Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Oto.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16654, komentáře < 7 dní: 190, komentářů celkem: 429731, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 555 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:

rosmano
oko

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116624171
přístupů od 17. 10. 2001

Duchovní poradna: Je sobota dávno překonaná?
Vloženo Pátek, 09. leden 2009 @ 12:14:54 CET Vložil: gojim

Ekumenismus poslal Nemesis

Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý.
Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci.
Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách.
V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý.


Jestli jsem správně pochopil diskusi ohledně soboty, tak se celý problém točí okolo otázky, zda sobota patří mezi Boží požadavky i pro dnešní dobu či nikoli. 
Skutečnost dle mne je, že starý zákon připravoval Boží děti ke Kristu a vychovával je k principům, které se uplatňují jak v zákoně starém tak v zákoně novém. S tím rozdílem, že motivace pro jednotlivá konání se změnila s příchodem Ježíše. Dříve Izrael vykonával veškerou Boží vůli spíše ze strachu z Božího trestu za přestupek, ze zachovávání tradice otců, nebo ze strachu ze smrti a ztráty věčného života, než - li z lásky k Pánu, ikdyž i takoví se našli. "Proto Kristus říká, když přichází na svět: `Oběti ani dary jsi nechtěl, ale dal jsi mi tělo.." žid. 10:5 Cíl byl správný prostředek špatný a nedokonalý. Tím se ovšem ruší předchozí příkaz jako neúčinný a neužitečný - zákon totiž nic nepřivedl k dokonalosti - avšak na jeho místo přichází lepší naděje, jejíž mocí přistupujeme až k Bohu. Proto se píše: A toto je smlouva, kterou uzavřu s domem izraelským po oněch dnech, praví Hospodin: Dám své zákony do jejich mysli a napíšu jim je na srdce. Budu jim Bohem a oni budou mým lidem. Židům 8:10 To jsou právě ta slova, která pronesl Ježíš, když řekl: Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem zrušit, nýbrž naplnit. Matouš 5:17 Jinými slovy přišel naplnit principy zákonů a zrušit, nebo změnit jejich podobu. Proto dnes již neobětujeme, ale k pokání nás vede láska ke Kristu.Je zřejmé, že i když princip zůstává, jeho podoba se mění. Mění se podle možností, úrovně a chápání lidí v danném období nebo místě. Např. Hospodin přikázal, aby když Izraelec chtěl vykonat potřebu, šel za tábor a tam vše zahrabal do písku, který si před tím měl vyhrabat. Princip je zde jasný - dbát na osobní hygienu. Nepředpokládám, že dnes by měli křesťané chodit za města a tam tyto věci dělat. Ale daný princip máme povinost zachovávat i nadále. Proto máme kanalizaci ap. 
Musíme si tedy klást otázku jaký princip stojí za každým Božím příkazem. Dále se musíme ptát jestli účel tohoto příkazu platí i dodnes a pro nás, nebo byl jen na určitou dobu a místo. A v poslední řadě: Jakou má tento princip dnešní podobu.Vracím se zpět k sobotě. Jaký princip se ukrývá za sobotou? Zcela jistě byla dána, aby symbolicky poukázala na "pravý sobotní odpočinek, který máme ještě před sebou" Jak bylo již připomenuto. Jelikož na nové zemi ještě nejsme tento princip platí i dnes. A stejně si jej připomínáme jako Izraelci. Oni tohoto odpočinku nedosáhli a my taktéž ještě ne. Ovšem je to jediný princip, nebo důvod soboty? Mám zato, že nikoli. Vnímám další účel soboty jako vymezený čas pro odpočinek (den odpočinutí), setkání s naším Otcem (dbej na to, aby ti byl svatý) , a taktéž připomenutí stvoření této planety - sváteční den dokonání.To vše dohromady tvoří sobota. Platí dnes, že je Boží vůlí, abychom jeden den v týdnu odpočívali od práce? Domnívám se, že ano. Myslím, že jsme s tímto vnitřním cyklem byli stvořeni. Je Boží vůlí, abychom měli jeden vyjímečný den pro setkání s ním, i když s ním žijeme přes týden? Mám za to, že ano. Je s tím spojeno společné chválení, oslava, vše co se nazývá bohoslužba.  Máme si připomínat den dokončení země, ve své podstatě narozeniny celého světa? Myslím, že se původ lidstva a celé planety dotýká každého z nás i dnes. Vždyť to je právě ten důvod, že byla ustanovena sobota.  Bůh vyjádřil své přání, abychom na tento den, který zahrnuje toto vše pamatovali. Mám za to, že principy, které sobota přestavuje platí i pro nás v dnešní době.Nemesis


"Je sobota dávno překonaná?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 127 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Pátek, 09. leden 2009 @ 15:52:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
"Mám za to, že principy, které sobota přestavuje platí i pro nás v dnešní době...účel soboty jako vymezený čas pro odpočinek (den odpočinutí), setkání s naším Otcem (dbej na to, aby ti byl svatý) , a taktéž připomenutí stvoření této planety - sváteční den dokonání." 

-
Pokiaľ ide o princíp spočívajúci v tom venovať čas odpočinku a Bohu, prípadne si pripomínať aj stvorenie - to môže ostať. Prví kresťania tiež spočiatku slávili sobotu v rámci židovskej spoločnosti, najmä pokiaľ ich prijímali do synagóg.
.
No od Krista, od Jeho smrti a najmä zmŕtvychvstania a zoslania Ducha Svätého začali osobitne si pripomínať práve deň po sobote, prvý deň v týždni, nedeľu, v ktorý Boh stvoril svetlo, pretože ich "Svetlom sveta" bol Ježiš, ktorý svojhou smrťou na kríži dokonal /"Dokonané je"/ svoje vykupiteľské dielo, aj naplnil zákon, jeho zmysel, ktorým bola príprava na jeho príchod...
.
Zákon bol podľa Pavla "vychovávateľom ku Kristovi, a ked teda Kristus prišiel, už nepodliehame vychovávateľovi".
Ak je však u neho čosi podnetné, dobré, zmysluplné, je nesprávne zahodiť to, a napokon, poznanie zákona mi pomôže pochopiť celú genézu a vývoj našej spásy, a v tom, čo nie je v rozpore z novým zákonom, Kristovým, resp. so zákonom jeho milosti, kľudne to môžem prijať.../Preto Cirkv nikdy nemala v úmysle - proti heretikom prvých storočí - vyčiarknúť Starý zákon z Biblie kresťanov.../.
.

/pokračovanie/



Re: A zasa je to o sobote. Nestačilo, adventisti?... (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Pátek, 09. leden 2009 @ 16:10:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
 Prví kresťania ešte v apoštolskej dobe však začali na celý tento problém hľadieť vo svetle novozákonných udalostí spojených s Kristom. Oni veľmi dobre pochopili, že pre kresťanov hlavnou udalosťou dejín spásy je teraz už nie stvorenie sveta, ale "nové stvorenie", ktoré sa uskutočnilo Kristoým vykupiteľským dielom. A podľa Pavla apoštola "každý, kto je v Kristovi, je nové stvorenie".  Preto sa začali pravidelne stretávať pri Eucharistii nie v sobotu, ale v nedeľu, t.j. v ten deň, keď Kristus stal z mŕtvych  a zároveň zoslal aj Ducha Svätého.
.
To sú práve udalosti, ktoré považovali kresťania za vyvrcholenie celého vykupiteľského diela Kristovho na zemi. A to sa stalo práve v prvý deň v týždni, t.j. v nedeľu. A teda, hoci Kristu prehlásil predtým, že "neprišiel zrušiť zákon, ale naplniť...", v skutočnosti  Kristus však tento /Starý/ zákon/ svojou smrťou a zmŕtvychvstaním aj naozaj dovŕšil a naplnil, dokonal /"Dokonané je"/, plus ešte potvrdil a posvätil zoslaním Ducha Svätého... Mnohým bolo veľmi skoro jasné, že tak ako sobota bola pre Izrael sviatočným dňom Starého zákona, sviatočným dňom pre Kristovu Cirkev /pokračujúci, "nový Izrael", založený na novýh 12-tich "patriarchoch" - apoštoloch.../ v Novom Kristovom zákone je nedeľa. A to preto, lebo je to deň Pánovho zmŕtvychvstania a zoslania Ducha Svätého, deň nového "Svetla sveta", ktorým je Kristus, v ktorom tí, čo v neho uveria, sú "novým stvorením"...
.
No boli, a ako vidím, aj dnes sú ešte mnohí nechápaví v tejto veci, lipnú na litere /Starého/ zákona, chcú byť  - podľa Pavla - stýle "pod zákonom" , a nie "pod milosťou" Kristovou. Preto bolo dokonca určité prechodné obdobie aj u prvých kresťanov, ktorí boli nerozhodní.    V tomto prechodnom období u mnohých nebolo jasno. Svedčia o tom aj narážky v listoch Pavlových o tom, že ľudia sa hádajú o sobote. Pavol však však píše vo svojich listoch: "Nech vás nik nesúdi pre ...soboty...Oni sú len tieňom. Kristus je skutočnosťou"... 
.
Záver: Áno, duch soboty, teda odpočinok a čas pre Boha - áno. Ale toto je možné spokojne presunúť na nedeľu, deň svetla, deň Pána, deň prvý, deň nového začiatku, nového stvorenia, deň zmŕtvychvstania Krista a zoslania Ducha Svätého na Cirkev... Sobota je zviazaná s udalosťami prípravnými na príchod Krista. Tak ako po Staron zákone nasleduje Nový zákon, analogicky po sobote nasleduje nedeľa, teda po poslednom dni v týždni prvý deň týždňa, a tým je naznačené aj to, že v tu ide o nový začiatok... Preto nedeľa je definitávny deň Pánov, symbolom  "nového stvorenia" a "nového života" v Kristovi...
.
Tak to pochopili už v apoštolskej dobe mnohí, ako sv. Pavol, tak to pochopili prvé storočia kresťanov, tak to Cirkev schválila na cirkevných snemoch starej doby, tak to pochopili celé generácie, ba dokonca aj reformátori a drvivá väčšina cirkví pochádzajúcich z reformácie... No adventisti /prípadne ešte zopár výnimiek/ to nepochopili...
Rešpektujeme. V poriadku. Majú svoje svedomie /aj ked nám sa zdá v tejto veci zmätené... Je naozaj otázne, či v tom nemá prsty Ellen G. White a jej údajné zjavenia ... no toto nie je tiež Biblia.../. Ich vec. Ale neustále to pretláčať druhým... nezdá sa mi to vhodné, naozaj...


]


Re: Re: A zasa je to o sobote. Nestačilo, adventisti?... (Skóre: 1)
Vložil: Gojim (gojim@zoznam.sk) v Pátek, 09. leden 2009 @ 16:42:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Elo, ze Ta nebolia usta z tych klamstiev ...


]


Re: Re: Re: A zasa je to o sobote. Nestačilo, adventisti?... (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Pátek, 09. leden 2009 @ 17:11:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Prsty, Gojime. Prsty :-)


]


Re: Re: Re: A zasa je to o sobote. Nestačilo, adventisti?... (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Pátek, 09. leden 2009 @ 18:26:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Gojime, len smelo do toho. Chop sa jednotlivých myšlienok, a vyvráť to... Kričať "To je blbosť!" nie je ťažké...


]


Re: Re: Re: Re: A zasa je to o sobote. Nestačilo, adventisti?... (Skóre: 1)
Vložil: Gojim (gojim@zoznam.sk) v Pátek, 09. leden 2009 @ 18:29:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
ja som nekrical "to je blbost" ... Ja som hovoril, ze tolko nejapnych klamstiev pokope, sa malokedy vidi ...


]


Re: Re: Re: Re: Re: A zasa je to o sobote. Nestačilo, adventisti?... (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Sobota, 10. leden 2009 @ 04:51:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vyvrát, no konkrétne. Zdôvodni...


]


Re: Re: Re: Re: Re: A zasa je to o sobote. Nestačilo, adventisti?... (Skóre: 1)
Vložil: noname (cnemo@seznam.cz) v Sobota, 10. leden 2009 @ 14:33:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Každý tak trochu vidí, co chce, kdo chce na druhém vidět jen to špatné vidí jen špatné, je jeho smůlou, že nevidí i to dobré.Je darem od Boha, vidět na lidech ( nebo dokonce na svých spolubratrech v Kristu ) to lepší a to lze při trošce dobré vůle nalézt  u každého, ovšem pokud budeme naladěni trochu jinak, můžeme vidět jen to špatné a ještě to budeme vydávat za poznání od Boha. Mám pocit, že občas všichni trpíme zahleděním do sebe, že není nad naše poznání a nedochází nám, že právě tohle je možná dílem toho Zlého. Ano, máme rozlišovat dobré a špatné ale ne všechno co je v našich očích dobré, je ve skutečnosti dobré ale zrovna tak to platí i o tom špatném.

H.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: A zasa je to o sobote. Nestačilo, adventisti?... (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 14. leden 2009 @ 15:52:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Honzo
musím ti dát za pravdu. Taky se někdy nechám strhnout. Jsem přesvědčen, že společným jmenovatelem každého rozdělení je ďábel.


]


Re: Re: A zasa je to o sobote. Nestačilo, adventisti?... (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 09. leden 2009 @ 18:29:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Gojíme
zkus se někdy namáhat vyložit, o jaké "klamstva" vlastně jde.  Že by neděle snad nebyla dnem Zmrtvýchvstání, dnem Páně?


]


Re: Re: Re: A zasa je to o sobote. Nestačilo, adventisti?... (Skóre: 1)
Vložil: Gojim (gojim@zoznam.sk) v Pátek, 09. leden 2009 @ 18:31:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
cloveku ktory si dobrovolne zakryva rukami vlastne oci, nevysvetlis aky krasny a farebny je tento svet :-))) brr... nechcel by som byt v Tvojej pozicii prekrucača Bozieho Slova ...


]


Re: Re: Re: Re: A zasa je to o sobote. Nestačilo, adventisti?... (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 09. leden 2009 @ 18:47:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pokud ti nestojíme ani za tuto námahu, tak se opravdu nedá nic dělat.

Ale tvrdit něco - a neumět to dokázat, to svědčí také samo za sebe.


]


Re: Re: Re: Re: Re: A zasa je to o sobote. Nestačilo, adventisti?... (Skóre: 1)
Vložil: Gojim (gojim@zoznam.sk) v Pátek, 09. leden 2009 @ 18:48:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nic sa neda robit z clovekom co je, bol a bude dobrovolne slepy, lebo miluje tmu ...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: A zasa je to o sobote. Nestačilo, adventisti?... (Skóre: 1)
Vložil: noname (cnemo@seznam.cz) v Sobota, 10. leden 2009 @ 19:59:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Máš pravdu, nic se nedá dělat s člověkem, který žije v zaujetí svého poznání a své bližní odsuzuje, ovšem je možné se za svého bližního modlit, a být k němu shovívavý . . . pak i můžeš doufat v jeho obrácení a nebo i ve své obrácení . . . Bůh, je na rozdíl od Tebe Gojime  ( i od nás všech )velkorysí, zcela určitě  víc, než si my lidé umíme představit i když jak se zdá, mnohým to je i proti srsti
Jenže, právě v jeho velkorysosti - můžeme-li to tak nazvat -  je naše naděje.
H.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A zasa je to o sobote. Nestačilo, adventisti?... (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Sobota, 10. leden 2009 @ 20:18:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Honzo,

a můžeš nám říct, kde je v Bibli napsáno, že Bůh je velkorysý? Děkuji. Vlastně ne, protože to tam není. Tož tak.

willy


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A zasa je to o sobote. Nestačilo, adventisti?... (Skóre: 1)
Vložil: noname (cnemo@seznam.cz) v Sobota, 10. leden 2009 @ 22:24:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Willy.
Hmm, to znáš málo Bibli, celé Písmo je o jeho velkorysosti. To nevíš, Ty který tak rád cituješ Písmo? Možná je to tím, že znáš dobře literu Písma ale obávám se, že jeho duch ti uniká. Ano, duch Písma uniká mnohým z nás, kteří tu potkáváme, kdyby tomu tak nebylo, pak by zde znělo méně prudkých slov a unáhlených soudů, méně pyšných vět atd.  jistě si doplníš další,  zrovna tak  méně pochybností o jeho velkorysosti se kterou nám odpouští naše nedostatky a shovívavě se dívá na naše skutky, na svou v Jeho jménu rozhádanou a nesnášenlivou církev. Je toho mnohem víc, co nám může vyčítat a kdy musíme spoléhat jen na Jeho milost, odpuštění a tím i velkorysost.
Moc přeji Tobě i nám všem aby k nám byl Bůh ve svém soudu velkorysý a milosrdný, nevím jak Ty ale já to potřebovat budu určitě.

