Re: Re: Re: Re: Re: Podobenství o nás...( třeba i o pokrytectví ) (Skóre: 1)
Vložil: tele v Úterý, 26. květen 2015 @ 15:34:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | No, přiznám se, Františku, že nevím, jestli to píšeš podle skutečné události, nebo jen tak hypoteticky. Osobně jsem se s takovou evangelizací nesetkal, že by kazatel dštil do očí nevěřícím, že jsou hříšní, a že on je svatý. Spíše jde o nějaký zjednodušený popis událostí. Ale netvrdím - může se stát, že některá společenství vykřikují, že jsou svatí, že byli Bohem učiněni svatými, že jim bylo odpuštěno, že jim v Kristu bylo vše darováno atd. - a to není zrovna dobrý způsob, jak přivést lidi ke Kristu - a s tímto jsem se setkal. Může být, že ten, kdo z nevěřících naslouchá, zná dobře toho, kdo káže a zná jeho hříchy. Těžko asi takový uvěří slovům toho kazatele. Ale většina lidí o tom kazateli neví nic dříve, tedy já rozhodně neznal ty, kterými mi evangelium kázáno.
Nemysli si, už počáteční církev měla potíže s různými kazateli. Apoštol Pavel se musel pak hájit před Korintskými: "Mé slovo a má zvěst nespočívaly v přesvědčivých slovech lidské moudrosti, ale v ukázání Ducha a moci, aby vaše víra nebyla založena na lidské moudrosti, ale na Boží moci". ..."zasazuji dobře mířené rány svému tělu a podrobuji je, abych se snad -- jiným hlásaje -- sám nestal tím, kdo se neosvědčil. ... Snášíte, když vás někdo zotročuje, když vás někdo vyjídá, když vás někdo obírá, když se někdo vyvyšuje, když vás někdo bije do tváře.... Neboť takoví lidé jsou falešní apoštolové, lstiví pracovníci, kteří se přestrojují za apoštoly Kristovy. A není divu; vždyť sám Satan se přestrojuje za anděla světla. Není to tedy nic zvláštního, když se i jeho služebníci přestrojují za služebníky spravedlnosti; jejich konec bude podle jejich skutků.
Není to problém dnešního křesťanstva, byl už tehdy v počátcích. Vznikaly pak rozkoly, hádky, rozdělení ... Apoštol Pavel vedle takovýchto vypadal jako v očích Korintských asi jako nedochůdče, dokonce byl asi nařčen z toho, že se vůči nim chová lstivě.
Ale vezmu to z jiné stránky. Mohou být lidé, kteří věří v Boha, ale ještě nevyzráli ve vztahu k ostatním lidem. Čarovný proutek nikde - okamžitá a náhlá změna se neudála. Jsou plni Boha, něco se přeci jen událo. Uvěřili tomu, čemu byli vyučováni a hlásají to. Hlásají Krista a možná poněkud v přetvořené podobě. A pak to uslyší kdosi a ví, že oni ještě kouří, že kradli, že jejich názory na svět nebyly zrovna spravedlivé... A tu však ten člověk přeci uvěří v Krista. Časem zhodnotí, co bylo. Možná odejde z onoho společenství, rozhádá se, poukáže na nešvary, třeba je i z toho společenství vyloučen - prostě různé události mohou pak nastat. Možná to byla dokonce nějaká sekta, kterou by asi odsoudily všechny církevní denominace či spolky či osamělí křesťané. A přesto ten člověk uvěřil, četl Písmo a porozuměl. Třeba potkal jiné křesťany, třeba sám vstoupil do jiného společenství a žije vskutku podle Písma, snaží se. Odbourává ze svého života, co pochopil, že byl naučen špatně. A rozumí tomu, že i to, co prožil, a že tehdy uvěřil bylo pravé a bylo to jemu zapotřebí, aby byl Bohem vyučen. A není už nyní zatrpklý vůči těm, od kterých slyšel evangelium o Kristu, ač třebas v překroucené podobě. A dokonce děkuje Bohu za to, že mu do cesty víry a k víře tyto lidi poslal. Možná došel poznání, že kdyby nebylo Boha Otce, který si ho k sobě přitáhl, i kdyby slyšel to nejčistší evangelium od těch nejspravedlivějších lidí - nikdy by neuvěřil. Snad pochopil, že víra je dar od Boha. Snad porozuměl, že víra není založena na lidských slovech a lidském jednání. Ta slova toho evangelisty si dnes už ani nepamatuje. Ani jedno z nich. Ani tvář toho evangelisty si již nevybavuje. Ale ví, že tehdy k němu promluvil Bůh, tehdy s ním večeřel Kristus, tehdy jej prostoupil Duch svatý, obřezal jeho srdce, vtiskl pečeť, tehdy upřímně vyznal své hříchy a přijal křest na znamení odpuštění hříchů. Ví, že nebyl okamžitě jiný bez touhy po hříchu a ani dnes, ale ví, že patří Kristu a blahoslaví jej za ten den, kdy mu Kristus řekl - pojď ke mně a následuj mne. Je vděčný za ten den a za toho evangelistu, za ty lidičky, skrze které mohl prvně něco o Kristu zaslechnout. Není vůči nim zatrpklý, ale modlí se za ně a žehná jim. Mohl však zatrpknout a mohl se od víry odvrátit, ale jen bez přepevné důvěry v Krista.
Sám si můžeš vybrat. I ten, kdo příliš kritizuje nedokonalost společenství bývá svůdcem od Krista. Nevědomky tomu můžeš napomáhat.
|
| NadřazenýRe: Re: Re: Re: Re: Re: Podobenství o nás...( třeba i o pokrytectví ) (Skóre: 1)
Vložil: tele v Úterý, 26. květen 2015 @ 15:53:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ještě dodám, Františku, tato slova apoštola Pavla, snad pochopíš:
Někteří sice kážou Krista také ze závisti a z řevnivosti, jiní však s dobrým úmyslem. Jedni z lásky, protože vědí, že jsem tu k obhajobě evangelia, druzí z touhy po uplatnění, ne z čistých pohnutek, a domnívají se, že mi v mém vězení způsobí bolest. Ale co na tom! Jen když se jakýmkoli způsobem, ať s postranními úmysly, ať upřímně zvěstuje Kristus; z toho se raduji a budu radovat. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podobenství o nás...( třeba i o pokrytectví ) (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Středa, 27. květen 2015 @ 07:35:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Já mám pocit, že kázání Krista bez ohledu na pohnutky kazatele škodí tehdy, když kazatel podle rad
Ježíše nežije. A to je to, co mne mrzí.
Znám takové případy a způsobí to mnoho škody, protože lidé hledající a nevěřící si řeknou, že to je jen pokrytectví a celkově
se vše, co se týká Boha, se tím znehodnotí. A týká se to nejen nějakého
kazatele , ale i církví a sekt. A nejvíce škodí, když se káže i to, co není pravda
a je lží. Do Boží pravdy se přidá něco, co tam nepatří. Je to stejné jako by o
mém pozemském otci někdo vykládal polopravdy či lži a vydával to za zaručenou
pravdu. Nevadilo by mi to ??? Určitě bych z toho radost neměl.
To se děje dnes běžně. Ne vždy se upřímně zvěstuje Kristus a vůbec Kristus.
|
]
|
|
