Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Vendelín.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 15300, komentáře < 7 dní: 340, komentářů celkem: 333314, adminů: 60, uživatelů: 4850  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 81 návštěvník(ů)
a 8 uživatel(ů) online:

wollek
timg
Willy
ivanp
rudinec
JirkaB
Vota
rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Apoštol lásky o oddělení
·Ruská pravoslavná církev ruší veškeré styky s konstantinopolským patriarchátem
·Otevřené setkání v Chelčicích
·Starý kněz sám proti totalitě
·Genesis 2018 – průzkum mezi křesťany
·Veřejné setkání podpořilo situaci čínských křesťanů v ČR
·Vyšlo čtvrté číslo Zpravodaje Bratrské jednoty baptistů
·Prodavači strachu
·Azyl pro čínské křesťany - Příběh Evy
·Ukrajinská pravoslavná církev přestává být podřízena moskevskému patriarchátu

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
96 164 857
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Hledání: ASISTOVANÁ SEBEVRAŽDA BYLA OD POČÁTKU SOUČÁSTÍ KŘESŤANSKÉ VÍRY A PRAXE
Vloženo Úterý, 21. květen 2002 @ 18:02:17 CEST Vložil: Bolek

Etika poslal Nepřihlášený

 

ASISTOVANÁ SEBEVRAŽDA BYLA OD POČÁTKU SOUČÁSTÍ KŘESŤANSKÉ VÍRY A PRAXE

letmý exkurs k diskusi o euthanasii

O euthanasii se mluví též jako o asistované sebevraždě, o které rozhoduje pacient a pomocnou ruku podává (asistuje) lékař. Motivem tohoto činu je ušlechtilá idea: zkrátit utrpení člověka.

Tento model, pojmeme-li jej obecně, stál na počátku křesťanství a provázel je velmi dlouhou dobu. Sebevraždou není jen čin, který spáchá oběť sama na sobě, ale též rozhodnutí vykročit cestou, která nevyhnutelně vede ke smrti. Je-li to oběti známo a přece tam vědomě směřuje, pak to nelze kvalifikovat jinak než sebevraždu. A není důležité, zda je tento krok motivován vznešenou či naopak nízkou ideou. Není žádný rozdíl mezi tím, kdo si protne žíly na zápěstí a sleduje jak mu prýští krev, což vede ke smrti, a tím, kdo nabíhá na tasený meč nebo tím, kdo se vymočí v mešitě, nebo požádá kata, aby mu zlomil vaz dříve, než se rozhoří hranice. Není podstatné, kdo drží smrtící zbraň, ale kdo vládne rozhodujícím okamžikem, od kterého je směřování ke smrti neodvratné.

Pán Ježíš Kristus, náš Pán a Spasitel učinil rozhodnutí, jít krátce před velikonočními svátky do Jeruzaléma, ačkoliv věděl, že ho to bude stát život. Toto rozhodnutí bylo vědomé a bylo motivováno ušlechtilou ideou o vykoupení lidstva. Ač byl od svého úmyslu zrazován učedníkem Petrem, odmítl změnit své rozhodnutí a vykročil na cestu smrti. V průběhu své cesty měl několikrát možnost od svého rozhodnutí zemřít odstoupit a prchnout do bezpečí na venkově.  Naposled tak tomu bylo při výslechu u Piláta. Na otázku:"Ty jsi král Židů?", kterou mu Pilát na křivé obvinění Židů položil, mohl dát odpověď, kterou by Pilát rád slyšel a tak si zachránit život. Neučinil tak a dobrovolně přijímá smrt. A Pilát jen s velkým sebezapřením této dobrovolné smrti asistuje. 

Po něm pak apoštol Pavel, další apoštolé a tisíce bezejmenných křesťanů dobrovolně přijímají smrt z cizích rukou ve jménu ušlechtilých idejí, ačkoliv by jí mohli jedinou větou zabránit. Zemřeli jenom proto, že se tak rozhodli. Křesťanství oslovovalo těmito sebevraždami široké spektrum obyvatelstva a získávalo tak tisíce nových stoupenců.

Později, ve středověku, přešla nyní již etablovaná církev z pozice obětí asistovaných sebevražd na stranu asistentů. Dokonalým nástrojem se stal úřad svaté inkvizice, který asistoval tisícům obviněným z různých názorů, odlišných od oficiálních názorů církve, k dobrovolné sebevraždě. A stávalo se tak zhusta, přestože, jak správně namítají bratři katolíci, obviněný mohl zachránit svou duši i život jednoduchým a bezbolestným odvoláním. Samozřejmě, že církev nebyla vykonavatelem hrdelního trestu, to přenechávala moci světské, ale byla onou hybnou asistující personou. Později si podobné asistence vyzkoušeli i církve reformační kalvínského a lutherského typu, tentokráte na všelijakých novokřtěncích a jim podobným probuzeneckým hnutím. I zde měli asistenti dobrovolné "pacienty" vědomě rozhodnuté k sebevraždě.

Není bez zajímavosti, že tito "pacienti" ať z dob první církve nebo z dob poreformačních u protestantů se těšili u církví dobré pověsti. U římských katolíků byli uctívání jako mučedníci, blahořečeni a posléze prohlašováni za svaté. Netřeba připomínat, že jsou uctíváni až dodnes. Analogicky v protestantských církvích jsou oběti ve velké vážnosti a jejich odchod z tohoto světa je připomínán památnými dny nebo jen vzpomínkovými bohoslužbami na vůdce jejich víry. Naproti tomu asistenční služby a osobnosti tuto úctu a vzpomínky obecně nepožívají.

Tisíce lidí umírali dobrovolně, motivováni vznešenými idejemi. Byli to lidé zdraví a mohli zde pro rodinu, společnost, misii i záchranu světa vykonat ještě mnoho než by je Pán odvolal do nebeského domova. Přesto tyto sebevražedné akce zdravých lidí církve schvalují a staví je na piedestal svatosti, jsou hodné obdivu, úcty a uctívání.

Na druhé straně zde leží v nesnesitelných bolestech těžce nemocní pacienti, kteří vědí, že jejich život je odpočítáván k neodvratnému konci. Jsou bolesti, které neutlumí žádné léky. Tito lidé žádají o pomoc a nechtějí žít. Chtějí milosrdnou smrt. A křesťané jim zcela nekonzistentně ke své víře a praxi říkají: "Žádné milosrdenství, vytrpíš si to až do konce. Nepomůžeme ti."

