| Já vím, Stando, že to tak chápete. Bez urážky mi tím ale silně připomínáte jeden blud, který hlásal například Hus a který je správně odsouzen KC i PC (v PC tedy nedává ten blud ani smysl). Odpovědí katolické církve na tvrzení, že kněz, který je v v těžkém hříchu nevysluhuje platně svátosti (Hus tuším mluvil hlavně o zpovědi), je ono ex opere operato, které tak leží v žaludku Toníkovi. Nemusíš mi samozřejmě odpovídat veřejně, ale zeptej se sám sebe, jestli bys o sobě s čistým svědomím prohlásil že opravdově žiješ Evangelium. Já za sebe upřímně doznávám, že nežiju. A mezi křesťany, které znám, nevím ani o jednom, kdo by to o sobě prohlásil. Žít Evangelium opravdově, znamená konat, mluvit, cítit a myslet jako Kristus. A k tomu mám hodně daleko.
Pokud by měli Evangelium hlásat jen lidé, kteří ho žijí, tj. jsou jako Kristus, už apoštolové by museli mlčet. Vždyť i svatí, kteří jsou u Boha a orodují za nás, selhávali. Poselství Evangelia nijak nezávisí na tom, kdo ho podává. Je-li ti zvěstováno, pak mluví k tobě a o tobě. Jsi-li konfrontován s Božím pohledem na to, jak by měl být člověk svatý, pak se musíš ptát sám sebe, jestli opravdu žiješ jako Kristus, a ne jestli ten, kdo k tobě promlouvá žije jako Kristus. My máme být co nejhodnověrnějšími svědky Krista, ale nejsme.
Ty opravdu považuješ třeba Pia IX (Singulari Quadem, 1854), Řehoře XVI (Summo Jugiter Studio, 1832) a Lva XII (Ubi Primum, 1824) za středověké papeže? I oni totiž hlásali totéž jako ti středověcí papežové. Ty zřejmě jako Emil věříš tomu, že někdy ve středověku hrozil nějaký odchod římských katolíků k judaismu? Tam byl daleko pravděpodobnější pogrom.
Leč nechme toho. Já prostě nejsem schopný pochopit argumentaci svědků ohledně existence-neexistence nějaké duchovní třídy u nich ve sborech, a stejně tak nechápu tu vaši časově podmíněnou neomylnost. |
