Jak tomu rozumím já (Skóre: 1)
Vložil: Hyperion v Sobota, 29. březen 2008 @ 17:11:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | >>>Beru tvoje výtky k některým vytrženým citátům, jako oprávněné. Sorry. <<<
Oceňuji takový přístup a děkuji za něj.
>>>Došlo k tomu tak, že z gregova článku pořád vyznívá pohrdání skutky. Jako by skutky v našem životě nebyly nutné pro naši konečnou spásu. <<<
No jo, on to tam přímo píše. Z katolických teologů (filosofů - někdy těžko rozlišit, čím byli spíš) je mi nejbližší Akvinský. Ale kolega Docent mě upozornil na zajímavý citát z Augustina: " Jsme tedy stvořeni k dobrým skutkům, které jsme si neusmysleli my, nýbrž které v nás vytváří Bůh. A tak moji nejmilejší, je-li náš dobrý život dobrý jen díky milosti Boží, pak je nepochybně milostí Boží i odměna dobrého života, totiž život věčný, protože zdarma byla dána i ona milost, za níž se věčného života dostává. Jenže ona milost, za níž se dostává věčný život, je pouhá milost, ta však, jež se dostává za ni, protože je odměnou za onu první milost, tedy milost za milost." (O milosti a svobodném rozhodování). Neumím to tak pěkně napsat, ale podepsal bych to. Rovněž Pavel píše v tom listu do Efezu o spáse jen skrze víru. Písmo ale dává důraz na skutky - k tomu v příštím bodě.
>>>Přitom Bible je plná důrazu na skutky. Jen proto jsem je uvedl v takovém rozsahu, ale nijak jsem neměl v úmyslu je stavět jako jedinou podmínku spásy.<<<
To mi bylo zřejmé. Spása jen ze skutků je pro křesťana nesmysl. Máme tu samozřejmě ty, kteří nikdy neslyšeli o Kristu, kde se jedná o spásu ze skutků. Já si tak nějak myslím, že ohledně skutků panuje velké vzájemné neporozumění. Zdá se mi, že Jakub píše vlastně o tomtéž jako Pavel v listu Římanům: "Co z toho plyne? Máme snad hřešit, protože nejsme pod zákonem, ale pod milostí? Naprosto ne!" (Ř 6,15) Zkusme si tu 2. kapitolu Jakuba projít:
14 Co je platné, moji bratří, když někdo říká, že má víru, ale přitom nemá skutky? Může ho snad ta víra spasit?
15 Kdyby některý bratr nebo sestra byli bez šatů a neměli jídlo ani na den,
16 a někdo z vás by jim řekl: "Buďte s Bohem - ať vám není zima a nemáte hlad", ale nedali byste jim, co potřebují pro své tělo, co by to bylo platné?
17 Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá.
18 Někdo však řekne: "Jeden má víru a druhý má skutky." Tomu odpovím: Ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na skutcích.
19 Ty věříš, že je jeden Bůh. To je správné. I démoni tomu věří, ale hrozí se toho.
20 Neuznáš, ty nechápavý člověče, že víra bez skutků není k ničemu?
21 Což nebyl náš otec Abraham ospravedlněn ze skutků, když položil na oltář svého syna Izáka?
22 Nevidíš, že víra působila spolu s jeho skutky a že ve skutcích došla víra dokonalosti?
23 Tak se naplnilo Písmo: `Uvěřil Abraham Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost´ a byl nazván `přítelem Božím´.
24 Vidíte, že ze skutků je člověk ospravedlněn, a ne pouze z víry!
25 Což nebyla i nevěstka Rachab podobně ospravedlněna ze skutků, když přijala posly a propustila je jinou cestou? -
26 Jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků.
Především je patrné, že samotná víra (v existenci Boha, zmrtvýchvstání Krista atd.) je k ničemu, protože tomu věří (nebo to dokonce ví) i každý démon. Bylo by přece hloupé, domnívat se, že Satan je ateista:-)) Taková víra je jen intelektuálním souhlasem s nějakými dogmaty či naukami a je zcela mrtvá, bezcenná. Je-li víra projevem (důsledkem) spásné a nezasloužené milosti, pak je to víra živá, víra, která se projevuje nejen intelektuálním souhlasem s pravdou, ale která se projevuje skutky milosrdenství a lásky. V podstatě lze tedy říci, že ten, kdo věří a nekoná dobré skutky, lže ostatním i sám sobě - nepoznal milost. Mnoho lidí věří v tzv. boha filosofů, ale to je jen otázka filosofická a intelektuální. Skutečná víra v živého Boha Bible je úplně o něčem jiném. Řekl bych tedy, že jsme spaseni jen skrze milost a pravou (živou) víru, ale živost té víry se projevuje skutky. Živou víru a skutky prostě nejde oddělit. Proto jsou tedy skutky ke spáse nutné, ale jen v tom smyslu, že dokládají životnost a spásnost víry, kterou máme.
Takže víra bez skutků nikoho spasit nemůže ne proto, že by bylo nutné konat pro spásu nějaké skutky, ale proto, že absence skutků ukazuje, že jde o víru mrtvou, nebál bych se říci falešnou. Bude-li tedy tvůj bratr v nouzi a ty mu místo pomoci alibisticky řekneš, ať věří, že mu to pomůže, prokázal jsi, že nemáš pravou víru. Řekl bych, že ve verši 16 je apoštol hodně ironický a sarkastický. Dále apoštol zdůrazňuje již vyřčené - není-li tvoje víra "doložena" skutky, není to pravá a spásná víra. Zajímavá je zmínka o Rachab. Píše písmo někde, že přestala se svým jistě hříšným řemeslem? Myslím, že nepíše, ale ruku do ohně bych za to nedal. Důležité však je, že apoštol Pavel píše: "Nevěstka Rachab věřila, a proto přátelsky přijala vyzvědače a nezahynula s nevěřícími." (Žd 11,31). Důvedem jejího ospravedlnění tedy nebyly skutky sami o sobě, ale víra, která se jako živá prokázala skutky.
Snad je to srozumitelné:-) Člověk je spasen jen milostí a pravou vírou. Říkáš, že tu víru máš, a nekonaš skutky? Lžeš sobě i ostatním, protože vůbec nevíš, co je to živá víra. Říkáš, že víru máš, a skutky konáš? Pak jsi spasen jen skrze tu milost a víru, ale tvoje skutky dosvědčují, že je to víra pravá.
>>>Hlásat, že můžeme spát na vavřínech, protože jsme přece spaseni, považuji za ujeté. Je to jen část pravdy.<<<
Přesně jako Pavel (viz výše). Není to část pravdy, je to lež - nekonáš skutky lásky? Pak nemáš víru.
>>>Ze strany člověka - víra a skutky. U toho, kdo nevěří (víra je přece dar) postačují skutky lásky.<<<
Ze strany člověka jen víra, jejíž pravost je doložena skutky. Jen v tom posledním bodě s tebou nesouhlasím. Pokud tedy pomineme ty, kteří neslyšeli, pak jsou skutky bez víry stejně k ničemu jako víry bez skutků. I pokud nesouhlasíš s mým názorem na vztah víry a skutků, všimni si, že kromě případu Rachab (a o té jsem psal výše a je nutné chápat ji v kontextu s listem Židům) a Abrahama se vždy píše o víře a skutcích - ne pouze o skutcích. A u Abrahama je to podobné jako u Rachab - uvěřil, jeho víra byla pravá a živá, takže konal skutky.
|
| Nadřazený |
|
