| Koukám, že jsem to psal zbytečně. Klidně polemizuj, ale s mými skutečnými názory a vírou. Já věcnou a slušnou polemiku vítám. Proč myslíš, že se tu s vámi bavím o KC? Je to jen a jen proto, že chci správně chápat, čemu věříte, a zkoumat, zda to náhodou není tak, že máte pravdu a já se pletu. Já se toužím co nejvíce přiblížit pravdě Evangelia a je mi naprosto jedno, jestli to bude za cenu toho, že poznám, že jsem žil v omylu.
Bez dalšího rozvádění opakuji:
Věřím, že existuje peklo jako stav posmrtného odloučení od Boha. Věřím, že je to reálná záležitost, která čeká na velkou část lidstva. Toto učí Písmo i Církev. Nic z toho neignoruju, i když ta svědectví mystiků beru jako podstatně méně závažná než slova samotného Ježíše o pekle.
Nemá cenu přesvědčovat mě tedy, že Písmo hovoří o pekle jako reálné hrozbě. Já pouze na základě řeckého a hebrejského textu Bible a kontextu celého Písma věřím a vyznávám, že peklo je forma restorativního trestu a tudíž se nejedná o nějaký konečný stav. K ničemu jsi mě nevyprovokoval, protože podobně jsem se tu i jinde vyjádřil opakovaně. Já jsem uvěřil v Ježíše a Ježíši hlavně na základě jeho slov o bezpodmínečném odpuštění pro jeho vrahy a jejich pomahače. Ono mocné "Bože odpusť jim, protože nevědí co činí," je pro mě klíčové. Rozumem si uvědomuju, že se mohu mýlit a nijak nezpochybňuji právo Tvůrce všehomíra jednat se stvořením podle libosti. Je-li Bůh opravdu tak krutý, že stvořil člověka a nastavil pravidla tak, že předem věděl, že byť jediný člověk bude bez konce trpět, pak zůstává mým tvůrcem a pánem, ale není tím, s kým bych chtěl žít v míru a společenství, což je mnohem více rozhodnutí srdce než rozumu. Jeho morální standard by byl horší než v případě mnoha světců, kteří krutě mučeni a zabíjeni dokázali milovat své katy a mučitele, odpouštět a modlit se za ně, což je mimochodem přesně to, k čemu nás sám Bůh vyzývá a co Ježíš žil.
Budu rád za tvé připomínky, pokud je ale budeš konečně směřovat k mým názorům a ne nějaké fikci a pokud se místo odsuzování (hrdý racionalizmus, nekřesťanský postoj atp.) vyjádříš věcně.
Vzpomínám si, že jsem ti psal o tom, jak moje víra musela projít hodně těžkou zkouškou. Věř mi prosím, že obhájit si ji před sebou samým a členy rodiny tváří tvář brutální a nesmyslné vraždě dítěte bylo podstatně složitější než na nějaké poloakademické rovině s anonymními lidmi na netu. Upozorňuji, že už když jsem tvrdil, že prakticky všichni křesťané věří, že ten vrah může přijít do nebe (být spasen), pokud přijme Ježíše, byl jsem jako vyvrhel. A i za tuto víru, kterou snad sdílíš, jsem musel hlavně sám před sebou hodně bojovat na modlitbách a studiem. Ten člověk způsobil obrovské utrpení své oběti, ale i celé naší rodině. Přesto věřím, že následky jeho činu nejsou bez konce a tudíž by jeho utrpení bez konce nebylo spravedlností, ale zvůlí. |
