.....zdravý rozum mi pořád říká, že není možné, aby bylo pouhou náhodou splnění tolika nutných  podmínek pro život na zemi,....ve stvoření, které je charakterizováno jednak dokonalou funkčností,  jednak neskonalou krásou.....

     Věda nás učí o tom, že svět se řídí zákony, žádného nadpřirozeného činitele nepotřebuje, vystačí si bez něj. Není důvod předpokládat, že když je tomu tak dnes, že tomu tak nebylo včera. Tím se Bůh odsunuje hluboko do minulosti, někde na počátek vzniku našeho vesmíru, stává se z něj deistický Bůh.

     Tvrdíš: zákony od zákonodárce. kde se vzal ten zákonodárce, předpokládám odpověď: je tu odjakživa. Stejně tak dobře, ne-li lépe tu odjakživa může být jiné jsoucno, nám zatím neznáme, jsoucno z kterého se rodí různé vesmíry s různými zákony, parametry. Občas se může objevit vesmír s takovými parametry, které umožní vznik vědomých bytosti. Dále: Když něco nevím, nebudu to přece hned svádět na nějakou nadpřirozenou bytost. To už tady bylo, lide si neuměli vysvětlit spoustu věci, měli představu o tom, že za nimi je nějaká vyšší bytost, že to prostě nemůže fungovat samo. S rostoucím poznáním bylo odhaleno, že nešlo o řízení nějakou nadpřirozenou bytosti. Tato bytost, Bůh, byla postupně odsunovaná, říká se ji Bůh mezer. 

.....Existenci krásy bez Boha rozumem nijak nevysvětlíš, ani neobhájíš.....

     Na tom nevidím nic zázračného. 

.....I když naprosto pominu své intimní zkušenosti s Bohem....

     O intimních zkušenostech s Bohem vím své. Víra je mocná čarodějka.