H.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A zasa je to o sobote. Nestačilo, adventisti?... (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Sobota, 10. leden 2009 @ 23:31:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Honzo,

já vím, co máš na mysli, když říkáš, že Bůh je velkorysý, ale opravdu v Bibli není jediný verš, kde by bylo napsáno, že Bůh je velkorysý. A jestli přece jen ano, tak sem s ním.

w.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A zasa je to o sobote. Nestačilo, adventisti (Skóre: 1)
Vložil: Kjubik v Neděle, 11. leden 2009 @ 00:33:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Je takový verš ale zase zavisí na překladu.Kralický překlad uvadí toto: Nahum 1,3 Hospodin dlouhočekající jest a velikomocný, však nikoli neospravedlňuje vinného. U vichru a bouři jest cesta Hospodinova, a oblak jest prach noh jeho.
Kdežto ekumenický toto: 1,3 Hospodin je shovívavý a velkorysý, ale viníka bez trestu neponechá. Jeho cesta vede vichřicí a bouří, mračna jsou prach zvířený jeho nohama.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A zasa je to o sobote. Nestačilo, advent (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Neděle, 11. leden 2009 @ 13:17:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kjubiku,

máš pravdu, závisí na překladu a ten ekumenický není přesný ani správný. Všechny ostatní, mně dostupné překlady, včetně anglických překládají, toto slovo jako veliký v moci nebo síle (great in power), což Kraličtí pteložili jedním slovem - "velikomocný". Ekumenický překlad svým výrazem "velkorysý" tak zůstává osamocen. Tož tak.

willy



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A zasa je to o sobote. Nestačilo, ad (Skóre: 1)
Vložil: Kjubik v Neděle, 11. leden 2009 @ 13:40:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Možná by nebylo špatné se i zamyslet  pokud opravdu zavisí na slovech nebo v Písmu se máme divát i na smysl čí myšlenku čí Ducha, kterou nám sděluje. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A zasa je to o sobote. Nestačilo (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Neděle, 11. leden 2009 @ 16:15:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
No, zní to hezky, co jsi napsal, ale nositelem té myšlenky je slovo a Slovo, které bylo na počátku a které se stalo Tělem, bylo Bůh, a to Slovo ve smyslu Písma nelze měnit, jak to kdo zrovna cítí. Tomu Slovu je třeba rozumět správně. A mezi slovy veliký v moci a velkorysý je rozdíl a ne malý! Kdo je velkorysý nemusí být veliký ve své moci a kdo je veliký v moci nemusí být velkorysý. V kontextu zmíněného 3. verše i následujících veršů 4-6 v 1. kapitole proroka Nahuma je zřejmé, že Bůh Hospodin je skutečně velmi mocný, nikoliv "jen" velkorysý!

Posuď sám, jestli verše 4-6 mluví a svědčí o velkorysosti nebo veliké moci. Nejprve BK a pak ČEP:
Když domlouvá moři, vysušuje je, i všecky řeky vysušuje; chřadne Bázan i Karmel, i květ Libánský chřadne. Hory se třesou před ním, a pahrbkové se rozplývají, země pak hoří před tváří jeho, i okršlek zemský a všickni, kteříž přebývají na něm. Před rozhněváním jeho kdo ostojí? A kdo se postaví proti prchlivosti hněvu jeho? Prchlivost jeho vylévá se jako oheň, a skály vyvracejí se před ním.

Oboří se na moře a vysuší je, všechny řeky nechá vyschnout. Uvadá Bášan a Karmel, vadne i výhonek Libanónu. Hory se před ním třesou, pahorky se zmítají, země před jeho tváří se vzdouvá, svět a všichni, kteří na něm bydlí. Kdo odolá jeho hroznému hněvu? Kdo obstojí před jeho planoucím hněvem? Jeho rozhořčení sálá jak oheň, skály se před ním drolí.

Tož tak.

willy



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A zasa je to o sobote. Nesta (Skóre: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Neděle, 11. leden 2009 @ 17:24:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Však slova já nezpochybňují. Dle mého názoru slova bez smyslu nejsou ničím. Máme vidět slova a chapát i jejich smysl. Willy a pamatuj i jazyk se vyvijí. Ne tedy bazírovát na slovíčkách ale překlad s úctou k původnímu jázyku a textu který je překladan.

Ono "logos" v řečtině má mnoho vyznámů nejen slovo ale i věc, záležitost, důvod.

A my čtenáři Božího slova dávejme pozor na slova ale dívejme se i na jejich smysl. Bez smyslu budeme pouze bazírovat na slovíčkách bez smyslu.

Na závěr: Willy pokud se nepletu chtěl si podát místo kde v Bibli je uvedeno, že Bůh je velkorysý, což jsem ti uvedl a pokud se ti nelibí že jsem použíl ekumenický překlád tak se omlouvám ale příště řekni dopředu že některé překlády neuznaváš.  


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A zasa je to o sobote. N (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Neděle, 11. leden 2009 @ 19:55:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toto není reakce na můj předchozí komentář.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A zasa je to o sobote (Skóre: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Neděle, 11. leden 2009 @ 20:56:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nepopírám, že Bůh je velkomocný. Taky ten tvůj úryvek ho tak prezentuje. Ale je také i velkorysý k člověku, sice ti ho možná neukáže tento verš ani jiný ale v celku Písma se ti tak ukáže.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A zasa je to o so (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Neděle, 11. leden 2009 @ 21:20:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ani já nepopírám, že Bůh je svým způsobem velkorysý, ale v Bibli prostě takový výraz v souvislosti s Bohem není, Tož tak.

willy


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A zasa je to (Skóre: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Pondělí, 12. leden 2009 @ 00:36:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Když myslíš. Pro mně i ekumenický překlad Bible je Bible. Pro tebe asi ne. Tož tak.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A zasa je to o sobote. Nestačilo, adventisti (Skóre: 1)
Vložil: noname (cnemo@seznam.cz) v Neděle, 11. leden 2009 @ 12:46:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Willy,
 nevím jak čteš ale kde jsem napsal, že cituji Písmo ? 
H.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A zasa je to o sobote. Nestačilo, adventisti?... (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Neděle, 11. leden 2009 @ 04:14:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stačí už len podobenstvo o márnotratnom synovi, v ktorom otec predstavuje Boha. Môže byť väčší príklad veľkodušnosti? A vari v Biblii je všetko písané iba prouzaicky, a nie mnohokrát poeticky a vpodobenstvách, prirrovnaniach? Taktiež podobenstvo o dobrom pastierovi, ktorý opustí 99 oviec a ide za stratenou. Aký bol ježiš veľkodušný voči hriešnikom, že dokonca zbožní farizeji i Izraeliti mu to zazlievali... Naozaj podstata Božieho posolstvas je o veľkodušnosti, milosrdenstve Božom...


]


Re: Re: Re: A zasa je to o sobote. Nestačilo, adventisti?... (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Pátek, 09. leden 2009 @ 20:06:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Ahoj oko.

- Je pravda, že neděle je den zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

- Je pravda, že první křesťané se scházeli k bohoslužbám také prvního dne po dni odpočinku, večer. Tedy podle našeho nynějšího středoevropského počítání v sobotu večer po západu slunce (podobně, jako se dodnes slaví vzkříšení např v ŘKC). Druhý den, neboli neděle, byl normální pracovní den, jeden ze šesti pracovních dní, nemohli by se tedy volně scházet.

- Není pravda, že by první křesťané měli jako požehnaný a oddělený den odpočinku první den v týdnu. A už vůbec ne, že by všechny ostatní pod hrozbou hříchu nutili tento první den odpočívat a sedmý den pracovat. Tato lidská tradice se vyvynula až dlouho po počátcích křesťanství. (Ale zato byla jedním ze základů v počátcích jedné organizace...)

  Stačí takhle?


]


Re: Re: Re: Re: A zasa je to o sobote. Nestačilo, adventisti?... (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Sobota, 10. leden 2009 @ 05:33:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
"Není pravda, že by první křesťané měli jako požehnaný a oddělený den odpočinku první den v týdnu..."
- Pre teba nie, lebo si neprečítal spisy cirkevných otcov z prvých storočí, takže nevedieť pre teba značí, rozhodnúť v svoj prospech a podľa tvojho zdania a uveriť  tomu, čo ti je bližšie...

 Táto vec sa naozaj vyvíjala, a mnohí sa nad tým zamýšľali. Ak bol kresťan otrok, svätil, ako vedel a mohol. Ak bol slobodný, závisí, aké chápanie mal: či klasické viacmenej židovčiace - teda svätiť sobotu a ak sa dá ešte aj obriezku a i.

No ak bol uvedomelý kresťan typu Pavla, ktorý chápal jasne podstatu, tak nemal s tým problémy... Ak mohol sláviť v nedeľu Eucharistiu a spojiť s tým aj deň odpočinku, určite tak urobil. Ak sa nedalo inak, tak odpočíval v sobotu, a v nedelu šiel na Eucharistické stretnutie...

Reálne šiel vývoj  podľa mňa stále viac v smere nedele, pretože osveta a pochopenie stále viac prenikalo, a ke´dže stále väčšie percento bolo medzi kresťanmi bývalých pohanov, oni nemali škrupule ohľadom soboty. Ale našiel som aj citáty od sv. Gregora Naziánskeho /4. stor./, že niektorí radili podľa možnosti svätiť aj sobotu aj nedeľu. No tých bolo vtedy naozaj už veľmi málo... Prakticky však svätiť dva dni  nebolo reálne, a zrejme aj preto oficiálna Cirkev rozhodla, aby ľudia nemali s tým problémy vo svedomí, a odporučilo sa svätiť iba jeden deň, t.j. nedeľu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: A zasa je to o sobote. Nestačilo, adventisti?... (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Sobota, 10. leden 2009 @ 13:37:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Elo, tohle není otázka diskuze, ale historických faktů. Mám přehled o tom, co bylo ve čtvrtém století a časově okolo při počátcích vašeho náboženství. Ale můj příspěvek se týkal počátků křesťanství a prvních křesťanů o několik století předtím.

  Ty sám pleteš dohromady věci, které jsou časově velmi daleko - staletí až tisíciletí (vznik soboty, obřízky a zákona) a zřejmě nemáš úplně přehled o tom, co k čemu patří a proč, zato máš velmi dobrý přehled katolického předporozumění věcí. Je mi jasné, proč s tebou Gojim nediskutuje a dělá dobře.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: A zasa je to o sobote. Nestačilo, adventisti?... (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Neděle, 11. leden 2009 @ 04:21:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Cizinec, zasa trochu oreháňaš /ako skoro vždy/, keď  ide o niekoho, kto nie je "v tvojom tábore", a naopak zatváraš oči... V svojom článku "Prečo kresťania svútia nedeľu a nie sobotu/ /8.12.2008/ som jasne uviedol dokonca citácie zo začiatku 2. storočia ako svedectvo cirkevných otcov, ktorí jasne dávali prednosť nedelim, tak že tu nehovor o nejakých storočiach a tisícročiach... A počiatkoch našej veiry je totožný s Kristom a apoštolmi, to si raz zapamätaj. /Na míle  s teba trčí zaujatosť, už je načase vyliečiť sa z nej. Nezdá sa ti?.../


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A zasa je to o sobote. Nestačilo, adventisti?... (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Neděle, 11. leden 2009 @ 09:34:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Víš, Elo, my se shodneme alespoň na pár věcech: například že Římskokatolické učení se dlouho vyvíjelo a domýšlelo, že téměř od počátku římskokatolického učení se jako den odpočinku světí první den (nebo také osmý den) a že první den byl vybrán jako den Boha slunce. Alespoň nějaká shoda.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: A zasa je to o sobote. Nestačilo, adventisti?... (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Pondělí, 12. leden 2009 @ 06:54:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
V tom čase, v prvých storočiach sa nehovorilo o niajiom rímsko-katolíckom učení. Hovorilo sa všeobecne o Katolíckej Cirkvi. To, čo som tu písal platilo o celej vtedajšej Cirkvi, ktorá sa nazývala všeobecná /katolícka/ a kresťanská. To, že Kristus vytlačil z pozície nejakého pohanského vymysleného bôžika slnka, je podľa normálneho zdravého rozumu, len správne. Ve´d On je naozaj naše opravdivé Slnko, "Svetlo, osvecujúce každého..."  Nie je vari každý deň nejako pomenovaný, a niektoré dni ešte aj tradične pohanskými názvami /Donnerstag - deň hromu a pod./, prípadne používame mená pohanského pôvodu /Merek - Marcus - boh vojny.../ ?  POdľa mňa vytlačiť všetko pohanské, to sa konalo podľa príkladu Starého zákona, kde rúcali pohanské miesta kultu. V tomto zmysle Cirekv postupovala  analogicky, a namiesto jednoduchého zákazu snažila sa naplniť pohanský zvyk obyča kresťanským obsahom a motiváciou. Tým sa zabili jednou ranou dve mucha. Bolo to podľa mňa múdre. / no pre tých, čo sú zo zásady vždy proti Cirkvi isteže nie.../


]


Re: Re: A zasa je to o sobote. Nestačilo, adventisti?... (Skóre: 1)
Vložil: Nemesis v Pátek, 09. leden 2009 @ 22:49:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tady budu reagovat na další tvé myšlenky.
Došlo k nepochopení jestli z mého článku vyznělo, že chci být pod zákonem. Být pod zákonem znamená: "Mojžíš píše o zpravedlnosti ze zákona: Člověk, který tak jedná bude živ." Řím. 10:5 My naopak jednáme protože již nám spasení bylo dáno. Změnila se motivace, ale lež, krádež, cizoložství atd. zůstávají tím co byly od počátku.


]


Re: Re: Re: A zasa je to o sobote. Nestačilo, adventisti?... (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Sobota, 10. leden 2009 @ 05:17:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Isteže, všetko, čo je v zhode s duchom Nového zákona, platí naďalej, a je pre nás Božím zákonom aj v Novom zákone. Neplatí iba to, čo bolo provizórne, prípadne bolo dopustením Božím pre ľudí Starého zákona pre "tvrdosť ich srdca", telesnosť, primitívnosť. Napr. mnohé myšlienky zo žalmov a z prísloví, ktoré odpovedali možno úrovni vtedajšieho človeka, neladia s chochom Nového zákona /napr. preklínajúce žalmy/, a ak máme mať z nich úžitok, dobre je pochopiť ich prenesený duchovný zmysel, ak sa dá v nich nájsť. Kniha kazateľ a iné knihy SZ hovoria prakticky v duchu, akoby nebolo žiadneho večného života v našom kresťanskéom chápaní, a vôbec z mnohých ciitátov SZ vzniká dojem, že oni očakávani len pozemské požehnanie, ochranu, blahobyt a o živote po smrti, o tom mali veľmi chabé predstavy. Až v posledných knihách SZ /no v masoretskom kánone kníh N.Z.m ktorý prijali protestanti sa nevyskytujú... takže má ich len KC a PC.../ sú myšlienky blízke našim predstavám novozákonným, ktoré dnes má vúčšina cirkví. No cirkvi, ktoré sa príliš držia - viac ako treba - Starého zákona /napr. adventisti, jehovisti a pod.// neveria preto ani v nesmrteľnosť duše.

Tu nejde len o zmenu motivácie /to je prílišné zjednodušenie/, tu ide o celkove iné chápanie a prístup k Bohu. Nový zákon je naozaj v porovnaní so SZ ako "nové víno", nový pohľad v novom svetle, v novej optike... "nové stvorenie", "nový život". Byť kresťanom neznačí plniť nejaký zákon a naň sa upriamovať, ale žiť svoj život s Kristom a nechať sa viesť jeho Duchom a v ňom sa orientovať v každej situácii. Isteže zákon tu je, ale skôr ako orientačný bod, či hraničný "múr", ked človek sa môže mýliť pri rozpoznávaní  konkrétnej situácie, čo je Ducha Božieho a čo moja ilúzia o Ňom... S príchodom krista nenastala len nejaká nenápadná, pozvoľná zmena, ale doslova revolúcia v duchovnej oblasti a celkového chápania. No do kresťanstva to preniká veľmi pomaly. Aj 2000-ročná pray Cirkvi skôr svedčí o tom, že toto chápanie novosti bolo viacmenej u svätcov, a prezieravých teológov, no  v bežnom národe panovakla mentalita zákona: najhlavnejšie bolo moralizovanie, zachovávani prikázaní a predpisov, v čom sa až vyžívali... A reformácia čosi zmenila do určitej miery, ale  len na zdanlivý okamih, pretože vzápätí sa robilo to isté v mnohých cirkvách /ako v KC/, len "v zelenom.../. Ona skôr zliberalizovala, zjednodušila niektoré odveké  a ustálené chápanie, ale prax sa pohybovala  stále medzi tvrdým  fundamentalizmom až beezberehým liberalizmom, a ono to stále tak aj trvá...


]


Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Nemesis v Pátek, 09. leden 2009 @ 22:00:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak mne napadlo, že by se klidně tedy mohl světit i pátek. Jakožto den Ježíšovi smrti. Protože právě jeho smrt z nás udělala nové stvoření. I když i zmrtvých vztání je důležité, ale to spíše pro naši naději na nový život.
Zákon bol podľa Pavla "vychovávateľom ku Kristovi, a ked teda Kristus prišiel, už nepodliehame vychovávateľovi" - přesně tak, změnil se náš vychovatel, nebo - li motivace, ale cíl ten zůstal stejný.


]


Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Sobota, 10. leden 2009 @ 05:45:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
"by se klidně tedy mohl světit i pátek. Jakožto den Ježíšovi smrti. Protože právě jeho smrt z nás udělala nové stvoření..."
- Ak by všetko ostalo len pri smrti, a nebolo by zmŕtvychvstanie, podľa Pavla sme "najúbohejší  zo všetkých stvorení"... Základom našej viery v poriadku viery /ako uverenie, dôkaznosť.../ je zmŕtvychvstanie. To je základný a hlavný argument. Ajk je pravda, že Kristus vstal zmřtvych presne tak ako predpovedal sám, i proroci dávno pred ním, tak je logické, rozumné, i správne Mu uveriť vo všetkom, čo hovorí, čo on potvrdí ako hodnoverné /Starý zákon, Izrael, ohlasovanie a poštolov a pod./. POtom môžeme spätne uveriť aj v zmysel jeho smrti, obety za hriechy, a všetjko, čo súvisí s nasším vykúpením, ba s celými dejinami a ich celkovým zmyslom a chápaním...

