Oběť ideologie Re: APOŠTOLSKÁ SUKCESE (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 18. říjen 2014 @ 13:24:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Dar pokání je darem od Boha.
Sám dar nezmůže ještě nic, může být totiž člověkem i odmítnut.
Dar pokání musí být tedy člověkem přijat, uvítán v lidském srdci.
Trvalá změna života, životního postoje je až výsledkem spolupráce Boha a člověka na lidské spáse.
..."To odpuštění mu odpustilo právě jeho hříchy, samozřejmě."...
Zkus dokázat toto své tvrzení z Písma! Jestliže je to pravda, nemělo by to pro tebe být vůbec těžké.
Ty zde v podstatě tvrdíš pořádnou hloupost, že třeba dozorce v koncentráku jenom tím, že mu jeho oběti odpustily, tak měl už odpuštěné všechny své zločiny! A přitom on sám zůstal zatvrzeným, své zločiny popíral a o nějakém pokání z jeho strany nemohlo být ani řeči!
Toníku, prober se!
Bez pokání doprovázené lítostí ze spáchaného zla není možný žádný opravdový duchovní posun, žádné obrácení k Bohu a ani žádné odpuštění hříchů!
|
| NadřazenýOběť ideologie Re: APOŠTOLSKÁ SUKCESE (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 18. říjen 2014 @ 20:58:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Zkus dokázat toto své tvrzení z Písma! Jestliže je to pravda, nemělo by to pro tebe být vůbec těžké.
Ty zde v podstatě tvrdíš pořádnou hloupost, že třeba dozorce v koncentráku jenom tím, že mu jeho oběti odpustily, tak měl už odpuštěné všechny své zločiny!
Stando, přečetl jsem si tvé příspěvky, a konečně jsem pochopil, proč jsi psal, že je můj příběh dobrý, ale že sis z něj vzal chybný závěr. Ostatně, jako to děláš vždy.
Mohl bys prosím tě napsat ten tvůj chybný závěr, o kterém píšeš a který sis z mého článku udělal? Zajímalo by mne, na co reaguješ a nejsem schopen přesně odhadnout, jaký chybný závěr sis ty z mého příspěvku odvodil, i když trochu tuším.
Bůh nám odpustil hříchy bezpodmínečně. Znám mnoho lidí, kteří přijali Boží milost a stejně jako Bůh odpustili hřích bezpodmínečně.
Pokud bys chtěl tento můj závěr dokázat, tak ti napíšu, že nemám důvod tobě ani sobě nic dokazovat. Buď mi budeš věřit, že tu rodinu dobře znám a píšu pravdu, nebo mi věřit nebudeš a budeš si myslet, že tomu tatínkovi neodpustili jeho hříchy, ale něčí úplně jiné hříchy, což mi není jasné, proč by tatínkovi neměli odpouštět jeho hříchy, ale nějaké jiné (asi z nějaké tvojí "logiky"?)
Pokud by tě zajímalo více k tématu z našeho světa a praktického života s naším Bohem, tak mohu dosvědčit, že mne Bůh bezpočetněkrát vedl k tomu, abych lidem okolo sebe odpustil bezpodmínečně a nečekal na jejich lítost, natožpak na jejich pokání. A ukazoval mi vždy, že on sám nám také odpustil bezpodmínečně. Stejné svědectví jsem slyšel od mnoha desítek křesťanů.
Když se podíváš na internet, najdeš mnoho svědectví křesťanů o bezpodmínečném odpuštění a o tom, jak a proč funguje, například zde či zde. I v ŘKC je spousta lidí, kteří rozumí, že odpuštění má smysl jako bezpodmínečné, například zde nebo zde. Slyšel jsem svědectví i římskokatolických křesťanů, řádových sestřiček nebo řeholníků, nebo židů, kteří odpustili svým socialistickým nebo komunistickým trapičům v lágru či koncentráku a to aniž by viděli jejich lítost, natožpak pokání. Ti křesťané svědčí o Pánu Ježíši Kristu, který je vedl k bezpodmínečnému odpuštění, jaké sami přijali, židé třeba o modlitbách a Boží moci.
