Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Filip.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 12, článků celkem: 15448, komentáře < 7 dní: 519, komentářů celkem: 343642, adminů: 60, uživatelů: 4862  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 52 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

ivanp
JirkaB
rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Biblické køesťanství, teologie a baptisté
·Živé vysílání vysílání konference Neboj se, toliko vìø
·Koho budete volit pøi letošních eurovolbách?
·Ať se jdou homosexuálové zastøelit, hlásá americký baptistický pastor.
·Nepøelezeš
·Dobrá zpráva pro každého ètenáøe
·Odpovìï Pavla Steigera na recenzi Aleše France knihy „Svou slávu nikomu nedám“
·Problémy laického fundamentalismu I
·E. S. Williams: Fenomén nového kalvinismu
·Nesuïte, abyste nebyli souzeni

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
99119801
přístupů od 17. 10. 2001

Život víry: CHTĚNÍ 2
Kázání

poslal vatatu


  leonet: Pochopil jsem ze tvého komentáře, že slova se dají pochopit různě, a že to, co zde napíši, nemusí být pochopeno tak, jak jsem to chápu já. Nevím, jestli to budu umět dovysvětlit, ale pokusím se stručně.

   Zemřeli jsme spolu s Kristem na Kříži, již NEŽIJEME MY, ALE ŽIJE V NÁS JEŽÍŠ. Jeho myšlenky, jeho cítění a jeho rozhodování, tím jsme byli vzkříšeni. Je to jeho život v nás a zároveň život náš. Myslíme, ale věříme, že to je On. Cítíme, ale věříme, že to je On. Rozhodujeme se, ale věříme, že to je On, Ježíš v nás žijící. V této víře věříme, že i když si děláme co chceme, tak to je Ježíš v nás žijící, který v nás působí, že chceme to, co chce Bůh, přitom to vypadá, že to chceme my sami.
    Vím, že tato myšlenka není jednoduchá pro lidskou přirozenost, ale pokud člověk ZVÍTĚZIL VÍROU, tak to není tak složité.
     Nejlépe to vystihuje verš Římanům 5,21
  ,,Proto tak jako hřích vládl ve smrti, milost teď skrze spravedlnost vládne k věčnému životu skrze našeho Pána, Ježíše Krista."
       Stejně jako jsme si ve smrti dělali co jsme chtěli, to je hřích, hřešili jsme ne proto, že jsme museli, tak nyní si také děláme co chceme, to je spravedlnost. Úplně stejně tak, jako jsme nemuseli hřešit, ale hřešili jsme proto, že se nám to líbilo, byl to náš život, tak nyní STEJNĚ TAK nemusíme činit spravedlnost, ale činíme jí, protože to je náš NOVÝ ŽIVOT, darovaný nám Bohem. A v tomto NOVÉM ŽIVOTĚ V KRISTU SI DĚLÁME CO CHCEME, COŽ JE BOŽÍ SPRAVEDLNOST.
         Jestliže však Boží spravedlnost činit musíme z povinnosti, potom nejsme zachráněni do svobody Božích dětí, ale jsme otroky Boží. To otroctví Bohu platí, ale jen do doby naší smrti. JEŽÍŠ ZEMŘEL ZA NÁS, což způsobilo, že i my jsme mrtví spolu sním tomu otroctví Bohu, a díky Ježíšově oběti jsme se stali SVOBODNÝMI DĚTMI BOŽÍMI. 
   Tomu věřím já Jiří Vašut. 
  Kdybych věřil, že ještě žiji já, tak bych měl ve své mysli myšlenku zodpovědnosti za své skutky vůči Bohu, a tak bych se musel snažit se Bohu líbit, svým myšlením, svým cítěním a svými rozhodnutími, tak jako Kain. 
   Já jsem však uvěřil, že ve mně žije Ježíš, který ve mně působí všechno, co se Bohu líbí, a tak se Bohu líbím tou vírou v takto žijícího Ježíše ve mně, jako Abel.
Vložil: Tomas v Pátek, 24. květen 2019 @ 02:21:26 CEST (236 čtenářů)
Více... | 24 komentáře | Skóre: 0



Život víry: Osten pravdy o náboženství-komentář
O Bibli

poslal vatatu

  
        Tyto komentáře zde svědčí o zrůdnosti náboženství, ve kterém lidi odsuzují druhé lidi, nebo jim vyhrožují Božími tresty, když se nepodřídí jejich pojetí víry, přitom Ježíš zemřel za naše hříchy, on, úplně nevinný, a nepředstavitelně trpěl.  Jak mohou lidé říkat, že milují Ježíše za to, co pro ně udělal, přitom vyjadřovat nenávist k druhým, kteří jim narušují jejich myšlení náboženství. Myslím si,že jedině tak, že to, co udělal Ježíš je pro ně méně cenné, než jejich vlastní myšlenkové pochody nad Biblí. Hlavním tématem Bible je však utrpení, ukřižování, smrt a vzkříšení Ježíše Nazaretského. Celé Pavlovo náboženství může jít k šípku Pavel chtěl být raději zatracený, kdyby to bylo možné, aby tak zachránil alespoň některé z židovských bratří. Tímto svým pominutím smyslů jasně ukázal, že i on měl slabé chvilky, protože tímto jasně řekl, že Ježíšova oběť nestačí. Kdyby Pavel chodil s Ježíšem při Jeho kázáních, nebo četl evangelia, která byla sepsána asi až po jeho smrti, tak by věděl, že si nemusí hrát na spasitele vedle Ježíše, ale věděl by, že stačí Ježíše poprosit v Jeho Jménu o to, ať ty bratry Ježíš zachrání, a Ježíš by to udělal, tak jak to slíbil, což je zapsáno v Jan 14,13-14 a Jan 15,1-7. Pavel nebyl zdaleka tak dokonalý ve svých skutcích a řečech, jak si mnozí myslí, a tak mají zastíněné evangelium o spasení. Už to, že si Pavel, Boží evangelium o spasení lidí přivlastnil, a nazval ho "svým" evangeliem, je známka toho, že sám nebyl stoprocentní v myšlení a ve slovu. 

   A proto se náboženství pozná podle toho, že je založené na výrocích lidí a ne na víře v Ježíše, který za nás zemřel, abychom my mohli žít v Božím odpočinutí, bez naších skutků, skrze skutky Boží, které pro nás Bůh předem připravil, abychom v nich žili. I Pavel změnil své myšlení, ale protože ,,zapomínaje na to, co je zamnou, hledíce v před", zapomněl na ty NE-SMYSLY, které sám napsal. Také napsal, že ,,skrze zákon zemřel jsem zákonu". Kolik těch napsaných slov Pavlem pochází z tohoto umírání zákonu skrze zákon? Proto potřebujeme slova Ježíše, který pod zákonem nikdy nebyl, ale vždycky mluvil jen to, co slyšel mluvit svého Otce, to proto, abychom nebyli svedeni Pavlovými omyly. Pavel také napsal ,,Žiji ne již já, ale žije ve mně Kristus..." Když člověk pozná pravdu z Ježíšových slov, že jenom Ježíš může člověka vysvobodit z otroctví hříchu, a také pozná jak, viz. Jan 14,13-14, tak teprve potom rozliší, kdy Pavel ve svých listech ještě bojoval s hříchem, což je možné jenom tenkrát, pokud nebyl svobodný od hříchu, proč by bojoval, kdyby již svobodný byl, a jasně pozná, kdy již Pavel byl svobodný. Pokud však člověk čtoucí Pavlovy listy nerozlišuje tuto Pavlovu proměnu jeho mysli, potom je sám buďto pod zákonem, kdy se snaží nehřešit vlastním úsilím, a nebo již pochopil, že i kdyby se rozkrájel, tak to pro Boha nebude dost dobré, a tak uvalí své skutky na Hospodina, úplně mu je odevzdá, a bude spoléhat ve všem na Něho, a nebude se vůbec spoléhat na svou rozumnost, která je tak čitelná z mnohých zde komentářů. Toto vše však není k zoufání, ani ke zlobě, protože jde o Boží výchovu, viz. Gal. 3,20-25. Existuje spolehlivý "barometr", podle kterého každý pozná jak na tom je. Pokud se člověku při čtení tohoto komentáře "zbouří žluč", pak je stoprocentně v Boží výchově, protože zatím nepřestal být dítětem hněvu, viz. Efeským 2,1-3 nbk r. 200:
     ,,I vy jste byli mrtví ve svých vinách a hříších, jimž jste se kdysi věnovali podle způsobu tohoto světa, pod vlivem onoho ducha, který mocně ovládá ovzduší a který nyní působí v neposlušných lidech. My všichni jsme kdysi spolu s nimi podléhali svým tělesným žádostem. Plnili jsme přání těla a mysli, a tak jsme svou přirozeností byli dětmi hněvu stejně jako ostatní."  
        Jiří Vašut
Vložil: Tomas v Pátek, 24. květen 2019 @ 02:20:57 CEST (305 čtenářů)
Více... | 32 komentáře | Skóre: 0



Život víry: Co je tedy dobrá zpráva, co je evangelium?
Zamyšlení

poslal leonet

Dobrá zpráva neznamená, že Ježíš otevřel možnost spasení a vy jste zváni, abyste ho přijali do svého života.
Evangelium znamená, že Ježíš už vás zahrnul do svého života, do svého vztahu s Bohem Otcem a do svého pomazání v Duchu svatém.
Dobrá zpráva říká, že to Ježíš udělal, i když jste o tom nehlasovali, a nebude to o nic méně pravda, ať tomu budete věřit, nebo ne.