Piatok bolo všetko "dokonané", bol zavŕšený "zákon a proroci", opona sa roztrhla, zákon v tom starom zmýšľaní nás už nezaväzuje, a ak nás niečo z neho zavúzuje, tak v novom chápaní: vo svetle Kristovho Nového zákona milosti a zákona Ducha, ktorého nám dal, a ktorý v nás a v Cirkvi, ako v jeho Tele pôsobí /akoby duša Cirkvi.../

Sobotu si "odpočinul" - ešte podľa "zákona". No potom začala úplne nová kapitola dejín spásy, začalo "nové stvrenie", zasvietilo nám v "novom živote" "nové Svetlo svet" - Kristus. On je naozaj tým novým slnkom. Preto je aj nedeľa ako deň slnka podľa mňa prozreteľnostne nazvaným. To vôbec nevadí, že pohania tento deň nazvali po svojom, a prípadne mohli ho chápať po svojom. Kristus je Pán, nie falošní bôžikovia. On všetkých zhodil z ich trónu. On je Pán...


]


Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Vapel v Čtvrtek, 22. leden 2009 @ 12:39:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nevím jestli je zrovna tolik rozhodující v který den se co stalo, ale budiž. Kdo je pánem soboty? Pán Ježíš a on snad chtěl po svých učednících aby dodržovali starozákonní přístup k sobotě? Nebyli náhodou on a jeho učedníci peskováni za to, že v sobotu pracují (tření klasu v dlaních)?


]


Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Pátek, 09. leden 2009 @ 17:23:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
   Díky, hezký článek. Sice to jsou doměnky, ale velmi logické doměnky.

   Do soboty bych akorát moc nepletl zákon, to je zbytečné, pokud se píše pro křesťany. Z nějakého důvodu si skoro všichni křesťané myslí, že 4. přikázání už neplatí (i když na těch ostatních devíti přikázáních z hory Sinai většina trvá). Navíc křesťané si často z nevzdělanosti myslí, že kus knihy česky nadepsané "starý zákon" je ten zákon, o kterém hovoří Ježíš, že ho přišel naplnit a o kterém píše Pavel, že jsme od něj osvobozeni.

  Sobota je zvláštní den požehnaný a posvěcený k odpočinku. Díky Bohu za ten den. A za adventisty, že jdou statečně "proti všem". I když makrobiotické vegetariánské grilované řízky nemusím ... :-)



Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Pátek, 09. leden 2009 @ 18:28:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
POznám veľa ľudí, pre ktorých je ešte požehnanejší deň nedeľa. A prečo nie? Na základe N.Z - skôr áno...


]


Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Gojim (gojim@zoznam.sk) v Pátek, 09. leden 2009 @ 18:32:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
:-) co je to skratka N.Z. ? Nove Zamky ?


]


Re: Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 09. leden 2009 @ 18:40:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
V našich kruzích se tak označuje zpravidla soubor 27 knih Nového zákona. Pokud vlastníš opravdovou Bibli, můžeš si je tam sám vyhledat.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Gojim (gojim@zoznam.sk) v Pátek, 09. leden 2009 @ 18:45:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
no ved to ma hned napadlo ale v Novom Zakone tie bludy co hlasas nie su, preto som sa pytal ci elo nemyslel Nove Zamky ...


]


Re: Gojimovi (Skóre: 1)
Vložil: Standa v Pondělí, 12. leden 2009 @ 09:29:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Domnívám se, že ty bludy do tady Elo stále dokola trepe mají své pridavné meno - somarinske. Čo myslíš Gojime! 



]


Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Nemesis v Pátek, 09. leden 2009 @ 22:37:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Děkuji ti Elo za komentář. Některé tvé myšlenky jsou podnětné budu o nich uvažovat. Přesto bych se k některým nyní obrátil.
Máš pravdu v tom, že křesťan je nové stvoření. Také se o Kristu mluví jako o druhém Adamovi. Musíme si ovšem uvědomit, že k naplnění zákona došlo obětováním, nikoli vzkříšením. Tedy pokud bychom měli slavit den našeho znovuzrození byl by to pátek. Další myšlenka, která si myslím stojí za zvážení je to: Proč Ježíš ležel v hrobě přes sobotu? Neukázal tím právě na odpočinutí, které respektoval po své smrti? Poukázal si na první den v týdnu  ve spojitosti se stvořením světla a toto světlo si přirovnal k Ježíši. Zajisté světlem světa je.
Den kdy Ježíš zemřel a došlo k novému stvoření, kterým je křesťan je v předobrazem pátku, kdy byl stvořen člověk. Princip soboty spočíval v odpočinutí po práci. Převedeno na nový zákon odpočinutí musíme slavit až doběhneme do cíle, jak píše ap. Pavel, nebo také jak list židům vejdeme do odpočinku. Obrazně řečeno ne pouze přijmout vyvolení, být povolán jako Izrael (spasení),vyjít z egypta, ale též dorazit do zaslíbené země.  Tedy neoslavujeme nové stvoření, ale nové odpočinutí. V den, kdy dojde k příchodu Ježíše a započne 1000 let, ten den klidně nahradím místo soboty a budu jej světit jako nový den odpočinutí naplněný v Kristu. Dokud k tomu nedojde zůstává Božímu lidu sobotní svátek, jak některé překlady uvádějí.



Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Sobota, 10. leden 2009 @ 06:04:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
"k naplnění zákona došlo obětováním, nikoli vzkříšením. Tedy pokud bychom měli slavit den našeho znovuzrození byl by to pátek...Proč Ježíš ležel v hrobě přes sobotu?"
- Trochu vyššie som ti o tom napísal...
.
"předobrazem pátku, kdy byl stvořen člověk."
- V piatok bolo stvorenie prvého Adama. Ak on bol predobrazom Krista, tak tento naozaj aj v piatok zomrel. Všetko, čo s ním súviselo, teda  celý S.Z., to je pochované s Kristom v hrobe... A v nedeľu povstáva nový Adam, vzkriesený Kristus, ktorý už neumiera, smrť nad ním nepanuje. A všetci, čo s ním zomrú hriechu, majú účasť na živote toho "nového Adama" - zmŕtvychvstalého Krista. Nad ním už nepanuje ani smrť, ani diabol, ani hriech. A "kto je v Kristovi" je presne ako On "novým stvorením", resp. reálne možno povedať, že zatiaľ je to "in potentia", tj. v možnosti, nakoľko je človek schopný žiť s Kristom v jeho Duchu a  milosti...
.
"Princip soboty spočíval v odpočinutí po práci.Převedeno na nový zákon odpočinutí musíme slavit až doběhneme do cíle..."
- Skôr by som povedal, že naozaj v nebi to bude spojenie soboty a nedele. Soboty /symbol odpočinku/ ako odpočinku, toho definitívneho, a nedele ako symbol vížazstva, novosti, nového života, svetla /"svetlo slávy"/ a pod.


]


Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: PeTa v Sobota, 10. leden 2009 @ 03:29:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milí lidé,

odpradávna lidé tolik (mnohdy zbytečně) diskutují o daných věcech:

1. Bůh ve Starém Zákoně - v desateru - nařizuje člověku, aby světil 7. den, což byla tehdy sobota. Stejná sobota jako tehdy, je i dnes. Bible představuje desatero jako zákon. Jak začíná zákon o svěcení dne odpočinku? "Pamatuj na sobotní den (sabbath), aby ti byl svatý..." V žádném jiném z ostatních přkázání není slovo "pamatuj". Jak trefné, zváště dnes, protože lidé už zapoměli jak to bylo a má být.

2. Kdo vydal a nařídil tento zákon? Bůh? Člověk? Prorok? Bible píše, že to byl Bůh. A dokonce jej člověku zapsal vlastní rukou. Vydal ho jako platné nařízení pro všechna pokolení.

3. Studujme život Ježíše Krista a zaměřme se na soulad jeho vlastních slov a jeho jednání. Je bez debat, že Ježíš přišel, aby naplnil vůli svého Otce. Mimo jiné říká: "Kdo vidí mne, vidí Otce, toho, který mne poslal"... a dále, "Nepřišel jsem zákon zrušit, ale naplnit." (Změnit totiž znamená zrušit staré a vydat nové. Naplnit znamená potvrdit co bylo vydané, naplnit smysl původního.) A ještě jeden, "kdo věří ve mne, spasen bude" (resp. kdo věří v má slova podtržená mým jednáním, ten spasen bude).
A komu nestačí slova, nechť se podívá na život Ježíše. Byl bez hříchu? Ano, byl, protože jednal podle toho, jak si přeje Otec.
Kdy chodil Ježíš do chrámu společně s Pannou Marií a Josefem? V sobotu, tak jak si to přál Otec - Bůh. V celém Novém zákoně nenajdeme zmínku o tom, že by Ježíš tento den chtěl měnit. A dokonce nezanechal svým jednáním ani prostor pro diskuzi o změně tohoto dne za jiný. Kdo má rozum, pochop.
  • Když budeme v základních životních principech poslouchat nařízení Boha (po vzoru Ježíše, který od své bezhříšné přirozenosti zákon naplňuje), budeme v Božích očích jednat správně.
  • Když budeme v základních životních principech poslouchat nařízení člověka (který od své hříšné přirozenosti zákon převrací), budeme v Božích očích jednat nesprávně - Bible nazývá neposlušnost "hřích".

4. Bible sama říká: "Kdo v Boha nevěří (resp. nekoná co Bůh po člověku požaduje), již je odsouzen." Nakonec nevejde do království Božího. A co Bůh po člověku požaduje? Bible na to odpovídá také: "Člověče, bylo ti oznámeno, co je dobré a co od tebe Hospodin žádá: jen to, abys zachovával právo, miloval milosrdenství a pokorně chodil se svým Bohem."

5. Podívejte se do historie, kdy se začalo spekulovat o sobotě - dni, který se tehdy světil a proč se tak stalo - to nechám na vás, ověřte si to sami. Jen k tomu dodám - byli to lidé sami od sebe, kteří se pokoušeli tento den změnit, změnit Boží zákon. Z titulu své moci a svobody tak také učinili (učinil tak císař svým zakládajícím rozhodnutím. A jak se dopídíte, při rozhodování se nedíval na příklad Ježíše). Proč je Bůh nezastavil? Asi ze stejného důvodu jako tehdy v ráji nezastavil člověka před pádem - prostě nechá člověka se rozhodnout se jinak, vybrat si něco jiného, jít jinou cestou. V době starozákonní, kdy byl zákon vydán, neexistovala spekulace o 4. přikázání.

6. Od pádu do hříchu člověk neustále spekuluje a konfrontuje dané Boží zákony (tohle Ježíš nedělal). Člověk tedy neustále jen stojí před rozhodováním. Má možnost si vybrat před rozhodnutím Božím nebo lidským. Záleží na tom, jak se rozhodne (rozuměj v zásadních životních rozhodováních).
Rozhodne-li se pro Boží doporučení, sklidí svou odměnu a důsledek svého jednání - bude spasen, Bůh s ním bude chtít trávit společenství navždy v Božím království.
Rozhodne-li se pro lidské doporučení, které ve své podstatě mluví proti Božímu doporučení, sklidí svou odměnu a důsledek svého jednání - nebude v Božím království.

7. Otázka pro ty, kteří zavrhují sobotu: Všimli jste si, jak se Bible staví k sobotnímu dni odpočinku - kolik se tam o tom píše? Opravdu a opravdu mnoho. Všimli jste si, kde se v Bibli píše o tom, že by tomu mělo být jinak? Opravdu si myslíte, že apoštolové byli tak nedůslední ve svém učení, zvláště apoštol Pavel, který tak silně bránil každou čárku Božího zákona, razil jinou teorii než Ježíš? Opravdu si myslíte, že Boží zákon má takovou nestabilitu, že se může "samovolně" měnit, aniž by Bůh nechal v Bibli jasné informace o změně?
Uvedu jednu perličku, kterou studovaní křesťané rádi používají při obhajobě svěcení neděle:
Henry C. Sheldon v knize Dějiny křsťanské církve, kapitole Neděle a nedělní služba, píše: "Existují jasní ukazatelé, že první den v týdnu byl od počátku pro křesťany zvláštním dnem. (Skutky 20,7 a 1 Korintským 16,2)..."
Skutky apoštolské 20:7  První den v týdnu jsme se sešli k lámání chleba a Pavel promluvil ke shromáždění. Protože chtěl na druhý den odcestovat, protáhl řeč až do půlnoci.
1 Korintským 16:2  Vždy prvního dne v týdnu ať každý z vás dá stranou, kolik si může dovolit, aby se sbírky nekonaly teprve, když přijdu.
Dále autor v knize popisuje o ukazatelích (pouze na základě těchto dvou veršů), že apoštolové se setkávali prvního dne.
Opravdu tyto dva verše nařizují, že se má světit první den místo sedmého? Tak Ježíš světil sobotu až do ukřižování a všichni učedníci s ním. Sami učedníci se odvolávají na to, že člověk musí žít tak jak Ježíš:
1 Janův 2:1  Toto vám píšu, děti moje, abyste nehřešili. Avšak zhřeší-li kdo, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista spravedlivého.
2  On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejenom za naše, ale za hříchy celého světa.
3  Podle toho víme, že jsme ho poznali, jestliže zachováváme jeho přikázání.
4  Kdo říká: `Poznal jsem ho´, a jeho přikázání nezachovává, je lhář a není v něm pravdy.
5  Kdo však zachovává jeho slovo, vpravdě v něm láska Boží dosáhla svého cíle. Podle toho poznáváme, že v něm jsme.
6  Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít tak, jak žil on.
7  Nepíšu vám, moji milí, nové přikázání, ale přikázání staré, které jste měli od počátku; staré přikázání je to slovo, které jste slyšeli.
8  A přece vám píšu přikázání nové - vždyť se stalo skutečností v něm i ve vás, že tma ustupuje a pravé světlo již svítí.

Tato slova Janova kladou naprostý důraz na Boží přikázání - původní, to staré, původní desatero. Říká, že nové přikázání neobsahuje žádnou změnu nebo zrušení, ale slovo starého (desatero). To slovo se stalo skutečností v něm - v Ježíši a v těch, kteří ho následují, tak jak učil. Slovo se stalo skutečností, že tma ustupuje a pravé světlo již svítí. Tma je v Bibli bezpochyby symbolem hříchu a světlo zase bezhříšnosti, čistoty od hříchu.
Nelze pochybovat, že Jan zde nemluví o novém přikázání (desateru) ve smyslu změny něčeho starého, ale jasně mluví ve smyslu, že už není jen tma hříchu, který odhaluje zákon (desatero) tím, že se nedodržuje, ale konečně svítí v Ježíši světlo - jeho smrtí, tzn. možnosti odpuštění. Hřích jako smrt navždy může být na základě Ježíšovy smrti odpuštěn. Člověk již nemusí zemřít navždy, ale získat život navždy. To je to naplnění zákona, o kterém říká Ježíš, že ho nepřišel zrušit, ale naplnit.
Jestli jste si všimli v evangeliích, tak Ježíš když uzdravoval, tak také říkal "tvé hříchy jsou ti odpuštěny". Říkal to ještě dříve, než zemřel. Proč? Jak mohl odpouštět ještě dříve než zemřel? Mohl, protože odpustil už dávno před tím - při prvním hříchu. Jak? Tak, že člověk díky tomu nezemřel, resp. člověka nezabil. Zabil místo toho zvíře a z toho zvířete člověku udělal kožené suknice, aby skryl nahotu. Naplnění starého došlo v oběti za hřích, nikoli ve změně některé části zákona: Tím starým bylo obětování zvířete jako symbolu odpuštění hříchu, tím novým bylo obětování Ježíše. Stará oběť prolité krve ukazovala na novou prolitou krev Ježíše, který zemřel "smrtmi" všech lidí a od těchto smrtí byl vysvobozen a vstal, žije dál. Učedníci ho viděli stoupat vzhůru. Andělé jim pak řekli, ať nestojí jen tak, protože tento Ježíš zase příjde.

8. Dnes člověku pomáhají v rozhodnutí
  • slova Apoštola Pavla k Římanům 11:32-36: Bůh totiž všecky uzavřel pod neposlušnost, aby se nade všemi slitoval. Jak nesmírná je hloubka Božího bohatství, jeho moudrosti i vědění! Jak nevyzpytatelné jsou jeho soudy a nevystopovatelné jeho cesty! `Kdo poznal mysl Hospodinovu a kdo se stal jeho rádcem?´ `Kdo mu něco dal, aby mu to on musel vrátit?´ Vždyť z něho a skrze něho a pro něho je všecko! Jemu buď sláva na věky. Amen.
  • a také slova Apoštola Jakuba 2:10: Kdo by totiž zachoval celý zákon, a jen v jednom přikázání klopýtl, provinil se proti všem.
Vymyslel snad někdo lepší zákon než Bůh? Chce snad někdo tvrdit, že apoštolové si všimli, že Bůh měl chybu v číslovce sedm (sobota) a museli ho tak opravit na číslo jedna (neděle)? Proč se máme handrkovat nad něčím ze zákona daným a nezaměříme se na smysl našeho poslání - žít naplněnou Boží láskou?



Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Sobota, 10. leden 2009 @ 06:44:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Podávaš presne učenie adventistov, ktoré tu už bolo viac-krát proklamované. Nič nové tu nie je. Ak by si prečítal pozorne článok z 8.12.2008, prípadne aj s komentárom, taktiež článok z pred pár dní o tom, že možno vyhrať 100 Eur, ak nájdete v Písme popretie soboty..." /čosi v tomy zmysle/, alebo aj moje komentáre vyššie, v nich je všetko vysvetlené a odpovedané. Všetkým kresťanom je to jasné, len adventistom nie. Nepochopili ste naozaj zmysel celého zákona Božieho ako celok, teda to čo je v nich hlavné a podstatné, definitívne a cieľové na jednje strane, a to, čo tomuto len predchádzalo, čo k tomuto iba pripravovalo, predobrazovalo, čo bolo iba prechodne záväzné pre Izraelitov.