Mohl bych ti z našeho světa ukázat na Pána ježíše Krista, který když umíral na kříži, neviděl přes sebou žádnou lítost, natož pokání, spíše jen sarkasmus a krutost a přesto se modlí "otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí". Mohl bych ukázat na Štěpána, který kamenován ve smrtelné chvíli volá "Pane, nepočítej jim tento hřích". Mohl bych ti ukázat na křesťany v římských circích, kteří se modlí za své trýznitele a odpouští jim. Mohl bych ukázat na Jana Husa, který ve chvíli, kdy přečetli rozsudek jeho nepřátel, všechna ta hrozná slova prokletí a zloby lidského hříchu a vzpoury proti Bohu, řekl: "Pane Ježíši Kriste, odpusť všem mým nepřátelům, že mne křivě obžalovali, křivé svědky zjednali a křivé články proti mně vymyslili. Odpusť jim pro své nesmírné milosrdenství!"
A tak bych to mohl dát desítky a desítky dalších příkladů lidí z našeho světa, kteří odpustili, i když neviděli lítost jejich trapitelů, natož pak pokání.
Proti tomu samozřejmě znám lidi z toho "vašeho světa" a "vaší reality", odpuštění, kdo ne, tomu odpustit nelze.“ které dokonce považují za "velkorysé".
Takže určitě rozumím, co žiješ a jak uvažuješ, ale jaký přesně chybný závěr sis ty vzal z mého příspěvku zatím nevím.
Mohl bys tedy prosím napsat ten tvůj chybný závěr,
Toník |
]
Oběť ideologie Re: APOŠTOLSKÁ SUKCESE (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 19. říjen 2014 @ 20:32:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Toníku,
Jak to, že tak málo chápeš?
Já přece napsal, že nikoli já, ale to ty jsi si z příběhu vyvodil nesprávný závěr:
Tvůj závěr - členové rodiny tatínkovi odpustili a tak tatínek měl hříchy odpuštěné. Vůbec ne!
To, že členové rodiny tatínkovi odpustili, mělo naopak vliv na odpuštění jejich vlastních hříchů Bohem: "Odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům ..."
Křesťan svým postojem má skutečně odpouštět všechny křivdy na něm spáchané a má se modlit za ty, kdo mu činí zlo.
O tom je modlitba umírajícího Štěpána, o tom je i modlitba Ježíše na kříži.
Vina jejich vrahů přesto stále zůstává a prolitá krev volá k Hospodinu o spravedlnost. To hříšník osobně musí učinit pokání, osobně musí změnit své smýšlení, osobně se musí odvrátit z cesty zla - Bůh je vždycky připraven a ochoten mu pomoci.
Ale jeho vlastní hříchy Bůh zahladí až po tomto pokání, až po této změně smýšlení - dříve nikoli! I kdyby mu všichni lidé, kterým hříchem ublížil, už tisíckrát odpustili.
|
]
Oběť ideologie Re: APOŠTOLSKÁ SUKCESE (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 19. říjen 2014 @ 23:48:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Jak to, že tak málo chápeš?
Já přece napsal, že nikoli já, ale to ty jsi si z příběhu vyvodil nesprávný závěr:
Tvůj závěr - členové rodiny tatínkovi odpustili a tak tatínek měl hříchy odpuštěné. Vůbec ne!
Stando, samozřejmě chápu, že sis z mého příběhy ty vytvořil chybný závěr, a ten tvůj chybný závěr jsi omylem připsal mně. Jen se tentokrát přiznám že mi to nedošlo hned po tvém prvním příspěvku, ale až asi po tvém třetím příspěvku.
Mohlo mi dojít, že jsi nepochopil o čem jsem psal a že ti můj jednoduchý příspěvek to tvé "zrcadlo" ve tvé hlavě zase otočilo někam, kam bych nečekal, že se ti všechno napsané převrátí.
Takže Stando, tentokrát s tebou souhlasím.
Ten tvůj závěr, co jsi mi ve své hlavě připsal a co jsi napsal výše, je opravdu chybný. O tom, co sis ty vymyslel, jsem nepsal. Psal jsem o něčem jiném a i můj závěr byl jiný než ten tvůj chybný.
