I když naprosto pominu své intimní zkušenosti s Bohem, zdravý rozum mi pořád říká, že není možné, aby bylo pouhou náhodou splnění tolika nutných podmínek pro život na zemi, ve stvoření, které je charakterizováno jednak dokonalou funkčností, jednak neskonalou krásou.
Kde panují zákony, musí být zákonodárce, kde je dokonalé stvoření, musí být ještě dokonalejší Stvořitel, milující pestrost barev i pestrost druhů, milující krásu.
Není náhodou, že člověk jako obraz Boha umí rozlišit krásu od kýče (i když zdaleka ne všichni lidé to dneska umí :-)), že člověk dokáže ocenit krásu a krása pak dokáže člověka zušlechťovat.
Existenci krásy bez Boha rozumem nijak nevysvětlíš, ani neobhájíš.
|