Ačkoliv u věřících by jen urychlili setkání s Pánem, na které se mnozí těší. U nevěřících by jim pak mohli například dát podmínku křtu, popř. sv. zpovědi a posledního pomazání, na kterou by pacienti určitě a rádi přistoupili. A odcházeli by smířeni s Bohem i s lidmi. 

 

 


 
Příbuzné odkazy
· Více Etika
· Novinky od Bolek


Nejčtenější článek Etika:
Homosexualita se neléčí


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"ASISTOVANÁ SEBEVRAŽDA BYLA OD POČÁTKU SOUČÁSTÍ KŘESŤANSKÉ VÍRY A PRAXE" | Přihlásit/Vytvořit účet | 25 komentáře | Prohledat diskusi

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: ASISTOVANÁ SEBEVRAŽDA BYLA OD POČÁTKU SOUČÁSTÍ KŘESŤANSKÉ VÍRY A PRAXE (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: RomanS (orig@quick.cz) v Středa, 22. květen 2002 @ 02:05:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vskutku podivuhodná "křesťanská" obhajoba eutanazie!

Prvně bych položil otázku: co je výchozí hodnotou, skrze níž zde anonymní autor celou věc posuzuje? Ono vylovené "zkrácení utrpení"? Vezměme zatím věc z jiného úhlu. Autorovi jde předně o to, ukázat nekonzistentnost jistého křesťanského přístupu: na jedné straně odmítání eutanazie, na straně druhé dobrovolné přitakání smrti. Tímto způsobem má být odhalena údajná skutečnost: křesťané nemají právo eutanazii zapovídat, neboť ji sami od počátku realizují. Nicméně vraťme se k původně položené otázce: z jakého hodnotového pole se na věc dívá autor diskutované apologeze? To není až tak skryté - stačí si přeložit onen eufemismus o "ušlechtilé ideji". Tímto stanoviskem je (v nejlepším případě) přesvědčení o absolutním sebevlastnění individuální existence a z něho vyplývající právo člověka na sebezničení; hodnota vlastního života se ocitá až na druhém místě. Křesťan v jistém smyslu souhlasí s druhým, avšak odmítá první. Jestliže se na tomto základě snaží apologeta eutanazie doložit nekonzistentnost křesťanů, buď se nevědomky mýlí nebo rafinovaně klame. Podsouvá totiž křesťanům něco, co jim není vlastní. Opomenul (a soustavně opomíjí) důležitou skutečnost: ano, křesťan sice předřazuje ceně vlastního života hodnotu jinou, ale tou hodnotou může být jediné: poznaná pravda - nikoli nějaká (ušlechtilá) idea! (nenecháme ovšem zcela bez povšimnutí fakt, že byla přehlédnuta ještě jedna ne zcela nepodstatná skutečnost: křesťané byli v době římského pronásledování vyzýváni, aby se sami nevydávali k mučednictví, aby je nevyhledávali, aby naopak využili možnosti zůstat naživu - ne ovšem na úkor pravdy, tedy vědomého zřeknutí se víry v přímé konfrontaci). Pokud s tímto zásadním kriteriem (věc pravdy) nebude autor kritizované úvahy souhlasit, ať si předně uvědomí, že i on, byť nevyřčeně, se odvolává na stejnou instanci - tvrdí totiž, že má pravdu, když hájí právo na dobrovolnou smrt - k ní však nemůže dojít pomocí nepravdy, což přesně činí, jak se brzy jasně ukáže. Dávat totiž rovnítko mezi dobrovolný, "spoluasistovaný" odchod ze života (eutanazii) a mučednictví křesťanů, to rozhodně nelze! Mučedník totiž vědomě podstupuje utrpení, ale ne proto, aby unikl ze života (proto také apel duchovních pastýřů proti přímému vyhledávání mučednictví). Jak by totiž mohl, když právě život je nejvyší hodnota, kterou dostal a kterou hájí (odtud druhý významný příklad: obětování vlastního života za druhé). Právě jí - nejzazší hodnoty, tedy vlastního života - se ale mučedník svým heroickým činem vzdává, a to kvůli pravdě - jí na svědectví. Naopak zastánce eutanazie volí únik, aby ušel utrpení (mučednictví).

Cestou, kterou se autor vydal, tedy ztotožněním eutanazie s mučednictvím křesťanů rozhodně nelze:
1.) obhájit myšlenku a praxi eutanazie,
2.) vyvrátit postoj křesťanů odmítajících eutanazii.
A to prostě proto, že předvedené srovnání je nepravdivé. Nic víc a nic míň nebylo cílem ukázat. Nechť mě tedy nikdo nebviňuje z necitlivosti k lidskému utrpení a podobně.

PS: Zajímavé je jedno. Zatímco já jsem obhajoval křesťanské stanovisko bez toho, abych jedinkrát vyslovil jméno Boží, oponent se zbožnými větami přímo zaštiťuje a jméno Boží nejednou zdarma bere. Přitom stačí ukázat, že se od základu mýlí, a to zpřítomněním si situace, kterou sám tak sofistikovaně operuje. Kristus před Pilátem totiž říká: Já jsem se proto narodil, abych svědectví vydal pravdě. Předpokládám, že mnohé z čtenářů mé skromné úvahy napadlo v jisté části textu přesně to samé, co na tato slova odpověděl Pilát.