Kdyby tě zajímal můj závěr, přečti si moje příspěvky. Můj závěr jsem napsal dvakrát, byl správný a mohu ti ho ukázat a doložit na mnoha místech jak v písmu, tak v reálném životě, který žijeme, což jsem i udělal.
To, že členové rodiny tatínkovi odpustili, mělo naopak vliv na odpuštění jejich vlastních hříchů Bohem
I toto je tvůj chybný závěr.
To, že členové rodiny tatínkovi odpustili nemělo samozřejmě vůbec žádný vliv na odpuštění jejich hříchů Bohem.
Naopak: To, že Bůh odpustil jejich hřích a v Ježíši Kristu ten hřích smazal a očistil je od hříchu mělo vliv na to, že členové rodiny odpustili svému manželovi a tátovi. Kdyby sami nepřijali Ježíše a Boží odpuštění, neměli by schopnost a moc odpustit tomu tátovi.
Toník
|
]
Oběť ideologie Re: APOŠTOLSKÁ SUKCESE (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 20. říjen 2014 @ 19:24:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | ..."I toto je tvůj chybný závěr.
To, že členové rodiny tatínkovi odpustili nemělo samozřejmě vůbec žádný vliv na odpuštění jejich hříchů Bohem."...
Já nevím jak vy, ale my se modlíme takto. Tak nás to Ježíš naučil. Nevykřikujeme o sobě tak hlasitě, že jsme Ježíšovi, ale žijeme podle svého Mistra.: "Odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům" - nejdříve my odpouštíme viny těm, kdo nám ubližují a pak prosíme o odpuštění hříchů vlastních - nikoli tedy naopak, jak tvrdíš níže ty.
..." Naopak: To, že Bůh odpustil jejich hřích a v Ježíši Kristu ten hřích smazal a očistil je od hříchu mělo vliv na to, že členové rodiny odpustili svému manželovi a tátovi. Kdyby sami nepřijali Ježíše a Boží odpuštění, neměli by schopnost a moc odpustit tomu tátovi. "...
I pohan s neodpuštěnými hříchy dokáže být duchovně velkorysý a odpustit těm, kdo mu ublížili.
|
]
Oběť ideologie Re: APOŠTOLSKÁ SUKCESE (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 21. říjen 2014 @ 08:07:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | I pohan s neodpuštěnými hříchy dokáže být duchovně velkorysý a odpustit těm, kdo mu ublížili.
Kolik asi tak osobně znáš Stando takových pohanů s neodpuštěnými hříchy, kteří odpustili svému manželovi že je týral a že je opustil? Kolik asi tak osobně znáš Stando takových pohanů s neodpuštěnými hříchy, kteří odpustili svému tátovi že je týral a že je opustil? |
]
Oběť ideologie Re: APOŠTOLSKÁ SUKCESE (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 20. říjen 2014 @ 19:28:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nedokážeme - li nejdříve my odpustit našim viníkům, neodpustí ani Bůh naše hříchy nám.
(Mt 18,23-35)
Nebeské království je totiž podobné králi, který chtěl se
svými služebníky vyrovnat účty.
A když začal počítat, byl přiveden jeden, který mu dlužil
deset tisíc hřiven.
Když pak neměl čím zaplatit, poručil jeho pán, aby ho
prodali i se ženou, s dětmi a se vším, co měl, a tím aby se
zaplatil dluh.
Ten služebník tedy padl a začal se mu klanět se slovy: 'Pane,
měj se mnou trpělivost a všechno ti zaplatím!'
Ten pán se tedy nad ním slitoval, propustil ho a dluh mu
odpustil.
Když ale ten služebník odešel, našel jednoho ze svých
spoluslužebníků, který mu dlužil sto denárů, chytil ho a začal
ho škrtit se slovy: 'Zaplať mi, co dlužíš!'
Ten spoluslužebník tedy padl k jeho nohám a prosil ho: 'Měj
se mnou trpělivost a všechno ti zaplatím!'
Ale on nechtěl. Odešel a dal ho do vězení, dokud by
nezaplatil, co dluží.
