Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Jaroslav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 16654, komentáře < 7 dní: 187, komentářů celkem: 429750, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 569 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116641290
přístupů od 17. 10. 2001

Z internetu: Michal Moore: Jak napravit situaci na Wall Street
Vloženo Sobota, 11. říjen 2008 @ 10:42:13 CEST Vložil: Olda

Etika poslal Nepřihlášený

Přátelé,
nejbohatších 400 Američanů – ano, pouhých čtyři sta lidí vlastní VÍCE než všech 150 milionů nejchudších Američanů. 400 bohatých Američanů ovládlo majetek poloviny celé země! Jejich celkový majetek má hodnotu 1,6 bilionu dolarů. Během osmi let Bushovy vlády jejich bohatství vzrostlo o téměř 700 miliard dolarů – tedy o tutéž částku, jakou nyní požadují pro „záchranu“ finančního systému. Proč nedají k dispozici na svou záchranu ty peníze, které vydělali za Bushovy vlády? Pořád jim ještě zbude skoro bilion dolarů!

Samozřejmě, to oni neudělají – alespoň nikoliv dobrovolně. Když George W. Bush přicházel do prezidentského úřadu, od Billa Clintona dostal rozpočtový přebytek ve výši 127 miliard dolarů. Protože ty peníze byly NAŠE peníze a ne jeho, udělal s nimi to, co s nimi rádi dělají bohatí lidé – bezohledně je utratil. Teď máme dluh ve výši 9,5 bilionů dolarů. Proč proboha bychom měli těmto zlodějům dávat ještě další své peníze?

Rád bych navrhl vlastní plán na záchranu finančního systému. Mé návrhy, jejichž seznam uvádím níže, jsou založeny na jednoduchém a prostém přesvědčení, že se bohatí musejí prostřednictvím svých platinových záruk zachránit sami. Lituji, pánové, ale vždyť vy nám to opakujete pořád: There … is … no … free … lunch. Nikdo nemůže dostat oběd zadarmo. A děkujeme vám, že nás učíte, abychom nenáviděli lidi, kteří jsou závislí na podpoře v nezaměstnanosti. Takže my vám žádnou podporu vyplácet nebudeme.

Zde je můj návrh, nyní známý jako „Mikův záchranný plán“. Má deset jednoduchých, jasných bodů. Těchto:

1. JMENUJTE MIMOŘÁDNÉHO PROKURÁTORA, KTERÝ OBŽALUJE VŠECHNY OSOBY, KTERÉ NA WALL STREET VĚDOMĚ PŘISPĚLY K TOMUTO KOLAPSU.
Než vydáme na cokoliv jakékoliv svoje další peníze, Kongres se musí zavázat, že bude trestně stíhat všechny osoby, které měly něco společného s pokusem zničit naši ekonomiku. To znamená, všechny osoby, které se dopouštěly insider trading, podvodů s cennými papíry, nebo jakékoliv činnosti, která přispěla k tomuto kolapsu. Ty musejí skončit ve vězení. Tento Kongres musí požadovat jmenování mimořádného prokurátora, který energicky bude stíhat všechny osoby, které vytvořily tuto krizi, i každého, kdo se pokusí obdobně podvádět veřejnost v budoucnosti.

2. BOHATÍ MUSEJÍ ZAFINANCOVAT VLASTNÍ ZÁCHRANU.
Znamená to, že budou nuceni bydlet pouze v pěti domech a ne už v sedmi. Budou se muset omezit jen na 9 automobilů a ne mít jich 13. Budou muset jmenovat levnějšího kuchaře pro své miniteriéry. Ale v žádném případě nebudou pracující lidé a střední vrstvy, poté, co Bush snížil rodinné příjmy během svého funkčního období o více než 2000 dolarů, financovat bohatcům koupi další jachty.
Pokud opravdu potřebují těch 700 miliard dolarů, mohou si je lehce opatřit takto:
a) Každá dvojice, která vydělává více než milion dolarů ročně, a každý jednotlivý daňový poplatník, který vydělává více než 500 000 dolarů ročně, bude po dobu pěti let platit desetiprocentní příplatek k daním. (Je to plán senátora Sanderse.) To znamená, že bohatí budou pořád ještě platit míň, než když byl prezidentem Jimmy Carter. Tím se získá 300 miliard dolarů.
b) Jako v téměř každé jiné demokracii, každá transakce na burze bude zdaňována daní ve výši 0,25 procent. Tím se získá více než 200 miliard dolarů ročně.
c) Protože je každý akcionář vlastenecký Američan, akcionáři se vzdají na čtvrt roku svých zisků a poskytnou tyto peníze ministerstvu financí na záchranu finančního systému.
d) 25 procent velkých amerických korporací v současnosti neplatí VŮBEC ŽÁDNÉ federální daně z příjmu. Příjmy z federálních daní podniků v současnosti dosahují 1,7 procent HDP, zatímco v padesátých letech to bylo 5 procent. Zvýšíme-li podnikatelské daně na úroveň z padesátých let, získáme tím dalších 500 miliard dolarů.
Toto by mělo stačit na nápravu nynější krize. Bohatí si budou moci ponechat své rezidence i své služebnictvo a naše vláda Spojených států („VLAST PŘEDEVŠÍM!“¨) bude mít i trochu peněz na opravu některých silnic, mostů a škol.

3. ZACHRAŇUJTE LIDI, KTEŘÍ PŘICHÁZEJÍ O DŮM ČI BYT, NE LIDI, KTEŘÍ SI CHTĚJÍ POSTAVIT OSMOU REZIDENCI.
1,3 milionů nemovitostí je právě nyní v Americe konfiskováno osobám, kteří v nich bydlí, protože si nemohou dovolit další splátky. To je jádrem tohoto problému. Takže namísto poskytnutí těchto peněz bankám formou daru, dotujte každou tuto hypotéku částkou 100 000 dolarů. Donuťte banky, aby hypotéky znovu vyjednaly, aby majitel začal splácet dluh na základě dnešní hodnoty jeho nemovitosti. Aby tuto pomoc nespolkli spekulanti či ti, kdo se snaží vydělávat na rychlém prodeji či koupi domů, zaveďte podmínku, aby tato pomoc byla jen pro první příbytek, v němž občan bydlí. A oplátkou za příspěvek 100 000 dolarů na existující hypotéku dostane vláda svůj podíl na této hypotéce, aby z toho mohla posléze získat nějaké peníze. Takže bude celkový původní náklad napravení hypotéční krize v jejich kořenech (namísto pomoci peněz chtivým poskytovatelům hypoték) 150 miliard dolarů, nikoliv 700 miliard dolarů.
A řekněme si to upřímně. Lidé, kteří si nemohou dovolit platit dál hypotéky, to nejsou „osoby zosobňující nebezpečné riziko“. Jsou to naši američtí spoluobčané a jediné, co chtěli, bylo to, co všichni chceme a většina z nás to přese všechno ještě dostane: vlastní dům. Ale během Bushových let miliony těchto spoluobčanů přišly o slušná zaměstnání, která kdysi měly. Šest milionů lidí upadlo do chudoby. Sedm milionů lidí přišlo o zdravotní pojištění. Všichni byli svědkem toho, jak jejich reálné mzdy poklesly o 2000 dolarů. Ti, kdo se odvažují pohrdat těmito Američany, kteří se stali obětí celé řady katastrof, by se měli stydět. Budeme lepší, silnější a šťastnější společnosti, až si všichni naši občané budou moci dovolit bydlet v domě, který sami budou vlastnit.

4. POKUD VAŠE BANKA NEBO FIRMA DOSTANE NĚJAKÉ NAŠE PENÍZE V RÁMCI ZÁCHRANNÉHO BALÍČKU, TAK JI BUDEME VLASTNIT.

Je mi líto, tak se to dělá. Jestliže mi banka poskytne peníze, abych si koupil dům, pak ta banka vlastní ten dům, dokud tu půjčku celou nesplatím – s úroky. Totéž musí platit pro Wall Street. Pokud potřebujete k přežití nějaké peníze, pokud vás vláda považuje za bezpečné riziko – a pokud rozhodne, že poskytnout ty peníze je dobré pro společnost – pak můžete dostat půjčku, ale my vás budeme vlastnit. Pokud půjčku přestanete splácet, prodáme vás. Tak to udělala švédská vláda a ono to fungovalo.

5. VŠECHNY PŘEDPISY MUSEJÍ BÝT OBNOVENY, REAGANOVA REVOLUCE JE MRTVÁ.

K této katastrofě došlo, protože jsme dovolili lišce, aby spravovala klíče od slepičárny. V roce 1999 vypracoval Phil Gramm zákon, který odstranil všechny předpisy, které regulovaly Wall Street a náš bankovní systém. Zákon byl schválen a Clinton ho podepsal. Toto řekl senátor Phil Gramm, hlavní Mc Cainův hospodářský poradce, po podepsání tohoto zákona:
„Ve třicátých letech lidé věřili, že receptem na všechno je vláda. Byli přesvědčeni, že stabilita a růst vzniká, když vláda dohlíží na fungování volných trhů. Dnes tento zákon rušíme, protože jsme se poučili, že vládní zásahy nejsou správné. Poučili jsme se, že svoboda a konkurence jsou správné. Poučili jsme se, že svoboda a konkurence podporují hospodářský růst a stabilitu. Jsem hrdý na to, že jsem zde, protože toto je důležitý zákon; je to deregulační zákon. Jsem přesvědčen, že to je cesta do budoucnosti a jsem nesmírně hrdý na to, že se mi ji podařilo realizovat.“
Tento zákon musí být zrušen. Bill Clinton může pomoci tím, že se postaví do čela úsilí zrušit Grammův zákon a zavést ještě přísnější regulace našich finančních institucí. A pak mohou znovu zavést i regulační zákony pro letecké společnosti, pro kvalitu potravin, pro ropný průmysl a všechny další organizace, které ovlivňují náš každodenní život. Veškerá regulační opatření, která budou provázet každý „záchranný balíček“, musí jít ruku v ruce s financemi na jejich realizaci a s konkrétními tresty pro všechny, kdo předpisy poruší.

6. JESTLI JE TO PŘÍLIŠ VELKÉ, TAKŽE TO PROTO ZKRACHOVALO, JE TO PŘÍLIŠ VELKÉ NA TO, ABY TO EXISTOVALO.

Bylo dovoleno vytvářet megafúze, nevynucovaly se protimonopolní a protitrustové zákony, a tak vznikla celá řada finanční institucí a korporací tak velkých, že už jen pomyšlení na jejich krach znamená ještě větší krach celého hospodářství. Žádná firma nebo dvě by neměly mít takovouto moc. K takzvanému hospodářskému „Pearl Harboru“ nemůže dojít, když existují stovky – tisíce – institucí, v nichž lidé mají uloženy své peníze. Když existuje deset automobilek, pokud jedna z nich zbankrotuje, není to celostátní katastrofa. Když máte ve městě tři různé deníky, které vlastní tři různí majitelé, pak vám nemůže vnucovat propagandu jediná mediální společnost. Zákony musejí být prosazovány tak, aby nevznikaly obří dominující společnost, které padnou s jedinou ranou prakem do oka, obr padne a zemře. A žádné instituci by nemělo být dovoleno zavádět finanční projekty, jimž nikdo nerozumí. Když to nedokážete vysvětlit dvěma větami, neměli byste brát od nikoho peníze.

7. PLAT ŽÁDNÉHO ŘEDITELE BY NEMĚL BÝT VÍCE NEŽ ČTYŘICETKRÁT VĚTŠÍ NEŽ PLAT PRŮMĚRNÉHO ZAMĚSTNANCE VE FIRMĚ, A ŽÁDNÝ ŘEDITEL BY NEMĚL DOSTÁVAT ŽÁDNÝ „ZLATÝ PADÁK“ KROMĚ ONOHO VELMI VELKOMYSLNÉHO PLATU, KTERÝ VYDĚLÁVAL, KDYŽ V PODNIKU PRACOVAL.
V roce 1980 vydělával průměrný americký ředitel firmy čtyřicetpětkrát více než zaměstnanci. V roce 2003 vydělávali ředitelé 254x více než jejich zaměstnanci. Po osmi letech Bushe nyní vydělávají 400x více než průměrný zaměstnanec. Jak se tohle může dít ve veřejně vlastněných (akciových) společnostech, je nepochopitelné. V Británii vydělává průměrný ředitel firmy osmadvacetkrát více než průměrný zaměstnanec. V Japonsku vydělává ředitel firmy jen sedmnáctkrát víc! V Americe je to šokující. Vytvořili jsme katastrofu, v níž jsme se octli, protože jsme dovolili lidem nahoře neuvěřitelně napuchnout miliony dolarů. To musí přestat. Nejenže by neměl žádný ředitel, který dostane finanční pomoc, aby se dostal z této katastrofy, z toho mít osobní zisk, ale ředitelé, kteří dovedli svou firmu ke krachu, by měli být z firmy vyhozeni, než dostane podnik jakoukoliv pomoc.