Re: ASISTOVANÁ SEBEVRAŽDA BYLA OD POČÁTKU SOUČÁSTÍ KŘESŤANSKÉ VÍRY A PRAXE (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: krestan v Středa, 22. květen 2002 @ 17:25:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vskutku podivuhodný přístup k nastíněné problematice v komentáři od RomanaS. Po ekvilibristickém žonglování se slovíčky a logických kotrmelcích jsme se posléze dozvěděli, že vědomé rozhodnutí zemřít není vlastně sebevraždou ale jen dobrovolným přitakáním smrti, že u křesťanů nejde o nějaké "ušlechtilé ideje" ale světe div se jen o poznanou pravdu (ačkoliv se jednotlivé pravdy jednotlivých vyznání od sebe někdy i dost zásadně liší), a že poznaná pravda (rozuměj subjektivně) není žádnou vznešenou ideou. Pak jsme jsme trochu zapracovali na image pisatele, aby jej čtenář mohl zařadit do správné škatulky: Autor je buď nevzdělanec nebo rafinovaný manipulátor, svůdce věrných oveček. Také bere Boží jméno nadarmo, hříšník jeden (použil ho všeho všudy dvakrát, zatímco náš milý oponent jednou - kromě toho v obou případech by vytečkování nemělo smysl, neboť čtenář by nevěděl o kom je řeč). A hlavně: všechno je lež, trpící umírající pacienti jsou mučedníci (za jakou věc?) a není sebevražda jako sebevražda.
Takhle také se dá zpracovávat veřejné mínění, v dobré víře, že prostý lid již odvykl samostatně myslet a přivykl si slepě poslouchat autority. Pak to stačí jen zabalit do nepřehledných myšlenkových pochodů, jasně označit co je černé a co bílé a předložit k věření. Chybí jen trest pro opovážlivce, ale ten tu vlastně byť skrytě také je: jakási exkomunikace z křesťanské rodiny - křesťané odmítají euthanasii ale on se svým rádoby "křesťanským" zdůvodněním vlastně ani křesťan být nemůže.
Přitom je ostentativně přehlíženo že:
- autor neobhajuje myšlenku euthanasie
- nesnaží se vyvrátit postoj křesťanů odmítajících euthanasii
- pouze předkládá k uvážení fakta z historie křesťanství a dává je do souvislosti s principem euthanasie
- nechává na čtenáři zcela svobodně si učinit vlastní úsudek
P.S. Není též bez zajímavosti, že asistenční služba církví byla přejita výrazným mlčením. Ačkoliv zde by se dalo o pravdě a pravdách jednotlivých obětí z pohledu "vznešené ideje" diskutovat velmi obšírně. Inu, přikázání první manipulativního chování zní: Co se nehodí do krámu, to to neexistuje.




Re: ASISTOVANÁ SEBEVRAŽDA BYLA OD POČÁTKU SOUČÁSTÍ KŘESŤANSKÉ VÍRY A PRAXE (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: RomanS (orig@quick.cz) v Středa, 22. květen 2002 @ 18:03:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Děkuji za repliku! Odpovím hned, jak si udelám chvilku čas. Mluvím s autorem článku?
S pozdravem



Re: ASISTOVANÁ SEBEVRAŽDA BYLA OD POČÁTKU SOUČÁSTÍ KŘESŤANSKÉ VÍRY A PRAXE (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Spuntik v Čtvrtek, 23. květen 2002 @ 11:17:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Když to tady tak čtu, tak se mi zdá, jako bychom my křesťani byli těmi knězi a levíty z podobenství o milosrdném Samařanovi. V zájmu vyšší pravdy a poslání míjíme trpící nemilosrdně bez povšimnutí.

Což i pro tento případ neplatí Kristovo slovo: Milosrdenství chci, ne oběti?



Re: ASISTOVANÁ SEBEVRAŽDA BYLA OD POČÁTKU SOUČÁSTÍ KŘESŤANSKÉ VÍRY A PRAXE (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: RomanS (orig@quick.cz) v Čtvrtek, 23. květen 2002 @ 15:15:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Jednoduše a co nejsrozumitelněji.

Kdyby Ježíš Pilátovi řekl: už jsem dost trpěl, Piláte ukonči můj život, potom by byl Ježíš sebevrahem (tehdy by odpovídalo srovnání s eutanazií). Ale tak tomu není. Ježíš před Pilátem (a Veleradou) nelhal, a to bylo nakonec tím posledním, co ho stálo život. Jinak řečeno, umřel kvůli pravdě, ne kvůli smrti samé.

Vezměme příklad:

Je totožné,
1) přetnout si žíly, (jenom proto) abych umřel
a
2) přetnout si žíly proto, aby nezemřel někdo jiný (budu mučen a hrozí, že vyzradím tajemství, které bude stát život mou ženu a děti)?

Totožné to není.

Obojí se sice jeví stejně, ano, obojí je sebevražda, ale jenom v prvním případě je ji možné přirovnat k eutanazii, v druhém už ne. V prvním případě jde o to zemřít, v druhém případě někoho zachránit. Já napadám toto nerozlišování v argumentaci oponenta, nic jiného. Proto není třeba věc rozvádět příliš daleko (inkvizice a pod.).

Chyba v předložené úvaze podle mého soudu spočívá v tom, že na začátku je pojem eutanazie (sebevraždy) příliš zobecněn.

S pozdravem
Roman Šimků



Re: ASISTOVANÁ SEBEVRAŽDA BYLA OD POČÁTKU SOUČÁSTÍ KŘESŤANSKÉ VÍRY A PRAXE (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: RomanS (orig@quick.cz) v Čtvrtek, 23. květen 2002 @ 15:18:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Spuntiku, myslíš milosrdenstvím starost starost o druhého, konkr. zakládání hospiců a v nich láskyplnou péči atd.? Nebo myslíš milosrdenstvím pouze "kulku z milosti"?



Re: ASISTOVANÁ SEBEVRAŽDA BYLA OD POČÁTKU SOUČÁSTÍ KŘESŤANSKÉ VÍRY A PRAXE (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: krestan v Čtvrtek, 23. květen 2002 @ 17:23:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

S povděkem kvituji, že nová reakce je již na úrovni a lze se zabývat pouze tématem samotným. Situace se nám tak nečekaně vyjasnila a zjednodušila.

Kdyby Ježíš Pilátovi řekl: už jsem dost trpěl, Piláte ukonči můj život, potom by byl Ježíš sebevrahem (tehdy by odpovídalo srovnání s eutanazií). Ale tak tomu není. Ježíš před Pilátem (a Veleradou) nelhal, a to bylo nakonec tím posledním, co ho stálo život. Jinak řečeno, umřel kvůli pravdě, ne kvůli smrti samé.

Co nám tento krásný protimluv vlastně sděluje? Jinými slovy se dozvídáme totéž, co jsme již četli v článku samotném. Rozhodnutí jít na smrt bylo motivováno nikoli smrtí samotnou, ale "ušlechtilou ideou" nezpronevěřit se PRAVDĚ a já dodávám:  A co víc - obětovat se za hříchy světa. Nekonzistentnost výroku je způsobena prvními větami. Totální zjednodušení problému na verbální aktivitu zkresluje reálný obraz skutečnosti a vytváří nepřekonatelný protiklad části druhé.

