| No, ono je to docela zajímavé sledovat, jak se mu v hlavě převrací věci, které lidi píší. A je to logické: Člověk, který věří, že někdo kdo žije bez Boha a je otrokem hříchu vysloví kouzelnou formuli a na oltáři leží Bůh si tohle svoje magickou představu promítá co toho, co píšeme a myslí si, že píšeme o něčem podobném, čemu věří on.
Věří, že vleze do zpovědnice, tam dostane rozhřešení a tím je "zbaven hříchu" tak, že vyleze ven a "není jediného podstatného hříchu, který by se ho už vůbec netýkal". Takže si samozřejmě představuje, že my žijeme totéž, co on a že není možné "vhodit minci a vypadne něco od Boha" (tedy přijmout dar pokání a zbavit se hříchu).
Se Standou je to zajímavý rozhovor. Když jsme se před lety bavili o znovuzrození, napsal, že ani neví, jestli je znovuzrozen. Od té doby se ale zcela zázračně znovuzrodil ve křtu a najednou to ví určitě.
Když jsem před lety napsal svoji osobní zkušenost se svátostmi, přesvědčoval mne, že učedníci na cestě do Emauz se znovuzrodili, když pozvali Ježíše dále. Později pak mne pak pod článkem o znovuzrození učedníků jdoucích do Emauz od papeže zase přesvědčoval, že znovuzrodit se jde jen ve křtu.
Vždycky si v hlavě vymyslí nějakou nepravdu (Husa soudil řádný světský soud po soudu na koncilu, Hus kázal neplatnost svátostí v případě hříchu kněze, my si pleteme působení Boha s magií, my máme svobodu hřešit a podobně) a tu pak vyplivne do klávesnice. Obvykle je to dané tím, že se snaží odvést diskuzi od tématu (to dělají ŘK běžně a je to jejich klasická taktika v netových diskuzích) nebo že si nečte příspěvky, jejich obsah, ale domýšlí si mezi řádky to, co sám žije a co je mu vlastní. A když se mu napíše, že to, co si vymyslel, není pravda, tak si tu svojí vymyšlenou lež zamiluje, drží jí jako svůj poklad a stále dokola jí dozblbnutí opakuje.
Ty fakt nevíš, proč nemůže pochopit i celkem jednoduché věci, které žijeme?
Toník
|