8. JE NUTNÉ POSÍLIT VLÁDNÍ ZÁRUKY ÚSPOR A DŮCHODŮ A NEMOVITOSTÍ.

Obama správně požadoval, aby vláda garantovala úspory lidí v bankách do výše 250 000 dolarů. Ale tatáž vládní ochrana musí být poskytnuta penzijním fondům. Lidé nesmějí mít obavy, zda peníze, které si střádají na stáří, budou skutečně k dispozici. To znamená přísný státní dohled nad firmami, které spravují fondy svých zaměstnanců. Soukromé penzijní fondy musejí být také ochráněny a možná by se neměly investovat do kasina zvaného burza. Naše vláda má povinnost zaručit, že nikdo, kdo v této zemi zestárne, nebude muset mít obavy, že bude na mizině.

9. VŠICHNI BY SE MĚLI ZHLUBOKA NADECHNOUT, UKLIDNIT SE A NEPŘIPUSTIT, ABY PŘEVLÁDL STRACH.

Vypněte televizi! Toto není druhá Velká hospodářská krize. Svět se nehroutí. Politikové a komentátoři nám lžou tak zuřivě, že je velmi obtížné nebýt tím vyvoláváním strachu postižen. Nynější sedmiprocentní pokles indexu Dow Jones není nic proti Černému pondělí r. 1987, kdy burza za jediný den přišla o 23 procent své hodnoty. V osmdesátých letech udělalo bankrot 3000 bank, ale Amerika nikoliv. Tyto instituce vždycky mívají problémy a nakonec to dopadne dobře. Musí, bohatí nemají rádi, když mají problémy se svým bohatstvím. Mají osobní zájem na to, aby se situace uklidnila a aby se mohli vrátit do vířivky.
Přestože je situace šílená, desetitisíce lidí tento týden dostaly půjčku na koupi nového auta. Tisíce lidí dostaly v bance hypotéku na koupi nového domu. Studenti, kteří se právě vrátili na univerzitu, zjistili, že jim banky rády poskytnou na patnáct let studentskou půjčku. Život jde dál. Zajímavé je, že americká veřejnost na tu kampaň strachu neskočila. Proč národ nepřijal vážná varování od prezidenta? No, můžete opakovat, že „Saddám má tu bombu“ jen několikrát, než si lidé uvědomí, že jste prolhaný pytel hoven. Po osmi dlouhých letech už toho má národ dost.

10. ZALOŽTE NÁRODNÍ BANKU, „LIDOVOU BANKU“.
Pokud opravdu máme nutkání vytisknout bilion dolarů, namísto toho, abychom to dali bohatým, proč to nedáme sobě? Když teď vlastníme Freddie a Fannie, proč nezaložit lidovou banku? Banku, která by poskytovala levné půjčky pro lidi, kteří si chtějí koupit dům, začít podnikat, studovat, financovat léčení své rakoviny či vytvořit nový velký vynález? A když teď vlastníme AIG, největší americkou pojišťovnu, učiňme další logický krok a založme zdravotní pojištění pro všechny. V dlouhodobé perspektivě nám to všem ušetří peníze. A nebudeme dvanáctí na žebříčku průměrné délky života. Budeme mít delší život, budeme mít prospěch z důchodu, který nám bude garantovat vláda, a dožijeme se dne, kdy podnikatelští zločinci, kteří způsobili takové problémy, budou propuštěni z vězení a my jim budeme moci pomoct reaklimatizovat se v civilním životě – v životě s pěkným domem a automobilem, který nejezdí na benzín a který byl vynalezen za pomoci financí z Lidové banky.

Michael Moore

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/alex-koenigsmark.php


"Michal Moore: Jak napravit situaci na Wall Street" | Přihlásit/Vytvořit účet | 38 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Michal Moore: Jak napravit situaci na Wall Street (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Sobota, 11. říjen 2008 @ 13:29:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Když se potká Závist s Demagogií, vznikají celkem zajímavé výplody (pro studium psychiatrie).

  Dalo by se to možná i léčit. Vzít Nesmrtelnou tetu a Dařbujána a Pandrholu, a povině to pouštět na školách míto Kytice a podobných bulvárů.



Michal Moore: Jak napravit situaci na Wall Street (Skóre: 1)
Vložil: Alan v Sobota, 11. říjen 2008 @ 15:47:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
nejbohatších 400 Američanů – ano, pouhých čtyři sta lidí vlastní VÍCE než všech 150 milionů nejchudších Američanů

25 procent velkých amerických korporací v současnosti neplatí VŮBEC ŽÁDNÉ federální daně z příjmu

1,3 milionů nemovitostí je právě nyní v Americe konfiskováno osobám, kteří v nich bydlí, protože si nemohou dovolit další splátky

Během Bushových let šest milionů lidí upadlo do chudoby. Sedm milionů lidí přišlo o zdravotní pojištění.

V roce 1980 vydělával průměrný americký ředitel firmy čtyřicetpětkrát více než zaměstnanci. V roce 2003 vydělávali ředitelé 254x více než jejich zaměstnanci. Po osmi letech Bushe nyní vydělávají 400x více než průměrný zaměstnanec. Jak se tohle může dít ve veřejně vlastněných (akciových) společnostech, je nepochopitelné.

Tak na tohle je asi každá "demagogie" krátka, bohužel asi i ta moorovská.

Milý Cizinče, zda se Ti správným, že takové obludnosti vládnou zemi, kde se většina občanů hlasí k nějaké křesťanské církvi?
A nejenom hlásí, ale také většina z nich chodí v neděli poslouchat  kázání slova Božího.




]


Michal Moore: Jak napravit situaci na Wall Street (Skóre: 1)
Vložil: aviaf v Sobota, 11. říjen 2008 @ 23:53:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.ucl.ac.uk/ssees/people/economics-and-business-staff-folder/tomas-cvrcek
Alane, mnoho tech srovnani kulha a jsou sestavena jen kvuli efektu, aniz by mely nejakou valnou vypovidaci hodnotu.

Napriklad: kdo spada pod tech 150 milionu nejchudsich Americanu? Pokud do nich budes pocitat i kojence, kteri samozrejme nevlastni vubec nic, ani tu plinu, co maj na sobe, tak ti samozrejme zacnou vychazet zajimavy cisla. A jak vlastne Moore ten majetek pocita? Kdyz vlastnim dum za 150.000 a mam na nem hypoteku ve vysi 120.000, jsem vlastnikem majetku o hodnote 150 litru nebo jen 30 litru (tj. cista hodnota)? A navic, vetsina tech 400 nejbohatsich ma majetek MIMO Spojene staty, nekteri dokonce vetsinu. Takze i kdyby jejich majetek nakrasne predstavoval polovinu vseho americkeho bohatstvi, tak to ale neznamena, ze oni tim padem vlastnej pulku USA.  Vlastnili by akorat majetek (v ruznych koutech sveta) v hodnote poloviny majetku v USA.

Ale jak uz jsem napsal, cela ta statistika mi prijde dosti neduveryhodna. Kdyz uvazuju nad tim, jak k tomu cislu dosel, zda se mi nejpravdepdobnejsi, ze vydelil majetek tech bohatejch celym americkym HDP (a dostal pomer jedna polovina). Pokud to tak udelal, tak pomeruje nepomeritelne, protoze HDP je souctem vsech PRIJMU, nikoli majetku. Spravne by mel tedy vydelit soucet prijmu ctyrset nejvic vydelavajicich americanu a to porovnat s HDP. Bylo by to nepomerne nizsi cislo: zhruba je to tak, ze vrchnich pet procent nejlepe placenych vydela dohromady asi tolik kolik necela polovina tech nejhure placenych (coz je rozumnejsi srovnani, protoze se do toho nezapocitavaj treba ty kojenci, ale jen lidi, kteri jsou v produktivnim veku). To predstavuje tedy zhruba pomer 1:10, a neeee 400 ku 150 milionum, jak se snazi naznacit Michale Moore.

To, na co von se snazi poukazat, je fakt, ze existujou ekonomicky rozdily. No existujou. To teda fakt objevil Ameriku. Uprimne, ja nechapu, proc je existence prijmove nerovnosti takovej problem. CHUDOBA - TO je problem. Ale ne nerovnost.

25 procent velkých amerických korporací v současnosti neplatí VŮBEC ŽÁDNÉ federální daně z příjmu

Asi nemely zadnej zisk (= zdanitelnej prijem), ze kteryho by mohly platit dane. Ze ztrat se da platit neda. Uprimne receno, voni to taky nemaj jednoduchy. Na jednu stranu kdejakej odborar breci do televize, ze by vlada mela podporovat firmy - treba prostrednictvim danovych ulev - v zajmu tvorby pracovnich mist, ale kdyz uz to pak vlada udela, tak zase zacnej nejakej jinej levicak rvat, jak to, ze firmy neplatej dane.

1,3 milionů nemovitostí je právě nyní v Americe konfiskováno osobám, kteří v nich bydlí, protože si nemohou dovolit další splátky

Tak s tim snad clovek do hypoteky jde, ne? To je zretelny, jasny a explicitni riziko kazdy pujcky, ktera ma ruceni: pokud prestanes splacet, tak se veritel zahoji na tom, cim rucis.

Během Bushových let šest milionů lidí upadlo do chudoby. Sedm milionů lidí přišlo o zdravotní pojištění.

No, to mimochodem taky zalezi na tom, jak je definovana chudoba a to se meni v case i mezi jednotlivymi lokalitami. Napriklad v USA nemit auto je plus minus znamkou bidy.

Podivej, ja nechci bagatelizovat problemy, ktery tu jsou. Krome toho ale je treba mit na pameti, ze jsou veci, jez nektery lidi budou povazovat za problem a pro jiny to zase bude celkem prijatelna vec. Mne napriklad ten fakt, ze nekdo bere 400krat vic nez ja nechava naprosto chladnym. Nepotrebuju ke svymu stesti to, aby sousedovi chcipla koza, metaforicky receno. Mnoha levicakum je zase celkem volny, ze tech nejlip vydelavajicich 5% plati padesat procent vsech rozpoctovejch prijmu, zatimco tech nejchudsich 5% ma vsechny sluzby statu prakticky zadarmo.

Aviaf


]


Michal Moore: Jak napravit situaci na Wall Street (Skóre: 1)
Vložil: Alan v Neděle, 12. říjen 2008 @ 01:02:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
odpovím citacemi filosofa Václava Bělohradského:

Normal 0 21 MicrosoftInternetExplorer4 Systém založený na soukromém vlastnictví má své „velké špinavé tajemství“ – kapitalisté nikdy neplatí celý účet za své „soukromé“ podnikání. Velkou část nákladů vždy hradí lidé, kteří jsou nějak zasaženi tím, jak kapitalista nakládá se svým majetkem, nemají ale legální možnost jeho činnost ovlivnit. Podnikatel využívá vodu v řece, ale do výrobních nákladů nezahrnuje výdaje vyvolané tím, že se druzí lidé museli přizpůsobit důsledkům jeho podnikání – třeba změnám kvality vody. To je začarovaný kruh demokratické politiky: oligarchie, které získaly hegemonii ve společnosti, podporují vlády, ochotné jim výměnou za tuto podporu umožnit přenášet jejich soukromé náklady na celou společnost. Využitím státní a policejní moci vlády preventivně zbavují občany práva legálně protestovat proti nezaplaceným účtům kapitalistů. Normal 0 21 MicrosoftInternetExplorer4

Kapitalismus  prochází  od začátku devadesátých let nebezpečnou mutací - globalizuje se, stává se "superkapitalismem", napsal Karel Kosík. Demokracie je příliš svázána s hodnotami, na nichž stojí národní státy, superkapitalismus ji vyprazdňuje v té míře, v níž vyprazdňuje jejich svrchovanost: svobodný veřejný prostor, občanská nezávislost, sdílený přirozený jazyk, antikonformní a transversální komunikace, začíná překážet růstu globální uniformity, která nesnáší žádné meze, žádné hranice. R. Dahrendorf hovoří o "singapurském syndromu", o nebezpečí vzniku autoritářského kapitalismu, řízeného "globalizační nomenklaturou", k níž patří největší finanční instituce, zbrojní průmysl, eurobyrokracie, multinacionální koncerny a manažeři mediální moci.