Vložil: Tomas v Pátek, 24. květen 2019 @ 02:18:44 CEST (211 čtenářů)
Více... | 3757 bytů | 27 komentáře | Skóre: 0



Život víry: Pán Ježíš omývá nohy učedníkům a zážitková terapie
Kázání

poslal Frantisek100

1Bylo před velikonočními svátky. Ježíš věděl, že přišla jeho hodina, aby z tohoto světa šel k Otci; miloval své, kteří jsou ve světě, a prokázal svou lásku k nim až do konce. · 

2Když byli u večeře a ďábel již vložil do srdce Jidáše Iškariotského, syna Šimonova, aby ho zradil, ·  3Ježíš vstal od stolu a vědom si toho, že mu Otec dal všecko do rukou a že od Boha vyšel a k Bohu odchází, ·  
4odložil svrchní šat, vzal lněné plátno a přepásal se; ·  
5pak nalil vodu do umyvadla a začal učedníkům umývat nohy a utírat je plátnem, jímž byl přepásán.   

Pán Ježíš ví, že zítra ho čeká velké utrpení  a ponížení a zítra bude jeho boj s nepřítelem Božím 
 skončen.  Záležet bude hlavně na Něm, zda vše vydrží do posledního konce, aby Bůh zvítězil. Proto je psáno, že věděl, že přišla jeho hodina. Hodina, kde se vyplní ona věta: Tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby každý, kdo v něho věří nezahynul, ale měl život věčný. Bez této oběti, by tyto věta neplatila.
Vložil: Tomas v Neděle, 19. květen 2019 @ 20:50:17 CEST (102 čtenářů)
Více... | 14387 bytů | 5 komentáře | Skóre: 0



Život víry: V čem spočívá celý zákon a proroci.
Zamyšlení

poslal leonet

Lidé, kteří čtou Písma a do určité míry jím věří, jistě odpověď znají. V evangeliích se můžou seznámit se slovy Ježíše, například v evangeliu Matouše si můžeme číst, 7,12: Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi; v tom je celý Zákon i proroci. Podobně to napsal i Lukáš ve svém evangeliu, 6,31: Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi. Ještě Tobit 4,15: Co sám nenávidíš, nikomu nečiň!

Vložil: Tomas v Středa, 15. květen 2019 @ 00:03:56 CEST (701 čtenářů)
Více... | 7693 bytů | 115 komentáře | Skóre: 0



Život víry: ,,Věříš tomu?
Kázání

poslal vatatu

  

      „Já jsem vzkříšení i život,“ řekl jí Ježíš. „Kdo věří ve mě, i kdyby zemřel, bude žít. A každý, kdo žije a věří ve mě, nezemře navěky. Věříš tomu?“ (Jan 11,25,26)
   Kdo věří v Ježíše a nežije duchovně, ale tělesně, viz. sedmá kapitola Římanům, Mt 8,22 a L 9,60, i kdyby zemřel fyzicky-tělesně, tak bude žít.
   Kdo však žije z víry v Boží slovo a ne z toho co vidí, toto totiž nazval Ježíš životem, viz.Jan 6,63, a věří v Ježíše, TEN NEZEMŘE NAVĚKY.
                     ,, VĚŘÍŠ TOMU?"
  Kdo žije tělesně? Ne každý, kdo věří v Ježíše, totiž žije duchovně, viz. ...Ne každýkdo mi říká‚Pane, Pane‘, vejde do nebeského království, ale ten, kdo koná vůli mého Otce v nebesích. ...(Mt 7,21)
      Vůle nebeského Otce je:
  ,,Milovat Boha svého nadevšecko a milovat bližního svého, jako sebe samého."
  Římanům 7 jasně zjevuje, že kdo se o to pokusí svými skutky, ten začne dělat přesný opak. Je to proto, abychom si uvědomili, že to, co chce Bůh, nebudeme schopni nikdy dělat, na celou věčnost, a že to byl, je a vždycky bude sám Bůh, který může vykonat to co chce, jak to on chce a kdy to on chce. Že se lidé církví stále snaží vykonávat to, co Bůh chce svými skutky je očividné, dokonce věří tomu, že to tak Bůh chce. Že to je lež jak Brno je zjevné z písma, především z té kapitoly Římanům 7.
   ,,Co bylo pro Zákon kvůli slabosti těla nemožné, to vykonal Bůh. (Římanům 8,3)
  ,,O cokoli poprosíte v mém jménu, to udělám, aby byl Otec oslaven v Synu. Když mě budete o něco prosit v mém jménu, já to udělám.“ (Jan 14,13-14)
Kdo VĚŘÍ Bohu, že jenom on může vykonat to co che, jak to chce a kdy to chce, TEN KONÁ OTCOVU VŮLI V NEBESÍCH.
  Že se lidé církve shromažďující se v denominacích snaží konat Boží vůli svými skutky, je tím Božím uzavřením pod neposlušnost, viz. Římanům 11,32, a až přijde víra do jejích myslí, že to může udělat pouze Bůh sám, tak to je to Boží slitování. Do té doby jsou pod vychovatelem, a tak je písmo drží zavřené pod hříchem, což dosvědčují neustálým vyznáváním svých hříchů a následným pokáním, což je slib, že přestanou hřešit a začnou žít svatě, to skrze své úsilí a své skutky podle písma, což je stále udržuje pod mocí hříchu, tak jak to popisuje Pavel v Římanům 7.
  A to jsou všichni ti, kteří: ,,věří ve mně a i kdyby zemřeli, budou žít. (Jan 11,25)
   ,,Co bylo pro Zákon kvůli slabosti těla nemožné, to vykonal Bůh" (Římanům 8,3)
    Co je slabost těla?
 ,,Objevuji tedy zákon, že když chci konat dobro, je mi nablízku zlo." (Římanům 7,21).
   Slabost  těla je chtít konat dobro požadované písmem, viz Galatským 3,22: ,,Písmo ale uzavřelo všechny lidi pod hřích, aby všem věřícím nabídlo zaslíbení založené na víře Ježíše Krista."
       VÍRA JEŽÍŠE KRISTA: ,,Mějte víru Boží" (Marek 11,22): ,, ...Ne každýkdo mi říká‚Pane, Pane‘, vejde do nebeského království, ale ten, kdo koná vůli mého Otce v nebesích."
     Ten, kdo poprosil Ježíše podle jeho slova z Mk 11,22-24 a Jana 14,13-14 o Boží víru, a věří, že jí dostal, ten koná vůli Otce v nebesích, protože Boží víra věří ve vykonání Božího slova Božím slovem, to na místě, kde zrovna to Boží slovo přebývá:,, koná vůli mého Otce v nebesích."
   Kdo přebývá vírou ve svém srdci z Otcem v nebesích, kde se nepřetržitě děje Otcova vůle, ten nemá potřebu nic vykonávat svými skutky na zemi, protože je vírou přítomen Otcovy vůle, konající se Otcem v nebi.
