 |
Právě je 569 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:
rosmano
Ekrazit
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116767866
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
|
| | Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor. |
|
|
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dogmata - katolíci jako jehovisté? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 26. leden 2013 @ 08:11:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | ..."Papež 1: "Tento objekt je kruh." Papež 2:"Tento objekt je čtverec." Axion:"Papež 1 i papež 2 mají pravdu."...
Podstata tohoto nesmyslného tvrzení spočívá v ignoraci vnímání historického plynutí času.
Pravdu nelze uchopit a vlastnit naplno. To se zatím nikomu nepodařilo.
Člověk uskutečňuje jednotlivé průniky k Pravdě zkušeností, zasazenou do dějin. Toto poznání nelze vytrhovat z dějin, ale je ho třeba vnímat jako jejich součást.
Učení ŘKC je jedno - a je stálé. Je obšírně vysvětleno v katechismu.
Jak
se ale vyvíjí poznání lidí a během let se mění vyjadřování v jazyce
(slova dostávají nový nebo pozměněný význam), je nutno texty revoidovat
tak, aby smysl zůstal zachován.
Apoštolská tradice je dědictví, které se předává
životem církve a nijak se nemění. jen se otevírají nové obzory v
porozumění, další jednotlivé průniky k Pravdě.
Otázka poznávání Boha je tedy ještě o čemsi jiném. Zde je patrný růst, jak Duch svatý zjevuje stále nové věci.
My, katoličtí křesťané uznáváme, že jsme lidé na cestě.
Náš poklad víry není zakonzervovaný v jakési pomyslné dokonalosti, ale
je cestou poznávání, objevování Krista. Každá nově objevená duchovní
pravda je vázána na okamžik běhu času, ve kterém byla zjevena. Jsou to
jednotlivé průniky poznání, vázané na osoby a osobní zkušenost.
Mezi vírou a rozumem existuje přirozené přátelství, spočívající v samotném řádu stvoření. Víra a rozum jsou jako dvě křídla, jimiž se lidský duch pozvedá k nazírání Pravdy - říká minulý papež J. P II.
Víra je otevřena vůči úsilí rozumu o pochopení; rozum pak uznává, že víra ho neumrtvuje, ale naopak podněcuje směrem k širším a vznešenějším horizontům.
Poznání roste jedině tehdy, miluje - li pravdu.
To znamená, že církev není nehybná, zafixovaná v minulosti a že v ní snad nemůže nastat nic nového.
Díla Kristova nezaostávají, neubývají, ale nesou plody, rozvíjejí se -
říká svatý Bonaventura už ve 13. století. Kristus pro něho už není
(jako pro církevní otce) jen cílem, ale středem dějin. Kristem dějiny
nekončí, ale začíná nové období. Další důsledek je následující: až do té
doby dominovala idea, že církevní otcové jsou absolutním vrcholem
teologie a všechny následující generace už mohou být jen jejími
učedníky. Také svatý Bonaventura uznává církevní otce jednou provždy za
učitele, ale tvrdí, že bohatství Kristova slova je nevyčerpatelné a i v nových generacích se mohou objevit nová světla. Jedinečnost Krista zaručuje také novost a obnovu ve všech dějinných obdobích.
Církev, která nemá stále nové poznání, je jen zakonzervovanou mrtvolou.
Jestliže církevní otcové tvrdili, že Kristus je cílem dějin a Bonaventura tvrdí, že je středem dějin, není to "kulatý čtverec" (jak v nepochopení tvrdíš), ale je to vyjádření té samé skutečnosti z jiného úhlu pohledu, vyjádření nové zkušenosti.
|
| Nadřazený |
|
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dogmata - katolíci jako jehovisté? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 26. leden 2013 @ 10:23:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Ahoj.
Díky za příspěvek a podrobný popis okolo věčného života.
K tomu schizmatu: Chápu, že z právního hlediska je podstatné to, že ŘKC svévolně změnila krédo a ignorovala tím výnos koncilu a tím se právně oddělila od tehdejší církve - a nejde ani tak o to, jestli ho svévolně změnila správně, nebo jestli se spletla. Rozumím tomuto vašemu právnímu pohledu a uvažování a považuji ho v soustavě formálních právních pravidel, která PC a ŘKC vyznávají za logičtější, než postoj ŘKC.
To je můj pohled "zvenku". Ale je potřeba si uvědimit, že "zevnitř" ŘKC může papež dělat cokoliv, je v daném právním systému nad celou církví, osobuje si autoritu změnit cokoliv kdykoliv. Když se pozorně podíváš na učení ŘKC, zjistíš, že pokud papež něco rozhodne, Bůh v nebi se podle toho rozhodnutí zachová - a to jak jistě uznáš, pravoslavní neumí.
To, co popisuješ v části "bruslení" se nazývá uzavřený logický systém. V informatice se budováním takových více či méně dokonale uzavřených systémů zabýváme dnes a denně, chápu tedy jak vznikají, jak fungují a jak je třeba logiku daného systému postavit tak, aby z něj nebylo možné uniknout ven (a neobjevila se "blue death"). Podobné je to v právu. Tvoje úvaha je správná: Pokud je člověk uzavřen v takovém systému, není možné aby z toho systému bez vnějšího zásahu "vyhlédl ven". Je docela zajímavé sledovat to sledovat na fenoménech jako je třeba komunismus, apple či linux.
To byla věc která mne velmi fascinovala, když jsem přijal Ježíše. Velmi jsem si uvědomoval sílu té logigy, ve které jsem byl uzavřen i to, že byl zázrak, že jsem se z ní dostal ven. Dodnes bych mohl přesně vyjmenovat prvky toho systému, jednotlivé mříže, které drží lidi uvnitř - a některé z nich můžeš dobře pozorovat i zde.
Pokud jde o schízma, tak můj pohled je jiný, není formalistický. Pro naši víru je důležité Boží slovo. Jádrem naší víry totiž není handrkování se o slovíčka pokud jde o informace o Bohu, ale jádrem naší víry je to, co Bůh řekl, jeho slovo.
To by zase bylo povídání o tom slově "poznat jméno".
Neřešíme, jestli někdo věří, "že Duch z Otce vychází" nebo "že Duch z Otce i Syna vychází", ale řešíme to, jestli ten dotyčný přijal toho Ducha, má jeho moc ve svém životě a roste v něm ovoce Ducha. Pokud ano, díky Bohu za něj, pokud ne, pomáháme mu, modlíme se za něj, říkáme a ukazujeme mu Boží slovo tak, aby byl uzdraven, vysvobozen, zachráněn a mohl Ducha přijmout.
Pokud má zájem, samozřejmě.
Spory o různá vyznání tedy v klidu ponecháváme těm, které takové spory baví. Já osobně jsem si ze studia historie i ze současnosti velmi dobře vědom, že každé nové vyhlášení nového a nového učení nezpůsobilo jednotu, ale přesný opak: Rozdělení a rozkol. Na ŘKC je to vidět naprosto ukázkově, ale i předchozí dějiny toho co si říkalo církev vypadají dost podobně.
Toník
|
| Nadřazený |
|
|
|