]


Michal Moore: Jak napravit situaci na Wall Street (Skóre: 1)
Vložil: aviaf v Neděle, 12. říjen 2008 @ 01:49:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.ucl.ac.uk/ssees/people/economics-and-business-staff-folder/tomas-cvrcek
Tenhleten prispevek je alespon kratsi nez ta citace vespod, ale v obou pripadech by me zajimalo: jakou to ma souvislost s tim, ze Michael Moore neumi spravne zachazet s ekonomickejma statistikama?

Aviaf

PS Obecne nevim, jak s tvou citaci Belohradskeho nalozit. Je to klasickej priklad intelektualske uvahy, plne mnoha velkych slov ("superkapitalismus", "transversalni komunikace" - co to vlastne je?, "globalizacni nomenklatura") a vyznamne se tvaricich citaci, jejimz hlavnim vystupem neni vecna a konkretni analyza nejakeho jevu, ale pouze takova neurcita nalada, ze vsechno na svete je blby a kazdej nam ublizuje.


]


Michal Moore: Jak napravit situaci na Wall Street (Skóre: 1)
Vložil: Alan v Neděle, 12. říjen 2008 @ 02:20:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Omlouvám se za to tapetování, ale ten dlouhý článek o prebendářích a výprosnících je myslím dostatečně konkrétní - jak na mikroúrovni (dopady topmanažerských manýr na život těch dole), tak na globální úrovni ("hyperburožoazie", která není odpovědná nikomu a která škrtem tužky přesouvá výroby z jednoho konce světa na druhý).

No a prebendáři mají k ruce užitečné idioty - krizové manažery, kteří "šplíchají živou vodu" na podniky klesající pod dopady globálních transferů kapitálů tím, že rozdají dělnému lidu výpovědi a (v lepším případě) naberou výprosníky, aby mohli vytvořit nové neprůhledné sítě,  které jim umožní navýšení hodnoty akcií podniku. Politickou a sociální odpovědnost za svou „živou vodu“ se tito ekonomičtí šamani snaží převést na stát, který vydírají hrozbou opuštěním jejich území, pokud zde nezískají různé „daňové výhody“. Takže to nakonec zaplatí daňový poplatník, i když to často ani netuší. Když se má přidat miliarda na platy ve školství, tak to není možné, ale když se dostanou do problémů banky, tak desítky miliard vybrané na daních lítají, jen to sviští. A komu asi ty miliardy dosviští ...




]


Michal Moore: Jak napravit situaci na Wall Street (Skóre: 1)
Vložil: aviaf v Neděle, 12. říjen 2008 @ 02:30:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.ucl.ac.uk/ssees/people/economics-and-business-staff-folder/tomas-cvrcek
No dobre, tak ja na to dole zkusim nejak odpovedet. Ale presto mam takovej pocit, ze si s tim akorat dam praci, a stejne se to nakonec splachne nejakym blahosklonnym intelektualskym klise. Tak uvidime. A.


]


Michal Moore: Jak napravit situaci na Wall Street (Skóre: 1)
Vložil: Alan v Neděle, 12. říjen 2008 @ 02:54:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
"superkapitalismus", "hyperburžoazie", "globalizační nomenklatura", "partyzáni globální ekonomiky" - to je pokus pojmenovat něco, co je těžko uchopitelné, a přece (žel) tak reálné.

Pro běžné smrtelníky neviditelní ekonomičtí hráči a neprůhledné mechanismy s nyní stali zřejmými alespoň skrze své shnilé ovoce. Američtí šamani cosi podělali a dosavad bohatý Island kvůli tomu klekne.

Zkuste to popsat lepšími termíny než Bělohradský.


]


Michal Moore: Jak napravit situaci na Wall Street (Skóre: 1)
Vložil: vnd v Neděle, 12. říjen 2008 @ 01:06:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nerozumím příliš ekonomice (a už vůbec ne bankám), proto si to rád nechám vysvětlit:

'Mne napriklad ten fakt, ze nekdo bere 400krat vic nez ja nechava naprosto chladnym.'

Tady myslím nejde o to, že mají 400x víc. To si umím představit - znamená 400x větší přínos pro společnost. Ale když naopak společnost musí na výsledek jeho práce doplácet, tak mi to nějak nejde do hlavy... Za co byly ty různé odměny a obrovské odstupné?


]


Michal Moore: Jak napravit situaci na Wall Street (Skóre: 1)
Vložil: aviaf v Neděle, 12. říjen 2008 @ 02:01:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.ucl.ac.uk/ssees/people/economics-and-business-staff-folder/tomas-cvrcek
Ne kazdej dobre placenej manazer je manazerskej genius.
Ne kazdej dobre placenej manazer je neschopnej darmozrout.

Obecne receno, vrcholovej management bude vzdy zadat vrcholove ohodnoceni. Jinak ti tech 100 (slovy "sto") hodin tejdne nikdo do prace chodit nebude. A navic je to prace tezka jako prase. Nepochybuju o tom, ze kdyby me nekdo posadil do kresla reditele Lehman Brothers, tak bych za pul hodiny utek s brekem. Z tohodle hlediska si to ty manazeri teda zaslouzej. Ale to, ze nekdo pracuje 100 hodin tejdne, jeste neznamena, ze to nezvora. Pokud se domnivas, ze si za nejakou - jakoukoli - cenu na svete koupis dokonalost, bezchybnost a neomylnost, budes zklaman.

Aviaf


]


Michal Moore: Jak napravit situaci na Wall Street (Skóre: 1)
Vložil: Alan v Neděle, 12. říjen 2008 @ 02:45:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
ale jakou nesou odpovědnost ti bohové, co jsou 400x užitečnější než my obyčejní kmáni?
svým majetkem za svá rozhodování odpovědnost nenesou
takže maximálně mohou být vykopnuti se zlatým padákem a přesunou se na jinou skvostně placenou štaci

Před chvílí jsem četl zprávu, že šéf Mezinárodního měnového fondu, že se "světový finanční systém dostal na pokraj soustavného rozpadu". Tak daleko to dotáhli ti ekonomičtí šamani (manažerští géniové). A co se jim stane? To by musela být nějaká manažerská gehena.


]


Michal Moore: Jak napravit situaci na Wall Street (Skóre: 1)
Vložil: aviaf v Neděle, 12. říjen 2008 @ 05:20:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.ucl.ac.uk/ssees/people/economics-and-business-staff-folder/tomas-cvrcek
ale jakou nesou odpovědnost ti bohové, co jsou 400x užitečnější než my obyčejní kmáni?
svým majetkem za svá rozhodování odpovědnost nenesou

Asi zalezi jaka je pravni uprava a co maj ve smlouve, ne? Pokud je soucasti jejich odmeny i opce na akcie firmy, kterou ridi, tak samozrejme bude v sazce i jejich osobni majetek. Ale pokud si predstavujes, ze kdyz ma podnik ztratu, tak by to manazer mel dorovnat ze svyho, tak to mi prijde ponekud naivni. Nekdy se treba kvalitni manazer pozna podle toho, ze dokaze minimalizovat ztratu, ktera byla takjaktak nevyhnutelna. A chtit po nem, kdyz vlastne ty ztraty mininalizoval, aby jeste ten zbytek sam doplacel - to evidentne neni moc rozumnej navrh.

Navic muj koment o tom ctyrset nasobku byl zcela principialni: zda je to hrich nebo ne, ze nekdo bere ctyristakrat vic, nez ja. A ja rikam, ze v tom a priori nic vadnyho nevidim. Samozrejme, svet neni dokonalej, a tudiz se jiste vyskytnou lidi, kteri si takovy ohodnoceni nezaslouzej. Ale kuli tomu prece jeste nebudu tvrdit, ze ctyrsetnasobny rozdily v platech jsou spatny obecne. Protoze nekteri si takovej plat zaslouzej. Nemam problem si uprimne priznat, ze kdybych byl reditelem Lehman Brothers ja, zkrachovali by asi ctyristakrat rychleji, nez jak to nakonec dopadlo.

A co se jim stane? To by musela být nějaká manažerská gehena.

Zkus navrhnout, aby je staveli ke zdi a na miste strileli. Matne si vzpominam, ze jedna politicka strana s timto programem udelala docela velky terno v zemi, kde zitra znamenalo vcera.

Aviaf


]


Michal Moore: Jak napravit situaci na Wall Street (Skóre: 1)
Vložil: Alan v Neděle, 12. říjen 2008 @ 10:24:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ke strmě rostoucím platům manažerů viz článek "Top manažeři v platech odskakují" z 15. září na iDNES.cz:

Vedoucí, ředitelé a prezidenti firem. Ti všichni bohatnou nejrychleji. Ukazují to nejnovější čísla o nárůstech výdělků. Plat raketově stoupá především těm nejbohatším z nich – každý rok si polepší i o desítky procent. Letos se jejich měsíční mzdy zřejmě rozrostou rekordně.
Mezi lety 2000 až 2007 si skupina deseti procent nejlépe placených šéfů firem velkých společností polepšila takřka o devadesát procent. O takovém platovém růstu si mohou ostatní zaměstnanci v Česku nechat jen zdát. A to platí i o stejně postavených, jen méně placených manažerech. Jejich příjmy povyrostly od roku 2000 "jen" o šedesát procent. Střední mzda všech zaměstnaných v Česku – čili ta, které se blíží největší počet lidí – přitom rostla za stejné období o 45 procent....Dalším důvodem, proč vrcholovým šéfům tolik narůstají odměny, je také to, že ve svém postavení mají často možnost přímo ovlivňovat způsob placení lidí ve firmě. "Vytvářejí odměňovací systémy ve spolupráci s představenstvy a dozorčími i jinými radami. Tudíž si vlastně o výplatě rozhodují sami," říká Hana Navarová z personální společnosti Neumann and Partners. Je tak podle ní logické, že ve středním a nižším managementu, stejně tak jako u všech ostatních zaměstnání, je růst platů pomalejší – rozhoduje o nich vždy někdo jiný.Celý článek i s grafy viz http://ekonomika.idnes.cz/top-manazeri-v-platech-odskakuji-do9-/ekonomika.asp?c=A080914_213731_ekonomika_zra


]


Michal Moore: Jak napravit situaci na Wall Street (Skóre: 1)
Vložil: vnd v Neděle, 12. říjen 2008 @ 12:16:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nechci se přít - naše orientace v této oblasti je asi hooodně nesouměřitelná. Pravděpodobně je tvůj pohled správnější. Ale stejně mi na tom cosi nehraje...


]


Michal Moore: Jak napravit situaci na Wall Street (Skóre: 1)
Vložil: aviaf v Neděle, 12. říjen 2008 @ 18:33:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.ucl.ac.uk/ssees/people/economics-and-business-staff-folder/tomas-cvrcek
Podivej, chtit po top manazerovi, aby rucil za hospodarskej vysledek firmy celym svym majetkem, to je asi jako chtit po chirugovi, aby za vysledek operace rucil svym zivotem. Za takovejch podminek by to nikdo nedelal. Nekdy proste i spickovej chirurg operuje pripad jen s minimalni nadeji. Nekdy se dokonce operace zdari a pacient stejne zemre. Pokud budes trvat na principu "oko za oko", "zivot za zivot", tak nenajdes doktora ani na vytrhnuti mandli.

To nic nemeni na skutecnosti i mezi chirurgy se vyskytuji reznici, hochstapleri a diletanti. I oni maji svou trestni odpovednost, samozrejme, stejne jako manazeri (ostatne, Ken Lay z Enronu uz bruci, MIchael Milliken byl taky za katrem nejakou dobu). Proste, ja si myslim, ze vetsina manazeru dela, co muze, a o vetsine z nich se v novinach nikdy nedoctes, protoze svou praci delaj dobre a neni duvod o nich psat. Krome toho se mezi nima samozrejme vyskytujou vylozeny kriminalnici, lemplove, diletanti a taky manazeri, ktery se zmylili, ale v dobre vire, nebo proste meli jen smulu. Vsechny tyhle odstiny zavineni je potreba rozlisovat, tak jako je rozlisujeme v jakymkoli jinym odvetvi.

Aviaf


]


Michal Moore: Jak napravit situaci na Wall Street (Skóre: 1)
Vložil: vnd v Pondělí, 13. říjen 2008 @ 16:06:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Diky za odpověď (málem jsem ji přehlédl). Asi si to ještě přemelu v hlavě....