Kristus naozaj splnil celý zákon. Vyslovením "Dokonané je" na kríži vykonal všetko, čo bolo treba vykonať. Naozaj neprišiel zákon zrušiť, ale naplniť, vyplniť, splniť, urobiť všetko, čo treba v ňom. A to stihol do Veľkého piatku. Počas celej tejto doby bol ešte pod zákonom, "aby vykúpil tých,čo boli pod zákonom." Zároveň však pripravoval nový Izrael, a nové stvorenie, novú kapitolu dejín spásy, nový život, ktorý nebude spočívať na zákone a jeho prikázaniach, ale nové zákony a prikázania, ktoré on dá /Zákon lásky  k Bohu a k blížnemu..."Nové prikázanie - aby ste sa navzájom milovali"...- to je jadro, podstata všetkého.../ bude človek spĺňať pod vedením jeho Ducha, ktorého On "vloží do našich sŕdc..."

V piatok teda Kristus naplnil podstatu Starého zákona človeka, dieťaťa starého hriešneho Adama /stvoreného tiež v piatok.../. V piatok  Kristus zomrel a všetko staré /aj zákon.../ pochoval. V sobotu odpočíval ešte podľa tohto zákona, aby v nedeľu otvoril novú kapitolu, "nový deň", v "novom duchu", v "novom stvorení" - "nový život" v Duchu Svätom. Je to deň "nového svetla" /deň Slnka... Kristus = opravdivé Slnko.../, v ktorom budeme žiť všetci, ktorí prijmú Krista v "v ŇOm " sa stanú "novým stvorením"...

Nedeľa je symbol tejto novosti. Sobota St.zákona pripravovala Pánov ľud na nedeľu Nového zákona. Sobota - starý Adam,  moc diabla, hriechu a smrti... predobraz, príprava, provizórium... Nedeľa - víťazstvo nad hriechom, diablom a smrťou, pod vládou Ducha, "nové stvorenie"...

Cirkev, najlepší a svätí otcovia už prvej Cirkvi v prvých storočiach to dávno premysleli /na základe celeého Písma.../ a majú to jasné... Všetky cirkvi kresťanské to pochopili a prijali, len adventisti a pod. nie /v lepšom prípade v úprimnom omyle, v horšom v pýche a domýšľavosti, že sú múdrejší než všetci.../...
.
Skúsenosť:  Obyčajne ak niekto zatvrdne v jednom, jeho stav  duše sa zmení, a pod vplyvom toho upadne do bludu aj v druhom./diabol vždy niečo podstrčí.../. Je nám pochopiteľné, prečo ľahko potom adventisti uverili E.G-White, Millerovi, povymýšľali všetko možné, len aby zdôvodnili svoje lôvodné teórie /vieme, že to začalo u Millera proroctvom o konci sveta v 1844, ktoré sa potom po nesplnení odložilo... potom E.G. White to odôvodnila úplne inak../
 Naozaj ak človek  si v pýche nechce priznať svoj omyl a falošnosť /proroctvo o konci.../, tak si nájde nepriateľa... A kto je ten najväčší ?- Samozrejme tá šelma - KC, ktorá je všetkému na vine... Ten pápež - antikrist...  Niektorí adventisti už prichádzajú na to, že prestrelili, mnohé proroctvá E.G. White sa nesplnili /dalo by sa to ľahko dokázať.../.... Ale najhoršie je pre človeka  - priznať, že sa mýlim. Preto ľudsky chápem, že "honba " za dôkazmi pravdivosti starých teórií adventizmu napreduje, a dokonca je - u mnohých § zdrojom ich horlivosti /Otázka: je to ten opravdivý zdroj, motivácia pre horlivosť?.../


]


Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Gojim (gojim@zoznam.sk) v Sobota, 10. leden 2009 @ 07:20:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
ake ucenie adventistov ? Ved to je tvrdenie Biblie ... Nedelu slavime iba a iba preto , lebo je to dodrziavanie tradicie staropohanskej, tkzv sunday, slnecny den ... ktore zavliekla do krestanstva len a len rimsko-katolicka sekta ...

Pozri:




]


Re: Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Gojim (gojim@zoznam.sk) v Sobota, 10. leden 2009 @ 10:53:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
elo, to mas ako s Vianocami. Vasa sekta slavy narodenie Jezisa Krista (nenarodil sa vtedy) na sviatok narodenia Tammuza, pri ktorom boli v demonskych orgiach obetovane male deti Satanovi. Tvoja sekta ale prehlasila tieto sviatky, za sviatky krestanstva a dnes malo kolko krestanov vobec vie, co vlastne slavia.

Taku drzost, nejapnost a tak odporne ruhanie su schopni iba vymeteni ludia v sluzbach tradicie vasej babylonskej zakladatelky.


K teme:




]


Re: Re: Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Neděle, 11. leden 2009 @ 05:34:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ohľadom nedele, dňa slnka som ti odpovedal, Gojim, vyššie. A analogicky to patrí aj pokiaľ ide o Vianoce. Keď že nevieme presne, kedy sa Kristus narodil, a kresťania zvolili za deň jeho narodenia práve 25. december, to je podľa mňa tiež veľmi výstižné a symbolické. Ved v deň slonovratu, ked sa predlžuje  deň, predlžuje svetlo, to je prekrásny symbol toho, čo je spojené s príchodom kriosta na svet. Ak veríme, že On je svetlo sveta, tak s jeho príchodom naozaj určite vzrástlo vo svete poznanie a láska, t-j- duchovné svetlo, pretože ono prišlo v Ňom a šíri sa cez jeho učeníkov vo svete. A preto niet v celom našom vesmíre krajšieho symbolu tohto javu /zväčšovania svetla/, než je slnovrat. A keďže Kristus je skutočným Pánom tohto sveta, všetci pohanskí bôžikovia musia pred Ním ustúpiť. To je tiež dôstojné a spravodlivé. Takže môžeš byť opäť spokojný...

To, že pohania v rôznych oblastiach sveta spájali sviatky  svojich  slnečných  božstiev s 25. decembrom, to je pochopiteľné, pretože jednoducho odpozorovali z prírody, že 25 decembra sa začína predlžovať deň... Nemôžeme im to zazlievať. Možno je to aj prozreteľnostná príprava a "prihrávka" Boha pohanom, aby ľahšie prijali Krista, opravdivé Slnko sveta, ktoé to telesné slnko iba symbolizuje...

Ale vymetení ľudia to, žiaľ, nevedia pochopiť. Stačí, že tomu rozumie Pán, a tí čo mu patria...


]


Re: Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: xvejvodam (xvejvodam@seznam.cz) v Sobota, 10. leden 2009 @ 17:31:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://mocneevangelium.webzdarma.cz
A narození z panny pochází ze Zoroastriánství, a pojmy spasitel a logos jsou pojmy řecké filosofie a gnosticismu.Nakonec ta sekta zavlekla do křesťanství celou tu sbírku spisů, která se jmenuje Nový zákon, ne?


]


Re: Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Neděle, 11. leden 2009 @ 04:32:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Gojim, ako obvykle, pletieš si pojmy s dojmami. Bibliu treba čítať celú a vo všetkých súvislostiach, a v nej treba aj Starý zákon čítať vo svetle zkavenia Nového zákona, krista. Každý, kto to tak urobil, prišiel presne k tomu, o čom som tu písal. To sú všetky kresťanské cirkvi, okrem adventistov a možno ešte pár výnimiek... žeby sa vščetci mýlili, alebo dali oklamať, zaviesť, iba adventisti po 1800 rokoch spoznali pravdu? A Kristus nechal svoju Cirkev vari celé to obdobie blúdiť v takej dôležitej veci?... Čiže medzitým od apoštolských čias až po E.g.White, ktorá to objavila, všetci blúdili? Nie je to science-fiction?

POkiaľ by ti robil problém ten sanday, bud spokojný a uvažuj logicky. Je tu v prírode lepší symbol svetla než slnko? Sotva. Ak Kristus povedal "Ja som svetlo sveta", a ty veríš, že je tomu tak, tak ak by si mal názorne prirovnať krista k niečomu, tajk rozhodne najvýstižnejšie bude prirovnať ho k "svetlu, ktoré osvecuje každého človeka prichádzajúceho na tento svet"/Evanjelium Ján, 1 kap./. A to je jasná narážka na slnko. No a kto je tu Pánom v tomto svete? Vari nejaké pohanské božstvá? A nie Kristus? Práve preto treba zvrhnúť pohanské božstvá, vypudiť ich zovšadiaľ, a aj nedeľu, deň slnka dať do spojitosti s kristom, svetlom sveta. Tak je to naozaj dôstojné i sprvodlivé...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Neděle, 11. leden 2009 @ 09:43:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
... žeby sa vščetci mýlili, alebo dali oklamať, zaviesť, iba adventisti po 1800 rokoch spoznali pravdu?...

  Elo, ty máš jeden zásadní problém: nedostatek informací o dějinách Božích církví. Možná víš hodně o dějinách organizace nazvané Římskokatolická církev a o dějinách organizací, které se od ní odštěpily a převzaly menší nebo větší část jejich bludů, byť třeba s dobrým úmyslem.

  Bůh nenechal lidi ve svých církvích bloudit. Pokud čteš dějiny církví, které měly jako jeden ze základů úctu k bibli, najdeš v nich téměř vždy také zmíňky o řešení sedmého dne jako dne odpočinku.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: xvejvodam (xvejvodam@seznam.cz) v Neděle, 11. leden 2009 @ 11:00:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://mocneevangelium.webzdarma.cz
Otázka je, čemu říkáš Boží církve.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Úterý, 13. leden 2009 @ 08:39:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
To není tak složité.

16 Poznáte je podle jejich ovoce. Sklízejí se snad hrozny z trní a fíky z bodláčí?
21 Kdo má moje přikázání a zachovává je, to je ten, který mě miluje. Jestliže mě někdo miluje, bude zachovávat mé slovo;
(To říkal Ježíš)

2 Podle toho poznáváme, že milujeme Boží děti, když milujeme Boha a zachováváme jeho přikázání.
3 Neboť to je láska k Bohu, abychom zachovávali jeho přikázání; a jeho přikázání nejsou těžká.

(A tohle Jan)



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: xvejvodam (xvejvodam@seznam.cz) v Úterý, 13. leden 2009 @ 15:21:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://mocneevangelium.webzdarma.cz
Jo a ty znáš nějaké společenství, které to na 100% splňuje? A ještě navíc světí sobotu? A jsi v dějinách schopen takováto společenství vystopovat? To si děláš srandu?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Pondělí, 12. leden 2009 @ 06:43:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
V poriadku. Môže byť. Myslím, že by bolo užitočné pre mnohých, keby ste nás, zástancovia soboty, informovali o tom, ako sa tento problém niesol počas celých kresťanských dejín. Len nie prosím ťa tapetami na spôsob Gojíma, že musel by som tri ddni čítať celé vaše sajty o histórii, a nakoniec sa dozviem zasa len to isté, čo už viem... Teda, zoberte to storočie za storočím: Kto , ktorá cirkev, či sketa a v akom asi zastúpení ľudí naozaj svätila sobotu. nepochybujem, že mohli byť, pretože od samého začiatku, od čias apoštolov vznikali sekty, či odlišné skupinky, opozičné hnutia... Ale obávavm sa, že vyjde najavo len to, že od Konštantínovských čias po adventistov Millera Whiteovej to boli naozaj len sekty, ktoré síce možno mali sobotu ako deň , ale okrem toho učili všemožné bludy...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Úterý, 13. leden 2009 @ 08:35:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Elo, já nejsem zastánce soboty, ale jsem zastánce úcty k Božímu slovu, příklady Ježíše Krista a zastánce úcty k zákonům a smlouván našeho Boha. Přesto ti odpovím.

  Nebudu ti tady nic psát. Zajedno je to v knihách, které teď po stěhování leží v krabicích a které se mi nechce vytahovat a hledat konkrétní úryvky, za druhé vím, že ať ti napíšu cokoliv, nebudeš mi věřit. Pro tebe jsem odpadlík, protivník, "poturčenec horší turka" atd. Přečetl sis věci od Gojima a stejně jim nevěříš, přesto, že ti tu mnozí lidé říjkají z vlastní zkušenosti, že jsou ty věci pravda a že jsou reálné. Já ti tu říkám věci z mého vlastního života, vlastní zkušenosti a ty nemáš ani tu základní úctu, že bys mi věřil že ti nelžu, jak bys mi mohl věřit citace?

  Tvoje myšlení je nějak naprogramované od malička, podobně jako bylo moje. Podle toho naprogramování jednomyslně smýšlíš s ostatními. Tohle programování je běžná zábrana různých ideologií k tomu, aby lidi uchráníli informací. Nejsem si jistý, že je možné tohle programování překonat vlastní vůlí, spíše bych řekl, že ne. Takže si nejsem jistý, že by mělo nějaký smysl ti něco posílat a diskutovat.


  Pokud bys měl zájem studovat dějiny círví, tak ti jen můžu říci náš postoj. My nerozlišujeme co je "boží církev" podle toho, co odhlasuje většina. O pravdě se nedá hlasovat. Boží církev je pro mne často skupina lidí, jejíž úcta k Božímu slovu je cítit a poznat dějinami až dodnes, bez ohledu na počet. Chceš-li, tak je to často taková církev, kterou ty označuješ slovem "sekta".

  My slovem "sekta" neoznačujeme menšinu, co se oddělilila od většiny, ale skupinu, která se oddělila od učení a slova našeho Boha, bez ohledu na počet.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Sobota, 17. leden 2009 @ 04:56:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Cizinec!

"...jsem zastánce úcty k Božímu slovu, příklady Ježíše Krista a zastánce úcty k zákonům a smlouván našeho Boha...."
- Já taky...
.
"Pro tebe jsem odpadlík, protivník, "poturčenec horší turka" atd."
- To nie je pravda. Na rozdiel od vás, my považujem kresťanov aj iných, aj vás. No vy nás zrejme nie...
.
"Přečetl sis věci od Gojima a stejně jim nevěříš..."
- Gojim je samo osebe už "značka"...
.
"Tvoje myšlení je nějak naprogramované od malička..."
- Ja som sa v skutočnosti našiel vo viere, keď som bol v 1. ročníku VŠ. A som sa tvrdo prebojovával k poznaniu...
.
"nejsem jistý, že by mělo nějaký smysl ti něco posílat a diskutovat."
- Materiálov proti KC je dostatok aj v Cirekvných dejinách samotnej KC, ktoré som preštudoval. To nie je žiaden podstatný argument, pretože podobné chyby robí každá veľká cirkev, ako to možno pozorovať aj v súčasnosti, pretože ľudia sú a boli a budú v podstate s rovnakými zlými náklonnnosťami. V chybách a hriechoch cirkvi, či jej predstaviteľov nie je kľúč k rozriešeniu tohoto problému. Kľúč formálny, právnický je legálnosť, a tá je na našej strane, lebo legitímne sme Cirkvou Kritovou my na základe legitímnosti našich predstaviteľov, ktorý sú nástupcami apoštolov, a nie na Písme /ktoré ešte vtedy nebolo.../, ale na apoštoloch a Petrovi /ktorý napísali aj Písmo.../ postavil Kristus svoju Cirkev...  Kľúč faktický, tj. kto je Bohu najvernejší, ten leží mimo nášho posudzovania, to vie len Boh, a On bude súdiť nie podľa formálnych princípov, ale podľa opravdivosti našej lásky a vernosti voči Nemu v tých okolnostiach, kto kde žil... Takže naozaj nemá to zmysel sa s tými tvojimi historickými príručkami naťahovať...
.
"My nerozlišujeme co je "boží církev" podle toho, co odhlasuje většina. O pravdě se nedá hlasovat..."
- Plne súhlasím, v tom sa zhodujeme. KC hlása dnes mnohé nepopulárne zásady, a proti nej sú v tom zajedno svet, ba aj niektoré protestatnské cirkvi /potrat, eutanázia, rozvod, antikoncepciaa, homosexuálne partnerstvá, svätenie žien, nezávislosť manželstva od cirkvi, sex pred manželstvom a pod./
.
"Chceš-li, tak je to často taková církev, kterou ty označuješ slovem "sekta""
- Sekta je však niečo uzavreté, opozičné a vyhranené voči všetkým inak zmýšľajúcim, spravdila vedome, či podvedome opovrhujúci až nenávidiaci ostatných... To nie je správny pojem. Aj malá skupina nemusí byť sekta...




]


Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Sobota, 10. leden 2009 @ 08:27:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nejsem adventista. ale přesto cítím k sobotě zvláštní vztah. Sobotu nenavrhnul nějaký církevní hodnostář či sekta, ale sám Bůh. Dokonce to sám zapsal na kamenné desky a předal Mojžíšovi. Kdo má větší autoritu? Bůh nebo nějaký člověk s určitou náboženskou funkcí nebo nějaká sekta. Židé dobře vědí, proč sobotu světit. Kdyby neplatila sobota, pak by neplatily ani ostatní části Desatera. A navíc sobotě Bůh požehnal při samotném stvoření. Copak zapomínáte na verše z I.Mojž 2 kapitoly, že Bůh požehnal a posvětil sedmý den. Jaké chcete mít větší důkazy o tom, že sobota je významný den. Požehnal snad Bůh neděli? Přesto nechci nijak urážet ty, kteří světí neděli. Ale to je jen tradice, ale ne Boží pokyn. Stejně tak jsou tradicí vánoce. Rád je slavím, ačkoliv o nich v Bibli nic není. Vždyť je to příležitost seznámit lidi s Pánem Ježíšem a s Bohem. Stejně tak třeba i neděle. Punc důležitosti neděli a definitivnímu skončení významu soboty dala církev. Myslím si, že motivem bylo i to, že pohané mohli klidně dál uctívat den Slunce a že s jejich dnem nikdo nehýbal. Možná že důvodem bylo i odlišit se od Židů. A pak jistě i tradice, protože mnozí lidé se k bohoslužbám scházeli i v den vzkříšení Ježíše. Takže sobota v tomto sporu jasně vede!!!!!!!! Dokažte mi biblicky, že neděle je významnější než sobota a že Bůh požehnání o sobotě zrušil!!!!Proč si některé církve klidně ve svých Biblích opraví samotné Desatero a dají si tam slovo sváteční nebo dokonce neděli a sobotu vymažou. Z toho jsem byl šokován, když jsem to zjistil.
Tady se věřící dopustili vůči Bohu zločinu. Mění dokonce Boží Slovo podle své potřeby. Kdo jim dal k tomu právo?



Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Sobota, 10. leden 2009 @ 13:04:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
František, vidím, že máte k veci seriózny vzťah, a cítiť z neho, že ste otvorený aj voči názoru odlišnému od vás. To sa cení.

Prepáčte, že sa nechcem rozpisovať, ale naozaj som už písal dosť, aj v komentároch k tomuto článku a všetko som vysvetlil. Ak si pozorne prečítate, všetko nájdete. Je to aj v konfrontácii s podobnými otázkami. Predsa však, ak by som mal zhrnúť celkový dôvod, povedal by som to takto:

Prax už apoštolskej Cirkvi, ktorá začala stretávať sa na Eucharistii v sobotu, a niektoré výroky Pavla apoštola /napr. KOl 2,16, Gal 3, 24 a pod./ plus oddelenie sa kresťanov od Židov vplyvom prenasledovania a iné okolnosti najmä však plnšie pochopenie vzaťahu Starej zmluvy k Novej zmluve a celkového zmyslu Božieho zákona spôsobili, že mnohí už počas apoštolskej doby /najmä po prenasledovaní od Židov/ začali svútiť v nedelľu miesto soboty, pričom zachovali pre nedeľu formu starozákonnej soboty /deň odpočinku/, no naplnili ju novým pochopením. To nové pochopnie bolo pochopenie toho, že v nedeľu Kristus vstal zmŕtvych a bol nám poslaný od neho Duch Svätý. V tomto pochopili, že je to čosi viac  než vyhlásenie, či napísanie cez Mojžiša.

Zmŕtvychcvstaním Krista a zoslaním Ducha Svätého na Cirkev /nový, pokračujúci duchovný Izrael/ tu ide o novú stvorenie. To prvé začalo stvorením svetla prvý deň a stvorením Adama v piaty deň. Ten však sa dostal pod nadvládu diabla, hriechu a smrti. Kristus Vykupiteľ však po vytvorení a príprave svojho vyvoleného národa zákonom a prorokmi prišiel na svet v plnosti času, vzal na seba hriechy Adama a jeho potomkov, a v podriadenosti tomu istému zákonu sa obetoval na kríži za tieto hriechy, a svoje dielo dovŕšil presne v piatok, kedy bol v kritovi pochovaný starý Adam aj s jeho hriechmi, a táým Kristus  naplnil zákon.

Po sobote, v nedeľu však vstáva z hrobu nový Adam, ktorý už nepodlieha hriechu. Je to "nové stvorenie", ako hovorí Písmo, je to naše nové "svetlo sveta", nový začiatok nového sveta,v ktorom každý kto v neho uverí, prijme Jeho Ducha sa stáva v Ňom taktieť novým stvorením, a hriech už nad ním nemá moc. Nedeľa je toho všetkého symbolickým dňom. On ju - opakujem -vyhlásil a posvätil svojim úmŕtvychvstaním a zoslaním Ducha Svätého... Takže prax apoštolská, cirkevná až napkon definitívne rozhodnutie sa pre nedeľu nie je nijaká svojvoľnosť nikoho, ale má to svoje opodstatnenie v Písme a jeho chápaní prvou Cirkvou...

Ostatné si dočítajte v uvedených komentároch podrobnejšie.




]


Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Sobota, 10. leden 2009 @ 15:10:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Všichni dobře víme, že existují psané zákony, které se musí dodržovat a kdo je poruší, je pak souzen apod. Víme také, že u spravedlivého soudu má každý svého obhájce, který ho před soudcem hájí. Na druhé straně žalobce chce dokázat, že má pravdu on. Kdo myslíte, že žaluje na nás ? Není to ten, kdo člověka svedl ? Kdo je naším obhájcem ? Je to pán Ježíš. Ten, který prošel bez poskvrny i lidským životem a jako Syn Boží se obětoval, aby mohl být naším obhájcem před soudem. Tajemství velké Boží Lásky. Obhájce dokáže mnoho a dokáže před soudem ospravedlnit žalovaného tak, že je nakonec bez viny a soudce mu dá milost. Že všichni budeme Bohem souzeni není výmysl. A pokud budeme před soudem, pak milost máme jen díky našemu Přímluvci a Obhájci, kterým je Pán Ježíš Kristus. Jestliže jsme Ho přijali za svého pána a uvěřili v Něho, pak se můžeme spoléhat na to, že budeme mít nový život v novém těle, že budeme vzkříšeni k novému životu a nebudeme odsouzeni k věčné smrti. On nás ospravedlní. Jedině On. To naše hmotné tělo se po biologické po smrti vrací zpět do země, aby posloužilo jako stavební materiál životu obecně. Naše nehmotná část těla odchází k Bohu. Nedivím se tomu, že lidé v klinické smrti vidí světlo a zažívají příjemný pocit. Není to tím, že se blíží k Boží přítomnosti ? Já jsem světlo a tma ve mně není. Neříká to snad Pán Ježíš ? Tam u Boha je naše nehmotná část těla uložena až do soudu, tam je jako kniha života, v níž může listovat jen Bůh. Soudce má přece právo studovat spisy obžalovaných. Dokud jsme v tomto pozemském těle, pak bohužel jsem stále náchylní ke hříchu. Chceme třeba dobro, ale nedaří se to. Máme však sílu ke konání dobra větší než před tím, když jsme Pána Ježíše neznali. On nám dává sílu a Duch Svatý nás často vede a řídí. Jen je třeba se jím nechat vést. Není mi sympatické takové jednání, když někteří věřící se již považují za spasené a bez viny. Pak zjistím, že páchají nedobré skutky i dál. Jsme hříšní až do konce pozemského života!!!! Nebuďme pyšní !!! Tak ohledně sporu soboty či neděle lze říct asi jen tolik. Pán Ježíš nás zná a vidí do našeho svědomí a srdce. Je to spravedlivý obhájce. Vidí dovnitř, ne jen na povrch. Proto říká, že ne každý, kdo mu říká Pane vejde do království nebeského. Adventista, který jen z povinnosti drží sobotu, nemusí znamenat víc než ten, kdo světí neděli, protože to tak cítí a upřímně se na Boha spoléhá. Každý máme nějaké poznání a zkušenosti. Znám adventisty, kteří sobotu světí s láskou, těší se na ni a stejně tak to činí někteří, kteří světí neděli. Obdivuji a vážím si leckteré babičky, která jde v neděli do kostela, který je na kopci, přesto, že jí bolí nohy a celé tělo. Ale ona tam jde hlavně z lásky, protože tak chce vyjádřit svůj vděk Bohu. Copak je možné na tom něco zkritizovat ? Je to její víra, její poznání. Pán Ježíš ji obhájí. To, že my věřící se mezi sebou hádáme a i vzájemně si ubližujeme, je největším důkazem, že hříšní pořád jsme a že jsme mnoho věcí, co nám Pán Ježíš sdělil, nepochopili ani po tisících letech.



Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Neděle, 11. leden 2009 @ 04:09:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Františe, úplne s vami súhlasím. Aj s tou sobotu a nedeľou, aj s tým spasením. Naozaj, mne sa zdá tiež to vyjadrovanie sa "som spasený" trochu nepressné a zjednodušené. Zrejme to dobre myslia, ale pravdaa aj skúsenosť je taká, že človek až do konca svojho života musí sa usilovasť vo vernosti Bohu, pretože aj diabol, aj svet, i naše zlé náklonnosti, ktoré sme si osvojili vplývajú na nás. My preto radšej hovoríme "sme spasení v nádeji"...


]


Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 11. leden 2009 @ 08:08:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Františku
Hezky jsi to vystihl. Já si myslím, že s těmi zákony je to tak, že je vždy třeba respektovat jejich smysl, jádro, ne to, jak jsou formulovány. Zachování smyslu zákona je nad znění (FORMULACI) zákona.

Kdyby Bůh dával příkazy v dnešní době, nepředepisoval by nám do výbavy kolík (Dt 23,13), protože máme kanalizace. Vnitřní smysl tohoto příkazu ale přetrvává neustále, ten se nikdy nezmění.

Podobné je to se sobotou. Člověk má šest dní pracovat a sedmý den věnovat Bohu. Pro Židy, i pro ty, kteří ještě nevědí, že je Ježíš vykoupil z otroctví hříchu, je přirozené slavit sobotu. My, kteří jsme si tohoto vědomi, víme také, že roztrhnutím chrámové opony se na světě všechno změnilo. Starý zákon se naplnil, žijeme podle nové smlouvy.

Bůh byl oslaven vzkříšením svého syna - a to se stalo v NEDĚLI. My se proto k Jeho oslavě připojujeme právě v neděli.

Nevstal - li Kristus, marná je naše víra. Ale Kristus vstal!

A toto si uvědomovali křesťané už od začátku. To proto se scházeli první den po sobotě, tedy v NEDĚLI.


]


Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Neděle, 11. leden 2009 @ 10:02:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Až na jednu maličkost bych s Tebou souhlasil. Židé skutečně nepochopili, že je Ježíš vykoupil z otroctví hříchu. Pokud se týká adventistů, tak jak pochopitelně některé znám, aniž bych jím sám byl, oni si moc dobře uvědomují, co pro ně Pán Ježíš vykonal. Je u nich na prvním místě Pán Ježíš. Jde zde však také o určitý vztah k zákonu, která Bůh dal nejen Židům, ale všem lidem . A to je přece Desatero. Proto ho sám Bůh vytesal do kamene, aby to bylo úplně jasné a nedocházelo ke zkreslení při komunikaci či interpretaci. Vždyť Desatero je Boží Zákon. je o to cennější než všechno ostatní, že ho dokonce sám Bůh napsal svou rukou. Mojžíš si to sám nevytesal. Pán Ježíš však nezrušil Desatero,. On naplnil zákon v tom smyslu, co bylo o Spasiteli předpovězeno. Desatero je Boží návod na lidský život. Podle něho bychom měli žít, abychom nebyli ohroženi a ničeni po především duchovní stránce. Jistě, že Židé měli spoustu dalších různých nařízení, z nichž některá především zdravotní a hygienická nařízení platí dodnes a můžeme se jen tomu divit, jak taková nařízení objevili. Prostě jim je zjevil sám Bůh. Stejně tak měli nařízení obřadní, které jsou dnes již minulostí a platily do doby, než nás Pán Ježíš svou obětí zachránil. Milý Oko, vím, že jsi upřímný a hluboce věřící člověk a vůbec mi nevadí, že jsi katolík. Ostatně pravdu o nás zná jedině Bůh a ten je spravedlivý. A je spravedlivý i k těm, kteří neměli možnost poznat křesťanství a věří jinak, než my, ale věří v Boha také.


]


Re: Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 11. leden 2009 @ 13:13:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Díky.


]


Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Neděle, 11. leden 2009 @ 09:55:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj Františku.

  To, že křesťané nebudou souzeni podle skutků zákona a nepřijdou na ten soud, na kterém budou souzeny všechny národy, je základ křesťanství. Jsme spaseni z milosti, vírou jsme spravedliví a ústy vyznáním jsme spaseni.

  Ale to Boží spasení se pozná podle mnoha věcí - ovoce, lásky, úcty, trpělivosti, sebeovládání... Pro mne, jako člověka spaseného milostí nejsou Boží přikázání nějakým zákonem, podle kterého budu souzen. Je to věcí úcty, pochopení, poslušnosti. Nezachovávám přikázání proto, abych byl spasen (to je prokleté "evangelium" které od počátku křesťanství dodnes hlásají některé organizace), ale proto, že jsem spasen.

  Z úcty a podřízení Božím zákonům se rodí poslušnost. U soboty (podobně jako třeba u desátků) - je to ještě zajímavější. Kromě požehnání zákona nese sedmý den ještě zvláštní požehnání od počátku časů.


  Můžeš si všimnout zajímavého efektu, že když zarytý "sobotář" napíše cokoliv o sobotě, cítí se "neděláří" obvinění, vší silou se brání, vymýšlejí kličky háčky, zlobí se, že je "sobotář" obviňuje (aniž by cokoliv o neděli psal...). I to je velmi zajímavý efekt.

 


]


Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Neděle, 11. leden 2009 @ 13:24:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
M8m to v rodine, a viem že zo stranysobotárov je to naozaj často zarytosť, pretože spravidla všetky debaty skôr-neskôr s nimi skončia pri sobote s podtextom vytýkania  nedele nedelárom ... Na to sotva môže nasledovať iná redakcia od ľudí ako odvracanie sa...


]


Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: isim v Sobota, 10. leden 2009 @ 18:24:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pátek je den dokonání Božího díla i Díla Spásy, sobota je - podle zákona den odpočinku pro člověka a něděle je den Vzkříšení, světla a slávy Páně.

My však můžeme a máme oslavovat Pána každý den, a máme Jej uctívat především v Duchu a v pravdě. Pro společné křesťanské shromáždění, si však myslím, že je přeci jen vhodná neděle.

Nikdo tedy nemá právo odsuzovat vás za to, co jíte nebo pijete, nebo kvůli svátkům, kvůli novoluní nebo sobotám.
To všechno je jen stín budoucích věcí, ale skutečnost je Kristus. (Kol. 2,16-17)

isim





Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: isim v Neděle, 11. leden 2009 @ 20:26:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Myslím si, že pro křesťanské shromáždění je správná (nebo vhodná) neděle.

isim


]


Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Nemesis v Sobota, 10. leden 2009 @ 22:26:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Rád bych ještě zdůraznil to co jsem chtěl říci. Rozumím tomu, že bereš sobotu jako princip dočasný, který byl nahrazen nedělí. Symbol starého stvoření, byl nahrazen symbolem nového stvoření. Doufám, že jsem tě správně pochopil. Tvá myšlenka je správná. Pokud dovolíš rád bych ovšem něco poupravil.Pokud by se slavila sobota jako vzpomínka na stvoření měl by si pravdu a mělibychom poté teoreticky přejít na neděli. Ovšem Sobota je svátek nikoli stvoření, ale odpočinutí. Mám za to, že to je právě klíčová myšlenka. Pokud tedy slavíme odpočinutí tak nám zde zůstává pouze to sobotní  - po stvoření světa. Pokud se bavíme o odpočinutí v kontextu nového zákona a Krista, tak to nás čeká odpočinutí po jeho druhém příchodu. 



Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Neděle, 11. leden 2009 @ 10:21:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ale, prosím Vás, stále se na něco vymlouváme. Platí Desatero nebo neplatí ?! A tam je to jasně napsáno, pokud si to však někdo i v samotné Bibli neopravil, jak se mu líbí. Tak k čemu diskuse. Chcete snad kritizovat, že Boží Zákon je špatný. Kdo chce světit neděli, ať si ji tedy světí. Kdo chce světit pátek, ať si ho světí. Pokud to činí k slávě Boží, tak to třeba takový hřích není. Ale sobotu Bůh požehnal hned po stvoření člověka. U mně tedy vede na prvním místě sobota a je to požehnaný den. Mám pocit, že v Desateru existují i jiné věci, které by nejraději někteří vyškrtli. Boží Zákon nebyl zrušen!!!!!! Nemůžeme si přece dělat, co chceme? Mně se zdá, že tady slyším podobnou řeč, jako když had Evě namlouval také různé pochybnosti o Bohu a že se jeho rady a příkazy nemusí tak přesně dodržovat a že se porušením nic nestane apod.......... Nechováme se někdy jako ta Eva ?????


]


Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Neděle, 11. leden 2009 @ 14:32:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Keby nebolo Nového zákona, bolo by to jednoznačné: platí starozákonné Desatoro a bodka. No kedže Nový zákon tu je, Kristus naozaj sa nám zjavil a  ohlasoval Evanjelium v rámci ešte starozákonných pravidiel života /zachovával aj sám sobotu a i./, všetko sas zmenilo... Tento Kristus totiž zákon do bodky naplnil, a tým je Starý zákon ako celok dokonaný, čiže pre kresťanov nezáväzný v tej podobe ako je napísaný v Starom zákone, nech by to boli akékoľvek kamenné tabule/opona sa roztrhla.../

 Od zmŕtvychvstania Krista už platí Nový zákon, Kristov, a tam je nové prikázanie, ktoré aj sám Kristus i na druhom mieste Pavol apoštol zhrnul ako zákon lásky k Bohu a k blížnemu, prípadne ako nové prikázanie, "aby ste sa milovali navzájom, ako som ja miloval vás". V tomto je podľa Nového zákona vyjadrené a zahrnuté všetko.

A teraz sa opýtajme: čo je obsahom toho "všetko"? A tu už môžeme hľadať, kdekoľvek v Biblii, či v Novom, či v Starom zákone, čo znamená opravdivá "láska", na ktorú myslel Kristus, ked o nej hovoril, prípadne ako to vyjadrili aj apoštoli... Ak sme dôslední,  určité o.i. prídeme aj k tomu, že starozákonné Desatoro v jeho podstate musíá platiť naďalej /Nezabiješ, nezosmilníš.../. No pokiaľ  ide o sobotu, tam je zmysel v tom, že  treba Bohu zasvätiť aspoň jeden deň, pretože On si to želá, a je to potrebné aj pre zdravie nás, i spoločnosti. To je podstatný zmysel toho, čo žiadal Boh v Starom zákone od ľudí: nájsť si čas aspoň jeden deň pre Neho, aby si ľudia oddýchli, ale najmä preto, aby mu tento deň zasvätili, teda viac sa venovali Bohu a svojej duši...  V Starom zákone to bol siedmy deň, sobota, pretože to bolo odôvodnené odpočinkom Boha po stvorení.

