně pak totiž nedělá problém vidět, že jedna část tradice byla rozvinuta a nahrazena. Tohle přesně se stalo už v tradici, kterou nazýváme Písmem. Uvedl jsem ti příklady. Povinný celibát pro biskupy je něco, co je v rozporu s Biblí. Apoštolové a starší totálně změnili to, co Ježíš říkal o Tóře, Pavel pak zase změnil to, na čem se původně v Jeruzalémě usnesli.
Trojiční nauka není v Bibli. Tam tedy není ani ten polyteismus ve stylu jeden bůh se chtěl s někým sdílet a tak si časem zplodil druhého boha a ani ten váš adopcionismus. Ze samotné Bible není možné odpovědět na otázky ohledně Ježíše a jeho božství. Jsou pasáže, kde je identifikován jako JHVH, jsou pasáže, kde jde o nějakou jinou duchovní bytost (ne Boha), a pak pasáže, kde jde pouze o člověka. Církvi prostě trvalo cca 100 let, než si v tom udělala aspoň trochu jasno, a pak dalších 200 let, než to vyjasnila tak dobře, jak to jen člověk vůbec může udělat. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak kolik bible slyšíme v katolickém (Skóre: 1) Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Neděle, 11. leden 2015 @ 22:24:09 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Chtěl jsi se bavit o řečtině, ne?
Vůbec ne. Chtěl jsem se jen bavit o tom verši, o čem je a o čem není. Myslím, že to z toho co jsem napsal jasně vyplývá a opravdu nechápu, kde jsi přišel na to, že se chci bavit o řečtině. Řečtinu jsem použil jen proto, aby se ukázalo co v tom verši je a co tam není. Třeba ten katolický dodatek, nebo ten Tvůj křest. Opět si se vyvlíkl z mé otázky z jakého kontextu vychází Tvé poznání, že je tam řeč o křtu a proč si do svého překladu slovo křest dal. Jestli na to nechceš odpovědět, nebo přiznat, že jsi udělal chybu, není o čem se dál bavit.
Trojiční nauka není v Bibli. Tam tedy není ani ten polyteismus ve stylu jeden bůh se chtěl s někým sdílet a tak si časem zplodil druhého boha a ani ten váš adopcionismus.
Trojiční nauka není v Bibli. To tvrdím i já. Polyteismus, čili více různých bohů, také nikde nevyznávám a nevím o tom, že bych někde napsal, že Bůh svého Syna adoptoval. Jestli jsem to někde napsal, tak mi to ukaž. Já tady mluvím sám za sebe a tak nevím co znamená to váš.
Ze samotné Bible není možné odpovědět na otázky ohledně Ježíše a jeho božství.
To je Tvůj názor, který Ti neberu, ale já mám jiný. Mě třeba verše z Jana 1, 1-14 říkají, že věčný Syn - Slovo bylo Bůh a že to Slovo se stalo tělem. To, že Ježíš je označen jako Slovo Boží, se můžeš dočíst ve Zjevení. Zrovna tak ve Filipenským 2, 5-8 se dozvídáme, že Boží Syn se vzdal své nebeské slávy a přišel k nám v podobě člověka a stal se služebníkem. Nebo jinde v Janovi Ježíš říká: dříve než Abraham já jsem. Zrovna tak Ježíšovo: já jdu k Otci, jasně ukazuje, že on a Otec, jsou dvě různé bytosti. Jedním Bohem jsou jen jedním způsobem bytí a charakterem. Takhle to chápe z Písma naprostá většina křesťanů a to včetně katolíků, aspoň soudě podle Oka. Tak nevím, proč se nad mou vírou pošklebuješ a obviňuješ mě z polyteismu.
Církvi prostě trvalo cca 100 let, než si v tom udělala aspoň trochu jasno, a pak dalších 200 let, než to vyjasnila tak dobře, jak to jen člověk vůbec může udělat.
Můžeš tu stručně a jednoduše napsat, v čem spočívá to jasno, nějak ho zkonkretizovat, když sám říkáš, že trojiční učení není v Bibli a přitom ŘKC i jiné církve trojiční učení učí? Z čeho to jasno tedy vychází? Já jsem kromě filozofických spekulací, které jeden čas citoval Standa, nic, co by se dalo podložit Písmem, nic kloudného na podporu trojičního učení neslyšel. Nechám se poučit. Ještě chápu, že někdo považuje DS jako třetí soupodstatnou osobu Boha, ale to filozofování o tom, jak to mezi nimi(a nebo v něm) chodí a jak to bylo před stvořením světa, jsou bohapusté fantazie a nelze na nich zakládat nějaké závazné učení. A ještě někoho vinit z hereze, když tyto fantazie nesdílí. |
]
|
|
|
|