To já nechci spekulovat, o co Jidáši šlo, protože to se v písmu nepíše a nevím to.

  To, že pocítil lítost, vrátil peníze a vyznal veřejně svůj hřích před knězi je v písmu jasně napsané. Standa uvedl, že "Lítost, vyznání a snaha změnit to a napravit je podle mého mínění přijetím daru pokání.", proto se ho ptám, jestli Jidáš podle něj přijal ten jeho dar pokání.

  Jinak si samozřejmě myslím, že Jidáš pokání nepoznal, stejně jako ho nepoznal Petr. Jidáš nevěřil Bohu před vzkjříšením, ale Petr (a někteří další učedníci) podle toho, co je napsané, nevěřil Bohu dokonce ani po vzkříšení. Uvěřil Bohu až když Ježíše viděl, zřejmě první den, nějakou (delší) chvíli po ženách.

  A nesetkáme se s tím Jidášem až po konci věků? ;-)

  Toník