|
Právě je 580 návštěvník(ů) a 2 uživatel(ů) online: rosmano Ekrazit
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116767381 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
| Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor. |
|
|
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dogmata - katolíci jako jehovisté? (Skóre: 1) Vložil: Willy v Úterý, 29. leden 2013 @ 15:25:26 CET (O uživateli | Poslat zprávu | Blog) | Ahoj Slávku,
jsou-li toto autentické výroky představitelů řkc z minulosti, které neztratily svou platnost, pak ti děkuji za důkaz, že řkc je největší sekta na světě. |
| Nadřazený |
|
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dogmata - katolíci jako jehovisté? (Skóre: 1) Vložil: oko v Úterý, 29. leden 2013 @ 17:33:19 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Ahoj Slávku.
Rád bych si tyto věci osobně podrobně prostudoval. Nevíš o které encykliky se jedná konkrétně (nebo alespoň za kterého papeže)?
Denzinger to přece musel odněkud vzít (a na netu jeho českou verzi ani nemohu najít). Ale kdybych znal konkrétní encykliky, našel bych si to v originále a v souvislostech..
Mám zkušenost, že vytrhnout jenom část textu může být velmi zavádějící.
Že je něco uveřejněné v encyklice ještě neznamená, že je to dogma učení církve, ani že to nemá jen omezenou (dobovou ) platnost. Pravidla pro vyhlášení dogmatu jsou docela přísná a nikoli všechno, co který papež vyplodí, je také neomylné. Může to být poplatné úrovni myšlení své doby, nebo se také papež může ve svých tvrzeních mýlit. Je také jenom člověk.
Stačí sáhnout hlouběji do historie: Papež Hadrián II. povolil staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk, Hadrián II., oklamán intrikami německých biskupů proti Metodějovi, staroslověnštinu zase zakázal. Kdo z nich by měl být neomylný? Vždyť je to blbost, považovat každé slovo papeže za neomylné. A dělají to jen nekatolíci, kteří nechápou, co ve skutečnosti neomylnost papeže znamená.
Nikdy jsem nepopíral vývoj myšlení v církvi. Až 2. Vat. koncil např. deklaroval právo každého člověka na náboženskou svobodu. Tedy pro myšlení středověkého člověka, odchovaného náboženskými válkami, cosi naprosto nepředstavitelné.
Je tedy iluzorním tvrdit, že myšlení východních křesťanů zůstává neměnné. Pokud ano, pak je mi jich líto. Pohledy na věci lidského života, na otázky osobní svobody se mění i ve víře. Pokud by se třeba probudil nějaký člověk z patnáctého století a našel naši víru zakonzervovanou do podoby patnáctého století, v myšlení 15. století, tak by to s námi bylo velice špatné.
|
| Nadřazený |
|
|
|