No, zas tak jednoduchy to nebude. Tvrdit, ze mezi versem 13 a 14 v 26. kapitole Ezechiela je "dejinny sev", ktery se klene pres tisicileti, je sice filutovsky vychytraly, ale resi jen cast problemu. Pred tim se totiz o Nabukovi a tyrskem tazeni pise:
26,10 Pokryje tě prach, zvířený spoustou jeho koní, tvé hradby se budou otřásat rachotem jeho jízdy, kol a vozů, až vstoupí do tvých bran (minen sam nabuko - pozn. Aviaf), jako se vstupuje do poraženého města. 26,11 Kopyta jeho koní zdusají všechny tvé ulice, tvůj lid povraždí mečem, posvátné sloupy tvé moci klesnou na zem. 26,12 Ukořistí tvé jmění, uloupí tvé zboží, zboří tvé hradby a rozmetají tvé skvělé domy; tvé kamení, dříví i prach svrhnou do vod.
Tak to tam mas: Nabuko prej vstoupi do tech bran jako se vstupuje do porazeneho mesta. A to se nestalo. Oblezeni bylo po 13 letech odvolano, Tyr zustal stat, a Nabuko do nej jako do porazeneho mesta nevstoupil - oni akorat museli uznat jeho svrchovanost.
To proroctvi se zkratka nenaplnilo. Muzeme kolem toho tancovat, jak dlouho chceme, ale s timhle se neda hnout.
Aviaf |