Re: Re: Růženec a tak vůbec (Skóre: 1)
Vložil: Hyperion v Středa, 23. duben 2008 @ 10:57:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Díky za ten článeček, který jsem vložil Ares - je opravdu výborný. Ani v nejmenším tě nepřesvědčuju k nějaké mariánské úctě:-) Jen si myslím, že by se nekatolíci měli vyvarovat toho, aby s vaničkou vylili i dítě. Mně se nelíbí adorace k nejsvětější svátosti eucharistie, ale přijde mi nešikovné popírat reálnou přítomnost Krista v darech, když to Písmo říká, minimálně připouští. Stejné je to s Marií - ŘKC to přehání, ale to není důvod pro to, abychom neviděli její svatost a velikost v Božím plánu. Nevěřím v nějaký dědičný titul papeže, ale na druhou stranu je chyba nevidět, že Petr měl opravdu velmi význačné postavení mezi učedníky.
Když jsem ti psal o sochách a obrázcích Hospodina, vezmi si třeba Mechalangela. V evropských městech najdeš i mimo kostely spoustu sloupů svaté Trojice a obrázků Svého času jsem byl v Praze na výstavě, která se tomu věnovala. Velmi dobrá publikace o ikonoklazmu je Byzantský ikonoklazmus 726-843, storočie zápasu o ikonu (A. Avenarius - link obsahuje Obsah a část textu z úvodu). Ono je to se sakrálním uměním složité - ve středověku to byl asi způsob jak lidem, kteří byli často negramotní a kteří vinou ŘKC neměli přístup k Písmu, symbolicky přiblížit evangelium a teologické aspekty víry. Obrazy a sochy jsou plné symbolů, kterým my dnes nezřídka nerozumíme. Vážně ale nechápu, proč tolik papežů brojilo proti tomu, aby Bibli četli prostí lidé - laici.
Souhlasím s tebou, že ve všech církvích funguje tradice. Máme tradici překladu a výkladu, i Písmo jako takové je vlastně tradice. Můžeme stokrát opakovat, že sestavení kánonu bylo pod vedením Ducha svatého, ale bylo to výsledek cca 300 leté tradice. To je jeden z důvodů, proč nevěřím v Sola Scriptura - nikde v Písmu totiž není uvedeno, co to vlastně Písmo je, co do něj patří. Hezký příklad aplikace tradice je u deuterokanonických knih. Všechny koncily (roky 393, 397, 419) je do kánonu zahrnuly, ale mnohem mladší protestantská tradice je vyloučila. S tím nesouhlasím a tak je vesele používám:-)
Otázka, co vlastně rozděluje nekatolické církve na tisíce denominací, je vážně zajímavá. Často jsou to detaily, často právě jejich tradice a hlavně neochota zredukovat počet koryt. Když máš vedle sebe 2 sbory, které se skoro neliší a které mají po třiceti věřících, neměl by být problém sloučit je. Jenže dva sbory = dvakrát víc pastorů. Proto je mi blízká Gregova představa církve putující, bez střechy nad hlavou a bez profesionálních kazatelů. Pár takových nedenominačních sborů jsem už poznal, ale očividně to není recept pro všechny. S tím rozdělením nic neuděláme - boj s církevními hierarchiemi je jako boj s větrnými mlýny.
|
| Nadřazený |
|