   Takový člověk: ,,žije a věří ve mě, nezemře navěky. Věříš tomu?“ (Jan 11,26)
  ,,Žijete-li podle těla, zemřete..." (Římanům 8,13)
   To žití podle těla a následnou smrt popisuje Pavel v té 7 kapitole Římanům. Žít podle těla je:
,,Vždyť žijete-li podle své vůle, spějete k smrti" (Římanům 8,13 ekumenický), což je shodné s :
,,Objevuji tedy takový zákon: Když chci činit dobro, mám v dosahu jen zlo."(Římanům 7,21).
    Z těchto veršů vyplývá, že žít podle své vůle, to je podle těla, znamená chtít konat dobro podle písma, a to jediné způsobí zlo, protože:
,,Co na to řekneme? Že Zákon je hřích? V žádném případě! Avšak nebýt Zákona, nebyl bych hřích poznal. Například o dychtivosti bych nevěděl, kdyby Zákon neříkal: „Nedychti!“ Hřích se chopil příležitosti, kterou mu to přikázání skýtalo, a vzbudil ve mně všemožnou dychtivost. Bez Zákona je ovšem hřích mrtvý. Sám jsem kdysi žil bez Zákona, ale jakmile přišlo přikázání, hřích ožil a já jsem zemřel. Přikázání, které mělo být k životu, je mi tedy nakonec ke smrti. Hřích se totiž chopil příležitosti, kterou mu to přikázání skýtalo, oklamal mě a jeho pomocí mě zabil.Zákon je ovšem svatý, přikázání je svaté, spravedlivé a dobré. 
Přineslo mi tedy to dobré smrt? V žádném případě! Hřích se však projevil jako hřích: tím, co bylo dobré, mi způsobil smrt. Díky přikázání se tedy ukázalo, jak je hřích nevýslovně hrozný. " (Římanům 7,7-13).
   Pavel tvrdí, a málo kdo mu věří stejně jako Galatští, že zlo je možné konat pouze svým chtěním konat dobro popsané písmem.
  ,,Chtít dobro, to umím, ale konat je už ne." (Římanům 7,18)
,,Blázniví Galatští! Kdo vás tak obloudil? Vás, kterým byl přímo před očima vykreslen Ježíš Kristus ukřižovaný! Chtěl bych se od vás dozvědět jedno: Přijali jste Ducha díky skutkům Zákona, anebo díky víře v to, co jste slyšeli? Přišli jste o rozum? Začali jste Duchem, a teď končíte tělem? Tolik jste prožili – bylo to k ničemu, úplně k ničemu? Uděluje vám Bůh Ducha a působí mezi vámi zázraky díky skutkům Zákona, anebo díky víře v to, co jste slyšeli? " (Galatským 3,1-5)
  Ten, kdo slyší Boží slovo a nesnaží se ho vykonávat, protože věří Bohu, že ho již vykonal, ten žije na věky.
,,A každý, kdo žije a věří ve mě, nezemře navěky. Věříš tomu?“ (Jan 11,26)
,,Žijete-li podle těla, zemřete; umrtvujete-li skutky těla Duchem, budete žít." (Římanům 8,13)
  Jak je možné umrtvit skutky těla Duchem, když již víme, že skutky těla jsou z lidského chtění konat dobro?
 ,,Říkám však: Choďte Duchem a žádost těla nevykonáte." (Galatským 5,16 NBK)
  Jak můžeme chodit Duchem?
 ,,Chodíme totiž vírou, ne viděním." (2.Korintským 5,7)
 ,,žijeme přece z víry, ne z toho, co vidíme." (2.Korintským 5,7 ekumenický)
,,Chci říci: Žijte z moci Božího Ducha, a nepodlehnete tomu, k čemu vás táhne vaše přirozenost."(Galatským 5,16 ekumenický)
    Chodit Duchem znamená chodit vírou a to znamená žít z víry v moc Ducha, který je tím Božím slovem i jeho vykonáním. (Jan 6,63 a Jan 14,13-14), a to je umrtvení skutků těla mocí Ducha.
    ,,Žijete-li podle těla, zemřete; umrtvujete-li skutky těla Duchem, budete žít." (Římanům 8,13)
     Boží víra v Boží slovo vykonané Božím slovem v srdci člověka, je život věčný.
  ,,.Mužimilujte své ženy, " (Efeským 5,25 a Koloským 3,19) je špatný překlad, protože ani z nového Zákona nebude nikdo ospravedlněn. A každý muž, který se snaží milovat svou ženu, jí nemiluje, kdyby ano, tak se jí nebude snažit milovat, protože by jí již miloval. A každá snaha muže milovat svou ženu vyvrcholí v přesný opak, to díky zákonu výše popsanému, který stále platí. (Římanům 7,18-19)
  Proto je dnes na světě tolik rozvodů a rozchodů, a to i v církvi, protože právě církev působí tlak na své ovečky, aby konali své skutky podle písma.
   Pravda zní, že kdo věří v Ježíše a věří v moc Božího slova, které říká, že láska mužova k jeho ženě je součást vykonání Božího slova, ten miluje svou ženu, aniž o to jakýmkoliv způsobem usiluje, protože je mu to dáno jako Boží dar skrze víru Božího slova, které má ve svém srdci. ( Galatským 3,1-5)
  ,,„Já jsem vzkříšení i život,“ řekl jí Ježíš. „Kdo věří ve mě, i kdyby zemřel, bude žít. 26A každý, kdo žije a věří ve mě, nezemře navěky. Věříš tomu?“ (Jan 11,25-26)
  ,,Amen, amen, říkám vám: Kdokoli zachová mé slovo, navěky nespatří smrt. (Jan 8,51)
Zákon zachování
Ve fyzice se jako zákon zachování označuje tvrzení, že určitá měřitelná veličina fyzikálního systému se během vývoje tohoto systému nemění. Zachovávající se veličiny systému se mohou zachovávat lokálně nebo globálně.
Pokud se částice nesoucí určitou zachovávající se veličinu pohybuje, pak při změření hodnoty této veličiny v počátečním bodě a konečném bodě dostaneme stejné hodnoty (což vyplývá z toho, že jde o zachovávající se veličinu). Otázkou je, zda se tato veličina zachovávala po celou dobu i mezi jednotlivými měřeními.Pokud se hodnota veličiny nemění po celou dobu mezi měřeními, pak se hovoří o lokálním zachování. Jestliže však může po prvním měření zmizet a objevit se na jiném místě (se stejnou hodnotou, čímž je zajištěna platnost zákona zachování), pak se hovoří o globálním zachování.V případě lokálního zachování musí existovat určitý druh nosiče (částicepole), který zajišťuje přenos dané vlastnosti mezi různými body.
Podle Einsteina platí, že pokud se nějaká veličina zachovává, pak se zachovává lokálně. Toto tvrzení vyplynulo z teorie relativity. (Wikipedie)