]


Michal Moore: Jak napravit situaci na Wall Street (Skóre: 1)
Vložil: Alan v Neděle, 12. říjen 2008 @ 01:12:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Václav Bělohradský: Prebendáři a výprosníci

Čekal jsem nedávno v jednom italském městě na vlak do Vídně. Byla zima, vlak ještě v nedohlednu, ale místní rozhlas už hlásil, že právě odjíždí z pátého nástupiště. Pojízdné kufry v podchodu se rozkvílely, cestující se dali do běhu, když dorazili na páté nástupiště, pobouřeně protestovali proti předčasnému odjezdu vlaku, který ale ještě nepřijel. Podle italského spisovatele Aldo Nove takto žijí „precari“ či „précaires“ - flexibilní pracující, zaměstnanci na přechodnou dobu, které italský zákoník práce označuje podivnými zkratkami třeba co.co.co., práce na projektu nebo ex-co.co.co (srov. www.ge nerazione1000.com). Jejich vlak ještě nepřijel, ale všichni mají neustále pocit, že jim už odjel. Někteří z nich mají měsíční smlouvy, jiní týdenní, někteří začnou pracovat na ranní výzvu zaslanou jako SMS, a jsou i „précaires“ v telefonních střediscích, těm se smlouva obnovuje hodinu od hodiny: dnes od tří do sedmi a třeba ještě od osmi do jedenácti. „Jejich příběhy se těžce vyprávějí, jsou jako filmy neustále přerušované reklamou.“ - napsal o nich Aldo Nove.

Slovo „precario“ či „précaires“ odkazuje v italštině či francouzštině na slovo z právnické latiny precarium - to, co je získáno k užívání na základě prosby, co je vyprošeno. V širším smyslu znamená stav, jehož trvání není zajištěno, například přechodné štěstí nebo efemérní výhoda. Podle Akademického slovníku jazyka českého slovo prekarium označuje smlouvu, kterou se přenechává nějaká věc k užívání do libovolného odvolání. Taková smlouva se staročesky nazývá „výprosa“ a její smluvní strana „prekarista“ neboli „výprosník“.

Dnes v češtině převažující význam slova prekérní - povážlivé či vratké - dokazuje, že žít z výpros není snadné. V ulicích Paříže nedávno demonstrovaly davy studentů za podpory odborů proti zákonu, který by udělal z práce mladých Francouzů na dva roky prekarium - výprosu a z mladých občanů pouhé prekaristy - výprosníky, pracovní sílu „na dvouleté použití“. Pod tlakem dlouhotrvajících masových demonstrací byl zákon odvolán. Je to první úspěch v boji proti „zvyšování flexibility pracovního trhu“ neboli proti rostoucí nerovnosti mezi právy zaměstnanců a zaměstnavatelů. Je to překvapivé vítězství, vždyť tato generace prekaristů nezná třídní solidaritu svých otců a dědů, kteří chodívali po celá desetiletí do práce stejnou cestou pokřikujíce na sebe přátelsky v ranní mlze. Boje občanů proti silám, které z nich chtějí udělat výprosníky, jsou transverzální a metapolitické.

Transverzální, protože „jdou napříč“, nejsou omezeny na jednu zemi, i když někde probíhají rychleji a ve větším měřítku; a metapolitické, protože v nich nejde o boj jedné politické strany proti druhé, ale o nový vztah osvícenských pojmů občan - stát -právo - práce, které rámovaly politiku v posledních dvou stoletích. Znakem postmoderní společnosti je rostoucí propast, která odděluje stále menší třídu stále bohatších prebendářů od stále větší třídy stále chudších prekaristů - obročníky od výprosníků, řekli bychom staročesky.

Obročníci jsou pevně spjati globální třídní solidaritou - mají stejné marginal benefits, mluví stejným jazykem (manažerskou angličtinou), mají stejného nepřítele (práva zaměstnanců), jsou monokulturní (slovník západní tržní ekonomie); výprosníci naopak tvoří velmi nejednotný zástup, rozlévají se do mnoha proudů, jsou multikulturní. Prebendáři podporují ideologii multikulturalismu, protože zbavuje zástupy výprosníků odvahy dát své interpretaci společnosti formu „univerzálně platného“ politického programu - kultury jsou si rovny právě v tom, že jsou všechny stejně „odpolitizovány“. Na rozdíl od obročníků výprosníci nejsou sociální třídou, jsou jen zástupem. Třídní boj je proto v postmoderní společnosti bojem stále menší a stále pevněji sjednocené monokulturní třídy obročníků proti rostoucímu zástupu výprosníků.

Podle francouzského slovníku Robert znamená slovo prébende lat. prebenda - pevný příjem přiznaný nějakému dignitáři (držiteli vysokého úřadu či hodnosti); pro ilustraci pak citace z Victora Huga Un de ces hommes dorés, rentés, qui ont de grosses prébendes. Z nějakého menšího klasika, ale většího realisty slovník uvádí větu: Všechny režimy mají své sinekury a prebendáře. Český slovník definuje prebendu jako výnosný úřad a sinekuru jako výnosné zaměstnání bez odpovědnosti. Prebendáři nebo také (mnoho)obročníci jsou lidé, kteří mají mnoho zaručených příjmů. Ve Francii byli letos na jaře v postmoderním „třídním boji“ zástupci zájmů mnohoobročníků poraženi - a to je dobrá zpráva.

Podívejme se blíže na třídu prebendářů, v jejichž zájmu měli být mladí francouzští občané poníženi na pouhé „výprosníky práce“. Prebendáři se nemohou dostat do „prekérní ekonomické situace“, mají zlaté padáky, zvýhodněná lékařská pojištění a řadu dalších marginal benefits. Pár čísel z nejchudší země G8 Itálie: roční plat prvních devadesáti obročníků, zvaných „vrcholní manažeři“, se pohybuje od dvaadvaceti miliónů eur nejbohatšího z nich, přes jedenáct miliónů až osm miliónů manažerů střední váhy, po 935 tisíc eur ročně toho nejchudšího. Přitom prebendy třídy obročníků nemají funkci ekonomickou, ale jen magickou, rituální a teologickou: symbolizují jejich nadpřirozenou moc, mají nás přesvědčit o jejich schopnosti „činit zázraky“. Prebendář postříká mrtvé podniky živou vodu, kterou přinesl ze země za devatero horami a devatero řekami - a hle, podniky vstávají z mrtvých. Těmto šamanským úkonům se říká „racionální řízení podniku v globální konkurenci“.

Ve skutečnosti prebendáři zvyšují hodnotu akcií podniků tím, že proměňují zaměstnance v prekaristy a podniky sjednocují v jednu velkou neprůhlednou síť. Hranice mezi legálním a nelegálním je v globálním trhu stále propustnější. Politickou a sociální odpovědnost za svou „živou vodu“ se prebendáři snaží převést na stát, který vydírají hrozbou „delokalizace“ neboli opuštěním jejich území, pokud zde nezískají různé „daňové výhody“. Jejich prebendy mají na Západě stejnou funkci jako křiklavé šaty šamana nebo čelenka z per ptáka guacomaya v indiánském kmeni Kemenetse. Mají nás přesvědčit o jejich privilegovaném vztahu k bohům.

Vzpomínáte si ještě na platy našich polistopadových obročníků, zejména ředitelů bank? Jejich prebendy už v roce 1996 přesahovaly v některých případech šest miliónů ročně, zatímco průměrný plat v zemi byl tuším asi osm tisíc. Nůžky jistě větší než mezi prebendou obročníka Milouše Jakeše a průměrným platem před sametovou revolucí. Dluhy špatně řízených českých bank a platy jejich manažerů nakonec zaplatili čeští daňoví poplatníci. Prebendy třídy obročníků jsou jedním z příznaků procesu „desekularizace“, návratu magických praktik, který charakterizuje postmoderní společnost. Jinými příznaky jsou třeba moc reklam, kterou tak přesvědčivě odhalil dokument Český sen, masový úspěch různých sekt a také válečná tažení amerického Impéria pod heslem Rozsévat bázeň a děs. Papež prohlásil o letošních Velikonocích, že „akumulace je krádež, když znemožňuje jiným důstojně žít“. A také, že „svět je rozdělen na dva pokoje: v jednom se plýtvá, v druhém se chcípá“. Plýtvání v pokoji obročníků je magickým úkonem, symbolem jejich nadpřirozeného původu.

Prebendáře a sinekuristy režimu ekonomické globalizace nazvu podle francouzského sociologa Duclose „hyperburžoazie“. Je to „mimonárodní“ elita, která usiluje o zrušení všech omezení, jimiž národní státy za poslední dvě století spoutaly ekonomickou racionalitu. Hyperburžoazie nabízí subprebendy a sinekurky novinářům a intelektuálním lobbistům, ochotným útočit na zbytky politické filosofie a morálních postojů, které stojí v cestě „globálnímu ekonomickému růstu“, tomuto všedrtícímu samopohybu, tomuto všežravému planetárnímu netvoru, této smrtelné chřipce všeho živého, této rychle rostoucí haldě doutnajících odpadků, od níž se každý z nás snaží (marně) žít co nejdále. Cena míst bez výhledu na ni je stále vyšší, mají na ně jen prebendáři. V národním státě byl ekonomický růst podřízen osvícenským ideálům, které zastupovala národní staroburžoazie, „vůdčí síla“ národa; komunistická nomenklatura byla dědičkou staroburžoazie, usilovala o rychlý ekonomický růst v rámci národního státu a nutila nás číst Jiráska a Němcovou; komunismus byl urychlenou cestou zaostalých národů k průmyslovému státu.

Staroburžoazie a její nelegitimní radikální potomci - komunisté - hráli hlavní roli v příběhu, kterým se ustavily průmyslové národní státy v Evropě, podporovali šiřitele a vynálezce jejich zakládajících mýtů. Globální moc hyperburžoazie je naopak založena na bleskovém „vpádu, vyplenění a ústupu“; tato mimonárodní třída nechce být „vůdčí silou národů“, na jejichž území přemístila dočasně „výrobní prostředky“ pod jejich kontrolou.

....

Na rozdíl od staré buržoazie, která uznávala legální autority a bojovala za své cíle regulérně, je hyperburžoazie nositelkou neregulérních forem boje, organizuje své podniky partyzánsky, delokalizuje, provozuje outsourcing, lean production, vyrábí just in time - je všude a nikde. Účet za telefon dostávám e-mailem, nové služby mně vnucuje hlas dívky z „call center“, když ale chci něco změnit, musím psát doporučené dopisy do jakési vísky v Piemontu, nikde žádný úřad, kam by se dalo zajít, jen kovový hlas v telefonu: „Když chcete, stiskněte jedničku, když Ne, stiskněte hvězdičku...“
Jsme regulérní občané přepadení neregulérními partyzány, kteří se skrývají v kyberprostoru, vynořují se náhle, přepadají naše domy a mizí v kyberdžungli, zbudou po nich pouze neplatná telefonní čísla, účty k zaplacení a vyhaslá okna v mrakodrapech. Říká se tomu souhrnně „globální flexibilita“.
Partyzáni globalizace jsou fanatici, bojují za globální trh jako za nejvyšší cíl lidstva - nic nesmí čerpat svou hodnotu z jiného zdroje, než je pohyb cen na burze. Globální ekonomiku nelze udržet v žádném „legálním rámci“, jak dokazuje nekonečná řada skandálů v Evropské unii, v USA či naposled v Koreji. Nelze ji podřídit zákonům přijatým legitimními zástupci lidu žijícího na nějakém „vlastním“ území, protože partyzánsky organizovaná ekonomika vždy unikne moci státu. Legalita v komplexní společnosti je pod kontrolou armád právníků, kteří s ní zacházejí po leninsku, posuzují ji z hlediska efektivity: Bude výhodnější překročit ji, hledat v ní díry, nebo ji naopak využít v partyzánském boji za vyšší zisky na globálním trhu?
Hyperburžoazie není, na rozdíl od staroburžoazie, uznaným zástupcem nějakého území, v tom se partyzáni globální ekonomiky podobají spíše pirátům - přepadají všechna území z nového oceánu, z kyberprostoru. O Zlíně můžeme říci, že je „Baťův“ stejně jako o Mladé Boleslavi, že je „škodovácká“, pro hyperburžoazii jsou už všechna místa na zemi zaměnitelná, tak jako všechny jazyky či kultury.

....

Celý text najdete na http://www.multiweb.cz/hawkmoon/prebendari_a_vyprosnici.htm


]


Michal Moore: Jak napravit situaci na Wall Street (Skóre: 1)
Vložil: aviaf v Neděle, 12. říjen 2008 @ 05:06:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.ucl.ac.uk/ssees/people/economics-and-business-staff-folder/tomas-cvrcek
No, tak zde je muj pokus o polemiku s Belohradskym. Jak jsem napsal vyse, nedelam si nejakej narok na to bejt vycerpavajici, protoze cela ta esej je natolik kluzkym a neuchopitelnym zjednodusenim toho, co se ve svete deje, ze dost dobre neni, za co to vzit a odkud zacit. Takze to napisu do nekolika vicemene nezavislych bodu.