Ovšem bytosti v naší kultuře, ať člověk nebo Bůh, konají vždy v celém komplexu, nikoliv jen jednou jeho izolovanou částí, v našem případě verbální. Neverbální projevy jsou též akcí a výzvou a bývají někdy i silnější a stejně nezpochybnitelné. On neřekl: Piláte ukonči můj život, ale jeho aktivní přitakání bodům obžaloby je srovnatelnou výzvou.  

Vezměme příklad:

Je totožné,
1) přetnout si žíly, (jenom proto) abych umřel
a
2) přetnout si žíly proto, aby nezemřel někdo jiný (budu mučen a hrozí, že vyzradím tajemství, které bude stát život mou ženu a děti)?

Totožné to není.

Totožná není motivace činů. V prvním případě není specifikován důvod smrti. Ovšem důvod je vždy nějaký. Bezdůvodný odchod ze života může zvolit jen šílenec, ale i to je důvod. V druhém případě je to strach z vlastního selhání s následkem ublížení milovaným osobám. Důvody bývají různé ale čin zůstává stejný. Dobrovolný odchod ze života bývá nazýván sebevraždou, ač to zní mnohým uším nelibě. Jemnější uši budou rády slyšet na jemnější obrat milého oponenta: přitakání smrti. V tomto nalézáme vzácnou shodu.

Obojí se sice jeví stejně, ano, obojí je sebevražda, ale jenom v prvním případě je ji možné přirovnat k eutanazii, v druhém už ne. V prvním případě jde o to zemřít, v druhém případě někoho zachránit. Já napadám toto nerozlišování v argumentaci oponenta, nic jiného. Proto není třeba věc rozvádět příliš daleko (inkvizice a pod.).

Chyba v předložené úvaze podle mého soudu spočívá v tom, že na začátku je pojem eutanazie (sebevraždy) příliš zobecněn.

První případ nelze přirovnat k euthanasii, neboť smrt není pro euthanasii cílem, jen pouhým řešením. Cílem je milosrdné zbavení pacienta bolestí a útrap. V případě podávání vysokých dávek morfia, dochází k takové devastaci organismu, že pacienti v mnohých případech neumírají na následky diagnostikované choroby, ale na toxické účinky léku samotného. Pozvolná a bolestivá euthanasie tedy již v řadě případů skrytě probíhá. Tyto kruté a brutální způsoby zabíjení pacientů mohou být již v blízké budoucnosti odsouzeny jako barbarství konané ve jménu humanismu či pomoci nemocnému.

Jistě, motivy můžeme rozlišovat, ale nelze na základě jejich výběru určovat, co sebevražda je a co není. Sebevražda je každé vědomé rozhodnutí jít na smrt.

Její souvislosti a role asistence (inkvizice ap.) byly již v článku rozebrány a jsou nepochybně očividné. Dospěli jsme tedy k následujícímu závěru:

Pisatel je přesvědčen, že: Každé vědomé rozhodnutí jít na smrt je sebevraždou.

Náš oponent říká, že tomu tak není a považuje tento výrok za chybný.

 

 




Re: ASISTOVANÁ SEBEVRAŽDA BYLA OD POČÁTKU SOUČÁSTÍ KŘESŤANSKÉ VÍRY A PRAXE (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: RomanS (orig@quick.cz) v Čtvrtek, 23. květen 2002 @ 20:28:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Konstatovaná shoda možná nebude tak výjimečná, jak se může zdát. Nicméně nepředbíhejme. Chopme se věci tam, kde zůstala ležet:

Pisatel je přesvědčen, že: Každé vědomé rozhodnutí jít na smrt je sebevraždou.
Náš oponent říká, že tomu tak není a považuje tento výrok za chybný.


Tolik v závěru pisatel.

Pokud přistoupíme na předložené vymezení pojmu sebevraždy (a od tohoto okamžiku si pro další diskusi toto pojmové vymezení opozice osvojuje), není vyslovený závěr nikterak naším stanoviskem.
Výtka ze strany opozice byla vedena od počátku tímto směrem: Zdůrazňujeme "předmět" - intenci, ano, ideu (o ní jsme přesvědčeni, že má objektivní, reálné zakotvení) - sebevražedného jednání, rozlišujeme a akcentujeme její hodnotu. Pisatel se domnívá, že obsah tohoto "předmětu" je zaměnitelný, hodnotově nelišný. Nesleduje intenci (popírá její reálné zakotvení mimo subjekt?), ale fenomenální rovinu věci. Ať už jde o osobní fyzické utrpení, psychické zoufalství či věrnost pravdě, pisatel přiřazuje těmto různým "nositelům" sebevražedného jednání stejnou hodnotu, tím, že od ní abstrahuje (viz druhý odstavec článku). S tím ovšem nesouhlasíme a trváme na následujícím rozlišení, které - ve snaze lépe ozřejmit vlastní stanovisko - předkládáme k úvaze.

Domníváme se, že sebevraždu (myšlena je sama smrt jako následek atd..) lze rozlišit na "substanciální" a "akcidentální" (aniž bychom ovšem trdili, že vždy existuje (je rozlišitelná) ostrá dělící hranice).

Buďto totiž sebevražda (tedy sama smrt jako násl.. atd.) je:

1) předmětem (cílem) vědomého jednání

nebo

2) případkem (nevyhnutným důsledkem) vědomého jednání

V prvním případě je možné tvrdit, že předmětem není smrt, ale zkrácení utrpení. S tímto upřesněním samozřejmě souhlasíme. Přesto zde řešení a cíl splývá v jedno. Ne tak v případě druhém.

Konkrétní situace těžce nemocných pacientů, jejich hrůzné utrpení, dokonce uměle prodlužovaná agonie.. Před tím stojíme ztichle a bezradně.. Postupy lékařské vědy, její současné možnosti atd., to nejsme schopni posoudit. Chceme věřit (i apelovat) v odpovědnost a nejvyšší morální hodnoty těch, kteří se této živé bolesti dotýkají.

S pozdravem
R.Š.




