5 let Standovi vysvětluješ, že nemáš svobodu hřešit. No a teď to vypadá, že si myslíš, že jsi měl svobodu, kterou jsi podle mě nikdy neměl. :-) No, svobodu hřešit jsem opravdu (díky Bohu) nikdy neměl, svobodu přijmout Ježíše a vydat mu svůj život jsem měl. Celý můj život patří Bohu a Bůh mi dává velmi rozsáhlou svobodu v tom, co s tím životem mohu dělat. Asi můj život patřil Bohu i ve chvíli, kdy jsem byl mrtvý v hříchu, ale poněkud virtuálně.
Záchraně rozumím stejně, jako ty: Tedy moje záchrana je v tom, že Ježíš je můj Pán.
Jinak jsem psal o lidech, kteří nepřijali Ježíše jako svého Pána, ale přesto nějak využijí toho, že Ježíš nesl všechny jejich hříchy, bolesti a nemoci a byl potrestán za hřích namísto nich. Setkají s s Bohem, Bůh třeba i zasáhne do jejich života, uzdraví je, vysvobodí, ale oni si pak jdou dál svou cestou.
Toník
|