NO aj v Novom zákone treba iste pre človek odpočívať, ved nie je robot, a treba tiež venovať sa aspoň jeden deň viac Bohu. To je pochopiteľné a potrebné. No v Novom zákone, ako to čítame vo všetkých Evanjeliách sám Kristus prikázal svojim apoštolom, aby konali to, čo On sám s nimi konal pri poslednej večeri, teda aby si pripomínali pamiatku jeho umučenia a smrti /"Toto robte na moju pamiatku!" A kedže  v nedeľu vstal z mŕtvych, a keď  v nedeľu  na Cirkev bol zoslaný Duch Svätý, tak sa kresťania začali schádzať  každú nedeľu na stretnutí, ktoré sa nazývalo Eucharistická hostina. Tam si pripomínali Kristovu smrť, ale aj Jeho zmŕtvychvstanie, čo pre nich znamenalo základ všetkej ich viery v Krista a celého Božieho zjavenia, petože práve zmŕtvychvstaním Krista Boh potvrdil, že všetko je naozaj pravda, a zoslaním Ducha Svätého pochopili podstatu všetkého a dostali silu žiť naozaj "nový život v Duchu..." Takto nám to dosvedčuje aj skorá poapoštolská, ba aj neskoršia tradícia zachytená.

A teraz si položme otázky: Nie je vari Kristus väčší ako Mojžiš? Nie je zmŕtvychvstanie Krista, ktoré sa stalo v nedeľu a znamená prakticky "nové stvorenie" "nového človeka" oveľa viac stvorenie starého človeka, ktorý nakoniec sa dostal pod nadvládu diabla, hriechu a smrti? Veď so zmŕtvychvstalým Kristom, ktorý na kríži pribil naše hriechy a v hrobe pochoval starého Adama, povstal "nový Adam", ktorý už viacej neumiera, a smrť nad Ním nepanuje... A každý, kto sa pripojí vierou a krstom ku Kristovi, sa predsa stane tiež "novým stvorením" a je oslobodený od nadvlády diabla, hriechu a smrti... Nie je vari toto oveľa viac?...

Preto hlavné osobnosti apoštolskej Cirkvi neváhali, a namiesto soboty, začali svätiť nedeľu. To značí obsah starozákonnej soboty /odpočinok, čas pre Pána/ prenieskli na nedeľu, a stretali sa okrem toho osobitne pri eucharistickej hostine. To značí, že duch, zmysel starozákonnej soboty sa tak zachoval, ale odôvodnenie je nie kvôli stvoreniu sveta, ale kvôli "novému stvoreniu", ktoré sa uskutočnilo cez "nového Adama", zmŕtvychvstalého Krista.

Celkove teda možno zhrnúť, že starozákonný zákon soboty vo svojom obsahu a  hlavnom zmysle /odpočinok, čas  pre Boha/ platí, no preniesol sa na nedeľu kvôli tomu, že Kristus vstal z mŕtvych a poslal nám Ducha Svätého práve v nedeľu, a sám prikázal svojim učeníkom, aby sa na jeho pamiatku stretávali... Cirkev v svetle Ducha Svätého pochopila, že toto je viac.../t.j. že kristus je väčší ako Mojžiš, "nové stvorenie" je viac ako to prvé stvorenie atď./, a preto sa začala pravidelne stretávať po nedeliach...

POznámka: Je pochopiteľné, v prechodnom období apoštoli a kresťania žijúci v židovskom prostredí /a aj apoštolujúci medzi nimi.../ okrem svojej nedele, solidárne so Židmi svätili aj sobotu. No neskôr, keď táto okolnosť pominula /Židia ich vyhnali zo synagógy.../, ostali len pri nedeľi. Preto tiež všetky cirkvi akonáhle prišla sloboda po Konštantínovi, nemali veľký problém, a  čoskoro sa jasne dohodli na slávení nedele s tým, že jej obsahom bude eucharistia, odpočinok, čas pre Boha, tj. to, čo bolo predtým v starozákonnej sobote/okrem eucharistie/... /Aj z praktických dôvodov sláviť aj sobotu, aj nedeľu, je sotva možné.../ No ked niekto má v tejto veci určité nejasnosti, pretože tak to pochopil, tak to myslí úprimne vo svedomí, nech podľa mňa /hlavne podľa apoštola Pavla/ sa príliš s tým netrápi, aj ked by iste bolo pred svetom svedeckejšie, keby v tejto veci boli kresťania jednotní, lebo to tých "neutrálnych" môže mýliť... Ale budiž...


]


Re: Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Pondělí, 12. leden 2009 @ 04:57:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mojžíš není víc než Kristus a ani se mu nemůže rovnat. Ale Mojžíš Desatero nenapsal. Autorem i pisatelem je Bůh. A to nové stvoření nás snad teprve čeká po vzkříšení, protože, pokud by lidé už teď byli nové stvoření, proč dál hřeší a chovají se nedobře? Je normální, aby nové stvoření se chovalo téměř stejně jako ostatní ? Spasení je z milosti, ale je podmíněno vírou v Ježíše a také určitým jednáním založeném na lásce k Bohu i k člověku. Dodržování Desatera do toho snad také patří, ale není dodržováno ze strachu, ale z lásky.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Pondělí, 12. leden 2009 @ 06:32:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
František, Pavol apoštol vysvetľuje, že nie potom, ale teraz "každý kto je v Kristu je nové stvorenie". Predovšetkým však je Ním sám kristus ako nový Adam, najmä po zmŕtvychvstaní. Po smrti sa len ukáže, kým sme, teraz to ešte necidno, lebno sme hriešni, no po Kristovom vykupiteľskom diele máme "prostriedok" na odpustenie htiechov, a diabol nad nami nemá moc, ak sme pod ochranou krista, a aj ke´d zomrieme, ideme k Otcovi. No keby nebolo Kristovho vykúpenia, tak naozaj "všetko je márnosť nad márnosť" /Kazateľ/. Kristus je preda tiež Boh. Duch Svätý, ktorý prišiel tiež v nedeľu je tiež Boh. Tamto dal Boh cez človeka, Mojžiša, tu priamo sám v Kristovi. Kristus povedal, ke´d porovnával poriadok Starého a nového zákona, že "najmenší v Kráľovstve nebeskom je väčší ako on" v súvislosti s Jánoim Krstiteľom, ktorý bol podľa Krista vúčší ako Mojžiš /"medzi narodenámi zo žien nepovstal väčší.../.

Naozaj je smutné, že tie "nové stvorenia" v Kristovi sa naozaj príliš nelíšia často od druhých. No to zrejme  preto, že nie sú verní svojej dôstojnosti a povolaniu od Boha.  A Desatoro, jeho zákona, a neilen Desatoro, ale akékoľvek myšlienky, rady, odporúčania a príkazy či už Krista v Novom zákone, či prorokov v Starom zákone, stále platia, ak nie sú v rozpore s duchom Kristovho posolstva spásy. Zo Starého zákona naozaj neplatí iba to, čo je v tomto zmysle prekonané. Všetko, čo "bolo napísané nám a je užitočné na poznanie a poučenie" pre človekaa, môžeme prijímať a riadiť sa tým. A pokiaľ ide o sobotu, tak tí, čo to pochopili /väčšina kresťanov.../ jej obsah presunuli na nedeľu a zúčastňujú sa eucharistických bohoslužieb. Je to vari proti duchu, či zmyslu soboty?...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Pondělí, 12. leden 2009 @ 06:51:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Proti duchu soboty to snad ani tak moc není, ale je to projev neposlušnosti. Vybrali si den, který vyhovuje člověku a pak hledají důvod, jak to nějak vysvětlit. O to tu jde. O neposlušnost a jako malé dítě to naše, já to chci takhle. Ono těch věcí, které jsme si upravili, je mnohem více. Ale mně je to nakonec jedno. U mně vede sobota. O té je to jasně napsáno v Desateru i na počátku stvoření v ráji. Pokud duch soboty přeneseme na neděli, je to chyba a projev naší vlastní vůle, ale Bůh je spravedlivý a On odpouští a ospravedlňuje a dává milost. Moje poznání je takové nebudu ho vědomě přestupovat!!!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 12. leden 2009 @ 08:50:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Vybrali si den, který vyhovuje člověku a pak hledají důvod, jak to nějak vysvětlit"....

Proč by mělo slavení neděle člověku lépe vyhovovat, než slavení soboty?

Je to přesně obráceně. Nejdřív nastal oprávněný důvod změny, ten vyprovokoval změnu. Smysl Starého zákona je třeba vyložit v duchu Nového zákona. A ten říká, že nejvýznamnější den pro každého křesťana je právě neděle.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Pondělí, 12. leden 2009 @ 10:49:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ne, nechci o tom, dál diskutovat. Kdyby za všemi těmi změnami nešli lidé tak daleko, že si dokonce neupravili i Desatero, pak bych možná s tou sobotou bych na pochybách. A v tom Desateru lidé si upravili i jiné věci. Byl jsem zklamán, když jsem zjistil, si lidé klidně změní Bibli podle toho, jak jim vyhovuje. Prostě lidská vůle se postavila proti nařízení Božímu, ale Bůh je tak hodný, že to toleruje, protože v podstatě každý den, v němž je Duch Boží a Duch soboty, je požehnaný. Ať je klidně požehnaná i neděle. U mně ale nevítězí. Ačkoliv nejsem pokřtěný adventista, pouze mnoho let adventisty osobně znám a vím také, že se snadno může někdy sklouznout k zákonictví, přesto uznávám a preferuji sobotu před nedělí. A kdo světí neděli, toho neodsuzuji a ni nekritizuji. Je to jeho poznání. Já mám poznání jiné. Diskuse jsou však užitečné. Mne zatím nikdo nepřesvědčil jinak. A přitom kdysi jsem byl ten, kdo hájil neděli.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 12. leden 2009 @ 11:56:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Je tvým právem mít svůj názor. Nesouhlasím, že by někdo změnil smysl Desatera. Nenajdeš nic, co by v katechetické formuli (v katechismu) chybělo.

Zřejmě narážíš na doslovný výklad nezhotovení sochy k modloslužbě. To není o zákazu soch, ale postavení si čehokoli jiného na první místo v životě, místo Boha. Jen tehdy se jedná o modloslužbu. I Mojžíš vyrobil podle Hospodinových instrukcí sochy dvou cherubů, strážících schránku úmluvy. Vyrobit sochu ještě není modloslužba.

Tedy katechetická formule: "V jednoho Boha věřit budeš."
Obsahuje ve smyslu i zákaz modloslužby. Nehledě na to, že forma modloslužby dneska už zpravidla nemá primitivní formu klanění sochám, jako před 4 000 roky, ale je skrytá. Může se pojmenovat :majetek, moc, vliv, vlastní tělo - a mnoho dalších věcí, které mají dneska lidé na prvním místě v životě.


]


Re: Oko! Proč opět lžeš? Jsi snad patologický lhář? (Skóre: 1)
Vložil: Standa v Pondělí, 12. leden 2009 @ 12:19:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko:

Nesouhlasím, že by někdo změnil smysl Desatera. Nenajdeš nic, co by v katechetické formuli (v katechism u) chybělo.


Standa:


Nabízím jasný důkaz o Tvé lži:  Útok na desatero Božích přikázání


]


Re: Re: Oko! Proč opět lžeš? Jsi snad patologický lhář? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 13. leden 2009 @ 08:39:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nabízíš jen překroucené zmatky. Pořadí jednotlivých přikázání je nepodstatné, důležité je zachovávat jejich smysl. Jsi schopen vlastními slovy vyjmenovat jediné přikázání z Desatera, jehož vnitřní smysl by nebyl obsažen také v katechetické (papežově) formuli? Tedy jediné přikázání, které by nová formulace přestala označovat jako hřích?

Pokud ano, sem s ním!


]


Re: Re: Re: Oko! Proč opět lžeš? Jsi snad patologický lhář? (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Úterý, 13. leden 2009 @ 09:06:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
oko,

tímto komentářem ses u mne odepsal. Standa předložil jasný důkaz "změny", kterou řkc provedla s Desaterem a tvou reakcí je  "nabízíš jen překroucené zmatky" a "pořadí jednotlivých přikázání je nepodstatné", aniž bys přiznal, že řkc jedno, tj. hned druhé přikázání prostě z Desatera ŠKRTLA, aby si vytvořila alibi pro jeho porušování!

To, cos zde napsal, jsou bohapusté lži, a tak ti se vší vážností říkám, že lháři do Království nevejdou!!!

Tož tak.

willy



]


Re: Re: Re: Re: Willy. Opět máš zatemnění mysli? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 13. leden 2009 @ 13:52:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ten tvůj důkaz "jasné změny" ses ani sám neodvážil rozvést. Udělám to za tebe.
Ať vyjde najevo, kdo z nás je skutečný lhář a nactiutrhač.


2. Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit.


Rádi vytrháváte ze souvislosti první větu o zpodobování. Jenže toto přikázání platí v úplnosti, ne ve střípkách.
Tedy NEODDĚLITELNĚ ZÁKAZ ZOBRAZIT A KLANĚT SE ZOBRAZENÉMU!


Důkazem, že tento příkaz katolická církev nijak neškrtla, je hned první přikázání katechetické formule, které zní: "V JEDNOHO BOHA VĚŘIT BUDEŠ!

Každému, kdo není přímo dementní, je jasné, že ve smyslu tohoto přikázání je obsažen i zákaz modloslužby.

Před 4000 lety byl takový typ modloslužby běžnou záležitostí u všech okolních národů. Ale mentalita lidí se změnila. Kdo si dneska vytváří zobrazení, aby se mu klaněl místo Boha? Modloslužba změnila tvář, není tak viditelná. Jsou to všechny věci (i neviditelné), které si člověk postavil na první místo důležitosti v životě místo Boha.

Jenže marná práce vysvětlovat někomu zarytému a přesvědčenému o své neomylnosti, že důležitý je postoj srdce, že když se modlím před obrazem, neprovádím modloslužbu. Stokrát probrané a vysvětlované - marně.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Willy. Opět máš zatemnění mysli? (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Úterý, 13. leden 2009 @ 21:56:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
I kdybys stokrát a tisíckrát vysvětloval, vysvětluješ opravdu marně - lež je lež!

Ty víš, že ve všech ostatních Biblích tebou samotným citované 2. přikázání je, zatímco v katolickém překladu není. A místo, abys chlapsky a bratrsky řekl: ano bratře - "v naší katolické Bibli 2. přikázání Desatera skutečně není" - tak mlžíš a vysvětluješ pro mne nevysvětlitelné, poněvadž v Mt 5:17-19 Pán řekl: „Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem je zrušit, nýbrž naplnit. Neboť amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné (nejmenší písmenko) ani jedna čárka (jako část písmene) ze Zákona, dokud se všechno nestane. Kdo by tedy zrušil jediné z těchto nejmenších přikázání a tak učil nebo: by vyučil lidi, bude v království Nebes nazván nejmenším. Kdo by je však (činil a učil) nebo: naplnil a vyučil, ten bude v království Nebes nazván velkým. AMEN.

Nejsem přesvědčený o své neomylnosti, JSEM NAPROSTO PŘESVĚDČENÝ O NEOMYLNOSTI PÍSMA SVATÉHO! A jsem přesvědčený, že nikdo nesmí svévolně v Písmu svatém cokoliv rušit a měnit; obzvláště, jedná-li se o Slova Desatera přikázání, která psal na kamenné desky svým prstem sám Hospodin. Kdo je něčeho takového schopen, svědčí o své "úctě" k Bohu a o Boží "bázni", neboť mu absolutně chybí. Jak jsem řekl a říkám znovu: neučiníš-li pokání a neponeseš-li ovoce pokání, u mne jsi odepsaný. A ať s tebou Bůh naloží, jak uzná za vhodné. Amen.

Tož tak.

willy


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Willy. Opět máš zatemnění mysli? (Skóre: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Úterý, 13. leden 2009 @ 22:30:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Willy kterou katolickou Bibli myslíš? Takový překlad neznám. Nevíš kde by šel sehnát zatím jsem ho nikde neviděl.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Willy. Opět máš zatemnění mysli? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Středa, 14. leden 2009 @ 08:07:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Willy se v tom katolicismu tolik nevyzná. Nejspíš tou "katolickou biblí" myslel katechismus. Tam není napsáno, že bylo tohle přikázání vyškrtnuto, ale je tam napsáno jak bylo vyškrtnuto včetně logické konstrukce, která k tomu vedla.

  Výslovné Boží nařízení vyžadovalo zákaz jakéhokoliv zobrazení Boha lidskou rukou. Deuteronomium vysvětluje: „V den, kdy k vám Hospodin mluvil na Chorébu zprostředku ohně, jste neviděli žádnou podobu; velice se tedy střezte, abyste se nezvrhli a neudělali si tesanou sochu …“ (Dt 4,15-16). Je to naprosto transcendentní (přesažný) Bůh, který se zjevil Izraeli. „On je všechno“, ale zároveň je „větší než celé jeho tvorstvo“ (Sir 43,27-28). On samotný je „původce krásy“ (Mdr 13,3).

  Nicméně již ve Starém zákoně Bůh nařídil nebo dovolil udělat obrazy, které symbolicky vedly ke spáse skrze vtělené Slovo: měděný had, archa Smlouvy a cherubové.

  Sedmý ekumenický koncil v Niceji (v roce 787) na základě tajemství vtěleného Slova prohlásil za oprávněnou — proti obrazoborcům — úctu obrazů: a to Krista, ale i Matky Boží, andělů a všech svatých. Tím, že se Boží Syn vtělil, zahájil novou „éru“ obrazů.