Re: ASISTOVANÁ SEBEVRAŽDA BYLA OD POČÁTKU SOUČÁSTÍ KŘESŤANSKÉ VÍRY A PRAXE (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: pfj v Pátek, 24. květen 2002 @ 10:52:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zdá se mi, že se nám tu popletly pojmy. Psychologie rozeznává několik typů sebevražd:
1. Sebevražda v pravém slova smyslu
(jde o chování, které ve svém důsledku může zapříčinit smrt, je zde úmysl zemřít; jde o chování zkratovité a je zpravidla důsledkem existenciální frustrace, například ztráta blízké osoby, vidina permanentního neúspěchu, odmítání apod.).
2. Sebevražda demonstrativní
(jde o chování, které ve svém důsledku může zapříčinit smrt, není zde úmysl zemřít; cílem může být snaha vyhnout se problému, snaha upozornit na sebe, protest, navíc je demonstrativní sebevraždy užíváno jako prostředku psychického vydírání okolí)
3. Bilanční sebevražda
(jde o sebevraždu po určitém bilancování a dlouhé úvaze, kdy perspektivy jedince jsou velmi negativní, například u nevyléčitelně nemocných lidí).
4. Sebeobětování
(jedinec obětuje svůj život aby zachránil životy jiné nebo upozornil na určitý problém, vyburcoval veřejnost).

Z morálního hlediska nemůže jít o sebevraždu, není-li smrt chtěna ani jako cíl, ani jako prostředek, nýbrž jen předvídána a připouštěna jako nevyhnutelná. A to jsou případy lidí, kteří zemřeli za své přesvědčení - oni nechtěli zemřít, chtěli to jejich odpůrci - šlo vždy o vraždu. Z výše jmenovaných typů sebevražd je morálně přípustné sebeobětování.

Tak to vidí pfj :))



Re: ASISTOVANÁ SEBEVRAŽDA BYLA OD POČÁTKU SOUČÁSTÍ KŘESŤANSKÉ VÍRY A PRAXE (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: krestan v Pátek, 24. květen 2002 @ 13:28:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
to RomanS:

Přeložíme-li oponentovu reakci do jazyka srozumitelného průměrnému čtenáři (jemu zajisté naše postoje předkládáme), pak náš oponent souhlasí s tím, že sebevražda zůstává vždy sebevraždou, avšak je-li motivována ušlechtilou ideou, je možno ji přijmout. Není-li motivována takovou morální hodnotou, kterou oponent uznává, pak je ji nutno odmítnout. Morálně přijatelné motivy si zřejmě musí každý jedinec stanovit sám, popřípadě to za něj učiní společnost nebo zástupně církev.

Apel na odpovědnost lékařů i pacientů je krásný, ovšem jen prohlubuje jejich bezmocnost. Nepomůžeme ani jedné straně, dokud společnost nestanoví způsob pomoci, který by byl účinný a zároveň přijatelný.


to pfj:

Pojmy se nepopletly (viz výše). Předložená analýza typů sebevražd pojednává každopádně stále jen o sebevraždách. Tedy i sebeobětování je sebevraždou, pro někoho morálně přijatelnou.

Pojem sebeobětování zní sice našim křesťanským uším libě, ale: Nikdo nezemře za své přesvědčení pokud za ně nechce zemřít. Jedna věc je svědomí toho, kdo sebevraždě asistuje a druhá věc je svědomí toho, kdo se rozhoduje zemřít za své přesvědčení. Není možno svědomí a odpovědnost oběti přenášet na asistenta. Každý nese svůj díl odpovědnosti.




Re: ASISTOVANÁ SEBEVRAŽDA BYLA OD POČÁTKU SOUČÁSTÍ KŘESŤANSKÉ VÍRY A PRAXE (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: RomanS (orig@quick.cz) v Pátek, 24. květen 2002 @ 16:53:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Náš pisatel odpověď velmi uspěchal a překládá do běžného jazyka nesprávně. Opozice totiž pouze metodicky přistoupila na jím rozšířený pojem sebevraždy, ovšem ve snaze objasnit konfuznost předkládaných tezí.

Jelikož pisatelova poslední reakce nijak nezasahuje námi vyslovené, nemíníme dále prodlužovat argumentaci. Pro názornost však uveďme ještě jeden příklad (aby i "průměrný čtenář" - kterého se náhle pisatel dovolává - nebyl zkrácen).

Znovu se odvoláváme na původní článek, zvláště pak jeho druhý (a třetí) odstavec. Z napsaného tam vyplývá:

Kdyby se Ježíš v předvečer svého ukřižování oběsil, je to to samé, co ukřižování.

Jistě, ale pouze tehdy, trváme-li na extenzi pojmu sebevražda. Pokud nechceme dojít k podobným absurdním závěrům, je nutné rozlišit reálnou distinkci, kterou pisatelem zavedený pojem sebevraždy účinně stírá. Tato skutečnost je zřejmá každému, kdo je prostým citem schopen rozlišit, že v prvním případě (oběšení) se jedná o sebevraždu, v druhém případě (ukřižování) o vraždu (což také dobře ilustrují psychologická data dodaná panem "pfj"). Pokud toto není pisatel ochoten či schopen nahlédnout, považujeme jeho způsob uvažování za vskutku sebevražedný.

V úctě



Re: ASISTOVANÁ SEBEVRAŽDA BYLA OD POČÁTKU SOUČÁSTÍ KŘESŤANSKÉ VÍRY A PRAXE (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: krestan v Pátek, 24. květen 2002 @ 20:09:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ani pisatel již nehodlá prodlužovat argumentaci, neboť obě strany snesly dost argumentů na to, aby byly jejich postoje náležitě osvětleny a aby si i průměrný čtenář mohl udělat úsudek sám.

Pisatel nemá v žádném případě v úmyslu přesvědčovat oponenta, neboť plně respektuje jeho právo na vlastní uchopení problému. Též není cílem této rozmluvy jakýmkoli způsobem oponenta a jeho způsob náhledu hodnotit či dokonce odsuzovat.



Re: ASISTOVANÁ SEBEVRAŽDA BYLA OD POČÁTKU SOUČÁSTÍ KŘESŤANSKÉ VÍRY A PRAXE (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: RomanS (orig@quick.cz) v Pátek, 24. květen 2002 @ 20:49:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Jen malá osobní poznámka: Anonym není dobré jméno. Nesluší. Milému pisateli dvojnásob.

I přes tuto závěrečnou výtku jsme vděčni za zajímavou diskusi! Snad byla přínosem i pro čtenáře.

