Poznámka k cizoložství z toho článku uvedeném wollekem:

Toto porozumění v tom článku je fakt síla :(

Pokud byl dán ženě rozlukový lístek, (až jeho předáním nastal rozvod), pak žena byla považována za svobodnou a mohla se znovu vdát.

V getu (rozlukovém lístku) musí být uveden důvod, proč muž propustil svou ženu z manželství s ním.

V případě, že žena našla na svém muži něco odporného (hebrejsky ervat davar), a muž ji nechtěl vystavit rozlukový list, rozhodoval soud a to i v případě, že došlo ke sporu i v tom prvním případě, když muž chtěl rozvést od sebe ženu.

Výraz ervat davar je obsažen v Deuteronomium 23:14 a ve spojení s veršem 15 dává jasný obraz toho, co to pro Židy znamená. Viz:

Ono smilství či cizoložství z onoho "právního" dotazu fazizeů a odpovědi toho Ježíše neznamená tedy cizoložství jako skutek, kdy je žena svému manželovi nevěrná a odhalí svou nahotu na loži jiného muže, ale jde o jednání, které je "odporné" jejímu manželovi (popřípadě naopak - jednání muže, které je odporné jeho manželce).

O tento spor šlo. Ono totiž nelze "uvést manželku do cizoložství" tím, když dojde k rozluce, rozvod - tedy k "rozloučení, rozdělení, oddělení". Pokud tedy nejde o tento případ "ervat davar", sám ten muž by jednal jako "ervat davar".

Ježíš nikde neřekl, co to znamená "ervat davar", na který se odkazoval k micva v Toře o rozluce. Překlady, které používají výrazy "cizoložství, smilství", už z řečtiny, naprosto míjejí středobod té právní debaty Ježíše s farizeji, ačkoliv ono "ervat davar" má rozhodně pachuť nemravnosti, ale nejde ani tak jen o sexuální nezřízenost, ale o nemravní jednání (nestydatost, nestoudnost jak na veřejnosti, tak i doma). 

Jedno z toho ale jasně vyplývá: Že muž, který by pocítil náklonnost k jiné ženě a proto se se svou manželkou rozvedl, jedná "ervat davar" vůči ní. A kdo by propuštěnou pro "ervat davar" pojal za manželku, "ervat davar" bude s ní. Proto je možné (a správné, mravné) pro takovou příčinu v takovém případě manželství rozloučit. Rozloučit - tedy naprosto zpřetrhat všechny vazby - spojení.

A ta tvrdost (spíše zatvrzelost) srdce, pro kterou Moše "dovolil" ženu (vztahovalo se i na muže) propustit z manželství? To je v případě "ervat davar" v pořádku.

Není to v pořádku tehdy, pokud se nejedná o takový případ.

Toníku. tady poněkud pleteš věci neslučitelné. Srovnáváme přece SZ normu a NZ normu, nikoliv původní stvoření. V tomto světle ta otázka ztrácí smysl. Zvířata se tedy pro stravy zabíjet mohla kdykoliv od potopy, tedy SZ i NZ éru. Ale v NZ na rozdíl os SZ nemusíš zabíjet zvířata, jen tak - jako oběti za hřích nebo třeba oběti zápalné. Nepovažuješ to opravdu za posun zpět k původnímu stvoření, které bylo samozřejmě tou normou nevyšší?

Já bych řekl, že celkem jistě ano. Kromě toho, že jsi nemusel být věrný jedné žijící ženě, což jasně vyjádřil i Ježíš svými výroky o rozlukovém lístku, což byl Mojžíšův (potažmo Boží) ústupek pro tvrdost jejich srdcí, tam byly možnosti souložit se služkou nebo manželkou zesnulého bratra. Přesně nevím (zběžně jsem našel jen známý příběh Gn 38:8-10 o Ónanovi, krerý bývá často chybně vykládán), nikdy mne to až tak nezajímalo, protože to, co jsem tam četl, neuspokojovalo ani mé morální představy v těchto oblastech, co jsem měl přirozeně jako ateista. Toníku, opravdu ne. Nemáš šanci mne přesvědčit. Leda by se Ti povedlo ukázat mi, že je morálnější za život vystřídat více sexuálních partnerů, a to za doby jejich života. Já si to prostě nemyslím, nikdy jsem si to nemyslel a neumím si představit, co by se mělo stát, abych na zrovna na toto změnil názor.

To sice mluvil, řekl však 'ale já vám pravím'. Podobně oko za oko, zub za zub. Taky to modifikoval, a to v době starozákonní. Dále mluvil třeba o neuskutečněné sexuální chtivosti, což považoval za cizoložství provedené v srdci. Máš snad v SZ něco podobného? Už jen tento jediný příklad byl měl být jasným důkazem sporem, že NZ nastavil morální laťku výše než SZ. Mě by spíš zajímalo, proč s tím máš až takový problém toto uznat. Promiň trochu osobnější otázku: Souvisí to nějak s Tvojí vírou, Tvým přesvědčením?

Tak pokud třeba nebylo dovoleno v sobotu uzdravovat, a Ježíš to povolil, považuji to též za vyšší morální normu. Celkově nařízení, že kdo by pracoval v sobotu musí zemřít nepovažuji za vyšší nebo stejnou morální hodnotu, jako tu svobodu v Kristu, co máme ohledně těchto věcí dnes.

To jsem očekával, že jednou od Tebe přijde :-). Napsané to není. Ale ani není napsané, že máš nepřítele milovat. Z hlediska výrokové logiky se přikázání milujte svého bližního (přítele), nevylučuje i nutnost milovat své nepřátele, ale jistě by se to v běžné lidské řeči takto nevyjádřilo. To je pouze teoretické. Navíc, pokud dobře rozumím dobovému chápání slov milovat a nenávidět, tak byly v podstatě komplementární a nic nebylo mezi nimi. V tom smyslu, i když to nebylo napsáno, mohlo to tak být myšleno. Opírám se o tento článek:

Nebo morální hodnota toho, jak se řešila situace s extrémně nezvladatelnými dětmi:

Toníku, a takto bych mohl pokračovat ještě hodně dlouho. Prostě NZ vyjadřuje vyšší morální standard, a to bych řekl docela objektivně, pokud vůbec jako lidé můžeme posuzovat, co morální je a co není. Pokud bychom vycházeli z toho, že to možné není, a jen slepě poslouchali literu zákona, zabíjeli cizoložnice, neposlušné syny či pracující v sobotu, pak by neměla smysl ani naše diskuze na toto téma. Předpokládám tedy, že to možné je a naše diskuze smysl měla.

wollek