Když pak jeho spoluslužebníci viděli, co se stalo, velice se
zarmoutili; šli ke svému pánu a pověděli mu všechno, co se
stalo.
Tehdy ho jeho pán zavolal a řekl mu: 'Ty zlý služebníku!
Odpustil jsem ti celý ten dluh, protože jsi mě prosil.
Neměl ses i ty slitovat nad svým spoluslužebníkem, jako jsem
se slitoval já nad tebou?'
A jeho pán se rozhněval a dal ho mučitelům, dokud nezaplatí
všechno, co mu dlužil.
Totéž udělá i můj nebeský Otec vám, pokud každý ze srdce
neodpustíte svému bratru jeho prohřešky."
Toto je skutečná křesťanská víra, zatímco tvoje hereze ti všechno převrací naopak.
|
]
Oběť ideologie Re: APOŠTOLSKÁ SUKCESE (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 21. říjen 2014 @ 08:25:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | | Co sis Stando zase domyslel, že mám naopak?
Člověk, který nemá srdce a neumí odpouštět, sám ještě odpuštění nepřijal a jeho hříchy jsou stále s ním.
Ten, kdo přijal bezpodmínečné Boží odpuštění, dokáže odpuštět druhým. Těm, co litují, stydí se nebo mají jiné podobné pocity a činí pokání, ale i těm, kteří vůbec nelitují, jsou nestydové a pokání nečiní.
Jak to máte vy s vaším podmíněným odpuštěním v tom vašem světě, který je úplně obrácený tomu, co žijeme my?
Představ si situaci ze života, kterou řešíme my v našem světě, který je převrácený tomu vašemu.
Když je třeba nějaká žena, kterou týral její otec a zneužíval její stejda a díky prokletí hříchu a jeho otroctví si vybrala manžela, který byl alkoholik a tyran. Ale ne moc dlouho, protože se oběsil hned rok po svatbě a tu maminku nechal samotnou s malým dítětem. Ona přišla i o bydlení a obživu, v jednadvaceti zůstala na ulici. Tak šel pak její život dál a díky otroctví hříchu, ve kterém žila, si pak vybrala několik naprosto stejných partnerů. Když jí bylo kousek přes padesát, žila uprostřed svého strašlivého neodpuštění, ve stihomamech, depresích a sebelítostech.
V našem světě úplně obráceném tomu vašemu říkáme té ženě o Pánu Ježíši, který chodil a uzdravoval, vysvobozoval, zachraňoval, a to bezpodmínečně, odpuštěl hříchy a to bezpodmínečně. Modlíme se za tu ženu, aby byla schopná přijmout Boží odpuštění, aby se jí dotkla Boží milost, která je v Ježíši Kristu, aby byla osvobozená z pout a otroctví hříchu.
Nejsme takoví cynici, abychom jí dali "podmínky", že nejdřív musí ona odpustit, jinak jí ani Bůh neodpustí, protože víme, že tohle říkal Ježíš svým učedníkům a ne prostitutkám a celníkům.
A ta žena přijme to Boží odpuštění v Ježíši Kristu a celé to otroctví hříchu, všechna ta tíha viny a zničeného života, z ní spadne.
To je velmi silný okamžik života, který je pak základem pro to, že ta žena je schopná (má pravomoc) odpustit hřích i těm, kteří jí ublížili. Její odpuštění vychází z odpuštění Pána Ježíše Krista, které sama přijala ještě v době, kdy sama neměla sílu odpustit nikomu. Boží milost a odpuštění je první a její odpuštění druhým lidem z té Boží milosti vychází.
Jak to máte Stando vy, když to máte v tom vašem světě úplně převráceně, než my?
Toník |
]
Oběť ideologie Re: APOŠTOLSKÁ SUKCESE (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 21. říjen 2014 @ 10:27:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | ..."Člověk, který nemá srdce a neumí odpouštět, sám ještě odpuštění nepřijal a jeho hříchy jsou stále s ním."...
No to je ale u tebe Toníku posun!