V úctě zůstává
a někdy příště na shledanou se těší
Roman Šimků



Re: ASISTOVANÁ SEBEVRAŽDA BYLA OD POČÁTKU SOUČÁSTÍ KŘESŤANSKÉ VÍRY A PRAXE (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: RomanS (orig@quick.cz) v Sobota, 25. květen 2002 @ 14:57:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ale ne, ještě to neskončilo..

Sebevražda
definice: vědomé jednání, které přímo nebo nepřímo vede k vlastní smrti

Utvořená definice vznikla abstrakcí, tedy odhlédnutím od specifických znaků jednotlivých druhů sebevražd, nalezením jejich společného jmenovatele. Před sebou máme obecný, rodový pojem sebevražda (jako rozdělení jednotlivých druhů viz komentář "pfj").

Co když se nyní vyslovíme v tomto smyslu (který je v podstatě stanoviskem pisatele):

eutanazie = sebeobětování

Co se zde tvrdí? Pouze to, že druh eutanazie a druh sebeobětování, mají totožný rodový znak (viz definice), nic víc.

Příklad:

Člověk
definice: rozumný živočich

žena = rozumný živočich
muž = rozumný živočich

muž = žena

Závěr je evidentně nesprávný. Pravda je pouze to, že žena i muž je člověkem, tedy jak bylo výše uvedeno, mají společný (totožný) rodový znak.

V rodu se druh od druhu liší, aniž bychom - z hlediska definice rodu - měli k vzájemné odlišnosti druhů přístup. Rod má na zřeteli pouze to, co všechny druhy spojuje. Pokud ale chceme posoudit každý druh zvlášť, musíme hledat jejich druhové znaky. Ty však nemůžeme najít ve vyprázdněném rodovém pojmu. S hlediska obecného pojmu sebevražda, není možné určit specifické vlastnosti druhů sebevražd. Pisatel se dopouští chyby, když do rodového pojmu sebevražda - přestože ten se týká pouze společných znaků, tak jak je vymezuje definice - přenáší zhodnocení jednoho konkrétního druhu sebevraždy - sebeobětování. Kladné etické znaménko, které je vázáno k tomuto druhu (proč tomu tak je, není předmětem úvahy) je automaticky přiřazeno všem druhům sebevražd.

Máme zato, že pisatel podlehl psychologismu. Logicky sice správně vytvořil a podržel obsah definice sebevražda, ale psychologicky se nezbavil původního obsahu tohoto slova, tedy jeho morálně negativního vymezení. Tím, že se mu podařilo do rozsahu pojmu sebevražda vpravit sebeobětování, eticky rehabilitoval slovo sebevražda. Zapomněl ale, že tento pojem již nemůže chápat v původním, tedy užším slova smyslu, ale pouze v tom smyslu, který mu dal vlastní definicí. Obsah definice samé nedovoluje jakékoli etické hodnocení, neboť je rodovým pojmem, zbaveným všech druhových určení. Tím se samozřejmě nic nevypovídá o tom, že by jednotlivé sebevraždy neměli etickou hodnotu. Jistě mají. K tomu ale, aby byla rozpoznána, je potřeba sestoupit o řád níž, k druhům, tedy k samotnému jednání.

Počátkem celé této pojmové konfuze (dosl. slití) je slovo sebevražda. Může se to zdát banální, ale na začátku stačilo udělat jedinou věc: zvolit jiné slovo či slovní spojení pro daný předmět. Jinými slovy: respektovat obecné užívání jazyka.

PS: Jinak, stojí za úvahu postavit vedle sebe definici sebevraždy a vraždy. Napadlo to pisatele?




Re: ASISTOVANÁ SEBEVRAŽDA BYLA OD POČÁTKU SOUČÁSTÍ KŘESŤANSKÉ VÍRY A PRAXE (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Spuntik v Sobota, 25. květen 2002 @ 18:04:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tvůj poslední komentář Romane mit připadá jako tak trochu nastavovaná kaše :-(

Hodně jsem sledoval vaši diskusi z uctvé dálky a byla velmi zajímavá. V nejlepším se má přestat a křestan to umí. U vás katolíků se často setkávám s takovou vlastností, kdy musíte za každou cenu mít pravdu a toho druhýho zadupat do země. Nehněvej se, ale to pociťuju i teď. Ten pojem "asistovaná sebevražda" si krestan určitě nevymyslel, ale jak jse právě četl, je dokonce v nizozemským zákoně. To, že tento princip vidí obecně i v jiných případech, je jeho názor a mezi námi, není zas až tak od věci. No, neumím to tak vysvětlovat, jako vy. ale snad pochopíte, co jsem chtěl říct.

Tvoje argumenty mi připadají někdy až bulvární, někdy přitažené za vlasy, někdy zmatený a někdy úplně nesrozumitelný. Abych pravdu řek, serióznější mi připadá krestan, je to můj pocit.

Třeba ta tvoje "kulka z milosti". Dnes jsem tady čet na Granu, že v takových případech pacienti umírají na vysoké dávky léků než na nemoc samotnou. Jenže to trvá několik dnů, než se organizmus otráví. jak jsem vyrozuměl, v holandsku povolujou dát pacientovi rovnou velkou dávku morfia, kterou nepřežije. Co je lepší? Tvoje "milosrdenství" s několika denním trápením, nebo jen dávka o něco větší, která to ukončí ještě týž den?



Re: ASISTOVANÁ SEBEVRAŽDA BYLA OD POČÁTKU SOUČÁSTÍ KŘESŤANSKÉ VÍRY A PRAXE (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: dzonny v Sobota, 25. květen 2002 @ 19:01:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
no jak to tu ctu tak nemohu verit vlastnim ocim... :-)))
Rozpiptavani tohoto tematu zacina byti dosti nebezpecnym.....
jen ve strucnosti:
totalne nechapu, jak nekdo muze prirovnat eutanazii k u vas zvane : dobrovolne sebevrazde .....
Pokud povoluji ci zastavam smrt nejakeho cloveka, ktery trpi urcitou hnusnou nemoci, tak urcite tu neni neco v poradku. Proc? Jednoduse : 1.) Pokud to neni znovuzrozeny clovek tak se dostane jeste do vetsich muk nez je...... a tomu rikate milosrdenstvi.....potrebuje Krista ne Smrt ....

2.) Pokud to bude znovuzrozeny clovek, tak tuto vec osobne pozadovat nebude...protoze vi ze to Buh ma ve svych rukou....

