Martino, chudák jako ty, který nemá v Kristu přímluvce o Otce, jak sám tvrdíš (citát níže), není oprávněn mluvit křesťanům o světle. Obávám se, že tato tvoje víra mohla vést k samočinné exkomunikaci. Radši se s někým poraď, abys nebyl svatokrádežník.
Martino o Kristu:
Tak především, tvé teologické úvaze nerozumím. Nevím proč by se za mě
Spasitel přimlouval a u koho? Není snad Otec, Syn a Duch Svatý jednota?
Neřekl snad Spasitel tato slova?
„Je mi dána
veškerá moc na nebi i na zemi. Proto jděte, dělejte učedníky ze všech
národů a křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je
za-chovávat všechno, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po
všechny dny až do skonání tohoto věku.“
Jestliže
Spasitel má veškerou moc na nebi i na zemi, pak není nutné ho prosit,
aby se za nás přimlouval. To platilo jen v době jeho pozemského života,
kdy řekl před svým umučením, říká Petrovi „Ale já jsem prosil za tebe, aby nezahynula tvá víra,
“ nebo kdy prosil svého Otce za Lazara atd. Ale pak po jeho slavném
Vzkříšení, před jeho vstoupením na nebe říká „Je mi dána veškerá moc na
nebi i na zemi….“ Protože přehazujete Písmo sv., jak vás napadne,
výsledek je jen ukázka nabubřelé nevíry.
Takže
tvá víra ve Spasitele, který musí za nás dnes po svém vzkříšení se
přimlouvat, je víra postižená “ duchovní obrnou“. Je to víra ve
Spasitele, který nemá žádnou moc a proto ty se naivně domníváš, že se
za nás přimlouvá, jako by ON neměl žádnou moc.
Apoštol Jan, postižený jako já duchovní obrnou:
Toto vám píšu, děti moje, abyste nehřešili. Avšak zhřeší-li kdo, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista spravedlivého.
Apoštol Pavel, rovněž stižený duchovní obrnou:
Co k tomu dodat? Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? On neušetřil svého vlastního Syna, ale za nás za všecky jej vydal; jak by nám spolu s ním nedaroval všecko? Kdo vznese žalobu proti vyvoleným Božím? Vždyť Bůh ospravedlňuje! Kdo je odsoudí? Vždyť Kristus Ježíš, který zemřel a který byl vzkříšen, je na pravici Boží a přimlouvá se za nás!
Katechismus katolické církve (519) - Jan Pavel II. byl také postižen duchovní obrnou?
Celé Kristovo bohatství „je určeno každému člověku a je pro každého
dobrem“. Kristus totiž nežil svůj život pro sebe, nýbrž pro nás, od
svého vtělení „pro nás lidi a pro naši spásu“ až ke smrti „za naše
hříchy“ (1 Kor 15,3) a ke svému zmrtvýchvstání „pro naše ospravedlnění“
(Řím 4,25). I nyní je „naším přímluvcem u Otce“ (1 Jan 2,1), „je stále
živ, aby se přimlouval“ za nás (Žid 7,25). Se vším, co pro nás jednou
provždy prožil a vytrpěl, se navždy „stará o naše záležitosti u Boha“
(Žid 9,24).
|