Netvrdil jsi, že Bůh tátovi oné rozvrácené rodiny jeho hříchy odpustil ještě dříve, než ostatní členové jeho rodiny? Aniž by čekal na jeho pokání a obrácení?
Kolik času jsem minule strávil tím, že jsem ti vysvětloval, že bez pokání není odpuštění hříchů?
..."protože víme, že tohle říkal Ježíš svým učedníkům a ne prostitutkám a celníkům."...
Cožpak jsi Bůh, že hodnotíš stav lidského srdce prostitutek a celníků?
Nikdo nedokáže přijmout bezpodmínečné Boží odpuštění bez změny smýšlení, bez lítosti nad jím spáchaným zlem, bez pokání. Protože až do tohoto okamžiku obrácení člověka k Bohu v pokání z vlastních hříchů se žádné odpuštění hříchů ze strany Boha nekoná.
|
]
Oběť ideologie Re: APOŠTOLSKÁ SUKCESE (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 21. říjen 2014 @ 19:10:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Netvrdil jsi, že Bůh tátovi oné rozvrácené rodiny jeho hříchy odpustil ještě dříve, než ostatní členové jeho rodiny? Aniž by čekal na jeho pokání a obrácení?
Určitě, to jsem tvrdil.
I členům té rodiny odpustil Bůh dříve, než oni odpustili tomu tátovi. A členové té rodiny přijali Boží odpuštění také dříve. Právě pro to Boží odpuštění byli schopni odpustit tomu tátovi.
To jsem ti přeci psal v tom článku.
Kolik času jsem minule strávil tím, že jsem ti vysvětloval, že bez pokání není odpuštění hříchů?
No, tenhle tvůj omyl ses mi snažil vysvětlovat mockrát.
Zbytečně, samozřejmě.
Proto jsem ti psal ten článek, abys pochopil, že tvoje informace je omyl.
V křesťanství odpouští lidé hříchy bezpodmínečně, ne za odměnu, protože je k takovému odpuštění vede Bůh a protože ví, že Bůh také odpouští bezpodmínečně.
Cožpak jsi Bůh, že hodnotíš stav lidského srdce prostitutek a celníků?
Ne, nejsem Bůh, proto taky nehodnotím stav srdce člověka. Z čeho sis zase domyslel tuhle tvoji "informaci"?
Nikdo nedokáže přijmout bezpodmínečné Boží odpuštění bez změny smýšlení, bez lítosti nad jím spáchaným zlem, bez pokání.
To je dobře, že to víš. To je důležitá informace. Nejde to oddělit. Pokání pak určitě provází lítost. Ale tak jako nelze přijmout odpuštění bez pokání, bez lítosti, tak také nelze přijmout odpuštění bez zděšení, studu či bez radosti a bez Božího pokoje.
Proto také když někdo nečiní pokání nebo žije v temnotě, je vidět, že ještě Ježíše nepřijal. Ani není potřeba hodnotit stav jeho srdce.
Protože až do tohoto okamžiku obrácení člověka k Bohu v pokání z vlastních hříchů se žádné odpuštění hříchů ze strany Boha nekoná.
No a tohle je právě omyl.
Bůh není ten, který by seděl v nebi a držel by si tam hříchy, jako to dělají lidé, kteří Boží odpuštění nepoznali.
Toník |
]
Oběť ideologie Re: APOŠTOLSKÁ SUKCESE (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 22. říjen 2014 @ 10:18:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ke spasení je potřeba odpuštění hříchů Bohem.
Ty tvrdíš, že Bůh lidem hříchy odpustil i když oni sami pokání nečinili, i když stále zůstávají zatvrzelými hříšníky. Já říkám: Absurdita na druhou!
Na jiném místě Boží slovo zase říká, že Bůh chce, aby byli všichni lidé spaseni.
Z toho mi plyne, že Bůh bezpodmínečně odpustil všechny hříchy všem lidem bez výjimky. Je to tak?
Jak je ale potom možné, že Ježíš v dalším místě Písma zase říká: "Zemřete ve svých hříších ..."
Bez pokání není odpuštění hříchů!
Není první odpuštění hříchů a potom pokání. To je zjevná hereze.