  V duchovní oblasti je zachovávanou veličinou Boží slovo a částicí, která jí nese, je lidské srdce, jimž je lidská mysl, lidské city a lidská vůle dohromady, též nazývané osobnost.
   Protože Boží slovo je tou měřitelnou veličinou, něčím co má nějakou počáteční, průběžnou a konečnou hodnotu, tak touto veličinou nemůže být osobnost člověka, protože osobnost člověka je jenom nosičem této hodnoty, přičemž bez té hodnoty té veličiny osobnost člověka nemá vůbec žádnou hodnotu.
  Satanova lež se pokusila tuto pravdu o jediné hodnotě veličiny Božího slova zvrátit tím, že zpochybnila tu jedinečnost hodnoty Božího slova.
  ,,Hospodin Bůh člověku přikázal: „Z každého stromu v zahradě můžeš svobodně jíst, kromě stromu poznání dobra i zla. Z toho nejez, neboť v den, kdy bys z něj jedl, jistě zemřeš.“ (Genesis 2,16-17)
  ,,Na to had ženě řekl: „Určitě nezemřete! " (Genesis 3,4)
  Zvrátit jedinečnost jediné existující hodnoty Božího slova nejde, není to možné. Lží lze však časově oddálit to, kdo tuto jedinou hodnotu jediné veličiny ponese, kdo a kdy bude nosičem této veličiny. To je globální zachování této veličiny.
   Satanovi se to v současnosti daří celkem dobře oddalovat v místě zvaném svět, kde úspěšně funguje jeho lež, kde představitelé církve věřící v Ježíše učí své ovečky teorii o budování vlastních charakterů, což znamená, že se mají snažit podobat svým chováním Ježíši, to znamená, že se mají stát podobnými veličinami jako je Bůh a jeho slovo. To však nikdy nebylo možné a nikdy možné nebude, protože my nikdy nebudeme tou veličinou již je Boží slovo, to proto, že jsme tím slovem stvoření. Kdybychom byli od věků do věků jako Bůh a nebyli bychom stvořeni Božím slovem, pak by to možné bylo. A není to možné také proto, že my jsme živými částicemi stvořené Božím slovem, které mají tu hodnotu té veličiny Božího slova nést. A až neseme vírou Boží slovo, teprve tak se stáváme skutečnými osobnostmi. Existuje jedno tajemství, které již bylo odhaleno Pavlem, ale nejspíš tomu málokdo rozumí. Je to to tajemství ukryté po staletí, které bylo odhaleno Bohem skrze jeho apoštoly, je to Kristus v nás, ta naděje Boží slávy. (Koloským 1,27)
  Jestliže je Kristus v nás tajemství ukryté po staletí, tak v nás lidech byl ukrytý i když jsme v něho nevěřili, protože nám ho v nás zakrývala Satanova lež o evoluci. Proto každý, kdo je nějakou osobností, ale zatím nevěří, tak je tou osobností skrze skryté působení Božího slova před lidskou myslí. Mimo působení Božího slova totiž není nic, a už vůbec ne jakákoliv osobnost. Kdo toto ví a věří tomu, tak jeho mysl je spasená.
  Kdo ví a věří tomu, že je jeho srdce částicí, která nese jedinou hodnotu jediné veličiny která existuje, jíž je Boží slovo, ten nebude mít problém postavit se při vytržení před Syna člověka, a nic z tohoto světa ho nemůže na světě při tomto vytržení udržet. To je totiž člověk, který žije a věří v Ježíše, protože zachoval Ježíšovo slovo. Smrt je lež, která tvrdí, že se člověk může stát veličinou podobnou Bohu, to svým vykonáváním svých skutků podle Božího slova.
    Ve skutcích apoštolských ve druhé kapitole 38 verši Petr odpovídá lidem, kteří byli zasaženi v srdci Božím slovem, aby METANOEÓ, což přeloženo do češtiny je ve slovníku jako ZMĚŇTE SMÝŠLENÍ, neboOBRAŤTE SE.
   A změnit smýšlení znamená změnit ho ve smyslu pravdy, kterou zjevuje Duch Boží skrze Boží slovo, nebo se obrátit od lži k té pravdě, což dělá i skrze toto psaní, jak věřím.
  ,,Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do nebeského království, ale ten, kdo koná vůli mého Otce v nebesích." (Matouš 7,21)
     ,,KDO KONÁ VŮLI MÉHO OTCE V NEBESÍCH."
Ježíš tu neříká, že máme konat na zemi vůli Otce, který je v nebesích, ale říká, že máme konat Otcovu vůli v nebesích. Jak může být člověk v nebesích a konat tam Otcovu vůli, když se jí snaží konat zde na zemi jako Boží spolupracovník? To nejde, je to nemožné, a ti, kteří se o to pokoušejí, tak stále vyznávají své hříchy, což znamená, že mají stále pocit, že hřeší, mají stálé vědomí hříchu. Toto určitě není konání Boží vůle, protože ten, kdo koná Boží vůli, ten již nehřeší, protože je srdcem s Otcem v nebi, to vírou v konání Božího slova Božím slovem, které přebývá v jeho srdci. A to je pravda Ježíšova slova, která osvobozuje každého, kdo má v srdci Boží víru Božího slova, o kterou poprosil Ježíše v jeho jménu a uvěřil, že jí dostal.
   Hned dva následující verše po tom verši Matouš 7,21 potvrzují to, co jsem právě napsal.
  ,,Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, copak jsme ve tvém jménu neprorokovali? Nevymítali jsme ve tvém jménu démony? Nedělali jsme ve tvém jménu mnoho zázraků?‘ A tehdy jim jasně řeknu: ‚Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mě vy, kdo pácháte zlo!‘ (Matouš 7,22-23).
    A podle písma můžeme vykonávat zlo jediným způsobem:   ,,Vím totiž, že ve mně, to jest v mé lidské přirozenosti, nepřebývá dobro. Chtít dobro, to dokážu, ale vykonat už ne. Vždyť nečiním dobro, které chci, nýbrž zlo, které nechci." (Římanům 7,18-19)  Jediným možným způsobem může člověk konat Otcovu vůli v nebesích, to vírou Božího slova v Boží slovo, že Boží slovo vykoná Boží slovo tam, kde přebývá. Proto řekl Ježíš, že kdo zachová Jeho slovo,
                         NEZEMŘE NAVĚKY.