  Křesťanská úcta obrazů neodporuje prvnímu přikázání, které zakazuje modly. Vždyť „úcta prokazovaná obrazu patří tomu, koho obraz představuje“, a „kdo uctívá obraz, uctívá v něm osobu, která je na něm namalována“. Čest vzdávaná posvátným obrazům je „zbožná úcta“, a nikoliv klanění, které přísluší jen Bohu. „Kultovní úkony se neobracejí k obrazům jako takovým, nýbrž nakolik slouží ke zpodobení vtěleného Slova. A tak hnutí mysli, které se obrací k obrazu jako obrazu, se nezastaví u něho, nýbrž směřuje ke skutečnosti, kterou představuje.“


  Zajímavé je, že to co popisuje ten poslední odstavec se 100% kryje s pohanskými modlami. Nikdo se neklaní, nepokleká a nevzdává úctu před modlou - takhle blázniví žádní šamané a vyznavači různých kultů nejsou. Modla vždy jen představuje skutečnost, která stojí zaní.

  Tohle dá do souladu s přikázáními desatera jen člověk odmala naprogramovaný na stejné myšlení. I konvertité na katolicismus s tím mají problém a trvá léta, než se přeprogramují. Každému, kdo myšlení touto logickou konstrukcí programován není, to nějak nesedí s přikázáními od Boha:

Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivě milující. ... Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jména zneužíval.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Willy. Opět máš zatemnění mysli? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 14. leden 2009 @ 10:25:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Taky jsi dobře naprogramovaný, že se tě vůbec nedotklo mé vysvětlení o souvislosti mezi sochami a vztahu k nim. Já se jim neklaním, ani nesloužím. Přesto mé vnitřní postoje ignoruješ a vnucuješ mi své představy o nás. To už není diskuse s respektem ke druhému, ale demagogie.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Willy. Opět máš zatemnění mysli? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Středa, 14. leden 2009 @ 12:35:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  oko, zbytečně se do mě navážíš. Ve svém příspěvku jsem nepsal ani slovo o tobě. Psal jsem o tom, jak má ŘKC ve svém učení srovnané to vyškrtnutí přikázání, proč ho vyškrtla. To se uvádí v katechismu.

  To, co děláš se sochami je čistě tvoje věc, privátní záležitost. Ani nevím, co se sochami děláš, nevnucuji ti o tobě žádné představy a připadá mi nefér, že mě takto obviňuješ.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Willy. Opět máš zatemnění mysli? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 14. leden 2009 @ 15:50:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jenže o tom to právě je. ŘKC nic nevyškrtla, v katechismu to máš uvedené pro porovnání vedle sebe. Smysl Desatera se nijak nezměnil. Jen formulace se přiblížila požadavku dnešní doby.

Dt 23,13 předepisuje do výbavy kolík. Smyslem příkazu je dodržování hygieny. Kdyby Bůh přinesl Zákon dnes, při zachování smyslu by použil jiné formulace. V době kanalizace by nám nepředepisoval kolík.

Jenže vy zůstáváte "kolíkoví" křesťané i v jednadvacátém století.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Willy. Opět máš zatemnění mysli? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Středa, 14. leden 2009 @ 23:14:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Promiň, že jsem to napsal blbými pojmy, ale nemusíš mě chytat za slovíčko. Samozřejmě, že ho nevyškrtla, nevyřadila. To přikázání tam nikdy nebylo. Tak jinak.

  "Katechismus vysvětluje, proč v něm to přikázání o výrobě model není zařazeno." Ono je to potřeba vysvětlit, proč tam to přikázání není, protože když máš pak třeba zpovědní zrcadlo, tak v něm najdeš kde-co, ale "vyrobil jsem si ze dřeva podobu boha, poklekal přední a klaněl se jí" tam většinou nebývá.


  Jinak já jsem kolíkový křesťan v jednadvacátém století. V písku jsem vyhrabal důlek (bagrem), strčil do něj čističku a do ní svedl všechnu naší potřebu. Zbytek zahrabávám jiným kolíkem (lopatou) na kompost a výkaly přikryju (dostatečně rozložené bakteriemi). Takže dostatečně naplňuju zákon. A navíc nad tím krásně roste tráva.

  Kromě toho jsem každého otroka, který se ke mně utekl, nevydal jeho pánu a mezi mými dcerami není žádná prostitutka, navíc svému bratru nepůjčuju na úrok (kromě účtu v bance, tam neznám bratra a navíc KB i ČSOB vlastní cizinci)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Willy. Opět máš zatemnění mysli? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 15. leden 2009 @ 07:09:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
V tomto případě jsme neřešili, zda někdo naplňuje, či nenaplňuje zákon.  V příspěvcích výše zaznělo zcela jednoznačně tvrzení, že my jsme zákon pozměnili, vypustili z Desatera, pozměnili příkazy Bible. Dokazuji, že to není pravda.

Přikázání věřit v jednoho Boha v sobě zahrnuje i zákaz vyrábění si model a klanění se jim. Stavět je na první místo důležitosti v životě, místo Boha. To je modloslužba. Jenže v takové primitivní formě byla běžná před 4000 lety, dneska se vyskytuje jen vzácně. Vlivem posunu lidského chápání dostala nebezpečnější, latentní formu. Dnešní lidé staví na první místo peníze, majetek, sex, dokonce někteří i vlastní tělo. Vůbec přitom neklečí před modlou, přesto nemají Boha na prvním místě..

Když například definuji pravidlo o zachování hygieny jinými slovy, kde už se nevyskytuje výraz kolík, ale smysl zůstane zachován, neměním, ani nevypouštím příkaz zákona. Poněvadž v dnešních podmínkách už kolík ztratil svůj původní význam každodenní potřeby.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Willy. Opět máš zatemnění mysli? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Čtvrtek, 15. leden 2009 @ 08:12:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Přikázání nezávidět v sobě obsahuje také nezávidět manželku bližního svého, ale ŘKC nelogicky udělala toto přikázání samostatné.

  9. Nepožádáš manželky bližního svého
  10. aniž požádáš statku jeho

  Nelogicky jen zdánlivě. Jinak je to logicky, protože devatero přikázání by vypadalo blbě a hůř by se obhajovalo. Všichni víme, proč ŘKC to přikázání o modlách z desatera nezařadila a víme, proč tu teď musíš pracně fabulovat, kroutit se a domýšlet, proč to tak je, podobně jako jiní lidé sloužící tomu systému.


  Jenže v takové primitivní formě byla běžná před 4000 lety, dneska se vyskytuje jen vzácně.


  Jenže tohle je právě informace, která je lživá, je vidět, jak jsi mimo realitu. Budování model, spoléhání na ně ve stejně "primitivní" podobě (t.j. vyřezávání lidské podoby ze dřeva nebo z kovu nebo kamene) je dnes zcela stejně rozšířené jako před 4000 lety. Jak jsi na tu informaci výše přišel?

  Od mala jsem žil mezi sochami a kousky kovu, které lidi opatrovali jako Lában svoje modly, předávali si je z generace na generaci. Putovali stovky a tisíce kilometrů za duchovními skutečnostmi schovanými za obrazy na posvátných kopcích. Nosili u sebe talismany a spoléhali na jejich speciální požehnání, pomoc a ochranu a stejné talismany dávali do svých obydlí.


  Teď dělám třeba s romy. Jejich byty jsou doslova prošpikované modlami. To jsou desítky až stovky soch, obrazů a různých pomůcek rozvěšených a postavených všude na zdech, skříních a poličkách. A to není jen u Rómů - zrovna před rokem jsem byl v bytě originálně českém, který vypadal hůř, než ty romské. Napsal jsem o tom tenkrát článek Mezináboženský dialog. Duchovní atmosféra v tom bytě by se dala krájet.


 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Willy. Opět máš zatemnění mys (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 16. leden 2009 @ 09:24:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Přikázání nezávidět v sobě obsahuje také nezávidět manželku bližního svého"...

Dnešní skutečnost je přece docela jiná. Skutky manželské nevěry nejsou motivovány závistí, ale uvolněnou sexualitou, kdy se člověk stává otrokem vlastního pudu. Většině takových mužů nevadí, že manželka spí i se svým mužem, klidně mu to přejí, hlavně když si občas užijí i oni. Takováto konzumace sexu vůbec není o závisti, ale o nezřízené otrocké smyslnosti. Takový případ není obyčejným smilstvem, ale něčím daleko závažnějším. Neproviňují se jen proti svému tělu, ale ubližují i manželovi. Řečeno biblicky - žena tak odkrývá mužovu nahotu.

Když vidím sousloví "všichni víme", tak se musím smát. To je přímo ukázková demagogie. Ještě bys k tomu mohl dodat: "To netvrdím jenom já, ale tvrdí to i odborníci."

Pokud měls dojem, že mé vysvětlení je pracnou fabulací (nepravdivé), měl bys uvést v čem konkrétně.

Věřím, že v době, kdy sis o sobě myslel, že jsi římský katolík, tak provozovals modloslužbu. Ale chybu bys měl v tomto případě hledat v sobě. Neznal jsi dostatečně své náboženství. Takže svým způsobem byl odchod z takového stavu k opravdovosti pro tebe přínosem v přístupu k Bohu. Teď zbývá jen si takový přístup udržet, zbavit se předsudků, nezabarikádovat se v "nových pozicích" ale opravdově, nezaujatě posuzovat. Padni, komu padni.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Willy. Opět máš zatemnění mysli? (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Středa, 14. leden 2009 @ 09:04:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
V každém katolickém knihkupectví, kde se prodávají Bible. Ten, v kterém jsem to kdysi viděl respektive tedy to 2. přikázání jsem v něm neviděl, měl na vazbě kříž z několika zlatých čar a řecká písmena alfa a amega. Tož tak.

willy


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Willy. Opět máš zatemnění mysli? (Skóre: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Středa, 14. leden 2009 @ 10:11:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Asi tě nepotěším ale za tím vydaní stojí Česká biblická společnost. Pokud chceš tak se podívej na jejich stránky. Závěrem bych tedy dodal, že toto vydaní není katolické ale ekumenické což by měly být i tyto stránky. S přaním Shalom tuto odpověď končím.  


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Willy. Opět máš zatemnění mysli? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 14. leden 2009 @ 10:30:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kjubík
Ani v této Bibli nechybí Ex 20,2-7; nebo Dt 5,6-21;


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Willy. Opět máš zatemnění mysli? (Skóre: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Středa, 14. leden 2009 @ 11:35:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak tak nechybí. Dík za doplnění.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Willy. Opět máš zatemnění mysli? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 14. leden 2009 @ 10:20:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Willy
V žádném katolickém knihkupectví nenajdeš Bibli, kde by chyběl Ex 20,2-7; nebo Dt 5,6-21;

V katechismu na str. 506 je srovnání starozákonních znění Desatera s katechetickou formulí, ze kterého jasně vyplývá, že vnitřní smysl Desatera zůstal zachován BEZEZBYTKU!

Můžeš tam zajít a přesvědčit se. Doufám, že najdeš potom i dost síly k omluvě.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Willy. Opět máš zatemnění mysli? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 14. leden 2009 @ 10:33:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
I kdybys stokrát a tisíckrát vysvětloval, vysvětluješ opravdu marně - lež je lež!

Ty víš, že ve všech ostatních Biblích tebou samotným citované 2. přikázání je, zatímco v katolickém překladu není. A místo, abys chlapsky a bratrsky řekl: ano bratře - "v naší katolické Bibli 2. přikázání Desatera skutečně nen
í"

Opravdu, chováš se jak malý Jarda. Nejdříve se sám přesvědč.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Úterý, 13. leden 2009 @ 02:21:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý František, nehnevajte sa, ale chcem sa spýtať, či u vás nezvíťazila sobota nie kvôli vašej poslušnosti, ale kvôli vašej zotrvačnosti... Už ste si zrejme pod vplyvom adventistov zvykli na sobotu a ich argumentáciu na základe Starého zákona, a akákoľvek zmena na základe Nového zákona je pre vás proste ťažká, hoci sám Pán dal apoštolom  príkaz "Toto robte na moju pamiatku!", a ako je jasne napísané a Písme a dosvedčené tradíciou, že oni to robili práve v nedeľu, a nie v sobotu, a preto sa to tak aj zaužívalo v praxi Cirkvi... Ľudsky vás chápem, a rešpektujem, ale to len dokazuje, že človek sa naozaj často riadi nie racionálynmi, ale citovými a zvykovými dôvodmi... V poriadku.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Úterý, 13. leden 2009 @ 04:48:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý Elo, u mně nemůže jít o setrvačnost. Prostě jsem si uvědomil, že jsem se mýlil, když jsem kritizoval dodržování soboty. Ostatně adventisty navštěvuji nepravidelně. Kristus přece nezrušil Desatero a ani sobotu, která byla požehnána už v ráji i s manželstvím. Prostě církve a především její hodnostáři rozhodli jinak. A tito hříšní lidé, kteří na jedné straně vedli války, prali se mezi sebou o post nejvyšší funkce, nemají u mně takovou autoritu, abych jim dal přednost před Božím Slovem. Spíše jde o to, že dodržování neděle je tradicí a tradice se těžko mění. Církev se potřebovala odlišit od Židů a přiblížit se k pohanům. A to se jí podařilo nejen v případě dodržování sedmého dne, ale i v ostatních případech a předěláním Desatera. Takže u mně nejde o nějaký cit či zvyk, ale právě tu racionalizaci.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Úterý, 13. leden 2009 @ 11:19:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý František, o stretávaní sa kresťanov predsa nerozhodovali žiadni neskorčí cirkevní hodnostári, ale apoštoli už v apoštolskej dobe. Potom až do Konštantína bolo prakticky s menšími prestávkami neustále obdobie prenasledovania kresťanov v celej Rímskej imprérii. A v tomto období kresťania už sa stretávali prakticky už len v sobotu /pokiaľ boli so Židmi, ešte to bola aj sobota, no neskôr už veľmi málo.../, a tio neboli stále nijakí hodnostári, ale prenasledovaní kresťanskí či biskupi alebo kňazi /presbyteri/... Takže s tými vojnami, to je mimo... Tu nešlo v princípe o nijakých Židov, ani pohanov, ale o princíp pamiatky Kristovej smrti a zmŕtvychvstania ... Okrem toho Kristus nezaložil svoju Cirkev ako nejakú anarchiu, ponechanú samu na seba, alebo na náhodu..., ale založil ju na apoštoloch, a im povedal: "Čo zviažete na zemi, bude zviazané i na nebi..." a o nich povedal pre ostatných "Kto vás počúva, mňa počúva..." Čiže dal im právo rozhodovať o všetkých otázkach, ktoré sa týkajú viery, a organizácie života Cirkvi. Ved predsa všetky cirkvi majú aj teraz nejakých svojich predstavených, ktorí rozhodujú a riadia život cirkvi, určujú  kedy a ako sa budú stretávať a čo bude obsahom toho... Vtedy to boli apoštoli, a po nich prevzali túto úlohu episkopi a presbyteri. Prečo si myslíte, že oni tomu nerozumeli, alebo rozhodli zle...? Ved Kristus povedal ešte apoštolom: "Ja som s vami až dop skončenia sveta..." Teda počítal, že ešte budú aj ich nástupcovia. A tiež: "Dám vám Ducha Svätého, ktorý vás vyučí všetkej pravde..."

Nezdá sa vám to divné, že od čias apoštolov až do objavenia sa adventistov kresťania svätili nedeľu ako deň Pána, stretávali sa na bohoslužbách, a tu v 19. storočí sa objaví akýsi Miller a Ellen G. Whiteová, a na základe týchto ľudí /ktorí sa v mnohých veciach málili, napr. proroctvo o konci sveta a i..../ sa začne meniť celé chápanie Písma, začne sa svätiť sobota, vyhlási sa , že žiadna duchovná a nesmrteľná duša neexistuje a ešte iné bludy adventistov, a to iba na základe súkromného zjavenia E.G.W., teda nijakej Biblie... /A úsudku ženy, ktorá v podstate bola epileptičkou, hoci mohla byť veľmi zbožnou.../

Pán František, ste slobodný, ale fakty sú naozaj fakty...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Úterý, 13. leden 2009 @ 13:16:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ta církev do 19. století napáchala i dost zla, že pochybuji o tom, že plnila to, co chtěl Pán Ježíš. A hlavně si upravila samotné Desatero a vymyslela plno lží. Proto  pak vznikly protestantské církve a různé sekty apod. U mně nemá proto větší autoritu, protože sloužila nepříteli božímu a zneužívala Bibli a Boží Slovo. Adventisté mají své specifikum, kterým je sobota a rovněž také učení o Božím soudu a druhém příchodu Pána Ježíše. Nemohu za to, věřím jim a Bibli víc, než ostatním církvím. Vážím si však obyčejných věřících, i když světí neděli, a nebudu jim to vyvracet. Je to jejich poznání. Setkal jsem se s mnohými věřícími, kteří bývali katolíky, a jsou adventisté. Nesetkal jsem se s nikým, kdo by přešel od adventismu ke katolicismu. I to o něčem vypovídá. Navíc se mi líbí, že se zde hodně studuje Bible a z ní se hlavně vychází.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Úterý, 13. leden 2009 @ 14:29:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Súhlasím. Povedali ste pravdu, pán František: "Verím jim a Biblii víc než ostatním cirkvám" To "Biblii" vlastne sa mi nezdá celkom úprimné, lebo z celého vášho vyjadrenia bolo vidno, pán František, naozaj tú "zotrvačnosť, zvyk..." Proste tam ste už viac "doma", a taak je to vlastne nie "Bible", ale "proto, že věrím jim"...