1. Esej je v zasade jen dalsim prevypravenim stare, obehrane bachorky o tom, kterak ohavni chamtvi burzousti vykoristuji spravedlive, ctnostne, ale bezbranne delniky. Tento pribeh vypravel uz Marx, po nem Engels, po nem Bernstein, po nem Trocky a po nich mnoho dalsich. Za ty roky (bratru skoro dve staleti) se svet zmenil - detska prace byla zakazana, osmihodinova pracovni doba naopak prosazena, pravo na odborovou organizaci a na stavku potvrzeno, minimani mzda ustanovena, legislativa ohledne bezpecnosti prace schvalena, zivotni uroven populace dramaticky navysena - ale kverulantu vubec neubylo. Ba ne. V jistem smyslu to chapu: clovek nesmi usnout na vavrinech. Ale na druhou stranu to zas tolik nechapu: vydavat DNESNI situaci za bezutesnou vyzaduje (jak se mi zda) notnou davku neznalosti toho, jak bezutesna byla bida lidu v minulosti, protoze marna slava: zivotni situace drtive vetsiny pracujiciho lidu se od dob Marxe - a koneckoncu i od dob WW2 - nezpochybnitelne zlepsila a stale se zlepsuje. A to dokonce i tech, co nekde v Dhace ve sweatshopu sijou dvanact hodin denne adidasky.

2. A nejen, ze Belohradsky vypravi tu stejnou bachorku, ale vypravi ji i se stejnym vyznenim: ze svet speje do zahuby a ze vsechno jde do haje a ze ohavni hyperburzousti vsechno zachvatej a pak to bude uz navzdycky jen blby. Rubem tohoto mytu o "zasrane dnesni dobe" je samozrejme  stejne mytologicky "zlaty vek" cukrkandlove zidealizovane minulosti, kdy prej "stara buržoazie ... uznávala legální autority a bojovala za své cíle regulérně". Vida, a ja myslel, ze prej taticek Masaryk nechal strilet do delniku, staroburzoust jeden. Oboji - demonizovana soucasnost a idealizovana minulost - jsou jen vejicky, predsudky, ktere vecne analyze brani, protoze jevy, ktere by se mely zkoumat sine ira et studio, uz dopredu nejak zabarvuji.

3. Velkym zkreslenim je vydavat svetovou populaci za rozdeleneou do pouhych dvou trid. Lidstvo je precejen trochu rozmanitejsi. Kam patrim napriklad ja jako univerzitni ucitel? Tezko se muzu povazovat za "hyperburzousta", zvlast pokud se tento vyberovy klub podle Belohradskeho stale zmensuje. Ale na druhou stranu se tezko muzu povazovat za vyprosnika, protoze ostatne i ja mam ty tolik posmivane "marginal benefits", tj. zdravotni pojisteni, narok na duchod (jednou), dovolenou a jine vymozenosti. Cili zase: vychozim predpokladem vsech dalsich uvah je tu naprosto vylhane a nepravdive zkresleni stavu spolecnosti, z cehoz logicky nemuze vzejit nic nez zase jen nejakej vylhanej a nepravdivej zaver.

4. Prekaristou, jestli to dobre chapu, nakonec Belohradsky mysli v zasade namezdne najatou pracovni silu, ktera se netesi zadne z tech pravnich vymozenosti, jako je napriklad jistota zamestnani, zdravotni a duchodove pojisteni, dovolena apod. Nepochybuju o tom, ze mnoho lidi je prave v takovy situaci. Ale je totalni kravina tvrdit, ze takova je situace nas vsech sesti a pul miliard, zatimco nekolik stovek nebo tisicovek hyperburzoustu odnekud potouchle ovlada svet. Historickym faktem je, ze namezdne najatou pracovni sllou bez jakehokoli naroku na duchod, minimalni mzdu, nemocenskou, vypoved s nahradou atd, bylo jeste pred sto lety 99% vseho lidstva - to teprve diky dlouhodobemu hospodarskemu rustu dik industrializaci se podarilo vsechny tyhle vymozenosti (ktere dnes kazdej evropskej delnik povazuje za samozrejmost) zaplatit. Kratce receno: driv byli prekaristi prakticky vsichni, dnes ma nezanedbatelna cast lidstva mnohem lepsi pozici a procento techo ne-prekaristu (mezi nez ostatne spadam i ja) se dlouhodobe zvetsuje. Shodou okolnosti ted zkoumam pracovni a mzdovou situaci ceskych delniku v devatenactem stoleti a reknu ti, ze bych chtel Belohradskyho videt, jestli by radeji sel pracovat pro staroburzoazii do tetilky Riedel, Horni Polubny roku 1876 a nebo radeji do hyperburzoazne vlastnene Skody Mlada Boleslav roku 2008. Co myslis ty?

5. Situace dokonce v mnoha vyspelych zemich dospela do takoveho stadia, ze se vsechny ty socialni vymozenosti ponekud prodrazujou. Kvuli tomu se ostatne i francouzska vlada na jare 2006 odhodlala k reforme, o niz Belohradsky taky hovori. Belohradsky popisuje, ze smyslem navrzene reformy bylo "udělat z práce mladých Francouzů na dva roky prekarium". Ciste vecne: smyslem reformy bylo povolit zamestnavatelum propustit mlade zamestnance do 26 let i bez udani duvodu behem prvnich dvou let zamestnani. A proc to vlada navrhla? Protoze - receno slovnikem Belohradskeho - ve Francii je kazdy zamestnani prave prebendou: jednou jsi dostal praci a uz ti nikdo nikdy nemuze nic udelat. Jses nepropustitelnej. To je ukazkovej priklad prebendy - ano, presne te ohavne fuj veci, jiz se tesi ti prohnili superburzousti. Vlada ten svuj navrh zrusit ty prebendy samozrejme neprosadila. Francouzsti prebendari si na svoje prebendy samozrejme nenechaj jen tak sahat.

6. Nechapu, co je na praci manazeru magickeho. Podle me je to celkem nudna a narocna prace, pri niz clovek musi absorbovat mraky detailnich informaci a delat spoustu nepopularnich opatreni. Z toho, co Vaclav pise, bych usuzoval, ze si ten management predstavuje jak Hurvinek valku. Premisteni vyroby do jinyho statu mimochodem vubec neni jedinej zpusob, jak zlepsit financni situaci podniku, i kdyz je pravda, ze v zemich, kde i ten posledni uklizec pojima svou praci jako prebendu (viz muj bod 5), tedy jako zdroj bezpracneho prijmu, tam casto zadne jine reseni nezbyva. Nezapomen, ze zadna firma nemuze dlouhodobe vyrabet do skladu, ale musi svoje vyrobky prodat zakaznikum. A zakaznici, jak znamo, chteji vyrobky kvalitni a levne. Pokud tedy firma musi platit mnoha zamestnancum, kteri svou praci berou jako prebendu, tak to se pak ty kvalitni a levne vyrobky vyrabeji tezko, ze jo. A co je tak ohavnyho na premisteni vyroby do nejaky chudy zeme? Kdybych si mel vybrat, kdo potrebuje nejaky zamestnani vic, jestli delnici v Milane nebo delnice v Hanoji, myslim, ze muj soucit by spis stranil tem hanojskejm delnicim. 

7. Belohradskyho vztah ke "globalnimu ekonomickemu rustu" se uz ze zvolenejch terminu ("tomuto všedrtícímu samopohybu, tomuto všežravému planetárnímu netvoru, této smrtelné chřipce všeho živého, této rychle rostoucí haldě doutnajících odpadků, od níž se každý z nás snaží (marně) žít co nejdále") da charakterizovat jako iracionalni fobie. Je to asi stejne smesny jako kdyby nekdo mel odpor k tlaku vzduchu prepoctenemu na hladinu more. Hospodarsky rust je proste jen jeden z mnoha indikatoru toho, jak si svetova ekonomika vede. Je to docela dulezitej indikator, protoze pro lidskou spolecnost neexistuje zadnej znamej lepsi zpusob, jak se vyhrabat z bidy, nez je hospodarsky rust. Ale ti, kdo vedi, jak se ten udaj pocita a co presne znamena, jsou zaroven nejvic ochotni priznat, ze se nejedna o zadnou posvatnou kravu.

8. Reklama nema zadnou kouzelnou moc a Cesky sen taky zadnou presvedcive nezdokumentoval. Pokud si na ten film vzpominam, na otevreni Ceskeho snu prislo nekolik set lidi. Pokud tento udajnej obchodni dum zacilil svou reklamu na zhruba 2 MILIONY potencialnich zakazniku v Praze a prilehlych strednich Cechach, pak jiste uznas, ze par stovek napalenych tezko svedci ve prospech efektivnosti reklamy.

9. Nevim, co je to za nemoc domnivat se, ze kdyz pred nejakej ustalenej termin nasadim nejakou bombastickou predponu, tak ze tim jsem objevil nejakej novej fenomen. "Hyperburzoazie", "superkapitalismus" a jine "postmoderni" slozeniny vec nijak nove neosvetluji, ani nasemu chapani veci nijak neprispivaji. Slovo "burzoazie" se odvozuje od francouzskeho "bourg" neboli mesto. Volne lze tedy prelozit burzoazii jako mestanstvo. A co je pak teda "hyperburzoazie"? Co si mam predstavit pod "hypermestanstvem"? Copak to neni k smichu?

Achjo. Je to dlouhy a stejne z toho mam pocit naprosty marnosti. Mrzi me, ze jsem se do tyhle odpovedi nechal uvrtat, protoze zvanila (cimz ted myslim VB) vecnou argumentaci (ostatne, ani zadnou jinou) o nicem nepresvedcim. Ten, kdo dohromady nic konkretniho netvrdi, tezko muze byt z nejakeho konkretniho omylu usvedcen. Jak jsem psal vejs, smyslem clanku je spis jen urcita imprese, nalada (a to nalada spatna), vyvolana urcitym selektivnim usporadanim nekolika pseudofaktu a jejich zabalanim do emocionalne zatizeneho jazyka. Vyplejtval jsem dve hodiny casu na boj s vetrnymi mlyny. Patri mi to, vzdyt jsem tusil, ze to tak dopadne.

Aviaf


]


Michal Moore: Jak napravit situaci na Wall Street (Skóre: 1)
Vložil: Alan v Neděle, 12. říjen 2008 @ 09:45:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý Aviafe,
upřímně Vám děkuji za  ty dvě hodiny práce, kdy jste se vyrovnával s textem Bělohradského eseje. Snad Vám to i něco přineslo, ledacos jste si musel ujasnit, srovnat, vyformulovat.

Diskuse na GranoSalis jsou obecně plejtváním času a bojováním s větrnými mlýny. Ale je to také náš koníček, naše odreagování. Jenom si musíme pohlídat, aby nás ten koníček nepohltil, abychom mu nevěnovali více času, než mu náleží. A některé ty boje s větrnými mlýny dávají o trochu větší smysl než jiné. Tam, kde to alespoň trochu může pomoci druhým něco si ujasnit a kde se vedle odreagování i my o kousíček posuneme dál.

Dal jste mi ve všech svých komentářích slušný materiál k přemýšlení. Asi mi bude chvíli trvat, než si důkladněji prostuduju ten Váš poslední komentář. A i kdybych zde na něj už nezareagoval, vězte, že mě obohatila. Děkuji.

S úctou Alan


]


Kapitalismus ztratil svou duši (Skóre: 1)
Vložil: Alan v Neděle, 12. říjen 2008 @ 11:15:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ještě jeden text k přemýšlení. Tentokráte jde o rozhovor s člověkem, který z vlastní zkušeností ví, jak fungují aktéři kapitálových trhů včetně topmanažerů.

Jde o rozhovor s Johnem Boglem, který založil Vanguard-Fond společnost v Pensylvánii, jednu z největších společností na světě, spravujících majetek. Vanguard je družstevně organizován a spravuje okolo 800 miliard dolarů. Bogle byl pionýrem při vývoji cenově výhodného Indexfondu.

Je jedním z nejtvrdších kritiků úmluvy finančního průmyslu, který podle něho nemá na mysli zájmy malých vkladatelů.
Ve svém novém díle „The Battle for the Soul of Capitalism“ (New Haven & London 2005/ Yale University Press, 2005) se vypořádává sezneužíváním skrze manažerskou třídu a správcemi fondů. Toto mu přineslo velké uznání od ekonomů jako jsou Steve Galbraith, nebo nejvyššího státního zástupce New Yorku Eliota Spitzera, od Wallstreet právě tak hluboké opovržení.

S Johnem Boglem hovořil Walter Niederberger, New York

President Bush hovořil před týdnem k situaci země a vyzvedl, jak americké hospodářství vytrvale roste, jak se lidem daří lépe než
před pěti léty. Vy jste též republikán. Sdílíte jeho optimismus?