Vložil: Tomas v Středa, 15. květen 2019 @ 00:03:25 CEST (158 čtenářů)
Více... | 10 komentáře | Skóre: 0



Život víry: A co já? Já chci také život věčný.
Kázání

poslal Frantisek100

Chtěl bych se zamyslet nad známým příběhem z Bible. Hlavní postavou je Nikodém.  Kdo byl a jak žil? Vydejme se  po jeho stopách tak, jak nám je zaznamenalo Boží Slovo.   V evangeliu apoštola Jana:   


·  1Mezi farizeji byl člověk jménem Nikodém, člen židovské rady. · 
   2Ten přišel k Ježíšovi v noci a řekl mu: „Mistře, víme, že jsi učitel, který přišel od Boha. Neboť nikdo       nemůže činit ta znamení, která činíš ty, není-li Bůh s ním.“
Vložil: Tomas v Neděle, 12. květen 2019 @ 00:05:22 CEST (290 čtenářů)
Více... | 26770 bytů | 16 komentáře | Skóre: 0



Život víry: Kristus-KONEC ZÁKONA-KONEC LIDSKÝCH SKUTKŮ
Kázání

poslal vatatu

             Římanům 10,4

  ,,Vždyť Kristus je konec zákona, aby spravedlnosti došel každý, kdo věří."
         Galatským 3,12
  ,,Zákon však nevychází z víry, nýbrž praví: ‚Kdo bude tyto věci činit, získá tím život."
            Efeským 2,8-10
  ,,Touto milostí jste skrze víru spaseni. Není to z vás – je to Boží dar; není to ze skutků, aby se nikdo nechlubil.‘Jsme přece jeho dílo! Bůh nás v Kristu Ježíši stvořil k dobrým skutkům, které předem připravil, abychom se jim věnovali."
       Židům 4,1-3.10
  ,,Zaslíbení o vstupu do jeho odpočinku stále platí, a tak si dejme pozor, aby se neukázalo, že je někdo z vás minul. I nám přece byla zvěstována dobrá zpráva, stejně jako jim. Slyšené slovo jim ale nepomohlo, neboť se u posluchačů nesetkalo s vírou... Vždyť ten, kdo vstoupil do jeho odpočinku, odpočinul od svých skutků, tak jako Bůh odpočinul od svých."
        Kristus-KONEC ZÁKONA, ZNAMENÁ KONEC LIDSKÝCH SKUTKŮ.
     2.Korintským 13,5
  ,,Sami sebe prověřujte, přesvědčujte se, zda jste sami ve víře. Nepoznáváte sami na sobě, že je ve vás Ježíš Kristus? Pokud ne, pak jste ovšem selhali."
          Galatským 2,20
  ,,Jsem ukřižován s Kristem. Žiji ne už já – Kristus žije ve mně! Svůj život v tomto těle žiji ve víře v Božího Syna, který si mě zamiloval a vydal za mě sám sebe. Neodmítám tu Boží milost. Spočívá-li totiž spravedlnost v plnění Zákona,(Gal. 3,12) potom Kristus zemřel zbytečně."
            Spočívá-li spravedlnost v lidských skutcích, potom Kristus zemřel zbytečně.
                      Jan 14,12-14
 ,,Amen, amen, říkám vám: Kdo věří ve mne, bude dělat skutky, které dělám já. A bude dělat ještě větší skutky, neboť odcházím k Otci. O cokoli poprosíte v mém jménu, to udělám, aby byl Otec oslaven v Synu. Když mě budete o něco prosit v mém jménu, já to udělám.“
            Jan 5,29
  ,,Sám od sebe nemohu dělat nicJak slyším, tak soudím a můj soud je spravedlivý, protože nehledám svou vůli, ale vůli Toho, který mě poslal. "
                       Jan 14,9-10
  ,,„Filipe,“ odvětil Ježíš, „tak dlouho jsem s vámi a nepoznal jsi mě? Kdo viděl mě, viděl Otce. Jak můžeš říkat: ‚Ukaž nám Otce‘? Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec ve mně? Slova, která vám říkám, neříkám sám od sebe. To Otec, který ve mně přebývá, on působí ty skutky."
                          Jan 17,20-23
  ,,Neprosím ale jen za ně. Prosím i za ty, kteří ve mě uvěří skrze jejich slovo. Ať jsou všichni jedno, jako ty, Otče, ve mně a já v tobě; ať jsou i oni jedno v nás, aby svět věřil, že jsi mě poslal. Dal jsem jim slávu, kterou jsi dal mně, aby byli jedno, jako my jsme jedno. Já v nich a ty ve mně, aby byli dokonale jedno a aby svět poznal, že jsi mě poslal a že jsi je miloval, jako jsi miloval mě. "
         Ježíš nekonal skutky sám od sebe, ale Otec, který v něm přebýval, sám činil ty skutky. Stejné to je s námi, my nekonáme ty skutky, ale Ježíš v nás žijící.
      Je to otázka smýšlení, ničeho jiného.
  Náboženské slovo "POKÁNÍ" ve skutečnosti znamená "ZMĚŇTE SMÝŠLENÍ".
  Je to z řeckého slova "METANOJA"
 V řečtině je ještě jedno slovo pro "ZMĚŇTE SKUTKY", které se také překládá do češtiny jako slovo "POKÁNÍ".
  Lidé ve své neobnovené mysli Božím slovem pochopili ZMĚNU SKUTKŮ tak, že mají změnit své vlastní skutky, to ze zlých na dobré. Toto je však možné pouze skrze poznání dobrého a zlého, což je SMRT pro člověka, viz. Genesis 2,17 ,,...v den kdy bys z něho jedl, smrtí umřeš."
      To slovo "ZMĚŇTE SKUTKY" však platí také, a dokonce jde o změnu zlých skutků na dobré skutky. Jediný rozdíl v tom myšlení je v tom, že člověk nemění své zlé skutky na své dobré skutky, ale své všechny zlé skutky, na všechny dobré Boží skutky konané Bohem v člověku.(Efeským 2,10)
    A to je "METANOJA"- ZMĚNA MYŠLENÍ, a zároveň ZMĚNA SKUTKŮ.
  Vírou v Ježíše se člověk dostane na cestu, jíž je Ježíš-jeho slovo, která vede k této ZMĚNĚ MYŠLENÍ, a tím i ke ZMĚNĚ SKUTKŮ.
   Tu změnu ovšem neprovádí člověk, ale Boží slovo v něm, podle toho, jak ono samo chce, a kdy ono chce. Tímto procesem Božího slova v srdci člověka může ta ZMĚNA MYŠLENÍ trvat u každého jednotlivce různě dlouho, např. i několik desetiletí, ale pokud člověk nepřestane věřit v Ježíše, a nepřestane naslouchat jeho slovu, tak potom se výsledek stoprocentně dostaví, to je ZMĚNA MYŠLENÍ a ZMĚNA SKUTKŮ, v BOŽÍM ODPOČINUTÍ, bez úsilí člověka.
   Než tato změna nastane, tak člověk zůstává ve smrti tím, že se snaží změnit své zlé skutky na své dobré skutky, což působí v jeho životě hříchy, které stále dokola vyznává skrze staré myšlení, že takto činí Boží vůli. Nečiní, viz. Římanům 7,18-19
 ,,Vím totiž, že ve mně (to jest v mé tělesnosti) není nic dobrého. Chtít dobro, to umím, ale konat je už ne. Nekonám totiž dobro, které chci, ale zlo, které nechci. Jelikož tedy dělám to, co nechci, nedělám to už já, ale hřích, který je ve mně. 
Objevuji tedy zákon, že když chci konat dobro, je mi nablízku zlo."
    Ve smrti zůstává proto, že stále jí z toho stromu poznání dobrého a zlého, kdyby ne, tak by nemohl měnit své zlé skutky na své dobré skutky.
          Celé to je shrnuto v jednom verši:
                Římanům 5,21
  ,,Proto tak jako hřích vládl ve smrti, milost teď skrze spravedlnost vládne k věčnému životu skrze našeho Pána, Ježíše Krista."
    Když koná skutky člověk, tak je to smrt. Když však koná skutky Bůh, tak je to život. Když člověk touží konat své skutky pro Boha, tak je to stále pro člověka smrt. Když však člověk věří, že Bůh v něm žijící koná své skutky, tak to je pro člověka ŽIVOT VĚČNÝ.
     Římanům 10,5-9
 ,,O spravedlnosti ze Zákona píše Mojžíš takto: „Člověk, který ty věci plní, z nich bude žít.“ Spravedlnost z víry však mluví takto: „Neříkej si v srdci: Kdo vystoupí do nebe?“ (totiž přivést Krista dolů) ani: „Kdo sestoupí do propasti?“ (totiž vyvést Krista z mrtvých). Co tedy říká? „Slovo je ti velmi blízko; je ve tvých ústech a ve tvém srdci“ (totiž to slovo víry, které kážeme). 
Vyznáš-li svými ústy, že Ježíš je Pán, a uvěříš-li v srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen."
      Zjevení Janovo 20,12
  ,,Potom jsem spatřil mrtvé, malé i velké, jak stojí před trůnem, a byly otevřeny knihy. A byla otevřena ještě jiná kniha, totiž kniha života, a mrtví byli souzeni podle toho, co bylo zapsáno v těch knihách, totiž podle svých skutků. "
          Matouš 16,24-26
 ,,Potom Ježíš řekl svým učedníkům: „Chce-li někdo jít za mnou, ať se zřekne sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mě. Kdokoli by si chtěl zachránit život, ztratí jej, ale kdokoli by ztratil svůj život pro mě, ten jej nalezne. Co prospěje člověku, kdyby získal celý svět, ale sám sobě uškodil? Co dá člověk na oplátku za svůj život?"
     Zříci se sám sebe pro Ježíše znamená zříci se SVÝCH ROZHODNUTÍ KE SVÝM SKUTKŮM. Jsou v písmu popsáni dva lidé, jeden se chtěl zachránit pro své skutky, druhý se smířil z Bohem.
           Lukáš 23,38-43
 ,,Jeden ze zločinců, kteří tam viseli, se mu vysmíval: „Když jsi Mesiáš, zachraň sebe i nás!“ 
Ten druhý ho však okřikl: „To se ani Boha nebojíš? Máš stejný trest jako on, ale my dostáváme spravedlivou odplatu za své skutky, kdežto tenhle nic zlého neudělal!“ 