Je rozdil, kdyz chci zemrit (osobne se pro to rozhoduji..., protoze me zivot nebavi.....) a nebo pokud me nekdo zabiji za ukorem viry v Pana....., tim nepacham sebevrazdu, protoze ja sam zemrit nechci...., ale co mi zbyva..., kdyz se to dannym lidem nelibi..... mam zaprit Pana... v tu chvili zabijeji oni me a oni se za to budou zodpovidat.....lez je hrich, zrada taky....., kdyby proti me nic nenamitali...tak chvala Panu(dotyka se jich).....a ziju dale.... kolikrat je napsano v Bibli ze se Jezise chteli zmocnit a nemohli protoze to Buh nepovolil...nebyl jeste stanoveny cas pro tuto vec... a myslite si ze Jezis to vse primal v pohode.... taky mel uzkost z toho vseho v zahrade Getsemane.....nebylo to pro nej lehke takto zemrit......




Re: ASISTOVANÁ SEBEVRAŽDA BYLA OD POČÁTKU SOUČÁSTÍ KŘESŤANSKÉ VÍRY A PRAXE (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: dzonny v Sobota, 25. květen 2002 @ 19:13:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Slysel jsem pribeh, kdy na lodi ktera mela zanedlouho ztroskotat, se rozhodovalo, kdo pujde na cluny (cimz bude zachranen) a kdo ne. Byl tam taky jeden krastan se svym nevericim pritelem....ten krestan si vylosoval clun (zachranu) a ten neverici si vylosoval SMRT...jenze ten krestan prisel za nim vymenil si s nim listek a rekl : ja sem pripraven zemrit ,ty ne..... (tomu rikam skutek milosrdenstvi..., on vedel (ten krestan kdyz zenre bude zachranen a vlastne nezemre ale bude zit dal......) Zato ten neverici tim ziskal zivot (jinak by byl prece zatracen a to je ta podstaa) .....jak si myslite ze dany neverici pozdeji reagoval no?
eutanazie je uplne o necem jinem..... no nic

dzonny



Re: ASISTOVANÁ SEBEVRAŽDA BYLA OD POČÁTKU SOUČÁSTÍ KŘESŤANSKÉ VÍRY A PRAXE (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: RomanS (orig@quick.cz) v Pondělí, 27. květen 2002 @ 14:21:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Trochu kaše pro Spuntika:

Jak a odkud zrovna ty víš, kdy se má přestat? Navíc: vždyť sám pokračuješ. Bohužel však zcela mimo téma, k němuž jsi - vyjma jednu nejasnou a mimoběžnou poznámku - v nejmenším nepřispěl.
Z předchozí debaty nijak nevyplynulo, že jsem katolík, takže nechápu, jak se můžeš uchylovat k zobecnění, ohánět se jím a nakonec i obviňovat. Že máš pocit? Spíše předpojatost.

Můžeme se bavit o tom, co myslíš přívlastky, kterými jsi moje komentáře ozdobil a hlavně - z čeho pramení, tedy o tvém porozumění textu. Tomu se vůbec nebráním, naopak, právě to by bylo třeba. Na pouhé pocity ale nelze smysluplně reagovat.
Takže - "mezi námi" - až se ti podaří rozumně vyjádřit, proč ten a ten názor není od věci a tamten názor od věci je, bude tvoje zapojení do diskuse vítaným přínosem.

Oslovil jsi mě veřejně, veřejně ti odpovídám. Nicméně, pokud máš zájem, můžeme o věci v klidu mluvit soukromě, můj email je k dispozici.

Zdraví
R.Š.



Re: ASISTOVANÁ SEBEVRAŽDA BYLA OD POČÁTKU SOUČÁSTÍ KŘESŤANSKÉ VÍRY A PRAXE (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Spuntik v Pondělí, 27. květen 2002 @ 21:52:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
četl jsem tvůj první komentář co si myslíš o GRANU SALIS, dřív než ho stáhli, že ses prej ukvapil. A tam si řek že seš katolik.
Já se fakt neumím vyjadřovat, ale kvůli tomu se mnou nemusíš pohrdat. Bejt tebou, nebyl bych tak pyšnej, že něco vím a že umím diskutovat. To neznamená že musíš mít pravdu.Kdyby sem přišel nějakej evangelickej profesor, tak by tě taky mohl argumentama zašlápnout ale vo to přece nejde, ne? Jde o pokoru a o respekt k jinýmu názoru, ne?
A já jsem jeno m řek jakej mám pocit z týdle diskuse. Nic víc. Měřit se s tebou nemůžu, protože na to nemám. A nestydím se za to.



Re: ASISTOVANÁ SEBEVRAŽDA BYLA OD POČÁTKU SOUČÁSTÍ KŘESŤANSKÉ VÍRY A PRAXE (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: RomanS (orig@quick.cz) v Úterý, 28. květen 2002 @ 01:50:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý příteli, já tebou vůbec nepohrdám. Na internetu jsou jenom naše slova... - pocity, ty si k tomu každý z nás dodává sám... Rád zopakuji znovu: není dobré soudit podle pocitů, ale hledět ke smyslu napsaného.

A bylo by moc fajn, kdyby sem někdy zabrousil nějaký evangelický teolog, opravdu, jako soli by to bylo třeba ;-)






Re: ASISTOVANÁ SEBEVRAŽDA BYLA OD POČÁTKU SOUČÁSTÍ KŘESŤANSKÉ VÍRY A PRAXE (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Pec v Čtvrtek, 30. květen 2002 @ 10:06:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Logika článku se mi nelíbí. Jak mohu "naběhnutím na meč" spáchat sebevraždu a zároveň se dotyčný majitel meče provinit proti přikázání "Nezabiješ" ?



Re: ASISTOVANÁ SEBEVRAŽDA BYLA OD POČÁTKU SOUČÁSTÍ KŘESŤANSKÉ VÍRY A PRAXE (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Effrime (Effrime@ChristianGirl.com) v Sobota, 22. červen 2002 @ 21:16:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zdravicko, i ja jsem toto sledovala z uctihodne dalky a mam pocit, ze tu jaksi chybi tolerance k nazoru druheho .. Samozrejme, je to zajimave tema a clovek se opravdu z odpovedi dozvida to, jaky ten druhy asi je .. opravdu zajimave..