Ano, hospodářství je silné. Byl by zázrak, kdyby tomu tak nebylo, vezmeme-li v úvahu ohromující zajištění penězi skrze cedulovou banku. Udržujeme v provozu nyní největší pumpu světa, která propuští skoro neomezené prostředky, aby se hospodářství udrželo v chodu. Když ale pozoruji rostoucí dluhy, je mi úzko. Proto se obávám, že se pohybujeme na velmi, velmi nebezpečném terénu.

Americkým domácnostem se hospodářsky daří velmi dobře. Stoupající ceny domů vynahradily více jak dostatečně ztráty na akciích.
Nezaměstnanost klesla dokonce pod 5 %.


Srovnejme přece platy špičkových manažerů a pracovníků. Platy zaměstnanců stouply reálně od roku 1980 z 14 900 dolarů jen na 15 900 dolarů, příjmy ředitelů společností ale z 625 000 dolarů na 4 500 000 dolarů. Řekl bych, že mezi nárůstem o 7 % a nárůstem o 614 % je dost podstatný rozdíl. Uprostřed 70. let vlastnilo 1 % nejbohatších celých 18 % bohatství země; dnes kontrolují 40%. Něco takového je srovnatelné jen s časem raubířských baronů na začátku 20. století. A z té doby víme, že společnost s takovým hrozivým dvojrozdělením na Mající a Ne-mající se přibližuje k masivním konfliktům.

Manažéři zdůvodňují své vysoké odměny tím, že jejich firmy dosahují vysokých zisků. Přísně kapitalistický systém Spojených států,
nemůže přece nic namítat proti odměně těch nejlepších.


Kapitalismus ztratil svoji duši. To je problém. Jak v mé knize (viz seznam níže) popisuji, stala se z tradiční společnosti vlastníků
společnost manažerů
. Už ne vlastníci kapitálu určují, ale správci a zprostředkovatelé kapitálu.
Ve společnostech si manažeři stáhnou celou smetanu pro sebe. A poradní, platové komise a poradci, kteří tyto příjmy určují, jsou placeni manažery. Že potom kapitálový trh má velký problém s hodnověrností nemůže překvapit.

Když je to tak zlé, proč se nikdo nebrání? Proč například penzijní fondy nevystupují tvrději za práva vkladatelů?

Institucionální investoři jsou zahaleni v mlze, skrze jednu velkou iluzi. Zírají na ceny akcií a nevnímají v pozadí skrytou reálnou
cenu akcií společností. Vlastně by to analytici měli vidět. Ale protože jsou sami částí aktuálního kasino-systému a lehkověrnost vkladatelů využívají, nemají žádný důvod, pojmenovat věci pravým jménem. K tomu ještě nutno přičíst, že všechny důležité televizní stanice v USA jsou ve společnostech složených z firemních konglomerátů. Televizní stanice jsou tedy marketingové
stroje, které jiné zájmy jako zájmy diváků zastupují. Nakonec musí člověk konstatovat, že americký spotřebitel se sotva o tyto otázky zajímá. Je krátkodobě zaměřen a nechá se rád od hezkých slibů ukonejšit.

Komu vlastně patří Amerika?

Je to vlastně otřepaná pravda, ale příliš málo známá: Amerika patří Hospodářství, Corporate America vlastní Corporate America. Ukáži Vám jeden příklad: Institucionální vkladatelé a profesionální finanční manažeři kontrolují 2/3 kapitálu v USA. Nalézají se v neustálém střetu zájmů, neboť ukládají peníze těch firem a penzijních fondů, jejichž akcie opět kolektivně kontrolují. Problém je všeobecně popírán; ale žádný finanční manažer nejedná proti zájmům Corporate America. Žádný manažer penzijního fondu nezapálí dům, ve které sám sedí.

Vaše prognózy připomínají rozpad Říše římské. Po firemních skandálech před pěti lety byly přece silně zostřeny předpisy pro vedení knih a zavedeny kontroly managementu, které měly zabránit zneužití.

Nacházíme se na šikmé ploše. Iluze o společnosti vlastníků je pryč. Nikdy více se nevrátí. Pokud člověk všemocné manažery, slabé správní rady a pasivní investory ponechá působit, nemůžeme se potom divit, když začíná drancování. To přesně se stalo v případu Ken Laye a jeho společníků u Enronu. Ale existuje také málo zřetelný způsob drancování a to ten, když manažeři zkoušejí triky v účetnictví, nebo když prostředky dávané k dispozici k rukám manažerů nejsou vykazovány jako náklady.

Početné společnosti si stěžují, že zostřené předpisy jsou příliš drahé a stěžují jejich konkurenceschopnost.

Takovéto výpovědi jsou skutečně absolutně k smíchu. Náklady na zostřené pravidla vedení knih jsou mezi 3 až 5 miliony dolarů.
Ředitelé firem pobírají současně mnohonásobek takovýchto částek. Manažeři si sice rádi stěžují na regulace, ale ne ohledně nákladů pro lobby a sponzorování politických stran, nebo na kouzlo s údajnými beznákladovými prostředky. Opakuji: Kapitalismus bez společnosti vlastníků je odsouzen k zániku.

Není žádná naděje?

Američané žijí v silné, do sebe samé zaujaté společnosti. Měli bychom se nad sebou zamyslet a trochu se podívat do historie. Měli bychom například rychle odstranit obrovské deficity, měli bychom některé hloupé snížení daní presidentem Bushem zrušit. Bohužel nevidím žádné náznaky rozumného úsilí. Obávám se, že přijde vyčištění trhu, které otřese celým finančním systémem. Manažeři si už budou umět pomoci. Ale malý muž z ulice bude zase jednou ten kdo prohrál.

Zdroj: http://www.jan.sinagl.cz/phpbb2/viewtopic.php?t=279&start=0&postdays=0&postorder=asc&highlight=


]


Re: Kapitalismus ztratil svou duši (Skóre: 1)
Vložil: Alan v Neděle, 12. říjen 2008 @ 22:31:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Aviafe, pokud budete mít ještě chuť a čas, zkuste napsat pár postřehů k tomuto rozhovoru. To už není populárně filosofická esej, ale názory odborníka u oboru.


]


Re: Kapitalismus ztratil svou duši (Skóre: 1)
Vložil: aviaf v Středa, 15. říjen 2008 @ 04:45:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.ucl.ac.uk/ssees/people/economics-and-business-staff-folder/tomas-cvrcek
Tu Bogleovu knizku jsem necetl, ale zrovna v sobotu jsem na ni videl recenzi v Journal of Economic Literature. A ten recenzent tam vicemene napsal, ze John Bogle velmi pekne charakterizoval nektere nesvary kapitaloveho trhu a americkeho financnictvi obecne, ale ze vlastne pokud jde o navrhovana reseni, tak se toho clovek moc nedozvi. Rozhodne,pokud clovek ceka, ze nekdo prijde s nejakym receptem na dokonalost, tak bude zklaman. I Bogluv navrh reseni, pokud jsem tomu dobre rozumel, je troji: apel na svedomi, dlouhodoba reputace a do tretice vladni regulace. Jinymi slovy, zpusob, jak zastavit nesvary na Wall Streetu je, ze (a) burzousti pujdou do sebe a zacnou se chovat hezky, (b) lidi si reknou, kdo je svine a kdo je dobrej, a (c) vsechno bude kontrolovat vlada. Bod (a) je cirej idealismus, bod (b) funguje jen u subjektu, ktere maji dlouhou dobu trvani a muze to mit i svuj negativni efekt, ze totiz kdyz na reputaci opravdu HODNE zalezi, tak je o to tezsi zalozit a rozjet novou firmu. Bod (c), to je akorat pozvanka pro korupcniky z vladniho sektoru, aby nahradili korupcniky z financniho sektoru.

Cili situace je proste takova "churchillovska": stejne jako demokracie je nejlepsi ze vsech spatnych zpusobu vlady, tak soucasnej kapitalovej trh je nejlepsi ze vsech spatnych zpusobu, jak ho usporadat.

Mimochodem, pokud jde o ruzny mravokarny nauceni, jimiz Bogle svou analyzu proklada, tak v tom podle me sila jeho argumentu nespociva. Tvrdit, ze "chamtivost zpusobila krizi" je takova fraze, ktera ve skutecnosti nic nevysvetluje - to jako driv ty burzousti chamtivi nebyli? Nebo snad byli min chamtivi? Pokud skutecne byli min chamtivi, tak kde se vzal ten byci trh 90. let, kterej vyhnal Dow Jones Index z 2000 na 11000? Pokud by problemem opravdu byla jen chamtivost, tak by se krize vyresila tak, ze by se vsichni manazeri zapsali na seminar "Etika a obchodovani na financnich trzich" a bylo by vymalovano.

Aviaf


]


Re: Re: Kapitalismus ztratil svou duši (Skóre: 1)
Vložil: Alan v Pátek, 17. říjen 2008 @ 17:38:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
děkuji


]


Michal Moore: Jak napravit situaci na Wall Street (Skóre: 1)
Vložil: vnd v Neděle, 12. říjen 2008 @ 14:21:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Díky za komentář. Určitě není úplná marnost srozumitelně korigovat nesprávný obraz (když na to máš znalosti a rozhled) a upozornit na prvky, které byli (záměrně?) vytěsněny. Já jsem za ten komentář vděčný.

Jen malá poznámka: Slovo "burzoazie" se odvozuje od francouzskeho "bourg" neboli mesto. Volne lze tedy prelozit burzoazii jako mestanstvo. To je možná korektní etymologie, ale v tomto případě víceméně k ničemu. V komunikaci jsou dva - ten co něco sděluje a posluchač. Není podstatné jaký je exaktní smysl slov, jež užívají, ale jak sdělení rozumí. (S blízkými lidmi mám řeč - narážkovou - nesrozumitelnou "nezasvěceným"...). Pojem buržoazie má dnes posunutý význam a pokud chci komunikovat se současnými lidmi, musím jej respektovat. Jako ten, co sděluje s ohledem na konotace, které to v posluchači vyvolá. Jako posluchač s ohledem na to, co tím chce autor říct. Tím se samozřejmě nezastávám pojmů hyperburžoazie apod.


]


Michal Moore: Jak napravit situaci na Wall Street (Skóre: 1)
Vložil: aviaf v Neděle, 12. říjen 2008 @ 18:58:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.ucl.ac.uk/ssees/people/economics-and-business-staff-folder/tomas-cvrcek
To je možná korektní etymologie, ale v tomto případě víceméně k ničemu.

No, ja vim. Ten postreh byl proste jen vyrazem meho zoufalstvi nad celym tim esejem.

Podvej, kdyby psal Belohradsky pred sto lety, misto "prebendisti" a "prekaristi" by pouzil slova "rentier" a "nadenik" a misto globalizace by psal o zlatym standardu, ale jinak by ten clanek byl na chlup stejnej a mohl by vyjit v Delnickych listech v rijnu roku 1908. Kdyby to psal jeste o sedesat let driv, dosadilo by se za "prebendare" "grunder" a za "prekaristu" "proletar" a jinak by to zase byl uplne tentyz stejnej clanek. Stejnej argument, stejna moralni povysenost nad nespravedlnosti sveta, stejna zjednoduseni.

V tom clanku proste neni nic novyho, jen ty chytlavy terminy, ktery se bajecne hodej jako poutace do titulku, ale jinak jsou to jen prazdny nalepky.

A nejen to, ty nove chytlave nalepky se prilepuji na obsahy, ktere uz davno nepopisuji skutecnost nejakym uzitecnym zpusobem. Zkratka "burzoazie" nebo "proletariat" se jeste tak hodi do debaty v roce 1850, ale v roce 2008 je to anachronismus. Jakejpak proletariat, kdyz prumysl zamestnava min nez 20% pracovnich sil? A do burzoazie by se dnes veslo pres 70% vseho obyvatelstva. Proto je podle me i chyba se domnivat, ze kdyz k tomu prilepim predponu, tak se ten termin nejak zaktualizuje nebo co. "Hyperburzoazie" je asi stejne uzitecnej pojem, jako "hyperslechta". Predpokladam, ze by Belohradsky zvladl napsat clanek o negativnim vlivu "hyperslechty" na "superfeudalismus" - ovsem jestli by takovej vyplod mel nejakej realnej obsah, tim si uz tak jistej nejsem. Asi nemel.

