Ano, chápu. Jestli se nepletu, je náš spor terminologický. Já bych prostě řekl, že rozhodčí v krasobruslení soudí (posuzuje) výkon sportovce a ty budeš mluvit o hodnocení. U nekřesťanů přece nepůjde o soud, kde by se řešil jejich spor s Bohem. Bůh tam nebude v pozici jedné ze stran, které jsou ve sporu, bude tam v pozici soudce. To posouzení se týká toho, do jaké míry splnil dotyčný svým životem to, co Bůh považuje za správné a dobré. Pokud by Bůh měl být v pozici jedné ze stran sporu, pak by a) nemohl soudit (tomu se říká předpojatost) a b) klidně by mohl nejeden soud prohrát. Představ si na soudu nějakého ctitele nějakého prapodivného božstva, které žádá lidské oběti. Bůh (nejspíš jako žalobce) přednese svoji věc, kde navrhne odsudek za modlářství a vraždu. Jak by mohl obstát, pokud mu dotyčný dokáže, že to vše, co dělal, bylo něco, v čem byl vychován, o čehož pravdivosti byl přesvědčen a před čímž ho Bůh nikdy ani nevaroval? Kdybychom se my dva narodili ve 14 století mezi Aztéky, klaněli bychom se modlám a s klidem obětovali lidi. Absolutně nikdy bychom ani neslyšeli o nějakém Hospodinu či Ježíšovi. A když už jsme u těch lidských obětí, pořád tu máme biblické svědectví o jedné dokonané (Jiftách) a jedné nedokonané. Abraham byl přesvědčen tak, jako bychom byli my dva, že je nutné podříznout Izáka, aby poslechl a potěšil Boha. Neudělal to jen proto, protože ho Bůh na poslední chvíli zastavil. Nás dva, třeba aztécké kněze, by nikdy nezastavil. Kdybychom žili později, poznali bychom již "křesťany". Statisticky by jednoho z nás zamordovali, druhého nuceně pokřtili, uvedli do poroby a vyměnili by nám jedny sochy za druhé.

Podívej se na Joba a Jonáše, jak Bůh řeší spor, který s ním někdo má. 

To ale fakt nestačí. Jistě, najdeš si nějaký meziřádkový překlad, je spousta slovníků, ale to je spíš ke škodě než užitku. Pokud člověk hebrejštinu a řečtinu nezná, pak je pro něj lepší hodně překladů do jazyků, které zná.

Za života probíhá výchova a vývoj. Soud přijde až pak. Je to jako s tím během. Představ si, že koukáš na maraton. Po 20 km to vypadá, že odhadneš, kdo asi tak vyhraje a kdo propadne. Může to tak dopadnout a nemusí. Pavel sám u sebe neměl jistotu, jak nakonec doběhne. A my ji nemáme také. Nechápu, co má gnosticismus společného s tvým tvrzením.