Logicky - pokud máš už hříchy odpuštěné, za co ještě pokání? Odpustit hříchy znamená u člověka jistě změnu jeho stavu do svobody - ovšem této změně musí předcházet změna smýšlení, obrácení - odvrácení lidského srdce od hříchu.
Když už nevěříš mě, věř alespoň Kristu!
(Lk 13,1-5)
V tu dobu byli přítomni někteří, kteří mu vyprávěli o
Galilejcích, jejichž krev Pilát smísil s jejich
oběťmi.
Ježíš jim tedy odpověděl: "Myslíte si, že tito Galilejci byli
větší hříšníci než všichni ostatní Galilejci, že se jim to
stalo?
Říkám vám, že ne. A nebudete-li činit pokání, zahynete
podobně všichni.
Anebo těch osmnáct, na které spadla věž v Siloe a zabila je -
myslíte si, že byli větší viníci než všichni lidé bydlící v
Jeruzalémě?
Říkám vám, že ne. A nebudete-li činit pokání, zahynete
podobně všichni."
|
]
Oběť ideologie Re: APOŠTOLSKÁ SUKCESE (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 22. říjen 2014 @ 21:13:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Já říkám: Absurdita na druhou!
Jo, tomu rozumím, že je to pro tebe absurdita nadruhou.
Když napíšu: Pán Ježíš Kristus nesl hříchy celého světa, všechny hříchy všech lidí. Zemřel za každý náš hřích. Tak to pro tebe bude taky absurdita?
Z toho mi plyne, že Bůh bezpodmínečně odpustil všechny hříchy všem lidem bez výjimky. Je to tak?
No, samozřejmě.
Jak je ale potom možné, že Ježíš v dalším místě Písma zase říká: "Zemřete ve svých hříších ..."
V něm jsem jsem ti dal praktický příklad, jak se může stát, že někdo udělá velký hřích, ten hřích mu lidé odpustí a on odpuštění nepřijme. Pochopil jsi to? Pokud jsi ho četl, co ti na tom bylo nejasné?
Nepochopil jsi z něj, jak je možné, že někdo odpustí, ale ten, kdo se provinil, odpuštění nepřijme?
Nepřipadá mi to tak složité, že bys to nemohl pochopit.
Bez pokání není odpuštění hříchů!
No, to je omyl. A na praktickém příběhu jsem ti ten tvůj omyl vyvrátil. Ten příběh byl reálný, pravdivý a nijak vyjímečný. I v lidé odpouští druhým hříchy nepodmíněně, natož Bůh.
Není první odpuštění hříchů a potom pokání. To je zjevná hereze.
Logicky - pokud máš už hříchy odpuštěné, za co ještě pokání?
Ano, to je "logika" zákona, pod kterým žiješ.
Ve vašem světě "svobody hřešit" nejsou věci zadarmo, z milosti, nepodmíněné. Platí v něm něco za něco. Omylem se domníváte, že Bohu lze zaplatit za hříchy lítostí. To je samozřejmě strašlivý omyl, ve kterém jsem žil také.
Tam, kde vládne láska a milost neplatí něco za něco. Láska první miluje. První odpouští. Z lásky plyne odpuštění a pokání.
Abych tě trochu dovedl k zamyšlení nad nesmyslností toho, co tu prezentuješ.
Jak to máte vy s "pokáním"? Když jdeš ke zpovědi, pan farář ti dopustí a uloží ti "pokání". A ty pak to uložené pokání děláš. Co tedy máte první: Odpuštění hříchů, nebo "pokání"? Není náhodou u zpovědi první odpuštění a po něm teprve "pokání"?
Nebo už i tohle je teď v ŘKC jinak, než to bylo před třiceti lety?
To, co jsme žili v ŘKC, je často napodobenina toho, co je v křesťanství. Prázdné náboženství přejalo vnější věci, formu zbožnosti, jen její moc je jim cizí.
Skutečné pokání (ne tři otčenášeazdrávasy) je pro člověka nutně a nezbytně potřeba. Když člověk přijme odpuštění hříchů od Boha, potřebuje nutně napravit svůj život, který je hříchem pochroumaný, narušený, zničený. Proto nám dává Bůh dar pokání, té změny životního postoje, která způsobí změnu života.
