ku ktorému prichádzajúc k živému kameňu, síce od ľudí, jako čo by bol nesúci, zavrhnutému, ale u Boha vyvolenému, drahocennému,

Kristus byl od Boha Otce vyvolen za Vykupitele světa a za základ církve. Židé jej zavrhli tím, že jej vydali na potupnou smrt, ale Bůh Otec jej "poctil", oslavil zmrtvýchvstáním a nanebevstoupením.

(5-6)
i sami sa jako živé kamene budujte, duchovný dom, sväté kňazstvo, obetovať duchovné obeti, príjemné Bohu skrze Ježiša Krista.
Preto je aj napísané v Písme: Hľa, kladiem na Sione uholný kameň vyvolený, drahocenný, a ten, kto verí naň, nebude zahanbený.

Církev je "duchovní chrám", vybudovaný z "živých kamenů", tj. z věřících. Základní kámen toho domu je Kristus, s nímž mají být věřící spojeni láskou. Každý křesťan má v tomto chrámě podávat Bohu s Kristem a skrze Krista duchovní oběti modliteb a jiných dobrých skutků, takže je v jistém smyslu obětníkem (knězem); srovnej (Ž13,15-16; Jak 1,27) (Kdopak to tady na těchto stránkách tvrdil, že obětí není třeba, že ani skutků není potřeba???)
Tyto oběti jsou Bohu příjemné a milé, pokud jsou podávány prostřednictvím Ježíše Krista, našeho velekněze a prostředníka u Boha Otce. A právě v tomto duchovním chrámu, vybudovaném z "živých kamenů",  má svou nezastupitelnou funkci i Petrův "papežský" kámen, přesně v intencích a s pravomocemi, jaké určil Pán Ježíš (Mt 16,18).


(7-8)
Tedy vám veriacim česť, ale neposlušným kameň, ktorý zavrhli stavitelia, práve ten sa stal uholnou hlavou a kameňom úrazu a skalou pohoršenia, im, ktorí sa urážajú na slove súc neposlušní, na čo sú aj určení.

Kristus je základním kamenem všech: věřících i nevěřících; věřícím k spáse, nevěřícím k pádu a záhubě. Pro jejich vědomou a dobrovolnou nevěru (L 2,34). Stavitelé jsou židovští předáci, kteří měli na té budově spolustavět, ale oni Krista zavrhli (Sk 4,11).

(9-10)
Ale vy ste vyvolený rod, kráľovské kňazstvo, svätý národ, ľud, určený byť Božím vlastníctvom, aby ste zvestovali cnosti toho, ktorý vás povolal zo tmy do svojho predivného svetla,