Popsal jsi to velmi zdařile, co to je "zůstávat v Synu". Problém je pouze ve slovesu "zůstávat" a jeho odvozeninách. Jestliže může někdo v něčem zůstávat, nabízí se samovolně možnost, že může také nezůstávat. Nejedná se tedy o stav trvalý, ale o vzácné chvilky našeho života. Vzácné jsou jak pro jejích četnost, tak pro výjimečnost. Apoštolé, včetně Pavla, konali nejrůznější činy, o kterých bible svědčí. Konali je však až po obdržení Ducha. Předtím je konat nesvedli. Vy tady mnozí říkáte, že jste Ducha rovněž obdrželi. Nuže, pokud Ho máte a je to tak stále, konejte svou povinnost. Pomáhejte svému okolí, byť by to bylo cestou divů. Jak můžete zakopat takové hřivny? Pán se na vás přece bude hněvat. Apoštolé byli mírně ve výhodě, oproti nám, v síle obdrženého Ducha. To z části omlouvám časem uplynuvším od jejích doby, sílou víry očitých svědků, kterými byli, ale musím připustit i  jakési  "zvlažnění" naších srdcí. Přesto Duch svatý je Bůh a ten je tak silný, že každý z nás kdo má podíl Ducha svatého veliký jako hořčičné zrno, je povinen ve službě Bohu a tím svým bližním, konat. Jediné vaše konání se však projevuje stejnou formou, jako konání moje, ale já trvale Ducha svatého nemám. Komu bylo více dáno, od toho bude Dárce více požadovat. To nevíte? Tak se probuďte! Je to v prvé řadě ve vašem zájmu. Jedná se o vaši spásu. Zatím se necháváte  unášet po velmi široké a rovné cestě. Ale ta tam nevede! Jdete špatně!