Prave proto, ze ty obsahy tech marxistickejch slov jsou povetsinou uz prazdny nebo je potreba je v zajmu alespon nejaky pouzitelnosti drasticky znasilnit, vetsina hospodarskych historiku ani ekonomu je nepouziva. Ja se shodou okolnosti ekonomickou historii zabejvam, takze se v ty terminologii ponekud orientuju. Malokdo dnes pise studie o kapitalismu nebo feudalismu, protoze se postupnym vyzkumem ukazalo, ze tohle schematicky marxsticky cleneni pacha na historickem hospodarskem vyvoji znacne nasili. V ruznych epochach se ruzne sine prosazovaly ruzne prvky trzni ekonomiky a naopak i do dnesnich dob prezivaji nektere prvky klientskych (tj. feudalnich) vztahu, ale kdyz se na celej ten vyvoj podivas vic zblizka, zjistis, ze to rozdeleni na ruzne systemy je vicemene arbitrarni. Kdyzbych mel dat jinej priklad: prevladajici nazor na prumysovou revoluci je dnes ten, ze to nebyla moc revoluce (spis postupna pliziva evoluce) a ze byla nejdriv hodne zemedelska a remeslnicka, nez byla prumyslova a ze po tom byla taky hodne financni a vedecka. Spojeni "Prumyslova revoluce" se tudiz porad ze setrvacnosti pouziva jako oznaceni urciteho casoveho obdobi, ale uz je to jen nalepka, kterou by se nikdo, kdo by chtel o tomto obdobi neco zavazneho rict, rozhodne neohanel jako argumentem.

Cili, jak uz jsem napsal vyse: je to stara obehrana pisnicka, navlecena do novych, lakave zaricich, objevne se tvaricich chytlavich slov. Je to pisnicka, ktera byla falesna uz tenkrat, kdyz ji hrali poprve, a je falesna i dneska.

Aviaf


]


Michal Moore: Jak napravit situaci na Wall Street (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Neděle, 12. říjen 2008 @ 00:18:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Co je obludnost?

  Že někdo nazývá slovem "nejchudší" lidi, kteří si nemohou do rodiny koupit třetí auto, protože už na ně nemají zdroje? Kteří se zlobí, že benzín stojí víc než 10 kč na litr? A kteří jsou často bohatší, než je finanční elita stovky států světa?

  Lidské věci jsou relativní. a demagogové toho využívají. Na závisti lidí se dobře staví.

  Já se netajím tím, že jsem rád, že jsou na světě někteří lidé bohatší, než jiní a i rád, že jsou na světš hodně bohatí. Nijak mi nevadí, že někdo vydělává 100x víc, než já, i kdyby to byl můj ředitel. Ostatně, můj ředitel je o pořádný kus bohatší, než já a jsem za to spíše vděčný.

  Taky se nijak netajím tím, že nesouhlasím se socializmem a jeho způsobem práce, s "veřejným" vlastnictvím majetku a z toho vyplývajících věcí - podpora velkých společností na úkor malých a podpora státu na úkor všech, nezasloužené peníze závislé jen na podpoře systému a podobně. To mi přijde nemorální, klidně bych to nazval obludností, i proto, že to tady v Čechách můžeme zažívat a za pár let na podobnou činnost Čechy dost tvrdě dojedou. Což je vždycky největší škoda právě pro ty nejslabší.


]


Michal Moore: Jak napravit situaci na Wall Street (Skóre: 1)
Vložil: Alan v Neděle, 12. říjen 2008 @ 01:57:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Názory krajně liberálního ekonoma Jiřího Kinkora nesdílím, pro zajímavost však zde uvadím článek z jeho blogu, v němž nám sděluje, že kapitalismus v zásadě neexistuje.

Kolaps amerického socialismu

Americká finanční krize je často porovnávána s velkou hospodářskou krizí 30. let minulého století. Zda-li ta současná bude svým rozsahem podobná, ne-li horší, ještě uvidíme. Jisté ale je, že obě mají stejnou fundamentální příčinu, v obou případech je tato příčina stále nepochopena a v obou případech je díky tomu reakce americké vlády a veřejnosti katastrofální.

 Příčinou krize není „chamtivost" spekulantů a finančníků, jak si myslí McCain i Obama a s nimi zřejmě drtivá většina lidí. Cílem finančníků je vytváření zisku pomocí produkce a obchodu. Přesně to je zcela morálním cílem jakékoli racionální soukromé firmy. Kdyby sledování zisku bylo chamtivostí, proč najednou nekrachují i jiná odvětví? Proč krachují právě americké banky a ne české? Američtí bankéři jsou chamtiví a čeští ne? Ne, chamtivost není tou fundamentální příčinou, jakkoli může v mnoha jednotlivých případech hrát určitou roli. Obchodování na finančních trzích je obchodování s úsporami mezi těmi, kdo je chtějí půjčovat a těmi, kdo je chtějí produktivně investovat. Poskytovaní finančních služeb, které zajišťují přesun úspor do investic, je stejně potřebné a morálně ušlechtilé jako výroba chleba, léků či počítačů.

 Je nepochybné a důležité, že mnozí bankéři a investoři nezodpovědně a dlouhodobě riskovali.

Jejich riskování však spočívalo (zjednodušeně řečeno) v podcenění rozsahu dopadů obrovských výkyvů úrokové míry manipulované centrální bankou, jinými slovy tedy v podcenění míry škodlivosti nebezpečnosti státních zásahů do finančních trhů. Motivuje-li navíc stát investory k neopatrnosti tím, že se vždy v minulosti řídil socialistickou zásadou „too big to fail", a stále jak vidíme v této hanebné „záchranné" politice pokračuje, pak není divu, že se ten finanční dům z karet, jak to hezky nazval George Reisman, musel sesypat.

 Příčinou tedy není selhání „neregulovaného kapitalismu", jak dnes čteme téměř v každém komentáři či prohlášení. Regulovaná ekonomika není kapitalismem. V Americe kapitalismus, tedy svobodný trh, není a nikdy nebyl. Nejblíže mu Amerika byla kolem poloviny 19. století. Od začátku 20. století ve Spojených státech výrazně narůstají státní regulace, přičemž jednou z nejhorších je likvidace svobodného bankovnictví, postupné opuštění zlatého standardu a nahrazení měnové funkce zlata centrálním bankovnictvím s nekrytými penězi. Amerika 21. století je polosocialistickou společností, kde stát masivně pošlapává svobodu a individuální práva. Amerika má s kapitalismem společného už velmi málo, všechny systémové ekonomické problémy jsou problémy způsobené státními regulacemi, podporami a zásahy.

 Co tedy způsobilo finanční krizi? Už jsem to shora naznačil a řekli to na různých webech už jiní, ale je třeba to znovu a jasně zopakovat:

 Bezprostřední příčinou je kombinace měnové politiky americké centrální banky a masivní státní angažovanosti na trhu hypoték.

 Výrazné snížení klíčové (Fedem manipulované) úrokové sazby v letech 2001-2004 vedlo k velké peněžní expanzi, která se projevila obrovskou poptávkou a nabídkou hypotečních úvěrů a doprovodným růstem cen realit. Velká část hypoték byla poskytována státem masivně podporovanými a zaštiťovanými agenturami, jejichž tržní síla přiměla i ostatní hypoteční věřitele poskytovat půjčky natolik levně, že na ně dosáhla velká část nebonitních klientů. Protože hypoteční dluhopisy jsou obecně považovány za relativně bezpečné investice, jsou velmi žádanou součástí investičních portfolií finančních institucí. Když ale velká část hypotečních dlužníků není schopna splácet a centrální banka zároveň  přiškrtí svůj penězovod, přestávají být hypoteční banky schopny plnit své závazky. Masové exekuce zastavených nemovitostí neprobíhají rychle a ceny exekuovaných domů jsou hluboko pod úrovní před několika lety. Státem nafouknutá hypoteční bublina splaskla, hypoteční dluhopisy jsou bezcenné, banky a investoři odepisují obrovské ztráty.

 „Stabilizační" plán napumpování dalších stovek miliard nemocným bankám není jen ostudně nespravedlivý vůči obětem budoucího zdanění nebo inflace a vůči nezodpovědným investorům, které za jejich selhání odměňuje. Plán totiž hlavně žádnou stabilizaci nepřinese. Naopak, jen přileje olej do ohně, protože místo reálného ozdravení projevujícího se finančními ztrátami, bankroty, restrukturalizacemi a výkyvy v nezaměstnanosti jen prodlouží a zhorší současnou agónii.

 Plán je prý potřebný k obnově důvěry ve finanční systém. Nic není falešnější než tento argument. Naopak, dokud sám stát nepojmenuje a nepřizná pravou příčinu krize, a na základě toho pak vyvodí správné závěry, měli by mít investoři, zákazníci a celá veřejnost velkou nedůvěru ve finanční systém, který bude i nadále vystaven ničivým regulacím a státní manipulaci.  

 Pokud se americké vládě přece jen podaří svůj záměr uskutečnit, nebude to možná ještě to nejhorší, co nás čeká. Státní omezování manažerských platů v soukromém sektoru, které se nyní navrhuje, je předzvěstí dalších, ještě více ničivých zásahů a regulací finančního sektoru potápějících Ameriku ještě hlouběji do bahna socialismu a bezpráví. A to je velmi chmurná vize pro celý svět.

 Další kolaps amerického a světového socialismu, který právě prožíváme, není první a ani poslední. Finanční domy New Yorku budou dříve či později padat dál, dokud budou lidé (a zejména ekonomové) ignorovat pravou příčinu pádů. Tedy tak dlouho, dokud budou existovat centrální banky a regulace finančních trhů, nebo ještě jinak: dokud lidé nepoznají kapitalismus.

 Kapitalismus je, slovy americké filozofky Ayn Randové, neznámým ideálem. Přitom je to jediný morální společenský systém.


]


Michal Moore: Jak napravit situaci na Wall Street (Skóre: 1)
Vložil: Alan v Neděle, 12. říjen 2008 @ 22:36:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Aviafe, pokud budete mít ještě chuť a čas, zkuste napsat pár postřehů k tomuto článku. To už není populárně filosofická esej, ale názory silně liberálního ekonoma.

Zajímá mě Váš názor:
Je v USA socialismus nebo kapitalismus?
Pokud by byl v USA socialismus, kde pak je kapitalismus?
Kde Vy vidíte hlavní příčinu současné bankovní krize?
A jaká opatření by se podle Vás měla učinit?


]


Michal Moore: Jak napravit situaci na Wall Street (Skóre: 1)
Vložil: aviaf v Středa, 15. říjen 2008 @ 05:38:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.ucl.ac.uk/ssees/people/economics-and-business-staff-folder/tomas-cvrcek
Ja jsem se s Jirim Kinkorem setkal asi dvakrat v zivote a nijak obsahhle jsem se s nim nebavil, jednou jsem ho slysel prednaset referat na nejaky konferenci a byl tam se svym nazorem pomerne osamocen. Pokud mohu soudit, Kinkor sam by asi proti nalepce "liberal" protestoval. Ostatne, staci si precist jeho stranky (http://www.aynrand.cz/), aby clovek videl, ze presnejsi by bylo oznacit ho za objektivistu. Ja jsem objektivismus nikdy nejak zvlast nestudoval, ale z toho co vim, tak je to filozofickej smer, kterej "ma na svedomi" Ayn Randova, ruska emigrantka, ktera utekla do USA pred bolsevikem uz nekde ve dvacetejch letech. Jadrem objektivismu, jak jsem to pochopil ja, je, ze clovek by mel sledovat vyhradne vlastni zajem a rozhodne se vyvarovat jakehokoli altruismu. Jeden muj kamarad z Ameriky, kterej se k tomu snad hlasil, mi tvrdil, ze to je ten hlavni duvod, proc skutecne pravovernej, kovanej objektivista nikdy nebude mit deti: protoze by to vyzadovalo altruisticke jednani. Nevim, jestli to je skutecne integralni uceni tohoto smeru nebo jen nejaka dezinterpretace, ale jak jsem koupil, tak prodavam. Jinak, sama Ayn Randova tu svou filozofii nejkompletneji vylozila v romanu (nikoli tedy formou uceneho filozofickeho pojednani, ale romanu - coz mi prijde docela zajimavy) nazvanem Atlas Shrugged (velmi volne bych to prelozil jako Setrasl Atlas...), coz je tisicistrankova bichle, kterou jsem zkousel cist (v originale, takze nemuzu vinit prekladatele), ale mistoprisezne prohlasuju, ze po asi 100 strankach jsem to musel zavrit, protoze se to nedalo zrat. Proste, Ayn Randova nebyla zadna velka spisovatelka. Mezi "profesionalnimi" filozofy, kteri to vystudovali a uci na univerzitach, se objektivismus nikdy neuchytil jako respektovanej smer, akademici meli Ayn Randovou vzdycky za diletantku. Za to jeji stoupenci ji povazuji za nejvelkolepejsi mozek od dob Aristotela (neni divu, ze cely hnuti tak trochu ma povest sekty). Co mne osobne nejvi utkvelo v pameti ze zivat Ayn Randove, je to, ze kdyz se ji po triceti letech manzelstvi zalibil jeden jeji stoupenec, tak sveho stavajiciho manzela presvedcila, ze je v jeho zajmu, aby mu s tim mladym amantem zahejbala (aby s tim jako souhlasil).