Boží milost právě působí to, že se lidské srdce odvrátí od hříchu. To, co žijete vy, zákon, něco za něco, odpuštění za pokání toto nedokáže. Proto se tak vztekáš, když píšeme o tom změněném srdci a snažíš se nás vtáhnout do tvé situace, ve které se tvoje srdce od hříchu neodvrátilo, ale stále k němu tíhne.
Pokání je pevně spojené s odpuštěním a jeho přijetím. Ten, kdo nečiní pokání Boží odpuštění nepřijal.
Když už nevěříš mě, věř alespoň Kristu!
Jejej, to věřím! Ani by mne nenapadlo dělat něco jiného.
Toník |
]
Oběť ideologie Re: APOŠTOLSKÁ SUKCESE (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 23. říjen 2014 @ 10:34:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Toníku,
to, co žijeme ve skutečnosti my, jsi evidentně nikdy zatím nepochopil.
My vůbec nežijeme "něco za něco"!
Náš Pán vázal odpuštění hříchů na víru a křest: „Jděte do celého světa a
hlásejte evangelium všemu tvorstvu. Kdo uvěří a dá se pokřtít, bude
spasen!
Pokřtěný může být smířen s Bohem a církví svátostí pokání: „Otcové
právem nazývali pokání ‘namáhavý křest’. Pro ty, kteří po křtu klesli,
je tato svátost pokání nutná ke spáse jako sám křest pro ty, kteří ještě
nebyli znovuzrozeni.“
Vzkříšený Kristus svěřil apoštolům moc odpouštět hříchy, když jim dal Ducha svatého. Proč by to ještě dělal, když podle zvojí hereze už všem lidem hříchy dávno odpustil tím, že za ně zemřel?
Cožpak už nejsi schopen zdravého rozumového úsudku?
„Při odpuštění hříchů jsou kněží a svátosti pouhé nástroje, jimiž Ježíš
Kristus, jediný původce a dárce spásy, v nás působí odpuštění hříchů a
dává nám milost ospravedlnění.“
Odpuštění hříchů je tedy milost, nikoli obchod!
Ovšem milost podmíněná lidským adekvátním postojem pokání a lítosti nad spáchaným zlem.
Zatvrzelý hříšník pokání nečinící nemá odpuštěné hříchy, není ospravedlněn!
..."Když člověk přijme odpuštění hříchů od Boha, potřebuje nutně napravit svůj život, který je hříchem pochroumaný, narušený, zničený. Proto nám dává Bůh dar pokání, té změny životního postoje, která způsobí změnu života. Boží milost právě působí to, že se lidské srdce odvrátí od hříchu."...
Boží milost působí touhu po svatosti, touhu se hříchů zbavit. Tím že člověka k tomu nenásilně nabádá - a člověk toto Boží volání buď poslechne nebo neposlechne. Nejdříve je tedy popud od Boha, milost - dar pokání. Pak ale musí následovat adekvátní lidská odpověď - přijmutí tohoto daru, ztotožnění se s tímto darem a z toho pramenící lítost nad spáchaným zlem (jinak hříchy odpuštěny nebudou). Už toto, ještě před vyznáním vlastních hříchů a jejich odpuštění, je už počátek změny životního postoje - předsevzetí žít nadále s Bohem.
Nejdříve je tedy dar pokání a jeho opravdové přijmutí člověkem - ukazatelem opravdovosti je lítost nad hříchy - až následně po vyznání Bohu a církvi je odpuštění hříchů.
Nikoli naopak.
A hereze, že hříchy byly všem lidem odpuštěny dopředu už tím, že Ježíš za ně kdysi zemřel na kříži - to je zcela mimo mísu.
|
]
Oběť ideologie Re: APOŠTOLSKÁ SUKCESE (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 25. říjen 2014 @ 23:48:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | A hereze, že hříchy byly všem lidem odpuštěny dopředu už tím, že Ježíš za ně kdysi zemřel na kříži - to je zcela mimo mísu.
To mi taky připadá mimo mísu. Nevím, jak tě taková věc vůbec napadla.