Potom řekl Ježíšovi: „Vzpomeň si na mě, až přijdeš do svého království.“ 
Ježíš mu odpověděl: „Amen, říkám ti, dnes budeš se mnou v ráji.“ 
   Nechtít konat své skutky, ani skutky podle písma, ale věřit v Ježíše a skutky Božího slova konané Božím slovem na místě, kde Boží slovo přebývá, znamená být s Ježíšem v ráji.
                       
Vložil: Tomas v Pátek, 10. květen 2019 @ 08:54:16 CEST (320 čtenářů)
Více... | 22 komentáře | Skóre: 0



Život víry: CHTĚNÍ
Kázání

poslal vatatu

         Genesis 1,26-27

 ,,Tehdy Bůh řekl: „Učiňme člověka k našemu obrazu, podle naší podoby! Ať panují nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nad dobytkem, nade vší zemí i nad veškerou havětí lezoucí po zemi.“ 
Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, 
k obrazu Božímu stvořil jej: 
jako muže a ženu stvořil je.

        Izaiáš 9-11
  Vzpomeňte na věci dávno minulé, 
vždyť já jsem Bůh a žádný jiný není, 
jsem Bůh a není žádný kromě mne. 
Já od počátku oznamuji konec 
a odedávna, co teprv nastane. 
Říkám: „Má vůle stane se, 
udělám vše, co se mi chce.“ 
Já zavolám od východu dravce, 
muže své vůle ze země daleké. 
Co jsem řekl, to učiním,
své rozhodnutí naplním. "
  Člověk byl učiněn Bohem ke svému obrazu.
 Ta skutečnost, že si člověk může dělat co chce, tak jako Bůh, znamená, že je stvořený k obrazu Božímu.
   Mezi to, co si člověk CHCE dělat, patří i to, že může někoho poslouchat, může CHTÍT poslouchat PŘÍKAZY a ZÁKAZY někoho jiného, ale nemusí, je to na jeho svobodném rozhodnutí.
   Protože však Bůh nikoho neposlouchá, on si totiž dělá sám od sebe co chce, potom člověk nemůže být jeho obrazem, pokud chce někoho poslouchat ve smyslu plnit něčí příkazy a zákazy.
  Pokud se k tomu člověk rozhodl svým svobodným rozhodnutím, tak není ÚPLNÝM obrazem Božím. Je sice částečně obrazem Božím tím, že se může svobodně rozhodnout jako Bůh k čemukoliv, ale rozhodne-li se plnit něčí příkazy, potom není ÚPLNÝM obrazem Božím, protože Bůh nikoho neposlouchá, on si dělá co chce, co jemu se líbí.
  A tu nastává ten problém, který Bůh chtěl vyřešit, a PODAŘILO se mu to.
 Ten problém spočívá v tom, že člověk si dělá co chce, k tomu byl stvořen Bohem, Bůh si dělá co chce, a tyto dvě chtění jsou v rozporu.
  První rozpor mezi Božím chtěním a chtěním člověka je zaznamenán v Genesis 2,16-17 a Genesis 3,6
  ,,Hospodin Bůh člověku přikázal: „Z každého stromu v zahradě můžeš svobodně jíst, kromě stromu poznání dobra i zla. Z toho nejez, neboť v den, kdy bys z něj jedl, jistě zemřeš.“
,,Když tedy žena viděla, že onen strom je dobrý k jídlu a lákavý na pohled, strom slibující porozumění, vzala z jeho ovoce a jedla. Dala i svému muži, který byl s ní, a také on jedl."
   Tady se stalo to, co později ap. Pavel popsal ve svém listu Římanům 11,32:
  ,,Bůh zahrnul všechny lidi pod neposlušnost, aby se nade všemi smiloval." 
 Tím, že Bůh dovolil člověku, aby si člověk dělal co chce, což byla podmínka toho, aby byl člověk k obrazu Božímu, tím ho uzavřel pod stav, kdy si člověk mohl udělat něco jiného, než to, co chtěl Bůh, aby člověk vykonal. Z přirozeného pohledu je toto bezvýchodná situace. Bůh nás lidi stvořil ke svému obrazu, což znamená, že si můžeme dělat co chceme, přičemž rozhodnout se někoho poslouchat není obrazem Božím, protože Bůh nikoho neposlouchá, to znamená, že nedělá to, co chce někdo jiný, a zároveň to přineslo člověku oddělení od Boha tím, že chce dělat něco jiného, než to, co chce dělat Bůh.
  Jak tuto prekérní situaci Bůh vyřešil?
                  JEŽÍŠ
   Když chce člověk dělat něco jiného, než to, co chce dělat Bůh, a dělá to, tak to Bůh nazval hříchem. Člověk, který chce mít vztah z Bohem, chce být blízko něho, přitom chce dělat něco jiného, než to, co chce Bůh, tak tím jiným konáním ve vztahu k Bohu hřeší. Kdyby však chtěl člověk Boha poslechnout, a činit to, co chce Bůh, tak by nebyl k obrazu Božímu, protože by tak MUSEL poslouchat něco, co sám ani moc dělat nechce.
  První takový hřích je popsán v Genesis 4,1-8
  ,,Adam se miloval se svou ženou Evou a ta počala a porodila Kaina. Tehdy řekla: „Získala jsem od Hospodina muže!“ Porodila také Ábela, jeho bratra. Ábel se pak stal pastýřem ovcí, ale Kain obdělával půdu. 
Po nějaké době se stalo, že Kain přinesl Hospodinu oběť z plodů země, zatímco Ábel ji přinesl z prvorozených ovcí svého stáda a z jejich tuku. Hospodin našel zalíbení v Ábelovi a v jeho oběti, ale v Kainovi a jeho oběti zalíbení nenašel. Kaina to rozlítilo, až se mu zkřivila tvář. 
Hospodin tedy Kainovi řekl: „Proč se zlobíš? Proč máš zkřivenou tvář? Copak tě nepřijmu, když budeš jednat dobře? Když ale nebudeš jednat dobře, pak ve dveřích číhá hřích a dychtí po tobě. A ty  nad ním budeš panovat.“ 
Kain svému bratru řekl: „Pojďme na pole!“ A když byli na poli, Kain se na svého bratra Ábela vrhl a zabil ho. "
Bůh chtěl, aby Kain svého bratra Abela miloval. Kain chtěl, aby ho Bůh pochválil za jeho skutky. A to byl ten první zjevený rozpor mezi tím, co chtěl Bůh, a co chtěl člověk Kain, což přineslo do do srdce člověka Kaina hřích, místo toho, aby se Kain Boha zeptal, čím by mu udělal radost, tak se naštval na to, že Bůh nepřijal jeho dar podle jeho rozhodnutí. Tím, že si Kain udělal co on chtěl, tak tím potvrdil, že je stvořený k obrazu Božímu, protože Bůh si dělá také co chce, a nikoho neposlouchá, ale zároveň udělal tím svým rozhodnutím hřích, to je něco, co Bůh nechtěl, aby udělal.
     Prekérní situace.
 Situace, kdy se již lidé ptali na to, co mají dělat, aby tak činili skutky Boží, se stala o několik tisíc let později.
          Janovo evangelium 6,28-29
 ,,Co máme dělat, abychom konali Boží skutky?“ zeptali se ho. 
Ježíš jim odpověděl: „Toto je ten Boží skutek – abyste věřili v toho, kterého on poslal.“ 
  Proč jim Ježíš neřekl, že mají dodržovat Boží zákon? Protože věděl, za prvé, že by takto nebyli k obrazu Božímu, a za druhé by to stejně nesplnili, protože o to se pokoušeli několik generací, a nedařilo se jim to.
  Jak je tedy možné být OBRAZEM BOŽÍM?
   Je to možné pouze jediným možným způsobem, to VÍROU V JEŽÍŠE.
 Když totiž člověk věří v Ježíše, tak se stává PLNÝM OBRAZEM BOŽÍM.
   Každý člověk, který věří v Ježíše, si totiž může svobodně dělat co chce, přičemž Bůh způsobí u tohoto člověka Boží zázrak, nazývaný též BOŽÍ MILOST, který způsobí, že člověk věřící v Ježíše, dělající si co sám chce, dělá ÚPLNĚ TO SAMÉ, CO CHCE BŮH, aniž o to musí jakýmkoliv způsobem usilovat, nebo aniž musí kohokoliv poslouchat.
   A toto je nazváno ŽIVOTEM VĚČNÝM.
       Takováto víra je pro člověka, který byl zvyklý na to, že musí poslouchat Boha, aby tou poslušností získal život věčný, jako skok z letadla bez padáku.
    Proto málo lidí má tuto víru, protože mají strach, že kdyby takto skočili, tak se zabijí. Tím strachem NEVĚŘÍ BOHU, ŽE VÍROU V JEŽÍŠE JE JIŽ ZACHRÁNIL K DOBRÝM SKUTKŮM.
    List Efeským 2,8-10
 ,,Touto milostí jste skrze víru spaseni. Není to z vás – je to Boží dar; není to z vašich skutků, aby se nikdo nechlubil. Jsme přece jeho dílo! Bůh nás v Kristu Ježíši stvořil k dobrým skutkům, které předem připravil, abychom v nich žili."
   Člověk, který chce poslouchat Boha, přičemž musí zapírat sám sebe, nikdy Boha poslouchat nebude, protože Bůh chce, aby si člověk mohl dělat co sám chce, to z plnosti svého srdce, a aby to bylo ve shodě s jeho vůlí. To je možné jenom tím skokem z letadla bez padáku, to je vírou v Ježíše, že i když si bude člověk dělat co chce, tak Bůh způsobí tou vírou člověka v Ježíše, že to bude shodné s Boží vůlí.
 Ti, kteří se snažili zapírat a takto poslouchat vnějšně Boha tím, že se pokoušeli plnit jeho přikázání, ti dopadli tak, jak to popisuje ap. Pavel v listu Římanům 7,14-25
  ,,Víme, že Zákon je duchovní, ale já jsem tělesný, zaprodaný hříchu. Sám nerozumím tomu, co dělám; vždyť nedělám to, co chci, ale to, co nenávidím. Jelikož dělám to, co nechci, souhlasím s tím, že Zákon je dobrý. Nedělám to tedy už já, ale spíše hřích, který je ve mně. Vím totiž, že ve mně (to jest v mé tělesnosti) není nic dobrého. Chtít dobro, to umím, ale konat je už ne. Nekonám totiž dobro, které chci, ale zlo, které nechci. Jelikož tedy dělám to, co nechci, nedělám to už já, ale hřích, který je ve mně. 
Objevuji tedy zákon, že když chci konat dobro, je mi nablízku zlo. Ve svém nitru radostně souhlasím s Božím Zákonem, ale ve svých údech vidím jiný zákon, který bojuje proti zákonu mé mysli a činí mě zajatcem zákona hříchu, který je v mých údech. Jak ubohý jsem člověk! Kdo mě vysvobodí z tohoto smrtelného těla? Díky Bohu – on to udělá skrze Ježíše Krista, našeho Pána! 
Sám o sobě tedy svou myslí sloužím Zákonu Božímu, ale tělem zákonu hříchu."
  CHTÍT KONAT DOBRO POPSANÉ BOŽÍM ZÁKONEM JE PRO ČLOVĚKA SMRTÍ, PROTOŽE KDYŽ TOTO CHCE KONAT, TAK KONÁ PŘESNÝ OPAK.
  Když však člověk VĚŘÍ V JEŽÍŠE, a věří JEŽÍŠI, tomu co ježíš řekl, tak věří tomu, že chce i činí z celého srdce to samé, co chce Bůh. Člověk věřící v Ježíše nemusí pátrat po tom, co chce Bůh, ale skrze tu víru to ví.
  ČLOVĚK VĚŘÍCÍ V JEŽÍŠE TOTIŽ VÍ, CO BŮH CHCE, TOTIŽ TO, ABY ČLOVĚK VĚŘIL V JEŽÍŠE. A protože již v Ježíše věří, tak ví, že splnil na sto procent Boží vůli, a tak věří, že již nemůže nic pokazit, ani vylepšit, žádným svým skutkem, protože ví, že věřit v Ježíše je Boží skutek v NĚM.
  A také věří, že všechno, co od této chvíle udělá, je ve shodě s Boží vůlí, o což se stará Bůh v něm, skrze Ježíše žijícím
      2.Korintským 13,5
 ,,Sami sebe prověřujte, přesvědčujte se, zda jste sami ve víře. Nepoznáváte sami na sobě, že je ve vás Ježíš Kristus? Pokud ne, pak jste ovšem selhali. "
   Ten člověk, který se snaží plnit Boží vůli svojí poslušností Bohu skrze své skutky podle vnějších nařízení, ten Boží vůli neplní, protože takto není obrazem Božím, protože si nedělá co chce, tak jako Bůh, ale dělá to, co musí, což Bůh nedělá, nikdy nedělal, a nikdy dělat nebude.
                  
