| Každý, kdo prožil obrácení se ke Kristu, ví, jak hrozný ten trest bude. Lidská fantazie si navymýšlela všelijaká ta utrpení ve stylu středověké mučírny. Význační teologové dokonce tvrdili, že jednou z blažeností spasených bude hledět na to, jak ti nespasení hoří v ohni a jsou mučeni. Prý budou velebit Boha, jehož velikost a sláva se projevila jejich spasením a zatracením těch druhých. Tohle je základní nauka kalvinistů - Bůh sám sebe oslaví tím, že jedny nezaslouženě spasí a druhé krutě ztrestá. To je tak uboze lidská myšlenka. A navíc je to perverzní. Představ si, že mi někdo daruje hodně zlého psa, kterého třeba bývalý majitel týral nebo ve zlém vychoval. Za měsíc přijdeš k nám na návštěvu. A teď mi řekni, jestli se já v tvých očích "více oslavím", když ti oznámím, že jsem využil své moci a nechal toho psa utratit, nebo když toho psa dokážu změnit tak, že bude hodný. Bůh stvořil vše z ničeho. Pokud uvidím třeba Hitlera v nějakém věčném utrpení, nestoupne nijak můj obdiv k Bohu, protože on má prostě moc udělat cokoli. Dovedeš si ale představit, jak budu zírat, když toho Hitlera uvidím, jak spolu se svými obětmi v lásce chválí Boha?
Zpět k tomu trestu. Okamžik, kdy člověk spatří sám sebe Božím pohledem, kdy vidí jaký je šmejd, je peklo. Když se to přihodilo mně, fakt se mi udělalo ze sebe sama zle, štítil jsem se sám sebe. Ale to jsi prožila také, ne? V jeden okamžik jsem měl pocit, že jsem celkem slušný člověk, a v druhý nastal totální šok, stud, hnus ze sebe a vědomí vlastní oddělenosti od skutečné Lásky, od Boha. Prostě hrůza a prázdnota. To je to, co je podstatou toho trestu.
Kdybych tedy měla mluvit sama za sebe, stihla jsem za svůj život strašné skutky.
To my všichni. Pokud tomu správně rozumím, jsi má sestra v Kristu. Pak ale víš, že On za tebe zaplatil. On tě v Duchu svatém učinil svobodnou od hříchu, On je tvá cesta k Bohu a štěstí. Nemáš se čeho bát. |