V politicky a ekonomicky oblasti jsou sice objektivisti pro minimalni stat, v cemz se do jiste miry shoduji s liberalama, ale liberalove ke svym zaverum dochazeji ze zcela jinych vychodisek nez objektivisti, coz by asi bylo jasny kazdymu, kdo by si precetl vedle Randovy treba Hayeka nebo Friedmana.

K tem ctyrem otazkam:
Je v USA socialismus nebo kapitalismus?
Ja myslim, ze je tu kapitalismus, ale je treba mit na pameti, ze Jiri Kinkor ma tu "hranici socialismu" vymezenou docela nizko. Tj. i pomerne omezeny stat by povazoval za nemistne se vmesujici do zivota lidi.

Pokud by byl v USA socialismus, kde pak je kapitalismus?
Nevim.
 
Kde Vy vidíte hlavní příčinu současné bankovní krize?
Ve zkratce: v dobe boomu na trhu nemovitosti se objevily nektere nove financni produkty, ktere nikdo neumel spravne ocenit, a pozdeji se ukazalo, ze maji mnohem mensi cenu, nez na jakou se puvodne ocenovaly. Tim padem vsechno, co na ne bylo navazany, taky ztratilo na hodnote. To je takova ta okamzita pricina (causa proxima). Co je tou podstatnou pricinou (causa substantiva), to samozrejme zatim nevim. To ukaze az budouci vyzkum. V poslednich par letech se napriklad vic a vic ukazuje, ze causa substantiva Velke hospodarske krize (1929-39) byl zlaty standard. Takze dej mi asi tak 80 let a dam ti vedet, co je pricinou te dnesni krize.

A jaká opatření by se podle Vás měla učinit?
Ja jsem na vazkach. Na jedny strane si myslim, ze ten, kdo delal vadna investicni rozhodnuti, by si to mel vodskakat. Tudiz ty postizeny financni instituce at zkrachujou, jakapak vladni pomoc. Ale na druhou stranu mi je jasny, ze kdyz se presne tohle stalo ve tricatejch letech a americka vlada skutecne nechala 9000 (slovy devet tisic) jednotlivych bank zkrachovat, tak z toho byla ta nejhlubsi hospodarska krize v zaznamenanych dejinach. Takze nevim a jsem rad, ze o tom nemusim rozhodovat.

Snad to takhle staci.

Aviaf


]


Michal Moore: Jak napravit situaci na Wall Street (Skóre: 1)
Vložil: Alan v Pátek, 17. říjen 2008 @ 17:44:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Děkuji

Poskytnul jste mi celou řadu kvalitních podnětů, nad kterými musím ještě popřemýšlet.


]


Michal Moore: Jak napravit situaci na Wall Street (Skóre: 1)
Vložil: vnd v Sobota, 11. říjen 2008 @ 21:59:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Závist? Někdo se dotýká něčí modly? Záviděl i Jakub?

A nyní, vy boháči, plačte a naříkejte nad pohromami, které na vás přicházejí. Vaše bohatství shnilo, vaše šatstvo je moly rozežráno, vaše zlato a stříbro zrezavělo, a ten rez bude svědčit proti vám a stráví vaše tělo jako oheň. Nashromáždili jste si poklady - pro konec dnů! Hle, mzda dělníků, kteří žali vaše pole, a vy jste jim ji upřeli, volá do nebes, a křik ženců pronikl ke sluchu Hospodina zástupů. Žili jste rozmařile a hýřili jste na zemi, vykrmili jste se - pro den porážky!


]


Michal Moore: Jak napravit situaci na Wall Street (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Neděle, 12. říjen 2008 @ 00:35:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Víš, vnd, to je moc hezký slovo. A seš si jistý,že je do téhle situace? Že je konec dnů? No, možná že už jo, ale nejspíš ještě ne.

  Když má někdo majetek v hodnotě několika miliard a ztratí z něj polovinu, bude asi plakat. Když má majetek v hodnotě několika milionů, a ztratí polovinu, tak taky. Příště si nekoupí tryskáč nebo nemovitost u moře, ale třeba jen BMW X5 nebo Audi.

  Když třeba někdo žije "z ruky do huby" a pracuje jako dělník v ekonomice, jejíž činitelé se rozhodli, že výhodami a státními podporami velikých firem postaví několik desítek procent ekonomiky do závisloti na jednom odvětví a zlikvidují schopnost lidí a malých firem obchodovat a živit se sami, tak v takovéhle krizi dost nepěkně zapláče. A nejen zapláče. Protože pro takového člověka je už ztráta desetiny příjmů nejen k pláči.

  Trochu se bojím, že z téhle situace budou plakat víc ti, u kterých bys to nečekal a trochu dál, než na wall street.


]


Michal Moore: Jak napravit situaci na Wall Street (Skóre: 1)
Vložil: vnd v Neděle, 12. říjen 2008 @ 01:17:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nešlo mi o konec dnů, nešlo mi o řízení ekonomiky. Šlo mi o to, proč, když někdo kritizuje bohaté lidi, má v tom být hned závist? Možná jsem měl zdůraznit: Hle, mzda dělníků, kteří žali vaše pole, a vy jste jim ji upřeli, volá do nebes, a křik ženců pronikl ke sluchu Hospodina zástupů. Ne vždy je jejich majetek oprávněný. A motivem kritiků nemusí být závist. Zda jde o demagogii nedovedu posoudit.


]


Michal Moore: Jak napravit situaci na Wall Street (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Neděle, 12. říjen 2008 @ 16:19:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj.
 
  Neřeším motivy - i když by se taky dalo. Člověk, který ten článek napsal, je dostatečně známý na to, abychom mohli znát jeho motivy.

  Psal jsem o Závisti. Závist ze socializmu a komunismu se pozná na sto honů, nepotřebuješ k tomu mít ani dar rozeznání duchů, stačí žít pár desítek let uprostřed závisti a pak se z ní dostat ven. A k tomu znát trochu novinářské psychologie a pouček manipulace s lidmi, co snadno nalétnou a cítí se ukřivdění, že mají méně, než jejich soused. Stačí se podívat na některé diskutující i tady, na "křesťanském" portále.

  Zkus se třeba jen podívat, jak začíná ten článek:

Přátelé, nejbohatších 400 Američanů – ano, pouhých čtyři sta lidí vlastní VÍCE než všech 150 milionů nejchudších Američanů.

  To je co? Je to cokoliv výmluvného, podstatného? Jeden člověk na Kubě vlastní více, než 90% zbytku lidí v tom státě a "nejchudších" 10% američanů vlastní více, než nejbohatších 10% Kubánců, ale těžko o tom najdeš článek od Moora nebo podobných demagogů, který by podobné statistiky popisoval.

  Věci jsou zkrátka relativní. Mám na tohle dost jiný pohled, protože se 15 let tímto oborem zabývám. Jsem tak vděčný, že existují lidé, kteří jsou tak bohatí, že nějakých pár milionů či miliard ztráty mohou v naprostém klidu oželet. A protože pár takových lidí znám, tak vím, že ten podstatný rozdíl mezi lidmi není v množství majetku, který vlastní, ale v bohatství, které má člověk v sobě a které si nosí s sebou kamkoliv půjde.




]


Michal Moore: Jak napravit situaci na Wall Street (Skóre: 1)
Vložil: vnd v Pondělí, 13. říjen 2008 @ 05:05:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
'Neřeším motivy' - přišlo mi že jo: 'Když se potká Závist'

'Člověk, který ten článek napsal, je dostatečně známý na to, abychom mohli znát jeho motivy.' Já ho neznám - toto je mé první setkání s ním.

'Jsem tak vděčný, že existují lidé, kteří jsou tak bohatí, že nějakých pár milionů či miliard ztráty mohou v naprostém klidu oželet. A protože pár takových lidí znám, tak vím, že ten podstatný rozdíl mezi lidmi není v množství majetku, který vlastní, ale v bohatství, které má člověk v sobě a které si nosí s sebou kamkoliv půjde. '

To je těžká věc. Setkal jsem se s lidmi, kteří nedostali své mzdy v podnicích. Setkal jsem se s drobnějšími podnikateli, kteří mají mnoho let nevyrazitelné pohledávky z bohatých lidí a firem, které tito lidé vlastní. Jsou lidé, kteří zbohatli neférově na úkor jiných. Setkal jsem se s obavami: tuhle (obchodně čistou a logickou) věc raději nebudu zkoušet, mám rád své zdraví a život. A další. V žádném případě netvrdím, že se to týká všech bez výjímky (znám i slušné).  Ale občas pokud na to člověk poukáže, určitý typ lidí v tom vidí automaticky závist - majetní lidé jsou pro ně takřka nedotknutelní a nekritizovatelní bohové.


]


Michal Moore: Jak napravit situaci na Wall Street (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Pondělí, 13. říjen 2008 @ 10:57:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  To je těžká věc. Setkal jsem se s lidmi, kteří si ráno píchli na píchačkách a pak vylezli dírou v plotě stavět si vlastní barák. Ve dvě odpoledne si šli tou stejnou dírou v plotě píchnout odchod. A ještě se tím vytahovali. Podobně jsem se setkal s ubohými dělníky, kteří takto kradli na svém pracovišti propisovačky, kalkulačky, úklidové prostředky, telefonovali zdarma na náklady zaměstnavatele - a většinou se s tím také vytahovali, jací jsou hrdinové. Když pak jejich zaměstnavatel zkrachoval, mohl za to top management, zloději jedny. Kradli ještě víc, než my.

  Setkal jsem se s firmou, kde odborářům a dělníkům na jejich zařvání stát zaplatí cokoliv, přičemž práce těch desítek tisíc lidí je tak nekvalitní, až to křičí. A drobní podnikatelé, kteří pro tuto firmu pracují, nemají měsíce i roky zaplaceno (ČD). Ti dělníci žijou neférově na úkol jiných, jen využívají toho, že je jich hodně a když začnou řvát, je to slyšet. Co je větší nespravedlnost: Když jeden člověk na úkor jiných vydělá miliardu, nebo když 100 000 lidí na úkor jiných neprávem vydělá každý třeba 10 000Kč?

  Setkal jsem se s obavami: Tohle radši nebudu dělat, protože v tomhle zlodějském a podvodném národě není jediný člověk, kterému bych mohl tu práci svěřit a práce lidí je tak nekvalitní, že si to radši udělám sám.

  V žádném případě netvrdím, že se to týká všech bez vyjímky, znám i slušné. Ale občas, pokud na to člověk poukáže, určitý typ lidí v tom okamžitě vidí automaticky útok na svoje získané pozice a okamžitě nastupuje strach z toho, že neprávem nabytý zisk přijde vniveč.


  Jinak těmi motivy jsem myslel motivy toho člověka, který psal dotyčný článek. Závist není motiv, to je mocnost. Nemyslel jsem, že by Moore psal svůj článek ze závisti, ale že píše pro lidi, pro které je závist silným motivem jejich života. Moore to psal z jiných důvodů, které jsem nechtěl rozebírat.



]


Michal Moore: Jak napravit situaci na Wall Street (Skóre: 1)
Vložil: vnd v Pondělí, 13. říjen 2008 @ 15:15:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
'pokud na to člověk poukáže, určitý typ lidí v tom okamžitě vidí automaticky útok na svoje získané pozice a okamžitě nastupuje strach z toho, že neprávem nabytý zisk přijde vniveč.' - nějak mi ušlo, že by na to (lumpárny zástupců nízkopřijmových skupin) někdo poukázal a někdo jiný na to reagoval... Mám pocit, že je naše debata trochu mimoběžná. Grázlové, co žijí na úkor jiných nejsou ohraničeni příjmem. V pozadí upozornění na to však nemusí být apriori zlý úmysl.


]


Michal Moore: Jak napravit situaci na Wall Street (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Sobota, 11. říjen 2008 @ 19:31:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
///1. JMENUJTE MIMOŘÁDNÉHO PROKURÁTORA, KTERÝ OBŽALUJE VŠECHNY OSOBY, KTERÉ NA WALL STREET VĚDOMĚ PŘISPĚLY K TOMUTO KOLAPSU.///

To by musela světovláda (skupina Bilderberg) která za tím vším stojí obžalovat sama sebe!

http://www.osud.cz/cs/clanek.php?id=7604



Stránka vygenerována za: 0.40 sekundy