Vložil: Tomas v Pondělí, 06. květen 2019 @ 15:11:14 CEST (3347 čtenářů)
Více... | 384 komentáře | Skóre: 0



Život víry: Proč zemřeli? Vysvětlete nám to?
Kázání

poslal Frantisek100

Je tu velká otázka. Proč? Lidé, pokud vědí, že jste věřící, vás zastavují a ptají se.  Proč? Proč zahynuli lidé v tom letadle, na té dálnici, na tuhle nemoc atd.? Umíte mi to vysvětlit? Proč to Bůh dopustil? A máme uspokojivou odpověď na takovou otázku  pro takové tázající. ??   Vraťme se dva tisíce roků napřed. Jsme v Jeruzalémě, kde se něco stane.   Učedníci a židé v době Pána Ježíše to nemají lehké. Izrael je okupován Římany  a ti někdy se velice a tvrdě chovají vůči židům.  A právě tady se  stane toto:   Písmo to takto popisuje. Cituji: ·


  1Právě tehdy k němu přišli někteří se zprávou o Galilejcích, jejichž krev smísil Pilát s krví jejich obětí.   
 Co se stalo?   
Vložil: Tomas v Neděle, 05. květen 2019 @ 08:44:13 CEST (475 čtenářů)
Více... | 20044 bytů | 42 komentáře | Skóre: 0



Život víry: Jediný strom uprostřed zahrady
Zamyšlení

poslal Nepřihlášený

Boží zahrada je Boží srdce, jeho myšlenky, jeho city, jeho rozhodování, a z toho plynoucí Boží mocné skutky. Na počátku v Edenu byly dva stromy, Bůh a člověk. Bůh byl oblečený svým myšlením, svými rozhodnutími, svým slovem, což se projevilo v Božích skutcích-STVOŘENÍ. První člověk Adam byl NAHÝ. Měl na výběr, mohl se nechat obléci Bohem skrze Boží skutky vírou Božímu slovu, nebo se mohl obléci sám, skrze své rozhodnutí poznat dobré i zlé, a tak být jako Bůh, což také udělal, a Bůh to potvrdil, viz. Genesis 3,22. Většina lidí dneska funguje v tomto "režimu poznání dobrého a zlého", včetně lidí církve. Jak jinak by mohl člověk konat dobro, kdyby nepoznal, co je dobré? A jak by mohl vědět, co je dobré konat, kdyby nevěděl, co znamená konat zlé? Pokud je konání dobra na každém jednotlivci a dokonce to je jeho zodpovědností, potom to je možné pouze po poznání dobrého a zlého, což je pro každého člověka SMRT. 1M 2:17 Ale z stromu vědění dobrého a zlého nikoli nejez; nebo v který bys koli den z něho jedl, smrtí umřeš. Jan 15,1-8 „Já jsem ušlechtilá réva a můj Otec je vinař. Každou ratolest, která ve mně nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla více ovoce. Vy jste již čistí díky slovu, které jsem k vám mluvil. Zůstaňte ve mně a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, pokud nezůstane ve kmeni, tak ani vy, pokud nezůstanete ve mně. Já jsem vinná réva a vy ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce; beze mě nedokážete nic. Jestliže někdo nezůstane ve mně, bude odhozen pryč jako ratolest a uschne. Pak budou posbírány, hozeny na oheň a shoří. Jestliže zůstanete ve mně a má slova zůstanou ve vás, proste, o cokoli chcete, a stane se vám to. Když ponesete hojné ovoce, bude tím oslaven můj Otec a budete moji učedníci." Jan 14,13-14 "O cokoli poprosíte v mém jménu, to udělám, aby byl Otec oslaven v Synu. Když mě budete o něco prosit v mém jménu, já to udělám.“ Věřit Ježíši, že on vykoná všechno dobro požadované Božím zákonem (Římanům 7,12), znamená být touto vírou v Ježíšovy skutky, bez lidské zodpovědnosti za lidské skutky, naroubován jako ratolest na JEDINÝ STROM UPROSTŘED BOŽÍHO SRDCE. Jan 17,20-23 "Neprosím ale jen za ně. Prosím i za ty, kteří ve mě uvěří skrze jejich slovo. Ať jsou všichni jedno, jako ty, Otče, ve mně a já v tobě; ať jsou i oni jedno v nás, aby svět věřil, že jsi mě poslal. Dal jsem jim slávu, kterou jsi dal mně, aby byli jedno, jako my jsme jedno. Já v nich a ty ve mně, aby byli dokonale jedno a aby svět poznal, že jsi mě poslal a že jsi je miloval, jako jsi miloval mě. " Jan 14,9-10 „Filipe,“ odvětil Ježíš, „tak dlouho jsem s vámi a nepoznal jsi mě? Kdo viděl mě, viděl Otce. Jak můžeš říkat: ‚Ukaž nám Otce‘? Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec ve mně? Slova, která vám říkám, neříkám sám od sebe. To Otec, který ve mně přebývá, on působí ty skutky." JEDINÝ STROM-BŮH OTEC A ČLOVĚK SKRZE VÍRU V MOCNÉ BOŽÍ SLOVO NAROUBOVÁN V NĚM. To naroubování znamená, VĚŘIT BOŽÍMU SLOVU, ŽE SE SAMO VYKONÁ TAM, KDE PŘEBÝVÁ. A ta VÍRA je ŽIVOT VĚČNÝ pro člověka, který takto věří. Bůh nedaroval svoji moc člověku, aby člověk skrze ní konal dobré skutky podle svých rozhodnutí. To je dnes učení mnohých a je to stále smrtí pro každého člověka. Dravá šelma vystupující z moře má totiž své jméno, to jméno je: "ZODPOVĚDNOST" Největší problém dnešních učitelů církve je to, že dali Boží slova, to jsou slova Ježíše, na roveň se slovem lidským, to jsou slova apoštolů. PŘÍKLAD: 2.Petr 2,20-22 "Když lidé skrze poznání našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista uniknou špíně světa, ale potom se do ní znovu zapletou a podlehnou jí, budou na tom nakonec hůře než na začátku. Bylo by pro ně lepší nepoznat cestu spravedlnosti, než se po jejím poznání odvrátit od svatého přikázání, které dostali. Stalo se jim, co se říká v tom pravdivém přísloví: „Pes se vrátil ke svým zvratkům“ a „Umytá svině se znovu válí v bahně.“ Jan 8,31-37 "Židům, kteří mu uvěřili, Ježíš řekl: „Když zůstanete v mém slově, budete opravdu mými učedníky. Poznáte pravdu a pravda vás vysvobodí.“ 33„Jsme Abrahamovo símě!“ ohradili se. „Nikdy jsme nikomu neotročili. Jak můžeš říkat: ‚Budete svobodní‘?“ Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, říkám vám, že každý, kdo hřeší, je otrokem hříchu. A otrok nezůstává v domě navždy, navždy zůstává syn. Když vás Syn vysvobodí, budete opravdu svobodní." Já, Jiří Vašut, zůstávám ve slovu Ježíše Nazaretského, a to slovo mně vysvobodilo z moci hříchu, a denně mně drží v úctyhodné vzdálenosti od mých hříchů, to proto, že věřím, že Ježíš všechny Otcovy požadavky koná ve mně skrze to své slovo. Kdybych byl ještě ve své zodpovědnosti za své skutky, potom bych na tom byl stejně tak, jak to popisuje Pavel v listu Římanům 7,18-21. Nechci proto konat dobro popsané Božím zákonem, ani žádné jiné slovo napsané v Bibli, ale VĚŘÍM, ŽE TO SLOVO MÁ MOC VYKONAT SAMO SEBE TAM, KDE PŘEBÝVÁ. Proto denně ZŮSTÁVÁM V JEŽÍŠOVĚ SLOVU, protože Jeho slova jsou Duch a jsou život, a tak MÁM ŽIVOT, TO ŽIVOT VĚČNÝ. Matoš 12,31-34 "Proto vám říkám: Každý hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu jim odpuštěno nebude. Kdokoli by řekl slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale kdokoli by mluvil proti Duchu svatému, tomu nebude odpuštěno ani v tomto věku, ani v budoucím. Šlechtěte strom, a jeho ovoce bude dobré. Nechte strom zplanět, a jeho ovoce bude zlé. Strom se přece pozná po ovoci. Plemeno zmijí! Jak byste mohli mluvit dobré věci, když jste zlí? Co na srdci, to na jazyku!" Toto platí o každém, kdo není naroubován na ten JEDINÝ STROM UPROSTŘED ZAHRADY, JÍMŽ JE JEŽÍŠ. AMEN! AMEN!

Vložil: Tomas v Sobota, 04. květen 2019 @ 08:33:10 CEST (898 čtenářů)
Více... | 90 komentáře | Skóre: 0



Život víry: Pán Ježíš cituje proroka Izaiáše
Zamyšlení

poslal Nepřihlášený

    Chtěl bych zapřemýšlet nad příběhem z evangelia. Děj se odehrává v městečku, kde Pán Ježíš prožil své dětství a mládí, kde ho všichni znali jako syna tesaře Josefa a matky Marie. Vrátili se sem asi po třech letech emigrace z Egypta. Vychovávali společně další děti  z prvního Josefova manželství. Ježíš jistě si hrával i o ostatními dětmi, vzdělával se v místní židovské škole, kter bývaly součástí synagog. Jako mladý muž pomáhal určitě otci v řemeslu. Byl to hezký muž a zcela určitě se musel líbit i mnohým dívkám.  Je zde až do 30. roku svého věku, než se setká s Janem Křtitelem a nechá se pokřtít.  O jeho živote nevíme vůbec nic a můžeme se jen domnívat. Pak ale začíná působit jako muž, který má nadpřirozené vlastnosti. A není sám. Má kolem se 12 přátel, učedníků  a mnoho dalších. Nikdy se nepochybuje sám, ale se svými přáteli.  Brzy o něm v celé zemi kolují zvěsti jako záhadném muži, který umí uzdravovat, koná zázraky a asi je to prorok. A on se rozhodne, že se podívá čili navštíví město svého mládí, své domovské místo. A jako host je v synagoze, kam v sobotu zasel, vyzván, aby přečetl to, co mu předloží kněz. Tak to vždy bývalo, že kněz někomu podal svitek  ze svatých Písem a ten jej přečetl a pak se o textu diskutovalo. Pán Ježíš dostal zrovna svitek , kde je proroctví Izaiáše.  