Áno , je to ľudské. Ja to len preto podčiarkujem, lebo tak to najčastejšie býva /hoci pripúšťam aj výnimky.../ My ľudia sme naozaj často takí:  tvrdíme, že veríme "jenom Bibli", a v skutočnosti sme uverili nejakej skupine ľudí, ich svedectvu...,  s ktorými sme sa stotožnili, zvykli si /od detstva, na základe priateľstva, známosti, či zaľúbenosti.../, a a to ostatné sme si už odôvodnili... Áno, treba si to priznať. Takých je asi väčšina. Aj keď v dnešnej dobe je dosť konverzií na všetky možné strany...

Pán František, ja som rád, ak ste vy rád, a ak sa  cítite tam, kde sa domnievate, že vás chce mať Pán. Verím, že napriek tomu, že medzi adventistami si zachováte toho ducha tolerantnosti a pochopenia voči iným, ako to bolo cítiť z vašich  príspevkov. Pán vám žehnaj.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Středa, 14. leden 2009 @ 04:38:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Děkuji a vždy se snažím a budu snažit být tolerantní.


]


Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: isim v Neděle, 11. leden 2009 @ 20:44:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
V tomto smyslu (co se týče soboty), nejsme pod zákonem. - Jak nám naznačuje i ap. Pavel v Kol. 2,16-17.

Sobota je (podle starého zákona) především den odpočinku. (My však máme také pravý den odpočinku ještě před sebou, jak praví i Písmo (apoštol).)

isim


]


byl Ježíš ukřižován opravdu v pátek ? a kdy "vstal" (Skóre: 1)
Vložil: desc v Neděle, 11. leden 2009 @ 13:36:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Matouš 12:40  Jako byl Jonáš v břiše mořské obludy tři dny a tři noci, tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země.

Matouš 28:1  Když uplynula sobota a začínal první den týdne, přišly Marie z Magdaly a jiná Marie, aby se podívaly k hrobu.


Ježíš byl v hrobě 72 hodin pohřben byl před 18.00 na začátku prvního dne v týdnu už byl hrob prázdný

ukřižování vychází na středu odpoledne // tenkrát byl ve čtvrtek velký svátek proto je psáno, že měl být sabath (svátek)
a vyjití z hrobu na sobotu před 18.00

v neděli se "jenom" poprvé ukázal Marii a pak dalším

tím argumentace prvního dne (neděle) jako dne vzkříšení padá












Re: byl Ježíš ukřižován opravdu v pátek ? a kdy "vstal" (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 11. leden 2009 @ 17:31:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Máš to zmatené, ale už nemám sílu vysvětlovat. Je to dopodrobna popsáno v evangeliích.


]


Re: Re: byl Ježíš ukřižován opravdu v pátek ? a kdy &quot;vstal&quot; (Skóre: 1)
Vložil: desc v Neděle, 11. leden 2009 @ 18:56:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
http://hcjb.cz/02_O_Bohu/01_Buh-Syn-Duch/0201039.html?table=O_Bohu&nr=57


]


Re: Re: Re: byl Ježíš ukřižován opravdu v pátek ? a kdy &amp;quot;vstal&a (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 13. leden 2009 @ 08:59:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Biblické pravdy nejdou v úplnosti vyjádřit lidským slovem, to je nedokonalé. Proto se musí hledat jejich skutečný smysl.
Bible se vykládá, nebere se otrocky doslovně.

I ti, co tvrdí, že ji berou doslovně, jen obelhávají sami sebe. Neznám nikoho, kdo by si vyloupl oko, či usekl ruku, když do sváděly.


]


Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Neděle, 11. leden 2009 @ 15:56:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)


Milí bratří,

jestli chcete slavit SOBOTU, budete muset přijmout k zachovávání i celý Zákon s jeho veškerými předpisy o sobotě. Nebo snad chcete zavést jakousi křesťanskou obměnu soboty? Aby sobota nebyla ani židovská ani křesťanská?

Opravdu nechápu. Pod Novou Smlouvou nezachováváme žádné dny ani svátky (Ga 4,9-11). To jste přejali od judaisticky směřujících katolíků. Naše odpočinutí je však Kristus. Sobota (jako i celý Zákon) je pouze stínem odpočinutí v Kristu (Žd 4,8-11). Naším svátkem je nyní Kristus. On je ta Realita odpočinutí. Sobota je stín a Kristus je Realita soboty.

Sobota je sice věčným ustanovením, ale s tím, že nyní v době milosti toto ustanovení je NA ZEMI dočasně přerušeno a vejde v platnost až v zase v Království na zemia pak v Nebi, ale pouze jako vzpomínková slavnost.



Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Elo v Neděle, 11. leden 2009 @ 16:58:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Gregorius, tak tentoraz ťa celkom neodmietnem, ale v niečom si to prehnal...

Máš pravdu v tom, čo vravíš, že tí, čo chcú zachovávať sobotu v dobe Nového zákona, to by mali naozaj aj so všetkým, čo je so sobotu zviazané. Na to asi narážal  sv. Pavol v liste Galaťanom, ked sa rozhorčoval, že ho nepochopili, a chcú sa vracať späť k /Starému/ zákonu, hoci sú pod Kristovou milosťou. Potiaľto máš teda pravdu...

Ale prešvihol si to s tými judaistickými katolíkmi a s tým, že nezachopvávame žiadne dni ani sviatky... Hoci paradoxne si to vlastne v nasledujúcich  vetách  vystihol, alebo aspoň naznačil /Naše odpočinutí je však Kristus.../. Práve to som v mojich komentároch vk tomuto článku sa snažil vyjadriť. Ale nie tak extrémne, pretože jeden deň odpočinku a čas pre Pána, to je naozaj Boží zákon, tak sme stvorený, a tak je to aj pre ľudskú spoločnosť potrebné, ak nechcem, aby sme sa zrútili.

Máš teda dobrého "tušáka", ale si erxtrémuista, a tá stará Cirkev je predsa len múdrejšia:
Kristus je našim odpočinutím v tom zmysle, že starozákonnú sobotu sme preložili ako deň odpočinku a času pre Pána na nedeľu, pretože toto je "deň Pána", deň Ježiša Krista, jeho zmŕtvychvstania, a obsahom tohto dňa bude osobitne sa stretnúť s Kristom, mať na Neho čas, započúvať sa do Jeho slova, v ktorom je prítomný, stretnúť sa s Ním v spoločenstve bratov  a sestier, kde je tiež prítomný /"Kde sú dvaja traja v mojom mene..."/, a po tretie prijať Jeho Telo a Krv pod spôsobom chleba a vína, a to všetko v rámci Eucharistickej hostiny. Prežitie nedele s Kristom prítomným v eucharistickej hostine /t.j. Slove Božom, v Jeho Tele a Krvi pod sspôsobom chleba a vína a v bratskom spoločenstve/ v Jeho "deň Pána" má byť pre nás naozaj opravdivým novozákonným odpočinutím... Tak to od samého začiatku po zoslaní Ducha Svätého a v tomto Duchu konala Cirkev Kristova už za apoštolských čias.

KC to pekne krásne v tom pokračovala, a stále pokračuje až doteraz. Od nej to prijali aj ostatné cirkvi a kresťanské denominácie v čase reformácie, aspoň väčšina.

Problém so sobotou sa vynoril až  s adventistami siedmeho dňa, ktorí v súvislosti so zjaveniami ich "prorokyne" Ellen G. White neustále "bombardujú" všetkých ostatných kresťanov sláviacich nedeľu, lebo presne toto nepochopili / napriek svojej  úprimnej nábožnosti a dobrom úmysle v tejto veci.../


]


Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Středa, 14. leden 2009 @ 07:51:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj Gregu.

  Ty toho nechápeš ještě hodně. Proč křesťanům do sobotního odpočinku pleteš zákon? Říkáš, že rozumíš duchovním věcem a přitom pleteš dohromady zákon s požehnáním sedmého dne, promiň, ale tomu nerozumím.

  Mám na tebe pár otázek.

  Pokud jde o přikázání daná předtím, než byl dán Zákon, přikázání na deskách Zákona, Zákon daný Izraeli a další zákony, jsi zastáncem toho, že stále ještě platí a jsou užitečná, nebo si myslíš, že už je možné dělat modly, vyvolávat mrtvé, smilnit, pěstovat homosexualitu a tak, jako mnozí tady a jak jsem si to myslel i já? Nebo jsi zastáncem výběrového křesťanství ve stylu: "ze zákona si vyberu co se mi hodí a co se mi nelíbí, to zahodím"?

  Tak pro zajímavost: Ty nemáš žádný pravidelný den a rok odpočinku? T.j. pracuješ 7 dní v týdnu, každý rok? Nebo jsi otrokem lidí a odpočíváš jak ti dovolí?


  Pokud jde o tvůj příspěvek, asi narážíš na epištolu Galatským. Tam je vysvětleno, jak funguje zákon - pokud chceš být ospravedlněn zákonem a skutky (o což se mnozí ze všech sil snaží a byl jsem mezi nimi) musíš dodržovat každé přikázání zákona a stále. Pokud chceš jít na ten soud mrtvých (což k mému překvapení někteří chtějí) máš jedinou šancí - nemít ani jedno přestoupení zákona.

  Ale to není případ křesťanů ani tvůj. Křesťané jsou ospravedlnění milostí z víry a spaseni ústy vyznáním. Zákon dodržují z lásky a úcty (kromě obětí, které byly navždy naplněny to jedinou, kterou už není potřeba znovu a znovu přinášet).


]


Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 14. leden 2009 @ 10:06:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vyznat můžeš kolikrát chceš. Pokud to není vyznání srdcem, vyznání jen ústy je k ničemu.


]


Re: Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Středa, 14. leden 2009 @ 12:18:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  ??? Vyznání srdcem? Jak se to dělá?

  Srdcem se totiž věří ke spravedlnosti a ústy se vyznává ke spasení. Jinak taky "..srdcem se věří k spravedlnosti, ale ústy vyznání děje se k spasení. "

  Nechci tě chytat za slovíčka. Pokud člověk není ospravedlněn z milosti vírou Ježíši Kristu, vyznává co chce a kolikrát chce, často k vlastnímu odsouzení ale ne ke spasení. To jsem sám zažil. Nejdřív člověk musí věřit ze srdce ospravedlnění z milosti a ne skutků, pak teprve může vyznat ústy svoje spasení, jinak to nejde.


]


Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Středa, 14. leden 2009 @ 16:37:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)


Milý Cizinče,

ze Zákona platí pouze to, co bylo přeneseno do Nového Zákona. Sobota např., (ani žádný jiný svátek) přenesena nebyla. Sobota byla dána pouze Židům, nikoli pohanům. Proto také první Kristovci sobotu neslavili.

Jsou věci v Zákoně, které byly NAPLNĚNY v Kristu - sobota je jedním z těch věcí. Naší Sobotou, odpočinutím je Kristus. Zákon byl je stínem, Kristus je Skutečností-Realitou, Pravdou. Pravda je tělo Kristovo. Což znamená, že je to stejné, jako s letícím orlem. Nejdříve vidíš jeho stín (= Zákon). V určitém okamžiku však uvidíš TĚLO ORLA (Pravdu-Realitu orla). A to je teprve skutečnost. Sobota je proto naplněna v Kristu. Kristus je naplněním Soboty. Je-li přítomna Realita, není již zapotřebí stínu.

Já osobně mám odpočinek tehdy, když ho potřebuji. Sám Pán Ježíš řekl ve svém vyjádření k Sobotě - "Můj Otec stále dělá, i Já dělám." Kristus měl své odpočinutí v Bohu. I když sobotu samozřejmě za svého pozemského života RESPEKTOVAL, protože až do své smrti byl sám POD ZÁKONEM. Po Jeho vzkříšení však nastala úplně jiná situace.

A jestliže ty jsi byl vzkříšen s Kristem, proč se ještě necháš obtěžovat ustanovením Zákona ohledně soboty? (Kol 2,16.20 + 3,1-2).

To ty si naopak pleteš duchovní (nebeské) věci s pozemskými. A svěcení soboty je pozemskou záležitostí, nikoli duchovní.

Ano, ostatní části desatera jsou duchovní, ale sobota nikoliv. Sobota (a jakýkoli jiný svátek), je duchovně naplněna v Kristu. A dnes ji slaví, s prominutím, jen náboženské mozky.


]


Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Středa, 14. leden 2009 @ 16:40:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)


Kromě toho Cizinče,

si uvědom, že výběrové "křesťanství" prosazuješ ty a každý, kdo prosazuje nějaké svátky. Jestliže totiž má nějaký vybraný den, kdy se Bohu věnuje více, (sobotu nebo neděli nebo jiný den), znamená to, že v ostatních dnes se Bohu věnuje méně nebo vůbec.

A to je špatné. Takto Boží vůli nemůže naplnit, protože sobota je dnes pro věřícího každý den - v Kristu.


]


Re: Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Středa, 14. leden 2009 @ 21:56:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ale Gregu.

  Pleteš páté přes deváté. Neprosazuju žádný svátek ani žádné slavení, ani věnování jednoho dne Bohu (produkt to náboženství), nenechám se obtěžovat zákonem, nejsem v tomhle katolík. To o čem píšu, je sedmý den odpočinku. To je o odpočinku. Odpočinek to je takový pojem sám o sobě, těžko ho vysvětlovat. Není to slavení, není to svátek, není to vybraný den věnovaný Bohu. Celý můj život patří Bohu, jak bych mu mohl věnovat ještě něco jiného?

  Ale dík, žes mi odpověděl, alespoň zas trochu vím, jak moc vážně některé věci myslíš.


]


Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Lu v Neděle, 11. leden 2009 @ 16:41:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jak to bylo v Římské říši před evangeliem se sobotním odpočinkem ? To asi Nero neměl radost, když mu nějakej Hebrej Saulus měnil pracovní pořádky mezi svobodnými občany a hlavně mezi otroky, že ? Ostatně Pavlova zvěst je z jeho listů naprosto jasně čitelná !
Vždyť přece kázal: 1. Dejte se obřezat, ještě lépe vykastrovat. 2. Plaťte desátky, já vaše peníze do Jeruzalémského chrámu donesu. 3. Dodržujte sobotu, tím dokážete celému římskému světu, že to s Ježíšem myslíte vážně. A to nejlépe od západu do západu slunka. Až se Řím rozšíří za polární kruh, pošlu nové instrukce.



Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Středa, 14. leden 2009 @ 08:27:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Otroci si nikdy nemohli vybírat, kdy mohou odpočívat. Pro ně platí až dodnes pojmy jako celozávodní dovolená, směnný provoz a tak.

  Často se uvádí, že většina národů starověku neměla žádný "odpočinek" ve stylu naší soboty nebo neděle, často pracovali 24/7, jako servery Granosalis :-) I druhy práce tomu odpovídaly. Pouze některé dny slavili jako slavnosti (viz den boha slunce). Sedmý den odpočinku a sedmý rok odpočinku Zákona byl v té době luxus, speciální požehnání pro Boží lid.

  Pokud jde o svobodné, tak jak to fungovalo v té části římské říše, kde lidé dodržovali sobotu, je dost vidět z evangelií. Lidé, kteří dodržovali zákon, v sobotu odpočinuli od veškeré své práce. Lidé, kteří si k zákonu přidali lidskou tradici (farizeové) dodržovali navíc mnoho svých vymyšlených přikázání a nutili k tomu i ostatní lidi.


]


Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: skalaa v Úterý, 13. leden 2009 @ 09:07:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)


Pre tych ,ktorych to zaujima od W. Veitha-Pozadie dnešnej doby.

http://www.ulozisko.sk/121168/PRAHA_2008.rar



Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: isim v Středa, 14. leden 2009 @ 09:09:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Sobota byla dána pro člověka, aby si v ní odpočinul od práce, jako i Pán odpočinul od svého díla. -

To je smysl tohoto přikázání. - Aby boháči nebo podnikatelé toho nezneužívali, aby si lidé mohli odpočinout od práce a otrocké dřiny.

isim



Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: isim v Středa, 14. leden 2009 @ 23:20:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
- Neděle je však den vzkříšení Pána. A my můžeme a máme žít s Bohem každý den.

isim


]


Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Čtvrtek, 15. leden 2009 @ 21:27:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)


Isime,

to je jen velmi povrchní pochopení soboty - odpočinek od fyzické práce.

Hlavní význam soboty je odpočinutí od svých vlastních lidských náboženských skutků a odpočinutí v Boží vůli, v Bohu.

Proto Pán Ježíš uzdravoval v sobotu, protože to nebyl Jeho nápad, ale vůle Otcova. Ten, kdo činí vůli Otcovu, ten má sobotní odpočinek, protože nedělá nic ze sebe. Ten je skutečně s Kristem ukřižován (mrtev) pro jakékoli mrtvé lidské skutky. Pán Ježíš měl sobotu, i když třeba celý den od rána do noci sloužil, tak že neměl čas se ani najíst.

Co je platné někomu, že třeba zachovává sobotu, když jinak si slouží Bohu, jak on sám chce (podle svých vlastních stupidních nápadů) a ne podle aktuální vůle Boží.


Podobně jako i půst má svůj hlubší smysl - nejen zdržování se fyzického jídla, ale i půst od světa a hříchu (Iz 58,5-7).


]


Re: Re: Re: Je sobota dávno překonaná? (Skóre: 1)
Vložil: isim v Pátek, 16. leden 2009 @ 07:51:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Gregorio,

uvedl jsem, že sobota byla dána především pro člověka, aby si v ní odpočinul od své práce, jako i Pán odpočinul od svého díla. (A aby také například i otroci si mohli odpočinout, v izraeli.)

- Jistě, Pán Ježíš řekl, že je Pánem nad sobotou, a: "Otec pracuje bez přestání," proto také uzdravoval a kázal i v sobotu, a chodili také (učedníci) obilím a jedli, když měli hlad. A porušovali tak hloupá farizejská nařízení, která oni chtěli hříšně přidat k Božímu zákonu.

isim


]


Stránka vygenerována za: 0.72 sekundy