Re: ASISTOVANÁ SEBEVRAŽDA BYLA OD POČÁTKU SOUČÁSTÍ KŘESŤANSKÉ VÍRY A PRAXE (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: RomanS (orig@quick.cz) v Neděle, 23. červen 2002 @ 12:55:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pan X a pan Y vedou spor o pravdivost určitého výroku. Pan X tvrdí, že je pravdivý, pan Y to zpochybňuje. Vzájemná argumentace se týká především korektnosti postupu, jímž bylo konečného výroku dosaženo. Je zřejmé, že jediné co může rozhodnout (v nejlepším, ale jedině možném případě), nemůže být např. věk, náboženské přesvědčení, ani literární forma, příp. expresivita projevu, ale jen a pouze rozumové zdůvodnění. Celý spor se odehrává před očima publika, které mlčí do okamžiku, kdy pan Y, na základě rozboru vstupních premis výroku pana X, dochází k jednoznačnému tvrzení (jelikož je považuje, po provedené analýze, za dostatečně evidentní), že výrok je nepravdivý.

V tento okamžik vstupují exponenti publika do diskuse. Kupodivu ale není předmětem jejich kritiky diskutovaný výrok ani dosavadní argumentační postup, ale pouze osoby vedoucí spor. Kriteriem se stává osobní sympatie. Pan Y je obviněn z několikera morálních vad, dokonce je mu přičtena k tíži jeho konfesijní příslušnost. Avšak údajně ten největší prohřešek kterého se měl dopustit, je skutečnost, že vůbec vyvracel inkriminovaný výrok, že si činil nárok na pravdu. To všechno ale bez toho, aby bylo tím nejmenším argumentem podloženo jediné z těchto diskvalifikujících tvrzení, a už vůbec ne ukázáno, jak to věcně souvisí s vlastním obsahem dosud diskutovaného. Tím nejméně zdůvodněným a také nejpodivnějším, je ovšem samotný základ této kritiky, kterým je (nezvýslovněné ale jasně prosvítající) přesvědčení kritiků, že názor je totéž co osoba. Tudíž zpochybnění názoru a argumentace proti tomuto názoru, je automaticky považováno za útok na osobu. Pan Y ovšem celou dobu toto přísně rozlišuje (tedy názor a jeho nositele) a celou dobu rovněž předpokládá, že to samé má na zřeteli druhá strana i všichni zúčastnění (mimochodem byl by prvním, kdo by se zastal pana X, kdyby byl tímto způsobem napaden). Paradoxně je tomu přesně naopak: na osobu útočí ti, kteří se jí zdánlivě zastávají. Jsou to titíž, kteří jakoukoliv lidsky poznanou pravdu, která by si činila objektivní platnost, popírají, přitom však svůj názor v této věci všem ostatním jako objektivně platný předepisují.

Doporučuji všem, kteří dosud nepřišli o zdravý rozum (nebo jej nechtějí docela ztratit), aby na to příště pamatovali. Hlavně pak na to, že jakékoliv dedukce o kvalitě lidského charakteru - který má údajně vyplývat z myšlenkových sporů (kde jediným zřetelem by mělo být hledání pravdy) -, vypovídají pouze o hlubokém neporozumění, případně ano, o charakteru, ale pouze těchto anonymitou krytých a jakoby nad věc se stavících kritiků, kteří toliko tematizují vlastní iracionální pocit, nikoli věc, která je předmětem diskuse.

Roman Šimků





Re: ASISTOVANÁ SEBEVRAŽDA BYLA OD POČÁTKU SOUČÁSTÍ KŘESŤANSKÉ VÍRY A PRAXE (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: katolik v Neděle, 23. červen 2002 @ 16:01:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dobřes jim to nandal Roman! Perou do tebe jenom proto že seš katolik. Vůbec jim nejde oPRAVDU. A ta je na naší straně. Tak co.



Re: ASISTOVANÁ SEBEVRAŽDA BYLA OD POČÁTKU SOUČÁSTÍ KŘESŤANSKÉ VÍRY A PRAXE (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Johny v Středa, 17. září 2003 @ 18:55:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ani se nedivím, že je tato debata jedním z nejčtenějších témat. I když, jak jsem brzy zjistil, je dost stará a nikdo už nepocítil potřebu se k tomu vyjádřit, nedá mi to.
Samotný název příspěvku mi od počátku připadal jako provokativní narážka, ale jak vyplývá z dalšího, bylo to myšleno vážně.
A to je velmi zvláštní, tím spíš, že se tím obhajuje euthanasie. Pro uši křesťana, jedno jaké konfese, musí znít srovnávání Kristovy oběti nebo sebeobětování mučedníků s ústupem ze života kvůli bolestem, ať jsou sebe větší, jako naprosto nepřijatelné. I když se slovní ekvilibristikou víceméně podařilo srovnávané přiblížit, tak je přece jasné, že takové srovnávání nemůže obstát.

Ježíš se proto narodil, aby člověka spasil. Miloval tolik, že nemohl jinak. Neodmítl, což v Getsemanech nebo před Pilátem ještě udělat mohl, a odevzdal se do Otcovy vůle. Věděl, že jiná cesta záchrany lidí není. Nzemřel tedy pro nějakou ideu v dnešním slova smyslu, ale z konkrétního a velmi naléhavého důvodu. Na jeho oběti jsme byli závislí my všichni.
Případy mučedníků jsou také uváděny nesprávně. Chápali poznanou pravdu jako cennější než svůj vlastní život, protože právě Bůh je tou Pravdou. Kdyby odvolali nebo se zřekli Krista, naplnili by tím ono:"Kdo svůj život pro mě ztratí, nalezne jej. Ale kdo ho zachová, ztratí ho". Anebo:"Kdo se ke mě přizná před lidmi, k tomu se také já přiznám před svým Otcem v nebi". (V tomoto smyslu už tu některé připomínky zazněly.)Opět se tu tedy nejedná o usmrcení ze soucitu zmiňovaných "asistentů", ať už to byl kdokoli.
Jinak s umírajícími v bolestech mám velký soucit a nechci zlehčovat jejich utrpení. Jenom bych čekal od přispěvatele stejné pochopení i pro věci, které velmi necitlivě používá pro svou argumentaci a tím se připravuje o čas, aby hledal skutečně kvalifikované důvody k prosazování práva na dobrovolný odchod pro tyto trpící. Tímto stylem vedená debata je tak spíš medvědí službou a opakem toho, co chce pisatel dosáhnout.


]


Stránka vygenerována za: 1.91 sekundy