| No, nám to v ŘKC vysvětlovali se slonem. Jako kdyby bylo pár slepců, kteří obcházejí slova a jeden tvrdil: Je to strašně tlusté, jako sloup. A druhý: Ne, je to tenké, tvrdé a na konci to má střapeček. A třetí na to: nene, je to tak střední, je to měkké a kroutí se to. A všichni dohromady že dají správný obraz slona. Že tak si to někteří křesťané představují.
A když nám to říkali, tak říkali, že je to nesmysl, protože Bůh sám sebe zjevil, jaký je a že pravda je jen jedna. Ale to byli Saleziáni, fundamentalisti.
To, co popisuješ s Ježíšem je jeden z příkladů. Já si zas vždycky vzpomenu na jedno známé provokativní heslo: "Na středním východě je asi 1,5 milionu arabů, kteří se těší plné svobodě vyznání. Všichni žijí ve státě Izrael."
Svoboda člověka, jeho důstojnost, svoboda vyznání, rozhodování, je jedna z nejvyšších hodnot v křesťanství. Všude, kde se křesťanství objevilo, usilovalo právě o svobodu vyznání. Dnešní "svobodný svět" se z velké části kryje právě s územím, kde získalo křesťanství významný vliv, s vyjímkami, samozřejmě. Tam, kde je Islám, vede bůh který vládne na daném území k nesvobodě, pronásledování, štěpení a sektám, a to i vlastních lidí, a tedy k pravému opaku křesťanství.
Ale bůh islámu je v tomto stejný, jako bůh některých jiných náboženství, samozřejmě |