Vložil: Tomas v Úterý, 30. duben 2019 @ 01:06:39 CEST (2469 čtenářů)
Více... | 15078 bytů | 337 komentáře | Skóre: 0



Život víry: Jan Heller – Význam smlouvy ve Starém zákoně
Studijní materiály

poslal karels

Hebrejsky smlouva je berít. O etmylogii a původním významu tohoto výrazu vedou odborníci už řadu let rozhovory. Zdá se, že nejpravděpodobnější je výklad, který slůvko berít odvozuje od akkadského birítu = pouto.
Vložil: Tomas v Středa, 10. duben 2019 @ 02:18:44 CEST (233 čtenářů)
Více... | 19655 bytů | 1 komentář | Skóre: 0



Život víry: Bázeň
Zamyšlení

poslal andulka

Jistě jste někteří z vás četli kapitolu z 2.Mojžíšovy, kdy lidé opouští Egypt. Mojžíš jednoho dne s Bohem rozmlouvá na hoře. Krátce se s vámi chci podělit s 19. a 20. kapitolou, kdy jednou ten odstavec v Písmu úplně přede mnou ožil a šla z toho bázeň- jak se lidé tam tehdy třásli.

Vložil: Tomas v Sobota, 23. březen 2019 @ 08:46:35 CET (2264 čtenářů)
Více... | 3636 bytů | 209 komentáře | Skóre: 0



Život víry: Žádného člověka bez hříchu jsem nepoznal, ale jen bojovníky.
Zamyšlení

poslal Nepřihlášený

 Jak už jsem psal.Jan je starý člověk se všemi zdravotními problémy stáří, které působí  psychicky na starého člověka.Svým způsobem  je až nešťastný. Vidí, co se stalo  a děje se sbory, a Pán Ježíš stále nepřichází. Vidí, jak se páchá zlo kolem. Dá se to zlo v lidech nějak zastavit?  On ví, co to vyjádřil již Pavel. Chci činit dobro  a nejde to. Prostě hřích je ta síla a pnutí, které nás ve volbě nutí se nějak rozhodnout a  vede vždy k tomu zlému. To je problém hříchu, to je to otroctví a okovy. Nějak jsme svázáni s tím konat to, co je špatné. A Pavel byl tak z toho nešťastný a tak volá po pomoci. Kdo mi pomůže dostat se z otroctví hříchu?  A našel to, co pomáhá, co rozbije okovy. Objevil, že upřímná víra v Ježíše jako Syna Božího mu dá sílu z toho otroctví se vyvléci. Jan to také tak vnímá. Pokud ti lidé neuvěří v moc Pána Ježíše, těžko se nějak změní. My dnes prožíváme jinou dobu. Dobu, kdy moc Ježíše je zaměněna  s jinou silou, která nepochází od Boha, ale od nepřítele Boha. Boj s hříchem je boj každý den a každý den v něm můžeme vítězit a někdy zklameme. Proto ani ti věřící nejsou svatí a stále bez hříchu. Je to běh na dlouhé trati a tak to viděl i Pavel. Odměna a vavřín je až na úplném konci. Dobojoval jsem. Proto, když někdo hlásá, že je bez hříchu, klame i sám sebe. Žádného člověka bez hříchu jsem nepoznal, ale jen bojovníky.
 

Vložil: Tomas v Čtvrtek, 21. březen 2019 @ 08:42:19 CET (496 čtenářů)
Více... | 16 komentáře | Skóre: 0



Život víry: Úvaha o vině a trestu
Zamyšlení

poslal leonet

Bůh je světlo, kdo s ním má obecenství, nemůže být ve tmě. Kde se musel Adam odvrátit, aby nebyl ve světle? Kde se kolem sebe podíval, tam byl Bůh, světlo a žádná tma.

Vložil: Tomas v Pátek, 15. březen 2019 @ 07:29:01 CET (424 čtenářů)
Více... | 7801 bytů | 16 komentáře | Skóre: 0



Život víry: Svoboda začíná a působí v nás
Žhavá témata

poslal Frantisek100

  • 10A řekl mi: „Nezapečeťuj knihu se slovy tohoto proroctví: čas je blízko.
  • 11Kdo křivdí, ať křivdí dál, kdo je pošpiněn, ať zůstane ve špíně – kdo je spravedlivý, ať zůstane spravedlivý, kdo je svatý, ať setrvá ve svatosti.
  • 12Hle, přijdu brzo, a má odplata se mnou; odplatím každému podle toho, jak jednal.


  •  Toto píše Pavel až v poslední kapitole Zjevení. On už spatřil. co všechno potká lidstvo v daleké budoucnosti. Neustálý boj mezi dobrem a zlem. A on sám  už byl  svědkem části tohoto zla. Je mu asi přes devadesát let a ví, co všechno vytrpěli jeho bratři . Všichni zemřeli mučednickou smrtí. Také ví, že ani křesťanské sbory nejsou dokonalí ve víře. A jako bývalého farizeje ho musí trápit i to, co se stalo s Jeruzalémem. Proto vidí ve svých viděních nový Jeruzalém. Svět se do doby, než se vrátí Kristus, nezmění. Budou lidé, kteří budou zlí , protože  chtějí být takoví. A budou lidé i zcela opační. Prostě máme svobodu v sobě, jak se chovat. Kdo chce křivdit a být pošpiněn, jeho rozhodnutí. Pán mu toto odplatí. Jinými slovy, každý se ponese důsledek svého jednání. Svoboda začíná v nás.
  • Vložil: Tomas v Pátek, 15. březen 2019 @ 07:27:40 CET (4539 čtenářů)
    Více... | 1571 bytů | 510 komentáře | Skóre: 0



    Život víry: Ospravedlnění hříšníci
    Zamyšlení

    poslal rosmano



    Rád bych přátelé se společně s vámi zamýšlel nad pojmem "ospravedlnění hříšníci" nebo "ospravedlněný hříšník".  

    Je pravdou, že všichni zhřešili a nedostává se jim Boží slávy. A ti, kteří uvěří v Ježíše a přijmou Ho za svého Pána, jsou ospravedlnění zadarmo Boží milosti skrze vykoupení, které je v Kristu Ježíši.

    Křesťané jsou tedy ospravedlnění hříšníci.

    Zajímal by mě v této souvislosti váš pohled na to, zda ospravedlněný hříšník znamená

    1) že člověk před poznáním a přijetím Ježíše byl hříšníkem, a po přijetí Pána zůstává nadále hříšníkem, avšak ospravedlněným. 
    A tudíž pojem hříšník a ospravedlněný hříšník vystihuje současný stav (trvající až do smrti).

    2) anebo že člověk před poznáním a přijetím Pána Ježíše byl hříšníkem, byl ospravedlněn, obmytý v Ježíšově krvi, má nový život a už hříšníkem není. Jeho stav by se dal vyjádřit třeba pojmy "povolaný svatý" nebo "posvěcený v Kristu Ježíši" nebo "Boží vyvolený" apod. 
    A tudíž pojem hříšník vystihuje a popisuje stav minulý a ospravedlněný hříšník odkazuje na to, čím člověk v minulosti byl. Ale teď je všechno nové.
    Vložil: Tomas v Pátek, 15. březen 2019 @ 07:27:10 CET (1238 čtenářů)
    Více... | 2101 bytů | 178 komentáře | Skóre: 0



    Život víry: Bezbřehý liberalismus
    ULTRAS

    poslal myslivec

    Žádám diskutujícího Cizince aby podal vysvětlení k těmto svým kontroverzním křesťansko liberálním postojům.

    Vložil: Tomas v Pátek, 08. březen 2019 @ 23:43:30 CET (2342 čtenářů)
    Více... | 3618 bytů | 264 komentáře | Skóre: 0



    Život víry: Půst a jaký je vlastně jeho smysl.
    Modlitební život

    poslal oko

    (Našel jsem na "netu" pár myšlenek na toto téma a prožíváme zrovna postní dobu.)



    Půst a jiné druhy odříkání spojujeme mj. s kajícností. Kajícnost souvisí s obrácením, se zřeknutím se hříchu, s napravováním jeho následků. Tím se dostáváme k prvním dvěma bodům.
    Vložil: Tomas v Pátek, 08. březen 2019 @ 23:42:12 CET (540 čtenářů)
    Více... | 4846 bytů | 40 komentáře | Skóre: 0




    Stránka vygenerována za: 1.32 sekundy