To, že Ježíš nesl všechny naše hříchy, trest za hříchy i následky hříchu svědčí spíše o tom, že nám Bůh odpustil mnohem dříve, než šel Ježíš na kříž.
Stando, váš šéf a pastýř říká, že kdo neprojeví lítost, tomu odpustit nelze. Ten, kdo lítost projeví, si odpuštění zasluhuje. To je váš svět, který žijete, na tom není nic složitého k pochopení, zvláště když jsme totéž žili také. Nemusíš tědy vysvětlovat to, co důvěrně znám. Také jsem se snažil získat odpuštění skrze lítost. A taky mne to málem stálo život.
Snad ti bude k užitku vědět, že existuje i jiný svět, svět bez podmínek, kde se odpuštění nezasluhuje, ale kde se odpouští bezpodmínečně, z milosti. Kde lidé odpouští tak, jak to viděli a naučili se od svého Pána a Pastýře: I tehdy, když ještě neviděli lítost toho druhého, natož pokání.
A že to tak dělají zpravidla.
A pár takových lidí jsem poznal i v ŘKC.
I když, byly to vyjímky, většina byla takových, jako ty, kteří propagovali verzi "něco za něco".
Toník |
]
Oběť ideologie Re: APOŠTOLSKÁ SUKCESE (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 31. říjen 2014 @ 08:06:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | ..."váš šéf a pastýř říká, že kdo neprojeví lítost, tomu odpustit nelze."...
Nepochopil jsi. Nic takového neříká.
Takto je to obludnost.
My lidé máme odpouštět všechny křivdy nám způsobené - nejlépe okamžitě, aniž bychom čekali na projev lítosti či omluvu od viníků. A bývá to někdy velmi těžké takto odpouštět!
Odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům!
Náš pastýř nás jenom učí, že oni naši viníci - i když my jsme jim odpustili a tím zatrpklost a hněv (jako následek hříchu našich viníků, který zasáhl také nás samotných) vyhnali ze svých srdcí - že Boží spravedlnost jim bez jimi učiněného pokání jenom tak odpustit nemůže, ale bude je za způsobené zlo soudit a trestat.
Bůh je sice milosrdný, ale je také nejvýš spravedlivý a za hříchy, ze kterých se sám viník nekál bude takového soudit a trestat..
Bez ohledu na to, jak se s následky dopadů zla jeho hříchů vyrovnali jím poškození lidé.
(Jk 5,4)
Hle, mzda, kterou jste zadrželi dělníkům, kteří požali vaše pole, hlasitě křičí, a volání ženců pronikla k sluchu Pána Sabaoth.
|
]
Oběť ideologie Re: APOŠTOLSKÁ SUKCESE (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 31. říjen 2014 @ 17:10:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Nepochopil jsi. Nic takového neříká.
Aha.
A jak bys teda ty pochopil jeho slova: „Kdo projeví lítost, zasluhuje odpuštění, kdo ne, tomu odpustit nelze.“?
Pokud já jsem je pochopil špatně a ta slova neznamenají že "kdo neprojeví lítost, tomu odpustit nelze", ale něco docela jiného, rád bych slyšel tvůj "výklad".
Takto je to obludnost.
No, je, samozřejmě.
Odpuštění za lítost je obludnost.
To ti píšu od začátku.
Ale zase je to celkem logická věc. Autor toho výroku žije totéž, co tu ty propaguješ: Odpuštění za lítost.
My lidé máme odpouštět všechny křivdy nám způsobené - nejlépe okamžitě, aniž bychom čekali na projev lítosti či omluvu od viníků. A bývá to někdy velmi těžké takto odpouštět!
ve kterém popisuji, že existuje odpuštění bez lítosti hříšníka a dokonce bez jeho pokání?
V křesťanském světě je to norma. Obvykle odpouštíme daleko dříve, než vidíme projev lítosti. A je to právě proto, že nás k tomu vede Bůh.
A Bůh nás k tomu nevede proto, že by chtěl, abychom byli lepší a dokonalejší než on, ale proto, že on sám takto odpustil nám.
Toník
|
]
|
|
